<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>Adolf Hitler &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/adolf-hitler/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 15 Sep 2026 11:52:52 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>Adolf Hitler &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Putin je jako Hitler. Polský ministr ho srovnal s nacisty a vysvětlil, proč bombardování měst Rusku nepomůže</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/putin-je-jako-hitler-rekl-polsky-ministr/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 15 Sep 2026 16:48:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=365313</guid>

	
					<description>Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski v televizním rozhovoru prohlásil, že Putin opakuje stejnou chybu jako Třetí říše, když bombardovala Londýn.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Výrok zazněl v září 2026 v pořadu <em>Gość Wydarzeń</em> na stanici Polsat News a okamžitě rozvířil debatu o tom, kde leží hranice mezi politickou nadsázkou a historicky podloženou analogií. Sikorski ale nemíří na životopisnou rovnici dvou diktátorů. Jeho srovnání stojí na konkrétní válečné metodě: systematickém bombardování civilních měst s cílem zlomit vůli obyvatelstva a přinutit je, aby se obrátili proti vlastní vládě. Právě tuto logiku označuje za chybnou, a dějiny mu v tom dávají silné argumenty.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-sikorski-ekl-a-pro">Co přesně Sikorski řekl a proč</h2>



<p>Polský šéf diplomacie ve vysílání výslovně zmínil německé nálety na Coventry a Londýn. Připomněl, že nacisté spoléhali na totéž, co dnes Kreml: zastrašení civilisté začnou tlačit na politické vedení, to ztratí legitimitu a napadená země se zhroutí zevnitř. Sikorski k tomu dodal, že ruské údery na ukrajinská města přímo neoslabují schopnost ukrajinské armády bránit Donbas. Mají zastrašovací a politicko-psychologický účel, a právě proto selhávají.</p>



<p>Nejde o izolovaný výkřik jednoho politika. Sikorski je bývalý ministr obrany, bývalý maršálek Sejmu, europoslanec a v profesním zázemí má i zkušenost válečného zpravodaje. Jeho slova navíc zapadají do dlouhodobé polské linie: <a rel="nofollow" href="https://www.gov.pl/web/obrona-narodowa/kazda-donacja-na-ukraine-byla-przekazywana-po-wczesniejszej-analizie-wojska-polskiego">polské ministerstvo obrany</a> vyčísluje dosavadní donace Ukrajině na 16,45 miliardy zlotých, tedy zhruba 95 miliard korun. V červenci 2026 Sikorski veřejně tlačil na rychlé přijetí 21. sankčního balíku EU a na urgentní posílení protivzdušné obrany Ukrajiny.</p>



<h2 id="h-lond-n-a-coventry-versus-charkov-a-od-sa">Londýn a Coventry versus Charkov a Oděsa</h2>



<p>Historická paralela, kterou Sikorski použil, má tvrdá čísla. Londýn za období Blitz od října 1940 do června 1941 eviduje téměř 28 tisíc dopadlých tříštivotrhavých bomb a přes 400 padákových min. Při jediném náletu z 10. na 11. května 1941 zahynulo v britské metropoli přes 1 300 lidí. Coventry má pro noc z 14. na 15. listopadu 1940 oficiální bilanci 554 mrtvých a 865 těžce zraněných.</p>



<p>Na Ukrajině <a rel="nofollow" href="https://ukraine.ohchr.org/en/Civilian-Casualties-Soar-in-Ukraine-in-the-First-Half-of-2026-Amid-Escalating-Attacks-and-Intensifying-Use-of-Deadly-Weapons-UN-Human-Rights-Monitors-Say">OHCHR</a> od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 do poloviny roku 2026 ověřil nejméně 16 431 zabitých civilistů a 48 613 zraněných. Válka trvá už déle než čtyři roky. Ruská kampaň je územně mnohem širší a časově nesrovnatelně delší než Coventry Blitz, ale méně koncentrovaná do několika nocí než vrcholná fáze bombardování Londýna. Výsledek je nicméně stejný: civilní obyvatelstvo trpí, ale politická vůle Ukrajiny se neláme.</p>



<p>Výzkumy King&#8217;s College London k britské zkušenosti potvrzují, že předpovědi masové „letecké neurózy&#8220; se nenaplnily. Odolnost souvisela mimo jiné s aktivním zapojením civilistů do vlastní obrany. Bombardování samo o sobě automaticky nevedlo k politickému zlomu společnosti. Způsobovalo obrovské utrpení, ale ne kapitulaci.</p>



<h2 id="h-m-dnes-rusko-to-a-jak-se-to-li-od-v-2">Čím dnes Rusko útočí a jak se to liší od V-2</h2>



<p>Sikorski zmínil i německé střely V-2. Ty měly maximální dolet asi 350 km, rychlost kolem 5 500 km/h a bojovou nálož přibližně 980 kg. Nacisté jich odpálili přes 2 600 kusů, především na Londýn a Antverpy. Šlo o jednu balistickou zbraň jedné generace.</p>



<p>Dnešní ruský arzenál nasazovaný proti ukrajinským městům je kvalitativně i kvantitativně jiný. Kreml kombinuje několik tříd nosičů s různými profily letu:</p>



<ul><li><strong>Šáhid-131/136</strong> (Shahed) — íránské jednorázové útočné drony s doletem 700–2 500 km, rychlostí kolem 180 km/h a bojovou náloží 10–50 kg. Levné, pomalé, ale nasazované v rojích, které vyčerpávají protivzdušnou obranu.</li><li><strong>3M-14 Kalibr</strong> — střely s plochou dráhou letu, dolet asi 1 500–2 500 km, odpalované z lodí a ponorek. Ekvivalentem v NATO je americký Tomahawk.</li><li><strong>9K720 Iskander</strong> — balistická střela krátkého dosahu s doletem do 500 km, schopná manévrovat v terminální fázi. Srovnatelná s americkým systémem ATACMS.</li><li><strong>Ch-47M2 Kinžal</strong> — vzduchem odpalovaná balistická střela s doletem 1 500–2 000 km, náloží 480 kg a rychlostí přesahující Mach 10 (přibližně 12 250 km/h), nesená stíhačkou MiG-31K.</li></ul>



<p>Rozdíl oproti V-2 je zásadní nejen v technologii, ale i v taktice. Rusko kombinuje pomalé drony s hypersonickými střelami, aby přetížilo ukrajinskou protivzdušnou obranu. Cíl je ale pořád stejný jako u V-2: terorizovat civilisty.</p>



<h2 id="h-nen-to-jen-polsko-i-esko-mluv-podobn">Není to jen Polsko, i Česko mluví podobně</h2>



<p>Sikorski není první středoevropský politik, který sáhl po nacistické analogii. Prezident Petr Pavel v květnu 2025 řekl, že se dnešní Rusko v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Ruská ambasáda v Praze protestovala. Podle průzkumu CVVM z března 2025 považovalo 66 % Čechů situaci na Ukrajině za hrozbu pro bezpečnost České republiky, 77 % podporovalo diplomatický tlak na Rusko a 58 % vojenskou pomoc Ukrajině.</p>



<p>Česká pomoc má i konkrétní materiální podobu. Od roku 2022 Česko dodalo 390 kusů nepotřebné vojenské techniky, materiál od českých výrobců za 6,5 miliardy korun a vycvičilo bezmála 10 tisíc ukrajinských vojáků. V reakci na opakované ruské útoky na energetickou infrastrukturu poslalo <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/ceska_republika_posila_na_ukrajinu_55.html">české ministerstvo zahraničí</a> do Dněpru a Dněpropetrovské oblasti 55 dieselových generátorů za 10 milionů korun. Vláda navíc schválila program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030.</p>



<h2 id="h-pro-kreml-v-bombardov-n-pokra-uje-i-kdy-to-nefunguje">Proč Kreml v bombardování pokračuje, i když to nefunguje</h2>



<p>Pokud historické precedenty ukazují, že teror proti civilistům nezlomí politickou vůli, proč v tom Rusko pokračuje? Odpověď je pragmatičtější, než by se zdálo. Analytici z britského think-tanku RUSI upozorňují, že ruská kampaň má vedle psychologického nátlaku i čistě materiální rozměr: ničit energetickou infrastrukturu, zdražovat obranu, vyčerpávat zásoby protivzdušných střel a komplikovat každodenní fungování celé země. Kreml podle nich cílí na „totální blackout&#8220;, tedy stav, kdy výpadky proudu paralyzují nejen domácnosti, ale i průmysl a logistiku.</p>



<p>Bombardování měst tedy není jen iracionální krutost. Je to kalkulace, která počítá s tím, že i když nezlomí vůli, může vyčerpat kapacity. Jenže právě tady vstupuje do hry západní pomoc: systémy protivzdušné obrany, generátory, sankce proti ruské ekonomice. Evropská rada v červnu 2026 znovu potvrdila dlouhodobou podporu Ukrajině a Sikorski tlačí na její další posílení.</p>



<p>Nacistické Německo bombardovalo Londýn osm měsíců. Británie se nesložila. Rusko bombarduje ukrajinská města přes čtyři roky. Ukrajina stojí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/putin-je-jako-hitler-rekl-polsky-ministr/">Putin je jako Hitler. Polský ministr ho srovnal s nacisty a vysvětlil, proč bombardování měst Rusku nepomůže</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="48717" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/putin-jako-hitler-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/putin-jako-hitler-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Hitlerův oblíbený malíř namaloval hrůzu Stalingradu, která ho děsila. Führer si obraz koupil a hodiny na něj nehybně zíral</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitleruv-oblibeny-malir-namaloval-hruzu-od-stalingradu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Zdeněk Horvát]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 04 Sep 2026 08:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=363767</guid>

	
					<description>Pět zraněných vojáků v ruinách, žádný velitel, žádné vítězství. Za plátno Hitler zaplatil 35 tisíc říšských marek, cenu třiadvaceti volkswagenů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Franz Eichhorst se vrátil ze stalingradského pekla těsně před uzavřením kotle. Odletěli ho s těžkou nemocí, ale v hlavě si odvezl scénu, kterou pak přenesl na plátno: zlomené, zraněné a vyčerpané mladé muže v uniformách Wehrmachtu, kteří se krčí v rozstřílených zdech a čekají na poslední úder nepřítele, jehož na obraze ani není vidět. Žádná triumfální póza, žádný vlající prapor. Jen špinavá bílá zima a těla, která už nemají kam ustoupit. Obraz nazval „Erinnerung an Stalingrad&#8220;, tedy Vzpomínka na Stalingrad. A právě tohle dílo si Adolf Hitler osobně koupil do své sbírky.</p>



<h2 id="h-mal-kter-ho-re-im-pot-eboval">Malíř, kterého režim potřeboval</h2>



<p>Eichhorst nebyl žádný outsider, který se náhodou dostal do Hitlerova zorného pole. Patřil k jádru nacistické kulturní mašinerie. Hitler mu už v roce 1938 udělil titul profesor, Eichhorst vedl mistrovský ateliér na berlínské akademii a zasedal v předvýběrové porotě Velké německé výstavy umění (Große Deutsche Kunstausstellung, GDK), přehlídky, která každoročně definovala, co je pro Třetí říši přijatelné umění a co patří do koše. Označit ho za „oblíbeného malíře&#8220; je zkratka, ale opřená o tvrdá fakta: režimní titul, institucionální moc a přímý nákup díla do Hitlerovy osobní kolekce. Málokterý německý malíř té doby měl všechny tři najednou.</p>



<p>Před Stalingradem byl Eichhorst spojován s heroickými válečnými scénami a monumentální nástěnnou malbou ve službách státu. Odborné texty z mnichovské <a rel="nofollow" href="https://epub.ub.uni-muenchen.de/22239/1/Maximilian_Aracena.pdf">Ludwig-Maximilians-Universität</a> ho řadí mezi protagonisty „nové německé nástěnné malby&#8220;. Jenže frontová zkušenost u Stalingradu jeho štětec proměnila. Ne politicky, Eichhorst zůstal loajální a obraz představil na oficiální GDK v Mnichově roku 1943. Ale tónově. Místo vítězného gesta namaloval porážku.</p>



<h2 id="h-por-ka-jako-kult-ob-ti">Porážka jako kult oběti</h2>



<p>Bitva o Stalingrad skončila na přelomu ledna a února 1943 kapitulací zbytků německé 6. armády. Odhaduje se, že na obou stranách padlo, bylo zraněno nebo zajato přes dva miliony lidí. Pro nacistický režim to byl strategický i propagandistický šok, první velká, nepopiratelná katastrofa na východní frontě.</p>



<p>A právě tady vstupuje do hry paradox, bez kterého Eichhorstův obraz nedává smysl. Nacistická propaganda porážku nepopřela. Přeložila ji. Stalingrad se v oficiálním jazyce okamžitě stal symbolem věrnosti „vůdci a národu&#8220; až do smrti. Ne prohraná útočná válka, ale oběť prostého vojáka. Jak uvádí <a rel="nofollow" href="https://ausstellungen.deutsche-digitale-bibliothek.de/stalingrad">Deutsche Digitale Bibliothek</a> ve své virtuální výstavě ke Stalingradu, režim porážku přetvářel pro své účely prakticky v reálném čase.</p>



<p>V tomto rámci byl Eichhorstův temný obraz nejen přijatelný, byl přímo žádoucí. Katalog GDK z roku 1943 vyšel v nákladu sto tisíc výtisků a „Vzpomínka na Stalingrad&#8220; stála na čelním místě jeho obrazové části. Motiv se šířil i jako pohlednice s označením <a rel="nofollow" href="https://www.hausderdeutschenkunst.de/postkarten/hdk500-599.html">HDK 512</a>. Režim z plátna udělal reprezentativní obraz epochy.</p>



<h2 id="h-f-hrer-a-obraz">Führer a obraz</h2>



<p>Hitler za dílo zaplatil 35 tisíc říšských marek. Badatel Jiří Kuchař, který se českou stopou Hitlerovy sbírky zabýval nejdůsledněji, tuto částku přepočítal na cenu třiadvaceti tehdejších volkswagenů. Nešlo o rutinní akvizici, šlo o drahou, osobní koupi.</p>



<p>Co přesně Hitler u obrazu prožíval, nelze s jistotou rekonstruovat. Traduje se, že ho dílo fascinovalo natolik, že na něj dlouze a nehybně zíral. Primární pramen, který by tuto scénu popsal se stopkami v ruce, se nám veřejně dohledat nepodařilo. Nejblíže jsou vzpomínky Rochuse Mische, Hitlerova osobního strážce, který po Stalingradu zaznamenal u führera více okamžiků samoty a zadumanosti. Sekretářka Traudl Jungeová zase popsala, že navenek Hitler nepůsobil dramaticky zhrouceně ani v posledních dnech ledna 1943, kdy se 6. armáda hroutila. Fascinace katastrofou ano. Diagnóza sebetrýzně, to by byla spekulace.</p>



<p>Jisté je, že obraz, který nestaví do středu vůdce ani triumf, ale zdecimovaného řadového vojáka, Hitler přijal do své osobní kolekce. A režim ho zároveň masově reprodukoval. Porážka se stala kultem.</p>



<h2 id="h-esk-stopa-z-vy-ho-brodu-do-doksan-a-z-kup">Česká stopa: z Vyššího Brodu do Doksan a Zákup</h2>



<p>Za války putoval obraz spolu s dalšími kusy Hitlerovy sbírky do kláštera ve Vyšším Brodě v jižních Čechách, který sloužil jako úkryt pro umělecké předměty. Dokument ze 7. července 1945 zachycuje, že po odvozu jiných cenností americkou armádou zůstaly ve Vyšším Brodě právě „Hitlerovy&#8220; předměty. Pak začala poválečná disperze.</p>



<p>Kuchař rekonstruoval pravděpodobnou trasu přesunů: Rožmberk, České Budějovice, Konopiště, Praha, Liběchov, Lemberk, Zákupy, Doksany. V roce 2012 identifikoval šestnáct z celkem čtyřiačtyřiceti zdokumentovaných obrazů Hitlerovy osobní kolekce. Sedm z nich našel v doksanském klášteře. Tehdy se s veřejnou prezentací nepočítalo.</p>



<p>Zlom přišel letos. Národní památkový ústav v roce 2026 poprvé v historii zpřístupnil obrazy z Hitlerova majetku veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek na <a rel="nofollow" href="https://www.npu.cz/cs/akce/kalendar/83163-prohlidka-s-kastelanem-sbirka-obrazu-z-majetku-adolfa-hitlera">zámku v Zákupech</a>. Vystaveno bylo zhruba patnáct děl, část ze zákupského depozitáře, část zapůjčená ze Sychrova. Zda je mezi nimi právě Eichhorstova „Vzpomínka na Stalingrad&#8220;, oficiální anotace výslovně neuvádí. Právní status jednotlivých pláten zůstává formulován opatrně: obrazy jsou ve správě státních institucí, ale veřejně dostupný inventární list ke konkrétnímu Eichhorstovu plátnu chybí.</p>



<p>Největší paradox celého příběhu tak neleží v Hitlerově fascinaci temným obrazem. Leží v tom, co se stalo potom. Plátno, které proměňovalo porážku v mýtus oběti a sloužilo nacistické propagandě jako nástroj manipulace s miliony lidí, přežilo Třetí říši hlavně jako český depozitární problém, jako položka v seznamu, o které desítky let nikdo přesně nevěděl, kde je, komu patří a co s ní.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitleruv-oblibeny-malir-namaloval-hruzu-od-stalingradu/">Hitlerův oblíbený malíř namaloval hrůzu Stalingradu, která ho děsila. Führer si obraz koupil a hodiny na něj nehybně zíral</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="76278" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/hitler-na-obraze-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/hitler-na-obraze-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Hitler válku s Polskem nechtěl, stačil mu koridor. Vlastní elita ho nakonec dotlačila k totální válce</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitler-valku-s-polskem-nechtel-zadal-koridor/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Zdeněk Horvát]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 09 Aug 2026 15:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[nacismus]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=355783</guid>

	
					<description>Dne 24. října 1938 předložil Berlín Polsku návrh, který zněl skoro rozumně: vrátit Gdaňsk Říši, postavit dálnici a železnici přes koridor, zachovat polská práva v přístavu. O sedm měsíců později Hitler interně oznámil, že Gdaňsk není skutečné jádro sporu, a nařídil připravit útok.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mezi těmito dvěma momenty se odehrál posun, který dodnes živí debaty historiků i internetové spekulace. Tvrzení, že Hitler „válku nechtěl&#8220;, zní na první pohled jako pokus o rehabilitaci. Jenže při bližším pohledu na primární dokumenty se ukazuje něco složitějšího: Hitler skutečně zprvu preferoval získat Gdaňsk a koridor nátlakem, bez opakování světové války. Ne z mírumilovnosti, ale proto, že velký evropský konflikt kvůli Polsku považoval za předčasný. Režim, který sám vybudoval, mu ale prostor pro taktické manévrování postupně zavřel. Rozhodnutí o válce přesto zůstalo jeho.</p>



<h2 id="h-ve-ejn-nab-dka-kompromis-kter-dn-nebyl">Veřejná nabídka: kompromis, který žádný nebyl</h2>



<p>Německé požadavky, jak je v říjnu 1938 předložil ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop polskému velvyslanci Józefu Lipskému, vypadaly na papíře umírněně. Gdaňsk, město s německou většinou spravované jako Svobodné město pod mandátem Společnosti národů, se měl vrátit do Říše. Přes polský koridor, tedy pruh území oddělující Východní Prusko od zbytku Německa, měla vést exteritoriální silnice a železnice. Polsko by si ponechalo volný přístav v Gdaňsku a hospodářská práva. Výměnou Berlín nabízel uznání hranic a prodloužení paktu o neútočení na deset až dvacet pět let.</p>



<p>Hitler sám tento balík <a rel="nofollow" href="https://avalon.law.yale.edu/wwii/blbk13.asp">zopakoval v projevu před Reichstagem</a> 28. dubna 1939 a prezentoval ho jako velkorysou nabídku, kterou Varšava odmítla. Jenže v tu chvíli už měl na stole něco úplně jiného.</p>



<h2 id="h-intern-dokumenty-gda-sk-jako-z-st-rka">Interní dokumenty: Gdaňsk jako zástěrka</h2>



<p>Dne 3. dubna 1939 podepsal Hitler direktivu k operaci Fall Weiss, plánu vojenského útoku na Polsko. Dokument výslovně stanovil, že útok musí být připraven tak, aby mohl být proveden „od 1. září 1939&#8243;. Nešlo o podmíněný scénář pro případ selhání diplomacie. Šlo o rozkaz.</p>



<p>O necelé dva měsíce později, 23. května 1939, Hitler na tajné poradě s vrchním velením Wehrmachtu prohlásil větu, která rozbíjí jakoukoli představu o omezeném sporu: „Gdaňsk není skutečné jádro věci. Jde o rozšíření životního prostoru na východě a o zajištění potravinové základny.&#8220; Zápis z této porady, <a rel="nofollow" href="https://nuremberg.law.harvard.edu/documents/2265-minutes-of-a-conference?mode=text">dochovaný v norimberských dokumentech</a>, je nejtvrdším důkazem, že veřejná rétorika o koridoru byla od jara 1939 pouhou fasádou.</p>



<p>Fall Weiss navíc počítal s využitím slovenského území na jižním křídle útoku. Rozbití Československa v březnu 1939 tak nebylo jen předstupněm, bylo praktickou vojenskou výhodou. Český průmysl, slovenská geografie, obojí sloužilo plánu.</p>



<h2 id="h-elita-kter-nebyla-jednolit">Elita, která nebyla jednolitá</h2>



<p>Tvrzení o „vlastní elitě&#8220;, která Hitlera dotlačila k totální válce, je zjednodušující. Realita je méně přehledná a o to zajímavější.</p>



<p>Na jedné straně stáli ti, kdo válku technicky umožňovali. Göringův aparát Čtyřletého plánu tlačil ekonomiku k autarkii a válečné připravenosti už od roku 1936, kdy Hitler v důvěrném memorandu nařídil, aby armáda i hospodářství byly do čtyř let připraveny na konflikt. Hjalmar Schacht, prezident Reichsbank a architekt skrytého financování zbrojení, pomohl rozjet systém takzvaných mefo-poukázek, dluhopisů vydávaných přes fiktivní firmu mimo běžný rozpočet. Do dubna 1938 jich bylo v oběhu za dvanáct miliard říšských marek. Keitel, Brauchitsch, Raeder a Halder rozpracovávali operační plány.</p>



<p>Na druhé straně existoval okruh důstojníků kolem Hanse Ostera a generála Ludwiga Becka, kteří během sudetské krize v roce 1938 vážně zvažovali zásah proti Hitlerovi. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.bpb.de/themen/nationalsozialismus-zweiter-weltkrieg/dossier-nationalsozialismus/39564/der-militaerische-widerstand/">Spolkové centrály pro politické vzdělávání</a> byli připraveni jednat, ale Mnichov jim vyrazil zbraň z ruky. Hitlerův diplomatický triumf bez jediného výstřelu podkopal motivaci ke vzpouře.</p>



<p>Mluvit o „elitě, která ho dotlačila&#8220; je tedy zjednodušení. Přesnější je říct, že systém, který Hitler vybudoval, vytvořil souběh tlaků (finančních, vojenských, ideologických), které zužovaly prostor pro cokoli jiného než eskalaci. Ale nikdo z Hitlera neudělal pasivní loutku. Direktivy podepsal on.</p>



<h2 id="h-ekonomika-na-hran-mefo-pouk-zky-a-cena-stupu">Ekonomika na hraně: mefo-poukázky a cena ústupu</h2>



<p>V lednu 1939 vedení Reichsbank předložilo Hitlerovi memorandum, které varovalo před katastrofou. Šest miliard říšských marek v mefo-poukázkách se blížilo splatnosti, státní výdaje rostly nekontrolovaně a hrozila inflace, která by mohla destabilizovat režim zevnitř. Schacht, který celý mechanismus spoluvynalezl, se od něj začal distancovat, a v lednu 1939 byl z čela Reichsbank odvolán.</p>



<p>Zbrojení financované skrytým dluhem vytvořilo past: zastavit ho znamenalo ekonomický šok, pokračovat v něm bez expanze znamenalo měnový kolaps. Válka, a s ní kořist, pracovní síla a suroviny, se stávala ekonomicky „logickým&#8220; východiskem. Ne nevyhnutelným, ale stále lákavějším.</p>



<p>Pro srovnání: i Francie v roce 1939 financovala přezbrojení speciálními dluhopisy a Británie ve třicátých letech navyšovala vojenské výdaje. Žádný z těchto států ale nepostavil celou ekonomiku na utajených instrumentech s vědomým cílem připravit útočnou válku. Nacistický model byl unikátní svou mírou kamufláže i svou vazbou na ideologii expanze.</p>



<p>Schacht sám u Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku vyvázl s osvobozujícím verdiktem. Až německý denacifikační soud mu uložil osm let pracovního tábora, z něhož byl propuštěn v roce 1948. Člověk, který pomohl rozjet motor války, z něj nakonec vystoupil dřív, než narazil do zdi.</p>



<h2 id="h-pro-mnichov-otev-el-cestu-k-z-1939">Proč Mnichov otevřel cestu k září 1939</h2>



<p>Mnichovská dohoda z 29. září 1938 Hitlerovi ukázala, že Západ je ochoten tlačit menší stát k ústupkům, pokud alternativou je válka. Československo bylo mezi zářím 1938 a březnem 1939 rozbito po etapách: Sudety připadly Německu, Těšínsko obsadilo Polsko, část Slovenska získalo Maďarsko a zbytek Čech a Moravy pohltila německá okupace 15. března 1939.</p>



<p>Právě tento poslední krok ale změnil kalkulaci. Británie pochopila, že Hitler překročil rámec „sebeurčení Němců&#8220;, a začala jednat jinak. Dne 31. března 1939 dal premiér Chamberlain Polsku bezpečnostní záruky. Hitler přesto vsadil na to, že Západ znovu ustoupí, nebo přinejmenším nezasáhne včas. Pakt Molotov–Ribbentrop z 23. srpna 1939 mu pak odstranil riziko války na dvou frontách a tajný protokol rozdělil Polsko mezi Berlín a Moskvu ještě před prvním výstřelem.</p>



<p>Dne 1. září 1939 Wehrmacht zaútočil přesně podle data, které Hitler stanovil pět měsíců předtím. Žádné překvapení, žádná improvizace. Vědomé rozhodnutí muže, který veřejně nabízel kompromis a soukromě plánoval zničení.</p>



<p>Hitler válku s Polskem „nechtěl&#8220; jen v tom nejužším smyslu: nechtěl kvůli ní hned velký evropský konflikt. Polsko samo ale chtěl pokořit od začátku. Režim kolem něj tento záměr urychlil, usnadnil a zarámoval, ale nezrodil. Odpovědnost zůstává tam, kde vždy byla: u muže, který direktivy podepsal.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitler-valku-s-polskem-nechtel-zadal-koridor/">Hitler válku s Polskem nechtěl, stačil mu koridor. Vlastní elita ho nakonec dotlačila k totální válce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="72535" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/hitler-wehrmact-sleduje-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/hitler-wehrmact-sleduje-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Hitlerova zlatá pistole: Ukradli mu ji, když vojáci nehlídali. Válečná trofej má dnes cenu pokladu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitlerova-zlata-pistole/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 02 Nov 2025 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[nacismus]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[pistole]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=316417</guid>

	
					<description>Nacistický vůdce měl pozlacenou verzi slavné pistole, avšak k sebevraždě si ji nezvolil. Po válce se dostala do Ameriky a dnes není jasné, kde se nachází.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nacistický vůdce Adolf Hitler je zavrženíhodnou osobností historie, ale pravdou zůstává, že artefakty po něm jsou ceněné sběratelské artikly. Tím se stala i <strong>zlatá pistole Walther PPK, kterou dostal jako speciální dar</strong>. V době své smrti ji však neměl u sebe, a proto se dostala až do Spojených států amerických a měnila majitele – ten současný je neznámý. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že má pistole možná až nevyčíslitelnou hodnotu.</p>



<h2 id="h-zlat-walther-ppk-dostal-hitler-k-narozenin-m">Zlatý Walther PPK dostal Hitler k narozeninám</h2>



<p>Od doby, co se Adolf Hitler stal vůdcem Německa, nejsou zaznamenané obrazové dokumenty, na nichž by chodil ozbrojený, což ale mnozí diktátoři dělají. Přesto je doloženo, že zbraň měl, a to slavnou německou <strong>pistoli Walther PPK známou hlavně z filmu o Jamesi Bondovi</strong>. Speciální pozlacenou verzi s Hitlerovými iniciály, slonovinovou rukojetí a přáním, dal nacistickému vůdci majitel zbrojovky Carl Walther v roce 1939 k 50. narozeninám, uvádí <a href="https://sofrep.com/news/adolph-hitler-the-fuhrer-with-the-golden-gun/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Sofrep</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusove-zodpovedni-za-nulovani/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusti-vojaci-jednotky-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Samozvaní soudci: Rusové překvapivě ukázali seznam důstojníků, kteří prováděli „nulování“ – zabíjení za odmítnutí rozkazů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jak tuto pistoli během druhé světové války Hitler používal, není jasné, protože ji viditelně nenosil. Objevena byla přitom 29. dubna 1945, kdy ji v Hitlerově mnichovském bytě nalezl poručík americké armády Ira Palm poté, co ho jeho jednotka prohledávala. <strong>Odvezl ji potom do Ameriky a daroval reverendu Charlesi Woodbridgeovi</strong>. Tomu ji však v roce 1947 ukradli, a postupně se pistole začala objevovat na aukcích, kde ji získal třeba Andrew Wright. V roce 1987 ji prodal za 114 000 dolarů, což je po započtení inflace dnes zhruba 6,8 milionu korun.</p>



<h2 id="h-zbra-p-vodn-ur-en-pro-policii">Zbraň původně určená pro policii</h2>



<p>Walther PPK je kratší verzí pistole Walther PP. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Walther_PP" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že byla vyvinuta pro policejní jednotky v roce 1929, a zkrácená o dva roky později. Zkratka PPK (Polizei Pistole Kriminalmodell) <strong>znamená „policejní pistole, kriminální model“</strong>. Existuje ve více rážích, a konkrétně Hitlerova používala munici 7,65 milimetrů Browning, přičemž disponuje zásobníkem na 8 nábojů a váží jenom 660 g, zatímco standardní verze 675 až 850 g.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">How Hitler&#8217;s Gold Walther Pistol Made it to Cleveland <a rel="nofollow" href="https://t.co/VVYqKMeQLl">https://t.co/VVYqKMeQLl</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/d5MeJ62rTk">pic.twitter.com/d5MeJ62rTk</a></p>— SOFREP (@sofrepofficial) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/sofrepofficial/status/1848393869525717119?ref_src=twsrc%5Etfw">October 21, 2024</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Kde je Hitlerova pistole v současnosti, není známo. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je velice cenná, byť je z historických reálií jasné, že není tou zbraní, kterou Hitler spáchal sebevraždu, <strong>ale mnozí o tom v minulosti spekulovali</strong>. <a href="https://steemit.com/discover/@raoufwilly/hitler-s-golden-gun" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Steemit</a> dokonce odhaduje, že by v současné době mohla mít hodnotu 51 milionů dolarů, tedy 1,07 miliardy korun, což je až neuvěřitelná částka. Není tedy divu, že si její majitel své tajemství tak dobře chrání.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitlerova-zlata-pistole/">Hitlerova zlatá pistole: Ukradli mu ji, když vojáci nehlídali. Válečná trofej má dnes cenu pokladu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusti-vojaci-jednotky-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusti-vojaci-jednotky-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45191" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/hitlerova-zlata-zbran-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/hitlerova-zlata-zbran-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Češi si rádi připomínají Mnichov, ale zapomínají na svůj podíl na rozbití první republiky. A to je chtěl „zachraňovat“ SSSR</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/cesi-podil-na-rozbiti-prvni-republiky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 31 Aug 2025 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Československo]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[Sovětský svaz]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=307611</guid>

	
					<description>Někteří to dodnes neumí odpustit, ale pravdou je, že sami obyvatelé Československa přilévali olej do ohně, protože nedokázali vyřešit otázku menšin.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mnichovská dohoda ze září 1938 je v Česku vnímána jako zrada západních velmocí, hlavně tedy Francie, která měla – na rozdíl od Velké Británie – s Československem smlouvu o vzájemné pomoci. Dokument v podstatě <strong>znamenal, že je Československo necháno napospas Německu</strong>, pokud mu nepředá Sudety obývané německou menšinou. To vše je pravda, ale Armádní Zpravodaj se na základě faktů domnívá, že i Češi a Slováci nesou svůj podíl viny.</p>



<h2 id="h-eskoslovensko-bylo-st-tem-s-men-inami">Československo bylo státem s menšinami</h2>



<p>Vytvoření <a href="/tag/ceskoslovensko/">Československa</a> v roce 1918 bylo prezentováno jako vznik společného státu Čechů a Slováků. Ale i když je tak historicky vnímáno, není to tak úplně pravda. Sice tvořili většinu, ale <strong>rozhodně ne nějakou extrémně dominantní</strong>. Československo bylo totiž státem se silnými menšinami, hlavně tou německou. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Czechoslovakia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že v roce 1930 tvořili Češi a Slováci 68,35 procent obyvatel, zatímco Němců bylo 21,93 procent, a Rusínů přes 5 procent.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/f-35a-spadla-namraza-podvozku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/f-35-dny-nato-ostrava-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="F-35, Dny NATO Ostrava 2023" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Postavení německé menšiny bylo přitom hlavním záminkou, proč k Mnichovu došlo, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Mnichovsk%C3%A1_dohoda" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Faktem totiž zůstává, že se německá menšina cítila nedoceněná, a také na ni velice tvrdě dopadly následky hospodářské krize. <strong>Československá vláda prostě nedokázala vyslyšet její požadavky</strong>, což vedlo k její silné nespokojenosti. Tato neschopnost tedy nepřímo dala Adolfu Hitlerovi do rukou argument, který mohl použít, soudí Armádní Zpravodaj.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38-1024x576.jpg" alt="Setkání Sudetoněmecké strany v Liberci v květnu 1938" class="wp-image-307606" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Setkání Sudetoněmecké strany v Liberci v květnu 1938</em></figcaption></figcaption>


<p>Nespokojenost Němců se poprvé projevila již ve volbách v roce 1935, kdy se Sudetoněmecká strana Konráda Henleina, která se netajila obdivem k německému nacismu, <strong>se 44 mandáty stala druhou nejsilnější stanou v parlamentu</strong>, <a href="https://csu.gov.cz/docs/107508/a3bbd946-7218-9b0f-6648-dbda2b2f4c29/422008k03.pdf?version=1.0" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">prezentuje</a> výsledky Český statistický úřad. A získala dokonce největší počet hlasů; 22 mandátů měl přitom Autonomistický blok, což byl jiný název pro Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu s fašistickými tendencemi.</p>



<h2 id="h-sssr-nab-dl-pomoc-vl-da-v-ak-ustoupila">SSSR nabídl pomoc, vláda však ustoupila</h2>



<p>Nesporným faktem také zůstává, že byla v roce 1938 většina obyvatel Československa připravena k obraně země, což se projevilo ochotou narukovat při mobilizaci. Vláda a prezident Edvard Beneš se ale nakonec <strong>rozhodli podmínky nadiktované v Mnichově přijmout</strong>. Armádní Zpravodaj soudí, že to mohla být chyba, ačkoliv to možná zabránilo válce, kterou by Československo nejspíše nevyhrálo. I když je otázkou, zda by Německo opravdu na Československo zaútočilo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kujbysev-utok-29-dronu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Hořící ropná rafinerie" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii 1 000 km od hranic. Škody byly tak rozsáhlé, že ji museli kompletně uzavřít</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Některé interpretace Mnichova – nutno dodat že hlavně z období před rokem 1989 – uvádí, že byla chyba nepřijmout nabízenou pomoc <a href="/tag/sovetsky-svaz/">SSSR</a>. Ale <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Coulondre" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> konstatuje, že vůbec není jasné, nakolik vážně ji myslel, a navíc byla vázána na pomoc Francie, která nás ovšem „hodila přes palubu“. <strong>Československo navíc v té době nemělo se Sovětským svazem hranice</strong>, což vše komplikovalo. Navíc nelze vyloučit na základě zkušeností s expanzí SSSR v dalších letech, že by Josif Stalin pomoc nezneužil jako záminku k podmanění si naší země.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/cesi-podil-na-rozbiti-prvni-republiky/">Češi si rádi připomínají Mnichov, ale zapomínají na svůj podíl na rozbití první republiky. A to je chtěl „zachraňovat“ SSSR</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/f-35-dny-nato-ostrava-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/f-35-dny-nato-ostrava-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">F-35, Dny NATO Ostrava 2023</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">sudetonemecka-strana-liberec-kveten38</media:title>
			<media:description type="html">Setkání Sudetoněmecké strany v Liberci v květnu 1938</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/sudetonemecka-strana-liberec-kveten38-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hořící ropná rafinerie</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="58860" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/jednani-velmoci-mnichov-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/jednani-velmoci-mnichov-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Do Hitlerova bunkru v Berlíně se už zřejmě nikdo nepodívá. Nacistický vůdce v něm žil luxusně dlouhých 105 dní, ale asi ne moc spokojeně</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitleruv-bunkr-berlin/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 12 Aug 2024 04:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[nacismus]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=263896</guid>

	
					<description>Berlín čelil na konci druhé světové války silnému bombardování, a tak se Adolf Hitler schoval pod zem do velice luxusně vybavených prostor.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se v roce 1945 hroutila nacistická říše a Spojenci tlačili na Německo z východu i ze západu, byl Berlín vystaven intenzivnímu bombardování a později i odstřelování. Zahynuly při něm tisíce obyvatel, ale <strong>nacistický vůdce Adolf Hitler byl v bezpečí</strong>, i když se hlavní město své upadající říše rozhodl neopustit. Do konce svého života si žil v luxusních prostorech nedaleko říšského kancléřství v podzemním bunkru chráněném silným železobetonem.</p>



<h2 id="h-rozs-hl-bunkr-pod-zahradou-kancl-stv">Rozsáhlý bunkr pod zahradou kancléřství</h2>



<p>Výstavba bunkru pro <a href="/tag/adolf-hitler/">Adolfa Hitlera</a> byla zahájena v roce 1940, a poté, co začalo častější bombardování německého hlavního města, byla zintenzivněna. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/F%C3%BChrerbunker" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že se prostory nacházely pod zahradou starého říšského kancléřství, a to konkrétně <strong>8,5 metrů pod zemí a chráněný 3 metry silným železobetonovým stropem</strong>, ovšem některé části měly ochranu ještě o metr silnější. Vedlo z něj několik východů pro snazší únik, ale v současnosti se do komplexu nikdo nepodívá, jelikož byl zasypán a na jeho místě jsou domy.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">This photo, taken in Berlin outside Hitler’s bunker days before his death, is the last known image prior to his suicide.<br><br>He promised the German people a Reich that would stand for a thousand years. It lasted for six, and took millions of lives with it.<br><br>That’s what narcissistic,… <a rel="nofollow" href="https://t.co/xhuLO0RRBT">pic.twitter.com/xhuLO0RRBT</a></p>— Southern Sister Resister &#8211; Wordsmith #IAmTheStorm (@ResisterSis20) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/ResisterSis20/status/1800265809878565048?ref_src=twsrc%5Etfw">June 10, 2024</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Samotné prostory určené pro A. Hitlera byly však ještě mnohem hlouběji, zhruba 17 metrů pod zemí, a tvořilo je 18 místností s velmi luxusním vybavením. <a href="https://www.history.com/this-day-in-history/hitler-descends-into-his-bunker" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a> uvádí, že byl bunkr soběstačný, měl vlastní zdroj elektřiny a přívod vody, a zahrnoval <strong>nejen vůdcovy soukromé prostory a jeho pracovnu</strong>, ale i pokoj pro milenku a poté i manželku Evu Braunovou, ale i konferenční místnost. Ve vedlejším bunkru pak sídlil pomocný personál a na konci války různí pohlaváři.</p>



<h2 id="h-105-dn-ivota-v-luxusu-ov-em-vlhku">105 dní života v luxusu, ovšem vlhku</h2>



<p>Hitler se na konci války do bunkru nastěhoval, konkrétně 16. ledna 1945, a strávil v něm 105 dní života až do doby, než spáchal sebevraždu. Měl v něm luxusní vybavení i veliký portrét Fridricha Velikého, ale nejspíše to nebyl nejpříjemnější pobyt. <strong>Bunkr byl pod hladinou spodní vody</strong>, a ačkoliv stále běžela čerpadla, bylo v něm vlhko a neútulno, i když mnohem bezpečněji než na ulicích, kde žili běžní civilisté. Bezpečí bunkru opouštěl vůdce jenom výjimečně.</p>



<p>Když Německa kapitulovalo, bunkr si prohlédlo mnoho vojáků, ale nakonec byl částečně zasypán. V 80. letech 20. století pak vyrostly na jeho místě domy a parkoviště a připomíná ho jenom informační deska. Přesto v Berlíně existuje místo, kde se lze do bunkru, i když ne autentického, podívat – <strong>asi 400 metrů od Hitlerova bunkru je zachovalý protiletecký bunkr</strong>, v němž je na ploše 3 tisíc metrů čtverečních výstava „Hitler – jak se to mohlo stát“, uvádí <a href="https://www.berlinstory.de/hitler-wie-konnte-es-geschehen/?gad_source=1&amp;gclid=Cj0KCQjw-uK0BhC0ARIsANQtgGM5f86v-uzzMtRlvEat4gAdgqAeSUJNcz_7Owz4a4DTe0wlKGkPBwQaAhoCEALw_wcB" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BerlinStory</a>. Kromě mnoha dokumentů tam jsou i informace o bunkru nacistického vůdce.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Finding the Führerbunker : Hitler&#039;s Last Days (WW2 Documentary)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/7yM1-A0VTi0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Dokument o Hitlerově bunkru</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitleruv-bunkr-berlin/">Do Hitlerova bunkru v Berlíně se už zřejmě nikdo nepodívá. Nacistický vůdce v něm žil luxusně dlouhých 105 dní, ale asi ne moc spokojeně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/7yM1-A0VTi0" duration="1171">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/7yM1-A0VTi0" />
			<media:title type="html">Hitlerův bunkr v Berlíně byl luxusní, ale nikdo už se do něj nepodívá</media:title>
			<media:description type="html">Hitler měl v Berlíně bunkr, kde byl v bezpečí před bombardováním. V luxusně vybavených prostorách strávil svých posledních 105 dní života.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/07/7ym1-a0vti0.jpg" />
			<media:keywords>Adolf Hitler,nacismus,Třetí říše</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="79545" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/07/vchod-bunkr-hitler-1947-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/07/vchod-bunkr-hitler-1947-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Waffen-SS: z ochranky A. Hitlera se stala jedna z nejobávanějších sil 2. světové války. Ale zdaleka ne všichni byli pověstnou elitou</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/waffen-ss/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 09 Apr 2024 04:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<category><![CDATA[Waffen-SS]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=246637</guid>

	
					<description>Představa „esesáka“ jakožto plavého vysokého árijského bojovníka je vlastně od pravdy daleko. Stejně jako, že se jednalo pouze o elitní vojáky.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Muži se dvěma blesky na přilbě ve službách Adolfa Hitlera měli až neuvěřitelnou pověst – často bojovali s&nbsp;děsivou odvahou a fanatismem a pohrdali smrtí – <strong>jak nešetřili sebe, tak nešetřili ani své protivníky, a dokonce ani civilisty</strong>. Jak se ale stala z&nbsp;malé jednotky, která měla původně na starost osobní ochranu Adolfa Hitlera, statisícová armáda? A skutečně byly všechny její jednotky obávané a respektované, nebo to byla nezasloužená pověst?</p>



<h2 id="h-ss-p-vodn-slou-ilo-k-ochran-v-dce">SS původně sloužilo k ochraně vůdce</h2>



<p>Nebylo tajemstvím, že si nacisté a důstojníci Reichswehr (předchůdce Wehrmachtu) zrovna dvakrát nedůvěřovali, a nacisté neměli právě <strong>radost z&nbsp;toho, že tvoří ostrahu říšského kancléře Adolfa Hitlera vojáci</strong>. V&nbsp;březnu roku 1933 proto vznikla ochranka Sonderkommando Berlín, zárodek pozdější divize Leibstandarte Adolf Hitler, složená z&nbsp;prověřených „SS-manů“.</p>



<p>Původní představa byla, že vznikne malá – ale vysoce profesionální – armáda z&nbsp;rasově elitních Árijců, upřesňuje <a href="https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/ss" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Encyclopedia</a>, která bude politicky věrná vůdci. <strong>Nenávist mezi tímto elitním „vojskem“ a Wehrmachtem byla obrovská</strong> a mezi členy často docházelo k&nbsp;bitkám a půtkám. Na začátku druhé světové války, v&nbsp;září 1939, měly bojové jednotky pouze 18 000 mužů.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="678" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941-1024x678.png" alt="Waffen-SS, dva střelci z kulometu, SSSR, podzim, 1941" class="wp-image-246572" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941-1024x678.png 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941-320x212.png 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941-768x509.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941-172x115.png 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941-720x477.png 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941.png 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Johannes Dorn  / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Waffen-SS, dva střelci z kulometu, SSSR, podzim, 1941</em></figcaption></figcaption>


<p>Ovšem na začátku tažení do Francie v&nbsp;květnu 1940, které bylo organizováno v&nbsp;rámci Waffen-SS, a při němž získalo své jméno, už to bylo 90&nbsp;000 vojáků. Jejich hodnocení bylo ze strany velení stručné: <strong>dobře vycvičení, bezcitní, odvážní, ale ne příliš myslící na vlastní ztráty</strong>. Ale postoj k&nbsp;Waffen-SS a jejich postavení se začal v&nbsp;této době pomalu měnit. S&nbsp;pádem Polska, které v&nbsp;roce 1941 následovala porážka Jugoslávie, se pod německou vládu v&nbsp;těchto oblastech dostala řada místních německých komunit (Volksdeutsche), vysvětluje <a href="https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/begriffe/volksdeutsche" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ome-Lexikon</a>.</p>



<h2 id="h-nakonec-vznikla-i-hitlerova-cizineck-legie">Nakonec vznikla i Hitlerova cizinecká legie</h2>



<p>A právě Volksdeutsche se rozhodl naplno využít vůdce SS, Heinrich Himmler, který zrušil početní omezení a naplno rozjel náborovou kampaň. Pluky a brigády se <strong>začaly měnit na divize, jejichž jména</strong> jako Leibstandarte SS Adolf Hitler, Das Reich nebo Totenkopf, <strong>měla děsit svět</strong>. První cizinecká jednotka – 5. divize „Wiking“ – se začala formovat již v&nbsp;roce 1940. Tu ještě tvořili rasově a fyzicky pečlivě vybraní mládenci ze Skandinávie a západní Evropy, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/5._tankov%C3%A1_divize_SS_%E2%80%9EWiking%E2%80%9C" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/feldjagerkorps/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/feldjagerkorps-hitlerovi-psi-na-retezu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Feldjägerkorps, Hitlerovi psi na řetězu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Brutální „Hitlerovi psi na řetězu“: jednotka Feldjägerkorps inspirovaná Stalinem, z níž mělo strach i SS a přežila kapitulaci Německa</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ovšem 7. dobrovolnická horská divize „Princ Eugen“, která vznikla na území bývalé Jugoslávie z&nbsp;místních Volksdeutsche, již tak striktní nebyla. <strong>Mnozí z jejích členů neuměli ani moc německy</strong>, a později už se při rekrutování na etnikum nehledělo vůbec. Nové náborové možnosti pak přinesl útok na <a href="/tag/sovetsky-svaz/">Sovětský svaz</a>, kdy už bylo jedno, kdo bude sloužit.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="705" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffeb-ss-7-divize-princ-eugen-bitva-o-neretvu-1943-1024x705.jpg" alt="Waffeb-ss, 7. divize Princ Eugen, bitva o Neretvu, 1943" class="wp-image-246591" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffeb-ss-7-divize-princ-eugen-bitva-o-neretvu-1943-1024x705.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffeb-ss-7-divize-princ-eugen-bitva-o-neretvu-1943-320x220.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffeb-ss-7-divize-princ-eugen-bitva-o-neretvu-1943-768x529.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffeb-ss-7-divize-princ-eugen-bitva-o-neretvu-1943-720x496.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffeb-ss-7-divize-princ-eugen-bitva-o-neretvu-1943.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Waffen-SS, 7. divize Princ Eugen, bitva o Neretvu, 1943</em></figcaption></figcaption>


<p>Vedle etnicky vhodných pobalťanů, na něž se náboráři SS s&nbsp;velkými úspěchy okamžitě vrhli, byla žádaná i jiná, ač „méně“ vhodná, etnika. Na druhou stranu <strong>je s&nbsp;nacisty spojovala nenávist k&nbsp;bolševikům</strong>, případně dostali jednoduchou volbu: „kulku nebo služba říši“. A tak vznikli legiony Gruzínů, Ázerbájdžánců, Turkmenů, Tatarů nebo kozáků, doplňuje Wikipedia zmíněná výše.</p>



<h2 id="h-ss-byla-opravdu-divok-banda">SS byla opravdu „divoká banda“</h2>



<p id="h-waffen-ss-p-edstavovala-opravdu-divok-mix-velmi-cenn-ch-bojov-ch-formac-s-t-mi-naprosto-nespolehliv-mi-ty-prvn-byly-tvo-eny-p-edev-m-n-mci-skandin-vci-pobal-any-a-z-padn-mi-evropany-p-esn-m-opakem-pak-byly-jednotky-tvo-en-obyvateli-balk-nu-a-zem-sov-tsk-ho-svazu-zcela-mimo-ponechme-mal-bezv-znamn-jednotky-jako-byla-britsk-arabsk-nebo-indick-legie-kter-vznikli-p-edev-m-kv-li-propagand-nav-c-se-s-koncem-v-lky-zkracoval-v-cvik-a-chyb-li-zku-en-velitele-ve-waffen-ss-se-vyst-dalo-b-hem-v-lky-kolem-914-000-voj-k-z-eho-500-000-byli-cizinci">Waffen-SS představovala opravdu divoký mix velmi cenných bojových formací s&nbsp;těmi naprosto nespolehlivými. Ty první byly tvořeny především Němci, Skandinávci, pobalťany a západními Evropany – <strong>přesným opakem byly jednotky tvořené obyvateli Balkánu a zemí SSSR</strong>. Zcela mimo ponechme malé bezvýznamné jednotky, třeba britskou, arabskou nebo indickou legii, které vznikly zejména z důvodu propagandy. S&nbsp;koncem války navíc docházelo ke zkracování výcviku a v armádě chyběli zkušení velitelé, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Schutzstaffel" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/hitler-i-putin-maji-dost-spolecnych-veci/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/43963742371-879fe0f78a-k-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Srovnání základních jevů v putinovském Rusku a hitlerovském Německu. Je přijatelné porovnávat Adolfa Hitlera a Vladimira Putina?</h1></div>

	</a>
</div>



<p id="h-waffen-ss-p-edstavovala-opravdu-divok-mix-velmi-cenn-ch-bojov-ch-formac-s-t-mi-naprosto-nespolehliv-mi-ty-prvn-byly-tvo-eny-p-edev-m-n-mci-skandin-vci-pobal-any-a-z-padn-mi-evropany-p-esn-m-opakem-pak-byly-jednotky-tvo-en-obyvateli-balk-nu-a-zem-sov-tsk-ho-svazu-zcela-mimo-ponechme-mal-bezv-znamn-jednotky-jako-byla-britsk-arabsk-nebo-indick-legie-kter-vznikli-p-edev-m-kv-li-propagand-nav-c-se-s-koncem-v-lky-zkracoval-v-cvik-a-chyb-li-zku-en-velitele-ve-waffen-ss-se-vyst-dalo-b-hem-v-lky-kolem-914-000-voj-k-z-eho-500-000-byli-cizinci">Ve Waffen-SS se vystřídalo během války kolem 914 000 vojáků, z&nbsp;toho 500&nbsp;000 cizinců. A zatímco divize jako LSAH, Wiking nebo Das Riech byly těmi pověstnými „hasiči“, tak např. <strong>21. horská divize „Skanderbeg“ tvořená divokými Albánci</strong>, trpěla vysokou mírou dezerce, až byla po vzpouře, kdy většina mužstva rozkradla materiál a dezertovala, roku 1944 rozpuštěna.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="679" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944-1024x679.jpg" alt="Waffen-ss, estonští SS-mani nacestě na frontu, Estonsko, zima, 1944" class="wp-image-246636" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944-1024x679.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944-320x212.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944-768x509.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944-720x478.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Johannes Dorn  / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Waffen-ss, estonští SS-mani nacestě na frontu, Estonsko, zima, 1944</em></figcaption></figcaption>


<p id="h-waffen-ss-p-edstavovala-opravdu-divok-mix-velmi-cenn-ch-bojov-ch-formac-s-t-mi-naprosto-nespolehliv-mi-ty-prvn-byly-tvo-eny-p-edev-m-n-mci-skandin-vci-pobal-any-a-z-padn-mi-evropany-p-esn-m-opakem-pak-byly-jednotky-tvo-en-obyvateli-balk-nu-a-zem-sov-tsk-ho-svazu-zcela-mimo-ponechme-mal-bezv-znamn-jednotky-jako-byla-britsk-arabsk-nebo-indick-legie-kter-vznikli-p-edev-m-kv-li-propagand-nav-c-se-s-koncem-v-lky-zkracoval-v-cvik-a-chyb-li-zku-en-velitele-ve-waffen-ss-se-vyst-dalo-b-hem-v-lky-kolem-914-000-voj-k-z-eho-500-000-byli-cizinci">Tou nejspíše nejznámější vzpourou cizineckých vojáků SS bylo povstání Gruzínců na ostrově Texel v&nbsp;dubnu 1945. <strong>Pokud měly jednotky SS něco společného</strong>, bylo to nemilosrdné chování k&nbsp;zajatcům a civilistům, za což se jim také dostávalo oprávněné nenávisti a pomsty. &nbsp;</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/waffen-ss/">Waffen-SS: z ochranky A. Hitlera se stala jedna z nejobávanějších sil 2. světové války. Ale zdaleka ne všichni byli pověstnou elitou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941-150x150.png" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941.png" medium="image">
			<media:title type="html">Waffen-SS, dva střelci z kulometu, SSSR, podzim, 1941</media:title>
			<media:description type="html">Waffen-SS, dva střelci z kulometu, SSSR, podzim, 1941</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-dva-strelci-z-kulometu-sssr-podzim-1941-150x150.png" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/feldjagerkorps-hitlerovi-psi-na-retezu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Feldjägerkorps, Hitlerovi psi na řetězu</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffeb-ss-7-divize-princ-eugen-bitva-o-neretvu-1943.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Waffeb-ss, 7. divize Princ Eugen, bitva o Neretvu, 1943</media:title>
			<media:description type="html">Waffeb-ss, 7. divize Princ Eugen, bitva o Neretvu, 1943</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffeb-ss-7-divize-princ-eugen-bitva-o-neretvu-1943-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/43963742371-879fe0f78a-k-287x203.jpg" medium="image" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Waffen-ss, estonští SS-mani nacestě na frontu, Estonsko, zima, 1944</media:title>
			<media:description type="html">Waffen-ss, estonští SS-mani nacestě na frontu, Estonsko, zima, 1944</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-estonsti-ss-mani-naceste-na-frontu-estonsko-zima-1944-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="72836" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-vojaci-se-chystaji-k-protiutoku-pomoransko-1945-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/waffen-ss-vojaci-se-chystaji-k-protiutoku-pomoransko-1945-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zapomenutá Hitlerova zbraň odplaty: i když superdělo V-3 nakonec totálně selhalo, uchvacovalo svou velikostí i výkony</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/superdelo-v-3/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 27 Mar 2024 04:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[nacismus]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=246878</guid>

	
					<description>Hitlerova megalomanie a záliba ve velkých zbraních byla pro Třetí říši neskutečnou zátěží. Důkazem je také „dělo odplaty“ V-3, ačkoliv mělo úchvatné vlastnosti.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zatímco zbraně odplaty 1 a 2, tedy střely V-1 a rakety V-2, zná asi každý, kdo se zajímá o historii <a href="/tag/druha-svetova-valka/">druhé světové války</a>, o dělu V-3 se to rozhodně říci nedá, ačkoliv <strong>vůbec nejznámější německé superdělo je nejspíše</strong> <a href="/pozemni-technika/schwerer-gustav-dora-nejvetsi-delo-historie/">Velký Gustav</a> (Schwerer Gustav) na dvojici souběžných kolejí. Pekelná zbraň, která měla změnit Londýn spolu s jihem Anglie v&nbsp;sutiny, totiž skončila jako ukázka neužitečného Hitlerova megalomanství a naprostou blamáží, vysvětluje <a href="https://www.historynet.com/hitler-hoped-to-destroy-london-with-his-v3-supergun/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HistoryNet</a>.</p>



<h2 id="h-v-3-m-lo-omezen-p-esto-uchvacovalo">V-3 mělo omezení, přesto uchvacovalo</h2>



<p>Plány, na jejichž základě Německo vytvářelo V-3, byly vypracovány již během Velké války ve Francii. Po jejím pádu se jich Němci zmocnili, a konkrétně inženýr Auguste Conders si je přivlastnil a rozpracoval, aby na polygonech v&nbsp;Polsku a severním Německu dokázal funkčnost celého systému. Jednalo se o <strong>velmi dlouhou hlaveň, v níž nebyla prachová nálož odpalována najednou</strong>, ale v&nbsp;bočních komorách, a granát byl zrychlován postupně. To vedlo k&nbsp;dosažení vysoké hlavňové rychlosti a dlouhému dostřelu. Krycí název děla zněl „vysokotlaká pumpa“.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="901" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942-1024x901.png" alt="V-3, testovací kus, Zalesie, Polsko,1942" class="wp-image-246871" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942-1024x901.png 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942-284x250.png 284w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942-768x676.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942-720x634.png 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942-110x98.png 110w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942.png 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bundesarchiv  / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Dělo V-3, testovací kus, Zalesie, Polsko,1942</em></figcaption></figcaption>


<p>Cena byla však obrovská a provedení rozhodně nebylo jedoduché. Dělo muselo být instalováno napevno, odměr a náměr nebyl možný. Částečně šel měnit pouze dostřel změnou síly prachové náplně, ale přesto byl Adolf Hitler nadšen. Dva prototypy postavené na pobřeží Baltu měly dostřel téměř 100 km, a <strong>vůdce hned objednal 50 hlavní a nařídil výrobu 20&nbsp;000 granátů</strong>.&nbsp;Současně rozhodl o stavbě dvou obřích bunkrů s&nbsp;pěti děly, oba u francouzského města Mimoyecques vzdáleného vzdušnou čarou pouhých 160 km od Londýna, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/V-3_cannon" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>



<h2 id="h-jak-bylo-d-lo-velk-tak-i-zraniteln">Jak bylo dělo velké, tak i zranitelné</h2>



<p>Neuvěřitelná 124metrová děla s&nbsp;32 komorami a hmotností 76 tun měla být v&nbsp;konstrukci zabetonována pod úhlem 55 ° do&nbsp;30 metrové hloubky pod 5,5metrovou <strong>železobetonovou kupolí chránící je před bombardováním</strong>. Šípovité granáty měly mít délku 3,1 m a ráži 150 mm, přičemž hlavice měla obsahovat 25 kilogramů TNT. Dostřel měl být 165 km, tedy akorát na Londýn.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/feldjagerkorps/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/feldjagerkorps-hitlerovi-psi-na-retezu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Feldjägerkorps, Hitlerovi psi na řetězu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Brutální „Hitlerovi psi na řetězu“: jednotka Feldjägerkorps inspirovaná Stalinem, z níž mělo strach i SS a přežila kapitulaci Německa</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Projekt spadal pod 3. divizi tajných zbraní a byl dokonale utajen i před velením Wehrmachtu v Normandii. Na stavbě pracovalo 5 500 dělníků 24 hodin denně a odtěžený pískovec na vagonech byl <strong>přebarvován zelenou barvou, aby nebyl nápadný pro letecký průzkum Spojenců</strong>. Ti však nakonec bunkr objevili, načež se stal cílem řady útoků, a svůj úděl tak nesplnil. Jak připomíná <a href="https://nationalinterest.org/blog/the-buzz/nazi-germanys-v-3-super-gun-the-ultimate-terror-weapon-18982" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NationalInterest</a>, Američané se jej pokusili zničit dálkově řízenými B-24 (při tomto pokusu mimochodem zahynul Joe Kennedy, bratr prezidenta Johna F. Kennedyho).</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="572" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-bombardovani-mimoyecques-6-cervence-1944.jpg" alt="V-3, bombardování Mimoyecques, 6. července 1944" class="wp-image-246874" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-bombardovani-mimoyecques-6-cervence-1944.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-bombardovani-mimoyecques-6-cervence-1944-320x229.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-bombardovani-mimoyecques-6-cervence-1944-768x549.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-bombardovani-mimoyecques-6-cervence-1944-720x515.jpg 720w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj: Publick Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Bombardování bunkru Mimoyecques dne 6. července 1944</em></figcaption></figcaption>


<p>Dne 6. července 1944 se podařilo letounům Lancaster britského královského letectva (RAF) vyřadit bunkr Mimoyecques&nbsp;tunovými bombami Tallboy, a 5. září komplex obsadili Kanaďané. „Labutí písní“ pak bylo <strong>sestavení dvou zjednodušených děl</strong> generálem SS, Hansem Kammlerem, u Hermeskellu v&nbsp;Německu, <strong>odkud bylo ostřelováno Lucembursko</strong>.&nbsp;V tomto případě 142 vystřelených granátů zabilo 10 osob a 55 jich zranilo. Po válce byly ukořistěné kusy zkoušeny v&nbsp;Americe, a roku 1948 jako bezperspektivní sešrotovány.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/superdelo-v-3/">Zapomenutá Hitlerova zbraň odplaty: i když superdělo V-3 nakonec totálně selhalo, uchvacovalo svou velikostí i výkony</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942-150x150.png" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942.png" medium="image">
			<media:title type="html">V-3, testovací kus, Zalesie, Polsko,1942</media:title>
			<media:description type="html">V-3, testovací kus, Zalesie, Polsko,1942</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-testovaci-kus-zalesie-polsko1942-150x150.png" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/feldjagerkorps-hitlerovi-psi-na-retezu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Feldjägerkorps, Hitlerovi psi na řetězu</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-bombardovani-mimoyecques-6-cervence-1944.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">V-3, bombardování Mimoyecques, 6. července 1944</media:title>
			<media:description type="html">V-3, bombardování Mimoyecques, 6. července 1944</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-bombardovani-mimoyecques-6-cervence-1944-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="75037" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-tunel-pevnosti-mimoyecques-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/v-3-tunel-pevnosti-mimoyecques-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Před 83 lety zaútočili Němci na rozhlasový vysílač v Gliwicích: Nacistická provokace sice nevyšla podle plánu, k rozpoutání války však stačila</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/falesny-utok-nemcu-zacatek-druhe-svetove-valky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Aug 2022 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=138071</guid>

	
					<description>První obětí druhé světové války, která vypukla ráno po falešném útoku, se stal Franciszek Honiok, německý občan polského původu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V létě roku 1939, jakmile se vztah mezi Německem a Polskem dostal na bod mrazu, nafingovali Němci <strong>přepadení dřevěné věže rozhlasového vysílače </strong>v příhraničím, tehdy německém městě Gliwice. Falešné přepadení,<strong> </strong>ke kterému došlo v podvečer 31. srpna, mělo odůvodnit vpadnutí německých vojsk na území Polska o několik hodin později. &nbsp;</p>



<h2 id="h-eses-ci-se-p-evl-kli-za-pol-ky">Esesáci se převlékli za Poláky</h2>



<p>Poté, co do hotelu v Gliwicích dorazil rozkaz o spuštění tajné operace, se skupina nacistických diverzantů ze speciální jednotky SS převlékla do polských uniforem a vyrazila směrem k příhraniční rozhlasové věži. Rozkaz zněl jasně – přepadnout věž a <strong>odvysílat v polštině falešnou zprávu o jejím zabrání.</strong> Mise jako taková byla nakonec úspěšná. <a href="/tag/adolf-hitler/">Hitler</a> získal propagandistickou zbraň, s níž mohl zahájit válku. Samotný útok na rozhlasovou věž však neproběhl zcela podle plánu. &nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="708" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska.jpg" alt="" class="wp-image-138107" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska-320x227.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska-768x544.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska-287x203.jpg 287w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska-720x510.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Němečtí vojáci ničí závoru na hranicích s Polskem.   </figcaption></figcaption>


<p>Jakmile po uši ozbrojení&nbsp;esesáci vtrhli do hlavní místnosti, začali kolem sebe střílet a vykřikovat výhružky v polštině. Osádka gliwické radiostanice a přítomní technici <strong>měli totiž nabýt dojmu, že je ve skutečnosti přepadli Poláci. </strong>Obsluha stanice byla pod výhružkami zabitím zahnána do sklepa, načež esesáci začali pátrat po vysílací místnosti, avšak marně.</p>



<p>Gliwická stanice totiž ve skutečnosti nebyla rozhlasovou stanicí, nýbrž pouze retranslačním vysílačem, který přejímal signál vysílaný z dnešní Vratislavi. Původně jednoduchá mise se tak Nacistům poněkud zkomplikovala. </p>



<h2 id="h-jen-dal-z-hitlerov-ch-l">Jen další z Hitlerových lží</h2>



<p>Naneštěstí (nejen) pro Poláky si však jeden z německých vojáků uvědomil, že každá stanice, ač neslouží jako rozhlasová, je vybavena bouřkovým mikrofonem neboli megafonem. <strong>Ten se používá při přerušení vysílání v důsledku bouřky. </strong>Poté, co byla obsluha věže donucena mikrofon vydat, zahájili Němci plánované vysílání o povstání slezských Poláků.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="535" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-vojska-hranice-polska.jpg" alt="" class="wp-image-138141" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-vojska-hranice-polska.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-vojska-hranice-polska-320x171.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-vojska-hranice-polska-768x411.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-vojska-hranice-polska-720x385.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Po provokativní operaci v Gliwicích vtrhla německá vojska dne 1. září 1939 ve 4:45 na území Polska na všech frontách.</figcaption></figcaption>


<p>Ovšem místo zdlouhavého proslovu, který měl německý Führer naplánovaný, stihli jeho přisluhovači odříkat v dokonalé polštině <strong>pouze jednu větu: <em>„Pozor! Tady Gliwice, rozhlasová stanice je v polských rukou.</em>“</strong> Následně se vysílač z neznámých důvodů porouchal, a tak se posluchači nakonec nikdy nedozvěděli, co přesně měli němečtí provokatéři světu sdělit.</p>



<p>Hitlerovi však k jeho velkým plánům stačila i ona jediná nic moc neříkající věta. Již následující den ve svém projevu před Říšským sněmem vyhlásil Polsku <a href="/tag/valka/">válku</a>. Události v Gliwicích přitom ve svém proslovu označil&nbsp;jako<em> </em><strong>„netolerovatelný incident, který narušil křehký mír v pohraničí”.</strong> Útok na Gliwice se tak stal jen dalším zločinným činem v dlouhé řadě lží a klamů, kterých se Hitler a jeho vláda dopustili.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The False Flag Attacks That Started WWII (Gleiwitz Incident, Mukden Incident, and More)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/CFY2fPh5gio?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/falesny-utok-nemcu-zacatek-druhe-svetove-valky/">Před 83 lety zaútočili Němci na rozhlasový vysílač v Gliwicích: Nacistická provokace sice nevyšla podle plánu, k rozpoutání války však stačila</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/CFY2fPh5gio" duration="660">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/CFY2fPh5gio" />
			<media:title type="html">Provokace: Přepadení vysílače v Gliwicích &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Jako záminku pro napadení Polska použili Němci falešné přepadení vysílače v Gliwicích, ke kterému došlo v podvečer 31. srpna roku 1939.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/cfy2fph5gio.jpg" />
			<media:keywords>Adolf Hitler,druhá světová válka,Polsko,Gliwice</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">nemecka-invaze-polska</media:title>
			<media:description type="html">Němečtí vojáci ničí závoru na hranicích s Polskem.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-invaze-polska-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-vojska-hranice-polska.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">nemecka-vojska-hranice-polska</media:title>
			<media:description type="html">Po provokativní operaci v Gliwicích vtrhla německá vojska dne 1. září 1939 ve 4:45 na území Polska na všech frontách.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/nemecka-vojska-hranice-polska-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="52255" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/vysilac-radiova-stanice-gliwice-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/vysilac-radiova-stanice-gliwice-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Z nemocnice, kde se léčil Adolf Hitler, jsou většinou ruiny. Posloužily i jako kulisy ke známým filmovým dílům</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/z-obri-nemocnice-jsou-vetsinou-ruiny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Aug 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=134375</guid>

	
					<description>Během velkých válečných konfliktů jsou potřeba obrovské komplexy nemocnic, které se starají o raněné. Těch mohou být tisíce, bez řádné péče by mnozí zemřeli.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud milovník architektury a historie zavítá do Braniborska, nejspíše by si neměl nechat ujít návštěvu města Beelitz. Najde zde obří areál, z větší části zchátralý, v němž <strong>se nachází bývalé sanatorium Beelitz-Heilstätten</strong>. I když jde samo o sobě o jedinečný komplex, který ve své době býval jakýmsi samostatným městečkem, je pozoruhodné i historicky. V roce 1916 se zde ze zranění na frontě léčil budoucí nacistický vůdce Adolf Hitler.</p>



<h2 id="h-skv-l-m-sto-pro-l-bu-tuberkul-zy">Skvělé místo pro léčbu tuberkulózy</h2>



<p>Celý areál, jenž se nachází asi 50 kilometrů jihovýchodně od Berlína, se rozkládá na ploše 200 hektarů a tvoří ho 60 budov. Ty jsou v současné době památkově chráněné. <strong>Sanatorium v těchto místech začalo vyrůstat v roce 1898</strong>. Budovat ho začal státní pojišťovací ústav a areál měl sloužit pro pacienty, kteří trpěli tuberkulózou. V té době velmi obtížně léčitelnou nemocí, na niž mnozí lidé umírali.</p>



<p>Původně byl komplex stavěn pro 600 pacientů, ale v letech 1908 až 1910 byl areál rozšířen a počet lůžek se zvedl na 1 200. Další fáze výstavby pak pokračovala ve 30. letech 20. století. <strong>K areálu byla přičleněna i vlastní elektrárna</strong>, která zajišťovala dostatek energie. Celé sanatorium bylo vlastně jakýmsi soběstačným městečkem. Byl zde i pekař, řezník nebo vlastní pošta a další služby.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="799" height="620" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitler-prvni-svetova-vpravo.jpg" alt="" class="wp-image-134367" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitler-prvni-svetova-vpravo.jpg 799w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitler-prvni-svetova-vpravo-320x248.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitler-prvni-svetova-vpravo-768x596.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitler-prvni-svetova-vpravo-720x559.jpg 720w" sizes="(max-width: 799px) 100vw, 799px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Adolf Hitler (vpravo) za 1. světové války</figcaption></figcaption>


<h2 id="h-hitler-tu-byl-dva-m-s-ce">Hitler tu byl dva měsíce</h2>



<p>Ačkoli zde byly pro pacienty s tuberkulózou vynikající podmínky, situace se výrazně změnila po vypuknutí <a href="/tag/velka-valka/">první světové války</a>. Císařská armáda potřebovala vybavené <strong>nemocnice,</strong> <strong>kde by se mohli léčit vojáci zranění na frontě</strong>. Sanatorium bylo ideálním místem. Když byl poté v říjnu 1916 v bitvě na Sommě do levého stehna zraněn budoucí říšský kancléř Adolf Hitler, byl převezen k léčbě právě do těchto míst. Strávil zde dva měsíce. Léčit se tu mělo 17 500 vojáků.</p>



<p>K podobnému účelu se pak sanatorium již ve své zvětšené podobě vrátilo během druhé světové války. I když některé informace dokonce naznačují, že se v jedné z jeho částí mohly konat i nelegální pokusy na lidech. <strong>V závěrečné fázi války pak byl areál poškozený</strong>. Podle dochovaných údajů odtud dokonce německá armáda evakuovala kolem 3 000 raněných pacientů do bezpečí na západ.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-stena.jpg" alt="" class="wp-image-134373" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-stena.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-stena-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-stena-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-stena-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-stena-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Membeth / Creative Commons / CC BY</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Stěny sanatoria Beelitz-Heilstätten</figcaption></figcaption>


<h2 id="h-nejv-t-sov-tsk-nemocnice">Největší sovětská nemocnice</h2>



<p>Po druhé světové válce převzala areál Rudá armáda. V době NDR tu byla největší sovětská nemocnice na území státu. Dokonce se tu měl na začátku 90. let léčit<strong> i bývalý východoněmecký vůdce Erich Honecker se zhoubným onemocněním</strong>. V tu dobu na něho byl vydán zatykač, ale nebylo možné ho zadržet, protože sovětští vojáci ho chránili. Nakonec byl převezen do Moskvy.</p>



<p>Po odchodu <a href="/tag/sovetsky-svaz/">sovětských</a>, respektive ruských vojsk získal areál soukromý vlastník, ale ten na začátku století skončil v insolvenci. Velká část sanatoria tím nesmírně utrpěla a stala se i cílem nájezdů zlodějů kovů a stavebního materiálu. <strong>Ovšem v posledních letech se do některých částí začalo investovat</strong> a stav se alespoň na některých místech zlepšuje. Natáčely se zde scény filmu Romana Polanského <em>Pianista</em>, ale i snímky jako <em>Operace Valkýra</em> nebo <em>Nemocný dům</em>.</p>



<h4 id="h-zdroj-techinsider">Zdroj: <a href="https://www.techinsider.ru/weapon/273722-13-zhutkikh-foto-zabroshennogo-nemetskogo-gospitalya/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TechInsider</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/z-obri-nemocnice-jsou-vetsinou-ruiny/">Z nemocnice, kde se léčil Adolf Hitler, jsou většinou ruiny. Posloužily i jako kulisy ke známým filmovým dílům</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitler-prvni-svetova-vpravo-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitler-prvni-svetova-vpravo.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">hitler-prvni-světova-vpravo</media:title>
			<media:description type="html">Adolf Hitler (vpravo) za 1. světové války</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitler-prvni-svetova-vpravo-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-stena.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Beelitz-stena</media:title>
			<media:description type="html">Stěny sanatoria Beelitz-Heilstätten</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-stena-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="91856" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-uvnitr-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/beelitz-uvnitr-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Hitlerovy tajné zahrady: Nejkrvavější vegetarián jedl během války hlavně rostlinnou stravu pěstovanou v soukromých sklenících</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/tajne-zahrady-nemeckeho-nacistickeho-vudce-hitler/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 12 Aug 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=133198</guid>

	
					<description>V útrobách Hitlerova tajného opevnění byly objeveny pozůstatky zeleninových a ovocných zahrad, jejichž plody byly určeny výhradně pro mlsný jazýček německého Vůdce. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Po dlouhá léta se historikové domnívali, že se u sídla vrchního velení německých ozbrojených sil, ukrytého nedaleko města Kętrzyn, nacházejí zahrady a skleníky, v nichž se pěstovalo ovoce a zelenina pro německého Führera. A opravdu, <strong>mnohaleté bádání s sebou nakonec přineslo skutečně šťavnatou sklizeň</strong>.<strong> </strong>Ve vzdálenosti asi 800 metrů od Hitlerova hlavního bunkru byly v komplexu Wolfschanze objeveny základy zahradnického domku, dvou skleníků a podzemní kotelny, která zásobovala komplex vodou a teplem. A umožňovala tak celoroční pěstování.</p>



<h2 id="h-vojensk-komplex-se-soukromou-zahradou">Vojenský komplex se soukromou zahradou </h2>



<p>Hitlerovo slavné Vlčí doupě se nacházelo nedaleko tehdejšího Rustenburgu (dnes Kętrzyn), dobře ukryté hluboko ve východopolských lesích. Velitelské stanoviště zabíralo plochu 250 hektarů a<strong> tvořila ho soustava padesáti železobetonových bunkrů</strong> doplněných o stejný počet nadzemních budov. Vůdce zde strávil více než dva roky, nakonec byl však v červenci roku 1944 nucen svůj oblíbený úkryt opustit. A to v důsledku atentátu vedeného hrabětem Klausem Schenkem von Stauffenberg.&nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="668" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko.jpg" alt="" class="wp-image-133226" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko-320x214.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko-768x513.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko-720x481.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></a></div>


<p>Polští badatelé tvrdí, že <a href="/tag/adolf-hitler/">Führer</a>, jakožto přísný vegetarián a abstinent, který by do ruky nevzal ani cigaretu, nechal během války vybudovat zeleninové a ovocné zahrady se skleníky <strong>na každém ze svých téměř dvaceti velitelských stanovišť</strong>. Přirozeně se o své soukromé zahrady nikdy nestaral osobně, na čerstvé a kvalitní potraviny však nedal dopustit. Jeho běžná strava zahrnovala jablka, zeleninové vývary, dušenou mrkev s brambory či bramborovou kaši. A dále také chřest, papriky, hrášek, rýži a salát. &nbsp;</p>



<p>Nenechte se však mýlit, i&nbsp;přes to, že mnohé historické záznamy popisují Hitlera jako vegetariána, jenž nepil ani nekouřil, si ve skutečnosti německý vůdce občas dopřával nějakou tu <strong>masitou lahůdku, kterou pak zapíjel sytě oslazeným vínem</strong>.<strong> </strong>Vedle svých milovaných zeleninových polévek si navíc velmi rád pochutnával na sladkém. Za zdravý by se tedy jídelníček nacistického vůdce dal označit jen stěží.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Secrets of the Hitler’s Massive Command Center" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/7y7Y2Dt596o?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-techinsider">Zdroj: <a href="https://www.techinsider.ru/weapon/523434-v-polshe-obnaruzhili-teplicy-gitlera/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TechInsider</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/tajne-zahrady-nemeckeho-nacistickeho-vudce-hitler/">Hitlerovy tajné zahrady: Nejkrvavější vegetarián jedl během války hlavně rostlinnou stravu pěstovanou v soukromých sklenících</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/7y7Y2Dt596o" duration="706">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/7y7Y2Dt596o" />
			<media:title type="html">Hitlerovy tajné zeleninové zahrady &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Odborníci zabývající se výzkumem Hitlerova hlavního sídla objevili ruiny skleníkového komplexu, kde se pro vůdce pěstovalo ovoce a zelenina.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/7y7y2dt596o.jpg" />
			<media:keywords>Adolf Hitler,Třetí říše,Hitler</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">pozustatky-vlciho-doupete-polsko</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/pozustatky-vlciho-doupete-polsko-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="102976" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitlerovo-vlci-doupe-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/hitlerovo-vlci-doupe-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Srovnání základních jevů v putinovském Rusku a hitlerovském Německu. Je přijatelné porovnávat Adolfa Hitlera a Vladimira Putina?</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/hitler-i-putin-maji-dost-spolecnych-veci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jaroslav Červenka]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 21 Jul 2022 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=128183</guid>

	
					<description>U obou diktátorů lze nalézt mnoho společného a zároveň velké rozdíly. Válka na Ukrajině je neodpustitelným činem, ale zločiny nacismu nikdy nepřekoná. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rozdíly v osudech obou diktátorů jsou značné, stejně tak způsoby, jakými se muži dostali k moci. Adolf Hitler využil soudobou situaci a Němce naprosto zmanipuloval. <strong>Putinova moc vyplývá z úplně jiných kořenů</strong>, které jsou mnohem problematičtější a patologičtější, než nacismus. Nabízí se naprosto zásadní otázka, zda je Rusko Putinem anebo Putin Ruskem. Příliš mnoho indicií naznačuje, že Rusové si Putina vytvořili. </p>



<h2 id="h-zcela-rozd-ln-p-iny-n-stup-k-moci">Zcela rozdílné příčiny nástupů k moci</h2>



<p><a href="/tag/adolf-hitler/">Adolf Hitler</a> je především pohrobek Versaillské mírové smlouvy, jež byla naprosto nesmyslně tvrdá. Po Velké hospodářské krizi z roku 1929 bylo jasno, Výmarská republika se těsně před ní pomalu zvedala a situace se začala postupně zlepšovat. Bohužel <strong>extrémně křehká německá ekonomika se prakticky znovu rozpadla</strong> a situace obyčejných lidí se dostala za hranici únosnosti. Antisemitismus byl celoevropským problémem a hlavní příčinou úspěchu NSDAP ve volbách nebyla nenávist k židům. </p>



<p>Velmi často se zapomíná na rozložení mocenských struktur v Německu před nástupem nacistů k moci. Je nutné si uvědomit, že hlavní vliv mělo stále Prusko a především jeho výrazně militaristická šlechta. Té vyhovovalo, že Hitler staví na přední místo armádu a podporovala jej. <strong>Němci obecně slyšeli na heslo „obnova německé říše</strong>” a na sliby Vůdce, jak navrátí lidem práci a hrdost. Antisemitismus a následné zločiny nikdo nebral zpočátku příliš vážně. Hitler věděl, že musí udržet Němcům životní úroveň a veškerá činnost nacistů byla na dluh.</p>



<p>Několik let byla činnost nacistů dotována z mezinárodních půjček a také z konfiskovaného židovského majetku. Později Němci prováděli totéž v Rakousku a Protektorátu. Válka začala jednoduše z toho důvodu, že Třetí říši hrozil bankrot. <strong>To by pro NSDAP znamenalo konec vládnutí a kolaps</strong>. Třeba velkoadmirál Raeder předpokládal začátek války až po roce 1945. Německá armáda ve skutečnosti nebyla připravena a tažení bylo úspěšné jen díky neuvěřitelné drzosti a brilantnosti německých velitelů. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Putin = Hitler <a rel="nofollow" href="https://t.co/lJmHc3DctC">pic.twitter.com/lJmHc3DctC</a></p>&mdash; Mthammer (@lewesmt8) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/lewesmt8/status/1548293580489310208?ref_src=twsrc%5Etfw">July 16, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Putin nastoupil k moci po Borisi Jelcinovi, ve stavu částečného rozvratu Ruska. Alkoholický prezident se pokusil nastolit něco jako ruskou demokracii. Výsledek byl fiasko a rozvrat státu, v moskevských ulicích vládla mafie. <strong>Mezinárodní postavení Ruska bylo prakticky zdevastováno</strong> a panovaly obavy, zda jsou Rusové schopni alespoň zabezpečit jaderný arzenál. Putin Rusko stabilizoval, oligarchy postavil na druhou kolej, omezil vliv ruské mafie a zvedla se životní úroveň obyvatel, především ve velkých městech.</p>



<p>Na mezinárodním poli bylo jeho jednání zpočátku pragmatické se snahou o přijatelné vztahy se Západem. Přesto by se kaňky našly, Gruzie nebo třeba Čečensko. Bohužel mezi tím ruskou mafii začala nahrazovat jiná organizace, <strong>tajná služba FSB, která je v současném Rusku zřejmě úplně všemocná</strong>. Běžní Rusové ovšem Putinovu vládu od počátku velmi kvitovali. I přes postupné změny v rétorice a v omezování svobody v největší zemi na planetě. Vladimir postupně navíc začal plnit vlhké sny o velikosti <a href="/tag/rusko/">Ruska</a>, nejdříve především verbálně. </p>



<h2 id="h-u-p-in-n-stupu-k-moci-moc-paralel-naj-t-nelze">U příčin nástupu k moci moc paralel najít nelze</h2>



<p>Je třeba si uvědomit, že nástup k moci Adolfa Hitlera byl umožněn pragmatickou demagogií, ve které zpočátku hrál antisemitismus vedlejší roli. Němci se potřebovali postavit na nohy a malíři pokojů se to povedlo. <strong>Po Mnichovu vítali diktátora všude davy</strong>. Po napadení Polska už tolik ne. Němci se nechali totálním způsobem zmanipulovat a najednou je NSDAP začal stavět před hotovou věc. S největší pravděpodobností mnoho Němců z války nadšeno nebylo, z Holocaustu už vůbec ne. Ale bylo pozdě, nacisté doslova ovládli vše. </p>



<p>Situace v Rusku je zcela odlišná. Spojení Putin –⁠ obyvatelstvo je mnohem přirozenější než v Německu ve 30. letech. Ruský nacionalismus a velkoruské sny jsou příslovečné. Putin jen začal oslovovat ty stránky ruské duše, které jsou hluboce zakořeněné. Od <strong>vytrvale neobjektivní glorifikace Velké vlastenecké války</strong> přes věčný pocit Rusů, že je jim něco upíráno, po jakousi alegorii laskavého baťušky cara, jíž zosobňuje. Postoj běžných Rusů je jednoduchý, Putin je náš. Statečný a neohrožený Rus, jenž se pro matičku vlast nebojí strádat.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Putin is Hitler and Stalin reincarnated absolute evil. Putin must not remain in power <a rel="nofollow" href="https://t.co/yilvqJFcCS">pic.twitter.com/yilvqJFcCS</a></p>&mdash; Katie Lynch (@ktdidit98727) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/ktdidit98727/status/1547417479584002048?ref_src=twsrc%5Etfw">July 14, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Zde jsou zásadní rozdíly. Putin je naplněním představy vládce Velké Rusi, v podstatě se ani moc nemusí snažit, aby se obyvatelstvu líbil. <strong>Je vládcem takovým, jakým jej běžní Rusové chtějí</strong>. Dokonce i političtí představitelé zoufale chudého Burjatska jsou schopni používat rétoriku charakteru braní si chleba od úst pro velikost Ruska. Mandát, který vládce Kremlu má, je skutečně silný a nepotřebuje tak extrémně rozrostlý bezpečnostní aparát, jako měl Hitler ve <a href="/tag/treti-rise/">válečném Německu</a>.  </p>



<h2 id="h-chov-n-rus-je-neomluviteln-ale-genocida-to-nen">Chování Rusů je neomluvitelné, ale genocida to není</h2>



<p>Jeden společný rys najít lze. Tím je velmocenská politika se sférami vlivu. Zde lze najít stejné uvažování u obou diktátorů. Jak ruská, tak německá diaspora byla (je) velmi rozsáhlá a Putinem, potažmo Hitlerem, hojně využívaná pro dosažení velmocenských cílů. <strong>Genocida Rusů na Ukrajině a denacifikace kyjevského režimu</strong>, potažmo země, kontra české Sudety. Úplně stejné. Podobná paralela se nabízí i v přístupu k dobytým oblastem. Ani jeden z diktátorů neváhá(l) použít jakékoli metody k naplnění svých cílů. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">I knew I had seen him somewhere… <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/lavrov?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#lavrov</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/UkraineRussianWar?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#UkraineRussianWar</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/UkraineUnderAttack?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#UkraineUnderAttack</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/PutinWarCriminal?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#PutinWarCriminal</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/PutinHitler?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#PutinHitler</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/Tk9nUZof2Z">pic.twitter.com/Tk9nUZof2Z</a></p>&mdash; Mani Irani (@esitgi) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/esitgi/status/1546518736479391746?ref_src=twsrc%5Etfw">July 11, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Přesto je nutné stále vidět, že nacistický režim byl neporovnatelně brutálnější a krvavější. Rusové postupují dle svých návyků, když to nejde standardně, srovnají vše se zemí. Ale přesto zatím nelze hovořit o genocidě. <strong>Odpůrci Ruska či civilisté na Ukrajině umírají</strong>, ale s počty z války, nebo nedej bože Holocaustu, se to nedá srovnat. Hitler naprosto přesně věděl, co chce. Válka na Ukrajině velmi brzy odhalila, že Putin Ukrajinu zásadně podcenil a neděje se nic z toho, co sám chtěl. </p>



<p>Celý postup je úplně scestný a nesmyslný. Je velkým otazníkem, zda má ruský diktátor vůbec představu, co následně dělat s úplně zničeným Donbasem. Navíc má přece jen určité obavy z obyvatelstva, na rozdíl od Hitlera, <strong>stále se zdráhá vyhlásit všeobecnou mobilizaci</strong>. Německo přešlo na válečnou výrobu, Rusko vypadá, že toho skoro ani není schopno. Wehrmacht byl špičkové vojenské uskupení, ruská armáda jím rozhodně není. A Putin vytrvale musí myslet na zadní vrátka, nejen Rusko má jaderné zbraně. </p>



<p>Přirovnávat Putina k Hitlerovi lze přinejmenším jen s nadsázkou. Je neodpustitelné, co Rusové svému sousedovi a v podstatě po Bělorusech nejbližšímu národu dělají, ale se zločiny nacistického režimu se to zatím nedá absolutně srovnat. A ani to nepochybně nepůjde. <strong>Až na jedinou možnost, které se děsí úplně všichni</strong>. A tou by bylo použití jaderných zbraní, byť třeba „jen” taktických. Zde by byla překročena pomyslná červená čára a <a href="/tag/vladimir-putin/">Putin</a> by se mohl směle postavit nejen vedle Hitlera. </p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jakým způsobem může válka na Ukrajině ještě eskalovat?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="How similar are Putin and Hitler? | On Balance with Leland Vittert" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/XsRf84VNcHA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-koment-jaroslava-ervenky">Zdroj: autorský komentář Jaroslava Červenky</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/hitler-i-putin-maji-dost-spolecnych-veci/">Srovnání základních jevů v putinovském Rusku a hitlerovském Německu. Je přijatelné porovnávat Adolfa Hitlera a Vladimira Putina?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/XsRf84VNcHA" duration="166">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/XsRf84VNcHA" />
			<media:title type="html">Chová se Putin jako Adolf Hitler? &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Pokud Putin nepoužije jaderné zbraně, je srovnání obou diktátorů přece jen v nadsázce. To ovšem ruské zločiny na Ukrajině nesnižuje.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/xsrf84vncha.jpg" />
			<media:keywords>Adolf Hitler,Rusko,Vladimir Putin,Putin</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="68493" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/43963742371-879fe0f78a-k-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/43963742371-879fe0f78a-k-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Hrad Windsor: Dnes oblíbené venkovské sídlo královny Alžběty je pevnost s téměř 1 000 letou historií, po které lačnil i německý Führer</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hrad-windsor-oblibena-pevnost-britskych-panovniku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Jun 2022 05:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=114144</guid>

	
					<description>V hradní kapli sv. Jiřího se nachází hrobky významných anglických panovníků, včetně Jindřicha VIII. a Karla I., jenž byl popraven za velezradu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Impozantní novogotická stavba je dnes známá především jako oblíbené venkovské sídlo královské rodiny, zejména tedy královny Alžběty. Ovšem za hradbami této téměř 1 000 let staré pevnosti se skrývají mnohem zajímavější fakta. Každá cihla, nárožní věžička i zubaté cimbuří totiž <strong>nesou vzpomínky uplynulých staletí</strong>, vzpomínky panovníků i jejich poddaných. Vzpomínky, jež nás pod žebrovanými klenbami a tudorskými oblouky hradních bran&nbsp;dovedou až do 11. století, kdy na nevýznamném navršeném kopci za Londýnem vzrostla první dřevěná pevnost. &nbsp;</p>



<h2 id="h-pevnost-se-t-ila-oblib-od-sam-ho-po-tku">Pevnost se těšila oblibě od samého počátku&nbsp;</h2>



<p>Psal se rok 1066, když Vilém I. Dobyvatel vtrhl do <a href="/tag/anglie/">Anglie</a> a téměř obratem zahájil systematickou výstavbu středověkého opevnění Londýna, tvořenou prstencem devíti pevností. <strong>Jednou z těchto pevností byl právě hrad Windsor</strong>, jehož výstavba započala v roce 1070. Na samém počátku se však jednalo pouze o stavbu dřevěnou, sem tam s nějakým tím kamenem, jež měla do dnešní novogotické stavby ještě velmi daleko. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/royalcentral/photos/a.405528849505377/472965832761678/" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/royalcentral/photos/a.405528849505377/472965832761678/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>A painting of Windsor Castle.</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/royalcentral/">Royal Central</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/royalcentral/photos/a.405528849505377/472965832761678/?type=3">Středa 16. ledna 2013</a></blockquote></div>



<p>Romantismus byl hradu vdechnut v 18. století, přičemž za nynější architektonický skvost&nbsp;vděčíme především králi Jiřímu IV., <strong>jenž si v netradičně pojatých stavbách přímo liboval. </strong>Těžko říct, zda se o to zasloužily neotřelé výhledy z věží či snad úctyhodná velikost samotného hradu. Tak či onak, Windsor se těšil oblibě britských panovníků již od samého počátku.&nbsp;</p>



<p>Okolí hradu Windsor se navíc pyšní hustou zelení a rozlehlé lesy obklopující hrad byly vždy doslova loveckým rájem. Také Vilém a jeho synové si honitbou často krátili čas.&nbsp;Po smrti Viléma usedl na trůn jeho syn Jindřich I., <strong>jenž jako první britský panovník využíval hrad Windsor</strong> jako svou oficiální rezidenci. Jen tak pro zajímavost, hrad Windsor je druhým největším dodnes obývaným hradem na světě. A možná vás potěší, že prvenství drží hrad Pražský. &nbsp;</p>



<h2 id="h-hrad-chr-nil-panovn-ky-nejen-p-ed-nep-telsk-mi-vojsky">Hrad chránil panovníky nejen před nepřátelskými vojsky &nbsp;</h2>



<p>I díky své rozloze připomíná královská rezidence spíše malé město než hrad. V současnosti je sice domovem již jen asi 150 zaměstnanců a přístupná nádvoří se hemží především turisty, v minulosti však poskytovalo bezpečí hradeb útočiště pro vojáky, učence, kněží, služebnictvo, knihovníky či například i umělce. <strong>Zajímavá je také hradní kuchyň.</strong> Jedná se o nejstarší kuchyň v zemi, která je v nepřetržitém provozu už více než 650 let, a vařila pro celkem 32 britských panovníků. Momentálně má hladký chod kuchyně na&nbsp;starosti královnin kulinářský tým. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/CastleHotelWindsor/photos/a.677071529500040134/2295110160569588/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/CastleHotelWindsor/photos/a.677071529040134/2295110160569588/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>Queen Victoria spent half of her years in Windsor and in 1844 gave birth to Prince Alfred at Windsor Castle, the only&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/CastleHotelWindsor/">Castle Hotel Windsor</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/CastleHotelWindsor/photos/a.677071529040134/2295110160569588/?type=3">Úterý 28. května 2019</a></blockquote></div>



<p>Ale zpět do minulosti. Windsor není jen hrad, jenž poskytoval bezpečné zázemí královským rodinám a bohatým šlechticům<strong> před hrozbami invazních vojsk.</strong> Pomáhal chránit britské panovníky, šlechtice i jejich poddané například i před mnohem zákeřnějšími hrozbami, kterým se lze bránit jen velmi těžko. </p>



<p>Mnoho britských panovníků se v bezpečí hradních síní usadilo během epidemií moru, které nejednou zdevastovaly evropskou populaci. <strong>Hrad byl tak využit jako jakési karanténní místo hned několikrát. </strong>Údajně také královna Alžběta I. pobývala na hradě Windsor během epidemie moru, přičemž všem nezvaným návštěvníkům prý hrozila oběšením. &nbsp;</p>



<h2 id="h-na-britsk-m-hrad-se-cht-l-usadit-tak-hitler">Na britském hradě se chtěl usadit také Hitler &nbsp;</h2>



<p>Na britském trůně se vystřídalo celkem 39 panovníků, z nichž 10 je pohřbeno právě na hradě Windsor. A to včetně Jindřicha VIII. a jeho nejoblíbenější manželky Jany Seymourové. Ne všechna pohřebiště jsou však místem odpočinku, <strong>někteří ze zde internovaných králů zemřeli za okolností nikterak příznivých.</strong> Například hned vedle Jindřicha VIII. je pohřben Karel I., jenž byl souzen za velezradu a následně popraven. A leží zde také Jindřich VI., který byl zavražděn na příkaz Eduarda IV., ten si činil nárok na jeho trůn. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/mobicastle/photos/a.1280734848708947/2874543759328040/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/mobicastle/photos/a.1280734848708947/2874543759328040/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>Windsor  Castle, England 🏴󠁧󠁢󠁥󠁮󠁧󠁿 

#mobicastle #instatravel #instagram #history #world #europe #europetravel&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/mobicastle/">MobiCastle &#8211; World of Castles</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/mobicastle/photos/a.1280734848708947/2874543759328040/?type=3">Úterý 17. března 2020</a></blockquote></div>



<p>Pohřebiště stranou, velkolepost hradu Windsor uměli ocenit nejen příslušníci královské rodiny. Během druhé světové války se <strong>mezi vojáky i civilním obyvatelstvem široce proslýchalo,</strong> že pokud <a href="/tag/adolf-hitler/">Adolf Hitler</a> napadne Spojené království a bude v dobytí západní mocnosti úspěšný, usadí se právě na hradě Windsor. </p>



<p>I kdyby Hitler přece jen Británii dobyl, s obsazením hradu by to rozhodně neměl snadné. Mnoho vojáků a zaměstnanců Buckinghamského paláce <strong>bylo totiž v té době z důvodu bezpečnosti přemístěno právě na Windsor. </strong>Samotná královna Alžběta II., tou dobou ještě princezna, zde pak pobývala po celou dobu války.&nbsp;</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další zajímavosti o královské rezidenci Windsor znáte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Visit Windsor Castle: Official Video" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/fUDDsZ2I_gk?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 id="h-zdroj-history">Zdroj: <a href="https://www.history.co.uk/articles/10-little-known-facts-about-windsor-castle" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a></h2>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hrad-windsor-oblibena-pevnost-britskych-panovniku/">Hrad Windsor: Dnes oblíbené venkovské sídlo královny Alžběty je pevnost s téměř 1 000 letou historií, po které lačnil i německý Führer</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/fUDDsZ2I_gk" duration="213">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/fUDDsZ2I_gk" />
			<media:title type="html">Windsor: Majestátní sídlo britských králů &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Velkolepá romantická stavba se pyšní již téměř 1 000 historií, během níž chránila britské panovníky před nepřáteli i morovými epidemiemi.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/fuddsz2i_gk.jpg" />
			<media:keywords>Adolf Hitler,středověk,Velká Británie,Windsor</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="71194" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/britsky-hrad-windsor-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/britsky-hrad-windsor-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Poslední minuty totalitních vůdců: pekelnými branami je provázel strach, potupa a především nenávist z řad vlastního lidu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/brutalni-smrt-nejhorsich-totalitcnich-vudcu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 18 Jun 2022 05:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=116171</guid>

	
					<description>Poprava teroristy Saddáma Husajna proběhla za přítomnosti tamních ministrů, poslanců a pozůstalých po obětech, které měl Husajn na svědomí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tlumení veřejného projevu a potlačování lidských práv mají diktátoři v podstatě na denním pořádku. <strong>Autoritářský režim bychom tak na politickém spektru neumístili nikam jinam, nežli na ten nejtemnější konec</strong>. Historie je bezohlednými diktátory, již se u moci drželi na úkor krve vlastních lidí, přímo nasycena. A ačkoli někteří se trestu nikdy nedočkali, mnozí z nich za své činy draze zaplatili.</p>



<h2 id="h-benito-mussolini-1883-1945">Benito Mussolini (1883-1945) &nbsp;</h2>



<p>Benito Mussolini, italský politik a novinář s neblahou pověstí muže, jenž světu představil fašismus. Mussolini se dostal k moci na počátku 20. let minulého století, kdy usedl do čela země jako předseda vlády, <strong>a pod přísnou fašistickou taktovkou nastolil v zemi diktaturu. </strong>Jen tak pro zajímavost, na státním modelu jedné vládnoucí strany založil později Hitler své nacistické Německo. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10203071832555005&amp;set=a.1003734191911&amp;type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10203071832555005&amp;set=a.1003734191911&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>1934 &#8211; Hitler &amp; Benito Mussolini meet in Vienna</p>Zveřejnil(a) <a href="#" role="button">Paul Weissleder</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10203071832555005&amp;set=a.1003734191911&amp;type=3">Neděle 14. června 2015</a></blockquote></div>



<p>Během druhé světové války stála Itálie v čele s Mussolinim na straně Osy, tedy vojenské koalice Německa, Japonska a Itálie. Když se však v roce 1943 přihnala krvavá válka až k italským břehům, <strong>křehká důvěra italské veřejnosti v jejich vůdce byla nadobro ztracena.</strong> Mussolini byl svržen fašistickou stranou, kterou kdysi sám vybudoval, a umístěn do vazby. Netrvalo však dlouho a na pomoc mu přispěchaly německé jednotky. Mussolini tak opět stanul v čele loutkového režimu v severní Itálii. &nbsp;</p>



<p>Tentokrát však jeho působení na italské politické scéně nebylo nikterak zářné, načež se Mussolini pokusil uprchnout i se svou milenkou do Švýcarska. Italské obecenstvo bylo ovšem s jeho vystoupením nadmíru nespokojené a <strong>Mussolini byl při útěku zajat italskými partyzány.</strong> On i jeho milenka byli zastřeleni 28. dubna 1945, tedy dva dny před Hitlerovou smrtí. Jejich těla byla následně převezena do Milána, kde Mussolini sehrál svou poslední životní, nebo spíše posmrtnou, roli. Pózoval jako kulisa, když lidé vyvěsili jeho tělo na veřejném prostranství. &nbsp;</p>



<h2 id="h-adolf-hitler-1889-1945">Adolf Hitler (1889-1945) &nbsp;</h2>



<p>Muž, který v roce 1939 napadením Polska zatáhl svět do dalšího globálního konfliktu. Diktátor, jenž zavinil smrt 6 milionů židů a desítek milionů civilistů a vojáků.<strong> </strong>Po šesti letech nacistického běsnění <strong>se německý vůdce ukryl ve svém bunkru v Berlíně. </strong>Válka se i přes jeho veškeré snahy neubírala směrem, jaký si Hitler představoval. Vyzdvihnout musíme zejména jeho katastrofální pokus o dobytí Ruska během operace Barbarossa, kdy byly jeho síly doslova poslány na smrt. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/etnow/photos/a.165074383534116/1087163124658566/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/etnow/photos/a.165074383534116/1087163124658566/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>Adolf Hitler&#8217;s copy of &#8218;Mein Kampf&#8216; sells for US$ 20,655 in US.</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://facebook.com/etnow">ET NOW</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/etnow/photos/a.165074383534116/1087163124658566/?type=3">Sobota 19. března 2016</a></blockquote></div>



<p>Okolnosti samotné Hitlerovy smrti jsou poněkud zastřeny a mnozí se domnívají, že se německému vůdci podařilo z berlínského bunkru uprchnout. Podle historiky nejuznávanějšího scénáře se však <a href="/tag/hitler/">Hitler</a> dne 30. dubna 1945, kdy se již k Berlínu blížila spojenecká vojska ze západu i východu,<strong> v bunkru v Berlíně zastřelil po boku své milenky Evy Braunové</strong>, která spáchala sebevraždu pozřením kyanidové kapsle. O pár dní později byl Berlín osvobozen, Třetí říše se rozpadla a Hitlerova tyranská vláda byla oficiálně ukončena.&nbsp;</p>



<h2 id="h-nicolae-ceau-escu-1918-1989">Nicolae Ceaușescu (1918-1989) &nbsp;</h2>



<p>Nicolae Ceaușescu, komunistický diktátor poválečného Rumunska, složil v roce 1965 přísahu generálního tajemníka a následně setrval u moci celých 24 let. Zpočátku byl opěvován jako nejliberálnější vůdce sovětského bloku, ovšem jeho politické smýšlení se v 70. letech prudce změnilo. <strong>Zaujal přísný autoritářský postoj a v zemi byl nastolen nový režim.</strong> Novopečený diktátor si podmanil obávanou tajnou policii Securitate a potlačoval jakékoliv projevy nesouhlasu s režimem. Na konci 70. let 20. století bylo Rumunsko jedním z nejrepresivnějších států na světě. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/CSHunedoara/photos/a.463004330456062/463005103789318/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/CSHunedoara/photos/a.463004330456062/463005103789318/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/CSHunedoara/">Combinatul Siderurgic Hunedoara</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/CSHunedoara/photos/a.463004330456062/463005103789318/?type=3">Pondělí 17. června 2013</a></blockquote></div>



<p>Po neúspěšném a velice nákladném programu na výstavbu nové ropné rafinerie se ekonomika země prudce propadla, a tak Rumunsko stanulo tváří v tvář ekonomickému krachu.&nbsp;Hospodářská krize byla řešena řadou přísných úsporných opatření, <strong>které se však neobešly bez protestů obyvatel. </strong>Hlasy nespokojených lidí zesílily natolik, že je již nedokázala utlumit ani tajná policie. Poslední kapkou, jež nakonec přetekla v politický a vojenský převrat, byl Ceaușescův příkaz k zahájení palby na civilisty, kteří se účastnili protivládních protestů. </p>



<p>Poté, co se armáda obrátila proti Ceaușescovi, nezbývalo svrženému vůdci nic jiného, než se pokusit uprchnout ze země. Ovšem dramatický <strong>únik vrtulníkem ze střechy rumunského parlamentu se příliš nevydařil.</strong> Armáda hrozila, že vrtulník sestřelí a donutila Ceaușesca přistát.<strong> </strong>Ceaușescu byl zajat a po dosti rychlém soudním procesu byli on i jeho žena odsouzeni k trestu smrti zastřelením. &nbsp;</p>



<h2 id="h-sadd-m-husajn-1937-2006">Saddám Husajn (1937-2006) &nbsp;</h2>



<p>Smrt čtvrt milionu Iráčanů. Tolik životů si vyžádal krutý režim Saddáma Husajna, teroristy a válečného zločince, jenž se neštítil ani zabíjení vlastního lidu. Saddám Husajn se k moci dostal skrze vedení <strong>strany Baas, jež se chopila moci v roce 1968.</strong> Ačkoli výraznou moc držel ve svých rukou v podstatě již od samého začátku, totalitní moc prosadil až koncem 70. let, kdy s pomocí tajné policie a brutálních represí utržil nad zemí totální nadvládu. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/Witnify/photos/a.231314230356335/417698275051262/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/Witnify/photos/a.231314230356335/417698275051262/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>&#8222;A criminal? True. A killer? True. A butcher? True. But he was strong until the end.&#8220;

Mowaffak al-Rubaie witnessed the&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Witnify/">Witnify</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Witnify/photos/a.231314230356335/417698275051262/?type=3">Středa 5. listopadu 2014</a></blockquote></div>



<p>Husajn se navíc velmi aktivně angažoval také v zahraničních invazích, což vedlo k přímému konfliktu s USA. Po teroristických útocích,<strong> ke kterým došlo 11. září 2001</strong>, měly <a href="/tag/usa/">Spojené státy</a> Husajna pevně v hledáčku. V roce 2003 pak koaliční síly pod vedením USA zahájily vojenskou invazi do Iráku. </p>



<p>Po dubnovém dobytí Bagdádu teroristický vůdce zmizel, dopaden byl až o několik měsíců později, v prosinci téhož roku. <strong>O dva roky později stanul Husajn před iráckým soudem</strong> a byl shledán vinným ze zločinů proti lidskosti. V prosinci 2006 byl pak bývalý diktátor veřejně oběšen.&nbsp;</p>



<h2 id="h-muammar-kadd-f-1942-2011">Muammar Kaddáfí (1942-2011) &nbsp;</h2>



<p>V roce 1969 se tehdy teprve 27letý Muammar Kaddáfí zmocnil vlády v Libyi a stal se novým vládcem konflikty zmítaného státu. Převrat však nebyl násilný, Kaddáfí, obdivovatel nacionalistického hnutí a <strong>učenec egyptského prezidenta Gamála Abdela Násira</strong>, si dokázal svým zájmem o hájení ekonomického dědictví země získat pozornost a nakonec i podporu veřejnosti. </p>



<p>V prvních letech svého působení lákal Kaddáfí své občany především na finanční kouzlo „černého zlata“, díky němuž Libye ve velmi krátkém čase neuvěřitelně zbohatla, a <strong>mladý vůdce se tak těšil poměrně slušné oblíbenosti.</strong> Ovšem netrvalo dlouho a z idealistického mladíka se stal zkorumpovaný diktátor, který velice rychle upadl v nelibost mnohých obyvatel. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/Muammar1942/photos/a.1713417355573247/1731736820407967/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/Muammar1942/photos/a.1713417355573247/1731736820407967/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>Muammar al-Gaddafi</p>Zveřejnil(a) ‎<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Muammar1942/">معمر القذافي Muammar al-Gaddafi</a>‎ dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Muammar1942/photos/a.1713417355573247/1731736820407967/?type=3">Pátek 8. července 2016</a></blockquote></div>



<p>Jeho otřesný postoj k lidským právům a absolutní netolerance byť jen náznaku nesouhlasu s režimem uvrhly vzkvétající zemi do chaosu a zoufalství. <strong>Libyjský lid byl po následujících několik desítek let neúprosně utlačován. </strong>Nic však netrvá věčně a Kaddáfí nebo také Vzteklý pes Blízkého východu, jak se mu začalo přezdívat, se během arabského jara v roce 2011 ocitl v palebné linii. </p>



<p>Zemí otřásaly rozsáhlé protesty proti jeho vládě, které vyústily v krvavou občanskou válku. Proti Kaddáfímu stanula opoziční strana <strong>známá jako Dočasná národní přechodná rada (NTC). </strong>Opozice se brzy dočkala podpory <a href="/tag/nato/">NATO</a> a Kaddáfí se ocitl na útěku. V říjnu 2011 byl diktátor zabit bojovníky NTC a jeho zkrvavené tělo bylo následně vláčeno po ulicích. &nbsp;</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kteří další totalitní vůdci by podle vás stáli za zmínku? </strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="10 Worst Dictators In The World [PARODY]" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/UDXZIug8up8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-history">Zdroj: <a href="https://www.history.co.uk/articles/downfall-how-five-fearsome-dictators-were-finally-overthrown" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/brutalni-smrt-nejhorsich-totalitcnich-vudcu/">Poslední minuty totalitních vůdců: pekelnými branami je provázel strach, potupa a především nenávist z řad vlastního lidu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/UDXZIug8up8" duration="527">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/UDXZIug8up8" />
			<media:title type="html">Poslední chvíle nejhorších diktátorů &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Ani ti nejhorší totalitní vládci neunikli potupné smrti, často v rukou svých vlastních lidí, kteří se mstili za roky tyranské vlády.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/06/udxziug8up8.jpg" />
			<media:keywords>Adolf Hitler,Historie,Válka,Diktátoři</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="59664" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/06/hitler-mussolini-v-berline-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/06/hitler-mussolini-v-berline-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nacistický průvodce pro šťastné a veselé Vánoce: Vůdcova vize se promítla do všech německých domácností</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/prisne-vanoce-za-adolfa-hitlera/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 13 Dec 2021 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=46139</guid>

	
					<description>Jestli to tak Němcům vyhovovalo, těžko říct, ale Hitler na to pohlížel jinak. Naplánoval si dokonalé Vánoce, které museli dodržovat všichni obyvatelé Německa.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V německých Drážďanech byl nalezena tiskovina s názvem <em>Nacistický průvodce Vánocemi</em>. Byl objeven v&nbsp;jednom z&nbsp;depositářů Institutu saské historie a folklóru. Tato brožurka uváděla návod, <strong>jak mají členové nacistické strany a obyvatelé Německa slavit Vánoce</strong>. Obsahuje&nbsp;20 stran, které jsou například plné toho, jak ozdobit stromeček nebo jaké koledy zpívat.</p>



<h2 id="h-nacistick-pr-vodce-v-nocemi">Nacistický průvodce Vánocemi</h2>



<p>Brožurka byla vydána roku 1937 saskou pobočkou nacistické strany, organizací Heimatwerk. Tato organizace vznikla rok před vydáním průvodce. <strong>Byla založena jako propagátor saské germánské kultury</strong>. Brožurky byly určeny pro funkcionáře nacistické strany, kteří měli za úkol je distribuovat mezi obyvatelstvo.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large is-resized"><img loading="lazy" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisti-o-vanocich.png" alt="Nacistické vánoce" class="wp-image-46145" width="839" height="569" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisti-o-vanocich.png 786w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisti-o-vanocich-320x217.png 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisti-o-vanocich-768x521.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisti-o-vanocich-720x488.png 720w" sizes="(max-width: 839px) 100vw, 839px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY SA
</span></a></div>


<p>Po prohlášení, že žádná akce není tak německá, jako Vánoce poskytovala brožurka jasný návod,<strong> jak mají občané nacistického Německa zdobit stromky, jaké ozdoby mají použít</strong>, jak ozdoby na stromek nastrojit a jaké koledy mají během svátků zpívat, nebo poslouchat. Takto vypadaly Vánoce, které si naplánoval Adolf Hitler.</p>



<h2 id="h-nejsou-v-noce-jako-v-noce">Nejsou Vánoce jako Vánoce</h2>



<p>Nacistická vánoční brožurka také připomínala i to, že Vánoce nejsou křesťanského původu. Vyvracel to z&nbsp;toho důvodu, že nacismus na organizované náboženství nahlížel jako na konkurenta, a tudíž byl nepřítelem tohoto hnutí. <strong>V brožurce bylo také specifikován i přesný počet ozdob</strong>, které občan musí umístit na stromeček, a místo anděla nebo hvězdy měla být na špičce stromu nasazena svastika neboli hákový kříž. Bylo to pevné doporučení s&nbsp;vykřičníkem, tudíž bylo povinné.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="699" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/xmas-party-e1638536652775.jpg" alt="Nacistický Vánoční večírek" class="wp-image-46148"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel x-ray delta one / Creative Commons / CC BY NC SA)</span></a></div>


<p>V&nbsp;brožurce, jakémsi vánočním nacistickém průvodci bylo také uvedeno, že svátky byly vytvořeny v&nbsp;rozporu s&nbsp;přáním církve. Proto nacisti do Vánoc umístili germánské mýty a legendy, místo narození Ježíše Krista. Tento průvodce přísně <strong>zdůrazňoval, že Vánoce mají pohanský původ</strong> a nutil křesťanské kněze Německu, aby při bohoslužbách přehodnotil Vánoce z hlediska nacistického pohledu na křesťanství. Kromě toho také zdůrazňoval to, že panna Marie byla německá matka.</p>



<h2 id="h-astn-a-nacistick">Šťastné a nacistické</h2>



<p>Rodiče byli nabádáni, aby předávání dárků uskutečnily formou hry na schovávanou a<strong> festival se tak odehrával v&nbsp;duchu oslavy germánské plodnosti, a ne oslavy Kristova narození</strong>. „Návod“ také citoval, že tradiční betlémské průvody ve školách by měly být nahrazeny hrami na motivy pohádek, aby oslavy posilovali německou symboliku.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="834" height="632" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisticke-vanocni-ozdoby-1.png" alt="Nacistické Vánoční ozdoby " class="wp-image-46155" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisticke-vanocni-ozdoby-1.png 834w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisticke-vanocni-ozdoby-1-320x242.png 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisticke-vanocni-ozdoby-1-768x582.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisticke-vanocni-ozdoby-1-720x546.png 720w" sizes="(max-width: 834px) 100vw, 834px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Monado / Public Domain</span></a></div>


<p>V&nbsp;průvodci bylo dokonce určeno, jak má znít modlitba: „Trávíme Vánoce na bojišti, během bojů, spolu s&nbsp;Němci. Jeden je vždy s&nbsp;námi, stále s&nbsp;námi, vzdáváme mu hold.“ <strong>Ten „jeden“ byl samozřejmě Adolf Hitler</strong>, kterého nacisté vnímali jako spasitele německého národa. A takto probíhaly Vánoce za vlády Adolfa Hitlera.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak hodnotíte nacistické Vánoce za vlády Adolfa Hitlera?</strong></p>



<h4 id="h-zdroj-warhistoryonline">Zdroj: <a href="https://www.warhistoryonline.com/war-articles/nazi-guide-to-christmas.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WarHistoryOnline</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/prisne-vanoce-za-adolfa-hitlera/">Nacistický průvodce pro šťastné a veselé Vánoce: Vůdcova vize se promítla do všech německých domácností</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisti-o-vanocich-150x150.png" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisti-o-vanocich.png" medium="image">
			<media:title type="html">Nacisti-o-vanocich</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisti-o-vanocich-150x150.png" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/xmas-party-e1638536652775.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">christmas-party</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/xmas-party-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisticke-vanocni-ozdoby-1.png" medium="image">
			<media:title type="html">nacisticke-vanocni-ozdoby</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/nacisticke-vanocni-ozdoby-1-150x150.png" />
		</media:content>
	<enclosure length="249221" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/hitler-xmas-1-796x450.png" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/hitler-xmas-1-796x450.png</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Spáchal, či nespáchal Adolf Hitler sebevraždu? FBI pracovala s teorií, že ponorkou utekl do Argentiny</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/fbi-prosetrovala-ze-hitler-zije-v-argentine/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Nov 2021 05:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=42308</guid>

	
					<description>Kolem smrti Adolfa Hitlera panovalo v uplynulých desetiletích mnoho teorií, často až konspiračních. Nikdy se veřejně nenašlo jeho tělo, pravda se potvrdila až v roce 2018.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nacistický vůdce Adolf Hitler byl jedním z hlavních cílů sovětských vojáků, kteří v dubnu a květnu 1945 útočili na Berlín. Nacistický vůdce byl v té době zalezlý v bezpečí bunkru, ale když se vojáci blížili, spáchal sebevraždu. <strong>Němci se ho pokusili spálit, ale neúspěšně.</strong> Tělo Hitlera a jeho ženy Evy Braunové Sověti našli, ale zacházeli s nimi tajuplně a vydávali protichůdná tvrzení. To poskytlo živnou půdu mnoha teoriím o tom, že nacistický vůdce přežil.</p>



<h2 id="h-hitlerovi-pomohli-vysoc-argentin-t-edn-ci">Hitlerovi pomohli vysocí argentinští úředníci</h2>



<p>S jednou z takových v roce 1945 naprosto vážně pracovala i americká FBI. Disponovala novinářem zprostředkovaným svědectvím o tom, že Hitler měl údajně s dalšími prominentními Němci ponorkou doplout do Argentiny. <strong>Zde se měl ukrýt v horách a změnit svůj vzhled.</strong> K útěku mu údajně měli pomáhat vysocí úředníci argentinské vlády. Zpráva teoreticky nemusela být nesmyslná, protože v Argentině s početnou německou komunitou našlo nový domov mnoho nacistických zločinců.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/TELEGRAPH.CO.UK/photos/a.10157986190549749/10157986206259749/?type=3" data-width="750" data-show-text="true"><blockquote cite="https://www.facebook.com/TELEGRAPH.CO.UK/photos/a.10157986190549749/10157986206259749/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>An approaching naval fleet or waking up Hitler -what did the Germans fear more? Difficult to tell: the Nazis were so&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/TELEGRAPH.CO.UK/">The Telegraph</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/TELEGRAPH.CO.UK/photos/a.10157986190549749/10157986206259749/?type=3">Čtvrtek 6. června 2019</a></blockquote></div>



<p>Příběh měl reportér The Los Angeles Examiner od svědka jménem Jack, který mu ho poskytl v létě 1945 po argentinském vojenském převratu. Tvrdil, že Hitler do země doplul na ponorce dva týdny po pádu Berlína. <strong>Údajně se měl ukrývat v několika argentinských městech</strong> u německých rodin, které zde bydlely. Svědek tvrdil, že si oholil i svůj typický knír. Nakonec se měl usadit v podzemní rezidenci. Peníze k životu mu prý poskytl provozovatel lázeňského hotelu ve městě La Falda, pan Eichorn.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="699" height="1024" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-smrt-noviny-699x1024.jpg" alt="" class="wp-image-42305" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-smrt-noviny-699x1024.jpg 699w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-smrt-noviny-171x250.jpg 171w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-smrt-noviny-492x720.jpg 492w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-smrt-noviny.jpg 750w" sizes="(max-width: 699px) 100vw, 699px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie:  U.S. Army / Public Domain</span></a></div>


<h2 id="h-inform-tor-shr-bl-pen-ze-a-zmizel">Informátor shrábl peníze a zmizel</h2>



<p>Informátor Jack dostal 15 tisíc dolarů (v dnešní době jde o ekvivalent více než 4 milionů korun). Reportérovi dal číslo na muže, který mu měl pomoci najít Hitlerův úkryt. <strong>Novináři se s ním nakonec nepodařilo spojit. </strong>FBI pak dlouho sledovala restauraci, kde se Jack s reportérem potkal, a doufala, že se jí ho podaří vypátrat. Nepovedlo se. Z odtajněných materiálů však vyplývá, že příběh považovala za důvěryhodný.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="fr" dir="ltr"><a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Hitler?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Hitler</a> est bien mort en 1945 à Berlin, et ses restes sont à Moscou. Notre étude biomédicale définitive est à lire ici : <a rel="nofollow" href="https://t.co/cz0DDCDgK8">https://t.co/cz0DDCDgK8</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/Fjd1UiEdoq">pic.twitter.com/Fjd1UiEdoq</a></p>&mdash; Philippe Charlier (@doctroptard) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/doctroptard/status/997470350538629120?ref_src=twsrc%5Etfw">May 18, 2018</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Podle svědků měl Hitler spáchat sebevraždu 30. dubna 1945, když se zastřelil svojí pistolí Walther PPK. Jeho žena pak pozřela kyanid. Sověti napůl spálená těla našli, ale nepřiznali to hned. <strong>Dokonce chvíli tvrdili, že Hitlerovi pomohli západní spojenci. </strong>Těla pak byla opakovaně exhumována a přemístěna a nakonec v roce 1970 zničena. Zachovala se jen část lebky a zuby. Francouzští antropologové až v roce 2018 definitivně potvrdili, že jde opravdu o ostatky nacistického vůdce.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kde by se mohl nejlépe ukrývat Adolf Hitler, pokud by přežil válku?</strong></p>



<h4 id="h-zdroj-wearethemighty-novinky">Zdroj: <a href="https://www.wearethemighty.com/popular/hitler-might-escaped-red-army-fleeing-argentina/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wearethemighty</a>, <a href="https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/potvrzeno-adolf-hitler-zemrel-v-bunkru-ukazala-to-analyza-jeho-zkazenych-zubu-15325" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Novinky</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/fbi-prosetrovala-ze-hitler-zije-v-argentine/">Spáchal, či nespáchal Adolf Hitler sebevraždu? FBI pracovala s teorií, že ponorkou utekl do Argentiny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-smrt-noviny-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-smrt-noviny.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hitler-smrt-noviny</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-smrt-noviny-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="27603" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/hitler-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Smutný konec Hitlerova oblíbence: Generál byl nucen se sám otrávit, jen aby zachránil rodinu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/oblibeny-hitleruv-general-se-musel-sam-otravit/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 14 Nov 2021 05:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=40039</guid>

	
					<description>Nacistický režim se s lidmi, kteří s ním nesouhlasili nebo proti němu vystoupili, většinou rázně a vypořádal. Ale mohly existovat i jiné metody.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kdo byl Hitlerův nejoblíbenější generál? Často se tvrdí, že jím byl Erwin Rommel, přezdívaný Liška pouště. Nejprve se vyznamenal ve Francii, kde jeho divize bez problému porážela francouzské jednotky.<strong> Poté, co se stal velitelem Afrikakorpsu, začal být i mediální hvězdou</strong>. Jeho manévry a způsoby taktiky se staly doslova legendárními. To jediné ho nejspíše uchránilo před popravou, když se stal podezřelým, že se stýkal se strůjci atentátu na Adolfa Hitlera. Ale nezachránilo mu to život.</p>



<h2 id="h-opakovan-v-t-zstv-nad-brity">Opakované vítězství nad Brity</h2>



<p>Že byl tak známý a jeho vojáci ho respektovali a obdivovali, se není čemu divit. Ačkoli měl jen omezené zdroje, přesto se v africké poušti dokázal opakovaně postavit početnějším britským silám. Podařilo se mu je zatlačit až k Egyptu. <strong>Dále nemohl, protože se mu nedostávalo zásob</strong>, jelikož jejich doprava byla nesmírně obtížná. A byly to hlavně materiální zdroje, které jeho jednotkám po příchodu USA do války zlomily vaz. Ačkoli se velmi zdatně bránily, nakonec severní Afriku ztratily.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="534" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky.jpg" alt="" class="wp-image-40033" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky-320x214.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky-768x513.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky-720x481.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky-150x100.jpg 150w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div>


<p>Rommel na frontě nepadl, i když Britové se ho snažili zabít. Především kvůli svým velitelským schopnostem a popularitě byl ještě před pádem severní Afriky pod záminkou léčení ponechán v Německu. <strong>Marně pro své jednotky žádal evakuaci. </strong>Na podzim roku 1943 mu bylo svěřeno budování Atlantského valu. Tehdy už tušil, že je válka prohraná, ale dělal vše, co bylo v jeho silách. Docela správně odhadl, kde se spojenci pokusí o vylodění, ale neměl nad situací kontrolu. Ani dostatek zdrojů.</p>



<h2 id="h-zran-n-v-normandii">Zranění v Normandii</h2>



<p>V červenci 1944 jeho automobil napadla spojenecká stíhačka a byl těžce raněn. O tři dny později se skupina vysokých německých důstojníků pokusila při pumovém útoku Adolfa Hitlera zabít, ale nebyli úspěšní. <strong>Strůjci atentátu byli nemilosrdně popraveni</strong> a bezpečnostní složky vyšetřovali, kdo mohl být do plánu zapojený. Jestli Rommel o všem věděl, jasné není. Ale jeho náčelník štábu a nadřízený popraveni byli. Proto se oči režimu upíraly i na něho.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="999" height="665" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb.jpg" alt="" class="wp-image-40030" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb.jpg 999w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb-768x511.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb-720x479.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb-150x100.jpg 150w" sizes="(max-width: 999px) 100vw, 999px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div>


<p>Jeho syn později vzpomínal, že 14. října 1944 do jejich domu přišli dva generálové. Jeho otec prý počítal se dvěma variantami. Buď ho pošlou před soud nebo velet na východní frontu. Nestalo se ani jedno.<strong> Nacisté nechtěli soudní proces se známou osobností.</strong> Dali mu na vybranou, že soud a následné perzekuce jeho rodiny nebudou, pokud se sám otráví. Rommel se rozloučil s rodinou a nakonec to udělal. O čtyři dny později mu uspořádali státní pohřeb. Hitler se zabil o půl roku později a nacistický režim padl.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Myslíte si, že Rommel byl zapojen do atentátu na Hitlera?</strong></p>



<h4 id="h-zdroj-wearethemighty">Zdroj: <a href="https://www.wearethemighty.com/mighty-history/erwin-rommel-forced-suicide-ww2-2/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wearethemighty</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/oblibeny-hitleruv-general-se-musel-sam-otravit/">Smutný konec Hitlerova oblíbence: Generál byl nucen se sám otrávit, jen aby zachránil rodinu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Rommel-s-vojaky</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-s-vojaky-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Rommel-pohreb</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-pohreb-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="46748" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-hitler-spolu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/11/rommel-hitler-spolu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Skutečná fakta o Eddě Goeringové, dceři Hermanna Goeringa. Nacistická princezna věřila, že její otec byl dobrý člověk</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/podrobnosti-o-dceri-hermanna-goeringa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 31 Oct 2021 05:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=36406</guid>

	
					<description>Edda Goeringová byla dcera slavného Hermanna Goeringa, velitele německé Luftwaffe a nejvyššího nacistického představitele. I přes jeho činy ho brala jako milujícího otce.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Edda Goeringová se narodila 2. června 1938. Její matka, Emma Sonnemann Goeringová, byla druhá manželka Hermanna Goeringa, <strong>velitele německé Luftwaffe a nejvyššího nacistického představitele</strong>. Ještě před svatbou budovala slavnou kariéru herečky, ale po sňatku se stala první ženou v&nbsp;Německu. Manželé Goeringovi měli pouze jedno dítě – Eddu.</p>



<h2 id="h-u-k-tu-byl-i-adolf-hitler"><strong>U křtu byl i Adolf Hitler</strong></h2>



<p>Po narození Eddy Goeringové se Adolf Hitler zúčastnil jejího křtu a byl zvolen jejím kmotrem. Edda prožila většinu dětství v&nbsp;rodinném domě Carinhall severovýchodně od Berlína. Dům nesl známky luxusu, <strong>na jeho stěnách se vyjímala neocenitelná umělecká díla</strong>, měl také dětský domeček a vlastní kino. Sama Edda Goeringová v&nbsp;rozhovoru pro švédskou televizi uvedla, že jí rodiče dávali tu největší možnou lásku a péči, díky kterým měla nádherné dětství.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg" alt="" class="wp-image-18930" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-300x198.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-450x296.jpg 450w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Heinrich Hoffmann / Creative Commons / CC BY-SA </span></a></div>


<h2 id="h-edda-byla-p-ezd-v-na-jako-nacistick-princezna"><strong>Edda byla přezdívána jako nacistická princezna</strong></h2>



<p>Narození Eddy bylo nejen&nbsp;Německu velmi oslavovanou událostí. K&nbsp;příležitosti narození této nacistické princezny obdržely její rodiče více než 600&nbsp;000 blahopřání. Její otec měl během druhé světové války důležitou roli. <strong>Byl velitelem německého válečného letectva Luftwaffe</strong> a zároveň i předním členem nacistické strany. Na konci války byl Hermann Goering zajat spojenci. Ti ho následně obvinili z&nbsp;válečných zločinů u norimberských procesů. Večer před plánovaným trestem se Hermann otrávil kyanidem. Edda měla v&nbsp;tu dobu pouhých osm let.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img loading="lazy" width="500" height="691" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/edda-goeringova.jpg" alt="" class="wp-image-36407" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/edda-goeringova.jpg 500w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/edda-goeringova-181x250.jpg 181w" sizes="(max-width: 500px) 100vw, 500px" /></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Federální archiv / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div>


<h2 id="h-edda-v-ila-e-jej-otec-byl-dobr-lov-k"><strong>Edda věřila, že její otec byl dobrý člověk</strong></h2>



<p>Navzdory veškeré kritice psané na adresu jejího otce, byla Edda Goeringová stále přesvědčena o tom, že byl Hermann Goering dobrý člověk. <strong>Edda v&nbsp;některých rozhovorech také zlehčovala jeho roli v&nbsp;holocaustu</strong>, ačkoliv se historikové domnívají, že měl svůj podíl na realizaci plánů na zničení každého, kdo nebyl nacistické straně prospěšný. Brala svého otce takového, jakého ho znala – milujícího a báječného.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering.jpeg" alt="" class="wp-image-36409" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering.jpeg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering-320x211.jpeg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering-768x506.jpeg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering-710x467.jpeg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering-720x474.jpeg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering-150x100.jpeg 150w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Armádní signální sbor Spojených států  / Creative Commons / Public Domain</span></a></div>


<h2 id="h-ivot-eddy-po-druh-sv-tov-v-lce"><strong>Život Eddy po druhé světové válce</strong></h2>



<p>Edda Goeringová pracovala po konci druhé světové války jako zdravotní sestra. Žila se svou matkou, o kterou se starala až do její smrti v&nbsp;roce 1973. V&nbsp;roce 2014 se rozhodla předložit bavorským úřadům <strong>petici, na které stálo, že chce zpátky majetek jejího otce</strong>. &nbsp;Parlament však její žádost velmi rychle zamítl. Edda tento krok považovala za nespravedlivý a nadále se cítila okradena. Její hrob je umístěn na nezveřejněném místě, aby se zabránilo znesvěcení.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Slyšeli jste někdy o Eddě Goeringové a jejím otci?</strong></p>



<h4 id="h-zdroj-warhistroryonline">Zdroj: <a href="https://www.warhistoryonline.com/instant-articles/edda-goering-daughter-hermann.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Warhistroryonline</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/podrobnosti-o-dceri-hermanna-goeringa/">Skutečná fakta o Eddě Goeringové, dceři Hermanna Goeringa. Nacistická princezna věřila, že její otec byl dobrý člověk</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">hitler-druha-svetova-valka</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/edda-goeringova.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">edda-goeringova</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/edda-goeringova-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">hermann-goering</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/hermann-goering-150x150.jpeg" />
		</media:content>
	<enclosure length="82733" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/edda-goering-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/edda-goering-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Co předcházelo bitvě v Ardenách? Hitlerův záměr byl jasný, situace pro nacisty byla zoufalá</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitleruv-plan-bitva-v-ardenach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 Oct 2021 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=35017</guid>

	
					<description>Bitva v Ardenách byl plán Adolfa Hitlera, který měl dostat nacistické Německo z velmi těžké situace, ve které se nacházelo. Kolegové Hitlera však s jeho plánem nesouhlasili.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Bitva v&nbsp;Ardenách, někdy nazývána také jako bitva o výběžek, byl poslední nacistický pokus o zvrácení druhé světové války. Nacistické Německo při něm zahájilo protiútok na spojenecké mocnosti, do kterého <strong>nacisté povolali více než 200&nbsp;000 vojáků a 1&nbsp;000 tanků</strong>. Podle plánovaných cílů se měl tento protiútok pokusit rozdělit spojenecké síly a následně je dobýt. Někteří anglicky mluvící Němci se dokonce infiltrovali za obranu.</p>



<h2 id="h-n-mecko-se-nach-zelo-ve-velmi-patn-situaci">Německo se nacházelo ve velmi špatné situaci</h2>



<p>Situace odstartovala ke konci léta roku 1944, kdy se Německo začínalo dostávat do pořádného průšvihu. Boje byly rozděleny na dvě fronty, stejně jako jejich omezené zdroje. Na východní frontě mezitím <strong>Sověti postupně tlačili Němce zpátky z&nbsp;dobytých území směrem k&nbsp;hranicím říše</strong>. Operace Overlord (Normandie) donutila nacisty přejít do defenzivních bojů. Spojencům se následně povedlo díky velké převaze letounů a vojsk osvobodit Paříž a postoupit tak do centrální fáze Francie.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo.jpg" alt="" class="wp-image-35022" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo-320x211.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo-150x100.jpg 150w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Federální archiv Německa / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div>


<h2 id="h-myln-domn-nky-n-mc-se-nenaplnily">Mylné domněnky Němců se nenaplnily</h2>



<p>Spojenci si po drtivé a rychlé porážce Němců ve Francii začali myslet, že válka skončí velmi brzy, protože jsou nacisté na pokraji kolapsu a už nemají síly ani zásoby na protiútok. Adolf Hitler si však <strong>nic takového nepřipouštěl a nechtěl se smířit s&nbsp;rolí defenzivního hráče</strong>, který je utlačován spojenci. Zároveň však věděl, že nemá cenu podnikat útok proti Rusku, které mělo silnou Rudou armádu a obrovské zdroje. Hitler proto vymyslel plán, podle kterého nejprve přemůže spojence, vyjedná příměří a poté se důkladně připraví na Sovětský svaz.</p>



<p>Hitler dostal inspiraci na konferenci o západní frontě ve chvíli, když se podíval na operační plán. Zalíbila se mu zalesněná oblast Arden, s&nbsp;tím, že v&nbsp;konečné fázi by se vojska dostala až do Antverp. <strong>Vymyslel proto překvapující útok z&nbsp;lesnaté oblasti</strong>, ve které by měly velké problémy jak tanky, tak ostatní těžká technika. Nacistům hrálo do karet také roční období, tedy zima. V&nbsp;tuto dobu totiž nemohli spojenci naplno využít své letecké síly a navíc jich hodně bylo mimo boje.</p>



<h2 id="h-kdyby-se-hitlerova-operace-povedla">Kdyby se Hitlerova operace povedla</h2>



<p>Podle příznivého plánu by nacistický postup až do města Antverpy přerušil spojení mezi 21. skupinou armád polního maršála&nbsp;Montgomeryho&nbsp;v&nbsp;Belgii&nbsp;a&nbsp;Holandsku&nbsp;a zbytkem armády generála&nbsp;Eisenhowera<strong>. V&nbsp;případě úspěchu by spojenci podle nacistů přišli až o 20 divizí</strong>. Adolf Hitler se na důkladně promyšlené sestavení plánu soustředil měsíc. Po celou tuto doby byl uzavřen ve svém vlastním světě odtržen od skutečnosti. Plán však postrádal jednu zásadní věc – zásoby.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg" alt="" class="wp-image-18930" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-300x198.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-450x296.jpg 450w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Heinrich Hoffmann / Creative Commons / CC BY-SA </span></a></div>


<h2 id="h-nacist-st-le-nebyli-schopni-produkovat-dostatek-zbran-a-techniky">Nacisté stále nebyli schopni produkovat dostatek zbraní a techniky</h2>



<p>Přestože Německo v&nbsp;roce 1944 produkovalo nejvíce vojenských materiálů, stále to bylo málo v&nbsp;porovnání se spojenci. Luftwaffe (letectvo Německa) bylo ve velmi <strong>kritické situaci a k&nbsp;dispozici mělo pouze 1&nbsp;000 stíhacích bombardérů</strong>. V&nbsp;opačné situaci byli spojenci, kteří disponovali ohromnými zásobami letecké i jiné techniky a vojáků. Dokazuje to i fakt, že 4. den po útoku nařídili Spojené státy zdvojnásobit počty svých mužů ve zbrani.</p>



<h2 id="h-hitler-po-domluv-s-ostatn-mi-gener-ly-za-tek-proti-toku-posunul">Hitler po domluvě s&nbsp;ostatními generály začátek protiútoku posunul</h2>



<p>Hitlerův plán nejprve zahrnoval začátek 25. listopadu, ale jeho kolegové ho přesvědčili, aby se operace přesunula až na 10. prosinec, a nakonec až na 16. prosinec. Od tohoto posunutí si slibovali lepší přípravu a přesun k&nbsp;frontě. <strong>Přes to všechno však generálové Německa s&nbsp;plánem Adolfa Hitlera nesouhlasili</strong>, a zdál se jim nereálný hned z&nbsp;několika zásadních důvodů. Německo totiž nemělo ani lidské, ani materiální zásoby pro podobný protiútok. Chyběl jim benzín, palivové stanice, muniční sklady, samotná munice a další potřebné.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci.jpg" alt="" class="wp-image-35023" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci-320x211.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci-150x100.jpg 150w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Federální archiv Německa / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div>


<h2 id="h-proti-tok-za-al-v-prosinci-toku-1944">Protiútok začal v&nbsp;prosinci toku 1944</h2>



<p>Samotný útok odstartoval 16. prosince roku 1944, kdy nacistické Německo zahájilo protiútok na spojenecké mocnosti. Účastnilo se ho přes 200&nbsp;000 vojáků a 1&nbsp;000 tanků. <strong>Cíl byl v&nbsp;tuto chvíli jasný – rozdělit a poté dobýt</strong> spojenecké síly. Němci, kteří uměli mluvit anglicky, využili možnost infiltrace a v&nbsp;amerických uniformách se dostali až za obranu.</p>



<h2 id="h-prvn-den-byl-pro-n-mecko-relativn-sp-n">První den byl pro Německo relativně úspěšný</h2>



<p>Po dlouhém dni plném krutých bojů se Německu podařilo izolovat 101. výsadkovou divizi Američanů a zároveň také <strong>obsadit klíčových mostů a komunikačních pozic</strong>. V&nbsp;následujících dvou dnech se Třetí armáda generála Pattona musela dostávat přes kilometry německých tanků a pěchoty, aby mohla osvobodit uvězněné muže.</p>



<h2 id="h-pak-se-v-ak-spojenci-uk-zali-v-cel-sv-par-d">Pak se však spojenci ukázali v&nbsp;celé své parádě</h2>



<p>Začátkem roku 1945 se podařilo spojeneckým silám vrátit hranice linií do oblastí, kde se nacházely před zahájením ofenzivy. Němci při tomto marném útoku zvrátit celý průběh války přišli o více než 67&nbsp;000 mužů, <strong>Američané o téměř 81&nbsp;000, a Britové o 1&nbsp;400 vojáků</strong>. Obě strany zároveň utrpěly obrovské materiální ztráty, ale hůř na tom bylo stále Německo. Spojenci totiž mohli velmi rychle tyto ztráty nahradit, zatímco nacisté ne.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci.jpg" alt="" class="wp-image-35026" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci-320x211.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci-150x100.jpg 150w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Federální archiv Německa / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div>


<h2 id="h-hitler-nasadil-nov-zbran-av-ak-pozd">Hitler nasadil nové zbraně, avšak pozdě</h2>



<p>Hitler tak do boje nasadil své nové zázračné zbraně. Toto nasazení bylo bohužel pro Němce už bezpředmětné, <strong>protože k&nbsp;němu došlo příliš pozdě</strong>. Spojenci měli velkou převahu, takže hravě nacisty převálcovali. V&nbsp;roce 1945 tak byl Hitler donucen souhlasit se svými generály a stáhnout německé síly.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Slyšeli jste už někdy o bitvě v Ardenách? </strong></p>



<h4 id="h-zdroj-wearethemighty">Zdroj: <a href="https://www.wearethemighty.com/mighty-brave/18-photos-show-bravery-us-troops-battle-bulge/)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wearethemighty</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitleruv-plan-bitva-v-ardenach/">Co předcházelo bitvě v Ardenách? Hitlerův záměr byl jasný, situace pro nacisty byla zoufalá</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">nemecke-samohybne-delo</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecke-samohybne-delo-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">hitler-druha-svetova-valka</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">nemecti-vojaci</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/nemecti-vojaci-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">americti-zajatci</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/americti-zajatci-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="100523" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/ardeny-bitva-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/ardeny-bitva-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Jak přišel Adolf Hitler ke svému ikonickému knírku? Odpověď leží v zákopech první světové války</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/jak-prisel-adolf-hitler-ke-svemu-ikonickemu-knirku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 Oct 2021 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=32782</guid>

	
					<description>Co přimělo Adolfa Hitlera vyměnit dlouhý knír, který nosil v době První světové války, za „kartáček na zuby“?
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Knírek Adolfa Hitlera je pro temnou dobu nacistické vlády nad Německem stejně ikonickým symbolem jako svastika. Jak k&nbsp;němu ale tento diktátor přišel? <strong>Existují nějaké informace o tom, proč se rozhodl právě pro tento způsob úpravy vousů?</strong> A mělo to vůbec jakýkoliv hlubší smysl anebo se Hitlerovi knírek typu „zubní kartáček“ prostě jenom líbil?</p>



<h2 id="h-adolf-hitler-a-jeho-kn-r-za-prvn-sv-tov-v-lky">Adolf Hitler a jeho knír za První světové války</h2>



<p>Na fotografiích z&nbsp;První světové války má Adolf Hitler dlouhý a na koncích zakroucený knír. V&nbsp;dnešní době ho však celý svět zná především s&nbsp;krátkým knírkem pod nosem. Kdy a kde nastala tato změna? <strong>Odpověď přinesla oceňovaná třídílná série „The World Wars“ od History Channel</strong> (jednalo se o celkem šestihodinové doku-drama zabývající se historií obou světových válek, ve kterém vystupovali osobnosti jako Colin Powell, John McCain či Dick Cheney).</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="750" height="575" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-schreck-1.jpg" alt="" class="wp-image-33050" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-schreck-1.jpg 750w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-schreck-1-300x230.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-schreck-1-720x552.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-schreck-1-450x345.jpg 450w" sizes="(max-width: 750px) 100vw, 750px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author"></span></a></div>


<p>Výzkumný tým podílející se na přípravě dokumentu odkryl důvody, které mladého Adolfa Hitlera vedly k&nbsp;rozhodnutí zásadně změnit jeho „image“. <strong>V&nbsp;seriálu je scéna, kdy Hitler dospěl k&nbsp;rozhodnutí změnit si vousy</strong>, přizpůsobena televizní obrazovce, konkrétní důvod je v&nbsp;něm však představen takový, jaký skutečně byl.</p>



<h2 id="h-dlouh-kn-r-se-do-z-kop-nehodil">Dlouhý knír se do zákopů nehodil</h2>



<p>Hitlerův problém s&nbsp;dlouhým knírem spočíval v&nbsp;tom, že mu jeho dlouhé konce bránily při nasazování plynové masky, resp. kvůli nim maska na kůži nedoléhala a netěsnila. <strong>Na rozdíl od seriálové scény však nedostal Hitler rozkaz k&nbsp;oholení kníru, ale rozhodl se pro to sám</strong>. Zřejmě se mu navíc jeho nový vzhled zalíbil natolik, že u něj po válce zůstal.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="798" height="524" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul.jpg" alt="" class="wp-image-32808" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul.jpg 798w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul-300x197.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul-768x504.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul-720x473.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul-450x295.jpg 450w" sizes="(max-width: 798px) 100vw, 798px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Nutno podotknout, že v&nbsp;době po První světové válce se jednalo v&nbsp;zásadě o módní záležitost. <strong>V&nbsp;dnešní době už stejný knír automaticky evokuje Adolfa Hitlera </strong>a jen málokdo touží jej nosit, v&nbsp;té době byla ale situace zcela odlišná a podobnou úpravu vousů volilo v&nbsp;Německu – a nejen tam – mnoho mužů.</p>



<h4 id="h-zdroj-dailymail">Zdroj: <a href="https://www.dailymail.co.uk/news/article-2718400/Ever-wondered-Hitler-got-strange-moustache-Emmy-nominated-series-The-World-Wars-sheds-new-light-conflicts-defined-20th-Century.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DailyMail</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/jak-prisel-adolf-hitler-ke-svemu-ikonickemu-knirku/">Jak přišel Adolf Hitler ke svému ikonickému knírku? Odpověď leží v zákopech první světové války</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-schreck-1-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-schreck-1.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">hitler-schreck</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-schreck-1-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hitler-stul</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-stul-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="59884" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-goring-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-goring-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Co se po válce stalo s rodinou Adolfa Hitlera? Cejchu už se nikdy nezbavili</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/osud-pribuznych-adolfa-hitlera/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 04 Oct 2021 05:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=32698</guid>

	
					<description>Adolf Hitler je do historie navždy zapsán jako jeden z největších zločinců historie. Jak se s tímto křížem vypořádali jeho příbuzní?
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Adolf Hitler sám se společně se svojí manželkou Evou Braunovou, se kterou se formálně oženil jen 36 hodin předtím, zastřelili v&nbsp;berlínském bunkru v&nbsp;době, kdy již jednotky 150. divize Rudé armády útočily na Říšský sněm. Manželství bylo bezdětné, to ale neznamená, že Hitler nezanechal na tomto světě žádné příbuzné, právě naopak.</p>



<h2 id="h-adolf-hitler-a-jeho-rodina-komu-v-emu-kolovala-v-il-ch-krev-jednoho-z-nejhor-ch-dikt-tor-historie">Adolf Hitler a jeho rodina. Komu všemu kolovala v&nbsp;žilách krev jednoho z&nbsp;nejhorších diktátorů historie?</h2>



<p>Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889 v&nbsp;rakouské obci Braunau am Inn do rodiny Aloise Hitler and jeho třetí ženy Kláry Plolzlové. <strong>Adolf Hitler měl celkem pět vlastních sourozenců, čtyři z&nbsp;nich však zemřeli v&nbsp;dětském věku</strong>, vzestupu Hitlera a Druhé světové války se dožila pouze jeho nejmladší sestra, Paula Hitlerová coby jediná členka nejbližší Hitlerovy rodiny.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="603" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-detstvi-e1632658280681.jpg" alt="" class="wp-image-32716"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Kolují samozřejmě i legendy o tom, že Adolf Hitler ve skutečnosti děti měl, nejčastěji je v&nbsp;této souvislosti jméno Jean-Marie Loreta narozeného v&nbsp;roce 1918, kterého měl Hitler zplodit v&nbsp;době První světové války s&nbsp;francouzskou dívkou Charlotte Lobjoieovou. <strong>Historici jsou však ohledně této teorie poměrně skeptičtí</strong>, resp. nevidí pro ni žádný relevantní důkaz. Mezi další Hitlerovi příbuzné tak patří především někteří jeho prasynovci. Jejich osudy byly nezřídka zajímavé.</p>



<h2 id="h-hitlerova-sestra-paula-s-jej-ivot-za-v-lky-i-po-v-lce">Hitlerova sestra Paula s&nbsp;její život za války i po válce</h2>



<p>Mladší sestra Adolfa Hitlera Paula nikdy nevstoupila do NSDAP a podle svých slov se s&nbsp;bratrem vídala jednou ročně. Kvůli svému bratrovi ale přesto přišla v&nbsp;roce 1930 o práci, kdy jí propustil zaměstnavatel, který neměl nacisty v&nbsp;lásce. <strong>Adolf svoji sestru finančně podporoval a zařídil jí falešné doklady na jméno Wolffová</strong>. V&nbsp;době Druhé světové války pracovala ve vojenské nemocnici jako sekretářka.</p>



<p>Na konci války jí nacisté převezli do Berchtesgadenu, kde posléze padla do rukou Američanů. <strong>Jako Hitlerova sestra byla samozřejmě vyslýchána</strong> a posléze propuštěna. Po válce žila nějakou dobu ve Vídni, poté se v&nbsp;roce 1952 vrátila do Berchtesgadenu a v&nbsp;roce 1960 zde jako Paula Wolf v&nbsp;ústraní zemřela ve věku 64 let.</p>



<h2 id="h-byl-jean-marie-loret-skute-n-hitlerov-m-synem">Byl Jean-Marie Loret skutečně Hitlerovým synem?</h2>



<p>Jean-Marie Loret měl být dítětem vzniklým z&nbsp;románku Adolfa Hitlera a francouzské dívky v&nbsp;době První světové války. <strong>Za války Loret sloužil na Maginotově linii a po porážce Francie se zapojil do odboje</strong>. Informaci o tom, že jeho otcem je Adolf Hitler, mu údajně sdělila jeho matka krátce před svou smrtí v&nbsp;roce 1948.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="599" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-radio.jpg" alt="" class="wp-image-33194" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-radio.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-radio-300x225.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-radio-768x575.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-radio-720x539.jpg 720w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Jean-Marie Loret zemřel v&nbsp;roce 1985 a o svém potenciálním příbuzenském vztahu s&nbsp;Hitlerem napsal knihu. I přes zmínku Hitlerova komorníka Heinze Lingeho, který na konce 70. let zmínil, že teorie může být pravdivá. Naprostou většinou historiků je ale k&nbsp;teorii silně skeptická.</p>



<h2 id="h-hitlerovi-synovci-a-jejich-vojensk-slu-ba-za-druh-sv-tov-v-lky-v-boji-za-hitlera-i-proti-n-mu">Hitlerovi synovci a jejich vojenská služba za Druhé světové války. V&nbsp;boji za Hitlera i proti němu.</h2>



<p>Ze vzdálenějších příbuzných Adolfa Hitlera jsou známá především dvě jména. Prvním je Leo Raubal, syn dcery Hitlerova otce z&nbsp;prvního manželství. <strong>Ten sloužil za války v&nbsp;Luftwaffe a v&nbsp;roce 1943 padl do ruského zajetí</strong>. Z&nbsp;něj byl propuštěn až v&nbsp;roce 1955. Poté pracoval jako učitel a zemřel v&nbsp;rakouském Linci v&nbsp;roce 1977.</p>



<p>Ještě známější je příběh Williama Patricka, syna Hitlerova polovičního strýce, který si vzal Irku a narodil se ve Spojeném království. <strong>V&nbsp;roce 1939 odešel do Spojených států a vstoupil do US Navy</strong>. Během služby získal Purpurové srdce za zranění ve službě. Po válce si založil laboratoř pro analýzy krevních vzorků pro nemocnice. Zemřel v&nbsp;roce 1987 a zanechal po sobě 4 syny.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="600" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/william-patrick.jpg" alt="" class="wp-image-32749" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/william-patrick.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/william-patrick-300x225.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/william-patrick-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/william-patrick-720x540.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/william-patrick-450x338.jpg 450w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: U.S. Navy / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Někteří z&nbsp;jeho čtyř synů jsou stále na živu, již dříve spolu uzavřeli dohodu o tom, že žádný z&nbsp;nich nebude mít nikdy děti. <strong>Hitlerova krev již v&nbsp;přímé linii na světě není</strong>, v&nbsp;té nepřímé jí bude i díky jejich rozhodnutí po jejich smrti zase méně. Za činy Adolfa Hitlera ale není zodpovědný nikdo jiný než on sám, bez ohledu na to, kolik krve s&nbsp;ním sdílí.</p>



<h4 id="h-zdroj-edtimes">Zdroj: <a href="https://edtimes.in/what-happened-to-hitlers-family-after-world-war-ii/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EdTimes</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/osud-pribuznych-adolfa-hitlera/">Co se po válce stalo s rodinou Adolfa Hitlera? Cejchu už se nikdy nezbavili</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-detstvi-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-detstvi-e1632658280681.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">adolf-hitler-detstvi</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-detstvi-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-radio.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">hitler-radio</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hitler-radio-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/william-patrick.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">william-patrick</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/william-patrick-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="91696" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-1-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-1-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Pět způsobů, jak by se Hitlerovi podařilo porazit spojenecká invazní vojska. Ze Dne D se mohl stát Den hanby</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitler-porazit-invaze-evropy-normandie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Sep 2021 05:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=22908</guid>

	
					<description>Jak velká možnost porážky hrozila během Dne D? Mohl Wehrmacht zvrátit kolo dějin a zahnat invazní armádu zpět do Anglie? Proč se tak nestalo?
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Invaze do Normandie patří k&nbsp;nejdůležitějším dnům 2. světové války. Od 6. června 1944 se začaly odpočítávat poslední měsíce existence hitlerovské Třetí říše. Položme si ale otázku: <strong>existovala možnost, že by se Němcům podařilo spojenecká invazní vojska porazit?</strong> Odpověď je jednoduchá. Ano! A dokonce existuje pět scénářů, které by invazi do Evropy zhatily!</p>



<h2 id="h-1-vyzrazen-m-sta-invaze">1) Vyzrazení místa invaze</h2>



<p>Počátkem roku 1944 už všichni věděli, že invaze brzy přijde. Věděli to i britští civilisté, kteří sledovali, jak ¨na jejich ostrov proudí americká vojska. Hitler to věděl také,<strong> a proto přesunul své elitní tankové divize z východní fronty na západ. </strong>Hlavní otázkou nebylo, zda Spojenci přijdou a kdy, ale kam. Kontrola moří dávala Spojencům obrovskou flexibilitu při výběru místa invaze, což znamenalo, že Němci museli být připraveni na vylodění kdekoli od Francie přes Belgii až po Nizozemsko. </p>



<p>Hitler byl dokonce přesvědčen, že dojde k vylodění v Norsku. Přesto mohli Němci provést několik kvalifikovaných odhadů. Ideální <strong>místo invaze muselo být v&nbsp;dosahu leteckého krytí z anglických letišť</strong> a co nejblíže přístavům v jižní Anglii, aby se minimalizovala doba plavby invazních konvojů.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais.jpg" alt="" class="wp-image-22773" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-300x200.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-720x480.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-450x300.jpg 450w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div>


<p>Jasným kandidátem však byl region Pas-de-Calais, vzdálený pouhých 33 kilometrů přes kanál La Manche od útesů u Doveru. Proto Němci <strong>drželi mnoho svých jednotek v okolí Calais</strong> a Spojenci je v tom s radostí podporovali. Dokonce vytvořili falešnou armádu, které velel George Patton a která se zdála být připravena k invazi do Calais. </p>



<p>Výsledkem bylo, že Němci po celé měsíce udržovali v Pas-de-Calais značné síly v přesvědčení, že <strong>Normandie je jen falešnou návnadou, </strong>která je má zmást. Ještě dlouho po invazi v&nbsp;Normandii<strong> </strong>německé jednotky v&nbsp;Pas-de-Calais nečinně stály a čekaly na invazi, která nikdy nepřišla. </p>



<p>Pokud by se našel důvěryhodný špion nebo by německé velení uvěřilo, že cílem je Normandie a posílilo obranu normandských pláží,<strong> výsledek mohl být pro Spojence katastrofální. </strong>Masakr na pláži Omaha by se opakoval všude a generál Dwight D. Eisenhower by byl donucen invazi odvolat.</p>



<h2 id="h-2-v-asn-nasazen-tankov-ch-z-loh">2) Včasné nasazení tankových záloh</h2>



<p>Smrtelnou ranou pro Den D by bylo i včasné nasazení tankových divizí v Normandii, které by zahnaly útočníky do moře. Přinejmenším by se z Pas-de-Calais do Normandie přesunuly značné posily, což by zdrželo spojenecký průlom. <strong>Nejzranitelnější doba pro obojživelnou operaci je těsně po vylodění</strong>, kdy nedostatečně hluboké místo vylodění postrádá prostor pro obranu a<strong> </strong>útočící strana nemá čas dopravit na břeh obrněné jednotky a dělostřelectvo. </p>



<p>Kdyby Němci byli schopni rychle zahájit masivní protiútok v Normandii se svými tankovými divizemi, dějiny by se odvíjely jinak. Největší problém byl v&nbsp;tom, že Němci nevěděli, odkud invaze přijde. Měli deset tankových divizí ve Francii a Nizozemsku. Ale kam je umístit? <strong>Hitler a jeho generálové se nemohli rozhodnout.</strong> Část generálů navrhovala umístit tankové jednotky kolem Paříže, odkud by se vydaly k&nbsp;místu invaze, ať už by bylo kdekoliv.&nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="999" height="682" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum.jpg" alt="" class="wp-image-13365" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum.jpg 999w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum-300x205.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum-768x524.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum-511x350.jpg 511w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum-720x492.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum-450x307.jpg 450w" sizes="(max-width: 999px) 100vw, 999px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Simon Q / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Polní maršál Erwin Rommel oponoval, že deset tankových divizí musí být co nejblíže místu invaze. Dlouhý <strong>přesun by německé tanky vystavil útokům spojeneckého letectva </strong>a ohrozil jejich zásobování. Rommel tvrdil, že Německo bude mít na rozdrcení spojenecké invaze pouze osmačtyřicet hodin, než se předmostí stane příliš silným.</p>



<p>Hitler rozhodl vskutku „šalamounsky“. Své síly rozdělil mezi Rommela a jeho skupinu armád B, tankovou skupinu Západ a zbytek si ponechal jako svoji osobní zálohu. To vedlo k&nbsp;rozmělnění sil. V&nbsp;den invaze byla <strong>nejblíže Normandii 21. tanková divize, ale ani ta nezasáhla</strong>. Proč? Bez Hitlerova svolení se pancéřové jednotky nemohly ani hnout! A Hitler toho dne spal do odpoledne. Když se probudil, nevěřil, že invaze v&nbsp;Normandii je reálná. Když konečně dal souhlas k&nbsp;protiútoku, bylo již příliš pozdě.&nbsp; &nbsp;</p>



<h2 id="h-3-patn-po-as">3) Špatné počasí</h2>



<p>Eisenhowerovým největším nepřítelem nebyl Hitler. Byla jím matka příroda. Velká obojživelná operace za bouřlivého počasí nebyla myslitelná. Drobná vyloďovací plavidla by se potopila ještě před dosažením pláže. Den D se měl původně uskutečnit 5. června, <strong>ale špatné počasí donutilo Eisenhowera odložit ho o den</strong>. Jeho meteorologové správně předpověděli, že 6. června 1944 nebude pršet. Německým kolegům naopak jejich předpověď bouřlivého počasí nevyšla, a proto německá obrana nebyla připravena.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci.jpg" alt="" class="wp-image-20873" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci-300x200.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci-720x480.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci-450x300.jpg 450w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div>


<p>Co kdyby se Eisenhowerovi meteorologové v předpovědi zmýlili? Co kdyby se během vylodění nebo krátce po něm na invazní pláže přihnala silná bouře? I to lze odvodit z&nbsp;událostí následujících po Dnu D. <strong>Dne 19. června zasáhla prudká bouře </strong>vyloďovací pláže a zničila řadu vyloďovacích plavidel a několik umělých přístavů „Mulberry“, což zdrželo vylodění tolik potřebných spojeneckých posil a zásob. A to bylo dva týdny po vylodění! Kdyby bouře udeřila během operace Overlord, následky by byly katastrofální.</p>



<h2 id="h-4-n-meck-stiha-ky">4) Německé stihačky</h2>



<p>Spojenecké letectvo bylo rozhodující složkou úspěchu v Den D. Teoreticky měli být Němci schopni posílit své armády rychleji než Spojenci. Mělo pro ně být <strong>snadné přivážet posily po silnici a železnici</strong>, zatímco Spojenci, kteří neměli velký přístav, museli pracně dopravovat zásoby přes invazní pláže. Přesto to byli Spojenci, kdo vyhrál bitvu o hromadění zásob.</p>



<p>Německým posilám mělo trvat několik dní, než dorazily na frontu. Nemohly se přes den pohybovat<strong> </strong>po silnicích ze strachu, že <strong>budou zničeny spojeneckými stíhacími bombardéry</strong>. Francouzská železniční síť byla rozvrácena několikaměsíčním spojeneckým bombardováním.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262.jpg" alt="" class="wp-image-21000" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262-300x198.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262-450x296.jpg 450w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></a></div>


<p>To vše bylo možné proto, že německé letectvo bylo jen stínem své bývalé slávy. Jeho nejlepší piloti zahynuli při pokusech zastavit americké strategické bombardéry. Stíhačky <strong>Bf 109, které byly stále páteří Luftwaffe</strong>, byly stále zastaralejší a neschopné konkurovat Mustangům a Thunderboltům. Veškeré snahy o odpor pak podtrhoval nedostatek paliva.</p>



<p>Německo však mělo „zázračnou zbraň“. Proudová stíhačka Me 262 létala o 240 kilometrů rychleji než vrtulové Mustangy a Spitfiry. Do války fakticky vstoupila až koncem roku 1944<strong>.</strong> <strong>Důvodem zpoždění bylo zastavení vývoje nových zbraní v&nbsp;roce 1941</strong>, když si Německo myslelo, že vítězství má již jisté, a Hitlerovo naléhání v roce 1943, aby byl Me 262 přestavěn na proudový bombardér.</p>



<p>Ale co kdyby se do toho Hitler nevměšoval a podařilo by se vyrobit velké množství stíhacích Me262? V létě 1944<strong> </strong>zbývalo Luftwaffe jen málo bombardérů, takže invazi by bombardování pravděpodobně nenarušilo. Velké počty <strong>Me-262 by však mohly z oblohy vyhnat spojenecké bombardéry</strong> a stíhačky, což by tankovým divizím umožnilo bezpečně operovat za denního světla a zásoby se včas dostaly bojujícím jednotkám.</p>



<h2 id="h-5-tok-bojov-m-plynem">5) Útok bojovým plynem</h2>



<p>Nejextrémnější řešení, ke kterému mohlo německé velení přistoupit, bylo nasazení bojových plynů na plážích. Po válce se ukázalo, že <strong>německé nervové plyny jako sarin byly mnohem účinnější</strong> než chemické zbraně Spojenců, například yperit. Avšak Němci to nevěděli. Bezprostřední otázkou je dopad nervového plynu na obojživelné vylodění. Vylodění na opevněné pláži bylo dost obtížné. Provést ho v plynové masce by byla noční můra.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka.jpg" alt="" class="wp-image-18448" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka-720x480.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka-300x200.jpg 300w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Simon Q / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Důvodem, proč to Německo neprovedlo, bylo odstrašení. Obě strany se obávaly, že stejně jako v první světové válce, jakmile jedna strana použije <strong>chemické zbraně, použije je i její protivník</strong>. Odveta spojenců by přišla rychle. Británie a USA vyrobily velké množství bojovým plynem plněných bomb a antraxových bomb, které by při vzdušné nadvládě nebylo problém shodit na Německo.</p>



<h2 id="h-i-kdyby">I kdyby …</h2>



<p>Nakonec je důležité si uvědomit, že i kdyby se den D nezdařil, válka by pokračovala. Navzdory Hitlerovým nadějím, že porážka operace Overlord přesvědčí Spojence, aby usilovali o mír, <strong>sovětská vojska pokračovala v pochodu na Německo</strong> a Spojenci by nakonec podnikli další invazi. Válka by pokračovala, dokud by Třetí říše nezanikla.</p>



<h4 id="h-zdroj-nationalinterest">Zdroj: <a href="https://nationalinterest.org/blog/reboot/dead-water-chemical-weapons-could-have-killed-d-day-190811" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NationalInterest</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitler-porazit-invaze-evropy-normandie/">Pět způsobů, jak by se Hitlerovi podařilo porazit spojenecká invazní vojska. Ze Dne D se mohl stát Den hanby</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">sherman-tank-bomb-falais</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/sherman-tank-bomb-falais-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Panzer-VI-Tiger-jizda-muzeum</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/panzer-vi-tiger-jizda-muzeum-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-zajati-nemecti-vojaci-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">messerschmitt-262</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/messerschmitt-262-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">kulomet-mg-42-trojnozka</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/kulomet-mg-42-trojnozka-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="56987" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-vylodeni-vojaci-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/invaze-normandie-vylodeni-vojaci-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nejpodivnější úchylky světových diktátorů, nad kterými vám zůstane rozum stát. Čím trpěl Hitler, Stalin, Kaddáfí nebo Kim Čong-Il?</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/uchylky-svetovych-diktatoru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Sep 2021 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Kim Čong-un]]></category>
		<category><![CDATA[Stalin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=25007</guid>

	
					<description>Diktátoři jsou zvláštní sorta lidí a do jejich myšlení není lehké proniknout. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Není vlastně ani příliš překvapivé, že právě diktátoři mají často i své úchylky či zvláštní záliby (kromě nekonečné touhy po moci a pošlapávání práv lidí ve svých zemích…), které obyčejným lidem přijdou opravdu hodně podivné. Jaké jsou ty nejzajímavější z&nbsp;nich? Čím byli někteří z nejznámnějších diktátorů tak divní?</p>



<h2 id="h-kim-ong-il-a-jeho-v-e-pro-j-dlo">Kim Čong-Il a jeho vášeň pro jídlo</h2>



<p>Severní Korea není zemí, která by byla známá jako ráj labužníků a milovníků gastronomie. O této zemi čteme spíše v&nbsp;souvislosti s&nbsp;nedostatkem základních potravin či dokonce hladomory. <strong>Diktátoři ale ani v&nbsp;Koreji rozhodně nehladoví, ba právě naopak</strong>. Zatímco současný diktátor, Kim Jong-Un, má asi jídlo rád, jeho otec, Kim Čong-Il, jím byl doslova posedlý.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="631" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il-1024x631.jpg" alt="" class="wp-image-25044" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il-1024x631.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il-300x185.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il-768x473.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il-720x444.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il-450x277.jpg 450w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il.jpg 1100w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author"></span></a></div>


<p>Všechna zrníčka rýže v&nbsp;jeho jídle musela mít např. stejnou velikost. Měl na to speciální tým ženských „přebíraček“ rýže. Oheň, na kterém se rýže připravovala, musel být živen pouze dřevem z&nbsp;posvátné hory Paektu. Pizzu mu kuchaři připravovali v&nbsp;peci přestěhované cihlu po cihle z&nbsp;Itálie. Stejně tak se z&nbsp;Německa stěhoval pivovar.</p>



<h2 id="h-papa-doc-a-strach-z-ern-ch-ps">Papa Doc a strach z&nbsp;černých psů</h2>



<p>Bývalý haitský diktátor François “Papa Doc” Duvalier kdysi předal moc svému spojenci, Clementu Barbotovi. Stalo se tak ve chvíli, kdy trpěl zdravotními problémy. Když se z&nbsp;nich ale dostal, <strong>pojal podezření, že jej chce Barbot připravit o moc</strong> (ne snad, že by to v&nbsp;určité fázi nebyla pravda). Když Barbot uprchl, Duvalier si vzal do hlavy, že se jeho sok převtělil do černého psa. A právě proto nařídil utratit všechny černé psy na celém Haiti…</p>



<h2 id="h-hitler-a-jeho-l-ska-k-vinnetouovi">Hitler a jeho láska k&nbsp;Vinnetouovi</h2>



<p>Knížky Karla Maye jsou u nás nesmírně populární a jejich zařazením na tento seznam rozhodně nechceme naznačit, že by na nich bylo něco špatného. Jde spíše o <strong>kontrast jejich poselství s&nbsp;osobností jednoho z&nbsp;jejich největších fanoušků: Adolfa Hitlera</strong>. Tento rasista par excellence miloval příběhy o nezlomném přátelství Němce – Old Shatterhanda – s&nbsp;indiánským náčelníkem Vinnetouem. Co si o tom mysleli jeho generálové, které k&nbsp;četbě Maye nutil, nevíme.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="692" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-diktator.jpg" alt="" class="wp-image-26841" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-diktator.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-diktator-300x208.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-diktator-768x531.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-diktator-720x498.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-diktator-450x311.jpg 450w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Flickr</span></a></div>


<h2 id="h-fidel-castro-milovn-k-zmrzliny">Fidel Castro, milovník zmrzliny</h2>



<p>I posedlost kubánského vládce Fidela Castra je poměrně dobře pochopitelná, miloval totiž zmrzlinu. Tak moc, že si jí dopřával i v&nbsp;džungli během revolučních bojů. <strong>Z&nbsp;této vášně ale vzešlo něco pozitivního</strong>, založení kubánského státního výrobce zmrzliny, firmy Coppelia, která funguje dodnes a jejíž zmrzlina je považována za skutečně dobrou.</p>



<h2 id="h-muammar-kadd-f-a-posedlost-enou">Muammar Kaddáfí a posedlost ženou</h2>



<p>Posedlost příslušnicí něžného pohlaví není nikterak zvláštní a postihuje nejen diktátory. Jedním z&nbsp;platonicky zamilovaných nešťastníků byl i lybijský diktátor Muammar Kaddáfí. Objektem jeho nenaplněné touhy však nebyla ledajaká žena, <strong>nýbrž americká ministryně zahraničí Condoleeza Rice</strong>. Kaddáfí měl album, kam si vylepoval její obrázky a nazýval jí „černou růží v&nbsp;Bílém domě“.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator.jpg" alt="" class="wp-image-26839" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator-300x200.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator-720x480.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator-450x300.jpg 450w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Flickr</span></a></div>


<h2 id="h-stalin-a-jeho-mindr-k">Stalin a jeho mindrák?</h2>



<p>Možná nejpodivnější úchylku měl Stalin. Při pohledu na obrazy nahých mužů totiž cítil neodolatelnou touhu obraz okomentovat a <strong>komentář na něj často i připsal</strong>. A vůbec nevadilo, že s&nbsp;ním třeba vůbec nesouvisel. S&nbsp;čím by ale naopak mohla takováto potřeba reagovat na obrazy nahých mužů souviset, je asi zřejmé.</p>



<h4 id="h-zdroj-we-are-the-mighty">Zdroj: <a href="https://www.wearethemighty.com/mighty-history/the-6-most-insane-obsessions-of-the-worlds-craziest-dictators/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">We Are The Mighty</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/uchylky-svetovych-diktatoru/">Nejpodivnější úchylky světových diktátorů, nad kterými vám zůstane rozum stát. Čím trpěl Hitler, Stalin, Kaddáfí nebo Kim Čong-Il?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Kim-Cong-Il</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/08/kim-cong-il-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-diktator.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">adolf-hitler-diktator</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/adolf-hitler-diktator-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">muammar-kaddafi-diktator</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/muammar-kaddafi-diktator-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="43507" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/fidel-castro-diktator-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/fidel-castro-diktator-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Hitler a Stalin, legendární diktátoři, kteří mají na kontě nemálo životů. Kdo z nich je větším vrahem?</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/vetsi-vrah-byl-hitler-nebo-stalin/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 15 Aug 2021 05:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[Stalin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=19246</guid>

	
					<description>Nacistický a komunistický diktátor mají na svědomí miliony lidských životů. Lidé se nemohou často shodnout na tom, koho lze označit za horšího masového vraha.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nacistický režim Německa a komunistický v Sovětském svazu zabily v době vlád Adolfa Hitlera a Josifa Stalina mnoho lidí. Další<strong> desítky milionů obětí má na svědomí válka</strong>, do které se oba státy výrazně zapojily. O tom, že jsou oba muži masovými vrahy, dnes pochybuje jen málokdo. Otázkou zůstává, který z nich lidí zabil více.</p>



<h2 id="h-z-m-rn-politick-teror">Záměrný politický teror</h2>



<p>Faktem zůstává, že sovětský diktátor byl u moci mnohem delší dobu než Hitler. Teoreticky měl tedy více než dvojnásobek času na teror obyvatelstva. Ale tuto skutečnost lze zanedbat. Mnohem objektivnější bude zjistit, <strong>kolik civilních obyvatel zahynulo</strong> buď v samotných státech nebo na okupovaných územích přičiněním režimů. Renomovaný historik Timothy Snider dospěl k údaji 14 milionů mrtvých.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="785" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum.jpg" alt="" class="wp-image-19242" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum-300x236.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum-768x603.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum-720x565.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum-450x353.jpg 450w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ephraim Stillberg / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div>


<p>Stalinovi ve svých publikacích přičítá životy 3,3 milionu obyvatel Sovětského svazu v době hladomoru v letech 1932 až 1938. Ten Stalin záměrně vyvolával hlavně na Ukrajině. Pak 300 tisíc sovětských občanů zabitých na západě SSSR.<strong> Také 200 tisíc popravených Poláků</strong>, ale ty jdou na vrub jak Němců, tak Sovětů. Naopak ve výčtu kupodivu chybí zhruba jeden milion obětí takzvaného velkého teroru v letech 1937 až 1938. A nejméně 1,5 milionu lidí, kteří nepřežili věznění v gulagu.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto.jpg" alt="" class="wp-image-19241" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto-300x200.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto-720x480.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto-450x300.jpg 450w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bundesarchiv, Bild 183-H1216-0500-002 / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div>


<p>Hitlerovi přičítá 4,2 milionu sovětských občanů, kteří zemřeli za okupace hladem. Největší počet obětí, celkem 5,4 milionu má na svědomí židovský holokaust. Dále vypočetl, že v odvetných akcích <strong>Němci na okupovaných územích zastřelili 700 tisíc obyvatel</strong>. V konečném součtu se tedy zdá, že o něco více obětí , i při započtení gulagu a velkého teroru, jde na vrub nacistického diktátora.</p>



<h2 id="h-sporn-hodnocen-v-lky">Sporné hodnocení války</h2>



<p>Pravdou ale zůstává, že s čísly může zamíchat počet obětí druhé světové války. Ty by se teoreticky daly všechny přičíst  Adolfu Hitlerovi a jeho spojenců. Problém je v tom, že <strong>spojencem nacistického Německa na začátku války byl SSSR</strong>. Když Německo zaútočilo na Polsko, Sověti se po pár dnech přidali. Známé je, že poté brutálně popravili kolem 22 tisíc Poláků v Katyni. Stalin tedy nese velkou vinu na rozpoutání válečného konfliktu, i když nakonec s Hitlerem stáli proti sobě.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="999" height="666" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad.jpg" alt="" class="wp-image-19243" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad.jpg 999w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad-300x200.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad-720x480.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad-450x300.jpg 450w" sizes="(max-width: 999px) 100vw, 999px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div>


<p>Celkový počet obětí druhé světové války je odhadován na více než 60 milionů. Necelých 24 milionů byly vojenské ztráty. Například Sovětský svaz ztratil necelých 10 milionů vojáků. Němci, kteří bojovali i se Spojenci, jen 5,5 milionu. <strong>Diktátoři často vydávali rozkazy, které přímo zavinily smrt</strong> mnoha vojáků. Jednotky měly zakázáno ustoupit, což znamenalo jejich zničení nebo zajetí. Až 225 tisíc obětí povstání ve Varšavě lze také přičíst Hitlerovi, faktem ale je, že Stalin ji záměrně nařídil neosvobodit, ačkoli zbývalo jen několik kilometrů.</p>



<p>Zajatci mohou být další problém. Na západní frontě se Německo a spojenci většinou drželi pravidel se zacházení se zajatci. Na východě to ale neplatilo. Tisíce vojáků Rudé armády, kteří na začátku Velké vlastenecké války padlo do zajetí, na následky týrání zemřelo. Stejně <strong>necivilizovaně se zachoval i Sovětský svaz</strong>. Například u Stalingradu zajala Rudá armáda 91 tisíc Němců. Pustila je až mnoho let po válce, kdy jich žilo jen kolem šesti tisíc.</p>



<h4 id="h-zdroj-thenation">Zdroj: <a href="https://www.thenation.com/article/archive/between-hitler-and-stalin/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheNation</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/vetsi-vrah-byl-hitler-nebo-stalin/">Hitler a Stalin, legendární diktátoři, kteří mají na kontě nemálo životů. Kdo z nich je větším vrahem?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Stalin-portret-muzeum</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/stalin-portret-muzeum-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hitler-colorovane-foto</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-colorovane-foto-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">zajatci-nemci-stalingrad</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/zajatci-nemci-stalingrad-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="100700" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/deti-koncentracni-osvetim-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/deti-koncentracni-osvetim-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Mohl Adolf Hitler přežít druhou světovou válku? Někteří odborníci jeho smrt popírají hned z několika důvodů</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/mohl-hitler-prezit/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 31 Jul 2021 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=18914</guid>

	
					<description>Kolem smrti Hitlera a jeho manželky vznikla po druhé světové válce spousta otazníků. Některé z nich se dokonce nepodařilo vyřešit dodnes.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Těsně před koncem druhé světové války Adolf Hitler věděl, že prohrál. V&nbsp;reakci na tento fakt se rozhodl i se svojí manželkou spáchat sebevraždu. Okolnosti tohoto činu nejsou přesně známé a <strong>názory na to, co se v&nbsp;tu chvíli opravdu stalo, se liší</strong>. Nejpravděpodobnější se však jeví varianta, že se Hitler zastřelil a jeho manželka otrávila. Následně měla jejich těla vynesena, polita benzínem a spálena. Američané však ničemu takovému nevěřili, a rozhodli se ho hledat i na těch nejvzdálenějších místech světa.</p>



<h2 id="h-hitlerovu-smrt-pop-raj-n-kte-odborn-ci">Hitlerovu smrt popírají někteří odborníci</h2>



<p>Hitler se svou manželkou údajně spáchali sebevraždu 30. dubna 1945 uprostřed obklíčeného Berlína, na konci druhé světové války. Někteří odborníci však tuto <strong>teorii vyvrací, protože nalezená část Hitlerovy lebky</strong> patřila ve skutečnosti 40 let staré ženě. Jako možná varianta se ukázal jejich únik na neznámé místo, kde mohli v&nbsp;klidu strávit zbytek svého života.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou.jpg" alt="" class="wp-image-18927" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou-300x198.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou-450x296.jpg 450w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY-SA </span></a></div>


<h2 id="h-americk-fbi-m-la-na-celou-situaci-jin-n-zor">Americká FBI měla na celou situaci jiný názor</h2>



<p>FBI zprávě o údajné Hitlerově smrti nikdy nevěřila. Podle jejich názorů je stále na živu i se svou manželkou, protože se jim podařilo z&nbsp;obklíčeného Berlína uprchnout neznámo kam. <strong>V&nbsp;reakci na tuto domněnku také FBI dala dohromady případné místa</strong>, na kterých by se oba mohli ukrývat. V&nbsp;roce 1968 se však dostala na povrch informace, že ostatky Hitlera i jeho ženy Evy Braunové vyzvedl Sovětský svaz hned v&nbsp;roce 1945.</p>



<h2 id="h-sov-tsk-svaz-zatajil-informace-o-ostatc-ch-hitlera-i-jeho-man-elky">Sovětský svaz zatajil informace o ostatcích Hitlera i jeho manželky</h2>



<p>Podle Sovětských informací se díky shodě čelistí s&nbsp;Hitlerovými zubařskými záznamy potvrdilo, že se jedná právě o jeho ostatky. Ve fragmentu lebky se našla díra po výstřelu, což potvrzovalo sebevraždu zastřelením. <strong>Sovětský svaz však tyto důkazy potvrdil až 23 let</strong> po konci druhé světové války. Američané si proto celou dobu mysleli, že je Hitler se svou manželkou naživu někde v&nbsp;úkrytu na Antarktidě.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler.jpg" alt="" class="wp-image-18929" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-300x198.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-450x296.jpg 450w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY-SA </span></a></div>


<h2 id="h-p-ekvapiv-v-sledky-americk-ho-patologa">Překvapivé výsledky amerického patologa</h2>



<p>U uprchnutí Hitlera a jeho manželky tedy nadále nebyl otazník, a celá věc se brala za vyřešenou. V&nbsp;roce 2009 se však americký patolog rozhodl, že provede testy DNA z&nbsp;fragmentu údajné Hitlerovy lebky. Výsledky byly ohromující. <strong>Lebka vůbec nepatřila Hitlerovi, ale nějaké 40 leté ženě</strong>. Ihned se objevily pochyby o tom, zda vůbec mají Rusové nějaké jeho opravdové ostatky. Ti však následně odmítli jakýkoliv přístup ke zbytku ostatkům, a znemožnili tak další průzkumy.</p>



<h2 id="h-vy-et-ov-n-hitlerovi-smrti-ameri-an-nev-ili">Vyšetřování Hitlerovi smrti Američané nevěřili</h2>



<p>Major Hugh Trevor-Roper byl profesor středověkých dějin, který se zabýval dešifrováním německých zpráv. Právě on byl člověk, který sepsal informace o smrti Adolfa Hitlera a jeho manželky. <strong>Američany však ihned zaskočilo</strong>, že někdo nechal sepsat tak důležitou zprávu člověku, který neměl žádné zkušenosti s&nbsp;detektivní prací, ani výslechy. Jeho výsledky vycházely z&nbsp;výpovědí svědků, které získali sovětští vyšetřovatelé.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="850" height="560" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg" alt="" class="wp-image-18930" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg 850w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-300x198.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-768x506.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-710x467.jpg 710w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-720x474.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-450x296.jpg 450w" sizes="(max-width: 850px) 100vw, 850px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Heinrich Hoffmann / Creative Commons / CC BY-SA </span></a></div>


<p>Ti ale při výslechu s&nbsp;největší pravděpodobností lhali, a nikdo z&nbsp;nich přímo neviděl odcházet Hitlera, ani jeho manželku do soukromé části bunkru. Zároveň se u výslechu nenašla žádná osoba, která by na <strong>vlastní oči viděla ostatky zmiňovaných</strong>. Viděna byla pouze dvě těla, která byla vynášena z&nbsp;bunkru ven. Jejich identitu však nikdo neznal. Podle oficiální historie byla jejich těla vynesena na zahradu, polita benzínem a spálena.</p>



<h2 id="h-podle-n-kter-ch-teori-hitler-uprchl-se-svou-man-elkou-a-na-antarktidu">Podle některých teorií Hitler uprchl se svou manželkou až na Antarktidu</h2>



<p>Podle konspiračních teorií se vše odehráli jinak. Hitler se údajně se svou manželkou vyměnil ja předem domluvené dvojníky, kteří byli následně zavražděni, vyneseni ven a spáleni. <strong>Hitler pak se svou manželkou uprchl</strong>. Možným místem útěku se jevila Antarktida, kde nacisté podle některých informací postavili tajnou kolonii. V&nbsp;reakci na tyto domněnky vyslali Američané v&nbsp;roce 1946 na jih válečnou flotilu. Tu tvořily letadlové lodě spolu s&nbsp;33 letouny. Tato operace však žádné výsledky nepřinesla.</p>



<h4 id="h-zdroj-yesterday">Zdroj: <a href="https://yesterday.uktv.co.uk/blogs/article/hitler-survive/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Yesterday</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/mohl-hitler-prezit/">Mohl Adolf Hitler přežít druhou světovou válku? Někteří odborníci jeho smrt popírají hned z několika důvodů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">hitler-s-manzelkou</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-s-manzelkou-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">hitler</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">hitler-druha-svetova-valka</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-druha-svetova-valka-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="50428" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-1-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/07/hitler-1-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
