Co přesně Rusko ztratilo

Komplex 55Ž6M Nebo-M se skládá z velitelského stanoviště KU-RLK a až tří radarových modulů, každý na vlastním podvozku, každý pracující v jiném frekvenčním pásmu. Dohromady pokrývají spektrum od metrových po centimetrové vlny, což jim umožňuje detekovat cíle, které se v jednom pásmu dokážou „schovat“. Podle Rosoboronexportu systém v kruhovém režimu pokrývá vzdálenost 10–600 km. V úzkém sektorovém režimu (90°) dosah naroste až na 1 800 km, která se vztahuje k detekci balistických startů.

Pro srovnání: příbuzný ruský Nebo-SVU má dosah do 360 km, modernější 59N6-TE zvládá 450 km. Nebo-M je prostě jiná liga. A jeho cena tomu odpovídá, sekundární zdroje ji opakovaně uvádějí kolem 100 milionů dolarů, tedy přes dvě miliardy korun. Jde o jednu z nejdražších veřejně známých ztrát ruské radarové techniky v celé válce.

Patnáct minut na rozvinutí, jeden zásah na vyřazení

Nebo-M je konstruován jako mobilní systém. Výrobce uvádí dobu rozvinutí kolem patnácti minut, komplex má být schopen přesouvat se a zaplňovat mezery v radarovém pokrytí, ne stát měsíce na jednom místě. Jenže realita frontového nasazení je jiná. Radar musí kvůli pokrytí operačního prostoru stát rozvinutý relativně blízko bojové zóny. A po rozvinutí se z mobilního systému stává soustava několika vozidel rozmístěných v terénu, každé s charakteristickou siluetou antén.

Právě tady vzniká paradox. Architektura více oddělených modulů zvyšuje detekční schopnosti, ale současně vytváří více fyzických bodů selhání. Stačí zasáhnout jeden kritický prvek, klíčový radarový modul nebo velitelské vozidlo, a celý komplex přestane fungovat jako celek. Podle popisu 429. brigády šel úder přesně do „nejzranitelnější části“ systému. Žádné prolomení sofistikované elektronické obrany, žádný složitý taktický manévr. Přesná navigace k exponovanému cíli, který prostě stál v terénu.

Vzácný kus, těžko nahraditelný

Kolik systémů Nebo-M Rusko vlastní, je otázka bez spolehlivé veřejné odpovědi. Podle studie IISS mohlo být koncem roku 2020 operačních zhruba jedenáct kusů z původně plánované stovky. Aktuální číslo pro rok 2026 otevřené zdroje nedávají, ale sériová výroba takto komplexního systému běží pomalu a každý ztracený kus bolí.

Nejde přitom o první zásah. Už v červenci 2025 ukrajinský generální štáb hlásil zasažení Nebo-M v Belgorodské oblasti a výslovně uváděl, že to kriticky omezilo funkčnost komplexu a oslabilo i navázaný radar 5N66M Big Bird. Ztráta jednoho takového uzlu neznamená celostátní oslepnutí, ale v daném sektoru fronty vytváří díru, kterou musí zalepit jiné, méně schopné systémy.

Asymetrie, která definuje tuto válku

Zásah Nebo-M je učebnicový příklad cenové asymetrie moderního bojiště. Na jedné straně systém za sto milionů dolarů, navržený k detekci stealth letounů a balistických střel na stovky až tisíce kilometrů. Na druhé straně přesně navedený úder do fyzicky exponovaného prvku, jehož náklady jsou řádově nesrovnatelné. Analytici z The War Zone už při předchozím zásahu u Luhansku v roce 2024 upozorňovali, že moduly Nebo-M jsou na satelitních snímcích identifikovatelné i z otevřených zdrojů, charakteristické antény, rozestup vozidel, typický vzor rozvinutí.

Nebo-M umí vidět daleko. Ale nevidí sám sebe tak, jak ho vidí protivník, jako soustavu rozpoznatelných cílů stojících v terénu. A právě v tom spočívá ona „směšná“ jednoduchost: nejdražší oči ruské protivzdušné obrany oslepnou zásahem do jediného bodu, který se nedokázal schovat.

Článek Nejdražší ruská ztráta na bojišti. Radar za 2 miliardy měl vidět až na 1 800 km. Bylo to až směšně jednoduché se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Exploze tanku byla pro vojáka riskantní

Důvodem, proč je možné sovětské, resp. ruské tanky relativně jednoduše vyhodit do vzduchu, je tzv. Jack-in-the-box efekt. Jde o fatální konstrukční vadu, kterou si inženýři neuvědomili. Měli však za cíl zredukovat osádku o nabíječe, což se podařilo – jenomže tím proměnili tank v kolos, s nímž si lze relativně snadno poradit. Západní tanky ostatně tento systém běžně nemají.

Video: Rusové tvrdili, že nejsou hrozbou. Pak jim střely Flamingo na 700 km vybombardovaly nejcennější střelnici

Výjimky sice existují, ale jsou řešené jinak, kdy je munice stále oddělena od prostoru s osádkou, aby jí v případě výbuchu nehrozilo takové nebezpečí. V ruských tancích je ale v nezabezpečeném karuselu přímo pod věží. Při zásahu pancíře tak dojde ke vznícení výbušnin, přičemž narůstající tlak uvnitř tanku mu pak doslova vystřelí věž vysoko do vzduchu, což připomíná známou vyskakovací hračku z krabičky (odtud volný překlad „efekt čertíka v krabičce“).

Tento jev se týká všech sovětských a ruských tanků s automatickým nabíjením, jako jsou typy T-72, T-80 a T-90. Na druhou stranu je fér zmínit, že jim tato koncepce poskytuje nízký profil, díky čemuž se mohou tanky snáze skrýt a teoreticky ubývá zranitelných míst. Když se ale hlavice trefí do spoje věže a podvozku, je téměř nemožné, že jí tank odolá, uvádí Wikipedia.

Ukrajinci se utrhli ze řetězu. Ženou okupanty od taktických pozic včetně Pokrovsku. Rusko se mezi tím propadá do hluboké krize

Když totiž hlavice pronikne dovnitř, snadno pak odbouchne vezenou munici. To ukrajinský voják v tomto případě nahradil ručním granátem nebo granáty, které vhodil poklopem dovnitř. Což bylo velmi riskantní, jelikož po vytažení pojistky dochází k výbuchu se zpožděním 3 až 5 sekund, uvádí Wikipedia, takže měl voják jenom velmi málo času na únik. Za zády mu přitom explodovaly možná i desítky dělostřeleckých granátů, což ho mohlo stát život, ale ani se neohlédl.

Článek Video: ukrajinský voják ve stylu zničil ruský tank. Vhodil do něj granát a explodoval mu pár metrů za zády. Ani se neohlédl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve to schytal střelou, poté se zasekl

Vzhledem k tomu, že se dostal ruský tank až k ukrajinskému zákopu, byl tou dobou nejspíše prázdný, tedy bez obránců, a podle všeho ani nebyla cesta k němu zaminovaná. Což by mohlo znamenat, že byla dříve vyčištěna a šlo o dočišťovací útok, nebo se mohlo jednat o ruský zákop, který Ukrajinci dobyli, ale nepřítel se ho rozhodl získat zpět a vyslal tank.

Na takový boj běžně nejsou komanda vybavena protitankovými zbraněmi, např. RPG-7, protože nést s sebou cokoliv těžšího by značně ztěžovalo pohyblivost, maskování i bojeschopnost. Na druhou stranu nebe hlídal dron, který útok tanku natočil. Soudě dle reaktivního pancéřování se mohlo jednat o T-73B3, tedy nejrozšířenější v ruské armádě, potvrzuje Wikipedia.

Neměl nicméně žádnou protidronovou ochranu, takže se může jednat o velmi staré záběry, kdy ještě nebyla technika na tuto hrozbu adaptována. Když se tank hnal k zákopu, schytal to do levé strany, nejspíše protitankovou střelou, a poté se zasekl. Řidič se zjevně snažil vycouvat, ale to se nedařilo, a navíc začal doutnat, což značí proniknutí hlavice do jeho vnitřku.

Osádka se proto uchýlila k rychlé evakuaci, která jí nejspíše vyšla jenom těsně, a schovala se v zákopu. Tank začal hořet ještě v době, kdy byla poblíž, a nakonec vybouchnul. To je běžný jev, protože má munici uloženou v prostoru pro posádku, a jakmile je zasažena, rozerve tank zevnitř. Vojáci krčící se v zákopech měli být následně zničeni také, ale to vidět není.

S ní i tankem si poradila 1. prezidentská brigáda operačního pověření „Bureviy“, která má dle Wikipedie působit na severní frontě. V roce 2025 byla spatřena u Kupjansku v Charkovské oblasti, zatímco dříve se účastnila hlavních bitev v Severodoněcku a Lysychansku, stejně jako obrany Luhanské oblasti. Jde o zkušené vojáky, v jejichž řadách jsou i „azovští“.

Článek Video: ruský tank vjel do ukrajinského zákopu. Paniku však nevyvolal, prezidentská brigáda ho zkušeně nechala vybouchnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Speciální vyzbrojená verze lovila námořní drony

Antonov An-72P je hlídková verze transportního letounu známého jako „Čeburaška“ díky motorům nad křídly. Tento design využívá Coandův efekt pro krátký vzlet i přistání na nezpevněných plochách. Verze P je určena pro hlídkování u pobřeží a je vybavena radarem a optikou k vyhledávání hladinových cílů, vysvětluje Wikipedia.

Rusové zase lžou, že obsadili celou Luhanskou oblast. Ukrajinci se jim vysmáli, protože je škádlí 20 km v týlu

Od běžné verze se liší výzbrojí, která zahrnuje 23mm kanon a závěsníky pro rakety a pumy. K březnu 2026 jej ruská FSB aktivně nasazuje v Černém moři k lovu ukrajinských námořních dronů. Letoun vyniká schopností pomalého letu v malých výškách, což posádce umožňuje vizuální identifikaci hrozeb, které radary ve vlnách často přehlédnou.

Vyrobeno bylo asi 20 až 25 kusů, ale provozováno jich má být k dnešku 10 až 15 – zbylé byly kanibalizovány nebo z jiných důvodů vyřazeny z provozu. Bez nadsázky je lze tedy označovat za vzácné, a jelikož jejich produkce skončila, zřejmě by bylo příliš obtížné je nahradit, i když lze modernizovat původní verzi (otázkou je, zda by to finančně dávalo smysl).

Video: silný úder Izraelců roztrhal 5 íránských válečných lodí na kusy. Radost mají ale hlavně v Kyjevě

Ukrajinci napadli letoun na vojenském letišti Kirovskoje, jižně od města Islam-Terek, dobře známým dronem FP-2. Ten podle Wikipedie doletí až 200 km, na něž unese až 105kg hlavici. Ale nejspíše o něco více, protože je často tvořena leteckou pumou FAB-100-105, která podle Wikipedie váží 106,9 kg, z čehož připadá 28,5 kg na výbušnou složku.

Článek Video: silná rána pro ruské letectvo. Ukrajinci zasáhli velmi vzácnou Čeburašku, kterou už nikdo nevyrobí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dronu se 105kg hlavicí raketomet neodolá

BM-30 Smerč s 12 hlavněmi představuje vrchol sovětské éry těžkých raketometů ráže 300 mm, který dokáže během 38 s zasypat plochu o rozloze 67 hektarů ničivou salvou až na vzdálenost 120 km. Je navržen pro ničení koncentrací vojsk, obrněné techniky i velitelských stanovišť, přičemž využívá širokou škálu kazetové i monoblokové munice, uvádí Wikipedia.

„Právě jsme zajali 4 krásky.“ Ruští velitelé vyslali vojáky vztyčit vlajku ve vesnici, která jim nepatřila. Ukrajinci si na ně počkali

Modernizovaný nástupce Tornado-S pak posouvá jeho schopnosti do 21. století díky integraci digitálního řízení palby a navigace GLONASS. Hlavní výhodou jsou přesně naváděné rakety 9M544 a 9M549, které zasahují cíle s vysokou přesností na vzdálenost až 120 km. Tornado-S tak funguje jako ruská odpověď na systémy HIMARS, ovšem s mnohem větší ničivou silou.

Na druhou stranu je oproti nim méně přesný. Trefí se nejspíše s odchylkou min. 7 metrů, kdežto M142 HIMARS zasáhne s přesností pod metr. Tornado-S to nicméně částečně kompenzuje právě vysokou ráží a salvou zacílenou na jednu oblast. Ukrajinci se proto logicky snaží o zničení vždy, když tento raketomet lokalizují, jelikož jim působí nemalé škody.

Video: americké letectvo odtajnilo záběry, jak totálně zničilo íránskou raketovou základnu

„Nejšpinavější a zároveň nejsilnější konstrukce v řadě sovětských/ruských raketových systémů. Právě Tornado-S terorizuje Charkov, Záporoží, Sumy, Cherson, Nikopol a další klidná města Ukrajiny,“ vysvětlili ukrajinští vojáci. Generálporučík Robert „Maďar“ Brovdi potom doplnil, že se podařilo na Krymu, konkrétně u vesnice Sovchozne, podařilo zničit tři raketomety BM-30 Smerč nebo Tornado-S, a též TZM (transportní nakládací vozidlo) pro ne.

Soudě dle ovládacího rozhraní se redakce ArmádníZpravodaj.cz domnívá, že k tomu posloužily drony FP-2, které jsou k úderům na Krymu stále oblíbenější. Doletí až 200 km a unesou na ně hlavici těžkou až 105 kg, uvádí Militarnyi. Jejich výhodou je, že je nelze tak snadno rušit, a PVO má problém s jejich lokalizací, protože jsou z kompozitů, dřeva a překližky.

Článek Video: Ukrajinci udeřili daleko v týlu, aby zničili ty „nejšpinavější“ raketomety, jaké Rusové mají. A dostali hned tři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 zdaleka nemá ochranu, jaká by odolala

Stugna-P je dlouhodobě nejsilnější protitankovou zbraní ve výzbroji ukrajinské armády, resp. mají její střely nejvyšší průbojnost. Wikipedia upřesňuje, že tandemová kumulativní hlavice 130mm střely RK-2S prorazí až 800 mm homogenního pancíře, kdežto 152mm střela RK-2M-K si poradí s hodnotou až 1 100 mm homogenního pancíře, takže si poradí s čímkoliv.

Rusové křísí unikátní loď, která mohla zaútočit na Ukrajinu z Baltského moře. Schytala to na více než 1 000 km

Kupříkladu nejlepší ruský tank, T-90M, má sice zepředu odolnost dokonce 1 550 mm RHAe, uvádí Wikipedia, ale tam by mu vojáci logicky neútočili. Buď si vyberou boční část, případně zadní, kde je ochrana výrazně slabší. Zajímavostí je, že na rozdíl od FGM-148 Javelin neútočí seshora, ale přímo, event. po mírně lomené dráze. Spoléhá se tak hlavně na sílu.

Vedle tandemové hlavice pak může být střela vybavena explozivní střepinovou proti pěchotě a opevnění, jde tak prakticky o velmi univerzálního ničitele. Stugna-P dostřelí od 100 do 5 000 m za dne, zatímco v noci je max. dosah 3 000 m. Ale vzhledem k tomu, že je nebe hlídáno drony, může být dostatek času 104kg komplet Stugna-P přemístit, kam bude třeba.

Video: Rusové na východní frontě pohořeli. Nepomohla jim ani velmi těžká technika, Ukrajinci ho proměnili v trosky

Ukrajinci si měli vzít na mušku tank T-72, ale protože má nějakou přídavnou protidronovou obranu, nelze určit jeho model. Do služby původně vstoupil ještě v Sovětském svazu roku 1973 a vznikl v počtu přesahujícím 25 tisíc kusů, z nichž je největším uživatelem Rusko. To ho postupně modernizovalo až na schopnou verzi B3M, ale hojně užívá i starší B3, uvádí Wikipedia.

V případě, že byl tank vybaven reaktivním pancéřováním Kontakt-5, které podle Wikipedie poskytuje ochranný účinek 200 až 250 mm proti APFSDS, a též 600 mm proti tvarovým náložím (HEAT), neměla ochrana T-72 sebemenší šanci střelu zastavit. Po zásahu se z něj začalo kouřit, což značí, že pronikla dovnitř a zažehla tam uloženou munici.

Video: ukrajinští odstřelovači pokropili ruskou pěchotu na 300 metrů. Do některých vojáků stříleli i na zemi

Stugna-P se přitom začala od roku 2024 objevovat i ve vylepšené verzi, která dostala lepší optiku a termovizi pro čistější obraz a přesnější zaměření cílů v noci nebo za husté mlhy. Laserový naváděcí systém byl zase vylepšen tak, že je hůře detekovatelný ruskými varovnými systémy, a nová tandemová kumulativní hlavice si má lépe poradit s ERA typu Relikt.

Článek Video: Ukrajinci překvapili ruský tank T-72 modernizovanou Stugnou. Stačil jediný zásah a byl minulostí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketomet se zřejmě vracel z útoku; naposledy

TOS-1A Solncepjok je nástupcem původní „jedničky“, oproti níž má 24hlavňový odpalovač, avšak používá rakety stejné ráže 220 mm. Má oproti ní vylepšený dosah až na 10 km, ale pořád je hodně malý, kvůli čemuž musí útočit na nepřátelské pozice zblízka – což ho dělá zranitelným ze strany dělostřelectva, ale zejména dronů, jelikož si ho „podají“ během pár minut.

Video: ukrajinští odstřelovači pokropili ruskou pěchotu na 300 metrů. Do některých vojáků stříleli i na zemi

Usazen je potom na podvozku tanku T-72, potvrzuje Wikipedia, což mu dává dobrou průchodnost terénem, a též ho to dělá relativně odolným – není mu to ovšem nic platné, protože jeho nejzranitelnější částí je odpalovač, do něhož také ukrajinské jednotky při jeho ničení míří. A v tomto případě tomu nebylo jinak, i když se zdá, že měl nabité pouze dvě rakety.

Raketomet je tak obávaný nikoliv pro svou ráži 220 mm, byť je vysoká, ale pro termobarické hlavice namísto klasických. Ty totiž při dopadu rozptýlí mikročástice aerosolu, které pronikají i za záhyby a do vnitřku objektů, a následně jsou zažehnuty. V ohnivé kouli o poloměru několika metrů je vše ihned spáleno, a na ukryté vojáky působí obrovský podtlak.

Žalostná kvalita vojenských letadel a vrtulníků musí překvapovat i Rusy. Během 3 týdnů jich kvůli poruše vyřadili 8

Tem jim roztrhá plíce a veškeré orgány, takže jsou na místě mrtví. Útok TOS-1A lze přežít jedině v uzavřené budově, bunkru nebo vozidle, do nichž rakety pro nízkou průbojnost neproniknou. V podstatě vždy, když se raketomet objeví, stává se primárním cílem operátorů dronů, jelikož jeho zničením zachrání mnoho vojáků, kterých je navíc v první linii stálý nedostatek.

I když není jasné, jakou hlavicí byl ukrajinský dron osazen, často mívá proti technice tu z granátu pro granátomet RPG-7. Ta má dle Wikipedie hmotnost 2,6 kg, což je zhruba maximum, jaké malý dron unese, a průbojnost 500 mm RHAe. To je sice na odpalovač raket zbytečně moc, ale zase to znamená jistotu, že bude zničen, což záběry z druhého dronu potvrzují.

Článek Video: hrůzná ruská zbraň se vracela z útoku, tak se Ukrajinci pomstili. Nezbylo z ní nic, ani posádka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani silně rušené prostředí děla nezachrání

I když není jasné, kde k akci došlo, minimálně první zářez má na svědomí 1. mechanizovaný prapor 44. mechanizovaná brigáda, která dle různých zdrojů působí v Doněcké oblasti, konkrétně v sektoru Kostiantynivka, což je asi 20 km jižně od Kramatorsku, kde se ruské armádě nedaří prorazit, uvádí LiveUAmap. Z toho lze usuzovat, že došlo ke zničení někde v okolí.

Putin se pomátl, chce válku za každou cenu: „Soudní rozhodnutí, s nímž nesouhlasím? Pošlu armádu,“ schválil si nový zákon

Za oběť mělo přitom padnout ruské samohybné dělo 2S7 Pion, což je nejtěžší systémy svého druhu v ruské výzbroji. Wikipedia doplňuje, že má nadstandardní ráži 203 mm, a jeden granát váží více než dvojnásobek toho klasického ráže 152 mm, tedy 103 kg. Jeho ničivá síla je vskutku obrovská, ale handicapem mu je kadence pouze 1,5 rány za minutu.

I přes uvedení do provozu v roce 1976 má relativně dobrý dostřel až 37,5 km, a s asistovanou municí dokonce 47,5 km, což je srovnatelné s mnoha moderními západními protějšky. Ve všem ostatním je nicméně výrazně horší a k jeho obsluze je třeba 14 vojáků, což je extrém. Na zničení byl použit dron s optickým vláknem, což značí, že bylo 2S7 Pion v rušeném prostředí.

Video: takový masakr Rusové nečekali. Ukrajinci střelami Storm Shadow zdevastovali klíčovou továrnu, na níž závisí PVO i bombardování

Ukrajincům se podařilo vyvinout optické vlákno, s nímž dosáhne až 41 km, ale mohlo se jednat i o kratší vzdálenost, jelikož bylo dělo schované v jinak opuštěné budově, a tedy nikoliv blízko nějakého ruského stanoviště. V druhém případě měla padnout ruská 2S19 Msta-S ráže 152 mm, která je vlastně páteří ruského dělostřelectva, ale má v některých směrech limity.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Wikipedia potvrzuje, že má dostřel jenom 24,7 km, i když s raketově poháněným projektilem stoupá až na 36 km. Kadenci má nicméně 6 až 8 ran v minutě, což je velmi slušné, a k obsluze už je třeba pouze 5 vojáků (dnes už existují i méně náročné systémy). O zničení 2S19 Msta-S se měl rovněž postarat dron s optickým vláknem, takže byla zřejmě také v rušeném prostředí.

Ze zničení 2S7 Pion existují záběry, ale druhé dělo je vidět pouze silně hořící na fotografii, která nejspíše pochází z druhého sebevražedného dronu, když ji letěl dorazit. Tentokrát se nacházelo v palebném postavení někde v lese, což napovídá, že bylo relativně blízko ukrajinských pozic, které odstřelovalo. Nevypadá to však, že by mělo šanci se skrýt ukrajinskému průzkumu.

Článek Video: ruské těžké dělostřelectvo v plamenech. Ukrajinci byli chytřejší a skvěle si s ním poradili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zásah na 4,5 km vyžadoval pevnou ruku i nervy

Záběry mají ukazovat tank T-72, ale neznámo jakého typu. Ruská armáda používá od počátku války nejčastěji modernizaci B3, a poté B3M, ačkoliv se mělo na bojišti objevit i několik starších, kupříkladu B a A. Základ konstrukce pochází ze 70. let 20. století, potvrzuje Wikipedia, a i když ho některé ruské zdroje označují za nejlepší, projevuje se v bojích mnoho slabin.

Ukrajina se hluboko v týlu otřásla pod hypersonickou střelou Zircon. Kritická infrastruktura schytala tvrdou ránu

Tou největší automatické karuselové nabíjení uspořádané, kdy je ve věži uspořádána část munice bez jakéhokoliv oddělení, kvůli čemuž hrozí tzv. jack-in-the-box efekt. Ten způsobuje, že pokud hlavice prorazí dovnitř, je velké riziko, že způsobí její detonaci, jejíž rozsah okamžitě zabije celou posádku a rozerve tank zevnitř – známé je odhození věže i desítky metrů daleko.

Modernizace B má reaktivní pancéřování Kontakt-1 zepředu a po stranách věže, stejně jako na boku podvozku, kde ho v dolní části doplňují gumové panely. Modernizace B3 má už mnohem lepší Kontakt-5, a to na více místech včetně střechy, ačkoliv nejvíce se soustředěno v přední části. Nejlepší modernizace B3M má potom reaktivní pancéřování Relikt, které je 2krát účinnější než Kontakt-5, a pokrývá i zadní část věže a boky podvozku po celé délce.

Nejhorších Hitlerových řezníků se štítili i esesáci. Sami za strašné zločiny velitele ruských kolaborantů jednotky RONA tajně popravili

Na videu to vypadá, že tankisté nejspíše vystřelili, a poté se natočili zadní částí k ukrajinským vojákům, ale není jasné, zda o nich věděli. Když potom ze Stugna-P vystřelili, museli na tanku po celou dobu držet zaměřování, které je laserové, takže musí být cíl osvětlován. Operátoři tím riskují, že budou cílem odvetné palby, ale zbraň je na druhou stranu velmi přesná.

Existují přitom dvě střely Stugna-P. Ta první je ráže 130 mm s průbojností 1 000 mm RHAe, uvádí Wikipedia, zatímco druhá je ráže 152 mm a probije přes 1 200 mm RHAe. Palebný dosah je potom až 5, resp. až 5,5 km, přičemž ve videu letěla střela k cíli asi 22 vteřin. Jelikož má rychlost kolem 700 km/h, zasáhla ruský tank T-72 na vzdálenost přibližně 4,5 km.

Článek Video: ukrajinský protitankový tým zničil střelou ruský tank na 4,5 km. Chtělo to pevnou ruku i nervy, ale štěstí jim přálo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K zastavení kolosu stačí protitanková mina

T-90M je v současnosti nejmodernější tank v ruské výzbroji, a nejspíše to tak ještě nějakou dobu zůstane. Ačkoliv by se přitom mohlo zdát, že jde o novou konstrukci, opak je pravdou, jelikož se jedná o hluboce modernizovaný tank T-72, resp. T-90 z něj vycházející. Jednoznačně ale patří mezi nejlepší na světě, ačkoliv za západními protějšky zaostává.

Satelitní snímek: Kráter po dopadu nové ukrajinské střely Flamingo s 1tunovou hlavicí je obří. Je sice účinná, ale méně přesná

Slabiny má hlavně v oblasti elektroniky, řízení palby, termovize a dalších systémů, kvůli nimž není schopen boje na takovou vzdálenost, ale zhruba na poloviční, což jeho šance v případném přímém střetu tank proti tanku značně snižuje. Na to dnes nicméně téměř nedochází, a zrovna ruská armáda využívá tank spíše jako součást obrněného útočného konvoje.

Takový je vidět i na záběrech, v jehož čele jede jeden T-90M, zatímco další jsou zařazené mezi obrněnými vozidly a transportéry. Další pak najíždí na protitankovou minu, načež posádka na nic nečeká a utíká z něj pryč, čímž si mohla zachránit život, ale je pravděpodobné, že ji dohnaly drony. Mina mimochodem zafungovala přesně tak, jak měla.

Video: Krymská PVO ztratila dva cenné radary, které vidí nejnovější ukrajinskou střelu Flamingo, a též F-35 až na 600 km

Sice se stává, že může obrněnec rovnou zničit, ale to se obvykle jedná o nějaký transportér nebo BVP, zatímco tanky mají docela vysokou šanci, že nevybuchnou, i když to neplatí, pokud je min v místě více a dojde k řetězové reakci. Zespodu má přitom T-90M velmi slabý pancíř, ačkoliv v nejsilnějším místě je to ekvivalent až 1 550 mm, uvádí Wikipedia.

Je to nicméně práce zejména reaktivního pancéřování, protože vlastní pancíř tanku odpovídá v nejlepším případě ekvivalentu 850 mm, což je hodnota zepředu, zatímco seshora i zespodu to bývá pouze v desítkách mm. Ve válce na Ukrajině je často užívána protitanková mina TM-62 obsahující standardně 7,5 kg trhaviny, ale jiné varianty se mírně liší, uvádí Wikipedia.

Ukrajinské letectvo Gripeny dostane. Švédsko má ale podmínku, že se nezapojí do války s Ruskem

Veškerou techniku, včetně trojice tanků T-90M, ale i jednotlivé vojáky, potom na frontě lovily drony, primárně asi sebevražedné, ale mohlo jít také o bombardovací. Armádnímu Zpravodaji se podařilo rozpoznat například BMP, což je bojové vozidlo pěchoty – ruská armáda používá často BMP-2, které je v ní nejpočetnější – jenom na území SSSR vzniklo přes 20 tisíc kusů, z nichž si značnou část po jeho rozpadu ponechalo Rusko.

Článek Video: Rusové ztratili tři nejmodernější tanky, T-90M Proryv-3, v jedné bitvě. Nestává se často, aby jich poslali tolik se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice už je MiG-29 starší, ale stále velmi cenný

MiG-29 vznikl jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale dnes už k tomu moc často neslouží – alespoň ne v letectvech, v nichž je schopnější nástupce, což je v případě toho ruského třeba Su-35S nebo Su-30. Využíván je tak jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983 a vznikl ve více než 1 600 ks. I přes modernizace však zastaral, tak ho inženýři využili jako základ pro MiG-35.

ČR zrušila modernizaci tanků T-72M4CZ pro Ukrajinu. Ukázalo se, že jsou nefunkční a oprava drahá

Jeho největším uživatelem je dodnes Rusko, slouží ovšem i v mnoha dalších státech, například na Ukrajině, která ho využívá naplno. Na 7 závěsnících unese až 4 000 kg výzbroje, což opravdu není moc, ale kupříkladu mnohem schopnější Su-34 je hodně drahý, takže je nejspíše parkován na bezpečnějších místech a ne tam, kde hrozí jeho relativně snadné zničení.

Na druhou stranu je Armádní Zpravodaj názoru, že takové místo dnes hledá ruské letectvo jenom obtížně, protože mají Ukrajinci k dispozici dalekonosné drony. Třeba An-196 Liutyi doletí do vzdálenosti až 2 000 km, potvrzuje Wikipedia, a FP-1 do 1 600 km, uvádí Militarnyi. Výzbroj letadla MiG-29 je různá, proti pozemním cílům jsou to nicméně často řízené pumy.

Tajná akce odpálila ropovod Družba, pro ruskou ekonomiku i Evropu jde o citelnou ztrátu. Ukrajinci si to ještě drze natočili

Jelikož došlo ke zničení na letišti Kacha na Krymu severně od Sevastopolu, měla to tam ukrajinská armáda asi 280 km vzdušnou čarou z Oděsy. Jelikož podle LiveUAmap okupují Rusové její zemi až k Chersonu, je nepravděpodobné, že by drony vypouštěla blíže. Na druhou stranu mohla zvolit k jejich startu námořní drony, například Magura W6P, které potom slouží jako komunikátor, díky čemuž stačí, že mají dosah jenom v desítkách kilometrů.

Zda došlo k úplnému zničení MiG-29, není jasní, protože záběry končí v momentě nárazu do něj, ale minimálně musel být poškozen, což znamená, že ho to vyřadilo z akceschopnosti. Požár vedený do podvozku se mohl snadno rozšířit na elektroniku a spálit letoun ho zevnitř. Ve válce na Ukrajině dochází k zásahům letadel jenom výjimečně, takže je to o to větší úspěch.

Článek Video: Speciální jednotka zasáhla MiG-29 na Krymu. Výjimečná událost, která ruské letectvo zabolela se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanky zůstaly stát na místě, drony je zničily

Myrnohrad je jako trnem v oku ruské armádě, která se snaží už bezmála rok dobýt Pokrovsk, na nějž se v posledních týdnech intenzivně valí z několika směrů. A v postupu do jeho severní a východní části brání právě kousek vzdálený Myrnohrad, potvrzuje LiveUAmap, který je součástí strategického opevnění – do protitankového příkopu ostatně jeden z tanků zapadl.

Tajná akce odpálila ropovod Družba, pro ruskou ekonomiku i Evropu jde o citelnou ztrátu. Ukrajinci si to ještě drze natočili

Jenom několik metrů za ním potom zůstal stát druhý, což může mít několik důvodů. Buď je zastavila tzv. rasputica, což je silně rozbahněný nezpevněný terén typický právě pro Ukrajinu a Rusko, případně šlo o práci protitankových min nebo dronů, a možná také o kombinaci několika faktorů. O jejich úplné zničení se každopádně postaraly bezpilotní letouny.

Není jasné, jak byl zapálen druhý z tanků, z nějž šlehají od počátku záběrů plameny, ale do toho druhého narazil viditelně sebevražedný dron. Podle stylu letu šlo určitě o kvadrokoptéru, která umožňuje rychlé a obratné manévry, setrvání na místě apod., díky čemuž si můžete operátor najít nejlepší místo, do něhož narazí – v tomto případě šlo o otevřené dveře v protidronové konstrukci, a je pravděpodobné, že bylo potřeba útok ještě několikrát zopakovat.

Evropa nastavuje Rusku tvrdou pěst a AČR bude u toho. CV90 se stává novým základem mechanizovaných sil NATO

Želví tank, v tomto podání velmi improvizovaný, protože se konstrukce skládá z plechů a mříží, se skládá právě z nástavby přidělané na původní pancíř, k němuž se díky ní hlavice nesená dronem nedostane napřímo, potvrzuje Wikipedia. Armádní Zpravodaj připomíná, že sebevražedné drony mají často proti obrněncům protitankové granáty z granátometu RPG-7.

Wikipedia potvrzuje, že jednostupňový PG-7VL vážící 2,6 kg prorazí asi 500 mm RHAe. Sice existuje i silnější PG-7VR s průbojností asi 900 mm RHAe, ale ten váží 4,5 kg a malé drony, které se běžně pohybují na bojišti, ho neunesou. Přídavný pancíř jistě účinek hlavice skutečně zmírnil, takže bylo potřeba útok zopakovat do stejného místa, dokud nezačal tank hořet.

Článek Video: Rusové zaútočili 2 tanky na strategické opevnění u Pokrovsku. Ukrajinci je spálili na popel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

120mm kanon rozlouskne i některé tanky

Jaký přesně typ Leopardu 2 je na záběrech vidět, není jasné, rozpoznat to pro jejich nízkou kvalitu nelze, ale Wikipedia potvrzuje, že má Ukrajina ve výzbroji A4 a A6, event. jejich variace, např. Strv ze Švédska. Leopard 2A4 byl zaveden roku 1985 a jedná se o jeho nejpočetnější verzi. Ačkoliv by se mohlo zdát, že má nejlepší za sebou, ale opak je pravdou; a totéž platí pro 2A6.

Trvalo to 10 let, ale švédské letectvo dosáhlo zásadního milníku. První z 60 objednaných Gripenů E vstupuje do výzbroje

Ten byl do výzbroje zařazen v roce 2001, uvádí ArmyRecognition, a jeho největší změnou je lepší kanon Rheinmetall L/55 s hladkým vývrtem ráže 120mm, zatímco 2A4 má sice ráži stejnou, ale jedná se o kratší hlaveň L44, kvůli čemuž je méně přesná a má nižší úsťovou rychlost, a stejně tak nemůže používat novější typy střeliva. I tak je nicméně velmi schopný.

Leopardy 2A4 i 2A6 jsou dokonce i na dnešní poměry tak dobré, že Armádní Zpravodaj hodnotil již v roce 2023, že by se mohly utkat s nejmodernějším ruským tankem T-90M Proryv-3, proti němž by sice neměly jednoznačnou převahu, i když v řadě směrů ano, ale rozhodně by si s ním mohly poradit, což je ostuda, neboť byl zařazen teprve roku 2019, uvádí Wikipedia.

Satelitní snímky ukazují žalostný stav nejpočetnějších ruských BVP. Putin teď lituje, že je špatně skladoval

Na jaké obrněné vozidlo ruské armády měl Leopard 2 na videu útočit, nelze rozpoznat, ale ta užívá velmi často bojová vozidla pěchoty BMP-2 a starší BMP-1, spíše méně pak BMP-3, zatímco k přepravě vojáků zase BTR-82A nebo MT-LB, což je původně dělostřelecký tahač, ale dnes slouží hlavně k převozu vojáků, jich uveze až 11 (+2 členy posádky), uvádí Wikipedia.

Ani tank by přitom nemusel nutně zásah Leopardu 2 ustát, i když má rozhodně větší šance než slabě pancéřované obrněné vozidlo. Rusové dlouhodobě tuto oblast zanedbávají, a tak mívají i novější modely odolnost proti ručním zbraním a těžkým kulometům, resp. do ráže 14 mm, byť se někdy objeví i lepší ochrana, ale ani tak nemá šanci odolat tankovému zásahu.

Článek Video: Leopard 2 přímým zásahem ze 150 m rozstřelil ruský obrněnec. Opakovat útok nebylo třeba, explodoval se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok bylo třeba zopakovat, prvním Abrams zvládl

Ukrajina má ve výzbroji tanky Abrams verze M1A1, která je už poměrně stará, ale když ji Armádní Zpravodaj srovnal s nejlepším ruským protějškem, tedy T-90M, ukázalo se, že ho v mnoha směrech stále překonává. Což je poměrně smutné, jelikož ho Rusové přijali do výzbroje teprve v roce 2019, zatímco M1A1 pochází z roku 1986, potvrzuje Wikipedia.

Řecko může posílit ukrajinské letectvo o desítky letadel Mirage 2000-5, koupit by je pro něj mohla ČR. Pro Rusy jsou stále nebezpečná

Kolik přesně amerických tanků má ukrajinská armáda k dispozici, není jasné. Původně obdržela přímo od Američanů 31 kusů, z nichž měla být většina, potažmo kromě 4, zničena, i když Oryx vizuálně potvrdil „pouze“ 22. V roce 2025 nicméně začala dostávat desítky dalších z Austrálie, a to rovněž ve verzi M1A1. Moc informací o jejich nasazení však k dohledání není.

Nutno podotknout, že i přes své stáří podává M1A1 Abrams slušné výkony. Vděčí tomu svému kanonu ráže 120 mm s vyspělým řízením palby, termovizí, vysoce průbojnými projektily apod., ale také silnému pancéřování. Některé tanky mají původní americké Arat-1, jindy na ně Ukrajinci instalují ještě vlastní, z nichž je nejvyspělejší Nizh a Duplet-2M, uvádí Wikipedia.

Video: Citelný zásah, na jeden z největších skladů ropy na Krymu útočily drony. Rusové se je zoufale snažili sestřelit ručními zbraněmi

Jakmile to ale schytává do boku, zezadu nebo seshora, kde je pancéřování mnohem slabší než vpředu, jeho šance značně klesají. Střela systému 9M133 Kornet má přitom možnost prorazit ho i zepředu, protože pronikne ve své nejlepší verzi až 1 300 mm RHAe, v té nejhorší pak 1 000 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia. Z boku jsou tedy její šance výrazně vyšší.

Slabinou je ovšem přesnost udávaná na méně než 5 metrů, zatímco velkou výhodou, že je téměř nemožné uniknout z jejího laserového zaměřování. Na záběrech je ostatně vidět, jak ji střelec po celou dobu navádí – i přes zásah tank pokračoval, ale po chvíli zastavil, takže ho zřejmě poškodil, zatímco druhý už pronikl dovnitř a roztrhal ho – zdá se, že je ve věží díra, zatímco podvozek je roztříštěný. Zda posádka po prvním zásahu utekla, není jasné, ale čas měla.

Článek Video: Rusové nasadili protitankovou bestii Kornet na ukrajinský Abrams. První odolal, druhá mu roztrhala věž zevnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mina nejspíše ruský tank jenom znehybnila

T-72 už hodně letitý tank, ale jelikož vznikl v počtu přesahujícím 25 tisíc kusů, z čehož je zdaleka největším uživatelem ruská armáda, slouží dodnes. Zasluhují se o to hlavně modernizace, z nichž lze jako povedené jmenovat B3 a B3M, které jsou ostatně také nejrozšířenější v Ozbrojených silách Ruské federace, potvrzuje Wikipedia, i když mají i mnohem lepší.

Ukrajinská střela Flamingo je budoucností NATO. Prokázala, že pronikne ruskou PVO, a je výrazně levnější než Tomahawk

Konkrétně B3 model 2016, též známý jako B3M, dostal výbušné reaktivní pancéřování Relikt po stranách, boční pancíř s měkkým reaktivním pancířem a lamelové clony, kanon 2A46M-5 s novou municí, systém řízených střel 9K119M Refleks-M nebo motorem V-92S2F o výkonu 840 kW a automatickou převodovku, stejně jako digitální displej a zadní kameru.

Ano podvozek vylepšené verze však nedokáže odolat protitankové mině, jakou je TM-62, v níž se nachází 7,5 kg trhaviny, upřesňuje Wikipedia. A právě na tu nejspíše ruský tank T-72 najel, přičemž mělo dojít dle komentáře k jeho zničení, ale to nelze potvrdit. Na záběrech je po výbuchu mračno prachu, ale plameny viditelné nejsou, takže to je nepravděpodobné.

Putin zlomil Rusku vaz: Celému světu ukázal, jak je slabé. Kdysi druhá nejsilnější armáda, dnes naprostá ostuda

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že protitanková mina obvykle tank znehybní, ale nezničí. Sice jsou známy i takové případy, ale její výbuch se musí trefit nejlépe do uložené munice, kterou tak odpálí. Obvykle ale dojde k proražení dna nebo roztržení pásů a zničení pojezdových kol. Na takto znehybněný obrněnec pak útočí dělostřelectvo nebo drony.

Článek Video: Ukrajinci ukázali, jak efektivně položit protitankové miny. Ruský tank T-72 na ně najel a vmžiku bylo po něm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na tank T-90 mířil dron s hlavicí

Záběry z většiny akce jsou pořízené kamerou útočícího ukrajinského sebevražedného dronu. Jedná se zcela určitě o kvadrokoptéru, pod níž je připojená nějaká hlavice připomínající tu z RPG-7. Wikipedia uvádí, že tato zbraň dokáže prorazit pancéřování o síle 500 milimetrů RHAe, což by na nejlépe chráněná místa ruského tanku, jakým je T-90, samozřejmě nestačilo, ale operátor dle všeho naprosto přesně věděl, kam se zaměřit.

Ruské letectvo na pokraji rozkladu se zoufale snaží chránit bombardéry pneumatikami. Jenom tím usnadňuje, že shoří

Armádní Zpravodaj se domnívá, že se jednalo pravděpodobně o starší verzi tanku označovanou jako T-90A, a bez protidronových bariér, i když záběry nejsou příliš jasné. ArmyRecognition uvádí, že má kompozitní pancéřování a reaktivní pancéřování typu Kontakt-5, což je velmi kvalitní ochrana, ale pravdou zůstává, že má i přesto svá slabá místa. Jedním z nich je prostor za věží, zvláště pak ve směru seshora, kde není pancéřování silné.

Záběry z kamery dronu končí v okamžiku nárazu, protože exploze hlavice dron i s kamerou rozmetala. Celou situaci ovšem sledovala i jiná kamera z větší vzdálenosti, nejspíše se tedy jednalo o kameru z průzkumného dronu, která mohutnou explozi zaznamenala. Výbuch tank totálně zničil a s největší pravděpodobností v něm zahynula i celá tříčlenná osádka, protože v tak krátkém časovém okamžiku neměl nikdo čas ho opustit.

Video: Ukrajinská tajná služba zaútočila na ropnou rafinerii 1 300 km od hranic. Rusko pocítilo, že velké území neznamená bezpečí

T-90 doplatil na známou slabinu, kterou je uložení části jeho munice v karuselovém nabíječi v prostoru pro osádku. V okamžiku, kdy nějaký projektil pronikne dovnitř tanku, může granáty i hnací náplně pro ně velice snadno odpálit, načež přichází obrovská exploze. Vzhledem k tomu, že munice není nijak oddělena od obsluhy, vnitřní exploze je naprosto ničivá a usmrtí ji, a navíc může tanku odlétnout věž, což ale záleží na mnoha okolnostech.

Článek Video: Ukrajinci zcela přesnou ranou trefili ruský tank T-90. Doplatil na největší slabinu, jakou trpí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zničení houfnice umocnil výbuch munice

Sice není možné s jistotou určit, jakou houfnici chtěli ruští vojáci v zalesněném pásu ukrýt, ale protože se vešla do nákladního automobilu, byla 100% tažená. Často používají D-20 ráže 152 mm zavedenou do výzbroje koncem 40. let 20. století, jejíž dostřel je běžně 17,4 km, ale s raketově poháněnými projektily až 24 km, uvádí Wikipedia, a pálí rychlostí 5 ran v minutě.

Foto: Rusové sestřelili ukrajinskou střelu s doletem 3 000 km, které se Putin poslední týdny bojí. A ukázali, jak vypadá uvnitř

K dalším hojně užívaným patří D-30 vyráběná o cca 20 let později, jejíž dostřel je 15,4 km, kdežto s raketově poháněnými projektily až 21,9 km, uvádí Wikipedia. Vyžaduje přitom stejně jako D-20 posádku z osmi členů, ale její rychlost střelby je 10 až 12 ran v minutě, i když při trvalé klesá asi na polovinu. Nevýhodou obou pak je, že musí být celkem blízko fronty.

To se ostatně ukazuje i na záběrech, protože se podařilo náklaďák objevit průzkumným dronům, které operují v blízkosti fronty de facto non-stop právě z důvodu, aby odhalily pohyb nepřítele. Když potom dorazilo vozidlo na svou pozici, udeřil na něj M142 HIMARS a jednou ranou ho zničil včetně houfnice a munice, jejíž explozi zřetelně záběry zachytávají.

Ukrajina dostane metlu ruských dronů a řízených střel, která jen tak něco nepustí. Paradoxně ji zaplatí Rusové

Jedná se o vícenásobný raketomet zařazený roku 2005, ale je neustále vylepšován, díky čemuž se řadí mezi nejlepší na světě. Jeho max. dostřel je 300 km, ale to platí pro balistické rakety ATACMS, které slouží proti strategickým cílům. Běžně se pohybuje do 92 km, potvrzuje Wikipedia s tím, že může odpalovat jak klasické, tak kazetové rakety (některé mají kratší dosah).

Článek Video: Rusové chtěli skrytě převézt houfnici, aby odstřelovali Ukrajince. Ti je nečekaně rozmetali HIMARSEM se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zabíjí i schované vojáky, ale musí k nim blízko

TOS-1A Solncepjok je 24hlavňový raketomet zařazený do výzbroje roku 1988, uvádí Wikipedia s tím, že má dostřel pouze 10 km, což je také jeho obrovskou slabinou. Když útočí, musí být blízko nepřátelských pozic, v důsledku čehož je snadným cílem pro drony, jako tomu bylo na záběrech. A nepomohlo mu ani to, že je usazen na relativně odolném tankovém podvozku.

Rusko zahalené strachem z nejmocnější zbraně Ukrajinců dlouhého doletu. Ročně plánují tisíce střel Flamingo, které obrací kartu

Obvykle používá ten z T-72, pozdější modely však z T-90. V tomto případě je nicméně patrné, že nevydržel pravděpodobně výbuch protitankové miny, která explodovala po jeho pravém boku, ale teoreticky mohlo jít o nějakou silnější pumu shozenou z dronu. Následně každopádně začal hořet, což ho po nějaké době donutilo zastavit. Celou dobu ho přitom bombardovací dron sledoval, a i když Rusové ujížděli co nejrychleji, neměli šanci mu uniknout.

Nakonec museli zastavit, protože jim požár zřejmě zničil motor, event. jinou část, a na řadu přišlo opět bombardování. Nejspíše stačila jedna mikropuma, jejíž výbuch byl poměrně velký, a zřejmě se jí podařilo zapálit motorovou část; rakety už zřejmě nabité nebyly, protože jinak by z ohně vylétaly ven. Ruská posádka přitom stihla utéct dříve, než došlo ke zničení.

Foto: Ruské tajemství padlo. Běloruský prezident omylem vyzradil, jak vypadá Orešnik, který poslední roky straší Evropu

Důvodem, proč se nechtějí s raketometem TOS-1A setkat ani ti nejlepší vojáci, je prostý – před jeho účinky se nelze snadno schovat. V místě dopadu totiž termobarické hlavice rozptýlí malé částice aerosolu, který je zažehnut, takže všechno spálí, a kdo by mu náhodou unikl, zasáhne ho podtlaková vlna rvoucí orgány živých bytostí na kusy, potvrzuje ArmyRecognition.

Schovat se za záhyb nebo dva třeba v zákopu tedy nepomůže. Jedinou možností, jak účinkům uniknout, je zavřít se například do tanku nebo nějakého odolnějšího obrněnce, event. do bunkru, do něhož nemůže nic proniknout. Termobarické hlavice totiž nemají vysokou průraznost, takže si jednoduše s pancéřovanými či jinak dobře chráněnými cíli neporadí.

Článek Video: O nejhorší ruský raketomet se postaral zručný voják. Setkat se s ním nechtějí ani elitní jednotky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve udeřil Javelin, poté střílel ještě tank

FGM-148 Javelin je zřejmě nejúčinnější zbraní svého druhu v západních armádách, v nichž slouží od roku 1996, a také se stala jejich hlavní údernou silou tohoto typu proti tankům, ale i dalším obrněncům. Průbojnost střely je udávána na více jak 760 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia, díky čemuž dokáže zneškodnit prakticky jakýkoliv tank na dnešním bojišti.

Video: 4. největší ruská rafinerie zasažena na 800 km. Ukrajinci proti ní s úspěchem nasadili nejlepší zbraň, jakou mohli

Její specialitou je, že vyletí do vzduchu, a poté ho zasáhne seshora (když letí dostatečně dlouho, tak kolmo, ale často jenom pod ostrým úhlem), ačkoliv dokáže útočit i přímo. Není přesně jasné, na co ukrajinský voják útočil, ale jestliže si to vyžádalo jeho pohotový zásah, mohlo se jednat o tank, i když teoreticky také o BVP vybavené protitankovými střelami.

Naproti němu stál nejspíše ukrajinských tank, vzdálený možná 200 až 250 metrů, což jenom umocňuje hrozící nebezpečí. Ten také na nepřátelský obrněnec krátce po zásahu Javelinem střelil; možná se ho nepodařilo úplně zničit, nebo ti chtěli vojáci pojistit, že nikdo nepřežil. Celkem výrazně se z něj nicméně kouřilo, takže je pravděpodobné, že ho zcela zničili.

Rusko už nebude nikdy v bezpečí. Ukrajinci obešli Západ a vytvořili střelu tak mocnou, že mu zasadí rány na 3 000 km

Armádní Zpravodaj připomíná, že ruská armáda používá často různě modernizovaní tanky T-72, T-80 a T-90, proti nimž může Ukrajina nasadit de facto totéž (T-90 má několik trofejních), ale také německé Leopardy 1 a 2 nebo americké Abramsy, potvrzuje Wikipedia. Zničení ruského obrněnce však neznamená jenom záchranu tanku, ale zejména jeho posádky.

Článek Video: Voják vyběhl v pantoflích, aby Javelinem zachránil ukrajinský tank. Ruský obrněnec zasáhl zcela přesně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusové sledovali houfnici průzkumným dronem

PzH 2000, celým názvem Panzerhaubitze 2000, je samohybná houfnice německého původu zařazená do výzbroje roku 1998, uvádí Wikipedia, ale dodnes patří mezi nejlepší na světě. Ostatně je také stále produkována, ačkoliv u ní průběžně dochází k různým modernizacím. Má standardní ráži 155 mm po vzoru NATO, a automatickou podporu až pro pět nábojů se současným nárazem více nábojů, což významně snižuje riziko, že bude po výstřelu odhalena.

Video: Leopard 2A4 v rukách Ukrajinců zcela dominoval. S pověstnou přesností sám roznesl ruský konvoj

Nabít je přitom možné celkem 60 nábojů, a ty vystřelit během 12 minut, pakliže je tempo takto intenzivní, protože jinak umí PzH 2000 – s ohledem na zmíněný dopad vícero projektilů ve stejný čas – odpálit 3 během 9 sekund v jedné dávce, eventuálně pak 10 ran za minutu. Efektivní dostřel je běžně 30 až 40 km, ale s raketově poháněnými náboji až 54 km.

Její dosah je potom až 420 km a v terénu se přesunuje rychlostí až 45 km/h. Usazena je na tankovém podvozku Leopardu 2, což jí zajišťuje vysokou odolnost proti minám i hlavicím, ovšem pouze ve spodní části, zatímco zbytek je vydrží max. střely do ráže 14,5 mm. Ze vzduchu proto není těžké PzH 2000 zničit, což pravděpodobně také ruská armáda potvrdila.

Rusko má strach o strategické bombardéry. Ukrajinci si vytvořili zbraň, před níž je nedokáže ukrýt ani na blízké Sibiři

Záběry mají ukazovat vůbec první zničení této houfnice na Ukrajině, a ještě je zdokumentované pomocí průzkumného dronu. Ten ji nejspíše objevil a navedl na ni dron sebevražedný, který ji odpálil, ale protože zajela do zalesněného pásu, aby se skryla, je možné, že pak ne její statickou pozici zaútočilo nepřátelské dělostřelectvo, což by byla síla ještě větší.

Článek Video: Těžká ztráta. Německá houfnice PzH 2000 ukrajinské armády naposledy vystřelila. Poté ji Rusové zničili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zabije i schované, ale musí k nim přijet blízko

TOS-1A Solncepjok je vícenásobný raketomet usazený na podvozku tanku T-72, v novějších verzích pak T-90 (který z něj nicméně vychází), takže je poměrně odolný vůči minám i dalším nástrahám, a stejně tak zdolá náročný terén. Odpaluje přitom rakety s termobarickými hlavicemi, s nimiž se rozhodně nikdo setkat nechce, neboť proti nim skoro není obrany.

Stinná stránka nákupu F-35, která každý letoun extrémně prodraží. Jen za úpravu letiště zaplatí Němci 48 miliard korun

Termobarické hlavice totiž nefungují jako ty klasické – v místě dopadu sice vybuchují, ale do ovzduší rozptýlí mikročástice aerosolu, který následně zažehnou – kromě spálení všeho živého pak podtlak trhá orgány lidí na kusy – a to i v momentě, kdy jsou schovaní za záhyby, například zákopu, které jinak klasickou explozi zastaví a vojáci se tak ochrání, uvádí Wikipedia.

Výbuch lze přežít výhradně v hermeticky uzavřeném prostoru, ať už v bunkru nebo tanku, ale teoreticky i v nějakém odolném vozidle, protože termobarické rakety nemají moc průbojnost. K největší slabině TOS-1A patří ovšem nízká odolnost odpalovače raket, který prakticky nelze nijak ochránit, třeba klecí, jelikož potřebuje ke střelbě hodně prostoru.

Video: Ukrajinci ukázali, proč jim Rusové nemají šanci zničit vojenská letadla

Stačí na něj tak i drony s menší hlavicí, pakliže se trefí přímo do něj, nejlépe ještě s nabitými raketami. Ty malé na bojišti často nosí hlavici granátu z RPG-7 v hmotnosti 2,6 kg, uvádí Wikipedia s tím, že mají průbojnost 500 mm RHAe, což je zcela dostačující. S tím se ostatně pojí i druhý slabina TOS-1A, a to dostřel max. 10 km, kvůli němuž musí být blízko bojů.

Článek Video: Ohnivé peklo, v jakém se Rusové na Donbase ocitnout nechtěli. V nejhrůznějším raketometu jsou ale blízko smrti vždy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Někteří vojáci přežili, ale transportér dojezdil

Ze záběrů lze velmi těžko poznat, o jaké tanky ukrajinské armády se jednalo, ale Armádní Zpravodaj se shoduje, že půjde nejspíše o T-72 nebo T-80, což nelze vzhledem k reaktivnímu pancéřování určit s přesností, ale prvního měla nejméně 300, a druhého přes 150, uvádí Wikipedia – navíc dostala v rámci západní pomoci další včetně různých modernizací.

Nová fotografie ukazuje dříve neznámé podrobnosti o čínské stíhačce 6. generace, asi J-50. Vývoj je tak rychlý, že mu nikdo nemusí stačit

Tankový kanon mají přitom shodně ráže 125 mm, což stačí na zničení i odolných obrněnců. Je přitom s podivem, že ruští vojáci přežili – nebo alespoň někteří. Ze záběrů sice nelze přesně určit, v čem jeli, ale podle věžičky vzadu osazené nejspíše 30mm automatickým kanonem se mohlo jednat o MT-LB. To původně sloužilo jako tahač dělostřelectva, ale dnes ho ruská armáda používá coby transportér k přepravě vojáků i materiálu, potvrzuje Wikipedia.

Jednotek se do něj vejde až 11 (plus dva členové posádky), takže pokud byl plně obsazen, což by dávalo vzhledem k tomu, že jel k ukrajinským pozicím, smysl, moc jich nepřežilo, event. mohli být zraněni, ale na jejich záchranu nebyl pod další hrozící palbou čas. Co Rusy vedlo k tomu, aby takto zariskovali, není jasné, ale možná si mysleli, že jsou tanky odstavené.

Video: Ukrajinci zapálili jednu z největších ropných rafinerií v Rusku, která zpracuje až 5 % celé produkce v zemi

Tomu by nasvědčovala i nízká rychlost, jakou k nim jeli, ačkoliv MT-LB zvládá až 30 km/h v terénu, zatímco na silnici dvojnásobek. Výstřel z 10 metrů tak nejspíše nečekali, a štěstí jim přálo i při druhém, který je minul, resp. se zastavil o znehybněné vozidlo, když vystoupili.

Článek Video: Rusové chtěli projet kolem dvou ukrajinských tanků. Jeden se nečekaně „probral“ a z 10 metrů je rozstřelil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

170mm houfnice jsou těžší než většina ruských

Ruská armáda má poměrně hodně různých dělostřeleckých systémů, z nichž patří mezi nejtěžší třeba tažené houfnice 2A36 Giatsint-B nebo 2A65 Msta-B, obě ráže 152 mm, zatímco samohybné zase 2A35 Koalitsiya-SV, 2S43 Malva nebo 2S19 Msta, všechny stejné ráže jako předchozí, uvádí Wikipedia. Tou nejtěžší je potom 2A7 Pion ráže 203 mm, s níž se může rovnat máloco.

Země bez armády, která má tanky a čeká na povel Ruska. Miniaturní Podněstří okupované Ruskem může Evropě pořádně zatopit

Systém velké ráže vznikl nicméně také v Severní Koreje, která ho dodává ruské armádě. Jedná se o samohybnou houfnici Koksan, která existuje ve verzi M1978, a z ní vycházející M1989. V prvním případě má ráži 170 mm a efektivní dostřel 40 až 50 km, ale s raketový poháněnými projektily zvládne až 60 km, uvádí Wikipedia, a přemisťuje se rychlostí 30 až 40 km/h.

Jejím velkým nedostatkem je rychlost střelby, ta vychází pouze na 1 až 2 rány za 5 minut. Oproti tomu vylepšená M1989 Koksan zvládá 2 rány v minutě, potvrzuje ArmyRecognition, což je značný „upgrade“. Projektil ráže 170 mm je pochopitelně ještě ničivější než 152mm běžně užívaný ruskou armádou, takže dává smysl zničit houfnici vždy, když se někde objeví.

Armáda opět lapá po dechu, tak Putin nadělil Rusům vánoční dárek dříve. Opět vyhlásil velké odvody, aby doplnil ztráty

Ukrajinci k tomu zvolili bombardovací drony, z nichž zkušeně shazovali mikropumy do oblasti hlavně. K úplnému zničení (zapálení) houfnice totiž stačit nemusely, ale pokud se v hlavni objeví i sebemenší prasklina, jednoduše už z ní nikdo nevystřelí, nebo projektil exploduje v ní. Záběry ukazují, že se podařilo dvě taková děla eliminovat v oblasti Záporožské, a dvě v oblasti Luhanské; v obou případech to znamená pro ruské dělostřelectvo silnou ztrátu.

Článek Video: Ukrajinci vytrvali a zasadili těžkému ruskému dělostřelectvu v Záporožské a Luhanské oblasti zdrcující ránu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Přídavná ochrana byla použita špatně

T-90M je aktuálně tím nejlepším tankem, jaká má ruská armáda k dispozici. Krom vysoké palebné síly dané 125mm kanonem a moderními typy munice, které umí střílet, poskytuje dobrou míru ochrany, o níž se stará vedle vlastního pancíře ještě reaktivní pancéřování Relikt. To je opět tím nejlepším z ruské produkce, co může být na T-90M, ale i jiné obrněnce, osazeno.

Video: Ukrajinci ukázali Rusům, že vzdálenost neznamená bezpečí. Zapálili jim ropnou rafinerii 1 300 km od hranic

Proti APFSDS má tank ochranu až 1 200 mm RHAe, zatímco proti HEAT až 1 900 mm RHAe, uvádí Wikipedia, takže má sílu zastavit i nejsilnější protitankové střely. Například taková Stugna-P ukrajinské konstrukce má průraznost až 1 200 mm RHAe, což znamená, že pokud se trefí do kostky reaktivního pancíře, je veliká šance, že nepronikne, byť má hlavici navrženou právě tak, aby skrze ni pronikala. A v praxi se ukazuje, že se to nezřídkakdy podaří.

V tomto případě je ale jasně vidět, že reaktivní pancéřování neznamená přežití. Zaprvé jsou zmiňované hodnoty platné pro nejsilnější přední část, a zadruhé nemůže být instalováno všude. Za největší slabinu lze přitom považovat spoj mezi věží a podvozkem, kam se také operátor s dronem trefil, a nesená hlavice pronikal dovnitř, i když narazila do mříže.

Ruské vojenské letouny přeletěly nad německou fregatou. Nesestřelila je, ale mohla. Jenomže by rozpoutala něco hrozného

Ta měla právě ono kritické místo ochránit, ale marně. I když přivedla hlavici k detonaci dříve, vybuchla asi jenom 20 až 30 cm od vlastního pancíře, což zdaleka není dostatečně daleko, aby ho neporazila. O jakou se jednalo, není jasné, ale Armádní Zpravodaj registruje nejčastěji tu z protitankového granátometu RPG-7 s průrazností až 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia.

Na záběrech je přitom patrné, že T-90M prvnímu náletu odolal – nejspíše se mu totiž trefil do horní části věže pokryté reaktivním pancířem. Až druhý zaútočil na kritické místo mezi věží a podvozkem, jak je popsáno. A hlavice 100% pronikla dovnitř, protože nastal mohutný výbuch, což je známkou odpálení uložené munice, která tank doslova roztrhala zevnitř.

A 'no-analogue' T-90M tank was destroyed by an FPV drone.

📹: @United24media pic.twitter.com/ZjiNFHgVc6

— Defense of Ukraine (@DefenceU) April 5, 2025

Nejlepší ruský tank, T-90M, první zásah dronem vydržel, ale druhý pronikl mřížovou ochranou a zničil ho (zveřejněno 05. dubna 2025)

Článek Video: Chabý pokus Rusů selhal. Dron si se skvělou ochranou tanku T-90M poradil. Explodoval mohutně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Protitanková střela CV9040 prorazí až 700 mm RHAe

CV90 je švédské bojové vozidlo pěchoty, které bylo poprvé zařazeno do výzbroje v roce 1993, a od té doby jeho vývoj neustal, uvádí Wikipedia. Na Ukrajinu bylo přitom dodáno ve verzi 40C, též označované jako Strf 9040C, což je modernizovaná verze pro výcvik posádek a mezinárodní operace. Osazena je přídavným všestranným pancéřováním, laserovým filtrem v periskopech a klimatizací, což zajišťuje vojákům pohodlí i v horkých letních dnech.

Video: Ukrajinci ukázali Rusům, že vzdálenost neznamená bezpečí. Zapálili jim ropnou rafinerii 1 300 km od hranic

Spolehnout se mohou na ochranu proti střelám do ráže 30 mm, ale úplná míra ochrany je utajena. V praxi se ovšem zdá, že je mnohem vyšší – o tom svědčí už jenom případ, kdy mělo přežít přímý zásah 120mm minometu i dopad raket, uvedli Ukrajinci v rozhovoru. Jedná se mimochodem o jinou verzi CV90, než jakou kupuje AČR – ta dostane MkIV.

Vedle toho na něj může být instalováno ještě pancéřování přídavné, které odolá dle typu i protitankovým střelám a granátům. Vyzbrojeno je pak CV9040 automatickým kanónem Bofors 40/70B ráže 40 mm, koaxiálním kulometem ráže 7,62 mm, šesti 76mm granátomety, a rovněž lze instalovat protitankové řízené střely Spike LR s průrazností vyšší než 700 mm RHA.

Video: Střelba byla marná. Ukrajinské námořní drony zničily jeden z největších ropných terminálů na pobřeží Černého moře

Právě ty ukrajinská armáda pravděpodobně ke zničení ruského tanku použila, protože jinými zbraněmi by mu nejspíše poškodila max. senzory. Není jasné, z jaké strany do zasáhla, ani jestli v něm byla posádka, přičemž prvotní exploze nejspíše patřila samotným střelám. Není jasné, zda se podařilo odpálit vezenou munici, ale dost možná ne, protože by jinak byla větší.

Tank měl být každopádně přesto zničen. O jaký se jednalo, nelze určit, jelikož byl z velké části zamaskovaný. Armádní Zpravodaj nicméně připomíná, že ruská armáda využívá hojně jak staré, byť různě modernizované T-72 a T-80, tak nejpokročilejší T-90, tedy ve verzi M. Mělo se jednat o první zničení tanku pomocí CV9040C, ale to nelze ze záběrů ověřit.

Článek Video: Ukrajinské CV9040C poprvé zničilo ruský tank. Prakticky mu nedalo šanci, udeřilo přesně a silně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rána byla zřejmě vedena do spoje věže a podvozku

T-72 je už poměrně letitý tank. Wikipedia upřesňuje, že byl zařazen do výzbroje v roce 1973, a později ho začal nahrazovat T-80 založený na T-64, ač obsahuje prvky i z pozdějších modernizací „té-sedmdesát-dvojky“, a T-90, který je hlubokou modernizací T-72. Díky úpravám, hlavně B3M, která je tou nejlepší, však stále zůstává poměrně silným i na moderním bojišti.

Češi jsou naštvaní, že má ČR dávat 5 % HDP na obranu kvůli NATO, ale Československo dávalo až 20 % státního rozpočtu

Vzhledem ke všudypřítomným dronům je osazen reaktivním pancéřováním Kontakt-5, které mu poskytuje ochranu až 250 mm RHAe proti APFSDS, a 600 mm RHAe proti HEAT hlavicím, uvádí Wikipedia. Když se tedy protitanková střela nebo granát trefí do něj, je veliká šance, že ho nezničí; jenomže pancéřování není na všech částech, takže jsou některé velmi zranitelné.

Příkladem je spoj věže a podvozku, kam také nejspíše ukrajinský voják mířil. RPG-7 přitom dokáže podle typu granátu prorazit až 900 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia, zatímco drony nesoucí jeho hlavici zvládají kolem 500 mm RHAe, protože výkonnější (a tedy těžší) neunesou. Vzhledem k tomu, že zásah druhý voják natáčel, je možné, že byl tank znehybněn a osádka eliminována, nebo třeba nevylézala, protože byla zraněná, a ještě na nepřátelském území.

Ruské vojenské letouny přeletěly nad německou fregatou. Nesestřelila je, ale mohla. Jenomže by rozpoutala něco hrozného

Střelec měl proto dostatek času zaujmout správnou pozici a zamířit. Když vypálil, s tankem to trochu „cuklo“, a záhy se z něj začalo mohutně kouřit. To značí, že hlavice prorazila dovnitř, a též tomu nasvědčuje útěk ukrajinského vojáka. Jestliže totiž dojde k zažehnutí tankové munice, hrozí smrt v důsledku jejího vybuchování všemu živému v poloměru desítek metrů.

Článek Video: Ukrajinec počkal, než ruský tank T-72 přejede, a poté ho ranou do věže poslal na věčnost granátometem RPG-7 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na ohnivé peklo stačil jeden úder dronem

TOS-1A Solncepjok je silně obávaný vícenásobný raketomet, který může útočit jak jednotlivými střelami, tak v salvách. Ačkoliv je jeho efektivní dosah pouhých 10 km, dokáže napáchat obrovské škody na živé síle, a to i na té ukryté v zákopech, bunkrech apod. Jeho rakety ráže 220 mm jsou totiž termobarické, což znamená, že zabíjí nejenom výbuchem, ale hlavně podtlakem.

Video: Střelba byla marná. Ukrajinské námořní drony zničily jeden z největších ropných terminálů na pobřeží Černého moře

V místě dopadu se do okolí rozptýlí aerosolové mikročástice, které jsou následně zažehnuty, což už samo o sobě vyvolává ohnivé peklo, z něhož prakticky není úniku. Současně ovšem udeří na vojáky ještě podtlak, který jim doslova roztrhá orgány – z tohoto důvodu nepomůže, že jsou schovaní za záhybem zákopu nebo v bunkru, kde by je běžná exploze nezranila.

Obrana, resp. možnost přežití, je snad jenom v případě, že jsou vojáci ve zcela uzavřené budově nebo vozidle, například tanku, na jehož proražení termobarické hlavice nestačí. Wikipedia pak doplňuje, že je TOS-1A tvořen vícenásobným raketometem usazeným na podvozku tanku T-72, případně T-90, který z něj de facto vychází, a v provozu je od roku 1988.

Video: Ukrajinci nedají Rusům vydechnout. Na skoro 600 km zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v jižním Rusku

Na záběrech je přitom patrné, že Ukrajinci objevili ruský TOS-1A v době přesunu za bílého dne, a pravděpodobně mířil k palebné pozici, jelikož byl plně nabitý. Toho také operátor dronu využili a zasáhl mu dronem právě rakety, z nichž některé nejspíše vybuchly na místě, ale řada dalších vyletěla možná nižší stovky metrů daleko, kde explodovala.

Následný pohled na raketomet pak ukazuje, že z něj zbyly prakticky jenom ohořelé trosky, takže je nemožné, aby posádka přežila. Dron byl soudě dle stylu letu kvadrokoptéra, na níž Ukrajinci nejčastěji montují granát z RPG-7. Wikipedia uvádí, že PG-7VL prorazí až 500 mm RHAe, ale v tomto případě to nebylo úplně relevantní, protože odpalovač není pancéřovaný.

Článek Video: Rusové shořeli v ohnivém pekle svého raketometu, z něhož trnou hrůzou i ti nejtvrdší vojáci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ztráta letounů pro logistiku do 1 100 km

Antonov An-26 je transportní letoun s kořeny v Sovětském svazu, kde provedl první let roku 1969, uvádí Wikipedia s tím, že vzniklo od té doby do roku 1983 celkem 1 404 kusů. Určen je přitom na krátké a střední tratě, konkrétně do 2 500 km, ale při plném naložení do 1 100 km, na něž přepraví asi 6 000 kg nákladu nebo 40 cestujících při cestovní rychlosti 440 km/h.

Katastrofa větší, než se zdá. Ukrajinci sestřelili nejmodernější frontový bombardér za skoro 800 milionů

Cena letounu není veřejně známa, ale z různých zdrojů vyplývá, že se pohybuje kolem 750 tisíc dolarů, což je asi 16 milionů korun. Na vojenské poměry jde tedy o levnější kus techniky, ale stále má své místo, a pokud o něj letectvo přijde, nedokáže armádě zajistit potřebné zásobování, a je třeba přisunout do oblasti, kde letouny chybí, jiné, takže mohou chybět jinde.

Ze záběrů je patrné, že Ukrajinci použili k jejich zničení drony, prakticky jistě s křídly (nikoliv kvadrokoptéry a jim podobné), jelikož musely zdolat dlouhou vzdálenost. O jaké se jednalo, nelze určit, ale Armádní Zpravodaj na základě podobných případů slouží, že tradičně An-196 Liutyi, který má dle Wikipedie dosah až 2 000 km s 50kg hlavicí, a do 600 km s 75kg hlavicí.

Svědectví důstojníka americké armády říká, že USA skrývají po desítky let nejenom UFO, ale i samotné mimozemšťany

Jelikož došlo k zásahům na Krymu sousedícího s Ukrajinou, stačila by jistě druhá varianta. Navíc by to dávalo smysl i skrze velikost objektu – na 23,8 metrů dlouhý letoun by nemusela slabší hlavice stačit, ale takto to byla jistota. První An-26 přitom skončil celý v plamenech, což potvrdila kamera z druhého dronu, a druhý mohl dopadnout stejně, i když to vidět není.

Článek Video: Ukrajinci zasáhli na Krymu velký kalibr, dva letouny Antonov An-26, na něž ruská armáda spoléhá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stíhač tanků Rusové prvním útokem minuli

AMC-10RC je všestranné francouzské obrněné vozidlo, které může být nasazeno při obrněném průzkumu, jako stíhač tanků, nebo k provádění palebné podpory, event. i v dalších rolích. K jeho velkým přednostem patří nízká hmotnost a vysoká mobilita, díky čemuž může být přepraveno letadlem, uvádí Wikipedia, a v základní verzi je obojživelné, což se na Ukrajině hodí.

Katastrofa větší, než se zdá. Ukrajinci sestřelili nejmodernější frontový bombardér za skoro 800 milionů

Nutno podotknout, že ačkoliv bylo zařazeno již v roce 1979, tehdy do výzbroje francouzské armády, představuje dodnes silný úderný prostředek. Armádní Zpravodaj ho již hodnotil jako schopný zničit i nejlepší ruský tank, T-90M Proryv-3, pakliže využije zmiňované vysoké mobility a zaujme správné palebné postavení, neboť ja vybaven pouze 105mm kanonem F2.

Jeho max. rychlost dosahuje 85 km na silnici a 40 km v terénu, zatímco dojezd až 800 km. Má přitom poměrně nízkou siletu, takže se může dobře schovat za terén a jiné překážky, a pokud by došlo na přímý střet s tankem, moc šanci by asi neměl, jelikož má pouze 23mm pancíř, byť s možností montáže přídavného – ten byla ale zvýšil jeho hmotnost a omezil rychlost.

Video: Ukrajinci nočními údery zdevastovali páteř ruské PVO na Krymu

Na záběrech je patrné, že čekal v palebném postavení mezi stromy, ale nebyl jakkoliv maskován, a jelikož stromy ani neměly listí, byl poměrně dobře vidět. Rusové se ho rozhodli zničit pomocí dronu, nejspíše vybaveného hlavicí z protitankového granátometu RPG-7, který váží 2,6 kg, a jehož průraznost je udávána na 500 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia.

Existuje sice i lepší s průbojností 900 mm RHAe, ale ten váží 4,5 kg, takže ho malý dron neunese. Rusové přitom prvním útokem minuli a nejspíše ho ani nepoškodili, ale druhý již vedli přesně seshora za věž, a pozdější záběry z průzkumného dronu ukazují, že byl AMX-10RC zničen. Není ovšem jasné, zda v něm tou dobou byla posádka, ale v okolí vidět není.

Článek Video: Rusové zničili ukrajinský stíhač tanků AMX-10RC z Francie. Zprvu minuli, ale podruhé mířili zcela přesně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Extrémně silná střela proti starému „křápu“

BMP-2 je bojové vozidlo pěchoty, které bylo zavedeno z době Sovětského svazu roku 1980, a i přes svůj značně pokročilý věk a bídné vlastnosti slouží v mnoha armádách dodnes. Jeho hlavní výzbrojí je automatický kanon 2A42 ráže 30 mm s bojovou rychlostí palby 200 až 300 ran za minutu, ale konstrukční je až 550 ran za minutu, potvrzuje Wikipedia.

Ukrajina prakticky vymazala ruské speciální jednotky SPECNAZ. Tajný dokument tvrdí, že utrpěly nejméně 95% ztráty

Jeho efektivní dostřel je až 4 km a zvládá střílet za jízdy i díky stabilizátoru. Pancéřování je nicméně extrémně slabé, odolá pouze zbraním do ráže 33 mm, takže ho snadno zničí kdejaká slabší střela nebo protitankový granát. Užití Stugna-P proto považuje redakce Armádního Zpravodaje až za zbytečné, ale vojáci nejspíše neměli k dispozici nic jiného.

Jedná se o ukrajinský protitankový raketový komplet dlouhého dosahu s dálkovým naváděním po laserovém paprsku, který využívá střely ráže 130 mm a 152 mm. Tandemová kumulativní hlavice 130mm střely RK-2S prorazí až 800 mm homogenního pancíře, zatímco hlavice 152mm střely RK-2M-K prorazí až 1100 mm homogenního pancíře, uvádí Wikipedia.

Video: Moderní ruský tank T-72B3 přežil přímý zásah raketou z boku, ale druhá do věže ho do 3 vteřin nechala explodovat

Stačí tedy i na nejlepší ruský tank T-90M, jehož odolnost je v nejsilnější místech 850 mm RHA, pakliže má reaktivní pancéřování Kontakt-5, doplňuje Wikipedia, ale některé střely Stugna-P jsou speciálně navrženy i k jeho prorážení. Záběry, ač jsou velmi nekvalitní, ukazují zásah ruského BMP-2, z něhož se začalo výrazně kouřit, ale ještě chvíli jelo.

Jak dlouho, není jasné, záběry totiž končí, ale redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že po pár metrech muselo zastavit – pokud to neudělal řidič, tak poškození. Silný kouř navíc naznačuje, že začalo hořet, a není pravděpodobné, aby to vojáci uhasili. Možná jim to dalo čas, aby utekli, ale zničení BMP-2 je de facto jisté, byť není přímo vidět.

Článek Video: Brutální střela Stugna-P zasáhla ruské BMP-2, ale pokračovalo v cestě. Byla proti němu až zbytečně silná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úder vedený pod věž pronikl skrze ochranu

T-72 je hlavní bojový tank zařazený do výzbroje roku 1973, uvádí Wikipedia, a to jako nástupce již nedostačujícího tanku T-64. Protože ho za celou dobu vzniklo asi 25 tisíc kusů, lze ho označit za jeden z nejúspěšnějších v historii, ačkoliv je na dnešní poměry nedostačující. Nezvládá tak výkonnou munici jako modernější protějšky, a rovněž už není tak odolný.

Video: Ukrytý Leopard 2A4 způsobil paniku v ruském konvoji. Zcela ho rozstřílel, nepřítel ani nevěděl, odkud na něj pálí

Ochrana T-72 původně vycházela z kombinace válcované oceli a kompozitních vložek ve věži a čele korby, a pozdější modernizované verze byly doplněny o reaktivní pancéřování, zejména tedy Kontakt-5 nebo výkonnější Relikt, přídavné modulární pancéřování, a často i síťovou (cage/slat) ochranu proti kumulativním náložím protitankových střel a granátů.

Tank ve videu byl opatřen jednou ze slabších ochran menšího rozsahu, prakticky zakrývala jenom věž, i když ze všech směrů, zatímco jedna z nejzranitelnějších částí – motorová – zůstala zjevně odhalená. Operátor dronu si nicméně stejně zvolil úder do zadní části pod věž, aby exploze hlavice pronikla dovnitř a odpálila vezenou munici, což se také povedlo.

Video: Ukrajinský pilot prokázal mimořádné zvládnutí MiG-29. Letěl těsně nad zemí, než silně udeřil na ruské pozice

Sice ji měla teoreticky oslabit kovová síť, ale to se evidentně nestalo a T-72 mohutně explodoval, což mělo za následek odhození věže o několik metrů. Jsou ovšem známy i případy, kdy letěla i desítky metrů daleko. Následovaly pak ještě nejméně tři velké výbuchy, které odhodily hořící trosky do okolí. Dron mohl přitom nést granát z RPG-7, který má dle Wikipedie průbojnost kolem 500 mm RHAe, což na spoj mezi věží a podvozkem stačí.

Článek Video: Ruský tank T-72 opakovaně mohutně explodoval. Sice to nebyl „nejdelší hod věží“, ale je definitivně po něm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci nechali při útěku otevřený poklop

T-90M je zdaleka nejlepším tankem v ruské armádě, do jejíž výzbroje vstoupil roku 2019. Vychází přitom z původního T-90 z počátku 90. let 20. století, který je hlubokou modernizací T-72, takže i když se to může zdát, nejde o novou konstrukci. Ale přesto má řadu silných stránek, ačkoliv stejně tak slabin, zejména pak vysokou palebnou sílu a relativně dobrou ochranu.

Video: Ukrytý Leopard 2A4 způsobil paniku v ruském konvoji. Zcela ho rozstřílel, nepřítel ani nevěděl, odkud na něj pálí

Wikipedia upřesňuje, že pokud je osazen reaktivním pancéřováním Kontakt-5, dosahuje odolnosti proti APFSDS až 830 mm, zatímco proti HEAT to je až 1 550 mm. Jedná se ovšem o údaje v tom nejlépe chráněném místě, což je zpravidla zepředu, ale to si ukrajinští vojáci dobře uvědomují, a tak i v tomto případě zvolili úder do méně chráněné zadní části.

Sice není přímo vidět, jelikož došlo zřejmě k seknutí nahrávání, ale Armádní Zpravodaj odhaduje, že ho ukrajinská armáda provedla sebevražedným dronem. Tím naletěla do zadní motorové části, která je všeobecně jednou z nejhůře chráněných, a vypadá to, že T-90M ani neměl jakoukoliv přídavnou ochranu v podobě protidronové klece, pouze tedy reaktivní pancíř.

Německé Eurofightery ochránily hranice NATO. Vzlétly k ruskému Il-20 nad Baltským mořem

Ten ale v dané části není, takže stačí k proražení pancíře i slabší zbraň. FPV drony pohybující se na bojišti nesou časti protitankový granát z RPG-7, který má ve verzi PG-7VL průraznost až 500 mm RHAe. Existuje sice i průbojnější PG-7VR, ale ten je o 1,9 kg těžší, uvádí Wikipedia, což znamená, že už by ho malý dron neunesl – obvykle zvládá stovky gramů, větší pak do cca 3 kg.

I když se z tanku kouřilo, Rusové s ním ujížděli, dokud mohli. Není jasné, zda zastavili na kolejích schválně, nebo jestli byl motor kvůli útoku poškozen, ale později hořet přestal. To už ovšem byli vojáci pryč, načež přiletěl bombardovací dron, aby vhodil otevřeným poklopem pumu. Není jisté, zda ho zničila už ta, záběry končí, ale je pravděpodobné, že Ukrajinci útok opakovali.

Kdyby přitom vojáci nenechali tank takto zranitelný, nastoupily by nejspíše drony sebevražedné, event. by ho mohlo zaměřit dělostřelectvo, ale není jasné, zda bylo v dosahu. Jak rychle se dostal bombardovací letoun k T-90M, zhodnotit nelze, každopádně je běžné, že bývá pro tyto situace poblíž, takže mohlo jít teoreticky o desítky vteřin, ale spíše o nižší minuty.

Článek Video: Rusové na poslední chvíli utekli z tanku T-90M. Zůstat v něm o chvíli déle, smrt by byla jistá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela s průrazností přes 1 200 RHAe

Hlavní roli sehrává v tomto případě Stugna-P, jejíž protitankové střely jsou jednoznačně tím nejlepším, co domácí ukrajinská produkce nabízí. Vsadila přitom na sovětskou taktiku, a sice na velikou sílu, která má rozdrtit i ten nejlépe chráněný tank, ačkoliv by ho zasáhla do dobře chráněné části. Což se minimálně na záběrech podařilo více než úspěšně.

Ruské letectvo posíleno o nejlepší frontové bombardéry současnosti. Jediné na světě unesou až 14 tun výzbroje, ale jsou i zklamáním

K incidentu došlo nejspíše v noci nebo za zhoršené viditelnosti, kdy má Stugna-P dosah 3 000 m, i když přes den to je až 5 000 m, potvrzuje Wikipedia. Využívá přitom dva typy střel – ráže 130 mm a ráže 152 mm, přičemž první váží 30 kg, a druhá 37 kg. Už z toho je patrné, že je těžší silnější, konkrétně prorazí přes 1 200 mm RHAe, a její hlavice je navržena tak, aby pronikala reaktivním pancéřováním, i když jsou známy případy, kdy si s ní dokázalo dobře poradit.

Za nevýhodu, ale současně i výhodu, lze označit navádění pomocí laseru, kdy musí operátor po celou dobu držet paprsek na cíli, aby ho střela s přesností zasáhla a nefungovala na ni řádně protiopatření, například rušení. Let Stugna-P sice trvá jenom několik vteřin, ale stejně to vojáky vystavuje riziku odvetné palby, potažmo odhalení, jelikož se nemohou hned schovat.

Video: Těžká palba ruské armády neutichala, a přesto Leopard 2 odolal, a ještě z bojiště odtáhl T-72

Jaký přesně tank byl ve videu zasažen, není jasné, ruská armáda jich používá celou řadu. Hodně se spoléhá na T-72 v různých modernizacích, ačkoliv nasazuje i staré T-62, vedle nichž využívá stále častěji své nejlepší, tedy T-90M, a také T-80, opět s různým stupněm modernizace.

Článek Video: Nejbrutálnější ukrajinská střela potvrdila dominanci na bojišti. Ruský tank se po zásahu ihned rozletěl na všechny strany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden granát má dvě hlavice, které skenují terén

T-90M je aktuálně nejlepším tankem v ruské armádě, do níž vstoupil v roce 2019. Jedná se ovšem pouze o hlubokou modernizaci původního T-90, který zase vychází z již velmi starého T-72, uvádí Wikipedia. Jeho pancíř přitom dosahuje v nejodolnější části až 1 550 mm RHAe, ale zhruba 2/3 z toho tvoří reaktivní pancéřování. Z boku, zezadu a seshora je to však mnohem méně.

Tvrdá realita, která se Rusku nehodí: Proč je F-35 přes tisíc, zatímco Su-57 sotva pár desítek včetně prototypů

Nicméně ani při zásahu do nejodolnější části by nejspíše neměl tank šanci dělostřeleckému granátu odolat. Na ten ho přitom připravila nejspíše protitanková mina, eventuálně dron, jelikož se podle záběrů zdá, že byl v době úderu znehybněný. Pro dělostřelectvo to byla snadná práce, přičemž zvolilo řízený dělostřelecký granát SMArt 155 z Německa.

Ten je speciálně navržen pro útok na obrněná vozidla seshora, k čemuž má dvě hlavice. Těm se po dosažení cíle otevřou padáky, načež začínají skenovat oblast pomocí pod sebou infračerveným senzorem a radarem s milimetrovými vlnami, uvádí Wikipedia, což umožňuje využít SMArt 155 ve všech typech terénu a povětrnostních podmínkách, potvrzuje Wikipedia.

Polská armáda dostala desítky nových tanků M1A2 Abrams. Vytvořeny jsou jako „jeden výstřel, jedno zničení“

Když potom najde cíl, snese se k němu v ostrém úhlu, díky čemuž udeří do místa, kde je obrněnec chráněn nejméně. Následky lze vidět na záběrech, kde ruský tank T-90M hoří, a zjevně byl zasažen do věže. Později došlo nejspíše k odpálení uložené munice, protože z něj začaly vycházet mohutné plameny. Není ale možné posoudit, zda mu nakonec odletěla věž.

K tomu dochází v momentě, kdy obrovský tlak odpálené munice nemá kam unikat, a tak si najde cestu ven nejslabším místem, tedy spojem mezi věží a podvozkem. To je nazýváno jako jack-in-the-box efekt, uvádí Wikipedia, a je typický pro sovětské, resp. ruské tanky. Mají totiž munici v prostoru pro posádku, zatímco v západních je v odděleném prostoru, což ji chrání.

Článek Video: ruský T-90M se stal zcela bezradným. Německý granát se dvěma hlavicemi ho rozstřelil s naprostou přesností se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank první střele odolal, ale jenom částečně

FGM-148 Javelin je přenosný protitankový systém uvedený do služby v 90. letech 20. století, tehdy v americké armádě, ale postupně se dostal i do zemí NATO a k dalším spojencům. Navržen je pro obsluhu dvěma vojáky, i když v „nouzovém“ režimu to zvládne i jeden, a díky pasivnímu infračervenému navádění pracuje v režimu „vystřel a zapomeň“, uvádí LockheedMartin.

Rusové jenom žasnou. Ukrajinci ukázali, jak správně využívat tažené houfnice, jimiž často překonávají samohybné

Díky tomu nemusí střelec udržovat cíl, ale může se hned po výstřelu přesunout do úkrytu, nebo zaujmout jinou palebnou pozici, čímž se vyhýbá odhalení. Klíčovou vlastností Javelinu je tzv. „top-attack“, což znamená, že vystoupá do výšky až 150 m, a poté klesá strmou trajektorií, potvrzuje Wikipedia, aby zasáhla cíl seshora, tedy v místě, kde bývá pancíř vozidel nejslabší.

Tandemová kumulativní hlavice je navržena tak, aby nejdříve deaktivovala reaktivní pancéřování, a následně prorazila vlastní pancíř tanku. Zničit tak dokáže i ty nejodolnější, ale v tomto případě bylo třeba úder zopakovat. Už první sice zjevně způsobil mohutnou explozi, ale nejspíše dovnitř neprorazil, i když tank znehybnil – druhý Javelin ho pak poslal na věčnost.

Video: Ukrajinec pohlédl smrti do očí a vlezl přímo před tankový kanon, aby trefil druhý granátometem RPG-7 zezadu

Zaútočit přitom dokáže až na 4 000 metrů, takže musí být operátoři poměrně blízko frontě a správně se tam ukrývat, přičemž průraznost přesahuje 760 mm ekvivalentu RHAe. Zasažený tank měl být T-80, ale v neznámé verzi – třeba B podle Wikipedie odolá proti APFSDS až do 575 mm, zatímco HEAT do 650 mm, ovšem verze U až do 780 mm proti APFSDS, a do 1 320 mm proti HEAT, za což vděčí modernímu reaktivnímu pancíři Kontakt-5.

Existuje tedy i vyspělejší Relikt osazované například na tanky T-90M, ale ze záběrů je nemožné určit, o jaký se jednalo. V prvním případě každopádně alespoň částečně zafungoval, jelikož nebyl obrněnec zničen, i když není jasné, zda osádka přežila. Teoreticky měla čas utéct do blízkého zalesněného pásu, ale to vidět není, a stejně tak mohla být výbuchem omráčena.

Video: Zásah za 30 000 Kč zničil nejsilnější ruský tank za 4,3 miliardy korun. Obří nepoměr podtrhuje konec tanků

Cena jednoho tanku T-80 se přitom pohybuje kolem 3 milionů dolarů, v přepočtu tedy 65 milionů korun. Řada zdrojů se shoduje, že jde o údaj pro nejvyšší modernizaci BVM, ale těch nižších už nějakou dobu tolik nejezdí, protože ruská armáda časem pochopila, že pokud mají mít alespoň šanci na bojišti, je potřeba je silně chránit jak reaktivní pancířem, tak třeba klecí. Střela pro Javelin stojí mimochodem asi 175 až 250 tisíc dolarů, tj. 3,762 až 5,4 milionů korun. Použití dvou tedy odpovídá zhruba 1/6 ceny zničeného tanku, což je pořád dobrý poměr.

Článek Video: Ukrajinci zničili Rusům tank za 65 milionů Kč. Ale museli použít dvě střely za skoro 11 milionů korun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Slabší granátomet na úder zezadu pořád stačí

Malá úderná komanda s protitankovými zbraněmi se ukazují jako velmi účinná proti tankům od samého počátku války na Ukrajině, a tento případ to jenom potvrzuje. Ukrajinský voják se zřejmě „zbláznil“, když zcela neohroženě vylezl z úkrytu mezi stromy a trávou, aby střelil projíždějící ruský tank T-80BV zezadu do věže nanejvýš z 30 metrů, a zničil ho tak.

Video: Zásah za 30 000 Kč zničil nejsilnější ruský tank za 4,3 miliardy korun. Obří nepoměr podtrhuje konec tanků

Je možné, že chtěl zachránit spolubojovníky, protože jinak si zřejmě nelze vysvětlit, že vlezl přímo před druhý tank, který na něj mířil a zjevně ho zaměřoval. Ale Ukrajinec možná neměl jinou možnost, pokud chtěl zachránit spolubojovníky, ale také mohlo jít o pomstu „ze zoufalství“ s cílem vzít s sebou alespoň někoho. To už ovšem na záběrech z dronu vidět není.

Z tanku se každopádně mohutně kouří, což napovídá, že granát pronikl dovnitř. Použit měl být starý protitankový granátomet RPG-7 zavedený již roku 1961, uvádí Wikipedia, který sice prorazí max. 900 mm RHAe pomocí granátu PG-7VR, ale při úderu zezadu či do spoje věže a podvozku to stačí, protože tam je ochrana tanku nejslabší a hodně pod touto hodnotou.

Rusko v tichosti vyzbrojilo Su-57 střelou Zirkon. Může to být zabiják lodí, ale také taktika, jak neúspěšné letadlo prodat

Jednat se mělo o T-80BV, což je jedna z modernizací „té-osmdesátky“, která má ovšem reaktivní pancíř pouze v přední části podvozku a věže, a částečně pak na bocích, uvádí Wikipedia. Ochrana tedy není nejlepší, i když je možné, že byla v tomto případě doplněna – scházela ovšem třeba přídavná protidronová ochrana v podobě klece, která je dnes standardem.

Článek Video: Ukrajinec pohlédl smrti do očí a vlezl přímo před tankový kanon, aby trefil druhý granátometem RPG-7 zezadu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ujíždějící tank to z nenadání schytal Javelinem

FGM-148 Javelin je americký přenosný protitankový raketový systém zpočátku přijatý do výzbroje americké armády, a to v 90. letech 20. století, ale rychle si získal pověst jedné z nejúčinnějších zbraní proti tankům. K obsluze je třeba dvou vojáků, ale v případě nutnosti stačí jeden. Předností je režim „vystřel a zapomeň“ díky infračervenému navádění, takže střelec nemusí po odpalu dál udržovat cíl v zaměřovači, a zároveň se může rychle přesunout jinam.

Rusko v tichosti vyzbrojilo Su-57 střelou Zirkon. Může to být zabiják lodí, ale také taktika, jak neúspěšné letadlo prodat

Wikipedia potvrzuje, že je hlavní předností Javelinu útok seshora, tzv. „top attack“, kdy střela po odpalu nejprve prudce vystoupá, a poté přejde do strmé klesavé dráhy, čímž zasáhne obrněnec v místě s nejslabším pancéřováním. To z něj dělá extrémně nebezpečnou zbraň i proti těžce chráněným tankům, které však mají odolnost soustředěnou hlavně zepředu.

Javelin lze mimochodem použít i v režimu přímého útoku, např. proti budovám, bunkrům nebo lehce obrněným cílům. Střela má průraznost přesahující 760 mm, a byť ji může zastavit reaktivní pancíř, není to pravidlem. Udeřit pak může na vzdálenost až 4 000 metrů, a v případě záběrů to rozhodně musel být útok alespoň na poloviční vzdálenost, ale nejspíše delší.

Rusko nemá tanky, tak poslalo z výstavy na frontu modernizovaný T-90MS, který byl zřejmě jediným exponátem

Na jaký tank vojáci útočili, není ze záběrů možné poznat – pouze to, že zjevně ujížděl přes pole, čímž za sebou zanechával viditelnou prašnou stopu. Zpozorovat ho tedy bylo možné z dálky, ale není jasné, kdo ho odhalil – mohlo jít o dron, který předal informace připraveným jednotkám. Ti pak FGM-148 Javelin zaměřili, a několik vteřin po odpalu tank explodoval.

Článek Video: Javelin na ránu z několika kilometrů zničil rychle ujíždějící ruský tank. Stačila na to jedna precizní rána se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci udělali chybu, když tank opouštěli

T-80 je stále jedním z lepších tanků, s nimiž se lze na současném, alespoň východním bojišti, setkat, i když byl zařazen do výzbroj již roku 1976, potvrzuje Wikipedia. Zejména s modernizaci BVM, tedy té nejlepší možné, má však stále solidní vlastnosti – třeba vylepšený 125mm kanon 2A46M-4 s moderní municí nebo raketový systém 9K119M Refleks-M.

Rusko nemá tanky, tak poslalo z výstavy na frontu modernizovaný T-90MS, který byl zřejmě jediným exponátem

S ničením nepřátel mu pomáhá řízení palby Irtyš a střelecký zaměřovač Sosna-U (stejný, jaký má modernější tank T-90A), a nový nabíjecí automat je též schopný střílet granáty 3BM59 APFSDS s ochuzeným uranem a wolframem 3BM60. Z hlediska ochrany má pak reaktivní pancéřování Relikt, o němž je známo hlavně to, že má dvojnásobnou účinnost oproti Kontaktu-5.

To dle Wikipedie poskytuje ochranný účinek, v ekvivalentu RHAe, 200 až 250 mm proti APFSDS, zatímco proti tvarovým náložím (HEAT) 600 mm. Teoreticky jsou tedy hodnoty Reliktu až 500 mm proti APFSDS, a až 1 200 mm proti tvarovým náložím, ale v praxi se ukazuje, že ani to tank zdaleka neochrání. Kostky reaktivního pancéřování má navíc T-80BVM i na věži.

Rusko chce zpět S-400, které prodalo východnímu členovi NATO. Ve válce mu schází

Rovněž hodně rozšířená modernizace T-80BV ovšem využívá pouze Kontakt-1, které ochrání tank před tvarovanými náložemi, ale už nikoliv proti APFSDS, uvádí Wikipedia. V případě T-80 na záběrech byl navíc vybaven protidronovou ochrannou klecí, i když pouze nad věží. I tak ovšem operátor dronu vyhodnotil, že bude nejlepší vést úder zepředu, ale nikoliv do klece.

Ta totiž přivede hlavici k explozi, takže by už neměla být natolik silná, aby pronikla reaktivním pancéřováním a vlastním pancířem tanku, čehož si byl operátor vědom. Armádní Zpravodaj přitom odhaduje, že dron nesl nanejvýš protitankový granát RPG-7 typu PG-7VL těžký 2,6 kg, potvrzuje Wikipedia, neb malý letoun více neunese, s průrazností kolem 500 mm RHAe.

Fotografie prozrazuje, že se ruským inženýrům podařilo vyvinout raketu R-77M a otestovat ji na Su-35S. Určena je také pro Su-57

Úder by běžně mohl být veden těsně pod věž, potažmo do spoje s podvozkem, kde bývá ochrana slabá, a také tam může prorazit přímo k uložené munici. Ve zlomku vteřiny je ale vidět otevřený poklop, takže je zřejmé, že dron udeřil právě do něj, díky čemuž nestálo explozi hlavice nic v cestě. To ostatně potvrzuje i okamžitá exploze munice, která tank zničila.

Zničení ruského tanku T-80 pomocí dronu, který se trefil do otevřeného poklopu (zveřejněno 10. května 2025)

Článek Video: Rusové udělali školáckou chybu a nechali otevřený poklop tanku T-80. Ukrajinci ho jednou ranou odpálili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 nevybouchl, řidič ale přesto bojoval s časem

Vojáci v tancích, ovšem i v další obrněné technice, to dnes mají na bojišti těžké. Ani přes opravdu mohutný pancíř nemají jistotu přežití, protože je mohou, často opakovanými útoky, de facto odkudkoliv a kdykoliv udolat drony – sebevražedné se silnějšími hlavicemi, ale i bombardovací. Ty jsou sice slabší, ale rovněž dokáží dobře chráněný tank zničit.

Ukrajinští důstojníci ukořistili tanky T-72 a zařídili jejich nasazení proti Rusku. Speciální střelou prorazí až 900 mm RHAe

Na záběrech je vidět ruský tank T-72, jemuž se kouří z věže, zatímco z motorové části mu šlehají plameny, což znamená, že to buď schytal vícero pumami, případně se výbuch rozšířil vnitřkem. V takovém případě hraje osádka o čas, protože pokud ještě munice nebouchla, hrozí to každou vteřinou, což si zjevně uvědomil řidič, který urychleně vylezl a upaloval pryč.

Ostatní spolubojovníky ovšem nechal uvnitř a ani se je nepokusil vytáhnout. Armádní Zpravodaj soudí, že se buď jednoduše bál o vlastní život, tak nechtěl riskovat, nebo mohl zjistit, že jsou po útocích dronu mrtví, ačkoliv to vzhledem k rozsahu poškození nevypadá, že by již došlo k vnitřní explozi. To ovšem vidět není, a navíc záběry končí dříve, než tank explodoval.

Rusko vybuduje u Finska mohutné opevnění jako nárazník proti NATO. Hranice je dlouhá přes 1 300 km

Teoreticky měl tedy dostatek času na vytažení zbylých dvou vojáků, střelce a velitele, ale to nemohl vědět. Wikipedia přitom doplňuje, že byl T-72 zaveden do výzbroje v roce 1973, ale od té doby prošel řadou modernizací, které ho udržují i na dnešním bojišti. Tou nejlepší je B3M hojně rozšířená hlavně v ruské armádě, která je také největším uživatelem T-72.

Na střeše věže a předku podvozku má přitom viditelné kostky reaktivního pancéřování. Například Kontakt-5 má podle Wikipedie ochranný účinek proti APFSDS od 200 do 250 mm RHAe, a proti tvarovým náložím HEAT celých 600 mm RHAe. Jenomže na zbytku chybí, a k dispozici není ani žádná protidronová klecová ochrana, takže operátor logicky mířil do slabších míst.

Video: Neuvěřitelné štěstí měla ukrajinská PVO, když sestřelila ruskou balistickou raketu Iskander starým kanonem Zu-23-2

Vrchní část tanku T-72 má pancíř tlustý jenom cca 30 mm, uvádí theSovietArmourBlog, takže stačí k jeho proražení i mikropumy shazované z dronů. U těch sice nelze ověřit průbojnost, ale pokud se soustředí do stejného místa, pancíř oslabí, až nakonec nějaká projde, zatímco bloky reaktivního pancéřování zase odpálí, načež jim musí čelit jenom vlastním pancíř T-72.

Útoky dronů, ale i jinými zbraněmi, například protitankovými střelami, jsou přitom z popsaných důvodů často vedeny na věž, případně těsně pod ní do spoje s podvozkem. Střelec a velitel ve věži jsou tak vystaveni největšímu riziku, zatímco níže (a vpředu) sedící řidič má právě v těchto případech větší šanci přežít, ačkoliv není jasné, jak často se to povede.

Hořící ruský tank se zřejmě snažil otočit, ale po chvíli z něj utíká řidič, zatímco ostatní zůstávají uvnitř (zveřejněno 23. července 2025)

Článek Video: Mají řidiči tanků vyšší šanci na přežití? Z hořícího ruského T-72 utekl pouze on, ostatní vojáky nechal uvnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střecha nejspíše alespoň první úder pohltila

Vzhledem k tomu, že video začíná již částečně zahaleným tankem, nelze přesně určit, o jaký se jedná, ale dle redakce Armádního Zpravodaje půjde o nějakou verzi T-80, i když se téměř jistě nejedná o nejlepší BVM, případně může jít o T-72, ale zřejmě nějakou starší, nikoliv B3 a B3M. Na výsledku to nicméně nic nemění a po opakovaném útoku explodoval.

Ukrajinci ukořistili nejlepší ruský tank, T-90M Proryv-3, a nasadili ho proti okupantům. Přinesl ponaučení i velké zklamání

Nad věží je viditelná protidronová střecha z vlnitého plechu, podle čehož Armádní Zpravodaj odhaduje, že jde o záběry z roku 2022 nebo 2023, kdy právě s tímto typem ochrany ruská armáda experimentovala jako s první možnou konstrukcí proti dronům, ale neukázala se příliš účinná. V tomto případě však nelze posoudit, kolik úderů vydržela.

Je zřejmé, že nejméně první pumě z bombardovacího dronu odolala, zatímco druhá již pronikla poškozenou konstrukcí – soudě podle toho mohl být konečný útok nejméně třetím, jelikož je nepravděpodobné, aby tank zapálil první – ten spíše prorazil obranu a druhý ho zapálil, ale pro jistotu shodil operátor ještě třetí a přesvědčil se, že tank skutečně exploduje.

Video: Neuvěřitelné štěstí měla ukrajinská PVO, když sestřelila ruskou balistickou raketu Iskander starým kanonem Zu-23-2

V blízkosti je též vidět i další zničená technika, takže už v něm vojáci zřejmě nebyli. Mohli ale nechat otevřený poklop, jímž pumy vnikaly, jelikož běžně nemívají takovou sílu, aby porazily tankový pancíř – teoreticky to ale možné je – třeba T-72 má na střeše sílu jenom 20 až 30 mm, upřesňuje theSovietArmourBlog, na což může stačit i neprotitankový granát.

O znehybnění tanku se potom mohla postarat protitanková mina. Ve válce na Ukrajině je oběma stranami hojně užívána TM-62, která váží 8,5 kg, z čehož připadá 7,5 kg na trhavinu, jak potvrzuje Wikipedia. To je dostatek na proražení dna i toho nejlepšího tanku, případně na roztržení pásu a poškození pojezdových kol. Stojící tank je pak snadným cílem nejenom pro drony bombardovací, ale také pro sebevražedné nebo dělostřelectvo.

Článek Video: Přídavná „střecha“ ruského tanku se ukázala jako neefektivní. Ukrajinci T-80 zastavili a útočili, dokud neexplodoval se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden přesný úder a ruský tank explodoval

Jaký tank se na záběrech nachází, není možné s přesností určit, jelikož má charakteristické rysy zakryté, ale ve výsledku to není tak podstatné. Patrně najel na protitankovou minu, protože je, vzhledem k nadcházejícímu úderu, znehybněný – jindy by to mohlo být i dron, ale není patrné žádné poškození od výbuchu hlavice, takže půjde spíše o první variantu.

Video: Mimořádně precizní úder Javelinu rozerval ruský tank T-90M. Věž letěla desítky metrů vysoko

Zastavit ho mohla protitanková mina TM-62, která obsahuje 7,5 kg trhaviny, uvádí Wikipedia, a i když může obrněnec zničit, ne vždy k tomu dojde – jejím hlavním údělem je zastavit ho třeba rozbitím pásu, event. proražením spodní části. Takto znehybněný je potom snadným cílem jak pro drony, tak pro dělostřelectvo, které se o něj v případě záběrů postaralo.

Mohlo přitom pálit klasickými projektily, ale zvolilo řízený dělostřelecký granát M982 Excalibur, s nímž dostřelí v základní verzi max. 23 km, což značí, že bylo v blízkosti bojové fronty, ale další mají dosah 40, 50 a 70 km. Celková hmotnost projektilu je 48 kg, z čehož připadá 5,4 kg na hlavici, a ukrajinské dělostřelectvo ho může pálit z britských tažených houfnic M777, případně z polských samohybných AHS Krab, která s ním dostřelí min. 40 km, uvádí Wikipedia.

AČR by se hodil raketomet NATO s dvojnásobnou silou amerického HIMARS. Rusku by vzal šanci na lepší vyhlídky

I když není udávána průbojnost projektilu, je zřejmé, že pokud zasáhne tank seshora, kde je pancíř všeobecně nejslabší – běžně pouze kolem 20 až 30 mm – prorazí ho i relativně slabý granát, takže by s ním M982 Excalibur neměl mít žádný problém. Ihned po zásahu ruský tank explodoval, a jeho zkázu nejspíše umocnil výbuch uložené munice.

Zničení ruského tanku neznámého typu pomocí M982 Excalibur (zveřejněno v srpnu 2025); zdroj videa: War Fighter

Článek Video: Ukrajinské dělostřelectvo zničilo ruský tank přesným granátem Excalibur se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Javelin tank zasáhl, ve zlomku vteřiny explodoval

T-90M je aktuálně nejlepším tankem ve výzbroji ruské armády, a jelikož má sériová výroba plánované T-14 Armaty stále problémy, pravděpodobně tomu tak bude ještě mnoho let. Je mu nutno přiznat řadu kvalit, třeba kanon ráže 125 mm, který umí střílet nové typy munice, včetně protitankových střel 9M119M Refleks, které prorazí až 900 mm RHAe, uvádí Wikipedia.

Jako druhý Pablo Escobar: chybí málo, aby americká armáda vtrhla do Venezuely a provedla mocenský převrat

Velmi silnou má mít ovšem i obranu. Podle Wikipedie ji tvoří reaktivní směs oceli a kompozitu, která odolá proti APFSDS do ekvivalentu 550 mm, a reaktivní pancéřování Kontakt-5 zvyšuje hodnotu až na 830 mm, zatímco proti HEAT to je až 850 mm pro vlastní pancíř tanku, a s reaktivním až do 1 550 mm. Neznamená to však, že je T-90M nezničitelný.

Dokonce i zepředu ho dokáže probít nejsilnější protitanková střela, ale v tomto případě se jednalo o FGM-148 Javelin, která má dle Wikipedie průbojnost 760 mm RHAe. Lze ji přitom odpálit rovně, aby zasáhla cíl do předku, boku apod., ale její hlavní síla spočívá v tom, že umí udeřit seshora, a to buď kolmo, nebo v ostrém úhlu (záleží na situaci).

Na truc Rusku: na polsko-ruské hranice jsou Američané odhodláni vyslat armádu a pomoci s obranou NATO

Svrchu je totiž pancíř tanku nejslabší a dosahuje běžně zlomku zmíněných hodnot, ačkoliv ji značně zesiluje reaktivní pancéřování. Ani to si ovšem s Javelinem ve většině případů neporadí a dopadne to tak, jako na záběrech. T-90M z ničeho nic explodoval, a je patrné, že došlo k odpálení munice, která ho rozervala a odhodila věž nevídaně vysoko i daleko.

Článek Video: Mimořádně precizní úder Javelinu rozerval ruský tank T-90M. Věž letěla desítky metrů vysoko se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden radar cennější než druhý, často jsou spolu

V obou případech jde o citelnou ztrátu, neboť se jedná o špičku v ruské protivzdušné obraně. 55Ž6M Nebo-M je přehledový radiolokační systém, který pracuje ve více pásmech (VHF, L a X). Díky této kombinaci je schopný odhalovat širokou škálu cílů až na 600 km, včetně letounů s technologií stealth. Má přitom modulární konstrukci, takže lze jednotlivé antény nasadit podle potřeby, a lze ho celkem rychle přesunovat a uvést do provozu, uvádí Wikipedia.

Su-75 Checkmate měl být levnější než F-35, a navíc rychlejší; no prostě lepší. Ale zmizel z výstav i rozpočtových plánů

Za hodnotný však Armádní Zpravodaj považuje i radar 48Ja6-K1 „Podlet“, jelikož o něm Rusko tvrdí, že je schopný lokalizovat dokonce stealth letouny včetně F-35, uvádí Twz s tím, že to je na vzdálenost 200 až 300 kilometrů, ale tvrzení o jeho schopnostech se zdají být naší redakci přehnaná, jelikož se v boji opakovaně ukazuje jako méněschopný.

Jakožto nízkovýškový radar určený hlavně k detekci cílů letících v malých výškách, kde je obtížné je zachytit kvůli zakřivení terénu nebo rušení, je vhodný třeba proti střelám s plochou dráhou letu, včetně nejnovější ukrajinské Flamingo, která již krymskou PVO potrápila, ale i proti letounům, které se pohybují těsně nad zemí. Pracuje v pásmu S a má dosah kolem 200 až 300 km, ale to závisí na aktuálních podmínkách.

Video: Rusové údajně zničili ukrajinský tank Challenger 2. Ale potvrdit to nelze

Je také vysoce odolný proti elektronickému rušení, a sám byl v zachyceném případu zjevně chráněn rušením, protože ho první dron minul, ale mohlo se jednat i o chybu operátora. Dílo tak dokonal druhý sebevražedný letoun, která mu mířil do horní části se samotným radarem, zatímco první to schytal za jízdy do boku, kde byla část radaru.

I když to ani jeden pravděpodobně nezničilo, minimálně je to vyřadilo, jelikož jde o extrémně citlivé systémy, jejichž oprava potrvá možná i několik měsíců. Často jsou přitom nasazovány společně, jelikož Nebo-M pokrývá velké výšky a vzdálenosti, zatímco Podlet hlídá nízké letové hladiny. Tímto způsobem se vzájemně doplňují a poskytují ruské PVO komplexní přehled o vzdušné situaci, ale malé drony jim zjevně dělají potíže.

Článek Video: Krymská PVO ztratila dva cenné radary, které vidí nejnovější ukrajinskou střelu Flamingo, a též F-35 až na 600 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Druhý granát RKG-3 nechal tank explodovat

RKG-3 je už velmi starý, do výzbroje byl přijat roku 1950, ale pro svou jednoduchou konstrukci a efektivitu je používán dodnes. Wikipedia upřesňuje, že dokáže prorazit až 220 mm RHAe, a jeho efektivní dostřel je 15 až 20 metrů. Voják s ním přitom musí tank ničit z bezprostřední blízkosti, potažmo podle toho, jak daleko dohodí, což ho vystavuje riziku.

Video: Ruský T-90M vydržel tři zásahy a ujížděl dále. Pancíř zafungoval, ale výzva to pro něj nebyla

Protitankový granát RKG-3 využívá kumulační (HEAT) nálož, a jeho účinnost spočívá v tom, že se při dopadu na cíl aktivuje malý padáček. Ten zpomalí a zároveň stabilizuje let granátu tak, aby hlavice dopadla na pancíř pod správným úhlem a kumulativní paprsek tak mohl proniknout co nejefektivněji seshora, tedy v místě, kde mají obrněnce nejslabší pancéřování.

Jelikož nelze rozpoznat, jaký tank na videu vojáci ničí, lze jenom odhadovat. Ruská armáda často používá T-72 v různých modifikacích – v základní verzi mají věž i motorová část pancíř tlustý jenom 20 až 30 mm, uvádí dokument CIA, ale hodnoty se v jiných zdrojích liší asi o deset milimetrů, zatímco u modernizovaných verzí B, B3 a B3M má být o trochu vyšší.

Finské letectvo po 107 letech opouští výsostný znak, odstraní z vlajky hákový kříž. Rusko by ho mohlo brát jako důvod k invazi

Zásadní ochranu mu sice poskytuje reaktivní pancéřování, potvrzuje Wikipedia s tím, že pokud je osazen Kontaktem-5, odolá až 1 180 mm RHAe proti HEAT náložím, tedy typu, jaký zastupuje protitankový RKG-3. Jde však o hodnotu zepředu věže, samotný blok reaktivního pancéřování vydrží 600 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia, což na granát pochopitelně stačí.

Je však otázkou, kam je tank zasažen, protože kostky reaktivního pancéřování nemohou pokrývat 100 % tanku, a pokud jsou jednou zničeny, stává se obrněnce v místě zranitelný. Ze záběrů je patrné, že vojáci použili na jeho zničení dva granáty RKG-3, ale až druhý ho odpálil, přičemž nejspíše zasáhl munici uloženou ve věži, která explodovala.

Z jakého důvodu se rozhodli tank zničit, není jasné, ale redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že pokud byl nepříteli zastaven v bojové zóně, nemuselo být možné ho odtáhnout a využít poté proti němu, a tak bylo bezpečnější ho poslat na věčnost.

Článek Video: Ukrajinci zničili ruský tank dvěma protitankovými granáty RKG-3 na padáčku. První přežil, druhý ho odpálil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velmi dobře schovaný, ale dron si poradily

T-80 je už relativně starý tank, podle Wikipedie byl zaveden do výzbroje roku 1976, a patří mezi relativně rozšířené, jelikož vznikl v počtu přesahujícím 5 500 kusů, kdy ho kromě ruské armády využívá hojně také Pákistán, v menším pak Ukrajina, a dříve i Jemen, Kazachstán a další. Vychází z něj mimochodem řada systémů, včetně velmi schopného ukrajinského T-84 Oplot.

Levná, a přesto účinná PVO: 49 dronů najednou zničila vmžiku nová americká mikrovlnná zbraň

Charakteristická je pro něj plynová turbína, která mu uděluje rychlost až 70 km/h, což je na těžký tank solidní, ale pozdější varianty T-80 se vrátily ke vznětovým motorům, neb se turbína ukázala jako problematická a hodně náročná na spotřebu. Vyzbrojen je pak 125mm kanónem 2A46 s hladkým vývrtem hlavně, jaký má starší T-72, a odpalovat může běžnou munici nebo protitankové řízené střely, i když za modernějšími protějšky zaostává.

Odolnost tanku pak zásadně zvyšuje reaktivní pancéřování, které je dnes prakticky nezbytností, má-li alespoň nějakou dobu přežít, i když není věčné. T-80 ve videu měl viditelné kostky reaktivního pancéřování na věži i podvozku, a v jeho prospěch hrály i stromy, jelikož se musely sebevražedné drony zamotávat do jejich větví, což znemožnilo přesné míření.

Ukrajinci pomáhají ve světě, jak mohou. Vyslali vysokokapacitní letecký speciál Antonov k hašení lesního požáru v Černé Hoře

To je dle Armádního Zpravodaje hlavní důvod, proč jich bylo k jeho zničení vysláno několik, i když hrála roli také jeho ochrana, která dokáže mnohdy odolat. Když totiž operátor dronu trefí reaktivní pancíř třeba protitankovým granátem z RPG-7, pravděpodobně dovnitř tanku nepronikne. Průraznost je totiž v nejlepším případě 900 mm RHAe, uvádí Wikipedia.

Jedná se o tandemový granát PG-7VR, ale malé drony obvykle tak těžký, váží 4,5 kg, neunesou, takže mívají slabší PG-7VL těžký jenom 2,6 kg s průrazností až 500 mm RHAe, což bývá takové maximum pro bezpilotní letoun v podobě malé kvadrokoptéry. Je ale možné, že pokud drony opakovaně mířily do stejného místa, tak první odbouchly i reaktivní pancéřování, zatímco další čelily pouze vlastnímu pancíři tanku, který je bez něj snadným cílem.

Zničení ruského tanku T-80 ukrytého mezi stromy (zveřejněno 19. června 2024)

Článek Video: Skvěle ukrytý ruský tank T-80 nakonec zmasakrovaly drony. Ale větve stromů ho dlouho chránily se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden úder byl skvělý, druhý zřejmě mimo

Video se vztahuje k útoku poblíž ruského města Simferopol v nitru poloostrova Krym, kde již dříve potvrdil zásah vrtulníků satelitní snímek – nebylo však možné určit úplný rozsah škod, neboť na něm mají oba stále zřetelně viditelné vrtule a obrysy, které vypadají spíše ohořelé než zcela zničené. Záběry z akce však chyběly, takže nebylo možné útok lépe posoudit.

Video: M2 Bradley z několika metrů rozstřílelo kanonem ruské BMP-2. Vydrželo sotva 6 vteřin, poté mohutně explodovalo

Armádní Zpravodaj je názoru, že první z dronů směrovaný pod rotor vrtulníku – jednat se mělo o Mil Mi-8 – byl veden správně a velmi pravděpodobně ho alespoň těžce poškodil, což znamená, že se několik týdnů až měsíců na nebe nepodívá, a možná už bude dobrý jenom na náhradní díly. Rozsah škod ale není znám, takže ho lze jenom odhadovat.

Oproti tomu druhý úder už nejspíše tak úspěšný nebyl – neznámo proč s ním operátor zjevně narazil do země pár metrů od vrtulníku, takže ho výbuch hlavice nanejvýš poškodil, ale asi nijak těžce, takže to ani nevypadá na jeho úplné vřazení. Na záběrech je potom vidět ještě zásah remorkéru, ale vzhledem k jeho velikosti je jasné, že byl nanejvýš poškozen.

Video: Ukrajinci odpálili ruskými vojáky nastražených nejméně 100 protitankových min, aby překazili Rusům postup

Mil Mi-8 je přitom ještě z nejúspěšnějších vrtulníků světa. Wikipedia uvádí, že slouží i přes zavedení v roce 1967 ve více než 80 zemích světa, a vznikl v počtu přesahujícím 17 000 kusů. Má řadu modifikací, ale tou základní je transportní pro přepravu až 24 osob nebo až 4 tun nákladu v podvěsu. Kvalita jeho konstrukce je oceňována i dnes, a proto výroba od orku 1961 neskončila, ale stále pokračuje, zatímco Mi-8 dostává modernější systémy.

Druhým vrtulníkem, k němuž dron letěl, byl původně odhadován na Mil Mi-24, což je podle Wikipedie bojový vrtulník zavedený v roce 1972, ale přes řadu vylepšení zůstává extrémně silný i na dnešním bojišti. Ze záběrů je nicméně patrné, že se v obou případech jednalo o Mi-8. A byť druhý nejspíše nebyl vyřazen z boje, i zničení jednoho je velký úspěch.

Článek Video: Ukrajinci bez odporu vletěli na ruské letiště a s přesností zničili vrtulník Mi-8, ale druhý těžce minuli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Operátor zasadil T-90M konečnou ránu

Útok byl pro ukrajinského operátora relativně jednoduchý, protože útočil na zcela nehybný cíl, který zřejmě dříve poškodily jiné drony, eventuálně třeba protitanková mina. Má totiž viditelně ohořelou a poškozenou pravou stranu, a také zadní část věže, ale zjevně nikoliv proraženou, i když Armádní Zpravodaj připouští, že mohla být oslabena, což další útok usnadnilo.

Video: M2 Bradley z několika metrů rozstřílelo kanonem ruské BMP-2. Vydrželo sotva 6 vteřin, poté mohutně explodovalo

Nutno poukázat na absenci jakékoliv protidronové obrany, což by napovídalo, že jsou záběry staršího data, nejspíše z roku 2022 nebo 2023, kdy ještě nebyla moc rozšířena, neboť se vojáci teprve učili, jak se proti dronům chránit. V tomto případě přitom nelze určit úplný rozsah ochrany, jelikož je přes T-90M přehozena maskovací plachta, zřejmě Nakidka.

Wikipedia nicméně doplňuje, že má v nejsilnější části, což je předek podvozku, vlastní pancíř odolnost proti APFSDS až 550 mm, zatímco proti HEAT to je až 850 mm. S reaktivním pancéřováním, které je dnes standardem, pak stoupá až na 830 mm, a v druhém případě dokonce až na 1 550 mm, což nemá šanci žádný dron prorazit.

Extrémně jednoduchá polsko-finská taktika zastaví 100 % ruských tanků i další techniky. Investice do ní jsou minimální

Typ běžně užívaný na bojišti na poměrně malý, čemuž odpovídá i nosnost ve stovkách gramů, nanejvýš v nižších jednotkách kilogramů, a konkrétně proti tankům je dron často vybaven granátem z protitankového granátometu RPG-7, který dle Wikipedia prorazí až 900 mm RHAe, ale běžné hlavice zvládají do 600 mm RHAe, což na nejsilnější místo T-90M nestačí.

V tomto případě mu ovšem dron naletěl do zadní části podvozku, kde je hodnota pancíře násobně nižší, a pokud navíc došlo k dřívějšímu odbouchnutí reaktivního pancíře, měl dron prakticky volnou cestu k vlastní – a tedy slabé – ochraně tanku. Tomu zjevně explodovala munice, ačkoliv mu neurvala věž, což je častý jev u sovětských, resp. ruských kontrakcí, jelikož měl vzniknuvší tlak kam unikat. Nevratně ho to ovšem zničilo i tak.

Článek Video: Dron opatrně zasadil ruskému T-90M konečnou ránu zezadu do podvozku. Udeřil mu do slabého místa se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

2 vrtulníky ruského letectva jsou mimo hru

Bezpilotní letouny aktuálně vládnou bojišti, kde ohrožují s přehledem i mnohem silnějšího protivníka. Ukrajina má přitom ve výzbroji i velmi schopný Liutyi domácí konstrukce, který umí udeřit na 1 000 až 2 000 km daleko, a nese hlavici těžkou 50 až 75 kg, uvádí Wikipedia. Tím dokáže ruskou armádu doslova terorizovat a ničit jí cenné cíle.

Video: Ukrajinci odpálili ruskými vojáky nastražených nejméně 100 protitankových min, aby překazili Rusům postup

Na satelitním snímku je přitom vidět letiště Simferopol v jižní části poloostrova Krym, kde to odnesly dva ruské vrtulníky – jeden Mil Mi-8, a druhý Mil Mi-24. Jeden z přihlížejících též sdílel video, na němž je velký sloup černého kouře, a zpočátku kolovaly zvěsti, že došlo k zasažení palivové nádrže, ale později se ukázalo, že pocházel z jednoho z vrtulníků.

Je velmi obtížné určit, zda došlo k úplnému zničení, jelikož je satelitní snímek nekvalitní, ale i pouhé poškození znamená vyřazení vrtulníků z boje a dalších operací, zatímco oprava zabere běžně několik týdnů i měsíců. Mi-8 je přitom víceúčelový vrtulník sloužící ve více jak 50 zemích světa využívaný hlavně k přepravě až 4 000 kg nákladu v podvěsu, nebo až 24 osob.

Extrémně jednoduchá polsko-finská taktika zastaví 100 % ruských tanků i další techniky. Investice do ní jsou minimální

Wikipedia doplňuje, že patří mezi nejrozšířenější na světě, kdy konkrétně vzniklo přes 17 tisíc kusů v mnoha modifikacích. Naopak Mil Mi-24 je vrtulník bitevní, ale pojme také až 8 osob, uvádí Wikipedia s tím, že vznikl v počtu přesahujícím 2 600 kusů, a užívá ho skoro 60 států po celém světě. V obou případech to lze tedy považovat za cenný úlovek.

Armádní Zpravodaj přitom soudí, že kdyby Ukrajinci nasadili dronů více, mohly být následky výrazně větší. Ze snímku je totiž patrné, že se relativně blízko sebe nacházelo hned několik letounů, potažmo nejméně 5 vrtulníků Mi-8 a tři Mi-24, ale také letadla Antonov An-26, nebo Tupolev Tu-134 sloužící k výcviku posádek pro strategické bombardéry Tu-160.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Článek Satelitní snímek potvrzuje zničení dvou ruských vrtulníků Mi-8 a Mi-24 na letišti v samotném nitru Krymu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice bez pancíře, ale vydržel toho hodně

Zemledelije je v podstatě vícenásobný raketomet, akorát kromě klasických raket vystřeluje miny, které tak dokáže naklást na vzdálenost až 15 km, díky čemuž to nemusí dělat vojáci, nebo třeba dron, uvádí Wikipedia. Jedná se o vcelku moderní techniku, do služby vstoupila teprve v roce 2020, ačkoliv probíhal její vývoj již v 70. letech 20. století.

Video: Skytští gryfové zničili mimořádně odolnou ruskou „tankovou boudu“. Podceňovaná konstrukce vydržela hodně

Odpalovač je ráže 122 mm a nelze zapřít podobnost s raketomety BM-21 Grad a Tornado-G, přičemž používá pro kladení min munici s motorem na tuhé palivo, plněnou různými typy min. Má přitom dvě jednotky po 25 raketách, takže umí během krátké chvíle vytvořit rozsáhlé minové pole, jímž buď zamezí nepříteli v postupu, nebo mu odřízne únikovou cestu.

K jeho zničení přitom posloužil bombardovací dron vybavený mikropumami, jichž musel shodit několik. Po prvním úderu totiž Zemledelije pokračoval v jízdě, zatímco druhý dopadl těsně vedle něj, což mu mohlo poškodit kola, ale stále ujížděl. Nakonec však byla posádka nucena zastavit a z vozidla pravděpodobně utéct, ale to nikde vidět není.

Video: Ukrajinský MiG-29 zničil ruské podzemní velitelské centrum. Puma se zavrtala a odbouchla ho zevnitř

Bombardovací dron potom Zemledelije několika ranami dorazil, a ačkoliv by se mohlo vzhledem k jeho vysoké odolnosti zdát, že v něm miny nebyly, výsledná mohutná exploze značí opak. Z odpalovače navíc šlehaly „proudy“ raketového paliva, což zkázu systému ještě více umocnilo. Celou akci se přitom podařilo zdokumentovat pomocí dronů.

Článek Video: Bombardér zničil ruský Zemledelije, který na dálku odřízne nepřítele vytvořením minového pole se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odpalovač byl prázdný, ale požár i tak velký

BM-21 Grad je jednou z legendárních zbraní, která vznikla ve více než 100 tisících kusů, a mezi její uživatele patří desítky zemí po celém světě. Zařazena byla roku 1963, ale prošla řadou modernizací, ačkoliv její základ zůstává stejný. Rakety ráže 122 mm umí nadělat v místě dopadu opravdovou „paseku“, podlehnou jí vojáci i méně pancéřovaná technika.

Video: Skytští gryfové zničili mimořádně odolnou ruskou „tankovou boudu“. Podceňovaná konstrukce vydržela hodně

Wikipedia upřesňuje, že dostřelí 0,5 až 52 km, ale nejvyšší údaj je platný pro egyptskou armádu, která vyvinula speciální rakety – v té ruské to je maximálně 40 km, což je také dost, ale někdy to může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. V případě zachyceném na videu by to tedy zřejmě nepomohlo, protože měl být proti BM-21 Grad nasazen dalekonosný dron.

Není známo, o jaký se jednalo, ale Ukrajina se stala v posledních letech dronovou velmocí. S dalekonosnými letouny dokáže udeřit desítky kilometrů od svých pozic úplně běžně, a často k tomu poslouží komerční verze. Ta může nést improvizovanou nálož, ale také granát, například z protitankového granátometu RPG-7, s nímž prorazí až 900 mm RHAe, uvádí Wikipedia.

Video: Ukrajinský MiG-29 zničil ruské podzemní velitelské centrum. Puma se zavrtala a odbouchla ho zevnitř

V tomto případě by ale stačil i mnohem slabší, jelikož BM-21 Grad nemá prakticky žádnou ochranu. Spoléhá se na mobilitu, kterou mu zajišťuje podvozek nákladního automobilu, často jde o Ural-375D, Ural-4320, ale také ZIL-131 a další. Dosahuje max. rychlosti 75 km/h a ujede více než 400 km na jednu nádrž, přičemž pálí v salvě, nebo v dávkách.

V tomto případě byl zasažen do levé části odpalovače v přední horní části, což ho zapálilo, a plameny se poté rozšířily po levé straně, na podvozek, a nejspíše také do kabiny. Nekonala se ovšem exploze, jelikož byl odpalovač úplně prázdný, takže je patrné, že se BM-21 Grad zrovna vracel z bojové mise. I tak je ale vzhledem k rozsahu poškození na odpis.

🇺🇦⚓Гостинний прийом десантників російської федерації на Херсонщині. 426-й ОББС зустрів окупантів на Херсонщині так, як вони того заслуговують — влучним ударом по БМ-21 «Град».

Як результат — російська система залпового вогню відправлена в небуття#426ОББС #UAmarines pic.twitter.com/uL3qW19VBm

— Військово-Морські Сили ЗС України (@UA_NAVY) August 27, 2025

Zničení ruského raketometu BM-21 Grad, když se zrovna vracel z bojové mise (zveřejněno 27. srpna 2025)

Článek Video: Ruský BM-21 Grad zničili Ukrajinci v momentě, kdy se vracel z bojové mise. I bez raket hořel silně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Salvový raketomet, který nestihl vypálit vše

Nepochybně se jedná o jeden z nejikoničtějších symbolů ruského zbrojního průmyslu, a co více, přežívá dodnes. BM-21 Grad je v provozu od roku 1963, tedy dlouhých 62 let, a ačkoliv byl v nějaké míře modernizován, v základu zůstává stejný. Vyroben byl v počtu přesahujícím 100 tisíc kusů, uvádí Wikipedia, a zúčastnil se pod různými vlajkami desítek válek.

Američané vyvinuli speciálně pro Ukrajinu hybrid řízené střely a bomby. Ničí s přesností na více jak 460 km a má být levná

Vidět byl třeba ve Vietnamu, v Západní Sahaře, Gaze, Libyi, Sýrii, Mali apod., a naposledy velmi hojně na Ukrajině a v Rusku. Využívají ho desítky zemí, nejvíce přitom samotné Rusko, které z něj později vyvinulo dokonce sofistikovanou verzi 9K51M Tornado-G s pokročilým řízením palby, satelitní navigací a automatickým zaměřováním cílů.

O jaký přesně typ se v případě záběrů jedná, určit nelze, ale Armádní Zpravodaj soudí, že to na výsledku nic nemění. Ráže raket je přitom 122 mm, a ačkoliv se jedná o raketomet salvový, kdy jich umí podle typu odpálit až všech 40 ve velmi krátké chvíli, může je stejně tak odpalovat v dávkách, což se také v tomto případě nejspíše dělo. Je totiž patrné, že BM-21 Grad několikrát vystřelil, načež se k němu blížil sebevražedný dron a narazil do něj.

Američané vyvinuli speciálně pro Ukrajinu hybrid řízené střely a bomby. Ničí s přesností na více jak 460 km a má být levná

Je evidentní, že ho trefil přímo do odpalovací části, v níž byly ještě nabité rakety, jelikož došlo k mohutné explozi (jak výbušniny, tak raketového paliva), z níž jich ještě několik vylétalo. Jakým dronem byla BM-21 ruské armády zasažen, jasné není, ale Armádní Zpravodaj soudí, že šlo o kvadrokoptéru s hlavicí třeba z RPG-7, která k odpálení bohatě stačí.

Článek Video: Ruský raketomet BM-21 Grad ještě vypálil část salvy, než ho na ránu zničil dron. I potom z něj ale létaly rakety se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden přesný úder a houfnici „spolkla“ exploze

M1989 Koksan je severokorejská houfnice ráže 170 mm, což je poměrně atypické, jelikož jsou na světě rozšířeny dva hlavní standardy – u západních zemí je to 155 mm, zatímco v Rusku a postsovětských 152 mm (což platí i pro odběratele jejich zbraní po celém planetě). Wikipedia uvádí, že ji dále používá Irák, Írán, a v poslední době ve velkém také Rusko.

Video: Ukrajinský odstřelovač překonal světový rekord. Jednou ranou zasáhl dva Rusy na vzdálenost 4 000 metrů

Hodnoty samohybného děla jsou celkem zajímavé – kromě dojezdu až 500 km a rychlosti dosahující až 50 km/h, díky čemuž se může přesouvat po vlastní ose, disponuje zásobou na dvacet ran, neb je usazena na podvozku dělostřeleckého tahače ATS-59, který je pozůstatkem SSSR, a dokonce sloužil i v Československé lidové armádě, uvádí Wikipedia.

Jeho dostřel je potom 40 až 50 km se standardním střelivem, nebo až 60 km v případě raketově poháněného, což jsou velmi dobré hodnoty. Handicap má však M1979 Koksan v nízké rychlosti střelby, která je pouze 2 rány za minutu, zatímco moderní systémy zvládají dvojnásob i více. A vzhledem k tomu, e prakticky není pancéřovaný, je snadno zranitelný.

Západ nechtěl SSSR zničit. Jeho rozpad nebyl důsledkem spiknutí, ale vlastního kolapsu komunistického režimu

Na záběrech je konkrétně vidět útok bombardovacího dronu pomocí mikropumy neznámého původu, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že si ukrajinská armáda ve velkém vyrábí takové zbraně improvizovaně. Úder byl zjevně veden v blízkosti kanonu asi v polovině vozidla, kde musel vzhledem k explozi odpálit alespoň jeden z dělostřeleckých granátů.

Článek Video: nejsilnější severokorejské dělo ráže 170 mm ruské armády zničeno jednou minipumou, která trefila jeho granát se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Klec tanku nejspíše zafungovala, jak měla

Konstrukčně je T-90 relativně starý tank, v ozbrojených silách se poprvé objevil roku 1992, ale od té doby byl několikrát modernizován a od roku 2019 je jeho nejlepší verzí M. Ta má velmi odolný pancíř z reaktivní směsi oceli a kompozitu, uvádí Wikipedia s tím, že proti hlavicím typu APFSDS vydrží s reaktivním pancéřováním Kontakt-5 až 830 mm RHA, zatímco proti HEAT to je dokonce až 1 500 mm RHA. Obě hodnoty jsou však zepředu.

Západ nechtěl SSSR zničit. Jeho rozpad nebyl důsledkem spiknutí, ale vlastního kolapsu komunistického režimu

Tam mají tanky všeobecně nejvyšší odolnost, ale zejména drony vyvolávají potřebu chránit je lépe ze všech stran. Konstruktéři je proto opatřují systémy aktivní ochrany, jakým je v ruské armádě Arena-M, ale Armádní Zpravodaj nemá moc informací o jeho aktivním užívání. Často ho naopak zastupují různé protidronové konstrukce, jak ve videu.

Jejich funkcí je přivést hlavici k výbuchu dále od vlastního pancíře tanku, takže ho její zbytková síla nemá šanci prorazit. Inženýři také doufali, že dokáže taková klec ochránit i proti střelám, jakou je právě FGM-148 Javelin, ale v praxi to obvykle nefunguje. Wikipedia upřesňuje, že má sílu prorazit až 760 mm RHA, což stačí de facto na jakýkoliv tank.

Velmi raritní „tank soudného dne“ nasazují Rusové opravdu výjimečně. Proslavil se u Černobylu a od 90. let byl ve skladu

Seshora jsou totiž chráněny násobně slaběji, jelikož z tohoto směru dříve útok nehrozil. Javelin přitom obvykle zasahuje do věže nebo motorové části, ale v případě záběrů se zdá, že možná zafungovala klecová konstrukce – vypadá to, jako by první útok vedený do zadní části přežil, načež přišel ještě druhý, tentokrát ale vedený do přední části věže.

Z tanku se zprvu jenom lehce zakouřilo, což by napovídalo, že ke zničení opět dojít nemuselo, ale později jsou vidět záběry hořícího obrněnce – není jasné, zda neproběhl ještě další útok, občas se ovšem stává, že chvíli trvá, než se munice uložená v tankové věži rozhoří a exploduje, což byl dle redakce Armádního Zpravodaje právě tento případ.

Zničení ruského tanku T-90M pomocí Javelinu, ale zřejmě až druhým úderem (zveřejněno 18. února 2025)

Článek Video: Oklecování zachránilo nejlepší ruský tank, T-90M, před prvním úderem Javelinu. Až druhý ho poslal na věčnost se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Silný systém, jehož slabinou jsou malé drony

Tor-M2 je ruský protivzdušný raketový systém krátkého dosahu určený k eliminaci letadel, vrtulníků, dronů, řízených střel a balistických hrozeb krátkého dosahu. Navazuje na starší verze, oproti nimž přináší vyšší přesnost, rychlejší reakci a možnost současně sledovat i likvidovat více cílů, uvádí Wikipedia. Je plně automatizovaný – od vyhledání cíle, přes sledování až po odpálení střely, což výrazně zvyšuje jeho účinnost v rychle se měnících podmínkách bojiště.

Video: Ukrajinský odstřelovač překonal světový rekord. Jednou ranou zasáhl dva Rusy na vzdálenost 4 000 metrů

Základní varianta je usazena na pásovém podvozku, což zajišťuje dobrou průchodnost terénem a možnost doprovázet tankové i mechanizované jednotky přímo v poli. Její radiolokátor je schopný zachytit cíle na vzdálenost desítek kilometrů a navádět rakety s dosahem 15 až 16 km, přičemž má být Tor-M2 efektivní i proti malým a nízko letícím cílům – opakovaně se však ukazuje, že si s těmi malými neumí poradit, což potvrzuje i video.

Na tom je vidět, jak ho zasáhl kamikadze dron, který je standardně tvořen kvadrokoptérou o průměru nanejvýš v nižších desítkách centimetrů, a nějakou bojovou hlavicí. Tou je často granát z protitankového granátometu RPG-7, který prorazí dle typu munice až 900 mm RHA, potvrzuje Wikipedia, ale tentokrát by stačila i slabší hlavice, jelikož Tor-M2 není pancéřovaný.

Západ nechtěl SSSR zničit. Jeho rozpad nebyl důsledkem spiknutí, ale vlastního kolapsu komunistického režimu

Jeho posádku pak tvoří tři vojáci, kteří mají k dispozici moderní přístrojové vybavení a digitální systémy řízení palby. Jedno vozidlo může nést až 16 raket připravených k okamžitému odpálení, a protože má zároveň radar, jedná se o tzv. TLAR systém – Armádní Zpravodaj upozorňuje, že bývá zaměňován s TELAR, oproti němuž se liší primárně v tom, že nezvedá rakety do odpalovací pozice, a též umí cíle zaměřovat za pohybu.

Ze záběrů není patrné, k jak velkým škodám došlo, ale jelikož se ze systému kouří, určitě ho exploze alespoň poškodila, což v jeho případě znamená, že zůstane vyřazený na týdny i měsíce, neboť se jedná o velmi složitý systém, jehož oprava není snadná, a už vůbec rychlá. Je ovšem možné, že se požár nakonec rozhořel a Tor-M2 na místě lehl popelem.

Článek Video: Úspěšný útok vyřadil ruský Tor-M2, který si poradí téměř se vším, jenom ne s dronem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

S-400 čelil útoku dronů v noci, bránit se nemohl

Záběry ze zničení ruské baterie S-400, respektive jejích podstatných částí, byly podle všeho pořízeny v noci, protože je útočící sebevražedné drony zaznamenaly za pomoci termovize. Wikipedia uvádí, že jde o zařízení využívající rozdílu teplot předmětů, díky čemuž lze snadno části systému rozeznat i za úplné tmy. Charakter letu dronů také ukazuje, že šlo o stroje s křídly, a nikoliv o kvadrokoptéry, které ostatně většinou ani nemají tak daleký dosah.

Rusko to nezvládá, tak pro něj Severní Korea staví největší vojenskou továrnu v historii. Masivní zbrojení zjevně jen tak neskončí

Nejčastějším cílem dronů se staly radarové systémy. Zaznamenané je například zničení dvou radarů 91N6E a dvou 92N2E. První z nich je panoramatický radar, který dokáže přesně zacílit střely na vzdálenost až 150 km – ovšem cíle, aniž by ně přesně vypálil, vidí v případě balistických raket na 200 kilometrů, a letouny bez schopnosti stealth asi na 340 kilometrů, uvádí Wikipedia. Bude však nejspíše záležet také na tom, v jaké výšce letí.

Radar 92N2E je pak multifunkční zařízení s dosahem 340 km. U baterie S-400 je většinou používán větší počet radarů sloužící k zachycení konkrétních typů cílů – to proto, aby si baterie byla schopna poradit se širokým spektrem hrozeb. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že vyřazení těchto radarů ji zcela odstaví z provozu, čímž přestane být bojeschopná.

Ostuda, jakou Rusko přiznává nerado: Ztratilo 25 % bombardérů Su-34, impozantních hybridů s nedomyšlenou konstrukcí

Jeden z dronů se trefil i do odpalovacího vozidla se střelami. MissileDefenseAdvocacy uvádí, že systém používá několik typů střel s různým dosahem a specializací – zničení jednoho vozidla je cenné, ale baterie jich obsahuje mnohem více, takže vyřazení jednoho její činnost nepřeruší, ale bude mít k dispozici méně střel a nejspíše i pokryté menší území.

Článek Video: celá baterie ruského systému S-400 koordinovaně podlehla. Nejbolestivější jsou radary, bez nichž je prakticky slepá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruský tank zničilo staré, ale schopné BVP

M2 Bradley je už poměrně staré bojové vozidlo pěchoty, k němuž sice existují lepší alternativy, ale stále je považováno za jedno z nejlepších. Má totiž hodně vysokou odolnost proti dronům s kumulativními hlavicemi, a přežít zvládne i protitankovou střelu nebo výbuch protitankové miny. Sice ho to může (ale není to pravidlo) vyřadit, ale posádka obvykle přežije.

Polsko zásadně modernizuje své F-16. Sic nebudou nejlepší, ale Rusko nemá prakticky nic lepšího

Wikipedia upřesňuje, že bylo M2 Bradley zavedeno roku 1981, takže je opravdu hodně staré. Jeho pancíř přitom odolává ze všech směrů zbraním do ráže 14,5 mm, což samo o sobě není moc, ale ukrajinská armáda na něj instaluje i reaktivní pancíř. Ten odolnost zásadně zvyšuje, což mu dává šanci přežít i dříve nemyslitelné výše zmíněné situace.

Jeho hlavní výzbroj potom tvoří 25mm kanon M242 se zásobou až na 900 ran, a proti tankům a jiným obrněncům protitankové řízené střely TOW, konkrétně BGM-71. Ty mají ráži 152 mm a blíží se k cíli rychlostí až 320 m/s, přičemž hmotnost bojové hlavice čítá dle verze 3,9 až 6,14 kg, a její průbojnost vychází na 430 až 900 mm, vysvětluje Wikipedia.

Video: Výbuch utrhl ruskému tanku T-90M věž a zapíchl ji kanonem do země. Doplatil na svou nedomyšlenou konstrukci

Střely mají tedy sílu tank prorazit, natož do zadní, kde má nejslabší pancíř. Přesně tak se to stalo ve videu, kde to nejdříve schytal zřejmě do věže, ale pokračoval v jízdě, načež ho zasáhla ještě druhá střela. To už začal otáčet věž, zřejmě aby se pokusil palbu opětovat, ale Armádní Zpravodaj soudí, že už bylo pozdě, jelikož se z něj mohutně kouřilo.

Velmi pravděpodobně se druhé střele podařilo proniknout dovnitř a zažehnout munici ve věži, kde je nešťastně uložena kvůli automatickému karuselovému nabíjení. Jedná se celkově o zřejmě největší handicap sovětských, resp. ruských tanků, jehož výsledkem je v případě zásahu mohutná exploze, která odhazuje věž. Zda k tomu došlo i tentokrát, vidět není, ale ruský obrněnec skončil velmi pravděpodobně zničený a osádka uniknout nestihla.

Článek Video: M2 Bradley na 1,6 km „utýral“ jedoucí ruský tank. Než stihl otočit věž, bylo po něm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačila přesná rána vedená těsně pod věž

I když jsou záběry nekvalitní, lze na nich rozpoznat T-72 opatřený reaktivním pancéřováním na bocích, a nejspíše také zepředu a na věži, která měla navíc protidronovou klec. Ani jedno mu však nebylo nic platné, jelikož ruský operátor přesně věděl, kam udeřit – zvolil spoj mezi věží a podvozkem, kde je odolnost nejnižší a je šance prorazit dovnitř.

Američané zadali obří zakázku českému zbrojnímu průmyslu. Bude se podílet na výrobě munice pro jejich armádu

Když se to podaří, zasáhne tím munici nešťastně uloženou ve věži, což je známý handicap sovětských, a dnes ruských tanků, ale i řady dalších, které z nich vychází. Není jisté, zda stačil jediný zásah, ale možné to je. Použit k tomu mohl být třeba granát z RPG-7, který dle Wikipedie prorazí dle typu až 900 mm RHA, což v tomto místě rozhodně stačí, ale úspěch by nejspíše měla i slabší hlavice s průrazností 500 nebo 500 mm RHA.

Vlastní pancíř exportní verze mívá totiž v oblasti věže odolnost nanejvýš 500 mm, potvrzuje Wikipedia, ve spoji je to ovšem méně, což je důvod, proč tam operátor mířil. Tank byl přitom v době úderu viditelně nepohyblivý, což mohlo být způsobeno předchozími údery dronů, nebo také najetím na protitankovou minu, ale i technickou poruchou.

Česká iniciativa zajistila Ukrajině v roce 2025 už 1 milion dělostřeleckých granátů. Tempo dodávek neustále stoupá

Zdá se, že chvíli poté, co hlavice dronu pronikla dovnitř, vzplála munice – jelikož ale plameny postupně vyšlehávají ven, byl otevřený poklop, v důsledku čehož měl tlak kam unikat a nedošlo tedy k typickému odhození věže. Z obrněnce se po chvíli valil hustý dým, a je prakticky nemožné ho ještě opravit nebo využít třeba na náhradní díly.

Článek Video: Ruský dron zničil ukrajinský tank T-72 jednou přesně vedenou ranou. Voják věděl, kam udeřit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Operátor dronu věděl přesně, kde na T-90M udeřit

Bohužel není vidět celý proces eliminace tanku – na záběrech je již znehybněný, k čemuž nejspíše posloužila protitanková mina, například TM-62. Ta dle Wikipedie váží 9,5 kg, z čehož ale připadá 7,5 kg na samotnou výbušninu. K její aktivaci dochází při stlaku 150 až 550 kg, což záleží na konkrétní verzi, a má sílu provrtat spodek i toho nejlepšího tanku.

Ruská armáda může být „zásadně“ posílena severokorejskými tanky Cheonma-2. Vyrovnat se mají ruské T-14 Armatě

Někdy se jí však podaří poškodit jenom pás, což je relativně snadno opravitelné, ale pro takový tank musí dojet jiný tank, případně opravárenské nebo speciální vyprošťovací vozidlo. Aby tomu protistrana zabránila, snaží se ho kompletně zničit, i když pokud to situace umožňuje, dokáže ho ukořistit, opravit a nasadit proti původnímu majiteli (což tento případ nebyl).

T-90M přitom vstoupil do služby teprve v roce 2019, uvádí Wikipedia s tím, že jde o hodně hlubokou modernizaci T-72. Není to tedy nová konstrukce, ta podobnost je patrná v mnoha směrech. Oproti němu má zásadně vyšší odolnost posílenou hlavně reaktivním pancéřováním typu Relikt, které má být asi 2krát lepší než už tak hodně dobrý Kontakt-5.

Ministerstvo obrany ČR schválilo nákup tanků Leopard 2A8 v 6 verzích. Zaplatí i jejich bohemizaci dle potřeb AČR

Ani to ho nicméně nemusí nutně zachránit, čehož je video důkazem. Kromě protitankové miny ho nicméně mohly vyřadit i předchozí útoky dronů, ale to zřejmě tento případ nebyl. Když k němu potom přilétal dron, operátor přesně věděl, kam udeřit – do místa, které není obloženo reaktivním pancéřováním, což nejspíše zajistilo průnik hlavice.

To ovšem vidět není, navazuje až záběr s hořícím tankem. I ten nicméně končí předčasně, resp. dříve, než došlo k explozi munice, ale ta téměř nepochybně následovala. Ke zničení mohl posloužit dron s protitankovým granátem z RPG-7, kdy třeba PG-7VR prorazí až 900 mm RHA, uvádí Wikipedia, což na 550 mm vlastního pancíře T-90M bohatě stačí.

Článek Video: Ruský tank T-90M nedostal šanci přežít. Odpálen byl jedním přesným úderem pod věž se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 jsou odolné, zřejmě útočilo více dronů

Armádní Zpravodaj soudí, že mezi sebou mají záběry rozestup několika hodin, jelikož byl útok na první tank viditelně veden v noci. Zrovna ujížděl po cestě, když ho zezadu dostihl dron, a nejspíše mu narazil do motorové části, kde jsou tanky obecně velmi špatně chráněné. K jeho úplnému zničení však nedošlo, což mohla být od dronařů chytrá taktika.

Video: Protitanková mina roztrhala ruskou Buchanku tak extrémně, že z ní zbyl jenom podvozek a ohrnutá střecha

Následují totiž záběry ve dne, kdy je tank odtahován jiným – všechny jejich charakteristické rysy jsou zakryty, takže je nelze s jistotou určit, ale redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že jde minimálně v druhém případě o nejmodernější T-72B3M, eventuálně B3, ale první verze se zdá pravděpodobnější. Ta je přitom jedním z nejlepších ruských tanků.

Samotný tank T-72 byl sice zaveden již v roce 1973, potvrzuje Wikipedia, takže na dnešní poměry zdaleka nedostačuje, ale postupně byl vylepšován, a jeho nelepší zmíněná verze tak dokáže relativně obstát i na moderním bojišti. Její odolnost je zvýšena zejména reaktivním pancířem Relikt, který je dvakrát účinnější než Kontakt-5, uvádí Wikipedia.

Elitní jednotka na Krymu zasáhla 2 ruské stíhačky Su-30SM a 3 taktické bombardéry Su-24. Škody jsou obrovské i na Rusko

Ten je přitom osazen na verzi B, která má tak korbu odolnou proti HEAT do 940 mm, zatímco věž do 1 180 mm, kdežto proti APFSDS to je v prvním případě 690 mm, a ve druhém je hodnota do 800 mm. Krom toho má T-72B3M jiný kanon, konkrétně 2A46M-5 s novou municí, systémem řízených střel 9K119M Refleks-M, motorem V-92S2F o výkonu 840 kW, nebo také automatickou převodovkou. Ruská armáda však stále nemá těchto tanků tolik.

Ztráta každého tak velmi bolí, a navíc stačí na jejich zničení i relativně slabý protitankový granát z RPG-7, který je velmi často osazován na sebevražedné drony. Wikipedie potvrzuje, že dle typu prorazí až 600 mm RHA, což vzhledem ke zmíněným hodnotám pancíře nestačí, navíc pokud se operátora trefí přímo do reaktivního pancéřování.

Video: Ruský BMPT Terminator se zničit nepodařilo. A opakovaným náletům dronů odolal i tank, který ho odtahoval

Jelikož je video sestříhané, zřejmě bylo použito na zničení tanků více dronů, což je běžná taktika, kdy první například odpálí kostky reaktivního pancéřování, díky čemuž naráží ostatní do vlastního pancíře tanku, jímž je mnohem snazší proniknout. Na konci je vidět, jak se kouří z prvního (tažného) T-73B3M, a jelikož posádka utekla, značí to úspěšný zásah.

Následují záběry na mohutně hořící tank, z něhož se valí černý kouř a plameny. To dle redakce Armádního Zpravodaje svědčí o zasažení munice nešťastně uložené ve věži, což je největší handicap ruských, a dříve sovětských, tanků. Automatické nabíjení sice snižuje osádku na tři (oproti čtyřem u západních), ale uložení munice je vyřešeno opravdu špatně.

Článek Video: Chytrá taktika přinesla zničení dvou nejmodernějších ruských tanků T-72 namísto jednoho se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úderu kazetové munice se nedalo vyhnout

M142 HIMARS vstoupil do služby teprve roku 2010, uvádí Wikipedia, ačkoliv jeho návrh probíhal od 90. let 20. století. Osvědčil se přitom v několika válkách – v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, a nakonec také na Ukrajině, kde podal řadu skvělých výkonů. Za jeden z nich lze označit právě i zničení trojice houfnic M1979 Koksan ve stejný čas jednou ranou.

Video: Bombardovací dron skvěle využil vítr ke zničení ruského tanku. Pumy se k němu ladně snesly a proměnily ho ve šrot

Armádní Zpravodaj odhaduje, že k tomu konkrétně posloužila raketa M30A nebo M31A1 ráže 227 mm, která nese 404 kusů submunice DPICM M101. Její dosah je 15 až 92 km, díky čemuž ji může odpálit mimo dosah naprosté většiny nepřátelských dělostřeleckých systémů a dronů. Na záběrech nicméně nejsou vidět následky úderu, například výbuch.

Z jakého důvodu jsou useknuté, není jasné, ale Armádní Zpravodaj je názoru, že vzhledem k hustotě zásahů na pozicích houfnic musel k jejich zničení dojít. Nejsou totiž nijak pancéřované, takže na ně stačí i slabší výbuch – to dokazuje jiný případ, kdy to M1978 schytala dronem, následkem čehož zřejmě explodovala její munice a celá shořela.

Video: Voják počkal, než ruský vrtulník Ka-52 přeletí, a pak ho zezadu ztrestal desítky let starou střelou. Ale k zemi nešel hned

M1978 je potom velmi těžké samohybné dělo severokorejského původu, přičemž číslo v jeho označení značí rok zavedení do výzbroje. Ráže 170 mm na dnešní poměry atypická – zatímco v zemích NATO je standard 155 mm, v Rusku a postsovětských státech to je 152 mm. Její dostřel je potom až 60 km, ale efektivní se pohybuje mezi 40 a 50 km, uvádí Wikipedia.

Za její velký handicap považuje redakce Armádního Zpravodaje nízkou rychlost střelby, neboť vychází na pouhé 1 až 2 rány za 5 minut, zatímco třeba ruská Msta-S zavedená roku 1989 střílí dokonce 6 až 8 ran v minutě, zatímco vylepšená M2 až 10 ran za minutu, potvrzuje Wikipedia. Když má ale armáda nedostatek systémů, je to rozhodně lepší než nic.

Zničení tří severokorejských houfnic M1978 Koksan jednou raketou s kazetovou municí z M142 HIMARS

Článek Video: 1 střela s kazetovou municí z M142 HIMARS naprosto přesně zničila 3 supertěžké houfnice najednou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank po zásahu mikropumami mohutně explodoval

Záběry zveřejnila 38. samostatná brigáda námořní pěchoty pojmenovaná po hejtmanu Petru Sahaidačném spadající pod ukrajinské námořnictvo, ale prakticky k němu neuvedla nic, podle čeho by bylo možné tank identifikovat. Armádní Zpravodaj ale připomíná, že nejčastěji ruská armáda používá různé modernizace T-72, méně pak T-80 a T-90.

Video: Voják počkal, než ruský vrtulník Ka-52 přeletí, a pak ho zezadu ztrestal desítky let starou střelou. Ale k zemi nešel hned

Tou nejlepší verzí je přitom B3M, ale nejrozšířenější B3, potvrzuje Wikipedia. Oproti předchozí má například reaktivní pancéřování i na bocích, stejně jako kanon 2A46M-5 s novou municí, systém řízených střel 9K119M Refleks-M, nebo výkonnější motor V-92S2F o síle 840 kW, který by měl rovněž rychleji couvat, a též má digitální displej a zadní kameru.

K jeho zavedení došlo již v roce 1973, ale v mnoha armádách světa je používán dodnes. Není překvapivé, že nejvíce v té ruské, přičemž vznikl v počtu přesahujícím 25 tisíc kusů. Slouží také jako platforma pro mnoho dalších obrněnců, včetně vyprošťovacích a opravárenských vozidel, mostních vozidel, nebo bojového obrněného vozidla BMPT Terminator.

Rusko se odvážilo přiletět s nejlepšími strategickými bombardéry Tu-160 až k Velké Británii, která je odklonila na poslední chvíli

Ovšem ani reaktivní pancéřování nedokáže tank ochránit na všech místech, což je nejspíše i případ toho ve videu – pokud by se totiž mikropumy trefily do něj, Armádní Zpravodaj soudí, že by jim v klidu odolal – nejspíše ale dopadly třeba na motorový prostor, a ačkoliv je vrak neidentifikovatelný, nic nepřipomíná jakoukoliv protidronovou ochranu.

Mohla být velmi chabá a shořet, nebo se jedná o staré záběry z let 2022 a 2023, kdy ruská armáda teprve s konstrukcemi experimentovala a nasazovala např. střechy s pletivem. Když ho přitom pumy zasáhly, následoval mohutný výbuch napovídající explozi nešťastně uložené munice, následkem čehož odlétává věž, ale ta se zdá být na svém místě.

Ruský tank zasažený dvěma mikropumami mohutně vybouchl a skončil na popel

Článek Video: Bombardovací dron skvěle využil vítr ke zničení ruského tanku. Pumy se k němu ladně snesly a proměnily ho ve šrot se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrněné vozidlo nemělo šanci Javelinu odolat

Kde byly záběry pořízeny nebo kdy, není jasné, Censor, který je získal, totiž neuvádí téměř žádné informace. Známo je pouze to, že střela Javelin zasáhla nějaké ruské obrněné vozidlo, což je zřetelně vidět. Zajímavé je, že byl úder natočen kamerou systému Stugna-P, což je též velmi ničivý, avšak ukrajinský produkt, který ovšem funguje úplně jinak.

Ukrajinci si pochvalují domácí tažené houfnice Bohdana-BG, které ctí standardy NATO. Dosahem překonávají ruské protějšky

Javelin natáčet nemůže už jenom proto, že se jedná o systém „vystřel a zapomeň“, což v praxi funguje tak, že jakmile voják vystřelí, může se ihned přemístit a uchránit se tak před palbou nepřítele, jelikož se střela navede na cíl sama, popisuje LockheedMartin. Její průraznost je „pouze“ na 600 mm RHA, což není tolik, ale při útoku seshora to bohatě stačí.

Oproti tomu Stugna-P útočí přímo, proto má také průbojnost až 1 100 mm RHA, díky čemuž si dokáže poradit i s nejodolnějším pancířem doplněným o reaktivní pancéřování, potvrzuje Wikipedia. Armádní Zpravodaj soudí, že se mohlo stát cílem ruské BTR-82A, což je obrněné obojživelné vozidlo určené k přepravě jednotek, uvádí ArmyRecognition.

Ukrajina prakticky vymazala ruské speciální jednotky SPECNAZ. Tajný dokument tvrdí, že utrpěly nejméně 95% ztráty

Jednat se nicméně mohlo také o obrněný transportér MT-LB, jelikož pod pojem „obrněné vozidlo“ lze schovat opravdu mnoho prostředků. To sloužilo kdysi jako tahač dělostřelectva, ale dnes zejména přepravuje jednotky, jichž uveze až 11, plus dva členy posádky, uvádí AČR. Jeho pancíř však vydrží max. proti zbraním ráže 14 mm; BTR-82 je sice odolnější, ale je to úplně jedno, pakliže na něj útočí Javelin, který zdevastuje naprosto cokoliv.

Ničivá síla střely je na videu velmi dobře vidět – poté, co obrněné vozidlo zasáhla, se rozletělo na kusy. Vzhledem k síle hlavice je to pochopitelné, ale výbuch mohl být umocněn ještě nesenou municí včetně nějakých střel, a také palivem. Jestliže byl někdo uvnitř, přežít nemohl. Zajímavý je také pohled, jak Javelin zničil nejlepší ruský tank, tedy T-90M.

Článek Video: Ruské obrněné vozidlo se po úderu Javelinu doslova rozprsklo. Úder natočil systém Stugna-P se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když je T-72 odolný, věž mu stejně odletěla

Jak je ve videu vidět, ruský tank měl proti dronům jenom nějakou základní ochrannou střechu, kterou Armádní Zpravodaj zařazuje do období 2022 až 2023, kdy tamní armáda právě s takovýmito konstrukcemi experimentovala. Ačkoliv by byly účinné při vedení kolmého útoku seshora, nedělalo operátorům dronů problém je obletět a udeřit do jiného místa.

Video: Rusové poslali na zničení 70 vozidel včetně 6 tanků, a obětovali 100 vojáků. Pro Ukrajince to vypadalo jako rozcvička

To je ostatně také důvod, proč od nich ruští konstruktéři rychle upustili a nechali instalovat mnohem komplexnější ochranné klece, sítě apod. Zda měl T-72 ve videu alespoň reaktivní pancéřování, není jasné, záběry jsou hodně nekvalitní – i starší verze ho však od roku 1980 měly, jak vysvětluje Wikipedia, a to zejména na věži a v přední části.

Mimochodem stále asi nejrozšířenější typ T-72, což je B3, má reaktivní pancéřování Kontakt-5, s nímž má věž odolnost proti APFSDS cca 770 až 800 mm RHA, a proti HEAT to je 940 mm. O něco větší výdrž má mít potom nejlepší modernizace B3M, ale o té je známo málo informací. Jakou hlavicí došlo k zasažení věže, není jasné, ale úder byl zjevně veden najisto.

Video: 1/3 otevřeného poklopu na milimetry přesně shozený ruční granát proměnil ve šrot ruský tank T-80

Armádní Zpravodaj připomíná, že ukrajinská armáda instaluje velmi často na drony granát z protitankového granátometu RPG-7, do něhož je různá munice. Třeba PG-7VR dokáže podle Wikipedie prorazit až 900 mm RHA bez reaktivního pancíře, nebo 750 mm RHA, pokud je k dispozici, což může, ale také nemusí, na T-72 i s Kontaktem-5 stačit.

V případě zachyceném na videu navíc došlo k odpálení munice nešťastně uložené ve věži, což je asi největší handicap sovětských, a dnes ruských tanků. Jak vidno, ihned po zásahu došlo k mohutné explozi, která odhodila mnohatunovou věž, a následně odlétaly další části. Není jasné, proč stál T-72 na místě, ale nejspíše v poli najel na nějakou minu.

Článek Video: jedna rána zezadu věž ruského tanku T-72 odpálila, a zbytek doslova rozervala exploze špatně uložené munice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-90M nejspíše explodovala munice ve věži

Jak se v Rusku zvykem, k vývoji nových zbraní příliš často nedochází, což je i případ tohoto tanku, který vychází z T-90 zařazeného v roce 1992. Ale stojí za ti připomenout, že nebýt Indie, dost možná by ani nevznikl, jelikož ho domácí armáda nechtěla a vláda jej odmítala nadále financovat – indická byla tehdy jediná, která o něj projevila zájem.

Rusové potvrdili brzký konec mechanizovaného boje: skoro všechny americké tanky M1A1 Abrams dodané na Ukrajinu byly zničeny

Wikipedia potvrzuje, že existuje v několika verzích, z nichž je nejlepší T-90M zařazovaná do výzbroje od roku 2019. Jedná se přitom o hluboce modernizovaný T-72, který převzal i jednu z největších slabin, a sice nevhodně uloženou munici ve věži, kde není oddělena od posádky, což může způsobit její snazší explozi, což se evidentně stalo i ve videu.

To bylo publikováno v únoru 2024, ale není jasné, z jakého období záběry pochází. Jelikož jsou z dálky a málo kvalitní, nelze pořádně posoudit, jak moc je vlastně T-90M chráněný, ale nemá zábranu proti dronům, takže mohlo k incidentu dojít v roce 2022, kdy to bylo běžné, a zřejmě mu chybí i reaktivní pancéřování, které by jinak mohlo hlavici dronu zničit.

Tradiční spojenec od Kavkazu se „nemístně“ postavil proti Rusku. Jeho propagandisté hned hrozí válkou a označuje ho za základnu NATO

Armádní Zpravodaj hodnotil pět největších slabin T-90M s tím, že nejenom kvůli nim nejsou schopné čelit v souboji 1 vs. 1 americkým tankům M1 Abrams, které Ukrajina dostala. Na takové situace však stejně dochází jenom ojediněle, k ničení slouží obvykle drony; stejně tomu nejspíše bylo i na záběrech níže, ale není jasné, co hlavní bojový tank zasáhlo.

Jelikož se mu kouří z věže, soudí Armádní Zpravodaj, že to schytal dronem, který nejspíše zažehl právě zmiňovanou munici, ale jak vidno, neexplodovala hned. Není jasné, zda se osádce podařilo utéct, ale čas na to nejspíše měla. Rozměry obří exploze způsobil výbuch projektilů, kouř sahal desítky metrů vysoko a trosky tanku viditelně létaly do okolí.

Článek Video: nejsilnější ruský tank, T-90M, začal po zásahu hořet, a po pár vteřinách ho rozervala mohutná exploze se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Není jasné, co ruský konvoj zničilo

Co přesně se stalo, není nikde popsané, a lze se tak jenom domnívat, ale Armádnímu Zpravodaji se alespoň podařilo určit některou techniku. Hned na začátku je vidět čtyřkolka převrácená ve vodě, zřejmě jde o čínskou Desertcross-1000-3, kterých ruská armáda nakoupila na začátek zhruba tisícovku, a je pravděpodobné, že v tom pokračuje.

Konečně svobodni: den, kdy odešla poslední sovětská okupační vojska a Československo se „nadechlo“ po odhození okovů komunismu

I když není nijak pancéřovaná, poskytuje relativně vysokou rychlost a uveze 4 až 6 vojáků, případně náklad těžký stovky kilogramů, potvrzuje Wikipedia. Následně je vidět tažené dělo, ale protože je zcela pokryté větvemi stromů, nelze ho identifikovat – zdá se velké, takže může jít naoř. o DM-20 ráže 152 mm, které ruská armáda stále hojně užívá, uvádí Wikipedia.

Rusko je malý krůček od sebedestrukce. Válku si může dovolit do roku 2027, poté končí, ekonomicky se zhroutí

Zapřaženo bylo za nákladním automobilem, pravděpodobně Ural-4320 sloužící jak k přepravě nákladu a vojáků, tak právě k tahání. Dle motorizace uveze 5 až 6 t, za sebou pak až 11,5 t, jak potvrzuje Wikipedia. A nakonec je vidět vozidlo připomínající BMP-1, pásové bojové vozidlo pěchoty z roku 1966, které ačkoliv se na dnešní bojiště rozhodně nehodí, ruská armáda ho využívá zcela běžně i jako transportér pro výsadek až 8 vojáků, potvrzuje VHÚ.

Jaké zbraně mohly ruský obrněný konvoj zničit, lze jenom odhadovat. Vzhledem k tomu, že nevypadá technika výrazně poškozená, rozervaná apod., odhaduje to redakce Armádního Zpravodaje na práci dronů. Tomu by odpovídalo i ohořelé BMP-1, které zapálily, zatímco autu s houfnicí vyřadily motor, a čtyřkolka se zřejmě převrátila, jak manévrovala.

Ruský vojenský konvoj rozprášený ukrajinskou armádou

Článek Záběry: ruští vojáci natočili přepadení vojenského konvoje. Ukrajinci museli řádit, nezbylo z něj vůbec nic se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jastreb-AV stál na volném prostranství

Na videu níže můžete vidět, jak se ukrajinským dronům podařilo objevit ruský dělostřelecký radar 1K148 Jastreb-AV. Jedná se o mimořádně vzácnou a zároveň dosti schopnou zbraň. ArmyRecognition uvádí, že by měl být schopen zaregistrovat pozici střílejícího děla na vzdálenost až 40 km s odchylkou 5 až 10 metrů. Proto se také okamžitě, co průzkum radar zaznamenal na otevřeném prostranství, vydal do útoku sebevražedná dron a zasáhl ho.

Video: jediná ukrajinská protitanková střela dokáže ruský tank T-90M rozmetat. Pomoci mu nemusí ani opravdu kvalitní ochrana

Jednalo se o nějaký typ bezpilotního letounu s křídly. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že vhodným by byl třeba ukrajinský Stick M12. United24Media uvádí, že je jeho dosah kolem 70 kilometrů a je vhodný na útoky na stacionární pozice čí obrněná vozidla. Zásah přišel do antény, což zřejmě radar poškodilo, ale zůstal pohyblivý. Průzkum ho však podle všeho nadále sledoval a navedl na něj další úder. Po něm nastala veliká exploze, ale není jasné, zda byl použit větší typ dronu, či třeba přesná dělostřelecká munice, anebo explodovalo palivo.

Článek Video: pokud drony objeví supermoderní ruský protidělostřelecký radar 1K148 Jastreb-AV, může se okamžitě stát jejich prioritním cílem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketomet TOS-1A zrovna pálil na cíl

Video níže ukazuje, jak se průzkumníkům podařilo objevit pozici ruského raketometu TOS-1A. Nebylo to zřejmě příliš obtížné, protože v tu chvíli pálil na cíl, což je většinou nějaký zákopový systém nebo opevnění. Takováto palba může zabít i desítky vojáků jedinou salvou. Rakety jsou totiž vybavené termobarickými nebo zápalnými hlavicemi, vysvětluje Wikipedia. TOS-1A přitom obsahuje raket ráže 220 mm celkem 24, takže salva pokryje velikou plochu.

Video: někdy může stačit jediný týden, aby SSU zničila 17 ruských tanků, 21 dělostřeleckých systémů a nespočet vozidel a vojáků

Na záběrech je vidět, jak raketomet nejdříve odpaluje rakety, a nakonec se do něj trefí sebevražedný dron. Ačkoliv je TOS-1A odolný, protože je na podvozku tanku T-72, podařilo ho zničit. Není vyloučeno, že zasáhl odpalovací systém, kde ještě zbývalo několik raket, neboť video ukazuje jakousi ohnivou kouli. WeaponSystems uvádí, že má raketomet tříčlennou obsluhu, a protože byl zrovna v činnosti, lze předpokládat, že celá zahynula.

Článek Video: ruský „pekelný“ raketomet může ještě naposledy udeřit, než se ho podaří vojákům zničit a zachránit tak desítky životů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketomet TOS-1A stihl vypálit, než ho zničili

K incidentu není mnoho informací, ale vzniklo z něj video, na němž je vidět, jak TOS-1A odpaluje jednu raketu, načež do něj naletěl sebevražedný dron. Zdá se ovšem, že ho nezničil, jelikož záběr pokračuje salvou asi osmi dalších raket. Ty mají mimochodem ráži 220 mm a nabito jich může být v systému až 24, uvádí Wikipedia. Největším postrachem jsou pro vojáky jeho termobarické hlavice, před nimiž se v podstatě nelze ukrýt, i když je nezasáhnou přesně.

Satelitní snímek: ruský S-400 údajně silně (ne)pohořel. Indie zveřejnila, jak si vedl proti Pákistánu, který tvrdí, že ho zničil

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jsou naplněné silně hořlavou směsí, která se v cíli nejprve rozptýlí do okolí a vytvoří jakousi kouli aerosolu – ta je následně zažehnuta, což nejenom spálí vše uvnitř ohnivé koule, ale také vytvoří podtlak trhající orgány lidí na kusy. Efektivní dostřel je ovšem pouze 10 km, takže se musí TOS-1A hodně přiblížit k frontě.

Unikly přísně tajné informace: rozvědka zjistila, že Izrael připravuje útok na íránská jaderná zařízení. Může způsobit katastrofu

Což se také v tomto případě stalo, jelikož se nacházel pouhé 4 km od ukrajinských hranic, a to nedaleko Vovčansku poblíž vesnice Vozněsenovka v ruské Belgorodské oblasti, jak potvrdili analytici z WarArchive. Na co zrovna pálil a zda cíl zasáhl, není jasné, ale nějaké škody evidentně napáchat mohl – ovšem naposledy, další akce už se nezúčastní.

Článek Jenom 4 km od hranic zastavili Ukrajinci blížící se peklo. Zničili ruský termobarický raketomet TOS-1A, který však stihl udeřit (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Msta-S je chráněná pancéřováním

Video, na kterém je zobrazené i zničení ruské houfnice 2S19 Msta-S, můžete vidět níže, přičemž obsahuje více dronových úderů na různou techniku. Msta-S je sovětská, respektive ruská houfnice ráže 152 mm na pásovém podvozku s dosahem 24,7 kilometrů, uvádí ArmyRecognition. Disponuje pancířem chránícím proti palbě z ručních zbraní a střepinám, ale proti dronu s kumulativní hlavicí nemůže obstát, domnívá se Armádní Zpravodaj.

Unikátní video: v tajném bunkru AČR, kde sídlí centrum protivzdušné obrany, jemuž neunikne jediný letoun na české obloze

Dron HF-1 popisuje United24Media jako vyspělý, s umělou inteligencí, ničivou hlavicí a doletem až 50 kilometrů, ovšem na zničení houfnice jeden nestačil. Video ukazuje dvojici úderů, a při posledním lze zahlédnout vedle houfnice dva poškozené drony. Nejspíše ji totiž jenom poškodily, protože stála, a zkázu tak přinesl až útok poslední. Velikost exploze naznačuje, že vybuchla vezená munice, a z houfnice tak zbyla jen hromada trosek. Výhodou HF-1 je, že je díky použití překližky obtížně zaměřitelný, takže se mu lze těžko bránit.

413 Battalion “Raid” of the @usf_army hits Russian targets with FPV drones. Msta-S, Tunguska, BUK-M3 and other equipment. pic.twitter.com/ZPWr3ks7Fl

— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) May 6, 2025

Záběry útoků dronů včetně zničení Msta-S dronem HF-1

Článek Video: překližkový německý dron je primitivní, ale nepřítel ho nemá šanci zaměřit, takže snadno zničí ruskou houfnici Mstu-S se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketomet KN-09 má dosah až 200 km

Záběry, které můžete vidět níže, ukazují celou řadu útoků na ruské cíle ze strany ukrajinských dronů nebo dělostřelectva. Až téměř na konci se potom objeví i raketomet, který byl dle všeho připravený k palbě, vedle něhož po chvíli dopadne střela. Jednat se má o severokorejský KN-09, i když záběry nejsou zcela čisté. Jde o raketomet používající rakety ráže 300 milimetrů, jichž mí být v odpalovači celkem 8 raket, a každá je údajně schopna doletět do vzdálenost až 200 kilometrů, uvádí MissileTreat, i když jde hlavně o odhady.

„Kimskander“ je velice moderní taktická balistická raketa, kterou může Severokorejcům sestřelit jenom pár systémů na světě

Zbraní použitou ke zničení KN-09 měl být původem americký raketomet M142 HIMARS. Ten vystřeluje rakety ráže 227 milimetrů, jichž uveze 6, a ačkoliv jeho střela dopadla vedle, přesto vypuknutí plamenů na severokorejském raketometu naznačuje jeho zničení. Armádní Zpravodaj soudí, že byla použitou střelou M30A1, která obsahuje 182 tisíc malých wolframových kuliček, uvádí Wikipedia. Ta v okolí dopadu působí jako brokovnice a nejspíše nějakým způsobem zažehla raketové palivo v raketometu, což byl jeho konec.

Článek Video: pokud se na nejlepší severokorejský raketomet KN-09 zaměří americký HIMARS, může ho jednou ranou zničit, i když mine se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když HIMARS minul, KN-09 shořel na popel

Zničení KN-09 mělo dnes už zcela standardní průběh – nejdříve ho lokalizoval dron, konkrétně z ukrajinského 4. pluku známého jako „Rangers“, který na něj navedl dělostřeleckou palbu. Úkolu se tradičně zhostil M142 HIMARS, jelikož je mimořádně přesný i na dlouhou vzdálenost. Dle výrobce Lockheed Martin dokáže dostřelit až 300 km a s přesností kolem 1 metru.

Pilot se katapultoval z neovladatelného letounu F/A-18 Hornet, který začal z ničeho nic hořet. Zřítil se na finskou vojenskou základnu

Nestává se tedy často, aby cíl vyloženě minul, ačkoliv i to se stává. Armádní Zpravodaj v dubnu 2025 poukazoval na případ, kdy se těsně netrefil do ruského BM-27 Uraganu, což je sice malé „selhání“, ale úspěchu stejně dosáhl, jelikož ho i tak dokázal zničit. V případě KN-09 byl ovšem o něco přesnější, přičemž na něj použil střelu M30A1 fungující jako brokovnici.

Ta v místě neničí cíl explozí, ale vychrlí na něj 180 000 wolframových kuliček, které udělají díry do každého méně pancéřovaného cíle, poničí jejich šasi, systémy apod., vysvětluje americká armáda. Začátkem dubna redakce Armádního Zpravodaje ukazovala následky úderu střelou na dva ruské vrtulníky, z nichž byl jeden zcela na odpis a druhý na dlouho vyřazen.

Zdrcující porážka pro Rafale a dominance Číny: Indie proti Pákistánu trpí, čínská J-10 jí sestřelila dva francouzské Rafale

I v tomto případě přitom M142 HIMARS svůj cíl minul, a to hned o několik metrů – ale přesto se mu ho opět povedlo zničit. Wolframové kuličky se totiž rozletí do všech stran, a jak je ze záběrů patrné, podařilo se jim zasáhnout odpalovací zařízení. V tom byly evidentně ještě nabité rakety, i když není jasné, jak nakonec KN-09 dopadl, protože bylo video ukončeno.

S největší pravděpodobností došlo ale k explozi raket a jeho zničení. Armádní Zpravodaj také ověřil u OSINT analytika, že byl KN-09 zničen u obce Pervomajskij v Kurské oblasti.

Článek HIMARS zdánlivě selhal, když minul o dobrých 5 metrů – ale přesto zničil severokorejský raketomet KN-09 brutální ráže (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-30 to zřejmě schytal raketou R-73

O incidentu informovalo Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny v příspěvku zveřejněném 02. května 2025. Došlo k němu nad Černým mořem, kde mělo sice vládnout příměří, o němž Armádní Zpravodaj informoval 27. března 2025, ale nevydrželo ani 14 dní, jelikož ho Rusko porušilo, když záměrně zaútočilo střelami Kalibr na ukrajinské cíle.

3 ruští vojáci neuposlechli rozkaz a stihl je extrémně krutý trest. Jejich důstojník je zavřel do klece a odpálil granátem

Boje v Černém moři tak pokračují, což ale pro Ruskou federaci není zrovna žádoucí, jelikož je v této oblasti de facto od počátku ve slabší pozici. A to právě kvůli dronům, které zdevastovaly její místní námořnictvo natolik, že vyplouvá z opevněných přístavů jenom ojediněle. Jinak je tomu ovšem s letouny, které v nějaké míře působí i nadále, i když také opatrně.

Tentokrát se to ale ruskému Suchoji Su-30 vymstilo definitivně. S přítomností ukrajinského dronu Magura V5 se zbraní schopnou ho zničit nejspíše nikdo nepočítal, a tak se k němu dokázal přiblížit dostatečně blízko. Redakci Armádního Zpravodaje se sice nepodařilo dohledat, jak přesně zničení dosáhl, ale z dřívějšího analyzování zmíněného dronu usuzuje, že to mohlo být raketou známou jako R-73, jejíž dosah bude nejspíše jenom několik kilometrů.

Rusko se chystá na Moldavsko a uchýlilo se k naprosté ubohosti. Už zahájilo první fázi – chce vzít prezidentce moc

„Dne 2. května 2025 speciální jednotka Obranného zpravodajství Ukrajiny ve spolupráci s Bezpečnostní službou Ukrajiny a Obrannými silami Ukrajiny zlikvidovala v Černém moři ruský Su-30, což bylo první zničení bojového letounu námořním dronem na světě,“ uvedlo v prohlášení Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny.

Již dříve se přitom podařilo podobným způsobem sestřelit ruské vrtulníky. Je tedy patrné, že Ukrajina opět posunula hranice dříve nemyslitelného, a že už ani nemusí nasazovat proti ruským letounům standardní systémy PVO, ba ani svá letadla, ale postačí i takovéto improvizované. Je však zřejmé, že si na ně Rusové budou dávat větší pozor a držet se dále.

Článek Nemyslitelné se stalo realitou – úplně poprvé ukrajinský námořní dron sestřelil ruský letoun – Suchoj Su-30 (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na transportéry dopadaly střely z kanonu

Záběry pořídil ukrajinský dron vybavený termokamerou – je proto možné, že jsou z noci. Vidět je na nich trojice transportérů jedoucích po cestě podél lesního pruhu, a vzápětí kolem nich začnou v rychlém sledu explodovat dopady střel. Je jisté, že na ně M2 Bradley spustil palbu z kanonu, konkrétně z Bushmasteru ráže 25 milimetrů, uvádí MilitaryToday.

Ameriku čeká obrovská a nákladná výzva – aby si udržela dominanci, musí investovat desítky bilionů korun do jaderných zbraní

Ačkoliv střely dopadaly spíše v okolí zadních vozidel, jako první explodoval transportér vpředu. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že mohl teoreticky najet na minu, protože v podobném místě vybouchlo také druhé vozidlo. M2 Bradley mohl ovšem použít ještě dvojici protitankových raket TOW. Třetí vozidlo ale nakonec zlikvidovala palba z kanonu. MT-LB přitom chrání vojáky jenom proti ručním zbraním, uvádí ArmyRecognition.

The Avdiivka axis: M2 Bradley in action. All three russian armoured vehicles were destroyed.

📹: 47th Mechanized Brigade pic.twitter.com/Z5wj8X2EQv

— Defense of Ukraine (@DefenceU) December 14, 2023

Článek Video: stačí 1 minuta a M2 Bradley může v rukách Ukrajinců rozsekat trojici ruských obrněných transportérů, aniž by jim dal šanci přežít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

BM-27 Uragan nebyl vůbec ukrytý

Video ke zhlédnutí níže ukazuje, jak ruský raketomet BM-27 Uragan zaujal postavení na nekrytém prostranství, kde ho pravděpodobně objevil průzkumný dron. Redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že jde o velmi silnou zbraň. ArmyRecognition uvádí, že má v odpalovači 16 raket ráže 220 mm s dosahem až 40 km, a jak je patrné, zrovna byly v raketometu nabité – není jasné, zda se obsluha zrovna chystala ke střelbě a potřebovala volný prostor, avšak možné je i to, že se pouze porouchal motor vozidla, které tak uvízlo a bylo vydané napospas nepříteli.

Souřadnice BM-27 poslal průzkumný dron obsluze raketometu M142 HIMARS, které na něj vyslala jenom jedinou střelu ráže 227 milimetrů, možná M31. Wikipedia uvádí, že je naváděna prostřednictvím GPS a velice přesná, ale přesto se do raketometu netrefila a dopadla vedle. I to však nakonec stačilo, protože exploze hlavice dokázala BM-27 Uragan poškodit, načež začal hořet. Armádní Zpravodaj soudí, že se mu vymstilo, že v něm byly zrovna naložené rakety, kdy se min. jedna samovolně odpálila, a u dalších zřejmě začala hořet pohonná náplň.

Článek Video: i když jinak přesný M142 HIMARS mine ruský raketomet BM-27 Uragan, může ho se štěstím na ránu zpustošit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zničení vozidla KRVD znemožnilo Rusům postup

Ačkoliv jsou informace o incidentu čerstvé, mělo k němu dojít již 09. dubna 2025, kdy ukrajinské FPV drony zaútočily na ruské vozidlo KRVD v momentě, kdy se pokoušelo podpořit postup přes řeku Čornyj Žerebec, zřejmě v Luhanské oblasti na východě země. Brigáda uvedla, že tím ruským jednotkám zablokovala přechod, a tedy znemožnila postup obrněným vozidlům.

Evropský zbrojní průmysl trpí, přišel o obrovskou zakázku. Německo zablokovalo Turecku prodej Eurofighterů Typhoon

Během velikonočního příměří se však ruská armáda pokusila trosky zničeného vozidla odklidit, do čehož zapojila nejméně 10 vojáků a specializovanou techniku. Ukrajinci měli příkaz opětovat palbu jenom v případě, že ji zahájí nepřítel, ale redakci Armádního Zpravodaje se nepodařilo ověřit, zda došlo v tomto případě k nějakému konfliktu – možné to ovšem je, protože pokud by se Rusům podařilo trosky odklidit, připravili by si místo na další postup.

V případě zničení takového vozidla jde každopádně o dobrý úspěch nejenom z důvodu, že to zastaví nepřátelský postup, ale také že KRVD zřejmě existuje jenom málo. Tzv. systém dočasného nasazení na silnici byl zaveden do ženijních jednotek ruské armády teprve v roce 2018. a redakce Armádního Zpravodaje nepředpokládá, že by vzniklo ve vysokých počtech.

Ruské letectvo dostalo první Suchoje Su-34 v tomto roce. Ale opět ve směšném počtu, který ztráty zdaleka nenahradí

Skládá se přitom ze dvou modulů namontovaných na podvozku KamAZ-63501. Z každého z nich je možné rozvinout až 50 metrů dlouhou část vozovky, což umožňuje celému systému položit 100 metrů dlouhou silnici širokou 4,6 metrů, upřesňuje ArmyRecognition. KRVD je určen pro podporu pohybu kolových vozidel s hmotností na nápravu do 12 tun, a pásových vozidel s hmotností do 60 tun, tedy valné většiny ruských obrněnců ve výzbroji.

Článek Fotografie: první potvrzený případ zničení vzácného ruského vozidla KRVD, na němž závisel postup celé jednotky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani v lese se systém 9K37 Buk neschoval

Na videu níže můžete vidět, jak se podařilo ukrajinským dronařům jeden 9K317M Buk-M3 zničit, zatímco Buk-M3 a 9K317 Buk-M2 poškodit. To vše v rozmezí 12 hodin, což je veliký úspěch. Záběry ukazují, že byly systémy ve dvou případech schované v lese, ale průzkumné technice neunikly. Zbývající Buk-M3 to pak na otevřeném prostranství, když se osádka snažila ujíždět, schytal do radaru. A ačkoliv není zničen, je určitě vážně poškozen.

Video: ačkoliv mají ruské systémy 9K37 Buk a 9K330 Tor ničit drony, paradoxně je může „oddělat“ i ukrajinský autonomní dron RAM X

Buk-M3 je přitom nejmodernější verze z rodiny systémů Buk a má být schopen zachytit širokou škálu cílů – navržen byl navíc proti letounům se schopností stealth, uvádí ArmyRecognition. Jeho střely mají být schopné dosahu až 65 km do dálky a 25 km do výšky. Oproti tomu verze M2 je starší, představená již v 90. letech 20. století. Její střely zasahují do vzdálenosti až 50 km, uvádí Wikipedia, což ale rozhodně neznamená, že by stále se nejednalo o nebezpečnou zbraň schopnou poradit si s řadou cílů, soudí Armádní Zpravodaj.

Článek Video: když se daří, může jediná jednotka zničit i 3 ruské systémy PVO za jediný den. Včetně toho navrženého proti stealth letounům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Niobium-SV detekuje až 300 cílů, ale dron ne

K incidentu zachyceném na záběrech došlo již začátkem léta 2024, ovšem 14. pluk bezpilotních letounů, který také zajistil zničení radaru, s nimi přišel až 10. března 2025. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z příspěvku, v němž stojí, že k tomu došlo během ruského pokusu o útok na samotný Charkov, k čemuž nepřítel využíval své nejlepší prostředky.

Ukrajina jede! 8násobně zvýšila výrobu střel s plochou dráhou letu a v roce 2025 jich chce 3 000. Ani Rusko se tomu neubrání

Vít Lukáš z Armádního Zpravodaje vysvětluje, že Niobium-SV (Niobiy-SV) slouží k monitorování vzdušné situace a vyhledávání zdrojů rádiového rušení, což může ovlivnit působení dronů i jiných zbraní v oblasti. Sociální síť Ministerstva obrany Spojených států amerických potom dodává, že dokáže detekovat až 300 cílů najednou, ale v tomto případě mu to nepomohlo.

Jak je totiž ze záběrů patrné, byl radar zničen nějakým typem dronu – jakým, není upřesněno, ale údajně šlo o experimentální konstrukci. Co přesně je tím myšleno, též známo není, ale redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že se mohlo jednat buď o dron s optickým vláknem, ale možná také o konstrukci podobnou špionážnímu dronu SpyGun, která je z 80 % průhledná a velmi špatně sestřelitelný. Vybavit ho hlavicí by nebylo vůbec těžké.

ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně

Samotný 14. pluk bezpilotních letounů se navíc nepřítele ve svém příspěvku vyloženě vysmál: „No, pokud stanice za 100 milionů dolarů (asi 2,21 miliardy korun) nedokázala identifikovat hrozbu, nechť prostředky, které ji zničily, zůstanou pro nepřítele tajemstvím.“

Článek Záběry ukazují, jak extrémně dobrý ruský radar, který umí detekovat až 300 cílů najednou, podlehl speciálnímu dronu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Radar schopný detekovat letouny stealth

Na záběrech můžete vidět zničení ruského radarového systému, který je v příspěvku na síti X označen za Niobium-SV. Armádní Zpravodaj se domnívá, že podle tvaru jde konkrétně o radar z rodiny Nebo-M, resp. typ RLM-M, ale může se jednat jenom o jiné označení stejného systému. Jde o jeden z nejmodernějších ruských radarů s dalekým dosahem – údajně by měl být schopen zachytit i letouny se schopností stealth, uvádí Wikipedia, i když u nich není jasné, na jakou vzdálenost. U běžných cílů má mít ovšem dosah až 600 kilometrů.

6 radarů a 6 dalších pozoruhodných vlastností ruské stíhačky Su-57 Felon, díky níž je dle Ruska lepší než jakákoliv konkurence

Radarovou stanici zřejmě objevil průzkumný dron – redakce Armádního Zpravodaje soudí, že se mohlo jednat například o Shark. UkrSpecSystems uvádí, že to je dron s vyspělou optikou schopný vydržet na obloze až 4 h, přičemž se pohybuje ve výšce kolem 3 km, a na základě jeho dat mohly být vyslány drony sebevražedné, aby radar zničily – údajně experimentální, ale upřesněno nic nebylo. Video ukazuje, že na něj udeřily min. 3krát. To rozhodně stačilo, aby zařízení v hodnotě více než 2 miliard korun zničily, a navíc se nesetkaly s odporem.

Článek Video: udeří-li na hodně schopný ruský radar RLM-M experimentální ukrajinský dron, může ho zničit bez sebemenšího odporu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vrtulník se zřejmě účastnil PVO obrany

K incidentu je jenom velice málo informací a vycházet lze výhradně z příspěvků na sociálních sítích. Mnozí obyvatelé totiž sdíleli videa, jak ruská PVO sestřeluje útočící (zjevně ukrajinský) dron pomocí trasovací munice – redakce Armádního Zpravodaje vysvětluje, že slouží nejenom samotné obsluze pozemního systému, ale eventuálně také letounům.

Místo sestřelení ruského vrtulníku vlastní protivzdušnou obranou leží asi 70 km od Moskvy

Jednoduše tak mohou snáze odhadovat, kam zrovna střely létají a oblasti se vyhnout. V případě zachyceném na záběrech se to však evidentně nepovedlo, neboť je vidět, jak to vrtulník po několika desítkách vteřin schytal – zřejmě se ale nezřítil a hořící letěl pryč – zda se mu nakonec podařilo nouzově přistát, není jasné, ale na dalším videu (neznámo, jak daleko od místa zásahu) stále letí, ačkoliv jsou plameny patrné a je možné, že ho časem pohltily.

Armádní Zpravodaj připomíná, že pokud to je možné, snaží se pilot vrátit ideálně na základnu nebo jiné určené místo, kde je možné vrtulník co nejrychleji uhasit, a hrozí-li, že spadne, tak ho alespoň navést mimo obydlenou oblast – případně tam, kde napáchá co nejmenší škody.

Ukrajinci odvrátili pád Pokrovsku. Celý měsíc bojovali o strategickou obec, která by Rusům umožnila postup. Zničili i jejich sabotéry

O jaký vrtulník se v tomto případě jednalo, není jasné, k zachytávání dronů může posloužit jak starší Mil Mi-28, tak novější Kamov Ka-52. Známo potom není ani to, jaký systém, respektive systémy, po dronech pálily, a který z nich tedy vrtulník zasáhl. K incidentu mělo přitom dojít poblíž města Naro-Fominsk ležícího asi 70 km jihozápadně od Moskvy.

Článek Záběry svědků ukazují, jak si Rusové opět sestřelili vlastní vrtulník. Šlo o chybu vojáků, kteří si ho spletli s nepřátelským letounem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

První dron obvykle tank jenom znehybní

Jelikož ruská armáda opatřuje řadu svých obrněnců protidronovými zábranami a reaktivním pancéřováním, které dokáže odolat například granátům z RPG-7, nestává se zrovna často, aby je hned první rána kompletně zničila – možné to sice je, ale často spíše ne. Nastat tak může situace, kdy dron svůj cíl v nějakém místě jenom poškodí, a až další ho dorazí.

Ruský zbrojní průmysl valí na plné obrátky. Zaměstnává 4,5 milionu lidí, z toho se jich 1/4 věnuje vývoji, uvádí studie

Mnohem častěji však dochází ke znehybnění, typicky úderem na kola. Takový obrněnec pak musí vojáci opustit, jelikož běžně nemají možnost jej opětovně zprovoznit, zatímco nepřítel si může dát na čas, než ho doletí zničit dalšími drony. A přesně tak tomu nejspíše bylo na záběrech, které Armádní Zpravodaj přiložil níže – jelikož končí předčasně, lze jenom odhadovat, co se stalo.

S velkou pravděpodobností došlo k popsanému scénáři, ale neznámo proč Státní pohraniční služba Ukrajiny, jejíž jednotky z brigády „Forpost“, která působí v oblasti Vovčansku, nezveřejnila, že by k destrukci tanku skutečně došlo – lze se tak spoléhat pouze na její tvrzení.

„Polsko by dnes vydrželo proti Rusku bez spojenců 2 týdny“, obává se polský generál

Vedle toho je na záběrech vidět několik případů zničení dodávek UAZ-452 známých jako Buchanka (v překladu „bochník“), které sice pochází už z roku 1965, uvádí Wikipedia, ale užívány jsou hojně dodnes. Armádní Zpravodaj v prosinci 2023 popisoval případ, kdy s takovou ruští vojáci ujížděli dronu, který je vytrvale pronásledoval a po 30 vteřinách také dohnal.

Zničení ruského tanku neznámého typu (možná T-72) poblíž Vovčansku

Článek Ukrajinci tvrdí, že zničili ruský tank, ale ze záběrů je patrné, že to pravda být nemusí. Zřejmě použili klasickou taktiku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Trosky ruského Tu-22M3 ukazuje satelitní snímek

Sama ruská strana se k incidentu vůbec nevyjádřila, ale redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že to ani není podstatné, jelikož by stejně byla schopná tvrdit, že k žádné ztrátě nedošlo. Oleksandr Syrskyj zmínil v nedávném rozhovoru, že se ukrajinským silám podařilo nedávno zničit ruský strategický bombardér Tu-22M3 ve Smolenské oblasti, která leží na východních hranicích s Běloruskem. Konkrétně měl být zasažen na základně Shaikovka.

Čína má problém, který bude těžko vysvětlovat. Její lidé bojují ve válce na Ukrajině za Rusko; dva byli zajati a čeká se na vyjádření Pekingu

Armádní Zpravodaj z veřejných zdrojů zjistil, že jde o základnu strategických bombardérů Tu-22M3 z 52. těžkého bombardovacího leteckého pluku Ruské federace (vojenského útvaru č. 33310), které se podílí na raketových útocích na území Ukrajiny raketami Ch-22 s Ch-32.

První ze zmíněných obsahuje 1 000 kg výbušné náplně a má dosah až 600 km, kdežto druhá doletí až 1 000 km a využívá stejné tělo jako Ch-22, ale oproti ní má poloviční hlavici – právě z důvodu prodloužení doletu. Letoun jako Tupolev Tu-22M3 se tak může s přehledem držet mimo možnosti ukrajinské protivzdušné obrany a de facto ho nelze ohrozit.

Záběry ukazují mohutnou prohru Rusů, když útočili na ztracené pozice v Luhanské oblasti. V celodenní ofenzivě ztratili 230 vojáků (video)

Jediným způsobem, jak ho zničit, je tím pádem na zemi, k čemuž má Ukrajina k dispozici několik dalekonosných dronů. Jindy s tím nicméně pomůže i technická závada. Armádní Zpravodaj nedávno informoval o zřícení stejného bombardéru v ruské Irkutské oblasti. Zničení Tu-22M3 u běloruských hranic dokazuje každopádně satelitní snímek od CyberBoroshno.

Vidět jsou na něm trosky, pravděpodobně zmíněného letounu, protože přesně toto místo mělo být zasaženo ukrajinským dronem. Z akce sice nebyly zveřejněny žádné záběry, ale je evidentní, že o něj ruské letectvo skutečně přišlo – tak jako už mnohokrát ve válce na Ukrajině.

iZdroj fotografie: CyberBoroshno

Článek Satelitní snímek dokazuje zničení ruského bombardéru Tu-22M3, který byl pro Ukrajinu obrovskou hrozbou. Rusové to nepřiznali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nákladní vozidla ruské armády, která už se nevrátí

Informací je k incidentu dostupných málo a lze vycházet jenom z krátkého komentáře Státní pohraniční služby Ukrajiny. O zničení nepřátelského zásobování se měla zasadit brigáda známá jako „Pomsta“ spadající pod jednotku RUBpAK „Phoenix“. Ta měla za poslední týdny (není ovšem upřesněno, o jaké rozpětí, ani v jakém zhruba čase) zničit stovky ruských jednotek vezoucích munici, zbraně a jiné zásoby, bez nichž se vojáci zkrátka neobejdou.

Uniklý snímek dokazuje, že Rusové používají zakázanou chemickou munici známou jako „kapky“. Mají na krku válečný zločin

Video níže je kompilací mnoha záběrů, na nichž je vidět pouze zlomek ze zmíněného rozsahu. Za oběť mělo padnout 37 ruských vojenských kamionů, ale Armádní Zpravodaj upozorňuje, že se v mnoha případech jednalo o mnohem menší náklaďáky. Jejich typ upřesněn nebyl, vidět jsou však kupříkladu KamAZ-4350 nebo KamAZ-5350, Ural-4320 a řada dalších.

Ruský voják zveřejnil následky útoku M142 HIMARS na vrtulníky Mi-28 a Mi-8 v Belgorodské oblasti. Nejméně jeden je na odpis

Zajímavé je, že většina z nich stála na místě a kolem nebyla vidět žádná obsluha, i když drony útočily i na ty pohybující se. Nejméně v jednom případě je také vidět, jak si ruský voják evidentně blížícího se dronu všiml, z auta vyskočil a začal utíkat – co se s ním stalo, není jasné, ale je docela možné, že ho později vypátral jiný dron, aby ho rovněž eliminoval.

K ničení posloužily tradičně sebevražedné drony, a to ve většině případů. V několika byly ovšem nasazeny i ty bombardovací, z nichž mohl každý zničit i několik cílů po sobě.

Článek Ukrajinci rozmetali životně důležité ruské zásobování. Záběry ukazují, jak nechali zmizet skoro 40 kamionů a náklaďáků se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Avenger využil proti dronu kulomet

Video níže ukazuje několikasekundový útok na ruskou armádou vypuštěný dron Shahed 136. Ten je původem z Íránu a do Ruska bývá dovážen, případně v něm v licenci vyráběn. ArmyRecognition uvádí, že má rozpětí křídel asi 2,5 metru a nese hlavici o hmotnosti 50 kilogramů – při zásahu tedy může napáchat i poměrně vážné škody. Obsluha Avengeru ho podle všeho zaměřila za pomoci infračerveného zaměřovacího systému (Armádní Zpravodaj připomíná, že to je poznat ze záznamu displeje), načež na něj spustila z kulometu M2 Browning.

1 proti 4: tankový souboj ve stepích ruští vojáci prohráli, záběry ukazují, jak ukrajinský tank z 60. let dva T-90 zničil a zbylé zahnal

Systém Avenger je primárně vyzbrojen protiletadlovými střelami FIM-92 Stinger, ale některé verze jsou doplněny i kulometem, uvádí Wikipedia. K ničení dronů se hodí více, shoduje se redakce Armádního Zpravodajr, jelikož je jeho použití mnohem levnější. M2 Browning byl mimochodem vyvinutý už před 2. světovou válkou a často sloužil i jako zbraň určená k obraně bombardérů. WeaponSystems uvádí, že používá munici ráže 12,7 milimetrů a jeho efektivní dosah je 1 800 metrů. Na zničení dronu stačila dávka trvající jen asi 2 sekundy.

Článek Video: zaměří-li se na ruský dron těžký kulomet M2 Browning, může ho poslat k zemi za pouhé 2 sekundy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely PVO dron minuly – alespoň dvakrát

Na videu níže můžete vidět, jak dron útočí na systém protivzdušné obrany 9K330 Tor-M2 a rychlé čluny. Jaký typ bezpilotního letounu byl použit, není jasné, ale z pohybu lze odvodit, že disponoval křídly, nešlo tedy o kvadrokoptéru. Tor-M2 na něj zaútočil min. dvakrát, ale operátorovi se podařilo uhnout, případně střela nebyla dobře zaměřena. Není jasné, zda se v obou případech jedná o útok na stejný dron, neb jde o sestřih z několika akcí. WeaponSystems potom uvádí, že mají střely z Tor-M2 dosah 15 km a jsou vysoce manévrovatelné.

Video: nejdříve precizní reakce ruské osádky systému Tor-M2, poté ukrajinského operátora dronu, který uhnul střele

Skutečnost, že se Tor-M2 do dronu netrefil, se nakonec jeho osádce stala osudnou. Je přitom vidět, že byl zasažen v momentě, kdy pracoval, takže Armádní Zpravodaj soudí, že uvnitř byli i vojáci a nejspíše zemřeli. Na sestřihu jsou vidět ještě útoky na tři plavidla – v jednom případě šlo o hlídkový člun Raptor, ve dvou pak o výsadkové čluny Project 02510 BK-16. ArmyRecognition uvádí, že na nich je oddíl až 19 vojáků. Zda se potopily nebo byly jen poškozeny a někteří vojáci zraněni či zabiti, ze záběru již nejde poznat.

Článek Video: pokud se dron obratně vyhne několika střelám z ruského Tor-M2, může ho nakonec zničit, jak bylo původně v plánu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden vrtulník dopadl hůře než druhý

Informací není k incidentu mnoho, ale video toho prozrazuje dostatek. Jedním ze zasažených byl Mi-28, což je ruský bitevní vrtulník ve verzi N zařazený do výzbroje v roce 2009 (jinak pochází až z 80. let 20. století, upřesňuje Wikipedia). Primárně byl určen k ničení tanků a obrněných vozidel, a například na rozdíl od Mi-24 nemůže převážet výsadek ani náklad, ačkoliv má místo pro tři pasažéry – to se hodí třeba v momentě, že zachraňuje osádku sestřeleného vrtulníku.

Izraelské letectvo bombarduje Sýrii, aby jí zdevastovalo vojenskou infrastrukturu. Obrana ani neproběhla (video)

Druhým zničeným byl potom Mi-8, tedy víceúčelový vrtulník, který už může nést posádku nebo náklad, ale také být vyzbrojen, a to např. 57mm raketami S-5, pum, případně střelami 9M17 Phalanga, uvádí Wikipedia. Armádní Zpravodaj připomíná, že se jedná o jeden z nejrozšířenějších vrtulníků na světě, vzniknout měl v počtu více než 17 000 ks, a užívá ho také AČR.

K zasažení vrtulníků byla použita raketa M30A2 odpálená z M142 HIMARS. Wikipedia uvádí, že obsahuje 182 tisíc wolframových kuliček a v místě dopade funguje jako obří brokovnice, která cíl proděraví. Což je také velmi dobře viditelné. Ruský voják při prohlídce upozorňuje třeba na poškození palivových nádrží, což potvrzují i kaluže pod vrtulníky.

2 ruské čety měly dobýt strategickou obec nedaleko ještě důležitějšího města. Dělostřelectvo je pohřbilo i kazetovou municí (video)

Armádní Zpravodaj soudí, že Mi-28NM bude v podstatě neopravitelný, jelikož utrpěl rozsáhlá poškození na trupu a nejspíše i hydraulických systémech. Některé části však zjevně odolaly, neb jsou chráněny pancéřovanými pláty – kupříkladu motor. Vrtulník tak nejspíše půjde opravit, i když to asi nebude úplně rychlé. Vyřazen může být nejméně několik měsíců.

Oproti tomu Mi-8 dopadl mnohem hůře a nejspíše poslouží jako zdroj náhradních dílů pro jiné stroje. Záběry ukazují třeba vytržené dveře od nákladního prostoru, zatímco díry po dopadu rakety jsou de facto všude. Rusové to nemají v Belgorodské oblasti snadné; Armádní Zpravodaj informoval koncem března 2025 o útoku ne čtveřici jiných vrtulníků.

Článek Ruský voják zveřejnil následky útoku M142 HIMARS na vrtulníky Mi-28 a Mi-8 v Belgorodské oblasti. Nejméně jeden je na odpis se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Američané o útoku na křižník Moskva nevěděli

Moskva byla raketovým křižníkem, jehož stavba trvala od roku 1976. Na vodu byl spuštěn už o tři roky později a do služby uveden v roce 1982, takže se plavil poměrně dlouho. Necelé dva měsíce od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu byl 13. dubna 2022 zasažen ukrajinskými protilodními střelami R-360 Neptun, které jsou mimochodem na českém podvozku Tatra.

Trumpův sen o nadřazenosti končí. Amerika se zlobí na Evropu, že už přestává kupovat její zbraně. Může to nastartovat náš průmysl

Z oficiální ukrajinské verze vyplývá, že se loď po zásahu potopila následující den, zatímco ruská tvrdí, že to bylo následkem požáru – na klasická propaganda s cílem zastřít realitu, aby náhodou neutrpěla ruská pověst. Jenomže ta stejně utrpěla a je snad nemyslitelné, aby kdokoliv věřil pohádce, že došlo k náhodnému požáru zrovna den po ohlášeném zásahu.

Redakce Armádního Zpravodaje však připomíná, že to byla nejspíše velká náhoda. Raketový křižník Moskva totiž podle všeho plul mimo dosah ukrajinských radarů, jenomže se jejich paprsky nejspíše odrážely od mraků, díky čemuž viděly dále. Jiná verze zase uvádí, že pomohli s identifikací Američané, když sdíleli s Ukrajinci zpravodajské informace – ti údajně odpověděli: „To je Moskva! Děkujeme. Na shledanou,“ a hovor ukončili, aniž by řekli, že plánují zaútočit.

Analýza satelitních snímků: mocné Rusko čeká velká krize. Vyčerpalo zásoby tanků a nestíhá vyrábět nové ani modernizovat staré

Následně odpálili střely R-360 Neptun, které mají dosah až 280 km a obsahují bojovou hlavici těžkou 150 kg, což min. na těžké poškození stačí. Že byl zásah úspěšný se ovšem dozvěděli až poté, co vyplul na záchrannou akci remorkér z Krymu. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena přitom nechtěla, aby došlo k útoku, nebo snad zničení, takto mocného symbolu ruské moci. A to přesto, že s Ukrajinci sdílela zpravodajské informace.

„Američané měli hněv, protože jim Ukrajinci ani nesdělili, že útok provedli. Překvapením bylo navíc i to, že Ukrajina vlastnila rakety schopné zasáhnout loď; a panika, protože Bidenova administrativa neměla v úmyslu umožnit Ukrajincům zaútočit na tak mocný symbol ruské moci,“ vysvětluje theNewYorkTimes v rámci „tajemství historie války na Ukrajině“.

Nizozemsko povstává, aby bránilo Evropu proti Rusku. Už za 5 let chce skoro 3násobnou armádu

Je tedy zjevné, že tehdejší administrativa doufala v nějaké brzké narovnání vztahů, aniž by došlo k výrazným ztrátám a škodám, což by jinak mohlo Rusko použít jako záminku k pokračování války. Armádní Zpravodaj připomíná, že ani další osud Černomořské flotily nebyl dobrý a dnes je de facto nepoužitelná, ačkoliv dostala koncem roku 2024 významnou posilu.

Článek Odhalení tajemství: nejhorší ztráta lodě od 2. světové války. K potopení křižníku Moskva došlo i přesto, že to Amerika zakazovala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vystavený Zemledeliye shořel až napodruhé

Informací bylo k incidentu sdíleno jenom málo, neboť se je 414. samostatná brigáda bezpilotních systémů zvaná „Maďarovy ptáci“ rozhodla klasifikovat. V příspěvku z 20. března 2025 tak sdílela pouze to, že se jí podařilo objevit ruský systém Zemledeliye, který slouží k dálkovému zaminování nějaké oblasti. Armádní Zpravodaj ověřil, že až na vzdálenost 15 km, což je při kladení výbušnin velmi dobrý odstup od místa, které je třeba proti nepříteli zabezpečit.

Rusové „dostali kouř“ v Charkovské oblasti. Ničili je nestandardně velké drony a překazily jim postup (video)

Na druhou stranu to znamená, že musí být relativně blízko fronty, kde stoupá riziko, že bude objeven průzkumnými drony – což se také v tomto případě evidentně stalo. Nacházel se na malé polní křižovatce a osádka se ho zjevně ani nesnažila nijak zamaskovat. Redakce Armádního Zpravodaje považuje za velkou nezodpovědnost, že ani nebyl chráněn systémem protivzdušné obrany, která by si bývala mohla s bezpilotními letouny poradit.

Ukrajinští operátoři však měli díky tomu mnohem jednodušší práci. Ze záběrů je patrné, že do Zemledeliye nejdříve narazil první sebevražedný dron, ale maximálně ho poškodil a nejspíše také znehybnil, jelikož se vojáci posléze zjevně nesnažili (nebo nemohli) ujet. S odstupem následoval druhý útok, tentokrát už do odpalovacího zařízení, což způsobilo explozi min.

Fiala: Česko dodá Ukrajině 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, je z největších podporovatelů. Sklad munice v ČR mezi tím explodoval

Záběry ukazují mohutné ohnivé pole, takže bylo evidentní, že došlo k úplnému zničení systému. Místo ostatně později zkontroloval dron a je vidět jenom ohořelá konstrukce. Co se stalo s vojáky, není jasné, ale pokud Zemledeliye neopustili (případně nemohli, protože je například hned první útok vyřadil), je v podstatě jisté, že se stal jejich hrobem.

Ze statistiky českého analytického serveru Oryx, který mapuje doložitelné ztráty techniky ve válce na Ukrajině, vychází, že se jednalo teprve o sedmé zničení ruského systému Zemledeliye za více než 3 roky trvající válku na Ukrajině. Ve výzbroji je přitom zařazen teprve od roku 2020.

Článek Ukrajinci zničili extrémně vzácný ruský minotvorný systém Zemledeliye. Teprve sedmý za celou válku (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok byl překažen mimořádně snadno

Ačkoliv není informací k incidentu mnoho a lze vycházet jenom z příspěvku, který sdílela Státní pohraniční služba Ukrajiny, mnoho dalšího je možné odhadnout. Ruská armáda se připravovala na útok proti pozicím nepřítele, ovšem přinejmenším nezodpovědně – redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že vystavit obrněná vozidla na otevřené pole, kde jsou snadno vidět, svědčí o nekompetentnosti velitelů, kteří je tak de facto obětovali.

Rusům útok na Vovčansk hodně nevyšel. Nejdříve padla těžká technika, následně proběhl hon na vojáky (video)

Na začátku videa je vidět, jak se blíží sebevražedný dron k jednomu z vozidel odstavených na polní cestě, zatímco v dáli lze zpozorovat nejméně další dvě. Jedno po druhém tam ukrajinská jednotka RUBpAK „Phoenix“ zničila, načež zaútočila i na ruské stanoviště v samotném lese bombardovacím dronem – vidět je shození pumy hned na několik míst.

Celkem měla být zničena 4 obrněná vozidla a jeden MT-LB, což je původně sovětský tahač dělostřelectva, ale dnes je běžně užíván i jako transportér. Technika měla viditelně instalovanou provizorní ochranu proti dronům, která jak vidno příliš nefungovala. Celá příprava na útok tak skončila úplným fiaskem, a Armádní Zpravodaj soudí, že Rusové ani nevěděli, že na ně nepřítel útočí. Oblast zjevně nezabezpečili proti dronům, což se jim stalo osudným.

Článek Nezodpovědnost Rusů nezná mezí. Kvůli jejich chybě je u Luhansku smetla „Pomsta“, ani nevěděli jak (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani v dálce není M1978 Koksan v bezpečí

Na videu níže můžete vidět, jak byla zničena severokorejská houfnice M-1978 Koksan – nejspíše z výzbroje ruské armády, i když měla pravděpodobněji severokorejskou obsluhu. Jedná se o dělo ráže 170 milimetrů, uvádí MissileThreat, které dokáže s běžným střelivem zasahovat cíle na vzdálenost až 40 kilometrů, a s raketově poháněným až 60 kilometrů. Bylo tedy nejspíše daleko od fronty a záběry z termovize svědčí o tom, že se operace odehrála v noci. Obsluha se mohla cítit v bezpečí, ale průzkumu uniknout nedokázala.

Severokorejské houfnice M1989 Koksan zasáhnou cíle až na 60 km, ale jejich historie je záhadou. A i když jsou prehistorické, mají význam

Na 1978 Koksan viditelně zaútočil bombardovací dron, Armádní Zpravodaj ho odhaduje na typ Baba Jaga. Wikipedia uvádí, že jde o hexakotéru s nosností až 15 kg, která na houfnici svrhla min. 3 menší druhy pum – a video jasně dokazuje, že se trefila. Vzhledem k tomu, že Koksan postrádá výraznou ochranu, lze předpokládat, že byl zničen nebo alespoň vážně poškozen, i když záznam neukazuje, že by explodovala třeba jeho munice. A jelikož zjevně nepůsobila v oblasti žádán PVO, měl operátor dronu de facto volné pole působnosti.

Článek Video: zůstane-li severokorejská houfnice špatně zabezpečená, může ji beztrestně napadnout bombardovací dron a poslat na věčnost se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani velmi dobré maskování dělu nepomohlo

Jelikož je k incidentu poskytnuto mizivé množství informací, lze vycházet de facto jenom z vyjádření Státní pohraniční služby Ukrajiny, v němž stojí, že se podařilo okupantům zničit další dělo, tentokrát na jihu země – lokalita ani jeho však upřesněny nejsou. Redakce Armádního Zpravodaje ze záběrů rozpoznala pouze to, že šlo zjevně o dělo tažené.

Video: daleko na východě, kde by měli vládnout Rusové, je Ukrajinci u Luhansku doslova demoralizovali přesnými údery

Vzhledem k malým rozměrům se mohlo jednat o 122mm houfnici M1938, která je ve výzbroji ruské armády od roku 1939. I přes své stáří je docela hojně využívána, ostatně vznikla v počtu více než 19 200 kusů. Její dostřel je přitom maximálně 11,8 km, takže musí být umístěna celkem blízko nepřátelských pozic. K obsluze je zapotřebí docela velká posádka 8 vojáků.

Záběry ukazují, že ji objevil průzkumný dron, který na ni následně navedl drony sebevražedné. Armádní Zpravodaj soudí, že jsou některé záběry ukázány z více směrů, plus do nich jsou přimíchány ty z kamer útočících letounů, takže může být matoucí, kolik zásahů vlastně ruská houfnice schytala – zdá se, že pouze dva nebo tři, než byla zcela na odpis.

Rusko by se mělo krotit, proti Evropě by nemělo šanci. „Jestli zaútočíte, přijde zničující reakce,“ zdůraznilo NATO

Obsluhující ruské jednotky asi nemohly udělat nic lépe, jelikož dělo viditelně dobře maskovaly. Na záběrech je sice pod plachtou patrné, ale pokud by operátor neprováděl bližší průzkum, zřejmě by nebyl problém ho přehlédnout, jelikož velmi dobře splývalo s okolím. Pro představu, v březnu 2023 Armádní Zpravodaj hodnotil, že ruská armáda vystřelí až 60 000 granátů denně, i když v současnosti je to nejspíše méně, zatímco ukrajinská násobně méně.

Článek Video: Ukrajinci nepodcenili situaci a zničili extrémně dobře ukryté dělo poblíž fronty. Rusové nemohli udělat nic lépe se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank vydržel hodně, ale neměl šanci přežít

Jenom velmi málo informací se podařilo redakci Armádního Zpravodaje dohledat, jelikož o něm zjevně informuje pouze Státní pohraniční služba Ukrajiny, která toho sdílela minimum – což je ale logické, protože nejspíše nechce nepříteli prozrazovat více, než sám ví. K incidentu došlo na neznámém místě v Doněcké oblasti a video z něj bylo zveřejněno 26. března 2025.

Izrael připravuje ofenzivu, aby Hamásu zasadil konečnou ránu a ukončil válku. Udělá to silou, protože jednání selhala

O obranu se tradičně postaralo jednotka „Phoenix“ spadající pod brigádu „Pomsta“, která dříve také eliminovala významný ruský systém R-330 Žitěl, jak Armádní Zpravodaj informoval. Video ukazuje docela rychle ujíždějící tank, jehož typ ovšem nelze určit – je opatřen protidronovými zábranami – ale dle tvaru věže se mohlo o nějakou variantu rozšířeného T-72.

Rusko by se mělo krotit, proti Evropě by nemělo šanci. „Jestli zaútočíte, přijde zničující reakce,“ zdůraznilo NATO

Když tank přejel minu, ujel už jenom několik metrů a zůstal stát na místě. Posádka ho urychleně opustila a utekla pryč – co se s ní stalo, není jasné, ale jelikož se nacházela na otevřeném poli, mohli ji následně lovit ukrajinští operátoři FPV dronů. Na samotný obrněnec bylo vedeno hned několik úderů, a to jak drony sebevražednými, tak bombardovacími.

Je patrné, že vydržel relativně hodně, ale nakonec se mu podařilo prorazit pancíř, nejspíše z vrchu, což odstartovalo požár a zřejmě i následnou explozi munice uložené ve věži.

Článek Video: ruský tank vjel u Doněcku do nastražené pasti, z níž nebylo úniku. Dorazilo ho bombardování, i když vydržel opravdu hodně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

4 přesné zásahy a vrtulníky neexistovaly

Incident se odehrál v Belgorodské oblasti na jihu Ruské federace, severně od ukrajinského Charkova. Na polním letišti tam Síly speciálních operací ozbrojených sil Ukrajiny identifikovaly čtveřici vrtulníků, načež předaly souřadnice dělostřelcům. Ti využili M142 HIMARS k odpálení raket M30A2, které mají dosah od 15 do 92 kilometrů, vysvětluje Wikipedia.

Ukrajinci provedli rozsáhlou destrukci ruské techniky na východním bojišti. Z té nejcennější padly tanky T-80BV a T-72B3 (video)

Ačkoliv jsou na záběrech vidět hned po zásahu výbuchy, Armádní Zpravodaj upozorňuje, že šlo spíše o následek natankovaných nádrží, i když i raketa M30A2 obsahuje nálož. Ta ovšem slouží primárně k rozptýlení submunice tvořené 180 000 wolframovými kuličkami. Ty v cíli fungují jako obří brokovnice a „pokropí“ všechno v okruhu až 70 metrů. Relativně málo odolné cíle, jakými jsou vrtulníky Ka-52 Alligator a Mil Mi-8, tak doslova proděraví skrz naskrz.

I kdyby tedy po jejich výbuchu zůstaly některé části použitelné například jako náhradní díly, z důvodu proděravění to možné není a nejspíše jsou kompletně zničeny. Jde přitom o opravdu citelnou ránu, jelikož Ka-52 Alligator patří mezi nejsilnější bojové helikoptéry světa a je velmi efektivní třeba při ničení nepřátelských tanků, jak Armádní Zpravodaj hodnotil.

Velká výzva pro Ameriku, Francie chce nahradit F-35 svými letouny i ve světě. Jsou tím nejlepším na trhu a ruské letectvo je bez šance

Na druhou stranu ji provází i mnohé technické problémy. V říjnu 2023 redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala, že se piloti potýkají s velkými vibracemi, nestabilitou i rozpadající se konstrukcí. Ve výzbroji má mít potom šest protitankových střel Vikhr nebo Ataka, přičemž mají obě dosah až 10 km, ale ve starších variantách menší, potvrzuje výrobce Kalashnikov Group.

Ochromený Krym: takovou sodu ještě ruská PVO nedostala. Ukrajinci zničili rekordní počet systémů včetně radarů a oslepili ji (video)

I ztráta starého sovětského Mil Mi-8 však zabolí. Ministerstvo obrany ČR ho popisuje jako víceúčelový vrtulník, který vstoupil do sériové výroby v roce 1965. Dodnes slouží v desítkách zemí a patří tak mezi nejužívanější vůbec. Slouží primárně k přepravě nákladu a osob, a není výjimkou, že ve válce na Ukrajině operuje relativně blízko bojové linie.

Redakce Armádního Zpravodaje si všimla, že jsou ze záběrů patrné stopy po pneumatikách vozidel, což naznačuje, že byly vrtulníky buď chvíli před útokem dotankovány a dozbrojeny, anebo ruské letectvo využívá letiště dlouhodobě. Jde tak o velmi cenný úspěch, jelikož není moc šancí, jak jinak je zničit – systémy PVO takového dosahu obvykle v blízkosti fronty nejsou, zatímco ty přenosné a jinak mobilní, hlavně MANPADS, nemají dostřel.

Článek Hodně tvrdá rána pro Rusko. Ukrajinští speciálové mu zničili 4 vrtulníky najednou, včetně Ka-52 Alligator (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve to odnesla R-330, následně i tank

K incidentu je velmi málo informací. Vycházet lze de facto jenom z příspěvku sdíleného Státní pohraniční službou Ukrajiny, která jej zveřejnila 23. března 2025 s tím, že došlo k ničení techniky kdesi v Doněcké oblasti. Zajistit to přitom měla opět jednotka „Phoenix“ spadající do brigády „Pomsta“, která je na východním bojišti již známým postrachem ruských jednotek.

Pro Rusy konečná. Ukrajinský bombardér shodil několikapatrovou budovu na vojáky, kteří se v Torecku schovali do sklepů (video)

Armádní Zpravodaj nedávno poukazoval na její řádění, které za sebou zanechalo tucet a půl kusů zničené techniky, a to včetně moderních tanků T-80BV a T-72B3. V tomto případě si ovšem vzala na mušku R-330 Žitěl, což je mobilní komunikační stanice pro elektronický boj. Wikipedia uvádí, že bývá přednostně rozmístěna v dosahu frontové linie.

Tam má rušit různou komunikaci, například letounů AWACS, ale stejně tak signál mezi drony a jejich operátory, což je také důvod, proč je přisunována blízko k bojům, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Údajně stála již v roce 2019 za prudkým nárůstem ztrát bezpilotních letounů, když působila na Donbase, a v současné válce na Ukrajině je tomu zřejmě podobně.

Hodně tvrdá rána pro Rusko. Ukrajinští speciálové mu zničili 4 vrtulníky najednou, včetně Ka-52 Alligator (video)

Z videa je patrné, jak na R-300 Žitěl útočí zprvu bombardovací dron, ale následně ji muselo zasáhnout ještě několik dronů sebevražedných. Nejspíše už druhý úder, vedený do kabiny, vyřadil osádku, takže byly další vedeny proti stojícímu vozidlu. Nakonec to potom odnesl také tank, který měl zřejmě odstřelovat ukrajinské pozemní pozice.

Našly ho však drony a postupně na něj útočily – jaké, ani kolikrát udeřily, není jasné, průběh totiž vidět není – pouze hořící vrak. Redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že pokud by nedošlo ke zničení R-330 Žitěl, mohlo klesnout působení ukrajinských dronů v dané oblasti téměř na nulu – šanci by měly převážně ty autonomní, ale řízené spíše ne.

Článek Ukrajinci u Doněcku smetli mimořádně cenný ruský systém podpořený tankem. Kdyby neuspěli, mohli na místě prohrát (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když to Rusové zkoušeli, obranou nepronikli

Podrobností existuje málo a prakticky lze vycházet jenom z příspěvku, jež k videu sdílela Státní pohraniční služba Ukrajiny. Jedná se o kompilát záběrů pořízených v průběhu 3 týdnů, ačkoliv není jasné, od kdy do kdy přesně akce probíhaly – je však možné, že jde o opravdu poslední týdny války na Ukrajině, a nikoliv o starší záležitosti, i když ani to vyloučit nelze.

Rusové se pokouší o průlom daleko za hranicemi Kurské oblasti. Zatím je to ovšem až diletantství a fiasko hodno jejich armády (video)

O eliminaci nepřátelské techniky se postarala již známá jednotka RUBpAK „Phoenix“ spadající pod brigádu „Pomsta“, která působí hojně na východě země. Armádní Zpravodaj nedávno psal, jak odrazila také několikačlenný ruský konvoj, když zrovna táhl na Kurdyumivku. Začátkem měsíce zase ukázala video, jak bombarduje jednotlivé vojáky a jejich techniku.

Tentokrát se měla postarat o 16 kusů různé vojenské techniky, konkrétně o 5 tanků, jejichž typ nebyl upřesněn – redakce Armádního Zpravodaje však připomíná, že jsou hojně rozšířené kupříkladu T-72B3 a T-80BV. K tomu padlo 5 obrněných bojových vozidel, 2 samohybná děla, raketomet BM-21 Grad, systém PVO Strela, kanon a obrněný transportér.

Velká výzva pro Ameriku, Francie chce nahradit F-35 svými letouny i ve světě. Jsou tím nejlepším na trhu a ruské letectvo je bez šance

Ani u jednoho však opět nebyl upřesněn typ. Redakce Armádního Zpravodaje proto připomíná, že v případě obrněných vozidel se mohlo jednat třeba o velmi hojně užívaná BMP-2 či. BMP-3, ale také o nějaká čistě přepravní. Není to možné odhadnout, jelikož jsou ve veřejných údajích řazena do stejné skupiny. Transportér pak mohl být BTR-82, ale spíše MT-LB.

V případě, že byla technika plně obsazena jednotkami, mohlo jich včetně obsluhy padnout i několik vyšších desítek. Zmínky o jejich eliminaci však nejsou k dispozici.

16 kusů ruské techniky padlo pod nálety dronů ukrajinské jednotky Phoenix

Článek Ukrajinci provedli rozsáhlou destrukci ruské techniky na východním bojišti. Z té nejcennější padly tanky T-80BV a T-72B3 (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Suchoj Su šel k zemi, ale neznámo jaký a kde

Informací je extrémně málo. Redakci Armádního Zpravodaje se podařilo dohledat jenom krátké vyjádření Jurije Ihnata, šéfa komunikačního oddělení velitelství vzdušných sil Ukrajiny, které poskytl tamním novinářům ze Suspilne Media. Systém SAMP/T měl údajně sestřelit ruský Su, ale neupřesněného typu; uvedeno navíc nebylo ani místo, kde k tomu došlo.

Ukrajinský MiG-29 bombardoval ruské vojáky v Kurské oblasti. Jediným náletem je všechny pohřbil na místě, kde se šikovali (video)

A jelikož ze situace nepochází ani žádné veřejně dostupné fotografie nebo videa, nelze je ověřit ani podložit. Na druhou stranu nelze tvrdit, že k tomu dojít nemohlo, sestřelů mnoha letounů již bylo ve válce na Ukrajině více a SAMP/T toho rozhodně schopný je.

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že jde o poměrně rozsáhlou rodinu vojenských letounů. Mezi nejpoužívanější z nich, zejména k bombardování, však patří Su-30 Flanker-C, Su-34 Fullback či třeba Su-35 Flanker-E. Jenom těžko by šlo ovšem o nejmodernější Su-57, ten si totiž Ruská federace velmi hlídá, neboť by bylo jeho sestřelení fatální ranou jeho „prestiži“.

Rusové se znovu, ale marně snaží obklíčit Ukrajince v Kurské oblasti. Všechny jejich pokusy selhaly, nepřítel je drží na uzdě

Jakou střelou byl ruský letoun zničen, rovněž není známo. Armádní Zpravodaj se však domnívá, že se mohlo jednat jak o Aster 15 s dosahem 30 km, tak Aster 30 s dosahem 120 km, jelikož SAMP/T odpaluje dle potřeby obě, potvrzuje Wikipedia. Zejména druhá z nich mohla zasáhnout nepřítele i dále od hranic, jelikož se k nim obvykle musí přiblížit na desítky kilometrů.

Velmi často totiž shazují na nepřátelské pozice klouzavé pumy FAB, obvykle FAB-250 a FAB-500, když číslo udává jejich celkovou hmotnost. Díky konverzní sadě UMPK mají dolet až 70 km, což je dost na to, aby se vyhnuly některým systémům PVO, ale ne těm s dlouhým dosahem.

Článek Ukrajinci sestřelili ruský letoun Suchoj Su, jde o první takový případ za 3 roky války. Informace však obratně zatajují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tor-M2 stál nepochopitelně u lesa

Video níže ukazuje případ, kdy se sebevražednému dronu podařilo zastihnout nečinný systém protivzdušné obrany. Podle MilIn se jednalo o ruský 9M332 Tor-M2, což je nejmodernější verze této zbraně, a obsahuje 8 nebo 16 střel. Těmi může zasahovat cíle do vzdálenosti až 16 kilometrů, a to včetně velmi pohyblivých a rychlých, uvádí Wikipedia. Do bojové pozice se mimochodem dokáže Tor-M2 dostat během několika sekund, ale v tomto případě evidentně nepracoval a byl nepochopitelně odstavený na kraji zalesněného pásu.

„Lovec ruských S-400“, protiradarová střela AGM-88G AARGM-ER zničí cíl vzdálený i 300 km, piloti tak zůstanou v bezpečí

Není ale jasné, zda se třeba neporouchal nebo například nebyl zasažen a poškozen. Dron měl každopádně s jeho likvidací velice jednoduchou práci. Záběry ukazují, že si dal operátor na čas a pečlivě odstavenou zbraň obletěl, aby našel k úderu to nejlepší místo – vybral si vršek vozidla a zasáhl ho v místech, kde jsou střely i radar. ArmyRecognition uvádí, že Tor-M2 disponuje dvěma radary, a jelikož se nárazem dronu přerušil signál kamery, není jasné, jak to dopadlo. Ale vzhledem k tomu, kam udeřil, musel být systém minimálně vážně poškozen.

Zničení odstaveného systému Tor-M2 je vidět zhruba od 55. vteřiny; předchází mu ukázka zničení ještě dalšího stejnéo systému a jednoho Buk-M3

Článek Video: když dron nachytá neznámo proč opuštěný systém PVO Tor-M2, může ho zprvu pečlivě obkroužit a vybrat si nejlepší místo úderu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank začal ujíždět až po 5 zásazích

Video níže ukazuje útoky ruských sebevražedných dronů na ukrajinský tank, konkrétně se jedná o Leopard 1A5. Ten zastihly v zalesněném pásu, kde se osádka pravděpodobně chtěla ukrýt, ale na tank zaútočila pětice dronů – 3 zepředu a po jednom ze strany a zezadu. Ale obrněnec, jehož konstrukce pochází ze 60. let 20 století, uvádí ArmyRecognition, odolal tak, že byl schopný pohybu. Osádka nastartovala a zkusila ujet, což je jí zprvu dařilo.

Video: ačkoliv má ruský S-400 rakety z M142 HIMARS likvidovat, v praxi tomu tak vždy není. Někdy mu proklouzne i celá salva

Jenomže drony útočily dále, ačkoliv ani další 3 údery ho nezpomalily. To se povedlo až poslední dvojici dronů, kdy se tank po zásazích zastavil a začal hořet. Taková odolnost se dá připsat konstrukci a protiopatřením – horní část chránila protidronová bariéra, kterou mívá běžně, uvádí TheDefensePost, a Ukrajina na přidala na Leopardy 1A5 i reaktivní pancíř. Wikipedia uvádí, že zvyšuje odolnost proti kumulativním hlavicím a aby ho dron prorazil, jsou třeba dva údery do jednoho místa – první na reaktivní pancíř a druhý na pancéřování tanku.

Článek Video: na zničení starého tanku Leopard 1A5 může být třeba i 10 útoků ruskými drony, ačkoliv prvních 8 mu nemusí udělat nic se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Podvozek Nona-SVK před dronem neochrání

Video níže ukazuje sestřih celé řady útoků ukrajinských operátorů dronů na různou ruskou techniku. MilIn uvádí, že mezi ní byla byla také 2S23 Nona-SVK, což je jakýsi hybrid mezi minometem a houfnicí ráže 120 milimetrů umístěný na kolovém podvozku BTR-80, doplňuje WeaponSystems. To mu zajišťuje velice dobrou mobilitu i v těžkém terénu, ale nedokáže ho ochránit před dronem. Odolá totiž jenom střelbě z ručních zbraní, proti kumulativní hlavici má prakticky nulovou šanci. A dokonce dron zničil Nonu-SVK za pohybu.

Video: pokud se ruský raketomet, který nahání hrůzu všem vojákům, zrovna přesouvá, může ho dron snadno poslat na věčnost

Zlikvidovaných obrněných vozidel je však na záběrech celá řada. Vidět je např. útok na tank, kdy operátor dronu nejprve narazil do jeho zadní části, kde se nachází motor, a znehybnil ho tak. Když pěchota a osádka utekla, drony zaútočily znovu a nakonec se jim podařilo odpálit uloženou munici. Podobně pak dopadla i vozidla jako BMP-2, ačkoliv měla rozsáhlé protidronové bariéry. Záběry je většinou ukazují stojící, což znamená, že z nich prchla osádka a vezená pěchota. Wikipedia uvádí, že pěšáků bývá 7 a k obsluze jsou potřeba 3.

Článek Video: jestliže si nedají ruští vojáci pozor, mohou přijít o vzácný systém 2S23 Nona-SVK, křížence mezi houfnicí a minometem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bez klíčového radaru je S-400 téměř k ničemu

Dobrým příkladem, jak zneschopnit baterii S-400, je vyřazení radaru 92N6 nebo jeho verze 92N6E. ArmyRecognition uvádí, že je pro fungování Ruskem opěvované zbraně klíčový, a v podstatě by se dalo říci, že bez něj je téměř slepá. Dokáže totiž detekovat a identifikovat cíle na dlouhé vzdálenosti, předávat data v reálném čase a navádět protistřely.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Dosah radaru 92N6 je až 600 km, uvádí MilitaryWatchMagazine. Tento údaj platí pro velká letadla, střely nebo balistické rakety, ale jiný bude pochopitelně třeba u menších typů dronů často vyrobených z různých kompozitních materiálů, což platí i pro stealth letouny. Zde je tedy otázkou, na jakou vzdálenost je umí zaměřit, což není veřejně známý údaj.

Střela se může na radar navést sama

Vyřazení radaru, jakým je 92N6, je možné několika způsoby. Například lze použít protiradarovou střelu, jakou je AGM-88 HARM. Twz uvádí, že se sama navede za pomoci signálu vysílaného radarem a její nejnovější typy by měly mít dosah až 300 km. Radar ale mohou lokalizovat i drony a zaútočit na něj jak drony, tak řízenými střelami či taktickými balistickými raketami. Jde přitom o hodnotný cíl, jehož vyřazení může na čas otevřít oblohu v oblasti.

„Lovec ruských S-400“, protiradarová střela AGM-88G AARGM-ER zničí cíl vzdálený i 300 km, piloti tak zůstanou v bezpečí

Rusko radar 92N6 aktivně používá, kromě systému S-400 může spolupracovat i se starším S-300 nebo 9K37 Buk, ale i dalšími. Na druhou stranu znamená jeho časté používání i velké opotřebení a je otázkou, jak se ruské armádě daří ho udržovat. Západní státy si navíc dávají pozor, aby Ruské federaci neposkytovaly možnost trénovat s radarem a systémem S-400 proti letounům, jakým je třeba Lockheed Martin F-35 Lightning II.

.

Článek Ruský S-400 může zůstat naprosto slepý, dojde-li ke zničení jeho klíčové součásti, radaru 92N6, který vidí cíle až na 600 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na BM-21 Grad stačil jediný dron

Video níže ukazuje případ, kdy se podařilo zničit ruský raketomet BM-21 Grad. MilIn uvádí, že se mu stal osudným zásah sebevražedného dronu elitní ukrajinské jednotky Edelweiss. Je jasně vidět, že se obsluha pokusila raketomet schovat v zalesněném pásu, ale v zimním období ho nekrylo listí, takže byl ze vzduchu dobře vidět. Když se pak přiblížil sebevražedný dron, snadno ho zasáhl a jedinou ranou zničil, čímž zachránil životy mnoha kolegů.

Video: ani les nemusí vždy poskytnout bezpečný úkryt prchajícímu vojákovi, zejména když po něm pálí těžké ukrajinské minomety

Následovala veliká exploze, což svědčí o tom, že byly v raketometu nabité střely. ArmyRecognition uvádí, že jich odpalovač obsahuje celkem 40, a lze předpokládat, že v něm zrovna byly všechny. Jedna má hlavici o hmotnosti 20 kg, uvádí Wikipedia, a zároveň obsahuje raketové palivo. Všechno dohromady tak tvoří smrtící kombinaci. Jestliže byla obsluha v tu chvíli ve vozidle nebo v jeho blízkosti, velmi pravděpodobně zahynula.

Článek Video: pakliže se vloží do akce schopná ukrajinská jednotka Edelweiss, může jediným úderem ušetřit životy mnoha vojáků se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.