Co vlastně existuje a co je zatím jen koncept

V debatě o „laserovém Panciru“ se směšují tři různé věci, které je nutné oddělit. První jsou ruské obecné testy protidronových laserů. 13. června 2025 Rusko podle Reuters oznámilo velké zkoušky osmi různých laserových systémů a mluvilo o přechodu k sériové výrobě. 28. září 2026 Rosgvardija popsala polní test mobilního bojového laseru na podvozku terénního auta proti manévrujícím kvadrokoptérám v Leningradské oblasti, ovšem s doporučením k dalšímu zdokonalování.

Druhá věc je hotový, veřejně doložený systém z rodiny Pancirů: Pancir-SMD-E. Ten ale s lasery nemá nic společného. Jde o statický bojový modul bez tradičních 30mm kanónů, vyzbrojený až 48 miniraketami TKB-1055 s dálkovou obsluhou do 500 metrů. Představen byl na veletrhu IDEX 2025 a je přímou reakcí na masové útoky levných dronů, řeší je ale kineticky, raketami.

Třetí věcí je samotný „laserový Pancir“, a ten je zatím spíš analytická zkratka než potvrzený sériový produkt. Veřejně dohledatelné zdroje neobsahují jeho výkon v kilowattech, efektivní dostřel, dobu osvitu cíle ani způsob integrace do podvozku. Existuje jako koncept a jako téma ruských komentářů, ne jako zbraň s datovým listem.

Proč je počasí konstrukční problém, ne kosmetická vada

Zásadní problém laserových zbraní není softwarový ani finanční. Je fyzikální. Vodní pára, mlha, déšť, sníh, kouř, prach a atmosférické turbulence paprsek pohlcují, rozptylují a rozostřují. Kongresová výzkumná služba Spojených států (CRS) ve své rešerši výslovně uvádí, že lasery nemusí v mlze či dešti fungovat dobře, nebo vůbec.

K tomu přistupuje další omezení: laser řeší cíle po jednom. Každý dron vyžaduje několik set milisekund až několik sekund přímého osvitu. Proti roji desítek dronů z více směrů je to zásadní handicap.

Adaptivní optika a pokročilé řízení paprsku problém zmírňují, ale neodstraňují. Americká armáda na těchto technologiích pracuje od roku 2017 a ani po letech vývoje neprezentuje laser jako plně celopočasní zbraň. Klimatická data ruského Hydrometcentra pro Belgorod, oblast přímo u ukrajinské hranice, ukazují přibližně sto dní ročně s měřitelnými srážkami. Přičtěte mlhu, nízkou oblačnost, sněžení a bojový kouř. Východoevropský laser by podle našeho odhadu byl užitečnou doplňkovou vrstvou, ale rozhodně ne dominantním prostředkem celoroční obrany.

Jak daleko jsou ostatní, a proč to trvá tak dlouho

Rusko v laserových protiletadlových systémech rozhodně není samo. Srovnání s konkurencí ale ukazuje, jak dlouhá je cesta od prototypu k nasazení.

• USA – DE M-SHORAD: Laser třídy 50 kW na podvozku obrněného vozidla Stryker. Kontrakt uzavřen v srpnu 2019, první četa dodána jednotkám, operační hodnocení s padesáti ostrými zásahy proti zástupným dronům probíhalo ještě v červnu 2025. Šest let od smlouvy k vyhodnocování v poli.
• Turecko – DRONEDEF/GÖKBERK: Laserový systém o výkonu 5–10 kW jako součást vrstvené architektury s radarem IHTAR, elektronickým bojem a mikrovlnným systémem EJDERHA. Detekční vzdálenost celého komplexu až 10 km. Demonstrace proti mini a mikro UAV proběhla v červnu 2026.
• Čína – Silent Hunter: Uváděný výkon 30–100 kW ve fixní i mobilní verzi, ale s nutností samostatného energetického modulu velikosti středního náklaďáku. Podle čínských tvrzení nasazen k ochraně summitu G20 v Chang-čou, nezávislé bojové ověření ale chybí.

U ruského konceptu chybí veřejně potvrzený výkon, dolet i konkrétní integrační schéma. Vývojář projektu Posoch mluví o dosahu 600–700 metrů a cíli zasáhnout FPV dron do tří sekund, ale sám přiznává, že administrativní cesta k zavedení do výzbroje trvá tři až pět let.

Dvě platformy místo jedné, a proč to dává smysl

V ruské odborné debatě se objevuje zajímavý návrh: nesnažit se cpát laser, kanóny a minirakety na jeden podvozek. Komentátor Sergej Maržeckij argumentuje, že raketová celopočasní vrstva a laserová vrstva pro dobré počasí mají tak odlišné nároky na energii, chlazení a taktiku, že je logičtější rozdělit je na dvě specializované platformy. Jedna by nesla radar a minirakety, druhá by fungovala jako laserovo-kanónový prostředek přímo u chráněného objektu.

Není to oficiální ruský program, ale koncepčně to odpovídá tomu, kam směřují i západní armády. Turecký DRONEDEF je přesně takovou vrstvenou architekturou, laser tam není osamělá „zázračná zbraň“, ale jeden z efektorů vedle radaru, prostředků elektronického boje a mikrovln. A právě vrstvení řeší hlavní slabinu laseru: že sám o sobě není univerzální odpovědí na nic.

Co to znamená pro válku na Ukrajině

Pokud Rusko omezeně nasadí laserové systémy k ochraně týlových objektů (rafinerií, skladů, velitelství), dá se čekat, že ukrajinská strana přizpůsobí taktiku. Fyzika nahrává útočníkovi: stačí počkat na mlhu, déšť nebo noc s nízkou oblačností. Kouřové clony a obscuranty snižují účinnost paprsku. Útoky z více směrů současně využívají fakt, že laser zvládá jen jeden cíl najednou. Saturace levnými návnadami vyčerpá i „nevyčerpatelný zásobník“, protože limitem není energie, ale čas.

Realistický scénář proto není „laserový Pancir“ jako univerzální štít, ale omezená tylová vrstva pro ochranu konkrétních objektů za příznivého počasí. Doplněk k raketám a kanónům, ne jejich náhrada. A i k tomu vede cesta dlouhá roky, ne měsíce, jak ukazuje zkušenost všech armád, které se o totéž pokoušejí.

Laser proti dronům zůstává technologií, která slibuje revoluci v nákladech na jeden výstřel. Jenže atmosféra se neptá, kolik ten výstřel stojí. Ptá se, jestli vůbec doletí k cíli.

Článek Rusko zkouší nové řešení, jak sestřelovat drony za pár korun. Laserový Pancir zní lákavě, ale má zásadní problém se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je LOCUST X3 a jak funguje

LOCUST X3 je třetí generace mobilního laserového systému firmy AeroVironment, navržená výhradně k ničení malých bezpilotních prostředků, tedy dronů takzvaných skupin 1 až 3 (stroje o hmotnosti zhruba od pár set gramů po 600 kilogramů). Srdcem systému je laser o výkonu 30 kW v armádní konfiguraci, přičemž výrobce uvádí škálovatelnost v rozmezí 20 až 35+ kW. K němu patří modulární směrovač paprsku, senzorová architektura a software AV_Halo PINPOINT, který zajišťuje detekci, sledování, prioritizaci cílů a přesné držení energie na manévrujícím dronu.

Princip ničení je prostý a zároveň brutálně efektivní. Soustředěný paprsek zahřívá vybrané místo na cíli (typicky senzor, baterii nebo nosnou konstrukci) tak dlouho, dokud nedojde k degradaci nebo destrukci. Laser pracuje rychlostí světla, takže doba mezi zaměřením a zásahem je prakticky nulová. Proti jednomu cíli působí v jednu chvíli, ale přechod na další je extrémně rychlý. A hlavně: jeden zásah stojí podle výrobce méně než 5 dolarů. To je asi 120 korun.

Proč je to historický krok

Americká armáda sama označila kontrakt za svůj první produkční kontrakt na vysokovýkonný laserový zbraňový systém. AeroVironment jde ve svém tvrzení ještě dál a mluví o historicky první americké produkční akvizici systému řízeného paprsku vůbec; toto širší tvrzení je ovšem formulací výrobce, nikoli armády.

Časová osa ukazuje, jak dlouhá cesta vedla od laboratoře k výrobní lince. 3. září 2025 převzala armáda první dva prototypy AMP-HEL na lehkém vozidle ISV s výkonem kolem 20 kW. Další dva prototypy, tentokrát na těžším JLTV, dorazily 18. prosince téhož roku. V květnu 2026 proběhla validační akce ve White Sands ve spolupráci s federálním leteckým úřadem FAA a střediskem JIATF-401, která ověřila bezpečné použití laseru v národním vzdušném prostoru. Teprve poté, na začátku září 2026, přišel produkční kontrakt E-HEL.

Americký kontrolní úřad GAO přitom dlouhodobě upozorňoval, že programy řízené energie narážejí na takzvané „údolí smrti“ mezi prototypem a sériovou akvizicí, a to kvůli problémům s výkonem, chlazením, dosahem i provozními podmínkami. Program LOCUST toto údolí právě překročil.

Ekonomika obrany proti rojům

Tady je jádro celé změny. Laser nenahrazuje systémy Patriot ani NASAMS. Neřeší balistické rakety, stíhačky ani řízené střely. Řeší něco jiného: spodní vrstvu obrany, kde armády celého světa dnes plýtvají drahými interceptory na levné drony.

Raketa systému Patriot stojí řádově miliony dolarů. I kratší dosahové prostředky pracují s cenou desítek až stovek tisíc dolarů za jeden zásah. Proti dronu za pár set dolarů je to ekonomický nesmysl, a přesně na tuto asymetrii reaguje LOCUST X3. Laser nepotřebuje klasickou munici. Jeho „zásobník“ se obnovuje s napájením systému. Dokud má energii, může střílet.

Podle tiskové zprávy AeroVironment armáda za 464,8 milionu dolarů získá desítky systémů LOCUST X3, průběžnou podporu a výcvik. Přesný počet kusů zveřejněn nebyl. Systémy budou integrovány především na vozidla JLTV, v paletizovaných konfiguracích i na pevných stanovištích.

Limity a únorový incident

Laser není všemocný. Vyžaduje přímou viditelnost na cíl. Mlha, silný déšť a bouřky snižují dosah i kvalitu paprsku. Na větší vzdálenosti je méně účinný než konvenční prostředky. A jeho role je jasně vymezená: drony skupin 1 až 3, nikoli celé spektrum vzdušných hrozeb.

Pozornost si zaslouží i incident z února 2026. Podle agentury AP armáda u texaského Fort Hancock omylem sestřelila laserem dron americké pohraniční stráže CBP. Podle Reuters šlo o systém LOCUST. Příčinou nebylo selhání zbraně samotné, ale chyba v identifikaci cíle a v koordinaci mezi agenturami. Armáda incident vyhodnotila jako lekci v procedurách, nikoli jako důvod program zastavit. Tři měsíce poté proběhla validace ve White Sands a v září následoval produkční kontrakt.

Evropa nezůstává pozadu, a co Česko?

Laserová spodní vrstva protivzdušné obrany není jen americký experiment. Britský DragonFire má po úspěšných testech proti rychlým dronům kontrakt na zavedení k Royal Navy od roku 2027, přičemž britské ministerstvo obrany uvádí cenu zásahu pod 10 liber oproti stovkám tisíc liber za klasickou raketu. Německý úřad BAAINBw v červenci 2026 zadal firmám Rheinmetall a MBDA vývoj námořního laserového systému s plánovanou operační způsobilostí do roku 2029.

Pro Česko je téma relevantní, i když zatím spíš v rovině koncepční. Armáda ČR buduje vícevrstvou protivzdušnou obranu: zavádí raketový systém SPYDER s dosahem střel až 80 km a výškou 20 km, provozuje protiletadlové komplety RBS-70 a ve strategickém dokumentu Koncepce výstavby AČR 2035 výslovně počítá se schopností C-UAS. Jenže SPYDER ani RBS-70 neřeší totéž co LOCUST. Izraelský SPYDER je určen proti letounům a řízeným střelám na středních vzdálenostech. Laser by ho nedokázal nahradit, ale doplnil by ho o levnou krátkodosahovou vrstvu proti malým dronům, na které je raketa za miliony zbytečně drahá.

Válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, ukázala, že masové nasazení levných dronů dokáže paralyzovat i konvenčně silnější armádu. Americká armáda na to odpověděla podpisem kontraktu, který poprvé v historii převádí laserovou obranu z prototypů do sériové výroby. Otázka už nezní, jestli lasery změní vzdušnou obranu. Otázka zní, jak rychle.

Článek USA poprvé objednaly sériovou výrobu laserových zbraní. LOCUST za 11 miliard má likvidovat drony a změnit vzdušnou obranu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je Perun a jak funguje

Perun je laserový protidronový komplex vyvíjený ruskou firmou Svarog. Existuje ve dvou verzích: stacionární v námořním kontejneru o délce šesti metrů a mobilní na podvozku do pěti tun. Srdcem systému je dvouosá věž s laserovým emitorem, kamerami, termovizí a systémem technického vidění s prvky umělé inteligence. Deklarované parametry jsou ambiciózní:

• Dosah: až 5 km
• Bojová pohotovost: až 5 hodin nepřetržitě
• Souvislé záření: až 15 minut
• Cena jednoho „výstřelu“: 205 rublů za 10 sekund ozáření

Laser neničí dron explozí. Místo toho soustředěným paprskem poškozuje kamery, baterie, motory nebo konstrukční části, doslova je vypaluje. Odtud přezdívka „plácačka“: žádný výbuch, žádný kouř, jen tichý paprsek a padající dron. Ruská strana přitom Perun neprezentuje jako zázračnou zbraň pro celé bojiště, ale jako součást širšího „univerzálního“ systému protivzdušné obrany, který má chránit základny, rafinerie, sklady a energetickou infrastrukturu před masovými dronovými útoky.

Pět korun, nebo pět milionů?

Tady je třeba rozlišit tři cenové roviny, které se v debatě o energetických zbraních neustále směšují. Ruský Perun uvádí 205 rublů za desetisekundové ozáření. Britská radiofrekvenční zbraň RF DEW mluví o 10 pencích za výstřel. Americký Leonidas od firmy Epirus používá marketingovou formulaci „haléře za zásah“. Všechna tato čísla mají jedno společné: počítají pouze spotřebovanou energii. Ne senzory. Ne velení. Ne napájení. Ne chlazení. Ne obsluhu. Ne stavbu stanoviště.

Americký Kongresový rozpočtový úřad (CBO) to v červenci 2026 spočítal jinak. Reprezentativní instalace protidronové obrany jednoho areálu, se senzory, efektory, velením a infrastrukturou, vychází na zhruba 1,85 miliardy Kč v pořizovacích nákladech a nejméně 125 milionů Kč ročně na provoz. Rozdíl mezi „cenou výstřelu“ a „cenou ochrany“ je tedy řádově tisícinásobný. Pět korun za paprsek zní revolučně. Ale paprsek bez očí, mozku a zdroje energie je jen světlo.

Západ není pozadu, spíš naopak

Rusko rozhodně není jedinou zemí, která sází na směrovanou energii. A z hlediska veřejně ověřených testů je spíše v pozici dohánějícího.

Americký mikrovlnný systém Leonidas od firmy Epirus v srpnu 2025 na demonstraci vyřadil 61 z 61 dronů, včetně roje 49 kusů jedním jediným pulzem. Na rozdíl od laseru, který musí držet paprsek na konkrétním místě cíle po určitou dobu, mikrovlnná zbraň dokáže zasáhnout více cílů najednou, což je zásadní výhoda proti rojům. Americká armáda navíc systém IFPC-HPM testovala v dubnu 2025 na Filipínách v rámci cvičení Balikatan, takže už nejde o laboratorní projekt.

Britové mají hned dva systémy: radiofrekvenční RF DEW s dosahem do jednoho kilometru a laserový DragonFire, u kterého ministerstvo obrany uvádí cenu pod 300 Kč za zásah. Vlastní laserový projekt Tryzub vyvíjí i Ukrajina; velitel Sucharevskij ho v únoru 2025 označil za „absolutně perspektivní“ a v dubnu téhož roku byly poprvé zveřejněny záběry ze zkoušek.

Perun má zatím hlavně tvrzení vývojáře a probíhající testy. Leonidas má veřejnou demonstraci se stoprocentní úspěšností proti roji. To je podstatný rozdíl.

Proč jedna zbraň válku nevyhraje

Ruská logika je pochopitelná: masové útoky levných dronů nutí obránce pálit drahou munici a zahlcují klasické systémy protivzdušné obrany. Pancir-S1, který nese dvanáct střel 57E6 a dvojici 30mm kanónů 2A38M s dostřelem do dvaceti kilometrů, spotřebuje na každý dron fyzickou munici z omezeného zásobníku. Energetická zbraň má teoreticky „nekonečný zásobník“ omezený jen výkonem a chlazením. Pro ochranu konkrétní základny nebo rafinerie to může být skutečný průlom.

Jenže válka na Ukrajině se vede na frontě dlouhé stovky kilometrů. Americký úřad GAO upozorňuje, že zbraně směrované energie mají kratší dosah než konvenční systémy, jejich účinek slábne se vzdáleností a počasí (mlha, déšť, bouře) výrazně snižuje výkon laserů. Mikrovlnné systémy zase potřebují obrovské apertury pro delší dosah a hrozí u nich zasažení vlastní elektroniky v oblasti pulzu. NATO proto v projektu LCI-X staví na vrstveném modelu obrany, kde žádný jednotlivý systém, ať laser, mikrovlny, nebo raketa, nedává plné krytí.

Skutečný průlom by nebyl v jednom laseru. Byl by v tom, kdyby Rusko zvládlo tyto systémy sériově vyrábět, propojit se senzory a velením a rozmístit kolem klíčové infrastruktury rychleji, než útočníci změní taktiku. Šéf ruského Centra pro bezpilotní systémy a technologie na konci prosince 2025 řekl TASS, že Rusko má „všechny možnosti“ dostat operační laserové systémy do služby v roce 2026. Jenže v červenci 2026 TASS u Perunu stále píše o probíhajících zkouškách, nikoli o sériovém nasazení.

Co to znamená pro Evropu

Evropská komise v únoru 2026 aktualizovala akční plán bezpečnosti dronů a ochrany kritické infrastruktury. NATO rozjelo iniciativu LCI-X zaměřenou na vrstvené propojení senzorů, efektorů a velení. Pro Česko a střední Evropu to neznamená „neprostupné nebe“, ale tlak na budování lokálních ochranných bublin kolem nejcennějších cílů: letišť, energetických uzlů, skladů munice, radarových stanovišť.

Obrana proti dronům je závod adaptace. Útočníci budou reagovat saturací, klamáním, využíváním špatného počasí a rychlými úpravami konstrukce. Obránci budou muset průběžně měnit hardware i software. Právě proto žádná jednotlivá „plácačka“, ať ruská, americká, nebo britská, nemůže válku vyhrát sama. Může ale výrazně zlevnit a zefektivnit obranu konkrétního místa, a právě v tom spočívá její skutečná hodnota.

Perun zatím zůstává slibem na papíře a v testovacích protokolech. Pokud ho Rusko skutečně dostane do série a na bojiště, bude to pro Ukrajinu nová komplikace, ale ne konec příběhu. Spíš další kapitola závodu, ve kterém se pravidla mění rychleji než zbraně.

Článek Rusové slibují brzy nasadit „plácačku na drony“, která je sestřelí za 5 Kč. Věří, že jim vyhraje válku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pulzy místo souvislého paprsku

Klasické vojenské lasery pracují kontinuálně: drží paprsek na cíli a zahřívají ho, dokud se nerozpadne. Problém je atmosféra. Turbulence, vlhkost a prach paprsek rozptylují, a tak musí být výkonnější a držet na cíli déle, někdy přes patnáct sekund. To žene spotřebu nahoru a zpomaluje reakci proti rychlým nebo početným cílům.

Esh-Tech podle vlastních materiálů volí jinou cestu. DroneLight vysílá krátké vysokoenergetické pulzy, které materiál cíle odebírají takzvaným „vrtacím“ efektem, fyzicky ho odvrtávají. Firma tvrdí, že místo přetlačování atmosféry využívá krátká okna lepšího přenosu mezi pulzy. Výsledek v číslech: 1–2 sekundy do neutralizace a deklarovaný příkon systému přibližně 4 kW. Pro srovnání: AeroVironment nabízí svůj LOCUST X3 ve třídě 20–35+ kW, americký nLIGHT představil letos řadu HADES v kategorii 70 kW. DroneLight cílí na řádově jinou energetickou stopu.

Jedno upřesnění k titulkovému přirovnání: běžná rychlovarná konvice má příkon kolem 2 000–2 400 W. Čtyři kilowatty jsou tedy víc, ne méně. Přesnější je říct, že DroneLight spotřebuje řádově jednotky kilowattů, nikoli desítky jako konkurence.

Laser na pohyblivém obrněnci

Samotné sestřelení dronu laserem není novinka. Novinka je, kde to DroneLight dělá. Systém je integrovaný na německé modulární obrněné vozidlo FFG ACSV, které se sériově dodává od roku 2021 a disponuje motorem o výkonu 460 kW. Čtyři kilowatty pro laser jsou v tomto kontextu zlomek kapacity platformy. Vozidlo má standardizovaná rozhraní pro napájení, data i hydrauliku, takže integrace nevyžaduje přestavbu.

DroneLight pokrývá 360° kolem a nad vozidlem s dosahem do jednoho kilometru. Obsluhuje ho jeden operátor, systém automaticky sleduje cíl a navádí na něj paprsek. Firma uvádí kadenci přibližně 30 neutralizací za minutu, tedy sekvenční ničení cílů jednoho po druhém; ne jeden paprsek proti celému roji naráz, ale dostatečně rychlou sekvenci na to, aby roj postupně proředila.

Důležité je odlišit, o jakou „aktivní ochranu“ jde. Nejde o klasický systém aktivní ochrany typu Trophy, který zachytí protitankovou střelu metr od pancíře. DroneLight vytváří obrannou bublinu v okruhu stovek metrů zaměřenou výhradně na drony. Je to nová vrstva, ne náhrada stávajících systémů.

Co zatím chybí

Esh-Tech na svém LinkedIn profilu mluví o úspěšných venkovních demonstracích, výběru do programu izraelského MAFAT, komerčních kontraktech s „vedoucími mezinárodními obrannými firmami“ a platících zákaznících. Jména ale nezveřejnila. Nezávisle publikovaná data ze srovnatelných testů, stejná metodika, stejné počasí, stejné typy cílů, rovněž chybí.

Největší otazník visí nad atmosférickými podmínkami. Firma sama přiznává, že turbulence a vlhkost paprsek oslabují, a tvrdí, že její pulzní architektura tento problém částečně řeší. Konkrétní výkonovou obálku pro déšť, mlhu, kouř nebo bojové zadýmení ale veřejně nepublikovala. U laserových zbraní jde o notoricky citlivou oblast a bez těchto dat nelze říct, jak se systém chová mimo ideální podmínky demonstrace za jasného dne.

Stejně tak není jasné, zda uváděné 4 kW znamenají příkon celého systému včetně senzorů a řízení, nebo jen laserového efektoru. Firma používá formulaci „spotřeba energie přibližně 4 kW“ bez bližšího rozpisu.

Český kontext: senzory ano, laser zatím ne

DroneLight měl premiéru na Eurosatory 2026 v Paříži (15.–19. června), kde má Česko rekordní zastoupení. České velvyslanectví v Paříži informovalo o inauguraci národního pavilonu 15. června v hale 5 a CzechTrade organizoval společnou expozici českých firem.

Česká armáda protidronovou obranu sleduje aktivně. Na letošním cvičení Federated Cloud 2026 se prezentovaly technologie ochrany proti dronům za přítomnosti premiéra i ministra obrany. Ministerstvo obrany označuje protidronovou obranu za prioritu a zdůrazňuje, že proti dronům nefunguje jeden zázračný prostředek, ale kombinace rušení, detekce a kinetického ničení.

Právě v detekci a rušení má český průmysl silnou pozici. Pardubická RETIA nabízí vrstvený systém ReCAS kombinující radar, elektrooptické a radiofrekvenční senzory proti dronům včetně rojů. Vojenský technický ústav prohlubuje spolupráci s resortem obrany na nových technologiích. Realistická česká role v ekosystému, do kterého DroneLight zapadá, jsou senzory, velení a řízení, elektronický boj a integrace na vozidlo. Vlastní pulzní laser z české dílny zatím na obzoru není, ale vrstva, do které by se napojil, ano.

Pokud Esh-Tech dostojí svým číslům i mimo showroom, otevře se cesta k protidronové obraně, která nepotřebuje vlastní elektrárenský vůz v konvoji. A to je změna, která se týká každé armády provozující obrněnce, českou nevyjímaje.

Článek 2 sekundy a s dronem je amen: izraelský pulzní laser je nová aktivní ochrana obrněnců a spotřebuje méně než varná konvice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sedmnáct dronů, nula přežilo

Systém LOCUST od firmy AeroVironment během jediného testovacího dne zasáhl a zničil všech sedmnáct bezpilotních cílů, které mu námořnictvo předložilo. Počet sedmnácti dronů uvedl Janes na základě rozhovoru s Johnem Garritym, jedním z vedoucích programu v AeroVironment. Oficiální tisková zpráva Navy konkrétní číslo neuvádí, mluví jen o „všech předložených cílech“.

Nejpůsobivější detail ale není stoprocentní skóre samo o sobě. Zhruba polovinu zásahů provedli řadoví námořníci, kteří se systém učili obsluhovat přibližně třicet minut. Laser na palubě letadlového nosiče tedy neobsluhoval tým inženýrů výrobce, ale posádka lodi po krátkém zaškolení. Pro jakýkoli zbraňový systém je tohle klíčový test: funguje v rukou lidí, kteří s ním budou skutečně pracovat?

Pět dolarů versus milion

Ekonomika protidronového boje dnes vypadá absurdně. Útočný dron z komerčních komponentů může stát stovky až nízké tisíce dolarů. Střela, která ho má sestřelit, stojí od stovek tisíc po jednotky milionů dolarů, podle typu a systému. Jak shrnuje zpráva Congressional Research Service o lodních laserech amerického námořnictva, marginální náklad jednoho laserového výstřelu se pohybuje v řádu jednoho až deseti dolarů. AeroVironment u novější generace LOCUST X3, představené v březnu 2026, komunikuje cenu pod pět dolarů za výstřel.

Konkrétní cena říjnového testu na USS Bush zveřejněna nebyla. Princip úspory je ale jasný: laser nespaluje interceptor. Spotřebovává elektřinu z lodní sítě, kterou jaderný reaktor generuje prakticky nepřetržitě. Zásobník je v podstatě neomezený, dokud má loď energii. Žádné přebíjení, žádné doplňování munice uprostřed boje.

Pro srovnání: jedna střela systému SPYDER, který Česká republika pořizuje za 13,7 miliardy korun pro čtyři baterie, se cenově pohybuje v úplně jiné lize. A přitom může mířit na stejný typ cíle: malý, pomalý, levný dron.

Paleta, kabel, výstřel

Technicky šlo o paletizovanou konfiguraci označovanou P-HEL, tedy přenosný vysokoenergetický laser. Celý systém se vejde do kontejnerového formátu, dá se naložit na palubu a připojit k elektrické síti lodi. Roll-on, roll-off, jako přepravní kontejner na trajektu.

Soustředěný paprsek drží energii na jednom bodě cíle po několik sekund, dokud nedojde k fyzickému poškození nebo úplnému zničení. Nejde o elektronický boj ani o oslnění senzorů, LOCUST je zbraň s přímým účinkem, která dron skutečně spálí z oblohy.

AeroVironment pro námořní nasazení provedla zhruba deset větších konstrukčních úprav, takzvanou marinizaci: odolnost proti slané vodě, vlhkosti a vibracím pohybující se lodi. Během testu systém zabral část letové paluby a dočasně omezil běžný letový provoz. Podle Garrityho šlo o důsledek provizorní instalace, při budoucích nasazeních firma počítá s provozem bez omezení ostatních činností lodi.

Co laser nezvládne

Stoprocentní úspěšnost v jednodenním testu neznamená stoprocentní úspěšnost za každých okolností. A právě tady je důležité odlišit demonstraci od bojového nasazení.

Laser vyžaduje přímou viditelnost na cíl. Déšť, mlha, kouř, vysoká vlhkost, to všechno paprsek zeslabuje. Na moři, kde je vzduch nasycený vodní parou, je to zásadní omezení. Každý cíl navíc vyžaduje několik sekund nepřetržitého osvitu a pak další čas na přesměrování paprsku. Proti jednomu dronu to funguje skvěle. Proti saturovanému rojovému útoku desítek dronů najednou je tempo sekvenčního ničení limitující.

Congressional Research Service i americký Government Accountability Office shodně upozorňují na kratší efektivní dosah oproti raketám a na zranitelnost v nepříznivém počasí. Sama AeroVironment říká, že řízená energie „nenahradí každý jiný efector“ a že laser patří do vrstvené architektury vedle rádiofrekvenčních rušiček, kanónů a kinetických střel.

Kde to dává smysl, i pro Česko

Skutečný příslib LOCUSTu není v tom, že nahradí všechny rakety. Je v tom, že dramaticky zlepší ekonomiku obrany přesně v té části boje, kde je dnes poměr ceny cíle a ceny obrany nejabsurdnější: malé, levné, pomalé drony, které dnes nutí obránce pálit střely za statisíce dolarů.

AeroVironment už v září 2025, tedy ještě před námořním testem, dodala americké armádě první dva mobilní 20kW systémy LOCUST na vozidlech ISV. Nejde tedy o izolovaný experiment, ale o systém, který se posouvá směrem k sériové výrobě. Termín trvalé integrace na lodě Navy ale zatím veřejně oznámen nebyl.

Pro Českou republiku, která buduje protivzdušnou obranu v rámci NATO IAMD a kombinuje rakety SPYDER s krátkodosahovou obranou, by laserová vrstva dávala smysl jako doplněk, levný nástroj s přímým účinkem proti malým bezpilotním letounům u základen, kritické infrastruktury nebo kolon. Česká obranná koncepce ostatně výslovně říká, že proti všem typům dronů nefunguje jeden prostředek.

Sedmnáct dronů za jeden den, obsluha po třiceti minutách výcviku, náklad v řádu korun za výstřel. Laser nenahradí raketu. Ale v boji proti levným dronům právě přestal být budoucností a začal být přítomností.

Článek Žádné drahé střely, jenom levné paprsky světla. Americký laser zatočí s drony za pár korun a se 100% úspěšností se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

LazerBuzz je zaměřován přes radar

Testování laseru LazerBuzz mělo skončit úspěšným sestřelením leteckého dronu na vzdálenost 1,5 km, uvádí Tass. Ruská zbraň byla během testování propojena s radarovým systémem, pravděpodobně proto, aby dokázala svůj cíl dostatečně rychle identifikovat a paprsek na něm udržet tak dlouho, dokud se ho nepodaří za pomoci soustředěné energie zničit. Více informací nebylo zveřejněno, ale test naznačuje, že Rusové na vývoj zbraně tlačí.

Rusové jsou zoufalí, o Ukrajince se tříští jako vlny o útesy. Ti mezi tím pokročili v ofenzivě a vzali si zpět, co jim patří

LazerBuzz má být postaven na základě ytterbiového laseru. Jeho výkon není známý, ale TopWar ho odhaduje na 5 až 10 kW, a na deklarovanou vzdálenost má být schopen zničit cíl pohybující se rychlostí 130 až 140 km/h. Paprsek na něm má být schopen udržet minimálně po dobu půl sekundy. Armádní Zpravodaj nevylučuje, že by takové výkony mohly stačit k sestřelení malého FPV dronu, který je používán k sebevražedným útokům v oblasti fronty.

Ke zbrani může být daleko

Rusko podle názoru ArmyRecognition nejspíše postupuje při vývoji zbraně LazerBuzz ke stále lepším výkonům, protože dřívější zprávy naznačovaly kratší vzdálenosti. Zároveň ale upozorňuje, že ač je 1,5 km velice dobrý výsledek, jednalo se o test v laboratorních podmínkách a nemusí znamenat, že je Rusko blízko k funkční protidronové zbrani. Její schopnosti totiž ovlivňuje mnoho faktorů a podmínky v reálném boji jsou naprosto odlišné od těch testovacích.

Konec jaderného strachu, Odinovo oko bude sledovat Putina. Evropa spouští revoluční projekt bezpečnosti

Vše ale ukazuje na skutečnost, že jsou si ruští konstruktéři vědomi perspektivnosti zbraně a pokouší se překážky překonávat. Ve světě již existují funkční laserové systémy schopné drony ničit i v reálných situacích. Nasadil je například Izrael, a intenzivně na nich pracují v Americe, Velké Británii nebo Číně. Výhodou laseru je velmi nízká cena výstřelu nutného ke zničení dronu a možnost opakovaných výstřelů v případě dostatku energie. Na druhou stranu v řadě podmínek, například v mlze a dešti, jsou schopnosti systému omezené.

Článek Smrtící paprsek v akci: LazerBuzz likviduje drony na 1,5 km za zlomek sekundy. Rusko tasí zbraň, která může totálně vypnout nebe se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dva čínské lasery, které se doplňují

Čínské představení dvojce radarů ukazuje, že se země pokouší vyvinout technologie levného ničení dronů. Na rozdíl od různých střel, ale i projektilových zbraní, mají totiž lasery velice levný provoz a jejich výstřel téměř nic nestojí. Pokud navíc mají dostatek energie, mohou pálit opakovaně. Ačkoliv jsou přitom nové zbraně Guangjian-11E a Guangjian-21A založené na laseru, každá má úplně jiné řešení. Nejspíše se totiž mají navzájem doplňovat.

Rusům to konečně začíná docházet – prohrávají. A pokud nepřijmou hanebný mír, Ukrajinci je přejedou. Oni to vědí

ArmyRecognition uvádí, že Guangjian-11E je vlastně rušicí systém, kdy by měl za pomoci laseru oslepovat elektrooptické systémy dronu a narušovat jeho řízení. Kombinován může být také se systémem elektronického boje. Guangjian-21A je potom naopak postavený tak, aby dron silným laserovým vývojem fyzicky zničil. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že přesné technické specifikace zbraní Čína neprozradila, ale lze předpokládat, že jsou levnými pulsy během několika sekund nejspíše schopné dron z oblohy dostat.

Lasery umí drony zaměřit i na 50 metrů

Nové čínské laserové protidronové systémy ale netvoří pouze samotné lasery. InterestingEngineering uvádí, že by oba systémy měly používat kombinaci radarů a infračervených detektorů. Své cíle by tak na obloze vyhledávaly buď aktivně nebo pasivně – tato kombinace by měla zajistit vysokou úspěšnost detekce. Systémy mají být schopné odhalit drony i v dálce 50 až 80 metrů, což je pro běžné radary a podobné systémy obvykle velmi obtížné.

光箭-21A（Guangjian-21A）是由中国航空工业集团研发的车载高能激光反无人机系统，输出功率30kW~60kW，是高功率激光武器。60kW的高功率能在秒级内对目标实现“熔化”和“蒸发”般的高能毁伤。通过边走边打模式在5公里范围内快速反制低空无人机，具有高精度和即时毁伤的能力。https://t.co/opRyvqlmP6 pic.twitter.com/U5aBYwLmn9

— Fay (@FaySue6) March 26, 2026

Armádní Zpravodaj soudí, že jsou lasery dobrou cestou, ale musí být doplněny ještě dalšími systémy. Jen tak je možné vybudovat vícevrstevnou obranu – spoléhat se pouze na jednu vrstvu by totiž znamenalo, že pokud by selhala, měly by drony volnou cestu. Mají přitom proti dronům řadu výhod včetně ceny a opakovaného použití, ale potýkají se i s nevýhodami. MilitaryMachine uvádí, že jejich činnost může být omezená např. kouřem, deštěm nebo mlhou. Většinou také mají dosah jen několik kilometrů, a spoléhat pouze na ně by tedy byla chyba.

Článek Za pár sekund je vystaráno. Čína vyvinula laserové zbraně, které vyčistí nebe od dronů téměř zadarmo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Efektivní a levná obrana před drony i střelami

Zmínky o výkonném laserovém kanonu z Velké Británie se objevily již před několika lety, a v lednu 2023 došlo k jeho úspěšnému testování, ačkoliv vyžadoval ještě trochu doladit. Výsledkem je Dragonfire (Dračí oheň), který umí identifikovat potencionální cíle na moři i ve vzduchu, kde je dokáže dlouhodobě trasovat, a nakonec i úspěšně zasáhnout a zničit.

NATO v pohotovosti, střílelo na neznámé letouny u nizozemské letecké základny s F-35 a jadernými pumami. Ale potupně je minulo

Armádní Zpravodaj vyzdvihuje jeho mimořádnou přesnost a schopnosti poradit i s těmi opravdu malými cíli – operátor dokázal již během testů v roce 2022 zasáhnout objekt velikosti člověka, což bylo skvělé, ale bylo třeba více – zasahovat i opravdu malé drony. Což se evidentně po letech podařilo, protože britská vláda sdělila, že Dragonfire zasáhne minci na jeden kilometr, a to pouze za náklad odpovídající asi 10 librám, v přepočtu tedy cca 275 Kč.

Během testování zničil také dron rychlý 650 km/h, což odpovídá například ruskému Geran-2 vylepšenému o proudový motor, s nímž dosahuje zhruba 600 km/h. Dragonfire může být tedy účinný i proti pomalejším řízeným střelám a pumám s konverzními sadami. Jednoznačně se tedy jedná o revoluci v obraně nejenom proti bezpilotním letounům.

Video: Ukrajinský Su-27 vrátil pěchotě výhodu. Ruskou základnu v Pokrovsku s ruskými vojáky rozmetal jedním úderem

Zpočátku bude laserový kanon instalován na torpédoborec Type 45 z počátku 21. století, uvádí Wikipedia, a nejspíše se bude jednat o testovací platformu. Je zřejmé, že pokud se zbraň osvědčí i v dalších případech, dojde k její postupné instalaci na jiné lodě, letadla apod. Američané ostatně chtěli zavést laserové kanony na letadlech do konce roku 2025.

„Tento vysoce výkonný laser postaví naše Královské námořnictvo do čela inovací v NATO a poskytne špičkové schopnosti k obraně Spojeného království a našich spojenců v této nové éře hrozeb,“ uvedl Luke Pollard, britský ministr pro připravenost obrany a průmysl.

Článek Britové to dokázali. Zavádí revoluční laserové kanony proti dronům. Na 1 km trefí minci za pouhých 275 Kč se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani pod rouškou noci se dron laseru neschoval

Není jasné, na jakou vzdálenost ke zničení dronu došlo, ale lasery mají zatím dosah stovky metrů až jednotky kilometrů. V tomto případě se nicméně zřejmě nejednalo o ten klasický, jímž by došlo k propálení díry do dronu, ale v popisku stojí, že byl motor „usmažen“ postupným zahříváním. To bude ostatně také důvod, proč se držel tak dlouho.

Rusko letos představí dva prototypy Su-75 Checkmate. Jednoho z největších propadáků, jaký se kdy rozhodlo vyvinout

Video pochází ze zaměřovače laseru a evidentně z noci, díky čemuž je ostatně incident lépe vidět. Je pravděpodobné, že laser míří na dron od samého počátku, přičemž po 7 vteřinách dojde k jeho zažehnutí. I přesto se ale ještě desítky vteřin drží na obloze, jelikož je evidentně i přes takové poškozený schopný pokračovat. Chvílemi to vypadá jako „soptící Slunce“.

Na moment se zdá, že požár slábne, ale následně začne dron konečně padat k zemi. Viditelně šlo o kvadrokoptéru, která disponuje čtyřmi rotory, což jí dává vysokou manévrovatelnost, jak potvrzuje Wikipedia. Není jasné, jaký úkol letoun na videu plnil, není totiž viditelná nesená jakákoliv munice, takže se nejspíše jednalo o průzkumnou verzi.

Video: Vzácná verze TELAR ruského S-300 shořela. Vojáci to nesmyslně pozorovali z několika metrů

Za mnohem zajímavější však redakce Armádního Zpravodaje považuje ukrajinský laser zvaný Tryzub, který má být mnohem výkonnější, díky čemuž zvládne jak drony, tak dokonce i největší ruské klouzavé pumy o hmotnosti až 3 tuny. Zajímavý koncept boje je také mikrovlnná zbraň z Velké Británie, která zničí dokonce celé hejno letounů za pár korun.

Článek Video: Trvalo to dlouhých 30 vteřin, ale laser nakonec usmažil ruský dron, který se následně zřítil k zemi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laser MkII(A) má alespoň 2 modely

MkII(A) má být indickým produktem a nejspíše existuje ve dvou variantách. ArmyRecognition uvádí, že základním modelem je 2kW laser, jehož dosah je 800 až 1 000 m, což ale není příliš veliká hodnota – už jenom proto, že mnohé průzkumné drony létají běžně ve výšce několika kilometrů, a podobná zbraň by se hodila spíše ke zneškodnění malých komerčních FPV dronů. Armádní zpravodaj se domnívá, že jde spíše o testovací model.

Izrael udělal enormní pokrok: jeho vysokoenergetický paprskový laser udeří rychlostí světla. Mohl by smést i celé hejno dronů

Zcela jinou kategorií je však laser o výkonu 30 kW. EurAsianTimes ho popisuje jako zbraň schopnou ničit cíle do vzdálenosti 5 km, resp. je zahřát natolik, aby vzplály nebo přestaly fungovat během několika sekund trvajícího zásahu. Svým dosahem by se dal přirovnat k ukrajinskému laserovému dělu Tryzub, jehož schopností má být nejen likvidace dronů, ale též by se mělo vypořádat například s klouzavými pumami a různými střelami.

Laserový systém může mít radar

Indický systém MkII(A) by měl být určený hlavně k ničení dronů, ale také k likvidaci různých senzorů a sledovacích systémů, uvádí VajiraMandravi. Vybavený má být podle všeho optickým zaměřovacím systémem a nějakým typem radaru, s jehož pomocí by mohl detekovat cíle. A protože má být zbraň schopná operace proti roji dronů, bude muset být vybavena i dostatečným zdrojem energie pro opakované výstřely, a zároveň chlazením systému.

India joins global laser arms race, destroys drones & missiles with new 30-kW Mk-II(A) directed energy weapon.https://t.co/TBGXfidZee

— Interesting Engineering (@IntEngineering) April 15, 2025

Indický vývoj laserových zbraní a jeho výsledky mohou být prvními vlaštovkami a nelze pochybovat, že se bude chtít země Orientu dostat třeba na úroveň amerického laserového superděla testovaného na plavidlech. Armádní Zpravodaj připomíná, že by mohlo mít výkon kolem 300 kW, a že jenom podobně silné, a nejspíše ještě silnější, zbraně umožní v budoucnu ničit i střely včetně hypersonických zbraní, jimiž disponuje i největší indický regionální soupeř – Čína.

Článek Úspěšné řešení laserového děla z Indie: MkII(A) může sestřelit drony a další cíle na vzdálenost až 5 km. Bude jednou z prvních „vlaštovek“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laser nahradí drahé protiletadlové střely

Americký dron MQ-9B Reaper s laserem by měl v pojetí společnosti General Atomic sloužit primárně k ochraně plavidel na moři proti dronům, uvádí NavalNews. Armádní Zpravodaj se domnívá, že jeho vývoj mohly podpořit i zkušenosti s bojem amerického námořnictva s jemenskými Hútíji. Ti za pomoci dronů útočí na obchodní přepravu v Rudém moři, ale pokusili se zasáhnout i jeho vojenská plavidla, která jim v tom brání. Pro ta obvykle není problém bezpilotní letouny sestřelit, ale střely jsou velmi drahé a levných dronů naopak mnoho.

Obří slabina už nemusí americké drony omezovat: všestranný MQ-9 Reaper zvládne dříve nemyslitelné, operovat ze špinavé ranveje

MQ-9B Reaper s laserem by se ale teoreticky mohl stát jejich lovcem – laser na něm umístěný by měl mít totiž výkon 25 kW, což by pravděpodobně na zničení stačilo. Armádní Zpravodaj vychází z informací redaktorů NavalNews, kteří se účastnili veletrhu Sea Air Space 2025. Výstřel z laseru by přitom měl být velice levný a dokázal by šetřit drahé střely. Aby se snadno neprozradil, mělo by problém tepla z výstřelu řešit chlazení vzduchem, zatímco energii pro laser by dron získával z baterie. Bližší podrobnosti o systému však zatím nejsou známé.

Střílet by mohl několikrát za let

Využití MQ-9B Reaper coby stíhacího dronu není podle názoru Armádního Zpravodaje špatná myšlenka – v západních ozbrojených silách totiž slouží v počtu několika stovek. Wikipedia uvádí, že unese náklad o hmotnosti až 1,7 tuny, takže by mohl nést relativně hodně baterií na větší počet výstřelů, a tedy i zničit větší počet nepřátelských dronů. Jeho maximální rychlost činí 390 km/h, zatímco třeba známý íránský dron HESA Shahed 136 létá maximálně rychlostí 185 km/h, uvádí ArmyRecognition. Reaper ho tedy nemá problém dohnat.

General Atomics has introduced a laser weapon system for its MQ-9B drone, designed to intercept and destroy aerial threats such as other drones.https://t.co/vFM7UVPsuK

— Militarnyi (@militarnyi) April 14, 2025

Součástí vybavení dronu je i radar, který je nejspíše schopen detekce i na delší vzdálenosti, načež může začít cíle stíhat, případně by mohl nést modul s nějakým dalším přístrojem k jejich detekci. Na obloze přitom vydrží i přes 40 hodin, což znamená, že by jediný dokázal zajistit ochranu na velmi dlouhou dobu. Rozhodně by ale nemusel sloužit jenom k ochraně lodí na moři, hodil by se bezesporu i k hlídkování nad pevninou, kde drony míří na pozemní cíle.

Článek Americké drony MQ-9B Reaper budou s laserovým dělem výrazně levnější likvidátoři dronů. Ušetří tak drahé střely se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laser účinný proti dronům a člunům

Výrobcem laserové zbraně HELIOS je společnost Lockheed Martin, která o ní tvrdí, že by měla flotile dávat schopnost čelit bezpilotním vzdušným hrozbám a rychlým útočným člunům. V budoucnu je ale počítáno s jejím nasazením i proti řízeným střelám. Její výhodou je, že na rozdíl od různých dnes užívaných protistřel je její nasazení levné. Bude-li dostatek energie, což na lodi zajistit lze, může pálit nepřetržitě a v podstatě sestřelovat jeden cíl za druhým.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

HELIOS by měl být integrován do lodí se systémem Aegis, v americkém námořnictvu jsou to především torpédoborce třídy Arleigh Burke, ale použít půjde i na jiných typech plavidel. Zpráva amerického ministerstva obrany z oblasti provozních testů a hodnocení uvádí, že byl laser testován na torpédoborci USS Preble a cíl, což byl podle popisu nějaký typ dronu, úspěšně zasáhl – výsledky jsou v tuto chvíli vyhodnocovány.

Výkon HELIOSU se neustále zvyšuje

O přesných schopnostech systému HELIOS toho není příliš známo. Wikipedia uvádí, že původní verze z roku 2018 měla mít výkon mezi 60 a 120 kW, ale v současnosti by se mohl blížit 300 kW. S jakou úspěšností, na jakou vzdálenost nebo třeba jaké cíle je schopen zničit, nejsou veřejně dostupné informace. Kromě úplné eliminace cíle má být laser schopen i oslňovat.

Izrael udělal enormní pokrok: jeho vysokoenergetický paprskový laser udeří rychlostí světla. Mohl by smést i celé hejno dronů

Na různých laserových zbraních se ve světě intenzivně pracuje. Třeba britský systém Dragonfire by měl být schopen spálit několik cílů najednou, jak psal Armádní zpravodaj v lednu 2023. Potřebu podobných zbraní vyvolalo hlavně masivní rozšíření levných dronů nad bojištěm, kterých mohou být i tisíce. Jejich likvidace běžnými prostředky je však velice obtížná, a hlavně nákladná. V tomto roce se také mají lasery objevit na stíhacích letounech.

Článek Video: americké laserové superdělo zničí jakýkoliv dron a nebude proti němu obrany. Znamená novou éru v obraně lodí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

LITE BEAM by zajistil ochranu bojiště

Výhodou nového izraelského laserového systému LITE BEAM je zejména možnost instalace prakticky na každý vojenský automobil. ArmyRecognition uvádí, že je ho možné napájet za pomoci baterie nebo dieselového generátoru, což znamená, že by mohl takový laser snadno doprovázet vojenské jednotky až na bojiště, kde by kryl oblohu nad nimi. Zneškodňovat by mohl nejenom drony, ale poradit by si mohl i se střelami a případně dalšími cíli.

Bringing “Star Wars” to Reality: Meet LITE BEAM, RAFAEL’s cutting-edge 10kW-class High Energy Laser Weapon System. Engineered for swift and accurate neutralization of aerial threats, including drone swarms, LITE BEAM delivers unparalleled precision and cost-efficiency, setting a… pic.twitter.com/qtFTQ0CEEf

— Rafael Advanced Defense Systems (@RAFAELdefense) October 6, 2024

LITE BEAM je odvozenina od izraelského systému IRON BEAM společnosti Rafael, což je zase doplněk protiraketového systému IRON DOME. Firma na stránkách uvádí, že je laserová technologie k zachytávání různých vzdušných cílů vhodná, jelikož naráží do cíle rychlostí světla, což znamená v podstatě okamžitě. Výhodou jsou však i náklady, oproti často užívaným protiletadlovým střelám jsou téměř nulové, a v okamžiku, kdy má laser dostatek energie, může střílet opakovaně a poradit si klidně s celým rojem dronů během krátké chvíle.

Cíle zasáhne na 2 km, ale jenom nízko letící

Základní verze laseru systému IRON BEAM má výkon 100 kW, ale LITE BEAM je odlehčený. Původně měl výkon pouze 7,5 kW, u nejnovější verze se ho však podařilo zvednout na 10 kW. BreakingDefense uvádí, že by měl být schopný likvidovat cíle do vzdálenosti až 2 kilometrů, takže lze předpokládat, že by byl určen hlavně proti menším typům dronů, případně dronům sebevražedným, a to buď vyrobených z komerčních dronů nebo přímo vojenských. Naopak průzkumné drony létající ve výšce 3 až 5 kilometrů by zasahovat nedokázal.

Podrobnosti o tajném ruském laserovém systému Peresvet: satelity nepřítele mají oslepnout až na 1 100 km a rakety „projít“

Pokud by se podobný systém osvědčil v praxi, mohl by znamenat doslova revoluci v protivzdušné obraně v oblasti bojiště, kde dnes drony hrají velkou roli. Teoreticky lze říci, že by od nich taková zbraň mohla vyčistit celou oblohu, což samozřejmě bude záležet i na tom, s jakým detekčním systémem bude spojena – dnes ale existují pokročilé možnosti schopné zaznamenat cíle i za špatné viditelnosti na dlouhé vzdálenosti. Vyloučena ale není ani kombinace laseru s dalšími zbraněmi, například s rychlopalným kanonem.

Článek Izrael udělal enormní pokrok: jeho vysokoenergetický paprskový laser udeří rychlostí světla. Mohl by smést i celé hejno dronů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Peresvet je pro mezikontinentální rakety

O systému Peresvet je jenom omezené množství informací a zprávy publikované ruskými médii jsou pod státním dohledem. Defence-Blog uvádí, že do výzbroje ruských ozbrojených sil měl být systém Peresvet zařazen již v roce 2017 a v aktivní službě se měl ocitnout o 2 roky později, a to v 5 divizích strategických raketových sil. Jeho hlavní úlohou má být oslepování satelitů ruských soupeřů. Je přitom na návěsu taženém kamionem a tedy mobilní.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creactive Commons / CC BY

Rusko chce Peresvet podle všeho využít až v okamžiku nasazení mezikontinentálních balistických raket. Defence-Ua uvádí, že v tomto okamžiku by měly paprsky mířit na satelity včasného varování detekující start raket, přičemž má být laser schopen oslepit satelity ve výšce od 200 do 1 100 km a v okruhu 65 až 90 km. To by pravděpodobně mělo zcela zamezit detekci startu raket, které mohou mít i jaderné hlavice, a ztížit tak jejich sestřelení protiraketovou obranou, případně zamezit odvetnému úderu, i když ten by vždy přišel minimálně z ponorek.

O funkčnosti panují vážné pochybnosti

Různé laserové zbraně vyvíjí armády mnoha zemí. Jednou z motivací je stále častější využívání dronů nebo rozmach hypersonických zbraní, které by měly být lasery schopné ničit rychle a relativně levně – rozhodně levněji než drahé protistřely – a navíc opakovaně; tedy v případě dostatku elektrické energie. Příkladem může být izraelský laser HPL-WS, který při testech prokázal, že umí sežehnout dron za pár sekund, a podobných zbraní je po světě více.

Ruský systém Murmansk-BN má rušit americké letouny F-35 až na 8 000 km. NATO už ho nejspíše pocítilo

Někteří ruští představitelé naznačovali, že to umí i Peresvet, který by měl konkrétně zničit dron během 5 sekund na vzdálenost asi 4,5 kilometru, uvádí Wikipedia. Ovšem nutno dodat, že nebylo nikdy oficiálně zaznamenáno, že by to zvládal (ale to ani údajná schopnost oslepovat satelity). Je tedy možné, že Rusko sice má zbraň zvládající nějak oslepit optické senzory satelitů, čehož by laser měl být schopen, ale na druhou stranu by nejspíše nijak neublížil radaru ani jinému typu senzoru. Je tedy otázkou, nakolik je Peresvet vlastně účinný.

Článek Podrobnosti o tajném ruském laserovém systému Peresvet: satelity nepřítele mají oslepnout až na 1 100 km a rakety „projít“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mobilní laser zničil přes 1 km vzdálený cíl

Britské ozbrojené síly jsou s konstrukcí laseru určeného k likvidaci dronů (i když by měl být nejspíše schopen ničit i další cíle) relativně daleko. Britská vláda na svých stránkách oznámila, že se během testu vysoce výkonné laserové zbraně umístěné na obrněném vozidle podařilo zničit cíl na vzdálenost větší než 1 kilometr. Zatím však není hotová a testy musí pokračovat, ale výsledky jsou prozatím významným posunem.

iZdroj fotografie: Vláda Velké Británie

Budou-li testy prováděny agenturou DSTL ministerstva obrany úspěšné, poskytla by zbraň vojákům mnoho výhod. ArmyRecognition uvádí, že by mezi ně patřila schopnost přesného zaměřování cíle (systém má vlastní radar), eliminace rizika způsobení vedlejších škod, ale i možnost rychle a přesně zaútočit na různé hrozby od dronů až po pozemní cíle. Laserové zbraně se pak hodí i pro použití ve městě, kde je riziko přítomnosti civilních osob.

Jeden výstřel za pouhých 300 korun

Hlavní výhodou laserové zbraně je však cena – video níže zveřejněné agenturou DSTL uvádí, že cena jednoho výstřelu z laserové zbraně je zhruba 300 Kč, a přitom může zlikvidovat letící dron. Naopak ceny protiletadlových střel vychází na miliony korun a není jednoduché jich vyrobit dostatečný počet – na rozdíl od malých levných dronů. Cena je navíc nižší než u munice do hlavňových zbraní, ale na druhou stranu je potřeba zajistit laseru dostatek energie.

Lasery HELWS umějí eliminovat hrozbu dronů. Na jedno nabití jich mohou sundat z oblohy desítky, když spolupracují s NASAMS

Použité vozidlo Wolfhound je pak britská modifikace vozidla Cougar 6×6, uvádí Wikipedia. Využívána je k doprovázení hlídek v první linii nebo přepravě základních zásob jako je voda a munice; vyzbrojeno bývá kulometem a poskytuje obsluze pancéřovou ochranu. Je pravděpodobné, že prostor využívaný k uložení zásob bude ukrývat nějaký energetický systém a další technologie. Vozidlo s laserem by mohlo vojáky doprovázet až na bojiště.

Článek Úspěšný test britské laserové zbraně: revoluce, jakou armády vyhlíží, dron totiž zničí za pouhých 300 Kč i na 1 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Plyn změněný na plazmu by byl zdrojem elektřiny

Hypersonický generátor je zařízení, v němž se plyn za pomoci exploze přemění v plazmu, načež se začne pohybovat hypersonickou rychlostí, tedy vyšší než Mach 5. Takto pohybující se plyn má pochopitelně obrovskou energii, a pokud by se ji podařilo přeměnit na elektřinu k nabíjení zbraní, byl by problém s jejich energetickými nároky nejspíše vyřešen. Číňané tvrdí, že takové zařízení – nebo alespoň jakýsi prototyp – mají.

iZdroj fotografie: Pxfuel

Ze zpráv publikovaných čínskými médii se vědcům podařilo řízenými detonacemi přeměnit na plazmu a rozpohybovat vysokou rychlostí plyn na bázi argonu, ve speciální dutině údajně dosahoval až 14násobku rychlosti zvuku. Takto rychlá plazma pak prochází magnetohydrodynamickými generátory, v nichž dokáže vyprodukovat elektřinu.

Funkční generátor by nemusel být obří

Podobné pokusy již byly v minulosti prováděny, ale čínským vědcům se podařilo vyrobit opravdu úctyhodné množství elektrické energie, konkrétně měl výkon dosahovat 212 kilowattů, k čemuž potřebovali jenom 1,2 litru plynu. Pokud by se podařilo zařízení zvětšit natolik, aby obsahovalo například 5 metrů krychlových plynu, mohlo by být schopno produkovat gigawatty energie, a tu poskytovat například velkým energetickým zbraním na lodích námořnictva.

Ačkoliv je úspěch čínských vědců velikým posunem, podle expertů to rozhodně neznamená, že by asijská velmoc vlastnila technologii použitelnou v praxi. Konstrukce hypersonického generátoru a jeho využití s sebou přináší mnoho technických a dalších překážek, které je nutné vyřešit. Je to ale cesta, na jejímž konci by mohla být nová generace zbraní, a výhodu budou mít země, jimž se tuto technologii podaří jako prvním zvládnout.

Sen se stal realitou: extrémní laserový kanón „Dračí oheň“ spálí i několik nepřátel najednou a nebude proti němu obrany

Článek 14násobek rychlosti zvuku: ke skutečným zbraním budoucnosti jsou nejblíže Číňané, kteří stvořili nemožné – hypersonický generátor se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Izrael už testuje lasery delší dobu

Laserová obrana není ve výbavě Izraele ničím výjimečným, nejznámější je systém Iron Beam, což je pozemní laserový systém vybavený radarem a lasery od firmy Rafael. Měl by být schopen ničit drony, rakety nebo minometné granáty do vzdálenosti až 10 kilometrů. Využívá k tomu lasery o výkonu přes 100 kW (třeba Velká Británie má účinný laser „Dračí oheň“ s polovičním výkonem), a ačkoliv byl systém opakovaně úspěšně otestovaný, operačně zatím nasazený není. K tomu by mohlo dojít zhruba v roce 2024 nebo 2025.

V úvodu zmíněný HPL-WS je však jiný systém vyvíjený společností Elbit. Na rozdíl od Iron Beam není pozemní, test z roku 2021 provedený výrobcem ve spolupráci s ministerstvem obrany ukazuje, že ho lze umístit do letadla. V tomto případě byl použit obyčejný letoun Cessna; laser a zdroj jeho energie je totiž tak malý, že se vtěsnal do prostoru jednomotorového vrtulového letadla. Dává mu to nesmírnou mobilitu, protože v případě potřeby by mohla být letadla s lasery rychle vyslána v podstatě kamkoliv.

V provedeném testu zvolili operátoři za svůj cíl drony, jichž zvládli z oblohy sestřelit hned několik v krátkém sledu za sebou, a to na vzdálenost 1 kilometru. Záběry ukazují, že laserový paprsek dron během krátké chvíle propálí, v důsledku čehož stroj vzplane a jde k zemi. Drony jsou samozřejmě relativně lehké cíle, ale podle představitelů Elbitu by měl být jejich systém spolu se sledovacím zařízením) schopen zvládat i jiné cíle, pravděpodobně rakety. Mohl by tak tvořit další vrstvu protivzdušné obrany, a navíc vysoce mobilní.

I sestřelování dronů je velmi nákladné

Schopnost sestřelovat drony z paluby běžného malého dopravního letadla je velmi dobrým výsledkem. Současná válka na Ukrajině ukazuje, že drony, především sebevražedné, lze vypouštět ve velkých počtech a působit jimi významné škody. Jejich likvidace přitom vyžaduje mnoho zdrojů, přičemž je většina zbraní proti nim, hlavně tedy střel, velmi drahá. Lasery mají tu výhodu, že pokud mají dostatek energie, mohou střílet opakovaně a za zlomek ceny vyspělých protiletadlových raket.

Na laserových protivzdušných systémech však pracuje nejen Izrael, ale i Spojené státy, které je už implementovaly do některých letounů, a další Západní země. Lze tedy předpokládat, že je v nějaké fázi vývoje i Čína, která dotahuje své rivaly de facto v každém směru. Laserové zbraně předvádělo i Rusko, ale třeba ve válce na Ukrajině je zatím nijak viditelně nenasadilo. Podle expertů budou výkonné lasery se sofistikovanými zaměřovacími systémy, na nichž se nyní intenzivně pracuje, nejspíše i odpovědí, jak se bránit proti hypersonickým zbraním.

Článek Video: laserová protivzdušná obrana Izraele dokáže drony sežehnout za pár vteřin, ukázaly testy; a fungovat by měla i proti raketám se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Minotaur je laser na obrněném vozidle

Svého zabijáka dronů veřejnosti představil v listopadu 2022 a na první pohled vypadá systém impozantně. Stojí na obrněném vozidle a dle všeho jde o značně upravený sovětský nebo ruský obrněný transportér řady BTR. Na jeho střeše je namontovaný systém, který umožňuje drony zaměřit, a doplňuje ho laser na jejich následné zničení. Zbraň je ale možné umístit i na jiné platformy nebo na plavidla námořnictva. Vozidlo za sebou táhne veliký generátor, aby mělo pro své použití dostatek energie.

Tu určitě potřebuje, protože laser ničící zaměřené drony má mít výkon plných 300 kW (třeba Britové představili laser 6krát slabší). Údajně je dokáže během tří sekund zapálit nebo alespoň oslepit, aby je jejich obsluha nemohla řídit. Videa na sociálních sítích také ukazují, že osádka Minotaura má k dispozici radar na odhalení dronů na obloze, a pak optický systém k jejich zaměření. Celé vozidlo má být navíc pokryto nátěrem, který znesnadňuje jeho odhalení třeba pomocí systémů bitevních vrtulníků.

Minotaur mohl vznikat s pomocí armády

Velké podrobnosti ke zbrani zatím vynálezce neuvedl. Údajně na jejím vývoji pracoval 13 let a podle některých zpráv i ve spolupráci s řeckým ministerstvem obrany. Jiné naopak říkají, že spolupracuje s Ukrajinou a využívá jejích současných zkušeností z bojů proti dronům. Svého Minotaura prý také nabídl Turecku, které o něj projevilo velký zájem. Nutno dodat, že ačkoliv jsou Řecko a Turecko spojenci v NATO, panuje mezi zeměmi již desetiletí značné napětí; hlavně vůli Kypru.

Využití laserů proti dronům je však perspektivní metodou, na níž pracují například i ve Spojených státech a Izraeli, kde už také podobné systémy existují. Třeba v USA montují lasery na některé stíhací letouny. Jak efektivní je systém řeckého vynálezce ale ukáže až praxe. Nemusí se jednat o žádnou nesmyslnou zbraň, protože její vynálezce Soukos za sebou má celou řadu úspěchů a unikátních strojů. Jeho nejznámější je pravděpodobně systém Castalia sloužící ke zneškodňování prošlé munice, a to včetně té chemické. Pořídit si ho měly i americké ozbrojené síly.

Článek Řecký laserový systém Minotaur předběhl všechny armády světa: extrémní 300kW kanón usmaží dron do 3 vteřin se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úkol zněl jasně: „50 kW, vysoká přesnost a pospěšte si“

Celé konsorcium dostalo k dispozici 30 milionů liber (přes 812 milionů korun) a úkol prozkoumat nejrůznější technologie a možnosti k vyvinutí 50kW laserovo-energetické zbraně. Každá ze společností přitom pracovala na vlastní části systému: MBDA zaštiťovala projekt a různé kontrolní technologie, firma QinetiQ pracovala na energetickém zdroji pro pevnolátkový laser, a společnost Leonardo si zase lámala hlavu nad zaměřovacím systémem pro laserový paprsek.

Po několika letech a mnohých peripetiích s financemi, které vystoupaly na 100 milionů liber (asi 2,7 miliardy Kč), spatřil světlo světa první prototyp, a sice systém LDEW (Long-Range Laser Directed Energy Weapon), tedy 50kW energetická laserová zbraň určená pro ničení vzdušných a námořních cílů. Systém dokáže sledovat několik nepřátel najednou a vypálený „paprsek“ letí k cíli bezprecedentní rychlostí. Podobná zbraň navíc nespotřebovává žádnou munici, jelikož je poháněna vlastním energetickým zdrojem, jehož životnost je ale momentálně neznámá.

První test zbraně dopadl skvěle, druhý ještě lépe

V roce 2022 proběhlo několik testů laseru LDEW Dragonfire, z čehož ten pilotní se odehrál v červenci téhož roku. Zaměřen byl hlavně na sledovací schopnosti celé zbraně, a naštěstí pro vývojáře dopadl test na výbornou. Projekt Dragonfire identifikoval potencionální cíle na moři i ve vzduchu, kde je dokázal dlouhodobě trasovat a nakonec i úspěšně zasáhnout.

Druhý test pak proběhl 17. října 2022 ve výcvikovém prostoru Porton Down a byl plně pod kontrolou techniků a vývojářů z DSTL. Právě zde projekt demonstroval svou schopnost zasahovat cíle na různé vzdálenosti. Důležitým bodem byla i kontrola ovladatelnosti a bezpečnostních systémů. Bylo nutné prokázat, že je operátor schopen laserem přesně zasáhnout i cíl o zcela minimální velkosti, tedy například člověka. Test opět dopadl skvěle a laserová zbraň jen potvrdila svou efektivitu.

Britská laserová zbraň budí vášnivé diskuze

Britská vláda si od celého projektu slibuje snížení nákladů na zbrojení. To z důvodu, že je zbraň energetická a tedy nespotřebovává munici, přičemž její provoz i výroba by měla časem probíhat průmyslově a tudíž i velmi levné. Navíc představuje i zcela minimální riziko pro ne-kombatanty a civilisty, kteří jsou často obětí kolaterálních škod v případě užití konvenčních zbraní. V tomto směru udělali pokrok například Američané, jejichž raketa Ninja dokáže eliminovat výhradně cíl.

Laser ve službách armády nicméně není ničím novým, s bojovými lasery experimentovali už Sověti a Spojené státy je nedávno zařadily do výbavy některých svých stíhacích letounů. Někteří však namítají, že podobné zbraně jen zlevní případné vedení válek a omezí tak prostor pro diplomacii. Levné a „ekologické“ zbraně podle této skupiny pravděpodobně nepřispějí k většímu míru na planetě a lidé budou stále umírat; jen utržených končetin bude méně.

Článek Sen se stal realitou: extrémní laserový kanón „Dračí oheň“ spálí i několik nepřátel najednou a nebude proti němu obrany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vývoj laserů trval desítky let

Ve Spojených státech začaly s vývojem laserových zbraní pro letadla zhruba před 40 lety. Problémem však byla jejich velikost a nízká účinnost,; instalovány tak mohly být jen do velikých letounů. Objevily se tak například v upraveném letounu NKC-135A, a později třeba na palubě Boeingu 747-400 ve stroji označovaném jako YAL-1. V současné době je ale možné relativně výkonné lasery zmenšit natolik, že je lze instalovat do klasických stíhacích letadel.

V prvních letech půjde o lasery s výkonem pod 100 kW, proto ještě nelze předpokládat jejich nasazení v leteckých soubojích, na to nebudou dostatečně výkonné. Pravděpodobně si tak na takové boje ještě budeme muset počkat, takto silné lasery lze nicméně použít k sestřelování raket. Prvním nápadem je ze stíhaček vyzbrojených lasery udělat lovce řízených střel nebo balistických raket. Ovšem hlavní role laseru bude nejspíše v aktivní obraně proti střelám vzduch-vzduch nebo protiletadlové obraně, kdy třeba USA disponuje skvělým NASAMS umístěným i na Ukrajině.

Jelikož jsou protiletadlové rakety především palivo a bojová hlavice, měl by proto relativně slabý laserový paprsek k jejich zničení stačit; navíc je možné střelbu efektivně opakovat. To je výhoda i z hlediska úspory místa, neboť klasické „protistřely“ zabírají oproti laseru místo klasickým střelám a například F-35 jich může nést maximálně 6, což není mnoho. Motory současných stíhacích letounů produkují relativní dostatek energie k nabíjení takovýchto laserů, ale případně by mohly být do letadel instalovány ještě přídavné baterie.

Lasery jsou vhodné i pro starší stíhací letouny

Relativně snadné by bylo instalování těchto systému na letounech jakými jsou F-15 nebo F-16, i když jejich motory produkují méně energie než u F-35 a F-22. Laserový systém by však bylo možné umístit třeba na některý z pylonů (část letadla, na níž je připevňována výzbroj), protože těch mají letouny relativní dostatek. U letadel páté generace to je sice teoreticky možné také, ale přišly by tím o schopnost stealth. Bude tedy nutné najít způsob, jak systém instalovat do vnitřku konstrukce. U letadel šesté generace, na nichž se pracuje, bude již laserový systém součástí vlastní konstrukce.

V prvních letech by mělo mít k dispozici laserovou obranu asi jen americké letectvo. Zůstává však otázkou, kdy (a jestli) ji Američané poskytnou také spojencům. Může každopádně fungovat i jinak. Lasery by určitě bylo možné instalovat na průzkumná letadla a bombardéry, čímž by se mohly bránit proti řadě útoků. V příštích letech se také předpokládá zavedení velkých moderních dronů, často se schopnostmi stealth, v roli loajálního wingmana. Pokud by byly lasery upevněné na dronech, mohly by být ke zneškodňování raket použity také. Připomenout lze také někdejší tajné sovětské pokusy o vozidla s laserem.

Článek O krok blíže budoucnosti: první účinné lasery mají přijít v roce 2025. Dostanou je stíhací letouny a jako první je zavedou Američané se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Projektantem byl syn ministra obrany

První práce na využití laseru jako zbraně se v SSSR datují někdy do počátku 60. let 20. století. Nakonec bylo v utajovaném městě Vladimir 30 utvořeno meziresortní centrum Raduga, které se mělo těmito koncepty zabývat, a později přešly pod kancelář NPO Astrophysics. Jejím hlavním konstruktérem byl Nikolaj Dmitrijevič Ustinov, syn tehdejšího sovětského ministra obrany Dmitrije Ustinova. Nelze se proto divit, že tyto programy měly v zemi velikou prioritu a tekly do nich „dostatečné“ prostředky.

První zbraní z této dílny byl 1K11 Stiletto, který se ocitl ve výzbroji sovětské armády v roce 1982. Byla to zbraň určená k oslepení elektrooptických systémů nepřítele. Pokud radar zbraně našel cíl, měl se zaměřit na čočky optických přístrojů. Laserový výboj je měl oslnit, případně poškodit. Možné bylo i poškození očí lidského operátora, který se přístrojem právě díval. Namontován byl na podvozku GMZ a postaveny měly být pouze dva exempláře; oba byly později nalezeny demontované.

Vrtulník měl být laserem oslněn na 10 kilometrů

O rok později byl vyvinut bojový laser Sangvin. Ten nepoužíval velká zrcadla a měl být mnohem pohyblivější ve vertikální rovině. Používat se měl k ničení elektrooptických přístrojů vzdušných cílů. Údajně měl být schopen oslepit optické přístroje vrtulníku až na vzdálenost 10 kilometrů. Byl namontován na podvozku samohybného protiletadlového děla Shilka. Vyvinut z něho byl námořní Akvilon, který měl oslňovat optické přístroje na pobřeží nepřítele.

Vrcholem všeho byl 1K17 Compression nebo také Szhatie. Ten využívá vícekanálový laser, což mělo zajistit funkčnost i v případě, že se své optické systémy snaží nepřítel chránit. Zbraň byla umístěna na podvozku jaký využívá samohybná houfnice Msta-S. Otázkou je, jak byl tento systém funkční a jak dlouho trvalo jeho nabíjení, což mohl být hlavním problémem zbraně. Postaveny měly být dva exempláře, dnes je jeden nefunkční bez projektoru k vidění v Armádním technologickém muzeu u Moskvy.

Nutno dodat, že tato větev využití laserů je jenom jednou, která se ve vojenství využívá. Laserů existuje mnoho typů. Jiné jsou úspěšně používány v dálkoměrech k přesnému měření vzdálenosti cíle. Další slouží třeba jako značkovače, mohou navádět i různé druhy řízené munice. V poslední době se začínají silné lasery využívat k likvidaci dronů, střel a dalších vzdušných cílů. Podle mnoha expertů má tato technologie velikou budoucnost.

Článek Tajné laserové projekty SSSR v čele s 1K17 Compression: jsou dnes inspirací? Měly předběhnout svou dobu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak to vlastně je, se pořádně neví

O tom, co přesně Zadira dokáže, se vedou jen spekulace, protože technické specifikace Rusko nikdy nezveřejnilo. Každopádně když na jaře roku 2022 ruský vicepremiér Jurij Borisov existenci této protidronové zbraně ohlašoval, tvrdil, že dokáže během pěti sekund spálit cíl na vzdálenost pěti kilometrů. Také údajně může sloužit k oslepení objektů, nejspíše špionážních družic, na oběžné dráze Země a to až do výšky 1 500 kilometrů.

Zadira má být vylepšenou verzí systému Peresvět, jehož existenci Rusko poprvé oznámilo v roce 2018. Podle propagačních záběrů, které Rusko zveřejnilo, jde o systém přepravovaný na nákladním automobilu, či spíše zařízení připomínající kamionový návěs. Má být tedy vysoce mobilní, aby ho bylo možné snadno přepravit na místo určení. Rusko tvrdí, že Zadiru používá v současné době proti dronům Ukrajiny a další kusy má ve výrobě. Důkazy o tom, že je tato laserová zbraň opravdu nasazena, ale zatím schází.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Laser střílí levně a opakovaně

Obecně platí, že laser je k boji s drony velmi vhodný. Jedním z důvodů je jeho levný provoz, potřebuje jenom elektrickou energii k vyprodukování laserového paprsku, zatímco protiletadlové střely mohou stát miliony korun za kus. Velikost Peresvětu na prezentovaných obrázcích napovídá, že součástí systému nejspíše bude i mobilní generátor elektrické energie. Takže při dostatku energie může zbraň střílet opakovaně.

Rusko není jediným státem, který se o laserovou protidronovou zbraň pokouší. Na nedávném Airshow China 2022 (kde mj. ukázala nový bezpilotní obojživelník) měla asijská velmoc představit laserovou protidronovou zbraň nazvanou LW-30. Americké námořnictvo zase testuje laserovou zbraň Helios, která by měla sloužit nejen proti dronům, ale i protilodním střelám včetně hypersonických. Izrael má otestován systém Iron Beam. Ten umí na vzdálenost 7 kilometrů ničit nejen drony, ale i rakety nebo minometné a dělostřelecké granáty.

Článek Rusko ukazuje supermoderní laser Zadira: pravda nebo propaganda? Dron prý spálí do 5 sekund až na 5 km, a to opakovaně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I zvuk může být zbraň

Poměrně málo známou skutečností je, že akustickou zbraň na bázi směrovaného paprsku infrazvuku měla ve výzbroji francouzská armáda již od 60. let minulého století. Při krátkodobém zasažení lidé – nepřátelští vojáci – jen omdlévali, nebo jim bylo tak špatně, že v podstatě ztratili bojeschopnost. Při delší době „zásahu“ došlo k zástavě srdce a fatálnímu poškození vnitřních orgánů, které jim infrazvuk doslova roztrhal v těle. O této zbrani ale dnes už není nic oficiálně známo a na vojenských přehlídkách francouzské armády se přestala objevovat.

Vývoj zbraně využívající zvuk běžné zvukové slyšitelné délky, nazvané Long-range acoustic device (LRAD, Akustické zařízení s dlouhým dosahem), inicioval útok na USS Cole v roce 2000. V rušném přístavu se podařilo teroristům na malém člunu dostat na americkou válečnou loď. Pokud by posádka zasáhla smrtícími zbraněmi, mohlo dojít i k velkým civilním ztrátám a v případě zásahu tankeru by vše skončilo i ekologickou katastrofou.

iZdroj fotografie: Uživatel Lradcorporation / Creative Commons / CC BY-SA

LRAD má dvojí použití. V nebojovém módu funguje jako vysoce výkonný megafon s dosahem až tří kilometrů, což může účinně odradit případné útočníky nebo varovat dav. V bojovém módu zařízení dokáže vyvinout hluk až 160 decibelů, což je zvuk startující stíhačky. To může na menší vzdálenost způsobit značné zdravotní potíže, ba i mdloby a trvalé poškození sluchu. Toto zařízení vlastní i policie ČR.

Nejnovějším přírůstkem mezi zvukové nesmrtící zbraně je Acoustic Hailing and Disruption System (AHAD, Systém akustického hlášení a rušení). Jedná se o parabolu s mikrofonem a ultrazvukovým reproduktorem. AHAD se zaměří na řečníka a se zpožděním a zesíleně mu do uší vysílá vlastní slova, což má vést k jeho zmatení a umlčení.

Mikrovlny proti davu

Velmi účinné, ale i velmi kontroverzní jsou zbraně založené na mikrovlnách. Ty dokážou i u vzdálených osob vyvolat silný pocit pálení na kůži bez následků pro zasaženého. Parabola vystřelí vysoce výkonný paprsek o síle 95 Gigahertz. Ten ohřívá, podobně jako v mikrovlnné troubě, na kůži zasaženého drobné kapičky vody a molekuly tuku.  

První takový systém, Active Denial System (ADS), vyvinula v roce 2007 americká armáda s firmou Raytheon a poprvé byl nasazen bez větších výsledků v Afghánistánu, odkud byl stažen již v roce 2010. Systém má i civilní verzi Silent Guardian, která byla viděna, ale nepoužita při demonstracích ve Washingtonu v roce 2021. Ukázalo se, že i systém má své mouchy. V mlze a v dešti je zbraň k nepoužití a ohřívá jen své okolí. Na podobných systémech mají pracovat i Čína a Rusko.

iZdroj fotografie: USAF / Public Domain

Zasaženým hrozí jen malé zdravotní potíže v podobě drobných popálenin ve velikosti hrášku. Přesto celý přístroj budí kontroverze. Kritici upozorňují, že by přístroj mohl mezi davem demonstrantů vyvolat paniku, a mohla by tak vzniknout velmi nebezpečná a smrtící situace. Horší následky by mohlo mít i zasažení lidí s elektronickými zdravotními pomůckami, například s moderním kardiostimulátorem.

Laserové zbraně jsou nejkontroverznější

Mezi nejnadějnější, ale nejkontroverznější patří laserové zbraně. Ty samozřejmě budou ve své terminální verzi především použity k likvidaci nepřítele a jeho techniky. Především se s nimi počítá na palubách válečných lodí, v pozemních stanovištích a v létajících stanovištích. Jejich primárním úkolem by měla být i likvidace balistických střel protivníka a jeho leteckých prostředků.

Nesmrtící lasery mají sloužit především k oslepení pozorovacích zařízení nepřítele. O možnostech v tomto směru se ostatně již v 80. letech 20. století přesvědčili Američané, když jejich raketoplány byly při přeletu nad SSSR dočasně oslepeny super silným laserem Terra-3 z oblasti Sary Šagan v Kazachstánu. Největší obavou dnes kupodivu ale je, že by oslepení jak zařízení, tak především vojáků nebylo pouze dočasné. Vývoj přístrojů k přímému oslepení vojáků je totiž zakázán mezinárodní smlouvou z roku 1995.

iZdroj fotografie: USAF / Public Domain

Jenže jak v historii lidstva již několikrát prokázali různí „vůdci“, smlouva je koneckonců jen cár papíru, když se nehodí do krámu. Se vskutku svéráznou úpravou laserových zbraní přišly v Číně. Ta by měla být použita bezpečnostními složkami během demonstrací. Nikoliv ovšem k oslepení. Policejní sbor by s výkonnější zbraní chtěl zapalovat „škodlivé transparenty“ a vypalovat do zamaskovaných nebo v davu se pohybujících demonstrantů značky.

To by značně usnadnilo jejich pozdější identifikaci a perzekuci. O tom, zda již bylo toto zařízení použito, nejsou žádné zprávy. Jednou z tradičnějších a stále hojně využívaných nesmrtících zbraní armád a ozbrojených složek jsou speciální plyny. Nejtypičtější z nich je samozřejmě známý slzotvorný plyn, který je již desítky let organickou složkou výzbroje především policejních pořádkových jednotek.

Slzotvorné plyny

S touto zbraní se paradoxně „seznámila“ na vlastní oči velká část obyvatel celé Země, ať už při legálních protestech v ulicích různých měst proti nedemokratické vládě, či při „uklidňování“ zuřícího davu poštvaného proti demokracii (jak si kdo vybere). Méně se již mluví o jiných typech plynových zbraní, které jsou používány k ochromení a znehybnění protivníka, vojáka či teroristy například v uzavřených prostorách.

Známé je užití této zbraně při eliminaci útoku teroristů na osazenstvo a diváky v moskevském divadle na Dubrovce dne 26. října 2002. Tehdy asi 40 čečenských teroristů během představení muzikálu dne 23. října obsadilo budovu moskevského divadelního centra na Dubrovce a vzalo více než 850 lidí jako rukojmí. Postupně jich několik popravili, včetně žen, a celou budovu podminovali.

Krize vyvrcholila osvobozovací operací ruských Spetznas, při níž bylo do nitra budovy napuštěno velké množství blíže neznámého uspávacího plynu – s velkou pravděpodobností některého derivátu analgetika fentanyl. Celkově si události v moskevském divadle vyžádaly smrt kolem 170 lidí, z toho nejméně 130 rukojmích, přičemž většina z nich bohužel zemřela na následky otravy (předávkování) zmiňovaným plynem.

Článek I zbraně, které nezabíjejí, mají pro armády smysl. Mohou zastavit nejen vojáky, ale i teroristy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rychlý projektil railgunu

Princip railgunu spočívá v tom, že vodivý projektil je elektromagneticky urychlen mezi dvojicí kovových kolejnic. Jeho výhodou je skutečnost, že projektil může získat velmi vysokou rychlost. Mnohem větší, než mu mohou udělit dnes používané výmetné chemické náplně. Vysoká rychlost znamená, že projektily by dolétly také mnohem dále, i 200 kilometrů. Railgunová děla by tak mohla nahradit například řízené střely.

Jejich výhodou by byla nízká cena. Princip je známý, jen je třeba ho doladit. Ono slovíčko „doladit“ však v sobě skrývá řadu technologických problémů, kvůli kterým se v minulosti první pokusy o vyvinutí takovéto zbraně v USA nakonec přerušily. Je však o nich známo, že vzhledem k energetickým nárokům se první pokusné railguny plánovaly na lodích.

Dron vystřelovaný z granátometu

Bez řádného průzkumu nelze vést úspěšné operace. Jedním z nejlepších průzkumných prostředků současnosti jsou létající drony, které vojákům pomáhají získat informace na bojišti v reálném čase. Ale nemohou být všude a vždy, proto je třeba mít systémy, které by si vojáci mohli nosit jednoduše s sebou. Takovým je dronový projektil, který lze vystřelit z podvěsného granátometu útočné pušky.

Po odpálení roztáhne křídla a nad bojištěm se dokáže vznášet až 90 minut. Takových by si jedna malá jednotka mohla přinést hned několik najednou. Zatím se v tomto směru používají sice miniaturní drony, ale odpalované ze samostatných přenosných pouzder. To omezuje jejich počet, který si s sebou mohou pěšáci při plnění úkolu v poli vzít.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mikrovlnné zbraně

Jelikož drony jsou velmi užitečným průzkumným, ale i útočným prostředkem, je samozřejmě nutné se proti nim umět bránit, což znamená je včas objevit a zničit. To vzhledem k jejich počtu, často malé velikosti a velmi nízké hlasitosti není jednoduchý úkol. Jednou z metod, která se testuje, jsou zbraně vysílající mikrovlny. Nejde o úplnou novinku, tento typ zbraní se zkoušel již za druhé světové války.

Ale teprve pokrok v technologiích umožnil, aby se princip dal efektivně využít i v nových zbraňových systémech dneška. Třeba americké armáda má testovat hned dva tyto systémy umístěné v přepravních kontejnerech na vojenských vozidlech. Tyto systémy by pomocí vysílače měly produkovat směrovaný mikrovlnný výboj, který by doslova dokázal usmažit elektroniku dronů a sundat je z oblohy. Dal by se použít i proti celé skupině dronů.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

Laserová technologie

O využití laserů k ničení cílů se již mluví delší dobu a mnoho systémů se testuje. Problémem těchto zbraní je, jak dokázat, aby lasery byly dostatečně výkonné a měly potřebný zdroj energie pro delší dobu použití. V obou těchto směrech se velmi úspěšně experimentuje. Laserové silové systémy již byly zkušebně instalované na vojenských plavidlech. Předpokládá se, že v brzké době by měly být dostatečně účinné proti malým plavidlům nebo dronům.

Velmi slibné se také ukazuje být jejich použití v protivzdušné obraně, kdy by mohly sestřelovat řízené střely včetně hypersonických. Existují i zkušební mobilní systémy na vozidlech. A zcela mimo diskusi je jejich použití v kosmickém prostoru, kde podle některých neověřených zpráv přes veškeré mezinárodní smlouvy již proběhla celá řada pokusů ruských, čínských, ale i amerických systémů.

Zdroj: TechInsider

Článek V dohledné době se vojáci mohou dočkat dalších revolučních zbraní. Mnohé varianty se již testují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vývoj začal před 5 lety

Jednou z protiraketových technologií, na kterou se moderní armády zaměřují, jsou lasery. Některé protiraketové systémy na nich založené již fungují, nebo se testují. Americké letectvo se proto v roce 2017 dohodlo se společností Lockheed Martin, že se v rámci programu LANCE pokusí vyvinout laserovou zbraň pro stíhací letoun F-16, jež by uměla sestřelovat protiletadlové střely. Vyčlenilo na to 26,3 milionu dolarů (644 milionů korun). Společnost nyní oznámila dodání zbraně letectvu.

Sestrojit takovou zbraň není nic jednoduchého. Musí být dostatečně malá a lehká, letadlo ji musí unést. Zároveň dostatečně výkonná, aby bylo možné vygenerovat přiměřeně silný paprsek, který by dokázal zaměřenou raketu zneškodnit. To je však obtížné, protože letoun je schopen vyprodukovat jen omezené množství energie. Navíc jsou zde například otázky chlazení a další. Představitelé Lockheed Martin tvrdí, že jejich laser je nejlehčí ve své výkonnostní třídě, jaký kdy firma postavila.

Další části laseru pro F-16 vyvinuly partnerské společnosti

Samotný systém netvoří jen vlastní laserová zbraň, ta je jen jednou ze tří hlavních částí od výrobce Lockheed Martin. Spojil se však s dalšími firmami, jež na systému spolupracovaly. Boeing tak vytvořil pouzdro, ve kterém je systém umístěn a připevňuje se na trup stíhacího letounu. Důležitou součástí je pak zaměřovací systém zbraně. Ten pochází z dílny Northrop Grumman.

Letectvo nyní bude muset laserovou zbraň umístit na některý se svých letounů, což by měl být F-16, pro který byla konstruována. Kdy budou zahájeny testy, to dosud není známé. Pokud by byly úspěšné, nejspíše by to změnilo způsob, jakým se povedou letecké bitvy na delší vzdálenosti. Jestliže by byly zbraně úspěšné proti protiletadlovým střelám odpalovaným ze země, mohly by umožnit skupinám letounů vstupovat i do prostoru chráněného protiletadlovými systémy. Lze předpokládat, že by byl vyvinut i systém pro letouny F-35 a další.

Jaké prostředky mohou změnit schopnost letadel ničit protiletadlové střely?

Zdroj: BulgarianMilitary, DefBrief

Článek USAF dostalo laser, který by měl F-16 umožnit ničit protiletadlové střely. Bude-li úspěšný, jedná se o revoluční systém se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Program je držen v tajnosti

O specifických vlastnostech a technických údajích Ruskem vyvíjených laserových zbraní této kategorie je toho známo jen velice málo. Celý program je držen v tajnosti a v podstatě jediné informace o zbraních pochází z úst ruských představitelů. Vzhledem k tomu, jak Moskva ráda vychvaluje všechny své počiny, není možné o novém laseru říci nic bližšího, aniž bychom upozornili na fakt, že se možná dost dobře jedná pouze o ruskou propagandu.  

S naprostou jistotou víme snad jen to, že jeden z nových laserových systémů dostal název Peresvet. A to po středověkém pravoslavném mnichovi a válečníkovi Alexandru Peresvetovi, který doprovázel vojsko velkoknížete Dmitrije Donského na tažení proti Tatarům. 

Jurij Borisov, ruský místopředseda vlády, na konferenci v Moskvě uvedl, že konkrétně Peresvet dokáže zacílit satelity až do výšky 1 500 km nad zemí, přičemž podle jeho slov má Rusko v rukávu ještě výkonnější systémy než Peresvet. Odkazoval přitom na úterní testy laserových systémů, při kterých údajně shořel dron zasažený ve vzdálenosti 5 km během pouhých pěti sekund. Zmínil také nedávné testy systému Zadira, jenž měl podat ještě lepší výsledky než Peresvet. 

Západní představitelé jsou skeptičtí

O systémech Peresvet a Zadira kolují spekulace již od roku 2017, kdy byl jejich vývoj spuštěn v rámci programu „pro vytváření nových zbraní na bázi fyzikálních principů“, který je zaštítěn ruskou jadernou korporací Rosatom. Podle názorů některých expertů absolutně nelze, vzhledem k téměř neexistujícím technickým údajům, potvrdit či vyvrátit samotnou výkonnost systémů. Ovšem na základě faktu, že se jedná o laserové zbraně, bude jejich efektivnost pravděpodobně velice záležet například na počasí.

Déšť, mlha či sníh, případně obranné zadýmování prostoru mezi cílem a umístěním laserové zbraně, mohou mít totiž na intenzitu laserového paprsku velmi negativní dopad. Také samotná instalace takto výkonného laserového zbraňového systému bude pravděpodobně velice drahou záležitostí. Lasery obecně pro svoji činnost spotřebovávají poměrně značné množství elektrické energie.

Russian Deputy Prime Minister Yuri Borisov: Peresvet laser installations are seriously delivered to the troops, they can blind in enemy intelligence systems in orbits up to 1.5 thousand kilometers high. pic.twitter.com/3Q1TXvMGWp

— Lredl3 (@lredl3_valter) May 18, 2022

O ceně instalace systému trochu spekulujeme, ale téměř s jistotou lze říci, že laserové zbraně, které jsou dle rétoriky Moskvy schopné ničit cíle od povrchu země do výšky 1 500 kilometrů nad ním, nejspíše nebudou příliš mobilní zbraně. Ruské zbraně jsou až na výjimky mohutnější, rozměrnější a těžší než jejich adekvátní západní ekvivalenty, snad s výjimkou tanků. A právě funkčnost a potřebná výkonnost laserových zbraní nutně vyžaduje své, jak se přesvědčili Izraelci se svým systémem Železného paprsku.

Ruské systémy se budou zřejmě spíše umisťovat jako stacionární ochrana vojenských základen před útoky bezpilotních letounů. Na plnohodnotném bojišti si je lze představit jen velice těžko, i když americký systém HELWS již určitou finální představu o takovýchto mobilních laserových zbraních dává.

Podle Borisova již první prototypy systému Zadira dorazily na Ukrajinu. Ovšem o této skutečnosti zatím neexistuje jediný důkaz a informaci nelze nezávisle ověřit. Například představitelé amerického Pentagonu se na dotaz o použití ruských laserových zbraní na Ukrajině tvářili poněkud skepticky, přičemž uvedli, že jejich použití nebylo doposud zaznamenáno. 

Ukrajinský prezident se Rusům vysmál

Volodymyr Zelenskyj se tvrzením vysmál a systémy přirovnal k „zázračným zbraním“ nacistického Německa. Němci totiž využívali v rámci propagandy podobné strategie jako nyní Rusové. Minule bylo téma ruských oslavných článků modernizace ruských letounů a jejich výsledné úžasné bojové schopnosti, nyní jsou ve stejném duchu ruskou rétorikou oslavovány pokrokové laserové zbraně. Podobnost s Němci doslova bije do očí. Čím blíže byli nacisté k prohře, tím úžasnější zbraň byla odhalena. 

Idea použití laserů k oslepování satelitů, byť teoreticky reálná, byla ještě docela nedávno předmětem základních fyzikálních pokusů v laboratořích. Praktické výsledky odzkoušených skutečných zbrojních laserových systémů v rukou ozbrojených sil byly pouhou fantazií z říše science fiction. Nyní ovšem Rusko přichází s tvrzením, že v této oblasti dosáhlo významného pokroku. Tento výrok připoutá zcela jistě velkou pozornost ostatních jaderných mocností. Zejména Spojených států a Číny, které na variantách těchto zbraní pracují již řadu let.  

Likvidace bezpilotních letounů je přitom s ohledem na relativně vysoké náklady provozu takto výkonných systémů jakousi sekundární záležitostí. Laserové zbraně výše popisovaného typu mají vzhledem k jejich proklamované schopnosti oslepování satelitů především strategický dopad. Nelze totiž opomenout skutečnost, že se satelity používají ke sledování případných odpalů mezikontinentálních balistických raket – nosičů jaderných zbraní. Jsou tak nejvýznamnější částí systému včasné výstrahy před použitím těchto strategických zbraní. 

Jak pravdivé je podle vás ruské tvrzení o laserových zbraních?

Zdroj: DefencePost, 9News, HindustanTimes

Článek Ruský výkřik do tmy? Kreml tvrdí, že na Ukrajinu poslal systémy Peresvet. Zelenskyj se Rusům vysmál a Američané zprávu dementovali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jedná se o první potvrzený sestřel dronu komplexu Orionu

Níže uvedeným videem se Rusové pochlubili zřejmě po rozsáhlém cvičení na běloruské půdě v říjnu 2021, jehož cílem bylo především ukázat, že „Inochoděc“, což je název samotného dronu, je schopen sestřelovat jiné bezpilotní prostředky. Zdali tuto dovednost používá proti Ukrajinci používaným Bayraktarům se prozatím neví.

Turecké drony jsou mnohem masivnější, než vrtulník na videu, a není dosud známo, jaké vlastně zbraně pro boj vzduch – vzduch může ruský dron nést. Dosud zveřejněné údaje v Rusku uvádějí jako jeho výzbroj konkrétně jen zbraně určené k úderům na pozemní cíle a podvěsné systémy pro průzkum a on-line sledování bojiště.

Odhaduje se, že zatím bylo postaveno asi 30 těchto strojů ruskou společností Kronštadt Co. (dříve Tranzas). Má být analogickou zbraní pro americké bezpilotní letouny Predátor. Létá ve středních výškách, maximální vzletová hmotnost činí jednu tunu a užitečné zatížení je 200 kilogramů, při přetížení 250 kg. Dostup je 7 500 metrů a ve vzduchu je schopen vydržet 24 hodin s užitečným zatížením 60 kg. Maximální rychlost činí 200 kilometrů za hodinu, cestovní 120 km/hod.

Řídící systém s prvky umělé inteligence

Pod přídí je dron vybaven hlavicí s elektrooptickými a infračervenými kamerami. Jeho nejdůležitější část, řídící a vyhledávací elektronický systém, je údajně zkonstruován s otevřenou architekturou a s prvky umělé autonomní inteligence schopné se v omezené míře „učit“. Z určitých náznaků a uniklých dílčích informací vyplývá, že ruská armáda u něj požaduje, aby byl schopný se autonomně přepínat do různých módů podle toho, jaká výzbroj je podvěšena pod trupem a křídly, a údajně i podle toho, jaké cíle nalezne.

Komplex Orion se skládá ze dvou řídících vozidel a tří bezpilotních letadel a těchto komplexů údajně ruská armáda už ve výzbroji několik má od roku 2020. Samotný dron „Inochoděc“ je v podstatě jen základní technickou létající nosnou platformou komplexu „Orion“, řiditelnou na dálku až 300 kilometrů, ovšem schopnou pro podvěšenou výzbroj zajistit objevení, zaměření a po odpálení řízené munice i zasažení cíle.

Komplex Orion je v Rusku vyvíjen od roku 2011. Prototyp jeho dronu vzlétl 10. 10. 2016, poháněný čtyřválcovým plochým motorem Rotax 914 s turbodmychadlem o výkonu 84 kW (115 koní) s tlačnou vrtulí na zádi trupu. Letové zkoušky probíhaly od roku 2016 a během testování byly ztraceny minimálně dva prototypy. Známá je ilegálně pořízená amatérská fotografie z 16. 11. 2019, na níž je jeden prototyp havarovaný v zahradě blíže neurčené nemovitosti.

Od roku 2019 běží údajně sériová výroba (jestli se o sérii dá hovořit při produkci cirka 30ti kusů dronů do prosince 2021), tentokrát již s domácím motorem APD-110/120 (89 kW) od společnosti Agat. Motor, který je znám pouze z fotografií, je velice podobný původnímu Rotaxu. Má být ale vybaven systémem plného elektronického řízení typu FADEC. Dvoulistou tlačnou vrtuli AV-115 o průměru 1,9 metru dodává ruská společnost Aerosila. Zajímavostí je u tohoto typu dronu jeho podvozek, který je třístopý, s příďovým kolem a je plně zatahovací.

Pro Orion byla vyvinuta laserem naváděná střela

Podle dosud zveřejněných konkrétních informací je dron schopen nést přesné letecké pumy KAB-20, KAB-50 a také UPAB-50, což jsou laserem naváděné klouzavé bomby. Dále klasické „železné“ bomby FAB-50 anebo čtyři řízené protizemní rakety CH-50. Rusko údajně také pro komplex Orion vyvinulo novou, laserem naváděnou střelu na bázi protitankové řízené střely Kornet-D. 

Oficiální zdroje v Rusku uvádějí, že střela, která byla testována na bezpilotních vzdušných prostředcích Forpost, Altius a Orion, má dosah 10 km a dokáže neutralizovat těžce obrněná vozidla a nízko a pomalu letící vzdušné cíle. Loni v červenci bylo také oznámeno, že probíhala práce na integraci modernizovaných protitankových střel komplexu Vichr-M na Orionu, a že dron ponese jako součást své výzbroje dvě tyto střely ve speciálních kontejnerech v podvěsu. 

Dle ruských zdrojů řídící, vyhledávací a zaměřovací systém dronu Inochoděc obsahuje prvky umělé inteligence pro vyhledávání a sestřel vzdušných cílů. Mluvčí výrobce konkrétně uvedl, že „během testů byl letoun vybaven modernizovaným podvěsným komplexem Střelec-M zpravodajských, velitelských a komunikačních schopností“, který zasahoval cíle s „vysokou mírou účinnosti a přesnosti“ v reálném čase. 

Opět nafouklá bublina?

Co si pod tím máme konkrétně představit je diskutabilní. Jsou známy jen tyto podvěsné systémy: digitální fotoprůzkumný multispektrální systém s vysokým rozlišením, dále multifunkční radiolokátor MF-2, speciální kontejner s prostředky radioelektronického průzkumu, nebo optoelektronický průzkumný systém (termovizní a TV kamera s proměnnou šířkou zorného pole, širokoúhlá TV kamera, laserový dálkoměr a laserový značkovač na ozáření cíle pro naváděnou munici).

Z výše uvedených informací vyplývá, že Rusko očekává od svých nových dronů velké věci. Ale prozatím podle ověřených faktů je komplex Orion svými schopnostmi přibližným analogem staršího amerického Predátoru a má být zřejmě také schopný konkurovat tureckému Bayraktaru. Vladimir Putin tvrdí, že Rusko v současnosti disponuje více jak dvěma tisíci drony. No, pokud ruská armáda zabrala v Pionýrských domech dětem všechny motorové létající modely, tak možná ano.

V každém případě to dle záběrů z bojiště na Ukrajině není moc vidět. Ukrajinci také příliš nedisponují zbraněmi, které by zrovna Orion dokázaly sestřelit, a případné masové použití ruských dronů, pokud existují, by mohlo být pro ně smrtící. Veškeré dění na Ukrajině ale jen stále potvrzuje, že ruská modernizace armády byla pravděpodobně pouze nafouknutou bublinou. A je otázkou, zda systém Orion také náhodou nespadá to této kategorie.

Má Rusko dostatek podobných dronů, aby mohlo významněji ovlivnit konflikt na Ukrajině?

Zdroj: DefenceBlog

Článek Ukrajinci sestřelili ruský bezpilotní bojový letoun komplexu Orion. Dron byl testován i v Sýrii, měl by nést nejmodernější vybavení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laser je zbraní budoucnosti

Mnoho odborníků již několik let predikuje, že nejúčinnější zbraní proti takovéto hrozbě budou silové vysokoenergetické lasery, na jejichž vývoji se intenzivně pracuje. Jejich výhodou je možnost opakované střelby s jen minimálními náklady. Drony často mohou operovat ve vysokých počtech. Naváděné rakety jsou velmi drahé a rozsáhlá pozemní i vzdušná obrana by byla finančně neudržitelná. Systémem, který je již funkční, je HELWS od společnosti Raytheon Intelligence and Space Technologies.

Systém podle společnosti dokáže pomocí vysokoenergetických laserových paprsků zničit cíle na vzdálenost několika kilometrů. Celý systém je umístěný na terénním automobilu, je tedy velmi mobilní. Skládá se ze čtyř základních částí. Z napájecích boxů pro systém a zbraň, která dokáže vyprodukovat až několik desítek laserových impulsů. Využívá baterie vyvinuté pro elektromobily.

Dále je zde box s vláknovými laserovými cívkami. Systém také potřebuje chlazení, které zajišťuje modul tepelné regulace řídící rozvod chladicí vody do tepelně namáhaných částí. Poslední je samotná útočná laserová „hlava“, která generuje laserový paprsek a kterou navádí v ní integrovaný zaměřovací a detekční systém. Je otočná, může tedy pokrýt vzdušný prostor 360 stupňů kolem strategicky umístěného vozidla.

Zaměřovací systém je velmi přesný

Hlava obsahuje i multispektrální zaměřovací systém MTS, který využívá více pásem elektromagnetického spektra, aby dokázal nalézt a zaměřit cíle. Systém je údajně tak přesný, že operátorům umožňuje umístit zaměřovací kříž přímo na kameru sledovaného dronu, což jim dává možnost neutralizovat hrozbu, aniž by došlo k pádu stroje k zemi.

Optický systém má být navíc tak výkonný a s tak vysokým rozlišením, že operátor může detekovat a sledovat i ty nejmenší typy dronů. A to daleko za hranicí dosahu lidského oka nebo v prostředí se sníženou viditelností či za situace, kdy je v okolí více předmětů. Taková schopnost by se mohla hodit při ochraně rušných letišť či například fotbalových stadionů před dronovým útokem.

Prezidentka RI&S Electronic Warfare Systems Annabel Flores k tomu řekla: „Hrozby dronů jsou obzvláště nebezpečné v jakémkoli prostředí, od fotbalových stadionů po bojiště, protože není snadné je odhalit a zničit. My ukazujeme světu, že naše obranné laserové zbraně se ale mohou připojit ke stávající protivzdušné obraně a najít a shodit drony během mrknutí oka.“

Vynikající zbraň v kombinaci s NASAMS

Vysokoenergetický laserový zbraňový systém, namontovaný na taktickém vojenském vozidle, demonstroval nedávno dokonalou schopnost provázanosti se systémem protivzdušné obrany NASAMS na White Sands Missile Range. Cvičení s ostrou palbou prokázalo, že HELWS lze úspěšně použít ke zničení celých rojů dronových cílů.

V tomto případě ho operátoři spárovali s norsko-americkým protiletadlovým systémem středního dosahu s názvem Národní pokročilý raketový systém Surface-to-Air (NASAMS). Ten pomocí svých radarů zaměřil drony a informaci předal řídícímu centru laserového systému a ten je mohl zaměřit a ničit. Při cvičení tak bylo sestřeleno devět dronů různých typů.

Raytheon prohlašuje, že přidání NASAMS do seznamu systémů, které HELWS již používá, umožnil společnosti nabídnout další článek systému protivzdušné obrany, který dokáže ve spolupráci s existující PVO chránit před hrozbami všech kategorií dronů a neposádkových letadel.

Jak potřebné je, aby vojska NATO včetně AČR získaly obranu proti dronům?

Zdroj: Raytheon, ArmyTechnology

Článek Lasery HELWS umějí eliminovat hrozbu dronů. Na jedno nabití jich mohou sundat z oblohy desítky, když spolupracují s NASAMS se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výkon o tří řády vyšší

Vyvíjená zbraň má disponovat o celé tři řády vyšším výkonem než běžně dostupné současné laserové systémy. Nepřátelský cíl bude schopná zneškodnit pomocí elektromagnetického pulsu, čímž se zásadně odliší od současných laserových zbraní. Ty působí na své cíle pomocí kontinuální vlny, kdy na nich musejí setrvat po dobu několika vteřin. Během této doby jsou části např. dronu zahřívány na vysokou teplotu, při které se taví, nebo vybuchnou.

iZdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain

Součástí výzvy je také požadavek na celkové zvýšení výkonu zbraně za současného zmenšení velikosti a snížení váhy zařízení (požadavek tzv. SWaP). Vývoj této armádní zbraně je koncipovaný do tří fází, přičemž první fáze zahrnuje analýzu a návrh navrhované koncepce architektury laseru. Během druhé fáze dojde k výběru návrhů, které budou použity při samotné výrobě, testování a vyhodnocení prototypu laseru.

Třetí fáze je dokončovací, přičemž dodavatel musí spolupracovat s vládou Spojených států na dokončení systému USPL za splnění všech požadavků. Zároveň zde dojde k integraci vyzkoumané technologie do samotného laserového systému a k jeho následnému testování v armádním demonstrátoru laserů. Kromě uvedených vlastností musí zbraň prokázat i odpovídající odolnost pro použití na příslušných armádních platformách.

Nejsilnější laserová zbraň na světě

Současné laserové systémy s vysokoenergetickým laserem (HEL, high energy laser), které se využívají pro armádní účely, ke svému fungování využívají laserové zdroje se spojitou vlnou (CW, continuous wave). Výstupní výkon těchto zařízení se pohybuje v řádu kilowattů. Pro zásah cílů využívají absorpce záření, kvůli němuž je cíl buď spálen, roztaven, nebo jsou zahlceny jeho optické senzory. (Na názorné video se můžete podívat pod článkem.)

iZdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain

Vzhledem k pokroku v souvislosti s technologiemi diodových a vláknových laserů se systémy HEL stávají stále odolnějšími a jsou integrovány do platforem využívaných pro boj na moři či na pevnině. Ačkoliv mají CW lasery nesporné výhody, stále potřebují být v kontaktu se svým cílem po dobu několika (dlouhých) vteřin, zatímco USPL laser ke zničení cíle potřebuje jeden přesně mířený „výstřel“, během něhož uvolní 1 bilion wattů energie.

Prototyp musí naplnit všechny požadavky

Výzva ministerstva obrany Spojených států se tedy soustřeďuje na vývoj zbraně, která bude schopná neutralizovat hrozbu prostřednictvím tří různých mechanismů – ablace materiálu z cíle (odtavování, odnětí materiálu), pomocí generace lokalizovaného elektronického rušení používaného k přetížení vnitřní elektroniky cíle a zahlcení senzorů prostřednictvím širokopásmové generace superkontinua ve vzduchu.

iZdroj fotografie: Vitaly V Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Značné rozdíly v mechanismech šíření i v letuschopnosti činí z technologie USPL zajímavou zbraň, která by našla uplatnění v řadě misí. Během posledních dvaceti let zaznamenala uvedená technologie značný pokrok, avšak ten je potřeba uplatnit zároveň s požadavky na SWaP. Výzva na vývoj USPL byla zveřejněna v prosinci roku 2019 s uzávěrkou v únoru roku 2020. Lze tedy předpokládat, že v současné chvíli probíhá výběrové řízení, popřípadě již započal samotný vývoj.

Zdroj: Road and Track, DYNETIKA

Článek Armáda USA staví nejmocnější laserovou zbraň všech dob. Ostatní země se mají čeho obávat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lasery jsou zbraně budoucnosti

První pokusy s laserovými zbraněmi jsou jistě staršího data, ovšem informace o prvním velkém testování prolétla médii v roce 2020. Americké námořnictvo využilo laser k sestřelení dronu. Testy byly prováděny v bezpečném prostoru (na vlnách oceánu) a dopadly excelentně. Touto akcí se odstartoval začátek vlny aktivního používání laserů pro sestřelování velkých cílů armádami v praxi.

iZdroj fotografie: Vitaly V Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Lasery se tak stávají zbraněmi budoucnosti. Oproti „klasickým“ technologiím, jako jsou rakety a různé druhy střel, má laser tu výhodu, že je relativně malý a s technologickým pokrokem má potenciál stávat se čím dál menším a výkonnějším. K jeho provozu stačí poměrně málo paliva a náhradní díly také nezaberou příliš místa – oproti „klasickým“ technologiím je jeho provoz tedy výrazně levnější.

Rychlost je rozhodující

Ovšem v současné chvíli není možné je instalovat na vozidla společně s výkonnými systémy kvůli limitovanému maximálnímu přísunu energie, který jsou vozidla schopná zajistit. Výhody laseru ovšem tuto nevýhodu přebijí. V případě laserů není třeba řešit gravitaci, nebo směr větru, lasery totiž poskytují okamžitý zásah na cíl, ke kterému jim stačí pouze avizované dostatečné množství energie.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Právě ona rychlost zásahu definuje lasery jako nejschopnější zbraně budoucnosti, které dokáží zajistit efektivní ochranu před vzdušnými hrozbami (kupříkladu proti Islámskému státu, který vybavil komerční drony výbušninami a s nimi následně útočil na nepřátele). Lasery jsou i v současné chvíli rychlejší než konvenční zbraně a dokáží zneškodnit i rychle se pohybující vzdušné cíle – jak drony, tak střely. Vývoj laserů postupuje v rychlém tempu. Nejaktivněji se vývojem zabývají Čína, Rusko a USA.

iZdroj fotografie: AV ČR / Creative Commons / CC BY-SA

Rusko má pracovat na vývoji laseru, který zničí družice na oběžné dráze Země. USA má v současné chvíli zase vyvíjet ultrakrátký pulzní laser, který má být až 3x výkonnější než ty současné. Americká armáda měla také požádat o začlenění laserové technologie do používaných obranných systémů – k těmto účelům se vyvinul tzv. De M-SHORAD laserový systém, který ničí, neutralizuje a odráží hrozby v nízké nadmořské výšce.

Zdroj: War History Online

Článek Lasery v armádě mají pomoci účinně bojovat proti dronům. Jde o zbraně budoucnosti? se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

• Tactical High-Energy Laser
• Nautilus laser system
• Mobile Tactical High-Energy Laser

Synergie lídrů ve svém oboru

Partnerství by mělo těžit ze zkušeností a patentů obou společností na poli laserových technologií a vysokoenergetických paprsků. Výsledkem by měl být dosud nejpokročilejší HEL systém, který by měl poskytovat komplexní a okamžitou ochranu pozemním, vzdušným i námořním jednotkám na vlastním území i v týlu nepřítele.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Nový HEL systém by měl kombinovat škálovatelnou laserovou technologii z dílny GA-EMS, baterie HELLi-ion a integrovaný termoregulační systém s naváděcím ATP software, který v nedávné minulosti vyvinul Boeing. Tato kombinace má zaručit nízké logistické nároky, a tedy snadný transport celého zařízení, spolu s vysokou účinností a širokým pokrytím. Nový systém by měl být také snadno konfigurovatelný, budou-li si to podmínky na bojišti vyžadovat.

Testovací vozidlo

Vozidlo, na němž bude prototyp při testech systému uchycen, se jmenuje High Energy Laser Tactical Vehicle Demonstrator, do budoucna se však počítá i s alternativními podvozky či umístěním na plavidla. Na testovacím vozidle budou také externí chladicí systémy, které mají ztížit případnou lokalizaci zařízení termokamerami. Chladicí systém navíc zvyšuje bezpečnost laserového systému jako takového, protože vysokoenergetické paprsky produkují mnoho tepla.

Článek General Atomics a Boeing spolupracují na vývoji nového laseru se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

• Nadzvukový kluzák Avangard, dříve známý pod kódovými označeními Objekt 4202, Yu-71 a Yu-74
• Řízená střela s plochou drahou letu 3M22 Zircon, určená primárně proti námořním cílům

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Peresvet představil sám prezident Putin

Že Rusko bere svou armádu velmi vážně, není žádným tajemstvím. O existenci laserového systému Peresvet dokonce veřejnost na jaře roku 2018 informoval sám prezident Vladimir Putin. V létě pak zveřejnilo ruské ministerstvo obrany video s tímto novým systémem. A v prosinci loňského roku byly lasery Peresvet spolu s nadzvukovými kluzáky Avangard poprvé povolány do bojové pohotovosti.

Dokončení vývoje

Zdá se, že první nasazení proběhlo podle plánů, protože letos v lednu oznámila ruská tisková agentura, že oddělení výzkumu a vývoje ruské armády v letošním roce dokončí projekt vývoje taktického laseru určeného k likvidaci dronů a slabě chráněných pozemních cílů pro pozemní a letecké síly i námořnictvo. Podle všech indicií se jedná právě o systém Peresvet.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Ruský systém se podobá laserovým zbraňovým systémům AN/SEQ-3 Laser a XN-1 LaWS, které vyvinulo a využívá americké námořnictvo. Pokud je tomu skutečně tak, Peresvet je založen na principu infračerveného paprsku z polovodičového laserového pole, který lze nastavit tak, aby cíl přímo zničil, případně tak, aby ochromil senzory cíle. Jak dokázal nedávný incident, Peresvet je schopen zničit například bezpilotní letouny či řízené střely.

Článek Ruský laser Peresvet v Sýrii sestřelil izraelský bezpilotní letoun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.