Sklep jako past: co přesně video ukazuje

Na záběrech je patrná identifikace cíle ještě před samotným úderem. Průzkumné drony zaznamenaly, jak ruští vojáci nosí do budovy bedny, vybavení a munici. Operátoři objekt sledovali déle než den, u jednoho z dohledaných případů dokonce několik dní. Teprve po potvrzení, že uvnitř funguje živý vojenský bod (ať už shromaždiště pěchoty, stanoviště dronařů, nebo provizorní velení) přišel pokyn k leteckému úderu.

Su-27 shodil naváděnou pumu přímo na budovu. Konstrukce se zhroutila, suterén byl zavalen. U některých analogických zásahů archivy popisují i sekundární detonaci munice uložené uvnitř, což destrukci ještě znásobilo. Přesný počet obětí zveřejněn nebyl, ale z povahy zásahu (kolaps vícepatrové stavby na ukryté vojáky) je zřejmé, že šance na přežití byla minimální.

Není to výjimka, ale systém

Otevřený archiv WarArchive dokumentuje pro stejné období řadu dalších úderů Su-27 na budovy s ruskou pěchotou:

• Rodynske (duben–červenec 2026): opakované zásahy pumami GBU-62 JDAM-ER na vícepatrové domy s útočnými skupinami, operátory dronů i sklady munice.
• Jampil (červen 2026): Su-27 zasáhl budovu pumou GBU-62; z domu zůstala hromada cihel.
• Kostiantynivka (květen 2026): zásah budovy, kde se ruští útočníci shromažďovali před průlomem do města.
• Novotrojicke (červenec 2026): úder na objekt s vojáky a uloženou municí, následovala sekundární detonace.

Ve stejném prostoru operují i MiG-29; v Rodynském je doložen zásah francouzskou pumou AASM HAMMER do pětipatrového domu s ruskými šturmoviky. Ukrajina tedy neškáluje jeden typ letounu, ale celý úderný ekosystém, kde Su-27 a MiG-29 sdílejí roli nosičů přesně naváděné západní munice.

Proč se Rusové schovávají v domech a proč to přestává fungovat

Taktická logika je jednoduchá. Na městské a příměstské frontě kolem Kostiantynivky a Pokrovsku Rusové využívají ruiny, domy, sklepy a přístavky jako infiltrační body. Podle analytického serveru DeepState pronikají do zástavby na okrajích měst, odkud rozvíjejí útoky nebo provozují dronová stanoviště. Server Babel v červnové reportáži popsal příměstské obce s desítkami domů a sklepů jako hotové nástupní prostory pro útok.

V otevřeném poli by takové skupiny ničila dronová a dělostřelecká palba ještě rychleji. Budova nabízí kryt před střepinami a optickým průzkumem, jenže jen do chvíle, než ji zachytí trpělivý průzkumný řetězec. Ukrajinské průzkumné bezpilotní jednotky používají optické senzory, mapování souřadnic a specializovaný software k identifikaci pozic a logistických tras do hloubky 10–15 kilometrů za linií. Jakmile se v jednom objektu nakumuluje příliš mnoho lidí nebo vybavení, přesná puma z něj udělá jednorázový vysoce hodnotný cíl.

Technologie, která mění pravidla

Klíč k účinnosti těchto úderů neleží jen v samotné pumě. Ministerstvo obrany Ukrajiny potvrzuje integraci amerických JDAM-ER na Su-27 i MiG-29 vedle francouzských AASM HAMMER a amerických GBU-39 SDB. Naváděné klouzavé pumy lze odhazovat desítky kilometrů od cíle, mimo dosah ruské protivzdušné obrany. Pilot nemusí přeletět nad pozicí, stačí kabrovací manévr a odhoz z bezpečné vzdálenosti.

Celý řetězec od detekce po destrukci ale začíná mnohem dříve:

• Průzkumný dron identifikuje podezřelý objekt a zahájí sledování.
• Operátoři UAV potvrdí přítomnost živé síly: pohyb osob, přesuny materiálu, antény.
• Souřadnice se předají leteckému velení.
• Su-27 provede úder naváděnou pumou s přesností na jednotky metrů.
• Průzkumný dron zaznamená výsledek a ověří destrukci.

Právě tento řetězec, ne samotný letoun, je důvodem, proč se z úkrytu stává past. Sklep chrání před střepinami a povětrnostními podmínkami. Nechrání před 230kilogramovou pumou, která trefí střechu nad hlavou.

Cena, kterou Rusko platí

Podle oficiálních údajů ukrajinského Generálního štábu dosáhly ruské ztráty k polovině června 2026 celkem 1 385 420 osob, z toho přes 1 200 za jediný den. Nezávislá analýza amerického think-tanku CSIS z července 2026 odhaduje až 1,4 milionu celkových ztrát a zhruba 450 tisíc mrtvých. Současně konstatuje, že měsíční ztráty v roce 2026 pravděpodobně převyšovaly tempo náboru a že postup kolem Kostiantynivky a Pokrovsku se pohyboval kolem 50–70 metrů denně.

Ruská armáda má být druhou nejsilnější na světě. Zadržuje ji ale výrazně menší ukrajinská, která rozdíly stírá inovacemi: od průzkumných dronů přes adaptaci západní munice na sovětské draky až po systematický řetězec, který dokáže zlikvidovat skupinu vojáků ukrytou ve sklepě na druhém konci města.

Jedno video z jednoho zásahu frontu nepřekreslí. Ale desítky takových videí za tři měsíce vysílají jasný signál: v této válce už neexistuje místo, kde by se dalo bezpečně schovat.

Článek Pro Rusy konečná, potvrzuje video. Ukrajinské Su-27 zbořily budovu na vojáky, kteří se schovali ve sklepech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden most, a přesto kolaps

Slovo „zhroucení“ zní dramaticky, ale v kontextu doněcké logistiky dává smysl. Nejde o rozpad celého ruského zásobovacího systému na tisícikilometrové frontě, jde o lokální kolaps konkrétní zásobovací větve, která živila frontový sektor. Most není jen kus betonu a oceli. Je to hrdlo, kterým protéká všechno: palivo, granáty, náhradní díly, posily. Jakmile hrdlo zmizí, tok se zastaví. Kolony musí na objížďky, těžká technika čeká, zásobování se zpomalí z hodin na dny.

A právě tady nastupuje klíčový detail. Ruská armáda už před tímto úderem neměla v Doněcké oblasti komfortní síť tras. Podle ukrajinských zdrojů museli Rusové už v květnu přesměrovat hlavní logistickou osu z trasy přes Mariupol na delší koridor Rostov/Taganrog – Novoazovsk – Hranitne – Doněck. Důvod? Neustálé útoky dronů a raket na původní komunikace. Každý další vyřazený most proto neznamená jen jednu přerušenou cestu, znamená přetížení zbývajících tras, zácpy a kolony, které se stávají snadným terčem pro další vlnu úderů.

Logistický lockdown: systém, ne náhoda

Červencový zásah nebyl osamělý výpad. Zapadá do kampaně, kterou Ministerstvo obrany Ukrajiny oficiálně spustilo 27. května 2026 pod názvem „Logistický lockdown“. Program za pět miliard hřiven cílí na systematické ničení ruské zásobovací infrastruktury v operační hloubce: mosty, sklady, velitelská stanoviště, logistické uzly.

Čísla za červen mluví jasně: ukrajinské síly zasáhly patnáct mostů, které Rusko využívalo pro vojenskou logistiku. K tomu přibývají údery na trasu R-280 přezdívanou „dálnice smrti“ a na přístav Mariupol. Reportáž The Guardian z června popsala, jak ukrajinské drony a střely postupně degradují celé koridory kolem Doněcka. Noční akce Su-27 z 5. července je dalším dílem téhož skládání, a ve stejné vlně úderů byl zasažen i krymský vojenský letištní uzel Hvardiiske a tři muniční sklady.

Su-27 v roli chirurga

Suchoj Su-27 vznikl jako vzdušný bojovník studené války, stroj určený k soubojům s nepřátelskými stíhačkami. Ukrajinské letectvo z něj ale udělalo něco jiného, platformu pro přesné údery na pozemní cíle. Ministerstvo obrany Ukrajiny potvrdilo, že Su-27 jsou adaptované minimálně pro americké klouzavé pumy JDAM-ER; v arzenálu ukrajinského letectva figurují i malé přesné pumy GBU-39 a francouzské AASM Hammer. Který typ byl použit proti mostu v Doněcké oblasti, veřejně známo není.

Podstatná je taktika. Klouzavé a naváděné pumy se odhazují z větší vzdálenosti, mimo bezprostřední dosah ruské protivzdušné obrany. Pilot nemusí letět přímo nad cíl jako při klasickém bombardovacím náletu. Riziko to snižuje, neruší; prostor nad okupovanou Doněckou oblastí je protkán ruskými systémy PVO a každá taková mise zůstává extrémně nebezpečná. O to víc vynikne přesnost zásahu: trefit mostní konstrukci v noci naváděnou pumou vyžaduje kvalitní zpravodajské podklady, přesnou navigaci a bezchybnou koordinaci.

Může Rusko most rychle nahradit?

Technicky ano. Ruská armáda má zkušenosti s pontonovými přejezdy a provizorními mosty. Prakticky je to ale jiný příběh. Po červnových zásazích mostů na přístupu ke Krymu se u pontonových náhrad tvořily kilometry dlouhé fronty kamionů; pontony mají nižší nosnost, pomalejší průjezd a jsou mnohem zranitelnější než pevná konstrukce. Oprava zničeného mostu trvá týdny, někdy měsíce. A pokud Ukrajina opakuje úder i na náhradní přechod (což kampaň „Logistický lockdown“ explicitně předpokládá), stává se každá oprava sisyfovskou prací.

Ironické potvrzení významu zasažených mostů přišlo ze samotné ruské strany. Ruský státní silniční správce Russian Highways ještě v únoru 2026 označil mosty v okupovaném Donbasu za „klíčové pro manévr vojsk a logistiku“ a most přes Kalmius ve Staromariivce výslovně zmínil jako součást důležitého tahu Telmanovo – Volnovacha.

Co to znamená pro frontu

Jeden zničený most válku nerozhodne. Ale patnáct zničených mostů za měsíc, k tomu hořící sklady, zasažená letiště a drony lovící kolony na zúžených objížďkách, to už je systémový tlak, který ruské velení nemůže ignorovat. Efekt jednoho přerušeného mostu roste exponenciálně ve chvíli, kdy protivník už předtím ztratil bezpečné koridory a tlačí zásoby do stále menšího počtu průjezdných tras.

Ukrajinská strana to ví a podle všeho na tom staví celou letní operační logiku: nezastavit ruskou armádu na kontaktní linii, ale zaškrtit ji o desítky kilometrů za ní. Tam, kde se munice nakládá na kamiony, kde kolony čekají na přejezd řeky, kde se kříží trasy a hromadí zásoby. Most u Huselnykového nebo Staromariivky je pryč. Příští noc může přijít na řadu další.

Článek Video: Ruská logistika se zhroutila. Ukrajinský Su-27 ranou smetl most, po němž okupanti vozili techniku na frontu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Za požárem stojí technická nebo lidská chyba

Z dostupných informací došlo k požáru v továrně Salyut ležící v průmyslovém areálu Prospekt Budennogo jenom pár kilometrů severovýchodně od samého centra Moskvy. Co přesně se stalo, zatím není jasné, ale nebyl hlášen ani dronový nebo jiný útok, ani sabotáž. A jelikož tamní úřady mlčí, vypadá to na zpackaný technologický postup pracovníků továrny.

Video: 15 vteřin ujížděla ruská těžká houfnice a vojáci doslova bojovali o život. Když bouchla, vznikl hřib jako po 1tunové bombě

Armádní Zpravodaj připomíná, že by se zdaleka nejednalo o první takový případ. Kupříkladu v polovině roku 2025 dělníci kvůli nedodržení technologických postupů zapálili továrnu na výrobu střelného prachu ve městě Kotovsk v Tambovské oblasti asi 380 km od Ukrajiny. A to je jenom jeden z příkladů, řada podobných událostí se stala za poslední roky několikrát.

Salyut je přitom mimořádně důležitý ruský podnik zaměřený na vývoj, výrobu, opravu a údržbu leteckých motorů. Podle Wikipedie v něm vznikají například hnací jednotky pro vojenské bojové letouny Suchoj Su-24, což je nadzvukový taktický bombardér, a pro Suchoj Su-27, tedy víceúčelové stíhací letouny a stíhací letoun k získání vzdušné nadvlády.

Video: 900 km od hranic vyhodili Ukrajinci do povětří hlavní muničák. Ruská západní i centrální fronta přišla o zásobování

Jedná se tedy o velmi důležitý podnik ovlivňující výrobu desítek motorů pro různá letadla. Leží přitom asi 44 km od prezidentské rezidence Novo-Ogaryovo, což je původně označení pro sídliště v Odincovském okrese hlavního města, které však funguje i jako předměstské sídlo pro prezidenta Ruska. Jelikož v něm Vladimir Putin kdysi trávil hodně času, vysloužilo si postupně neoficiální označení „residence hlavy státu“, vysvětluje Wikipedia.

Nejspíše právě tato prezidentova rezidence měla být také koncem prosince 2025 napadena, jak fanaticky tvrdil Kreml, ale nejenom, že se mu to nepodařilo jakkoliv potvrdit, ale dokonce i jeho věrný zastánce, americký prezident Donald Trump, prohlásil, že tomu na základě zjištění CIA a dalších zdrojů nevěří, uvádí CNN. Ani požár v Salyut s tím tak nemá nic společného.

Video: Rusové se shromáždili k útoku na Pokrovsk. Ukrajinci jim zasadili ránu raketometem, který dostřelí skoro 100 km

Ze záběrů se zdá, že rozhodně nešlo o malou záležitost, ačkoliv se ji mělo podařit udržet na rozloze zhruba jenom 300 metrů čtverečních, uvádí 112 dobře obeznámený se situací. Nejméně jedno z technologických zařízení mělo být pohlceno požárem, takže je možné, že šlo o nějakou zábavu kvůli zanedbané údržbě, ale stejně tak o lidskou chybu při výrobě.

A fire has broken out at Moscow’s Salyut defense plant.

The incident occurred at the ODK-Salyut facility within the Rostec industrial network, where aircraft engines are produced for both civilian and military aviation.

Reports indicate that technological equipment caught fire… pic.twitter.com/tYll9srqpO

— SPRAVDI — Stratcom Centre (@StratcomCentre) January 7, 2026

Hořící továrna Salyut ležící jenom pár kilometrů od centra Moskvy a asi 44 km od moskevské rezidence Vladimira Putina (zveřejněno 07. ledna 2025)

Článek Video: jenom 40 km od Putinovy moskevské rezidence vypukl velký požár. Narušil výrobu bojových letadel Suchoj se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Po zásahu PVO létaly kolem střely

Záběry z útoku ukrajinského Su-27 na ruský systém protivzdušné obrany jsou pořízeny z dronu, ale není jisté, zda v útoku sehrál nějakou roli nebo jenom potvrdil úspěšné zničení cíle. Ruský systém stál na poli a pravděpodobně v tu chvíli pracoval, což protiradarové střele umožnilo se na něj přesně navést a zasáhnout. Záhy následoval obrovský výbuch a ze systému začaly do okolí vylétat rakety – je tedy potvrzené, že byl totálně zničen.

Video: Je rychlá, a přesto Ukrajinci ruskou střelu Kalibr sestřelili pomocí čínského MANPADS, který ani nemají mít

Ukrajina použila střelu AGM-88 HARM, což je zbraň určená k útoku na radarové systémy. Wikipedia uvádí, že dokáže detekovat vysílání radaru PVO a navede se na něj, a dokonce si lokalizaci pamatuje i v okamžiku, pokud obsluha radar vypne. Dosah nejnovějších verzí střel AGM-88 je až 300 km, ale Ukrajina dostala starší typy, jejichž dolet bude mnohem menší, pravděpodobně ve vyšších desítkách kilometrů, případně něco přes 100 kilometrů.

Su-27 je původem sovětský letoun a nebyl k užívání americké zbraně navržen, ale technici si s tím dokázali poradit; Armádní Zpravodaj soudí, že jako zaměřovač je pak využívána hlavice střely. Wikipedia uvádí, že Su-27 byl do výzbroje zaveden již v roce 1985, ale instalace AGM-88 ho činí nebezpečným. Ukrajinské letouny umí používat více typů západních zbraní, např. klouzavé pumy či francouzské AASM Hammer s pomocným raketovým motorem.

Satelitní snímek ukazuje, že pokud ruská armáda podcení ochranu, může stačit jediný dron a celý sklad vymaže z povrchu zemského

Jaký systém střela z ukrajinského Su-27 zničila, není zřejmé. Záběry jsou pořízené z veliké dálky a nejde to rozeznat. Vzhledem k tomu, že po zásahu začaly vylétat střely a na zasaženém vozidle musel být instalovaný i radar, odhaduje Armádní Zpravodaj, že se jednalo buď o systém středního dosahu 9K37 Buk, nebo o systém krátkého dosahu 9K330 Tor. V obou případech jde o hodnotnou zbraň a zničení každého kusu ruskou armádu citelně postihuje.

Článek Video: Ruský protiletadlový systém nestihl vystřelit. Ukrajinský pilot Su-27 zariskoval a poslal ho na věčnost raketou HARM se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letecká podpora vrátila Ukrajincům výhodu

Suchoj Su-27 je víceúčelový stíhací letoun a stíhací letoun vzdušné nadvlády, ale dnes slouží výhradně jako frontový bombardér. Zaveden byl roku 1985, ovšem díky modernizacím má stále na bojišti své místo. Konkrétně Ukrajina ho nejspíše má v počtu ani ne 20 kusů, protože měla z původních 34 o nejméně 16 přijít v důsledku ruské invaze, uvádí Wikipedia.

Video: Rusové se s takovým útokem nesetkali. Ukrajinské speciální jednotky sestřelily vrtulník Mi-8 dronem na 190 km

Původně pochopitelně nebyl uzpůsoben pro nesení západních zbraní, ale ukrajinské letectvo ho upravilo stejně jako MiG-29, takže některé z nich nosit může. V tomto případě použilo americké řízené pumy GBU-62 vznikající přeměnou klasických gravitačních z řady Mark 80 prostřednictvím konverzních sad, které jim dají křídla a navádění, vysvětluje Wikipedia.

Díky tomu doletí do vzdálenosti asi 70 km, což je přímo závislé na výšce odhození, jelikož se musí k cíli doslova doklouzat po vzduchu. Jejich přesnost je v řádech nižších jednotek metrů, což se v tomto případě potvrdilo, jelikož zasáhly naprosto přesně – patrovou budovu, v níž se měli ukrývat ruské jednotky, aby tak zablokovaly postup těch ukrajinských v aglomeraci Pokrovsku.

Ukrajinci do konce roku zavedou novou balistickou raketu. Putin ví, že bude zle

Jelikož se video hodně trhá, není možné určit, kolik pum na cíl dopadlo, ale vzhledem k rozsahu škod odhaduje Armádní Zpravodaj, že dvě. Ačkoliv zůstala budova z velké části stát, zevnitř musela být úplně zničená, jelikož puma proniká konstrukcí a exploduje zevnitř. Letouny sice letěly k místu dva, ale je možné, že druhý již útočit nemusel a plnil jinou misi.

Ukrajinským vojákům to mělo umožnit postup bez rizika střetu s pozemními jednotkami ruské armády, ale rozsah jejich operací není znám. Telegramový kanál Sunflower, který má blízko k ukrajinskému letectvu, dodal: „Ukrajinské letectvo je schopno poskytovat přesnou, kvalitní a včasnou podporu pěchotě i v těch nejtěžších podmínkách,“ což záběry potvrzují.

Článek Video: Ukrajinský Su-27 vrátil pěchotě výhodu. Ruskou základnu v Pokrovsku s ruskými vojáky rozmetal jedním úderem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice starý, ale stále použitelný letoun

Suchoj Su-27 je už hodně letitý. Do výzbroje byl poprvé uveden roku 1985, takže má to nejlepší za sebou, a platí to dvojnásob v oblasti jeho původního určení, jelikož ho inženýři navrhli jako víceúčelový stíhač a stíhač vzdušné převahy. Primárně tedy zajišťoval vzdušnou převahu, a stejně tak v nějaké míře protivzdušnou obranu, což zvládá i dnes, potvrzuje Wikipedia.

NATO už došla trpělivost, Rusko dostalo přes prsty. Nizozemská F-35 sestřelila jeho dron a vysloužila si ocenění

Na současné poměry už je ovšem v tomto směru nevyhovující a existují za něj lepší alternativy; na straně ruské to je třeba Suchoj Su-35S, na té ukrajinské zase F-16 MLU. Stále však poslouží dobře jako frontový bombardér – ne tedy, že by se mohl přiblížit k místům bojů, naopak se od nich musí držet dále z důvodu nepřátelské PVO, ale jako v tomto případě používá řízené pumy.

Konkrétně je vidět, jak útočí na nějaký malý most, ale i tak se mu povedlo přerušit zásobovací trasu. Redakce Armádního Zpravodaje se přitom shoduje, že pravděpodobně udeřil pomocí AASM Hammer francouzského původu, jelikož je vidět, jak se krátce po odhození aktivuje motor. Nejedná se totiž o tzv. klouzavou pumu, jakou je americká GBU-39, která se klouže po vzduchu do dálky až 72 km, uvádí Wikipedia, ale musí být odhozena ve vysoké výšce.

Bulharská F-16, na níž vsadilo i Slovensko, po 6 měsících v problémech. Museli ji uzemnit, závada s nádrží dělá letadlu špatnou pověst

To AASM Hammer nepotřebuje právě díky pomocnému raketovému motoru, a přitom doletí do zhruba stejné vzdálenosti, potvrzuje Wikipedia, což dává pilotovi vyšší šanci na přežití. Nemusí totiž s letounem vystoupat moc vysoko, stačí max. pár stovek metrů, a zase se může hned přilepit k zemi. Tím se drží mimo zaměření radarů, a stejně tak případných střel, pokud by se ho přece jenom lokalizovat podařilo, i když třeba MANPADS se nevyhne.

Článek Video: Ukrajinský Su-27 vzlétl, aby zasadil taktický úder zásobování ruské fronty. Udeřil zcela přesně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinská letadla jsou poschovávaná

Na záběrech je vidět dvojice ukrajinských bojových letadel Suchoj Su-27 Flanker a Mikoyan MiG-29 Fucrum při jejich vzletu. Zajímavé na tom je, že nestartují z letiště, ale z nějaké rovné silnice obklopené stromořadím. Je tedy jasné, že je ukrajinské letectvo nedrželo a nedrží na letištích, kde by je bylo snadné objevit, ale doslova je schovalo někam na venkov. A mají-li k dispozici úkryt, může se jednat ještě o větší stodolu, neb budou těžko k nalezení.

Video: Rusové se snažili marně, Leopard 2A4 se ulovit nenechal. Mezi údery prokličkoval a všem se vyhnul

Oba letouny pochází z dob Sovětského svazu. Su-27 je dvoumotorový a postavený k získání vzdušné převahy, uvádí Wikipedia, a hned při jeho vývoji byl požadavek, aby dokázal startovat z krátkých a strohých ploch. To z něj spolu s velmi dobrou manévrovatelností, moderními zbraněmi a rychlostí Mach 2,35 dělalo v době vzniku velmi obávaný stroj. V současnosti je již zastaralý, ale hodí se skvěle třeba jako nosič klouzavých pum či řízených střel.

V podobné úloze dnes nejčastěji na Ukrajině slouží i MiG-29, i když i on byl původně navržen hlavně ke stíhacímu boji. Má skvělou obratnost a rychlost Mach 2,3, uvádí Wikipedia, a by zvládal provizorní plochy, spodní nasávání do dvojice jeho motorů lze v případě potřeby uzavřít a využít otvory v horní části, aby při startu nebo nízkém letu nebyly do motoru nasáty nečistoty. Podobně jako další sovětská letadla má i velmi odolný podvozek.

Video: Ukrajinci se ani nemuseli snažit, 5. největší ropnou rafinerii v zemi si Rusové zapálili sami

Od Sovětů byly takové konstrukce promyšleným záměrem. AirAndSpaceForces uvádí, že sovětské letectvo i letectva států Varšavské smlouvy pro případ konfliktu se Západem počítala s taktikou rozptýlení a přežití, jelikož měl možný protivník kvantitativní i kvalitativní leteckou převahu, a bylo tedy jasné, že by dokázal východní letectva na letištích brzy zničit. Tato taktika je měla pomoci zachovat. I mnohé silnice byly ostatně stavěny tak, aby byly vhodné pro letadla. A právě z toho Ukrajina nyní těží v boji s hlavním nástupcem SSSR, tedy Ruskem.

Ukrainian Su-27 and MiG-29 take off from a highway
byu/cellblock73 inaviation

Start ukrajinského Su-27 a MiG-29 ze silnice (zveřejněno 11. dubna 2023)

Článek Video: Ukrajinci ukázali, proč jim Rusové nemají šanci zničit vojenská letadla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina už přišla o polovinu Suchojů Su-27

Událost je to už starší, ale dle Armádního Zpravodaje stojí za připomenutí, protože ukazuje, že dochází ke ztrátám letounů na obou stranách. Ukrajinské letectvo o ní informovalo 28. dubna 2025 s tím, že Su-27 plnil komplexní bojovou misi k zajištění vzdušné podpory vojákům a odražení leteckého útoku nepřátelských útočných bezpilotních letounů.

Rusům dochází závažnost situace na Ukrajině a hrají o čas, na ztráty už nehledí vůbec. Postupují nejrychleji za 2 roky

Su-27, známý v NATO také pod kódovým označením Flanker, je vysoce manévrovatelný stíhací letoun ze sovětské éry. Jeho úkolem bylo získání vzdušné převahy, ale dnes slouží jak k obraně proti vzdušným cílům, tak k poskytování podpory pozemním jednotkám, což zahrnuje také bombardování nepřátelských opevnění, základen, stanovišť apod.

Čeští analytici z Oryxu uvádí, že Ukrajina ztratila od začátku války prokazatelně 17 stíhacích letounů Su-27, což je polovina z původních 34, o nichž se zmiňuje Wikipedia. Jedná se tedy o citelnou ztrátu už o tolik slabšího letectva, jehož sílu nedokáží vykompenzovat ani F-16 dodané západními spojenci, ačkoliv jsou mnohem lepší – ale není jich dostatek.

Video: ruský voják neměl slitování a popravil z 20 cm kamaráda střelbou do hlavy poté, co ho svázal a nechal se plazit po cestě

Suchoj Su-27 přitom dosahuje rychlosti až Mach 2,35, takže je schopný uletět řízeným střelám a rozhodně de facto všem existujícím dronům. K jeho sestřelení tak dle Armádního Zpravodaje došlo kvůli přímému střetu, což letoun poškodilo, v důsledku čehož nad ním pilot ztratil kontrolu. Okolnosti ovšem nejsou známy a dodnes nebyly upřesněny.

Článek Ukrajina v boji ztratila Suchoj Su-27. Odrážel ruský útok a podporoval pozemní jednotky. Nejspíše šlo o nešťastnou náhodu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruský systém nemohl ukrajinský Su-27 vidět

Na záběrech je vidět nespecifikovaný ruský systém PVO kde na poli – vzhledem k tomu, že jeho radar potřebuje ke své činnosti prostor, nelze ho nijak ukrýt a zamaskovat. Tím se zároveň stal poměrně snadným cílem, a to i pro bojové letadlo, které na něj mohlo zaútočit z velké dálky protiradarovou střelou AGM-88 HARM. Určena je přímo k ničení radiolokátorů, které jsou součástí systémů protivzdušné obrany, potvrzuje Wikipedia.

Neutrální Švýcarsko povolilo prodej desítek tanků Leopard 1. Uvědomuje si, že kvůli neutralitě přichází o peníze. Má ovšem zásadní podmínku

Její dosah je až 150 km, takže aby nepřátelský systém PVO vůbec dokázal lokalizovat letoun, že se k němu letoun blíží, muselo by jednat například o S-400 nebo S-300. V tomto případě ale redakce Armádního Zpravodaje odhaduje, že se mohlo jednat spíše o nějakou variantu Tor nebo Buk, což by ovšem v obou případech znamenalo velmi nerovný souboj.

Zatímco Tor má max. dosah 25 km, uvádí Wikipedia, 9K37 Buk má podle ní 85 km. Ani jedno tedy k zachycení nepřátelského letounu na dlouho vzdálenost nestačí, ačkoliv není jasné, jak se ho podařilo lokalizovat. Radar Suchoje Su-27 má dosah pouze 100 km, ale je téměř nesmysl, že by se o to pokoušel přímo on sám – pravděpodobně mu předal souřadnice dron.

Video: poprvé v historii vyřazeny 3 ruské raketomety Iskander najednou. Jeden z nich explodoval a vytvořil velkolepý ohňostroj

Výsledkem je každopádně úplné zničení systému, který měl zřejmě v té době nabito, jelikož se krátce po zásahu proměnil v obrovský ohňostroj. Střely z něj létaly cca 150 metrů daleko, ale možná i více. Tato přesná eliminace mohla otevřít nebe k dalším operacím, například drony, a to i těmi většími. Jedná se o běžnou taktiku, jakou Ukrajinci využívají.

Článek Video: ukrajinský Su-27 zničil na ránu ruský systém PVO, který ho neměl šanci vidět. Střely z něj létaly 150 metrů daleko se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-27 byl reakcí na západní letadla

Vývoj Suchoje Su-27 začal v 70. letech 20. století a byla to hlavně reakce na moderní dvoumotorové americké letouny Grumman F-14 Tomcat a McDonnell Douglas F-15 Eagle čtvrté generace, potvrzuje Wikipedia. Byly rychlé, měly dlouhý dolet, a unesly těžkou a velice účinnou výzbroj. Sověti potřebovali protějšek podobných schopností – do výzbroje sovětského letectva byl nakonec nasazen v roce 1985, i když několik let trpěl „dětskými nemocemi“. Výhodou však bylo, že proti němu Západ neměl srovnatelný protějšek, který by dokázal totéž.

iZdroj fotografie: Rob Schleiffert / Creative Commons / CC BY-SA

Pro sovětské letectvo to byl kvalitativní skok dopředu. Získalo totiž letadlo pro vybojování vzdušné převahy s kvalitními senzory a zbraněmi. NationalInterest uvádí, že Suchoj Su-27 dokázal poskytovat i přímou pozemní podporu a měl sníženou radarovou signaturu. Vynikal supermanévrovatelností a schopností startovat z provizorních ploch, v čemž se mu západní letouny rovnat nemohly. Sověti na tom ostatně zakládali svou obranu, protože si byli vědomi západní převahy, proti níž by museli letadla v případě konfliktu rozptýlit.

Stroj byl hvězdou leteckých show

Su-27 je jednomístný a dvoumotorový, popisuje ho Airforce-Technology, a je 21,94 metrů dlouhý s rozpětím křídel 14,7 metrů. Dosahuje rychlosti až Mach 2,35, dokáže vystoupat do výšky 19 kilometrů a má dolet přes 3 500 kilometrů. Ve své době přitom disponoval i kvalitním radarem nebo infračerveným zaměřovacím systémem. Pověstný byl však hlavně svou manévrovatelností, čímž svět udivoval na různých leteckých show, což potvrzuje třeba manévr zvaný „Pugačevova kobra“, který Armádní Zpravodaj v dubnu 2023 rozebíral.

Ruské letouny MiG-29 a Su-27 by Severní Koreu výrazně posílily. Ale proti jihokorejským F-35 by prakticky neměly šanci

Silná byla i výzbroj, která sestávala z kanonu ráže 30 milimetrů a zbraní nebo vybavení umístěném na 10 závěsnících o celkové hmotnosti až 4 430 kilogramů. Byla to třeba střela s radarovým naváděním R-27 nebo R-73 s naváděním infračerveným. Suchoj Su-27 mohl nést i různé typy raket pro útoky proti pozemním cílům, případně pumy, a zvládl dokonce pumu o hmotnosti až půl tuny. Rusko ho později modernizovalo a dalo mu schopnost nosit modernější zbraně, a např. letouny ve výzbroji Ukrajiny zvládají i některé západní zbraně.

Článek Suchoj Su-27: mimořádně odolný sovětský letoun přistál všude. Bral tak Západu technologickou výhodu, neboť proti němu neměl co nasadit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sestřel na 217 km je pravdivý, ale ne letounem Su-57

Manipulace, pro níž ruští blogeři zneužili i uznávaný americký portál MilitaryWatchMagazine, zřejmě mnohé přívržence zahřála u srdce. Vždyť nejlepší letoun v ruském letectvu přece musí dosahovat těch nejlepších výsledků – navíc, když má k dispozici (tentokrát prokazatelně) střelu vzduch-vzduch R-37M s nejdelším dosahem na světě, potvrzuje Wikipedia.

Velká překážka pro Rusko: Itálie dodá Ukrajině jeden z nejsilnějších systémů PVO na světě. Zvládne s klidem i jeho Iskander

Její dosah je až 400 km při rychlosti až Mach 6; redakce Armádního Zpravodaje ji hodnotila v dubnu 2024 v tomto směru jako regulérně nejlepší, přičemž jí americký (AIM-120D AMRAAM s dosahem 160 km) ani evropský (MBDA Meteor s dosahem 200 km, uvádí Wikipedia) protějšek nestačí, ačkoliv to zdaleka není jediný parametr, na němž ve vzdušném souboji záleží.

Některé ruské profily, například SOLOVJOV, přitom sdílely, že Suchoj Su-57 sestřelil letadlo ukrajinského letectva raketou dlouhého doletu R-37M na vzdálenost více než 200 km. Armádní Zpravodaj dohledal vyjádření Jurije Ihnata, mluvčího letectva ozbrojených sil Ukrajiny, který na briefingu v „Media Center Ukraine“ sdělil 02. května 2023, že letectvo nezaznamenalo použití letounů Suchoj Su-57, a dokonce ani Suchoj Su-75, proti Ukrajině.

Satelitní snímky potvrdilo i těžké přiznání Pákistánu: Indie bodovala, vyřadila mu high-tech švédský letoun včasné výstrahy AEW&C

Studie Royal United Services Institute (RUSI) navíc uvádí, že byl historicky nejdelší sestřel ruskou raketou R-37M zaznamenán na 177 km. Kde tedy propagandisté vzali lživou informaci o 217 km? Samotný údaj pravdivý je a skutečně byl na tuto vzdálenost také ukrajinský Suchoj Su-27 poslán k zemi – patří ovšem zcela jiné zbrani, a sice systému protivzdušné obrany S-400.

MilitaryWatchMagazine potvrzuje, že se jedná o jeden z nejdelších sestřelů země-vzduch, ale nikoliv vzduch-vzduch. Alespoň ze strany ruského ministerstva se redakci Armádního Zpravodaje nepodařilo dohledat, že by bývalo s tvrzením blogerů / propagandistů souhlasilo, ale ukazuje to, kolik dezinformací se dostává mezi lidi, z nichž jim mnozí (bohužel) věří.

Článek Rusové sprostě lhali, že jejich Su-57 sestřelila ukrajinský Su-27 na 217 km. Chtěli si tak připsat světový rekord se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-27 je veteránem tvrdých přistání

Sovětský Suchoj Su-27 je všeobecně znám pro svou schopnost přistát na velmi hrubých plochách. Ač se to nemusí zdát, jde o obrovskou strategickou výhodu. Na internetu je mnoho záběrů, které potvrzují, že k tomu dochází i v moderní době, dnes hlavně na ukrajinském bojišti. Příkladem je video níže publikované v dubnu 2023, které zachycuje přistání a opětovný vzlet stíhačky Su-27 Flanker na běžné silnici v zalesněné krajině. Bližší detaily známy nejsou, ale údajně se jedná o dvě různé Su-27 patřící ukrajinským vzdušným silám.

Ale mnohem důležitější než to, komu letadla patří, je fakt, že tyto Su-27 opět připomněly světu, v čem tkví jejich přidaná hodnota. Ne snad, že by nemohli piloti západních letounů o něčem takovém ani přemýšlet – např. JAS-39 Gripen, které využívá i české letectvo, staví na podobných schopnostech také. U většiny moderních západních letounů však možnost přistání mimo připravenou runway chybí, případně je zbytečně riskantní. Dokonce ani F-16, které má dle Wikipedie i Ukrajina, si mohou nechat o podobném přistání zdát.

F-35 zvládne přistát i vzlétnout z dálnice

U západních letounů je v tomto směru zásadním problémem, že jsou velmi citlivé na nasátí jakýchkoliv nečistot do motoru z nedokonale uklizené dráhy. Armádní Zpravodaj soudí, že jejich přidaná hodnota spočívá spíše ve špičkové avionice a využití nejmodernějších technologií než v mechanické odolnosti. Americká námořní pěchota však otestovala, že ani přistání a vzlet z improvizovaných drah nedělá F-35A páté generace takový problém.

Potvrzuje to opět video níže sdílené v říjnu 2024. Jsou na něm vidět dva letouny, jak přistávají (a poté vzlétají) během finského cvičení na dálnici Hosio ve finském městě Ranua. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že byla pro tento případ dobře uklizena, ale ve srovnání s běžnými letištními plochami jde stále o jistou nedokonalost – navíc se potvrdilo, že ani vyspělé letouny 5. generace nemají problém operovat z dálnice, což rozšiřuje jejich operační schopnosti, a v případě konfliktu by bylo možné je rozptýlit mimo letiště.

Článek Video: kterak F-35A ukázaly, že přistání na improvizovaných drahách není doménou „veteránské“ Su-27. Dává jim to velikou výhodu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na cenný cíl se zaměřil Suchoj Su-27

Záběry ze zničení ruského velitelství můžete vidět níže; ukazují skupinu budov, v níž měli najít úkryt velitelé praporu, ale údajně například i operátoři dronů a další jednotky. Jejich pozici se však pravděpodobně podařilo odhalit průzkumnému dronu, který povolal letectvo. Do útoku se vypravil Suchoj Su-27 Flanker, což je těžký a původem sovětský bojový letoun s dobrou manévrovatelností a nosností až osmi tun zbraní, uvádí AircraftFandom.

Video: 1 proti 3, jediný americký M2 Bradley dokázal zničit 3 ruské MT-LB, což je ukázka přesily moderní zbraně

Na zničení budovy přitom použil jedinou klouzavou pumu typu JDAM. Wikipedia uvádí, že jde o běžnou gravitační pumu vybavenou konverzní sadou obsahující naváděcí hlavici a řídící plochy, a verze JDAM-ER s doletem přes 70 kilometrů má i výklopná křídla. Její ničivost záleží na velikosti použité pumy – redakce Armádního Zpravodaje odhaduje podle výbuchu, že se jednalo o pumu tězkou 230 kg. A ačkoliv jde původem o americkou zbraň, byly ukrajinské letouny Su-27 upraveny k jejímu užívání, aby vykonávaly přesné údery.

Článek Video: když se na ruské velitelské centrum zaměří ukrajinský Suchoj Su-27, může ho jednou ranou smazat z povrchu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-27 byl zřejmě z nebe sražen dronem

Co přesně za pádem letounu stálo, není jasné, přesná příčina je vyšetřována a dosud nebyly zveřejněny žádné bližší informace. Ukrajinské letectvo v prohlášení uvedlo pouze to, že došlo ke ztrátě Suchoje Su-27, když plnil nesmírně těžkou bojovou misi – odrážel ruský letecký útok, dle všeho dronový, a současně podporoval pozemní jednotky, nejspíše bombardováním pozic nepřítele. Běžně bývá totiž vyzbrojen tak, aby zastal obě role najednou.

Rusko se v dalších 10 dnech zapotí. Francie ho chce přinutit k rychlému ukončení války. Zapojit se mají i Američané

I přes ztrátu techniky se však podařilo pilotovi zachránit, jelikož se katapultoval. „Pilot se úspěšně katapultoval, pátrací a záchranný tým dorazil na místo jeho přistání včas. Následně byl převezen do zdravotnického zařízení na diagnostiku. Aktuálně nic neohrožuje jeho život ani zdraví, jeho stav je stabilizovaný,“ stojí ve vyjádření vzdušných sil Ukrajiny.

Více informací k dispozici není. Redakce Armádního Zpravodaje se pokusila incident ověřit u ruského ministerstva obrany, u něhož předpokládala, že se úspěchem pochlubí, ale to uvedlo pouze tolik, že sestřelilo Suchoj Su-27. Místo ani způsob však neuvedlo.

Armádní Zpravodaj připomíná, že jde za poslední týden o další úspěch ruských ozbrojených sil. Jenom o pár dní dříve se jim totiž podařilo sestřelit letoun F-16, jejíž pilot tentokrát štěstí neměl a přišel o život. Ani tentokrát však nebylo k incidentu uvedeno více informací.

Ruský zbrojní průmysl znovu trpí. Indie oficiálně kupuje pro letadlovou loď Rafale M, který vytlačil problémový Mig-29K

Ukrajina měla mimochodem na začátku ruské invaze téměř 120 letounů MiG-29, Su-27, Su-25 a Su-24M, z čehož jí v březnu zbyla ani ne polovina, ale zhruba dvacítka jich byla poté obnovena, uvádí Wikipedia. Kolik přesně bylo „sů-dvacet-sedmiček“, není jasné, ale ztráta každé je citelná. Je to totiž jediný těžký stíhací letoun ve výzbroji ukrajinského letectva a jeho role nemohou řádně zastoupit žádné jiné, které má k dispozici – do jisté míry snad F-16.

Článek Ukrajina docela potupně ztratila těžkou stíhačku Suchoj Su-27 během ruského leteckého útoku. Pilot se katapultoval a přežil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velký patriot, který už se z bojové mise nevrátil

Kvůli systémům protivzdušné obrany a letounům se střelami dlouhého doletu jsou mise v blízkosti fronty velmi nebezpečné. Pokud se chtějí piloti přiblížit, musí obvykle letět ve velmi nízké výšce, aby se tak vyhnuly nepřátelským radarům, rychle udeřit a zase se „zdejchnout“. V opačném případě mohou čelit smrtelnému nebezpečí ze strany PVO i letounů.

Rusko právě stanovilo podmínky pro ukončení války na Ukrajině. Ovšem tradičně neříkají skoro nic

Totéž potkalo i 24letého ukrajinského pilota Ivana Bolotova, který plnil bojovou misi neznámo kde. Dne 03. února 2025 však přišla zpráva, že se pilot a kapitán 831. brigády taktického letectva Ukrajiny nevrátil, stojí v prohlášení na Facebooku, zatímco ruská strana se pochlubila sestřelením letounu Suchoj Su-27, který odpovídal tomu, v němž byl Ivan Bolotov.

„Z bojové mise se nevrátil náš bratr, velký patriot své země – stíhací pilot letectva, kapitán Ivan Bolotov. Bylo mu teprve 24 let, ale byl to kompetentní a zkušený bojovník, který odhodlaně porážel okupanta ve všech směrech fronty,“ sdělila 831. brigáda taktického letectva.

Ruský dárek k 3. výročí války všem Ukrajincům – dosud největší dronový útok otřásal zemí, ale dopadl katastrofálně

Z některých zdrojů vyplývá, že se pilot nemohl z letounu katapultovat, což může poukazovat na technickou závadu. Ivan Bolotov měl manželku a 5měsíčního syna a patřil k nejtalentovanějším pilotům v ukrajinském letectvu. Ztráta jeho i letounu Su-27 zhoršuje už tak špatnou situaci, kdy má napadená země kritický nedostatek techniky i personálu.

Russian Su-30SM2 intercepted Su-27 of the UAF using the ultra-long-range R-37M missile.
The Ukrainian Air Force confirmed the death of the fighter pilot, Captain Ivan Bolotov.
It is reported that the Su-27 was shot down at a range of 130 km. pic.twitter.com/6ERmjFNKx1

— Vladimir Schwanzende (@Brigadier_S6) February 3, 2025

Článek Ruský Su-30M2 si připsal neobvyklý úspěch, sestřelil ukrajinský Suchoj Su-27 na 130 km. Pilot zahynul, potvrdili Ukrajinci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nad Černým mořem létají RC-135W

Za příklad působení NATO nad Černým mořem je vysílání průzkumných letounů se sofistikovanými detekčními a špionážními přístroji. Může jít třeba o RC-135W Rivet Joint, k němuž americké letectvo uvádí, že má sadu palubních senzorů schopných detekovat a analyzovat signály v celém elektromagnetickém spektru. Z mezinárodních vod může jistě zachytit data i z Ruska, takže není divu, pokud k němu vyšle bojové letouny.

Video: kterak se ruskému letounu Iljušin Il-38 podařilo proklouznout blízko k americké letadlové lodi, která ho ignorovala

To je ostatně také důvod, proč třeba britské letectvo posílá s RC-135W Rivet Joint letouny jako Eurofighter Typhoon, které většinou v poklidu letí a ruských letadel si zdánlivě nevšímají, byť je sledují. Někdy na ně ale mohou připravit past, aby ukázaly, kdo je pánem – třeba je nalákat na stroje se zapnutými transpondéry a pak je překvapit dalšími dvěma letouny s transpondéry vypnutými.

iZdroj fotografie: Letectvo USA

Zrovna takový případ se stal nad Černým mořem, uvádí DefenceSecurityAsia s odkazem na ruské ministerstvo obrany, ale od něj se mi nepodařili informace získat. Letce, která takovou léčku provede, to dá každopádně výhodu a hlavně to ruským pilotům ukáže, že by na ně nejspíše mohla zaútočit dříve, než by ji vůbec stačili zaregistrovat (i když by teoreticky mohli mít informace i u pozemních radarů, které vidí i stovky kilometrů daleko).

Ruský Suchoj Su-27 už je zastaralý

Z druhé strany pak nad Černým mořem nejčastěji operují ruské letouny Suchoj Su-27 Flanker, které pochází ještě z dob SSSR, uvádí Wikipedia. Známý je svou dobrou obratností, avšak je poplatný své době a má starší typy radarů jako N001 Mech nebo Zhuk-MSE, navíc i když mnohem novější Eurofigter Typhoon není stealth, má drak z materiálů výrazně snižujících radarovou signaturu. Nechybí mu ani nejnovější typy senzorů, uvádí Eurofighter, ani výkonný radar ECRS Mk2 typu AESA, čemuž se ruské letouny nemohou ani zdaleka rovnat.

Souboj letounů 5. generace: čínský Chengdu J-20 vs. ruský Suchoj Su-57 má jasného vítěze. Rozdíly jsou nejenom ve stealth

Každému z pilotů musí být při takovém setkání jasné, jak by podobný incident dopadl. Kdyby se Rusové nechali nalákat do blízkosti průzkumného letounu, vzápětí by se ocitli v zaměřovači nepřítele, o němž neměli do té doby tušení. Ten by mohl proti nim použít nejvýkonnější západní střelu vzduch-vzduch MBDA Meteor, o níž koncern MBDA tvrdí, že jde o střelu s největší zónou bez úniku ze současných zbraní vzduch-vzduch, což by pro Su-27 nedopadlo dobře.

Článek Kterak dva britské Eurofightery přelstily ruské Suchoje Su-27 a dostaly je do pozice, v níž je mohly až příliš snadno zničit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

454 kg je hodně, ale Rusko má 3krát silnější

Klouzavé letecké pumy zcela změnily průběh bombardování ve válce na Ukrajině, jelikož pilotům umožňují, že se mohou držet mimo dosah ruské protivzdušné obrany. Již v září 2023 Armádní Zpravodaj upozorňoval na speciální úpravu Suchojů Su-27, z nichž jsou vypouštěny lehčí verze klouzavých pum Mark 83 o hmotnosti 230 kg (podobné má i Rusko).

Těžké ztráty ukrajinské armády – přišla o skoro 1 000 vojáků za jeden den, přes polovinu jich má na svědomí jediné uskupení

Alternativou je potom francouzská puma AASM Hammer, kterou rovněž vypouští Suchoj Su-27, jak naše redakce psala, a ještě, než Ukrajina dostala letouny F-16, bylo podle nás docela jasné, k čemu je bude využívat. Ano, mj. i k odpalování klouzavých pum, ale jejich těžší 474kg verzi, na níž upozornil i OSINT výzkumník, asi zvládá v tuto chvíli jenom zmíněný Suchoj Su-27.

Ruský Su-57 se může poprvé v historii potkat s americkou F-35. Není ale jisté, zda se k tomu Američané odhodlají

Když Armádní Zpravodaj srovnal starší záběry a video níže, je patrné, že letoun skutečně odhazuje o něco větší pumy, které odpovídají vzhledem právě Mark 83 ve 474kg verzi. Konverzní sada je přitom už nějakou dobu dostupná pro 500librové GBU-62 a 2 000librové GBU-64, z nichž druhá je mnohem větší, takže je možná divné, že trvala úprava Mark 83 tak dlouho.

Rusko má mimochodem mnohem těžší kalibr, na ukrajinské pozice shazuje až 1,5tunové pumy vybavené obdobnou sadou, a Ukrajina se jim nedokáže bránit.

Ukrajinský Suchoj Su-27 odhazující klouzavou pumu Mark 83 o hmotnosti 1 000 liber (474 kg)

Článek Analýza: jako první na světě používá Ukrajina „tisícilibrovky“, jimiž bombarduje Rusko. To má ovšem více jak 3krát silnější odpověď se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-27P zachvátil oheň a zřejmě ho zničil

Video níže ukazuje situaci, kdy se podařilo zničit ruský stíhací letoun Suchoj Su-27P Flanker, uvádí MilIn. Konkrétně je vidět, jak od letounu zaparkovaného na letištní ploše utíká nejspíše záškodník, načež zpod něj šlehají velké plameny. A ačkoliv není vidět pokračování, lze předpokládat, že nakonec vzplanul celý letoun – zvláště pokud měl v nádržích nějaké palivo. Ale i kdyby ne, i takový oheň by ho dokázal významně poškodit a musel by tak na opravu.

Video: čínská armáda ukázala Type 625, tedy levného, ale opravdu účinného zabijáka dronů, ačkoliv jeho koncept není žádnou novinkou

Su-27P je přitom speciální, Wikipedia uvádí, že se nejedná o běžný víceúčelový letoun, jelikož je určen ke vzdušným soubojům a nedokáže používat zbraně pro útoky na pozemní cíle. Skutečnost, že se záškodníkům podařilo proniknout až na letiště, svědčí o velké liknavosti ruské armády. KyivPost uvádí, že se navíc stalo cílem různých útoků již ve více případech, takže je nepochopitelné, že nebylo co nejpřísněji zabezpečeno.

Článek Video: když si Rusové dostatečně nehlídají vzácnou stíhačku Suchoj Su-27P, mohou ji záškodníci spálit na popel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Severokorejské letectvo spoléhá na J-7

Když se podíváme na seznam vybavení severokorejského letectva, zjistíme, že je nejpočetnějším letounem Chendu J-7 Fishcan, uvádí Wikipedia, což není nic jiného než čínská verze sovětského Mikoyan-Gurevich MiG-21 Fishbed. Ve výzbroji jsou ovšem ještě starší letouny a za opravdu modernější lze považovat jenom několik kusů MiG-29. Je proto nesporné, že by dodávka letounů 4. generace MiG-29 nebo Su-27 dostala severokorejské letectvo na úplně jinou úroveň. Bylo by pak větší hrozbou než dosud, ale otázkou je, jak velkou.

iZdroj fotografie: M Radzi Desa / Creative Commons / CC BY

Jihokorejské letectvo patří k těm nejlépe vybaveným na světě. Ve výzbroji má 40 letounů Lockheed Martin F-35 Lightning II generace a dalších 25 objednává, uvádí AsianMilitaryReview. Kromě toho disponuje třeba letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon nebo McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle. Zvláště proti stealth letounům F-35 ale nemají ruské stroje šanci, neb je nemají šanci zaměřit. Zkušenosti navíc ukazují, že je předčí i F-16 nebo F-15.

Severokorejci nemusí mít vhodnou výzbroj

Ani dodávka modernějších letadel by však nemusela Severní Koreu spasit, protože nezáleží jenom na nich, ale také na výzbroji. Jelikož jsou letecké souboje vedeny na dlouhou vzdálenost, musela by získat hlavně střely R-77, avšak jihokorejským ekvivalentům by se dokázala vyrovnat jenom nejnovější verze M, která má aktivní radarový hledač s dosahem až 25 km, uvádí AviationWeek, a její dolet je udáván na až 190 km. Starší letouny ji ale zřejmě nezvládají.

Rusko ztratilo několik důležitých vojenských tajemství. Technici se mohou podívat i na jeho radarem naváděnou střelu R-77

Velikou neznámou je pak kvalita severokorejských pilotů, což je v boji důležitý parametr. Výcvik je velice náročný a drahý, mnohdy rozhodují počty nalétaných hodin. Jižní Korea má však na rozdíl od Severní Koreji dostatečné zdroje na to, aby piloty vycvičila a udržovala letouny a jejich schopnosti na patřičné úrovni. V případě severokorejského režimu o tom však mohou panovat veliké pochybnosti, i když do armády směřuje většina jeho zdrojů.

Článek Ruské letouny MiG-29 a Su-27 by Severní Koreu výrazně posílily. Ale proti jihokorejským F-35 by prakticky neměly šanci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvojici budov zasáhly klouzavé pumy

Využít k útoku klouzavé pumy se odhodlalo například ukrajinské letectvo, které z akce zveřejnilo záběry – vidět je můžete níže. MilIn uvádí, že se stala cílem útoku základna ruské pohraniční stráže spadající pod FSB (Federální služba bezpečnosti), a záběry ukazují, jak na ni dopadly hned 2 pumy – každá na jinou budovu – a velice silně ji poškodily. Jestli se v ní zrovna nacházeli pohraničníci, útok je s velikou pravděpodobností zabil nebo zranil. Ukrajinské letectvo konkrétně použilo klouzavé pumy JDAM-ER, ale není přesně jasné, o jaký typ se jednalo.

Fotky: nejlepší obrana je útok, což mohla v nestřežený okamžik pocítit i ruská ponorka Rostov na Donu, která podlehla GPS navádění

Nejpravděpodobnější je puma JDAM-ER upravená z pumy Mark 82, k níž Wikipedia uvádí, že má hmotnost kolem 230 kilogramů a dokáže podle výšky shozu zasahovat cíle ve vzdálenosti až 72 kilometrů. Původně bla přitom vyvinuta pro západní letouny, ale Ukrajina je mohla používat, i když žádné nevlastnila, jelikož jak Twz připomíná, upravila k tomu například Mikoyan MiG-29 Fulcrum nebo Suchoj Su-27 Flanker.

Článek Video: zaměří-li se na ruskou pohraniční základnu FSB ukrajinské letectvo, může ji jediným náletem srovnat se zemí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-27 byl při použití AASM zachycen

Fakt, že Suchoj Su-27 vyráběný v SSSR může používat vyspělou francouzskou zbraň známou i pod označením HAMMER, tedy kladivo, ve variantě těžké 250 kg, dokazují záběry na sociálních sítích. Je na nich vidět letoun patřící ukrajinskému letectvu v okamžiku, kdy tuto pumu shazuje, uvádí TheAviationist. Není to ale poprvé, co se objevila na letounu sovětského typu, již dříve ji Ukrajina použila na rovněž sovětských Mikoyan MiG-29 Fulcrum.

iZdroj: Public Domain

Co vše je nutné k tomu, aby sovětská technika zvládla vyspělé zbraně vyráběné na západě, není zcela jasné, ale určitě je třeba předělat zavěšení, protože sovětské a západní standardy jsou odlišné. Také je ale nezbytné vyřešit problém se zaměřením, a to na dlouhou vzdálenost, protože AASM je klouzavá puma, a ta je svrhávána desítky kilometrů od cíle. Může jít o podobný pylon, jaký umožňuje Suchoji Su-27 nést okřídlené bomby JDAM-ER.

Letoun unese téměř 4,5 tuny výzbroje

Su-27 je dvoumotorový víceúčelový bojový letoun s vysokou obratností a do služby v sovětském letectvu byl zařazen v roce 1982. Kromě různých typů sovětských raket vzduch-vzduch krátkého a středního doletu může používat i pumy do hmotnosti 500 kilogramů, a to jak klasické, tak kazetové, ale také různé typy neřízených raket, uvádí Airforce-Technology. K tomu má hned 10 závěsníků a nosnost necelých 4,5 tuny, což postačuje.

Ukázkovým příkladem propagandy byl případ údajného podpálení letounu Suchoj SU-27: ani jedné zemi nepatřil, ale oběma se hodil

Francouzské AASM jsou gravitační pumy vybavené konverzní sadou měnících je na klouzavé a přesně naváděné. V případě té těžké 250 kilogramů jde o běžnou gravitační Mk82, uvádí Wikipedia, přičemž má inerciální a GPS navádění, ale lze ji vybavit i naváděním laserovým nebo infračerveným. Osazena je také pomocným raketovým motorem, což prodlužuje její dosah a umožňuje ji svrhávat z nižších výšek. Její dosah je přes 70 km od místa shozu.

🇺🇦Ukraine’s 39th Tactical Aviation Brigade demonstrates its Sukhoi Su-27S jets delivering strikes with 🇫🇷French-provided AASM-250 Hammer precision-guided bombs.

If only we could have them (as well as many other weapons) at least a year ago… pic.twitter.com/ShNvTDFFse

— Illia Ponomarenko 🇺🇦 (@IAPonomarenko) April 12, 2024

Su-27 s pumou AASM

Článek Ačkoliv k tomu není určena, dokáže ukrajinská stíhačka Suchoj Su-27 shazovat i francouzské 1/4tunové „kladivo“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrana sestřelila vlastní Suchoj Su-27

Co se může stát, pokud protiletadlová obrana začne střílet na vlastní letoun, můžete vidět na videu níže. Je na něm zobrazen hořící letoun, jak padá do moře, a MilIn uvádí, že se jedná o ruský bojový letoun Suchoj Su-27 Flanker. Zaznamenaný incident pochází z oblasti Sevastopolu a pozitivem na celé události je, že se pilot katapultoval a záchranáři ho našli v moři.

iZdroj fotografie: Britské královské letectvo / Creative Commons / OGL

Co přesně se stalo, je nejasné, ale NewsWeek uvádí, že letoun sestřelila ruská protivzdušná obrana – ovšem bez uvedení toho, jaký systém na něj měl pálit. Údajně si jeden z členů obsluhy systému protivzdušné obrany dostatečně neověřil identifikaci letounu a spustil na něj palbu. Stávat by se to ale nemělo, letouny mají mít identifikační odpovídač, ale v Rusku se podobných událostí stalo více, třeba když sestřelili vlastní Suchoj Su-25 Frogfoot.

Letoun byl v 80. letech 20. století špičkový

Suchoj Su-27 nepatří k tem nejmodernějším v ruské výzbroji, i když v době svého uvedení (v roce 1982) patřil mezi světovou špičku. I přes svůj věk je stále schopný, a Airforce-Technology uvádí, že ho kromě Ruska provozuje třeba Ukrajina, Bělorusko, Vietnam, ale i další země. Llicenčně byl také vyráběný v Číně. Jde o dvoumotorový a vysoce obratný letoun určený k vybojování vzdušné převahy a vychází z něj i další letouny, posledním je Suchoj Su-35 Flanker-E.

„Sestřelit Ch-47M2 Kinžal není možné“ – veliký omyl lidí, kteří tomu asi jenom nechtějí věřit. Nejenom MIM-104 Patriot to dokáže

Pro případ boje je letoun vybaven kanonem ráže 30 mm a může nést široké spektrum zbraní na 10 bodech. Jednat se může o různé typy střel vzduch-vzduch, jako R-27 středního doletu s poloaktivním radarovým naváděním, nebo také o R-73 na krátkou vzdálenost s infračerveným naváděním. Nést může i různé typy pum, a to i o hmotnosti 500 kg, jako je FAB-500. Schopnosti záleží i na verzi nebo modernizaci, protože těch existuje značné množství.

Článek Video: když si vlastní obrana sestřelí Suchoj Su-27 a pilot jde k zemi, může se katapultovat a později být zachráněn v moři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letadla dostala speciální pylony

Zní to možná jednoduše, ale problém Ukrajiny zprvu byl, že původně sovětské letouny nemají zařízení, na něž by je bylo možné zavěsit. Technici je proto museli vyvinout, a několik málo dostupných fotografií ukazuje, že jsou umístěny nejen na letounech Mikojan-Gurevič MiG-29 Fulcrum, ale i na větších Suchoj Su-27 Flanker. Jsou kovové a jejich zpracování naznačuje, že jsou dělané zakázkově, a v přední části nejspíše disponují nějakým speciálním elektronickým či radarovým zařízením. Kolik takto upravených letounů Ukrajinci mají, není známé.

„Happy Ukrainian Independence Day!“
Lieutenant General Mykola Oleshchuk. pic.twitter.com/CCUmClvJsy

— Ukrainian Air Force (@KpsZSU) August 24, 2023

JDAM-ER většinou tvoří klasická puma Mk 82 se speciální sadou na trupu a ocasní části. Letouny pak pumy obvykle shazují z vysoké výšky, aby měly co největší dolet, v tomto případě až 80 kilometrů. Po shození se z trupové části vyklopí jakási křidélka, díky nimž puma klouže, kdežto zadní část slouží k jejímu řízení. O zaměření se stará modul naváděný prostřednictvím GPS a směřuje na konkrétně zadaný cíl. Puma je tak mimořádně přesná, ale dojde-li k rušení GPS, musí se spolehnout na ne tolik přesné inerciální navádění.

Po odhození musí pilot ihned zmizet

Instalace pylonů i na Suchoj Su-27 naznačuje, že Ukrajina nejspíše nemá dostatek letounů, i když Suchoje mohou mít oproti MiG-29 výhodu, neb dokáží letět s nákladem rychleji. Pilot se tak může dříve dostat do nutné výšky, pumy odhodit a zase co nejrychleji zmizet z možného dosahu protivzdušné obrany. Manévr je to riskantní a Ukrajinci se při něm často drželi při zemi, což ale velmi snižuje dosah pum. Podobně upravené pumy používá i ruské letectvo, jehož konverzní sady údajně nejsou tak přesné a dolet je o něco menší než u amerických.

Z hloupé pumy se stala chytrá s dlouhým dosahem: nikdy nemine cíl a je 24krát levnější než Tomahawk. Ukrajina má americkou sadu JDAM

Ukrajina používá sady JDAM-ER pravděpodobně od května 2023, a zvládnutí jejich nasazení může být klíčové v okamžiku, kdy dostane slíbené General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Ty už jsou pro shazování těchto pum optimalizované, a lze předpokládat, že právě k bombardování budou sloužit nejčastěji. A pokud bude pum dostatek, mohou jimi Ukrajinci zdevastovat ruská opevnění na frontě a výrazně tak pomoci postupu pozemních jednotek.

Článek Speciální pylon umožňuje nést ukrajinskému Su-27 okřídlené bomby JDAM-ER; ty mohou ničit nepřítele na dálku až 80 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-27 zvládá operovat z úzké okresky

Jak takové rozptýlení vypadá ukazuje jedno z videí ukrajinského bojového letadla Suchoj-Su-27 Flanker, na němž je zachycen vzlet i přistání. Dochází k tomu na rovné silnici, přičemž rozhodně nejde o žádnou dálnici – ale evidentně o nějakou malou a úzkou okresku. Je však dostatečně rovná, takže poskytuje letounu dostatek prostoru. Kolem je pak hustý stromový porost, v němž lze nejspíše najít místo pro úkryt letounu i techniku nutnou pro jeho údržbu.

iZdroj fotografie: Jakub Hałun / Creative commons / CC BY-SA

Su-27 je dvoumotorový letoun sovětské konstrukce postavený jako protiváha amerických strojů, jakým je třeba McDonnell Douglas F-15 Eagle. Do výzbroje sovětského letectva se dostával od roku 1985. Sověti přitom věděli, že mají země NATO v letectvu převahu, a proto zkonstruovali více strojů tak, aby zvládaly i provizorní plochy, a bylo je tedy možné rozptýlit. Letouny tak mají velmi odolný podvozek, nasávání vzduchu do motorů u země, a nejsou tak složité na údržbu. Dnes může z těchto předností napadená Ukrajina těžit.

Ukrajinská letadla jsou odolná, leč zastaralá

Ze záběrů je jasné, že Ukrajinci snad ani nemohli menší silnici pro letoun najít, protože se na ni sotva vejde – ale přesto zvládá přistávat i startovat, což samozřejmě svědčí i o mistrovství jeho pilota. Podobné schopnosti má však i druhý víceúčelový letoun ukrajinského letectva, a to Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Oba typy letadel jsou však dnes už hodně zastaralé a modernějším ruským letounům tak nestačí. Vedle toho jich není na vyrovnaný vzdušný souboj dostatek, i když Ukrajině dostala několik MiG-29 třeba ze Slovenska a Polska.

I Západní letectva ale mají stroj s podobnými schopnostmi, a sice Saab JAS-39 Gripen, který ve 14 kusech aktuálně využívá i české letectvo. Do ukrajinských podmínek by byl zřejmě nejvhodnější, neboť by mohlo zůstat zachováno jejich rozptýlení; Západní spojenci však ale slíbili dodat letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Ty jsou naopak známé nutností používat velmi kvalitní dráhy, takže je u nich používání nějaké okresky rozhodně mimo hru. Ukrajina tak bude muset letištím, odkud budou startovat, zajistit patřičnou ochranu.

Článek Video: ukrajinský Suchoj Su-27 dokáže vzlétnout i přistát na obyčejné (a dost malé) meziměstské silnici; zato pro F-16 je to problém se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Riskantní manévry ruského pilota na záběrech

Video z dronu, které Spojené státy zveřejnily, ukazuje incident, během něhož ruský Su-27 opakovaně nalétává na americký dron a vypouští v jeho blízkosti palivo. To má minimálně vliv na kamery, protože pak záběry nejsou tak ostré. Nakonec se ale stroje podle všeho srazily a na videu je jasně vidět ohnutá vrtule dronu. Netrvalo dlouho a šel kvůli poškození ke dnu Černého moře, ale údajně ho měli zničit sami Američané. Na místě každopádně měla být dvojice ruských bojových letadel, ne pouze jedno.

Dron Reaper je stroj o délce 11 metrů a rozpětí jeho křídel dosahuje 20 metrů. Létat pak může rychlostí až 482 km/h a operovat dokáže ve výšce přes 15 kilometrů. Letoun bývá často ozbrojený například raketami AGM-114 Hellfire, laserem naváděnými pumami, ale i dalšími systémy. Během letu nad Černým mořem každopádně dron žádné zbraně nést neměl. Pravděpodobně disponoval nějakými druhy detekčních přístrojů – lze předpokládat, že monitoroval pohyby ruských ozbrojených sil v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

Suchoj Su-27 měl jenom manévrovat

Ruský letoun Su-27 je nadzvukový stroj sovětské konstrukce a zavedení do výzbroje se dočkal v roce 1985. Ačkoliv již nepatří k nejmodernějším a Rusko má vyspělejší letadla, stále ho hojně využívá. Letoun je pochopitelně mnohem větší než dron, na délku měří 21,9 metrů a rozpětí jeho křídel vychází na 14,7 metrů. Maximálně pak může létat rychlostí Mach 2,35. Během incidentu nad Černým mořem byl přitom ozbrojený, na záběrech je jasně vidět několik střel vzduch-vzduch umístěných pod křídly a trupem letounu.

Ačkoliv je místo incidentu mezinárodním vzdušným prostorem, Rusko přišlo s odůvodněním, že letouny „zabránily narušení hranic oblasti dočasného režimu pro využívání vzdušného prostoru“. Zároveň ale popřelo střet svého stoje s dronem, do vody prý spadl vlivem náhlého manévrování. Spojené státy a Rusko incident dle všeho řeší diplomaticky a americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že byl čin neúmyslný, čímž nejspíše vše uzavřelo, i když to prý je důvod k eskalaci. Otázkou ovšem je, zda se Rusko nepokusí vrak dronu z moře vylovit.

Článek Vrtulový dron je možné vyřadit i bez zbraní: ukázal to ruský pilot, když vypouštěl palivo a „pohladil“ ho se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nelze poznat, kdo ani co vlastně zničil

Video šířené na sociálních sítích ukazuje letoun Su-27 v plamenech. Pořízeno bylo přitom v noci a není příliš kvalitní. Letoun podle všeho začal hořet od po zemi rozlité kapaliny, pravděpodobně benzínu, u níž někdo „škrtl“ sirkou. Kde se letoun nachází není možné identifikovat, a obtížné je i určení jeho typu. Za incidentem měla nicméně stát legie Svoboda Ruska, kterou údajně tvoří Rusové toužící po svržení prezidenta Vladimira Putina. Jak její členové dokázali podpálit letadlo na druhé straně země, tedy tisíce kilometrů od konfliktu, není jasné.

iZdroj fotografie: Britské královské letectvo / Creative Commons / OGL

Nejasností využila i ruská propaganda, která prezentuje natočenou událost zcela jinak. Ta potvrdila, že jde o letoun Su-27, ovšem nikoliv ruský, ale ukrajinský. Tvrdí, že na křídle stroje lze rozeznat obrysy ukrajinské identifikace, což ale také není vůbec jasné. Podle této teorie jde o falešné video vyrobené Ukrajinou s cílem znejistit Rusy a tvářit se, že ve federaci existuje opozice bojující proti režimu a za konec války. Potvrdit však nelze vyjádření ani jedné strany a ani není jisté, kdy a zda vůbec bude známa pravda.

Letoun Suchoj Su-27 je velmi rozšířený

Suchoj Su-27 je ještě sovětské konstrukce a jedná se o bojové letadlo čtvrté generace, které bylo zařazeno do služby poprvé v roce 1985. Dvoumotorový stroj s velmi dobrou manévrovatelností mají přitom nejenom postsovětské státy, tedy včetně Ruska a Ukrajiny, ale i Vietnam, Čína a další. Konstrukce letadla je velmi zdařilá a Rusko v ní pokračovalo, resp. pokračuje dodnes, a vyvinulo na jejím základě další stroje, které dnes tvoří základ jeho letectva. A i když je Suchoj Su-27 v původní konfiguraci zastaralý, stále se na některé druhy úkolů hodí.

Letadlo je 21,9 metrů dlouhé a rozpětí křídel dosahuje 14,7 metrů. Dvojice motorů mu dokáže udělit rychlost až Mach 2,35 a může díky nim vystoupat do výšky až 19 kilometrů, přičemž dolet vychází na 3 500 kilometrů. Kromě autokanonu ráže 30 milimetrů může nést na 10 hardpointech až 4 500 kilogramů výzbroje. Mohou to být střely vzduch-vzduch sovětských konstrukcí, ale i různé typy raket k útokům na pozemní cíle, případně bomby. Třeba ukrajinské stroje byly upraveny, aby zvládaly odpalovat americké protiradarové střely AGM-88 HARM.

Článek Ukázkovým příkladem propagandy byl případ údajného podpálení letounu Suchoj SU-27: ani jedné zemi nepatřil, ale oběma se hodil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.