K ničení budou zřejmě sloužit proudové drony

Ukrajinci se zaměřují na ničení ruských ropných rafinerií stále častěji. ArmádníZpravodaj popisoval několik dní nazpět třeba zásah ropné rafinerie v Rjazani, která patří k největší zemi, přičemž utrpěla nejméně 50 výbuchů. Jenom o pár dni později si pro změnu vzala na mušku průmyslové zařízení v Ksovu v Nižním Novgorodu a v obou případech byl požár významný.

Rusové zaútočili na samé centrum Oděsy. Úmyslně cílili na civilisty a mají oběti. Poškodili také historické budovy v UNESCO

Jaké mohou být následky takového útoku na ropnou rafinerii, ukazují satelitní snímky pořízené po zásahu rafinerie v Saratově, kde shořelo hned 7 velkých zásobníků s palivem a několik dalších bylo poškozeno, jak ArmádníZpravodaj informoval s odkazem na analýzu.

Není proto překvapením, že chce Ukrajina v takových úderech pokračovat, ale podle leteckého experta Kostiantyna Kryvolapa k tomu bude využívat i účinnějších prostředků. V komentáři pro RBC-Ukraine zveřejněném na YouTube uvedl, že půjde konkrétně o proudové drony.

Rusko by nakonec mohlo Ukrajině ustoupit. Američané už mají plán, ale bude potřeba ho dodržovat

„Už chápu, že další fáze nebude zahrnovat naše pomalu se pohybující drony. Následovat budou proudové bezpilotní letouny s větší hlavicí, což znamená novou fázi úderu na ruskou ekonomiku,“ cituje ho NewsUkraine s tím, že bude Ukrajina schopna zasahovat proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu (MIC) velmi přesně i na více než 700 km.

Eliminovat by tak podle něj dokázala dokonce 60 až 70 % ruského MIC s tím, že do konce roku se může nejspíše rozběhnout sériová výroba proudových dronů, které teď existují jenom v menších počtech a vícero typech, ale v druhé polovině roku by už mohlo dojít k jejich masovému nasazení. Ukrajina testuje vlastní proudový letoun od července 2024, uvádí MilIn.

Článek Ukrajinský letecký expert popsal novou fázi destrukce ruské ekonomiky. V tomto roce dostane nový rozměr se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V. Putin spoléhá na slábnoucí pomoc Západu

Ruský prezident se dle Röpckeho spoléhá, že bude západní pomoc Ukrajině postupně slábnout, zatímco samotné Rusko bude posilovat. UkrainianWorldCongress pak vojenského analytika citoval, že: „Vladimir Putin simuluje mírová jednání, aby oklamal světové společenství ohledně mírových záměrů Moskvy, ale ve skutečnosti Rusko žádné příměří neplánuje a vyvíjí nový střednědobý válečný plán na dobytí Ukrajiny.“

K tomu dodává, že: „Plán počítá s úplným obsazením Doněcké a Luhanské oblasti do konce roku 2024, a také s postupem k řece Oskil v Charkovské oblasti. Následně hodlá Putin do konce roku 2026 postoupit dále na západ k řece Dněpr a obsadit významnou část Záporožské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti, včetně měst Charkov, Dněpr a Záporoží.“ ArmádníZpravodaj pak připomíná, že Rusko mj. spolupracuje se Severní Korejí, která mu dodává třeba minometné granáty Izdeliye 120-1, a stejně tak dělostřeleckou munici.

Malý postup Ukrajinců přinesl zdánlivě bezcennou „hromadu hlíny“ u Horlivky. Do zajetí jim navíc padlo 5 Rusů

Všechna východní území na levém břehu Dněpru přitom musí být dobyta do 36 měsíců, a následně se právě řeka stane novou frontou, uvedl zpravodajský zdroj. Naopak na chersonské frontě ruské jednotky údajně plánují udržet obranné postavení podél Dněpru, a nebudou postupovat na druhý břeh Chersonu, a jejich cílem prý nebude ani Oděsa na jihu země.

Tam přitom Rusko opakovaně útočí i na civilní nákladní lodě jiných zemí poté, co vypovědělo obilnou dohodu. Ukrajina se nicméně rozhodla, že tzv. obilný koridor s loděmi od spojenců ochrání, jak ArmádníZpravodaj informoval. A je to jenom pár dní, co mu ukrajinští protiletadlovci sestřelili bombardér Suchoj Su-24 poblíž Hadího ostrova.

Rusko zatím evidentně vyčerpané není

Julian Röpcke závěrem dodává, že je Ruská federace ochotna ztrácet ve vleklé válce na Ukrajině až 100 000 vojáků ročně, a zároveň je rozhodnuta zničit Ukrajinu jako stát. Aktuálně je však Vladimir Putin limitován nadcházejícími prezidentskými volbami, k nimž má dojít v březnu 2024. Poté však může zahájit totální mobilizaci, uvedl v listopadu 2023 Oleksij Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Rusům může na Ukrajině pěkně zatopit nová raketa pro M142 HIMARS s dosahem až 160 km. A mohou jí být statisíce kusů

Zda se plán ruskému prezidentovi vydaří záleží také na evropské finanční pomoci Ukrajině, kterou však zablokoval jako jediný maďarský premiér Viktor Orbán. Důležitá je však i další pomoc, která se bude odvíjet mj. od kapacit západních zbrojovek. Ostatně i kvůli nedostatku munice a zbraní nakonec padl Bachmut, o jehož dobytí se ruská armáda pokoušela několik měsíců, a ArmádníZpravodaj dále informuje, že se možná schyluje k ještě rozsáhlejší bitvě u Avdijivky, kde Rusko shromáždilo přes 40 000 vojáků a vyčkává.

Článek Rusko chce dobývat Ukrajinu až do roku 2026, přípustné ztráty stanovilo na 100 000 vojáků ročně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinská armáda velice zesílila

Rusko přešlo do útoku proti Ukrajině v únoru 2022 s tím, že ji porazí nejspíše během několika dní – jeho plán ale nevyšel. Napadená země totiž útok nejenom zastavila, ale od té doby také uštědřila agresorovi několik porážek; je ovšem fér přiznat, že jenom díky Západu, který ji podporuje jak materiálně, tak finančně. Zmíněného Marka Milleyho to přivedlo k názoru, že Rusko nemá za současné situace šanci Ukrajinu vojensky porazit. Země totiž podle něj získala takovou sílu, že je její armáda schopna odolat čemukoliv, co ruská nasadí.

A column of Ukrainian MRAPs, lead by a single tank, enter the western part of the town at (47.780998, 36.794930) pic.twitter.com/y3uKF2ed0Y

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) June 13, 2023

Nejvíce je to vidět v kvalitě a kvantitě výzbroje, kdy Ukrajina dostala třeba stovky děl Západních ráží 155 a 105 milimetrů, přičemž se odvrací od starší sovětské techniky (ale také ji stále využívá). Ve výzbroji má i moderní západní tanky jako Leopard 2 nebo Challenger 2, ale i další. Z Velké Británie obdržela rovněž střely dlouhého dosahu Storm Shadow, a po více než roce úsilí má v blízké budoucnosti dostat bojová letadla F-16 Fighting Falcon.

Rusové rozhodně nejsou poraženi

Ačkoliv je ukrajinská armáda silná, Milley upozorňuje, že jeho předpověď platí i naopak. Nedomnívá se totiž, že by byla za současné situace schopna vytlačit ruská vojska z celého okupovaného území – vychází z toho, že se v oblastech Ukrajiny okupovaných Ruskem nachází stovky tisíc vojáků, a i přes problémy, kterým čelí, rozhodně nejsou snadno porazitelní. Podle něj tak budou ještě boje na Ukrajině dlouhé, krvavé a těžké.

Aktuální vývoj ukrajinské ofenzivy: útok přinesl strategická území, ale vyžádal si nemalé ztráty, padly i západní tanky

Ukrajina je v situaci, kdy už částečně spustila ofenzivu proti Rusům, i když podle všeho prozatím zdaleka nenasadila vše, co má, takže ani nelze označit nějaký její hlavní směr. K dispozici má mít alespoň 12 mechanizovaných brigád, a to často vycvičených spojenci. Ukrajincům už se navíc podařilo dosáhnout několika menších územních zisků, a Rusové na oplátku zničili některé západní zbraně. Ale hlavní obranné linie Rusů ukrajinští vojáci stále neprorazili.

Článek „Rusko na Ukrajině nedosáhne vojenského vítězství,“ predikoval americký generál Mark Milley se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pro houfnice měla Ukrajina špatnou munici

Vyjádření zmíněného aktivisty, který je také bývalým výsadkářem, přinesla ruská média; ten přitom uvádí, že se francouzské houfnice v bojích na Ukrajině doslova rozpadají, a že se pro takový typ boje nehodí. Údajně je navíc ani nelze opravit. Za vším je prý jejich neúměrné zatížení a užívání nevhodná munice. Francie podle něj tu správnou Ukrajině nedodala, protože je moc drahá, a Ukrajinci tak musí používat levnější a nevhodnou.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Nutno přiznat, že podle zpráv z Ukrajiny houfnice CAESAR opravdu problémy s municí měly. Nikoliv však takové, že by se kvůli nim rozpadaly. Jejich vyspělý systém řízení palby podle všeho nedokázal některé typy munice identifikovat, načež se zasekl. Zprávy o takovém problému ale nejsou v posledních měsících známy – nejspíše proto, že Francie spolu s Austrálií na konci ledna 2023 oznámily, že budou Ukrajině dodávat dělostřeleckou munici určenou právě pro houfnice CAESAR. Tu si – na rozdíl od levnějších alternativ – Ukrajina opakovaně pochvaluje.

Moreau je známý proruskými postoji

Velikou otázkou je, zda lze vyjádření bývalého výsadkáře brát relevantně, protože jde sice o bývalého vojáka, ale zároveň také o člověka s francouzským a ruským občanstvím. Jako takzvaný „nezávislý pozorovatel“ se účastnil i referend na okupovaných územích, na nichž tamní obyvatelé hlasovali o připojení k Rusku; před několika lety také otevřel konzulát neuznávané Doněcké republiky v Marseille. A má dokonce vlastní pořad v ruské státní televizi RT.

V jednom má ale pravdu, osádky houfnic CAESAR nejsou při střelbě chráněny proti protibaterijní palbě, neboť se pohybují venku. Jejich dělo ráže 155 milimetrů umí přitom zasahovat cíle na vzdálenost 40 km, takže se drží dále od fronty. Ukrajinci také využívají taktiku, při níž rychle vystřelí několik ran, a záhy se s dělem na podvozku nákladního automobilu se rychle přesunou. Jejich zkušenosti by v budoucnu mohli využít čeští vojáci, mají jich objednáno 62 kusů.

Článek „Houfnice CAESAR se rychle rozpadají a nejsou vhodné pro vojenské akce na Ukrajině,“ myslí si francouzský ex-výsadkář Xavier Moreau se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Okupanti musí zmizet z celé Ukrajiny

Největším problémem je, že ani jedna strana jakoby necítí potřebu začít jednat, protože se domnívá, že neprohrává. Podle Žovkvy by Ukrajina samozřejmě mír chtěla, ale hlavní podmínka stanovená ukrajinským prezidentem je, že se ruská vojska stáhnou ze všech okupovaných oblastí jejich země. To je pochopitelné, jenomže Ukrajinci za ně nepovažují jenom území zabraná po 24. únoru 2022, ale i Donbas a před lety anektovaný Krym.

Peaceful solving of the crisis: green no insigna soldiers in Crimea deployed by Russia in 2014. pic.twitter.com/mzONbn44AH

— K. Rozwadowski (@krozwad) February 27, 2023

Žovkva upozorňuje, že nemůže existovat mír brazilský, čínský nebo jihoafrický, čímž naráží na různé iniciativy, které se v posledních měsících objevily. Podobné snahy většinou předpokládají, že by na sebe obě strany přestaly střílet – to je ale pro Ukrajinu veliký problém, protože by to znamenalo, že by Rusko zůstalo asi na 1/5 jejího území – vedení země je přitom přesvědčené, že diplomatické úsilí by Rusy nepřimělo ho vrátit. V podstatě by to znamenalo, že by se museli s krádeží území smířit, a ještě s rizikem, že agresor zesílí a v budoucnu opět zaútočí.

Rusko diktuje Ukrajině zákazy

Představy o míru však předložil i ruský prezident Vladimir Putin, a ačkoliv již nemluví o údajné denacifikaci, jsou jeho podmínky pro Ukrajince jednoznačně nepřijatelné. Požaduje například to, aby se Ukrajina stala neutrální zemí a zavázala se nevstupovat nejen do NATO, ale ani do Evropské unie. Rusko také opakovaně deklarovalo požadavky na snížení síly ukrajinských zbrojených sil, což by ale znamenalo jejich oslabení v budoucnu.

Co reálně mohou Ukrajinci zapojit do velké ofenzivy proti Rusku: vyčerpaní vojáci jsou stále odhodlaní, techniky mají (ne)dostatek

Mnozí analytici se domnívají, že čas k jednání nastane v okamžiku, až jedna strana začne v konfliktu významně prohrávat, což se zatím neděje. Situaci může změnit začínající ukrajinská ofenziva, otázkou ale je, jak bude úspěšná. Je asi hodně optimistické se domnívat, že by dokázala vyhnat okupanta ze všech napadených území. Největším bodem sváru se ale v budoucnosti může ukázat Krym, který Rusové považují za jednoznačně ruský. Je to ale možná nějaký kompromis, s nímž by nakonec mohla Ukrajina souhlasit.

Článek „Zelenského mírový plán je jedinou cestou vpřed,“ tvrdí zarputile ukrajinský diplomat Ihor Žovkva se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko může F-16 snadno odhalit

Davis ve svých vyjádřeních o F-16 upozorňuje, že letoun není stealth, a proto o něm bude ruská armáda nebo letectvo vědět v okamžiku, kdy se přiblíží k frontové oblasti. Rusko totiž disponuje mimořádně kvalitními radary i zbraněmi, které dokáží letadla ohrozit. Veterán konkrétně zmiňuje protivzdušný systém S-300; okupant ho již od začátku konfliktu nasazuje v blízkosti fronty, kde sklidil řadu úspěchů (ale i neúspěchů), a navíc má i modernější systém S-400, proti němuž nemůže F-16 podle mnoha expertů bojovat.

iZdroj fotografie: Pixabay

Hrozbu nicméně představují pro F-16 i zbraně ve vzduchu, konkrétně se jedná o bojové letouny Suchoj Su-35 Flanker-E a Mikoyan MiG-31 Foxhound. Oba disponují výkonnými radary a mohou nosit ruské střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu, a to včetně R-37M s aktivním naváděním – s posilovačem mohou mít navíc dle ruské strany dosah až 398 kilometrů. Střely s alespoň podobným dosahem přitom pro F-16 neexistují.

Nejlepší ruská letadla překoná jen nová F-16

Nelze tvrdit, že by F-16 neměly proti ruským letounům čtvrté generace šanci, bude to ale záviset na tom, jakou verzi Ukrajina dostane. Půjde-li o stroje z Nizozemí nebo Dánska, o nichž se opakovaně mluví, nemusí kvalit nejnovějších verzí Suchoj Su-35 dosahovat. A to ani přesto, že prošly v 90. letech 20. století významnou modernizací. Na druhou stranu jde o starší verzi, zatímco třeba nejnovější F-16 Block 70/72 už ruský letoun nejspíše překoná. Je ale třeba pamatovat, že má Rusko i moderní stroje 5. generace Suchoj Su-57 Felon.

„F-16 bude pro naše stíhačky Suchoj a Mikojan těžký soupeř,“ uvedl ruský vyznamenaný ex-kapitán a vojenský expert Dandykin

Kdy Ukrajina letouny dostane, není jasné, musí počkat nejen až budou k dispozici, ale také až se s nimi naučí její piloti létat; jednat se má přinejmenším o 4 měsících výcviku. Daniel Davis ale upozornil, že ani tak nebudou ukrajinští piloti dosahovat úrovně těch západních, ačkoliv mají zkušenosti ze starších sovětských strojů. Létání s nimi je totiž úplně jiné než s americkými F-16, a přeučit se mnohaleté reakce nebude jednoduché. Dalším problémem pak může být i údržba strojů a jejich financování, obojí je velmi nákladné.

Dělat teď jakékoliv závěry je samozřejmě předčasné, ani jedna strana nemůže v tuto chvíli vědět, jak by souboj reálně dopadl, je ale poměrně nesporné, že by měly být jenom několik let staré letouny lepší než ty z 90. let (potažmo v tomto roce prošly modernizací, v základu jsou ještě starší). Ve prospěch Ruska pak navíc hrají vyspělé pozemní radary, díky nimž mohou mít ruské letouny informace o nepříteli aniž by využily vlastní radary. Ukrajina má navíc obdržet (alespoň v první dodávce) pouze 45 letounů F-16, ruských Su-35 je ale více.

Článek „F-16 je zranitelným cílem pro ruský systém S-300 i letouny Su-35 a MiG-31,“ myslí si americký bojový veterán Davis se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

S-350 má stejné střely jako známý S-400

Kořeny systému S-350 sahají do přelomu tisíciletí a vychází ze společného projektu Ruska a Jižní Koreje, jehož cílem byl vývoj jihokorejského systému KM-SAM. Jeho předností je, že do svých odpalovacích zařízení používá stejné rakety jako známější starší systém S-400, což značně zjednodušuje logistiku. Výhodou nového systému má být schopnost automatizované detekce, i sledování a ničení cíle, což má značně zkracovat reakční dobu.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Podle ruského vojenského experta Alexandera Michajlova lze ruský S-350 výkonem přirovnat k americkému MIM-104 Patriot. Oba systémy jsou schopné ničit jak běžné letecké cíle, tak balistické rakety, ale podle něj je ruský systém o něco lepší. Jeho výhoda prý spočívá zejména v tom, že se jeho střely pohybují rychleji, a také mohou zasahovat mnohem níže letící cíle, a to ve výšce pouhých 10 metrů, což Patriot údajně nedokáže.

Vityaz může odpálit až 32 střel najednou

Papírové schopnosti ruského systému S-350 Vityaz jsou opravdu úctyhodné; v jednom okamžiku má být schopen sledovat až 16 aerodynamických nebo 12 balistických cílů, a odpálit až 32 střel. Jedna baterie může mít přitom až 8 odpalovacích zařízení s 96 střelami. Aerodynamické cíle má být systém schopen zasahovat do vzdálenosti až 120 kilometrů a do výšky 30 kilometrů, balistické rakety pak do vzdálenosti 30 kilometrů a výšky 25 kilometrů. Kolik baterií Rusko nyní má, není známo; systém S-350 byl zaveden teprve v roce 2019.

I „nesestřelitelná“ ruská raketa Kinžal může jít k zemi; a vlastně to ani není tak těžké, neumí totiž pořádně manévrovat

Vzhledem ke známé kvalitě ruských systémů protivzdušné obrany lze předpokládat, že půjde o dobrou zbraň, ale nelze se spolehnout na to, že Ruskem deklarované schopnosti sedí – opakovaně se totiž ukázalo, že tomu tak není. Tamní propaganda se porovnáním nechtěně chytila do vlastní nepravdy. Třeba když Patriot opakovaně dokázal sestřelit ruskou střelu Ch-47M2 Kinžal, jíž Rusko označovalo za nesestřelitelnou. Pokud je ale S-350 lepší, pak muselo vědět, že ji „uzemnit“ lze, i kdyby vlastním systémem.

Článek „Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bachmut je 1. úspěch po mnoha měsících

Ruský pohled na dobytí města je jednoznačný – veliké vítězství. Ale vzhledem k tomu, že ruské síly od léta 2022 většinou jen ustupovaly, to není příliš překvapivé. Podle ruské experta Leonkova se jedná o úspěch, protože tak může ruská armáda postupovat v obsazování dalších částí Doněcké oblasti, ale údajně i Záporoží nebo Chersonu. Tvrdí také, že Ukrajinci ztratili velmi důležitý pevnostní bod své obranné linie na Donbase.

⚡️Wagner raising the flag of the “DPR” over Bakhmut pic.twitter.com/d8N959saE0

— War Monitor (@WarMonitors) May 24, 2023

Realita je ale trochu jiná – ruským silám se do dnešního dne stále nepodařilo dobýt celé město – jednu jeho malou část totiž stále drží ukrajinské síly, jimž se během května podařilo znovuobsadit návrší v okolí města, z něhož mohou Rusy ostřelovat. Ruská armáda ale v posledních dnech ani žádný extrémní tlak nevyvíjí. Bachmut byl důležitou křižovatkou otevírající cestu do zbytku Doněcké oblasti, ale svůj význam ztratil, když Ukrajina na podzim 2022 osvobodila města Izjum a Lyman ležící severně od něj.

Ztráty byly veliké, ruské nejspíše větší

Alexej Leonkov tvrdí, že ukrajinská strana ztratila při obraně Bachmutu velké množství vojáků a techniky, ruské zdroje uvádí 30 tisíc pěších jednotek. To je však v příkrém rozporu se západními vojenskými analytiky, podle nichž naopak ve městě doslova vykrvácely síly ruské, a poměr ztrát vyčíslují mezi 1:3 až 1:7 v neprospěch Ruska. V čem ale lze s ruskou propagandu souhlasit, je politický význam obsazení města – jenomže vzhledem k tomu, že ukrajinská armáda malou část stále drží, není až tak významný.

Proč je pro Ukrajinu tak důležité ubránit Bachmut: má zásadní vliv na morálku vojáků a zdržuje útočníka, než dojde k velké ofenzivě

Podle Alexeje Leonkova umožnily Rusku dlouhé boje vycvičit nové jednotky a doplnit ztráty na technice. To samé ale dělala i ukrajinské armáda, která má mít v současnosti k letní ofenzivě připravených dokonce 12 mechanizovaných brigád, a to většinou se západní technikou. Podle všech dostupných informací ale na ruské straně podobná síla neexistuje, pročež se ruská armáda naopak snaží co nejlépe zakopat, a místo ofenzivy plánuje obranu. Jaká tvrzení byla pravdivá, se ukáže reálně v létě na základě vývoje bojů na Ukrajině.

Článek „Ztráta Bachmutu je pro Ukrajinu katastrofou, ruské jednotky z něj mohou zamířit kamkoliv,“ míní ruský expert Alexej Leonkov se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-16 se ruským letounům vyrovnají

Faktem zůstává, že jsou ukrajinská vojenská letadla proti strojům okupanta většinou hodně zastaralá, takže se nimi nemohou měřit. Ruské letouny je totiž mnohem dříve zaměří, a střelami vzduch-vzduch je dokáží sestřelit i z velké dálky, což se také několikrát stalo – ukrajinské letce to tak k jakékoliv větší akci velmi nepustí. Letouny F-16, hlavně pokud jde o moderní varianty, by ale takto omezována nebyla, a jednalo by se o plnohodnotné soupeře. V mnohém se totiž ruským letounům nejenom vyrovnají, ale také je překonají.

iZdroj fotografie: Dmitriy Fomin / Creative Commons / CC BY

Bývalý pilot a expert John „JV“ Venable se ale domnívá, že při nasazení by byly rozhodujícím faktorem moderní ruské systémy protivzdušné obrany S-400, případně modernizované verze S-300. Jejich radary mají tak velký dosah, že by dokázaly zaznamenávat letadla F-16 ve službách Ukrajiny dříve, než by se samy staly cílem zaměření a následného odpálení protiradarové střely AGM-88 HARM. Ty mají totiž dostřel kolem 150 kilometrů – existují sice i s větším dosahem, ale ty jsou absolutní novinku a je jich jenom hrstka.

Americká F-16 vypadá vedle ruského Su-30 jako „dětská verze“; ale na velikosti nezáleží, je totiž podobně ničivá

Systémy S-400 mají však dostřel 150 kilometrů také, a na takovou vzdálenost byl dokonce právě touto zbraní zaznamenán sestřel ukrajinského letounu Suchoj Su-27 Flanker; jiný letoun stejného typu měl být zase sestřelen na vzdálenost 217 kilometrů modernizovaným S-300V4. Jde o zatím nejdelší sestřel zaznamenaný pozemním protiletadlovým systémem na světě. V případě nasazení F-16 by samozřejmě také záleželo, jak daleko od fronty by Rusové systémy umístili, ale minimálně starší S-300 neváhají přisouvat relativně blízko.

S-400 umí proti F-16 bojovat velmi dobře

John „JV“ Venable uvedl, že by se F-16 dostaly v podstatě do podobné situace jako ukrajinské stroje, protože nejde o stealth letouny. O tom, že jsou systémy S-400 proti F-16 velmi schopné, mohou západním spojencům podat svědectví hlavně Turci, kteří koupili od Ruska systém S-400, a zároveň provozují F-16; navíc ho nasazují jako odstrašení řeckých letounů stejného typu. Alespoň podle tureckých médií si S-400 proti těmto letadlům vede více než dobře.

Jiní experti pak zase uvádí, že by Ukrajinci měli F-16 dostat (k čemuž také nakonec dojde). Teoreticky totiž existují úkoly, k nimž by se hodily – třeba držet ruské letectvo dál od frontové linie, a hlídkovat v bezpečné hloubce ukrajinského vzdušného prostoru. Musely by ale mít střely AIM-120D AMRAAM s dosahem 160 kilometrů. Stejně tak by ale mohly sloužit k odpalování střel dlouhého dosahu, třeba AGM-158 JASSM, pokud by je USA dodaly. Ale jelikož má Ukrajina už podobné britské Storm Shadow, není důvod je neposkytnout.

Článek „F-16 nemůže bojovat, pokud stojí proti ruskému systému S-400,“ uvedl zkušený americký pilot John „JV“ Venable se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Souboj letadel by byl velmi tvrdý

Nejpravděpodobnějším soupeřem by pro F-16 byly ruské víceúčelové letouny Suchoj Su-35 Flanker-E, případně jejich předchůdci Suchoj Su-30 Flanker-C, v úvahu ale připadá i nejrychlejší stíhací letouny světa, a sice Mikoyan MiG-31 Foxhound. Třeba bývalý ruský letec a vojenský expert Vasilij Dandykin se přitom domnívá, že by byl takový boj velmi tvrdý. Letoun F-16, ačkoliv je jeho konstrukce stará už téměř 50 let, je totiž velmi schopný.

Ruský expert ale netvrdí, že by „jejich“ letouny musely nutně prohrát, jenom připomíná skutečnost, že by byl boj proti nim obtížný, a navíc by jejich nasazení Ukrajinou znamenalo ještě větší omezení ruských leteckých operací, protože by si piloti byli vědomi existence vážné hrozby. Bývalý podplukovník amerického letectva Dan Hampton pak dokonce tvrdí, že by byla letadla F-16 schopna ta ruská „zničit“, přičemž označil Su-35 za naleštěný šrot.

iZdroj fotografie: Andrei Shmatko / Creative Commons / CC BY-SA

Hampton argumentuje třeba tím, že radar F-16 dokáže sledovat více cílů najednou, což Suchoj Su-35 neumí. To ale není pravda. Navíc by hodně záleželo, jakou verzi by Ukrajina dostala – zda nějakou desítky let starou, anebo naopak moderní F-16 Block 70/72. I když jde o dva téměř shodně vypadající stroje, jejich vybavení a schopnosti jsou naprosto odlišné. A pravdou je, že stejně tak se mohou vybavením lišit různé verze Su-35.

Rozhodující by byl i výcvik pilotů

Výsledek střetnutí F-16 a Su-35, hlavně pokud jde o jejich nejmodernější verze, lze těžko odhadovat, jelikož ve světě tyto stroje proti sobě nikdy nikde nebojovaly. Druhým aspektem by pak byl výcvik pilotů, protože ten je pro střet bojových letounů jedním z nejdůležitějších. Ukrajinští piloti by se museli naučit letouny dokonale ovládat, což nejde ze dne na den, i když prosakují informace, že už u některých spojenců s F-16 trénují. Výcvik je ale problém i u ruského letectva, jehož letci nemají nalétán dostatečný počet hodin.

Odpověď, který z letounů by zvítězil, může nakonec poskytnout pouze jejich střet; a k tomu dojde jedině za předpokladu, že Ukrajina F-16 skutečně dostane. Jejich dodávka je ovšem problém nejenom politický, ale i technický, jelikož letadlo potřebuje velmi kvalitní a dlouhá letiště. Nemůže tedy přistávat a startovat v provizorních podmínkách na Ukrajině, a to už jenom z toho důvodu, že je nasávání vzduchu do motorů nízko a mohlo by nasát nečistoty. V tomto směru jsou schopnější třeba darovaná slovenská letadla MiG-29.

Článek „F-16 bude pro naše stíhačky Suchoj a Mikojan těžký soupeř,“ uvedl ruský vyznamenaný ex-kapitán a vojenský expert Dandykin se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.