Civilisté umírají, čísla mluví jasně

Jen za první polovinu července 2026 zaznamenala ukrajinská přístavní správa USPA 23 úderů na přístavy a 17 útoků na civilní plavidla. Bilance: jedenáct mrtvých, sedm zraněných, mezi oběťmi i zahraniční námořníci. 19. července ruský úder na nákladní loď u Oděsy zabil nejméně pět členů posádky. O měsíc dříve zahynul člen posádky panamské lodi po útoku dronem. Na hromadníku Golden Leo přišlo o život deset námořníků.

Mezinárodní námořní organizace (IMO) 13. července odsoudila útoky na civilní obchodní plavbu v Černém a Azovském moři a připomněla, že námořníci nemají být oběťmi konfliktů, jejichž nejsou stranou. Jenže oběťmi jsou. Každý den.

Proč Kreml mlčí: zranitelnost, kterou nechce přiznat

Slovo „strach“ Kreml samozřejmě nepoužije. Fakta ale mluví za něj. Podle analýzy Carnegie Endowment Ukrajina získala v černomořských námořních střetech převahu a mezi srpnem 2023 a březnem 2024 donutila hlavní část ruské černomořské flotily stáhnout se z Krymu do Novorossijsku. A právě Novorossijsk, poslední velký ruský přístav v regionu, se stal terčem ukrajinského útoku, po kterém Rusko muselo dočasně zastavit provoz na všech třech tamních terminálech.

Kreml tak stojí před nepříjemným dilematem. Přijmout návrh by znamenalo uznat, že Ukrajina má v Černém moři dost silnou pozici na to, aby diktovala podmínky. Odmítnout ho veřejně by znamenalo přiznat, že Rusko vědomě cílí na civilisty, a to před zeměmi, jejichž lodě a námořníci umírají. Zbývá mlčení. Procesní vyhýbání. „Neviděli jsme nic konkrétního,“ zněla kremelská odpověď na jiné mírové návrhy jen pár týdnů předtím.

Válka na moři se přelévá do cen potravin

Černé moře není jen bojiště. Je to tepna, kterou v červnu 2026 proudilo devadesát procent ukrajinského exportu obilí a olejnin. Ukrajinský námořní koridor, spuštěný po kolapsu původní obilné dohody zprostředkované OSN a Tureckem, přepravil do května 2025 už 120 milionů tun nákladu, a na rozdíl od staré dohody neslouží jen zemědělským komoditám.

Teď je tato tepna pod tlakem, který se měří v konkrétních číslech:

• Ukrajina podle farmářské unie přišla o zhruba třetinu černomořské exportní kapacity.
• Benchmark pšenice na Euronextu vyskočil o sedm procent na 231,75 eura za tunu.
• Pojistné za válečné riziko překročilo jedno procento hodnoty lodi, místy se blíží k jednomu a půl procentu.
• Rejdaři pozastavili nové příjezdy do ukrajinských přístavů.

Pro Česko to neznamená, že zítra zdraží rohlík. Znamená to ale, že surovinové a logistické náklady na evropském trhu rostou, a pokud Rusko bude návrh ignorovat měsíce, tlak se do spotřebitelských cen propíše.

Návrh není slabost, je to kalkul

Kyjev nepřichází s nabídkou z pozice zoufalství, ale ani z pozice absolutní síly. Ukrajina dokázala vytlačit ruskou flotilu, ohrozit klíčové ruské terminály a udržet vlastní koridor bez mezinárodních garancí. Zároveň ale její exporty v srpnu prudce klesaly a rejdaři odmítali riskovat cestu do Oděské oblasti. Návrh je tedy pragmatický kalkul: stabilizovat obchodní trasu, která živí ukrajinský rozpočet, a zároveň ukázat světu, kdo stojí o deeskalaci a kdo ji sabotuje.

Rusko přitom není imunní. Omezení plavby v Azovském moři zasahuje zhruba čtvrtinu ruského exportu obilí. I Moskva potřebuje, aby lodě pluly. Jenže přiznat to by znamenalo jednat s Kyjevem jako s rovnocenným partnerem na moři, kde měla být ruská nadvláda nezpochybnitelná.

Každý den bez odpovědi je den, kdy umírají lidé na palubách lodí, které nemají s válkou nic společného. Kreml to ví. A právě proto mlčí.

Článek Ukrajina navrhla Rusku příměří v Černém moři. Kreml se bojí, tak raději mlčí a nadále zabíjí civilisty se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak vznikla past, do které Rusko samo vlezlo

Příběh „černomořského gambitu“ začíná paradoxně ruským rozhodnutím. Když ukrajinské námořní drony, protilodní střely a speciální operace od roku 2022 postupně vyřadily zhruba třetinu Černomořské flotily, Moskva vsadila na zdánlivě logický tah: stáhnout zbývající lodě a ponorky ze Sevastopolu do Novorossijsku, dál od dosahu ukrajinských úderů. Britská doktrinální publikace UK Maritime Power potvrzuje, že do dubna 2024 byla většina plavidel přesunuta právě tam.

Kalkulace Kremlu stála na předpokladu, že západní část Černého moře zůstane pro NATO právně i vojensky obtížně dostupná. Konvence z Montreux totiž omezuje nečernomořská námořnictva tonáží, počtem lodí i maximální dobou pobytu 21 dnů. Jenže Moskva přehlédla jednu věc: pobřežní státy, Turecko, Rumunsko a Bulharsko, žádným takovým stropem vázány nejsou. A právě tyto tři země se 11. ledna 2024 dohodly na vzniku MCM Black Sea, první trilaterální protimínové iniciativy aliančních pobřežních států v historii Černého moře.

Od 1. července 2024 skupina pravidelně operuje, velení rotuje mezi třemi námořnictvy a tříletý rámec memoranda zajišťuje kontinuitu. Gambit se proměnil v past.

Tři zámky na jedněch dveřích

Uzamčení Černého moře není hollywoodská blokáda řetězem přes průliv. Je to souběh tří faktorů, z nichž žádný sám o sobě nestačí, ale dohromady tvoří operační sevření, které Rusku bere manévrovací prostor:

• Ukrajinské sea denial. Námořní drony, protilodní střely Neptune a speciální operace vytvořily v západním a středním Černém moři zónu, kde každé ruské plavidlo riskuje zásah. Rada EU uvádí, že po vytlačení ruské flotily ze západního Černého moře v srpnu 2023 se přes ukrajinský černomořský koridor v dubnu 2026 přepravovalo 90 % ukrajinského exportu obilí a olejnin. To je nejlepší důkaz, kdo dnes kontroluje západní polovinu moře.
• Montreux jako jednosměrná brána. Turecko od února 2022 uzavřelo průlivy válečným lodím válčících stran. Rusko tak nemůže doplňovat ztráty flotily přesunem z jiných loďstev. Ankara v lednu 2024 výslovně odmítla pustit i britské minolovky darované Ukrajině; pravidla platí pro všechny, ale asymetricky dopadají hlavně na Moskvu, která posily zoufale potřebuje.
• MCM Black Sea jako průzkumná síť. Od léta 2026 nejde jen o odminování. Bulharská vláda ve svém rozhodnutí z 1. července 2026 přímo uvádí „sledování a rozvědku/průzkum“ v operační zóně. Každá rutinní aktivace tak zvyšuje pravděpodobnost, že ruské vyplutí z Novorossijsku bude odhaleno dřív, než loď dosáhne otevřeného moře.

Výsledek: ruská flotila fyzicky vyplout může. Ale každý výjezd nese vyšší riziko odhalení, zacílení a omezeného manévru než kdykoli předtím.

Co to znamená pro Novorossijsk, a pro ceny ropy

Novorossijsk není jen námořní základna. Je to klíčový ropný terminál. Systém Kaspického potrubního konsorcia sem přivádí přes dvě třetiny kazašské exportní ropy, terminál disponuje tankovištěm o kapacitě milionu tun a třemi jednobodovými kotvišti. Roční kapacita přesahuje 83 milionů tun.

V lednu 2026 agentura Reuters informovala o útocích dronů na tankery mířící k terminálu CPC. Následky byly okamžité: kazašská produkce v prvních lednových dnech klesla o 35 %, pojistné náklady na plavbu v oblasti vyletěly nahoru a přepravní řetězec se zadrhával. Paralýza flotily tento problém prohlubuje; válečné lodě, které měly chránit přístupové trasy, jsou samy v defenzivě.

Podstatný je přenosový mechanismus: když roste válečné pojištění plaveb v Černém moři, promítá se to do cen ropy na světových trzích. A když funguje ukrajinský obilný koridor díky tomu, že Rusko ztratilo povrchovou dominanci, stabilizuje to naopak ceny obilovin a olejnin, které Česko dováží.

Může Rusko past ještě rozlomit?

Kreml není zcela bezmocný. Zbývající dvě třetiny Černomořské flotily stále představují věrohodnou hrozbu; střely Kalibr odpalované z ponorek nebo pobřežních systémů dokážou zasáhnout cíle stovky kilometrů daleko. Rusko může dál útočit na přístavy, zastrašovat civilní lodní dopravu a nasazovat drony proti tankerům.

Jenže návrat k předválečné dominanci v západním Černém moři z dostupných zdrojů nevyplývá. Montreux blokuje posily. MCM Black Sea má tříletý rámec s pravidelnými aktivacemi a nově i průzkumnou vrstvu. Ukrajinské sea denial se od roku 2022 jen prohlubuje. A Evropská unie ve své černomořské strategii tlačí na budování stálého bezpečnostního centra, Black Sea Maritime Security Hub, s monitoringem od hladiny po mořské dno.

Signály přitom byly veřejné od samého začátku. Turecko zavřelo průlivy v únoru 2022, memorandum o MCM Black Sea bylo podepsáno před kamerami v lednu 2024. Spíš než o překvapení jde o systematické podcenění; Moskva neočekávala, že tři pobřežní státy NATO tak rychle přetaví minovou hrozbu do trvalého bezpečnostního režimu, a neočekávala, že ukrajinské námořní inovace budou tak účinné.

Ruská flotila v Novorossijsku připomíná šachovou figuru zatlačenou do rohu. Technicky se může pohnout. Ale každé pole, na které vstoupí, je kryté.

Článek Černomořský gambit je pastí: NATO uzamyká Černé moře. Ruská flotila uvízla v přístavu a nemůže ven se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Noc, kdy se změnila pravidla

Dne 29. října 2022 vyplulo ze skrytých pozic sedm bezpilotních člunů doprovázených devíti vzdušnými drony směrem k Sevastopolu, srdci ruské Černomořské flotily. Útok, který U.S. Naval Institute označil za začátek „nové éry“ námořní války, nebyl dokonalý. Starlink nad Krymem nefungoval spolehlivě, část člunů ztratila spojení, škody na ruských lodích zůstaly omezené. Ale efekt byl strategický: Rusko muselo okamžitě přehodnotit obranu celého přístavu, rozmístit bóny, nasadit hlídky a omezit pohyb plavidel. Jeden útok za zlomek ceny torpédoborce donutil flotilu s rozpočtem stovek miliard korun přejít do defenzivy.

Tým se z neúspěchů poučil rychle. Komunikační systém přepracovali: místo závislosti na jediném poskytovateli vybudovali mix satelitní komunikace, šifrovaných kanálů a bezdrátové mesh sítě. Operátor mohl řídit člun na stovky kilometrů, sledovat video v reálném čase a upravovat trajektorii útoku podle situace. Slovo „internet“ v tomto kontextu není metafora. Je to doslova páteř celého zbraňového systému.

Od garážového prototypu k raketovému nosiči

Rodina Magura, kterou HUR poprvé kompletně představila veřejnosti až 14. května 2025, prošla za tři roky evolucí, jakou běžný zbrojní program nezvládne za dekádu.

• V1 – šestimetrový improvizovaný prototyp z rybářského člunu.
• V3 – první bojová verze nasazená u Sevastopolu, přibližně 150kilogramová nálož.
• V5 – produkční úderná varianta s delším dosahem (uváděno až 800 km), hlavicí kolem 300 kg výbušniny a rojem klamných dronů, které přetěžují ruské systémy elektronického boje.
• W6 – širší víceúčelová platforma pro patrolu, sledování vzdušného prostoru, logistiku i evakuaci raněných.
• V7 – raketový nosič. Dvě střely AIM-9 Sidewinder, kulometná varianta. Právě V7 spojuje HUR se zničením dvou ruských stíhaček Su-30.

Poslední bod si zaslouží pozastavení. Na Silvestra 2024 oznámila HUR první historický sestřel vzdušného cíle z námořního dronu, vrtulníku Mi-8 raketou R-73 odpálenou z Magury V5. Plastový člun bez posádky fungoval jako improvizovaná protiletadlová platforma. To už není kamikaze člun. To je systém.

Co znamená „vymazání“ flotily

Realita je tvrdá. Britské ministerstvo obrany v dubnu 2024 uvedlo, že Ukrajina potopila nebo vyřadila zhruba třetinu ruské Černomořské flotily. HUR v květnu 2025 hlásila 17 zasažených ruských cílů, z toho 15 zničených. Zbylé lodě se stáhly z krymských přístavů do vzdálenějšího Novorossijsku. Západní část Černého moře, kde Rusko ještě v roce 2022 blokovalo ukrajinský export obilí, se otevřela: lodě se vrátily do oděských přístavů a koridor začal znovu fungovat.

„Vymazání“ tedy neznamená, že každá ruská loď leží na dně. Znamená, že Černomořská flotila přestala plnit svou základní funkci: projekci síly a námořní blokádu. Drahé lodě se staly tak zranitelným cílem, že jejich nasazení přestalo dávat operační i ekonomický smysl. V červenci 2025 Rusko podle Reuters dokonce zrušilo tradiční petrohradskou přehlídku ke Dni námořnictva z bezpečnostních důvodů. Symbolika mluví sama.

A proč se Rusku nedaří hrozbu neutralizovat? Plastový trup má minimální radarový i tepelný podpis. Člun je nízký, rychlý a levný; i když ho zničíte, nahradí ho další za zlomek ceny protiopatření. HUR navíc přidala roje klamných dronů, které přetěžují obranu. Rusko teprve v dubnu 2025 zřídilo mezirezortní technickou radu pro urychlení vývoje vlastních námořních bezpilotních systémů. Tři roky za Ukrajinou.

Proč to zajímá i NATO

V pobřežních a uzavřených mořích (Černé moře, Balt, Perský záliv) se pravidla změnila nenávratně. NATO to ví. Cvičení Dynamic Messenger 2023 výslovně testovalo začlenění autonomních námořních systémů do doktríny, taktik a procedur Aliance. Task Force X v roce 2025 posunula téma ještě dál: bezpilotní plavidla jako nástroj ochrany kritické podmořské infrastruktury v Baltu, tedy kabelů, plynovodů a datových tras.

Pro Česko bez námořnictva je relevantní širší princip. Levná, síťově řízená, sériově vyráběná platforma dokáže znehodnotit investici o řády dražší. Totéž platí pro vzdušné drony, pozemní roboty i kybernetické operace. Česko-ukrajinská spolupráce na dronech existuje: ministerstvo zahraničí v březnu 2025 potvrdilo, že jedna ukrajinská firma přesouvá vývoj a výrobu dronů do Česka. Přímou vazbu na Maguru veřejně doložit nelze, ale směr je jasný: technologie, které vznikly v podzemních dílnách pod ruskými raketovými údery, se stávají součástí spojeneckého ekosystému.

Garáž jako doktrinální laboratoř

Příběh Magury není příběhem zázračné zbraně. Je to příběh principu, který vojenští teoretici znají pod pojmem „vnucování nákladů“: donutit protivníka utrácet neúměrně víc na obranu, než kolik stojí útok. Plastový člun za dva a půl milionu korun nutí chránit loď za miliardy. Jeden operátor s joystickem a satelitním spojením nahrazuje posádku stovek námořníků. Rychlá iterace v měsících překonává zbrojní programy trvající dekády.

Bariéra vstupu je nízká: malý trup, komerční komunikace, senzory, software. Ale samotný člun nestačí. Rozhoduje zpravodajství, odolnost spojení proti rušení, schopnost sériové výroby, vycvičení operátoři a geografie cílového prostoru. Ukrajina měla všechno najednou, a hlavně neměla co ztratit.

V červenci 2025 ruské námořnictvo neslavilo svůj svátek v Petrohradě. Místo přehlídky síly ticho. Někde na hladině Černého moře mezitím plul plastový člun bez posádky, řízený přes šifrovaný kanál operátorem sedícím stovky kilometrů daleko. Stál méně než rodinný dům.

Článek Námořní partyzáni: bezbranná Ukrajina vymazala ruskou flotilu z Černého moře pomocí internetu a laminátu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela, která letí metr nad vlnami

Harpoon Block II od Boeingu patří mezi nejrozšířenější protilodní střely na světě a jeho parametry vysvětlují, proč ho Ukrajina tak dlouho skrývala, a proč ho teď ukazuje. Dosah přesahuje 124 kilometrů. Střela využívá GPS-podporovanou inerciální navigaci v mezifázi letu a v závěrečné fázi přepíná na aktivní radarové navedení. Letí těsně nad hladinou v režimu sea-skimming, případně těsně před cílem provede takzvaný pop-up manévr, prudké stoupání a následný strmý sestup na palubu lodi. Nese 227kilogramovou tříštivotrhavou hlavici.

Co to znamená v praxi? Ruská loď operující v severozápadním Černém moři nemá kam utéct. Harpoon funguje za každého počasí, ve dne i v noci, a dokáže zasáhnout plavidlo nejen na otevřeném moři, ale i v přeplněném přístavu. Americké námořnictvo výslovně zdůrazňuje schopnost Harpoonu operovat v pobřežním prostředí plném radarového šumu, kde se běžné střely snáze pletou.

Vasilij Bech: precedent, který změnil pravidla

Harpoon není v ukrajinské válce nováčkem, jen byl dosud skrytý za závojem operačního utajení. Jeho první doložený bojový úspěch sahá do června 2022, kdy ukrajinské námořnictvo zasáhlo ruský remorkér Spasatel Vasilij Bech. Podle ukrajinského ministerstva obrany šlo o vůbec první úspěšné použití západních protilodních střel od začátku plnohodnotné ruské invaze.

Důsledek byl okamžitý a tvrdý. Vasilij Bech zásoboval ruskou posádku na Zmijím ostrově, strategickém bodě, z něhož Rusko kontrolovalo severozápadní část Černého moře. Zásah přerušil logistický řetězec a přispěl k tomu, že Rusko muselo ostrov opustit. Obranný systém Tor na palubě remorkéru nedokázal zachytit nízko letící střelu. Přesně v tom tkví „nemilosrdnost“ Harpoonu: přilétá tak nízko a tak rychle, že starší obranné systémy na ruských plavidlech nestíhají reagovat.

Čtyři roky pod pokličkou, a proč právě teď

Příběh Harpoonu na Ukrajině začal na jaře 2022. Dánsko jako první darovalo pobřežní systémy Harpoon, Spojené státy v červnu téhož roku oficiálně oznámily dodávku dvou kompletních pobřežních obranných systémů v rámci bezpečnostní pomoci. Nešlo o komerční nákup, šlo o spojenecký dar, včetně výcviku a logistické podpory.

Proč tedy trvalo čtyři roky, než Ukrajina systém veřejně předvedla? Odpověď je prostá: přežití. Oděská oblast je pod trvalým tlakem ruských úderů drony Šáhid a balistickými raketami. Mobilní pobřežní baterie, které se přesouvají podél pobřeží a odpalují z nákladních vozidel, jsou účinné právě proto, že je protivník nedokáže lokalizovat. Zveřejnit jejich existenci dříve by znamenalo namalovat na ně terč.

Co se změnilo? Podle všeho převážila odstrašující a politická hodnota kontrolovaného odhalení. Zelenskyj na stejné návštěvě ocenil 65. a 68. samostatný pobřežní raketový divizion 360. samostatné pobřežní raketové brigády, konkrétní útvary, konkrétní lidé, konkrétní technika. Vzkaz míří dvěma směry: Rusku říká, že Černé moře pro něj nebude bezpečné. Západním partnerům ukazuje, že dodaná zbraň nesedí ve skladu, ale je plně začleněná do bojové architektury.

Vrstvená past na ruskou flotilu

Harpoon sám o sobě rovnováhu sil na Černém moři nepřevrátí. Ale o to nejde. Ukrajinská strategie nestojí na jedné „zázračné střele“, nýbrž na vrstvené pasti: Harpoon pokrývá vzdálenosti přes sto kilometrů, domácí Neptune přidává suverénní výrobní kapacitu a nezávislost na dodávkách, námořní drony operují v blízkém dosahu a torpéda chrání přístavy. Dohromady vytvářejí zónu odepření přístupu, do které ruské lodě vstupují s vědomím, že každý kilometr blíž k ukrajinskému pobřeží zvyšuje pravděpodobnost zásahu.

Čísla mluví jasně. Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu 2026 uvedlo, že zhruba 30 % bojových aktiv Černomořské flotily bylo od začátku invaze zničeno nebo vážně poškozeno. Flotila, která měla být druhou nejsilnější na světě, bojuje spíš o vlastní přežití než o volnou projekci síly. A bezpečnost Černého moře není jen ukrajinské téma: NATO po roce 2022 posílilo východní křídlo o nové mnohonárodní bojové skupiny v Rumunsku, Bulharsku i na Slovensku, Rada EU výslovně varuje před hrozbami ruské stínové flotily, min a ohrožení podmořské infrastruktury.

Co Harpoon říká o budoucnosti černomořské války

Srovnání s domácím Neptunem nabízí zajímavý pohled na ukrajinskou logiku. Neptune je národní produkt, Ukrajina ho vyvíjí, vyrábí a modernizuje sama, má za sebou potopení křižníku Moskva a další údery. Harpoon přináší něco jiného: západní interoperabilitu, prověřenou technologii nasazenou desítkami armád a redundanci pro případ, že by domácí výroba nestíhala. Dvě různé střely, dvě různé navigační architektury, jeden cíl: držet ruské lodě co nejdál od Oděsy.

Přesný mix podvariant Block 1C a Block II v ukrajinském arzenálu není veřejně znám. Block II se od starší verze liší především GPS navigací, lepší autonomií za horizontem a schopností zasahovat i pobřežní pozemní cíle, což koresponduje se Zelenského zmínkou o „hloubkových úderných operacích“. Ať už Ukrajina disponuje kteroukoli variantou, efekt je stejný: každá ruská loď v dosahu pobřežní baterie riskuje setkání se střelou, kterou její obrana nemusí stihnout zachytit.

4. července 2026 v Oděské oblasti nešlo jen o prezidentskou inspekci. Šlo o veřejné přiznání, že americká střela za čtyři roky prorostla do ukrajinské námořní DNA, a že severozápadní Černé moře je pro ruskou flotilu pořád dražší a nebezpečnější místo, než si Moskva v únoru 2022 dokázala představit.

Článek Ukrajinci poprvé ukázali americký Harpoon v akci. Rusové se v Černém moři neschovají, trestá nemilosrdně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Diplomacie, která přestala fungovat

Ještě v březnu 2025 existovala naděje. V saúdském Rijádu zasedly expertní skupiny USA a Ruska ke stolu a dohodly se na principech bezpečné plavby v Černém moři, na omezení použití síly a zákazu vojenského využití obchodních lodí. Výstupy jednání zveřejnil Bílý dům. O patnáct měsíců později z těch principů nezbylo nic použitelného. Kremelský poradce Jurij Ušakov 18. června 2026 prohlásil, že ukrajinské útoky na ruské území „odsunují“ perspektivu jakýchkoliv přímých kontaktů mezi Putinem a Zelenským. Formální dekret „končíme jednání o Černém moři“ Moskva nevydala. Nepotřebuje ho. Místo slov mluví drony, od začátku roku jich na ukrajinské přístavy zamířilo přes 1 500.

Koridor, kde se hraje o život

Americká námořní správa MARAD drží pro Černé a Azovské moře aktivní bezpečnostní varování platné do září 2026. Hovoří o vysokém riziku poškození obchodních lodí střelami, drony, bezosádkovými prostředky a minami, a to i záměnou cíle nebo chybou výpočtu. Posádky obchodních lodí v koridoru dnes fungují téměř jako civilisté v přímé bojové zóně.

Přesto koridor nezkolaboval. Ukrajinské přístavy od ledna 2026 odbavily 40 milionů tun nákladu, v prvním čtvrtletí dokonce přes 63 tisíc TEU kontejnerů, meziročně o 43 % více. Lodě stále plují. Jenže každá cesta do Velké Oděsy je sázka na to, zda projdou bez zásahu. A Rusko nemusí zastavit každou loď. Stačí držet trasu ve stavu permanentního ohrožení: drahého pojištění, tvrdšího schvalování plaveb a strachu posádek.

Svět reaguje, ale střílí slovy

Generální tajemník Mezinárodní námořní organizace Arsenio Dominguez na zasedání 8. června označil útoky na obchodní a záchranná plavidla v Černém moři za nepřijatelné a zmínil mrtvé a zraněné námořníky. Turecké ministerstvo zahraničí po útoku na Tureckem vlastněnou loď 29. května varovalo před nekontrolovanou eskalací a požadovalo návrat k jednáním. Mezinárodní komora lodní dopravy odsoudila útoky už v lednu. Signál o přímém vojenském zásahu Západu, třeba o eskortách do Oděsy, se ale v otevřených zdrojích neobjevil. Reakce zůstává v rovině varování, diplomatického tlaku a pojistných sazeb.

Obilí, které nemá kudy odejít

Tady se bezpečnostní krize mění v ekonomickou. Přes černomořské přístavy proudí více než 90 % ukrajinského exportu obilí. Železniční a silniční alternativy přes takzvané koridory solidarity nesou podle dat Evropské komise z dubna 2026 jen asi 10 %. Reuters 18. června varoval, že měsíční vývoz obilí z Ukrajiny může kvůli útokům spadnout o víc než třetinu. Ukrajina se v posledních sezonách podílela zhruba šesti procenty na světovém exportu pšenice a jedenácti procenty na exportu kukuřice. To není číslo, které zmizí bez následků.

Pro český trh by přímý šok nemusel být okamžitě dramatický; hlavními zdroji agrárního dovozu do Česka jsou Německo a Polsko, Ukrajina měla v roce 2025 podíl 2,6 % mezi třetizemními dodavateli. Navíc produkce pšenice v EU v sezoně 2025/26 stoupla na 144 milionů tun. Nepřímý dopad ale reálný je: rozkolísané burzovní ceny, dražší přepravné a pojištění se promítnou do cen mouky, pečiva i krmiv i v zemích, které z Ukrajiny přímo nedovážejí.

Strategie dusivého tlaku

Srovnání s obilnou dohodou z roku 2022 ukazuje, jak daleko se situace posunula. Tehdy existoval formální čtyřstranný režim s OSN a Tureckem, bezpečnostní koridor a inspekční mechanismus. Po ruském odstoupení v červenci 2023 Ukrajina spustila vlastní obchodní trasu. Rijádský rámec z března 2025 byl už užší, bez společného kontrolního aparátu, spíš sada principů než funkční systém. A dnes? Dnes principy nahradily drony.

Moskva nepotřebuje formálně vyhlásit totální blokádu. Stačí udržovat režim opakovaných zásahů, v prvním čtvrtletí v průměru jednou za pět dní, v červnu ještě častěji. Každý útok zdraží pojištění, zpomalí odbavení, odradí část rejdařů. Koridor přežívá, ale krvácí. A s ním krvácí i ukrajinská válečná ekonomika, globální trh s obilím a důvěra námořníků, že cesta do Oděsy není poslední plavba jejich života.

Článek Kreml přestal vyjednávat a začal v Černém moři potápět všechny lodě. Nákladní doprava hoří, celý svět zuří se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně se stalo nad ránem 27. května

Kolem 5:17 místního času vyhlásily ruské úřady ve Voroněži raketový poplach. Podle serveru UNITED24 Media se exploze a sloupy kouře objevily v bezprostřední blízkosti základny Baltimor, domovského letiště 47. bombardovacího pluku vyzbrojeného stroji Su-34. Voroněžský gubernátor Alexandr Gusev potvrdil sestřelení dvou „vysokorychlostních cílů“, o škodách na zemi ale mlčel. Otevřené záběry kouře nad areálem základny vypovídají jinak než jeho lakonické prohlášení.

Prakticky ve stejném časovém okně zachytila investigativní skupina ASTRA požár na území 325. leteckého opravárenského závodu v Taganrogu, klíčového servisního uzlu, který už byl terčem ukrajinského útoku v prosinci 2024. Tentokrát plameny zasáhly areál znovu, rozsah destrukce ale zůstává nejasný.

Třetím cílem se podle telegramového kanálu Crimean Wind, citovaného serverem RBC-Ukraine, stala budova velitelství letectva Černomořské flotily na Hoholově ulici v Sevastopolu. Po zničení původního hlavního štábu flotily měl tento objekt fungovat jako primární velitelské centrum. Po zásahu hořel.

Proč právě Storm Shadow, a co má společného s Kalibrem

Storm Shadow není obyčejná raketa. Je to 1 300kilogramová vzduchem odpalovaná řízená střela, kterou britsko-francouzský výrobce MBDA navrhl výslovně pro ničení pevných, předem vytipovaných a často zodolněných cílů. Letí v malé výšce, aby unikla radarům, naviguje se kombinací inerciálního systému, GPS, terénního navádění a terminální infračervené hlavice. Její tandemová bojová část umí prorazit beton a teprve uvnitř detonovat.

Právě proto se v seznamu cílů logicky objevují velitelství, opravárenské haly a datové uzly, ne náhodné objekty na periferii základny. Storm Shadow je chirurgický nástroj na tvrdé cíle.

A Kalibr? Obě zbraně patří do stejné třídy dálkových přesně naváděných řízených střel. Ironií je, že exportní verze ruského Kalibru (3M-14E) je podle brožury Rosoboronexportu papírově dokonce těžší (1 696 kg oproti 1 300 kg Storm Shadow). Obě nesou 450kilogramovou hlavici. Spojení v titulku je tedy spíš třídové a symbolické: Ukrajina vrátila Rusku úder zbraní ze stejné kategorie, jakou Moskva roky devastuje ukrajinská města.

Tři články jednoho řetězce

Jednotlivé zásahy samy o sobě nejsou bezprecedentní. Ukrajina už dříve útočila na ruské letecké základny i servisní zázemí. Co dělá operaci z 27. května výjimečnou, je šíře záběru v jednom časovém okně:

• Baltimor u Voroněže – úderná složka. Základna 47. bombardovacího pluku, odkud startují Su-34 k útokům na ukrajinské pozice. Zásah infrastruktury může dočasně omezit počet bojových vzletů.
• 325. opravárenský závod v Taganrogu – servisní páteř. Bez funkčního opravárenského uzlu klesá letuschopnost celé flotily. Každý poškozený stroj čeká déle na opravu, každý den prostoje znamená méně strojů ve vzduchu.
• Velitelství v Sevastopolu – nervový systém. Pokud budova skutečně sloužila jako primární velitelské centrum námořního letectva na Krymu, její vyřazení narušuje koordinaci, komunikaci a plánování operací v celém černomořském prostoru.

Zasáhnout bombardéry je citelné. Zasáhnout dílnu, která je opravuje, je bolestivější. Zasáhnout velitelství, které řídí obojí, je nejhorší ze všeho. A Ukrajina udělala všechno najednou.

Co je doložené, a co je titulková zkratka

Formulace „smetly dvě základny“ vyžaduje upřesnění. V otevřených zdrojích jsou doložené zásahy, exploze, kouř a požáry. Úplné zničení kterékoli z lokalit potvrzené není. Gubernátor Gusev u Voroněže mluvil o sestřelených cílech a předběžně žádných obětech, ale záběry kouře nad Baltimorem jeho verzi komplikují. V Taganrogu ASTRA lokalizovala požár, ne totální destrukci. V Sevastopolu lokální zdroje hlásí hořící budovu velitelství, ne nezávisle ověřené úplné vyhoření.

Přesto je operační dopad pravděpodobně vyšší, než by napovídaly opatrné formulace. Stačí si uvědomit, že i částečné poškození opravárenského závodu prodlužuje dobu oprav desítek letounů. A i dočasný výpadek velitelského centra nutí přejít na záložní stanoviště, s horší komunikací, menším přehledem a pomalejším rozhodováním.

Český kontext: jiná linie, stejný cíl

Storm Shadow dodala Ukrajině Británie, poprvé v květnu 2023, kdy tehdejší ministr obrany Ben Wallace předání veřejně zdůvodnil tím, že Rusko už beztak systematicky ničí ukrajinskou infrastrukturu. Česká republika se do této linie nezapojuje. Pražská muniční iniciativa, o jejímž pokračování jednal prezident Pavel se Zelenským ještě v únoru 2026, běží jinou cestou: zajišťuje dělostřeleckou munici pro frontovou linii. Podle iROZHLAS se ovšem počet financujících zemí snížil zhruba z osmnácti na devět a Praha dnes zajišťuje administraci, nikoli financování z vlastního rozpočtu.

Obě linie, přesné střely na zázemí i munice pro frontu, se ale vzájemně doplňují. Jedna bez druhé nestačí.

Operace z 27. května nezměnila průběh války. Ale ukázala, že Ukrajina dokáže za jednu noc sáhnout Rusku na bombardéry, na dílnu, která je opravuje, i na velitelství, které je řídí. A to je typ úderu, který se neměří počtem kráterů, ale dny chaosu, které po něm následují.

Článek Kalibr tak těžký, že to Rusové nemohli ustát: Storm Shadow smetly dvě základny i velitelství černomořského letectva a pluk Su-34 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co se přesně stalo nad Černým mořem

Incident proběhl v dubnu 2026, přesný den Britové nezveřejnili. RC-135W Rivet Joint letěl v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem, pravděpodobně v jeho západní části u rumunského pobřeží, jak naznačují otevřené sledovací zdroje a typický operační prostor těchto misí jihovýchodně od delty Dunaje.

Jako první se přiblížil Su-35. Dostal se tak blízko, že na palubě britského stroje se aktivovaly nouzové systémy a odpojil se autopilot. To znamená, že letoun zaregistroval bezprostřední ohrožení, buď prudkou změnu tlakové vlny, nebo kolizní varování. Posádka musela okamžitě převzít plně manuální řízení.

Pak přišel Su-27. Ten provedl šest průletů přímo před přídí RC-135W. Při jednom z nich se dostal na pouhých šest metrů od nosu britského letounu. Šest metrů, to je délka osobního auta. Při rychlostech, kterými se oba stroje pohybovaly, by jakákoli odchylka v řádu zlomku sekundy znamenala kolizi.

Proč je šest metrů mimo jakýkoli standard

Mezinárodně uznávané postupy pro identifikaci cizích letadel, jak je popisují normy ICAO a FAA, mají jasnou logiku: interceptor se přibližuje zezadu, řízeně, a drží takovou vzdálenost, která není menší, než je nutné k vizuální identifikaci. Odpovědnost za bezpečnou separaci nese vždy ten, kdo zachycuje.

Ruští piloti udělali pravý opak. Přiblížení zepředu, opakovaně, šestkrát, na vzdálenost, kde už neexistuje žádná reakční doba. Britové to označují jako bezohledné a neprofesionální pilotáže. Vzhledem k opakovanosti manévrů to podle nás víc připomíná vědomou zastrašovací taktiku než jednorázovou chybu pilota. Jeden špatný odhad se stane. Šest průletů před nosem je rozhodnutí.

Co udělala britská posádka

Žádný akrobatický protiúhyb, žádný filmový obrat. Potvrzené je něco mnohem těžšího, klid pod tlakem. Posádka převzala manuální řízení po odpojení autopilota, udržela kontrolu nad letounem a zachovala bezpečnost letu. Air Chief Marshal Smyth, šéf britského letectva, to shrnul slovy, že RAF „zachovala kontrolu, dodržela bezpečnost a splnila úkol“.

RC-135W Rivet Joint přitom není stíhačka. Je to upravený Boeing 707 s posádkou až třiceti specialistů, kteří v reálném čase zachytávají a analyzují elektronické a komunikační emise. Stroj je pomalý, těžký a neozbrojený. Právě proto je pro Rusko tak citlivým cílem k zastrašování, a právě proto je zachování kontroly v takové situaci výkon, který si zaslouží označení za profesionální.

Mise byla dokončena v plném rozsahu. Britská posádka se neodchýlila od plánu.

Stín roku 2022 a širší vzorec

Pro Británii je hlavní srovnávací bod 29. září 2022. Tehdy ruský Su-27 vypustil raketu v blízkosti neozbrojeného RC-135W nad Černým mořem. Tehdejší ministr obrany Ben Wallace to oznámil ve Sněmovně; Londýn následně patroly dočasně pozastavil a obnovil je až s eskortou stíhaček. Británie tehdy veřejně uvedla, že odpálení rakety vyhodnotila jako technickou závadu, nikoli záměrnou eskalaci.

U dubnového incidentu 2026 žádné takové zmírnění nezaznělo. Šest vědomých průletů před nosem se jako závada vysvětlit nedá.

Nejde přitom o izolovaný jev. NATO v roce 2023 zachytilo ruská vojenská letadla více než třistakrát. Většina setkání proběhla bezpečně, ale ruské stroje mají historii letů bez transpondéru, bez letového plánu a bez komunikace s řízením provozu. V březnu 2023 ruský Su-27 nad Černým mořem srazil americký bezpilotní MQ-9 Reaper po vypouštění paliva a nebezpečném přiblížení. Pentagon tehdy mluvil o neprofesionálním, nebezpečném a bezohledném chování.

Co bude dál

Britský ministr obrany John Healey incident odsoudil a zdůraznil, že Londýn se od obrany východního křídla NATO neodchýlí. Ministerstvo zahraničí formálně vzneslo protest vůči ruskému velvyslanectví. Veřejné ruské vyjádření ke konkrétnímu dubnovému incidentu se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Změna tras nebo pozastavení misí oznámena nebyla, na rozdíl od roku 2022. Spíš se dá čekat další důraz na eskortu a ochranu průzkumných letounů. RAF už od 31. března 2026 drží v Rumunsku vlastní víceúčelové letouny Typhoon v rámci operace Biloxi a během prvního měsíce dvakrát vyslala pohotovostní přepadení k možným incidentům na východním křídle.

Šest metrů je vzdálenost, na kterou se normálně parkuje. Nad Černým mořem to byla vzdálenost mezi rutinní misí a mezinárodní krizí. Tentokrát ji udržela britská posádka, která neztratila nervy.

Článek Britští piloti byli mistři, ruští si zase honili ego. Naletěli na ně nad Černým mořem a dělilo je pouhých 6 metrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně bylo zasaženo

Velitel Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi, známý pod přezdívkou „Madyar“, na svém facebookovém profilu identifikoval cíl jako uzel strategického chráněného spojení Černomořské flotily v obci Mirné v Jevpatorijském rajónu. Nejde tedy o námořní základnu v klasickém smyslu, tedy o přístaviště s loděmi, ale o komunikační centrum, skrze které flotila přijímá rozkazy z Moskvy a koordinuje operace svých jednotek.

Funkci takových uzlů osvětlují dřívější případy. V září 2025 ukrajinské námořnictvo oznámilo zásah komunikačního uzlu v Sevastopolu, který sloužil k řízení flotilních jednotek. V lednu 2026 partyzánská skupina Ateš zmapovala klíčový speciální komunikační uzel v Novorossijsku a popsala jeho roli v přenosu nejdůležitějších rozkazů a koordinaci flotily s dalšími složkami armády. Mirné zapadá do stejné kategorie a jeho zasažení znamená další ránu do nervového systému Černomořské flotily.

Úplné zničení objektu ovšem nelze nezávisle potvrdit. Ruské úřady útok veřejně nepřiznaly, jak výslovně uvádí Krym.Realii. Ruské ministerstvo obrany ve stejný den komunikovalo jen masové sestřely, konkrétně 556 ukrajinských dronů za noc nad různými regiony včetně Krymu, bez jakékoli zmínky o škodách na flotilní infrastruktuře.

Proč je FP-2 s raketami důležitější než samotný zásah

Drony rodiny Fire Point nejsou frontové FPV kvadrokoptéry. Podle výrobce má FP-1 („deep strike“) rozpětí šest metrů, maximální vzletovou hmotnost 215 kg, dolet až 2 600 km a výdrž sedm hodin. FP-2 („front strike“) nese až 105 kg nákladu na vzdálenost do 200 km a dokáže zasahovat i pohyblivé cíle. Obě varianty startují raketovým boosterem ze stacionární rampy nebo z korby nákladního auta, příprava k misi trvá 18 minut a platformy jsou konstruovány jako odolné proti elektronickému boji.

Klíčový posun je v tom, co FP-2 nad Mirným předvedl. Dosud ukrajinské úderné drony fungovaly v logice útoku jedním směrem: letoun nese hlavici a sám je střelou. Nad Mirným FP-2 nejprve vypálil neřízené letecké rakety ze vzdálenosti mimo dosah obrany, zasáhl anténní stožáry a radiotechniku, a teprve pak šel do finálního nárazu. Jedna platforma, dvě fáze útoku. Levnější střední dron se tak mění v improvizovaný nosič raket schopný zasáhnout chráněné cíle flotily dřív, než se k nim vůbec přiblíží na dosah protiletadlové obrany.

A nebyla to jednorázová improvizace. Už 12. května 2026 se objevilo veřejné video dronu řady FP odpalujícího raketu nad Krymem proti ruské mobilní palebné skupině. O pět dní později stejné schéma figuruje u útoku na strategický komunikační uzel. Taktika se zjevně rychle škáluje.

Širší kontext: flotila pod tlakem ze všech stran

Zásah v Mirném není izolovaný. Černomořská flotila čelí systematickému ukrajinskému tlaku od roku 2022 a v posledních měsících se intenzita stupňuje. V březnu 2026 Ukrajina potvrdila poškození dvou fregat, Admirála Essena a Admirála Makarova, v Novorossijsku. Rusko část klíčových plavidel rozptýlilo mimo Krym, ale analytický materiál Foreign Policy Research Institute upozorňuje, že flotila zůstává důležitým nástrojem ruské kontroly námořních tras v černomořském prostoru.

Právě proto mají komunikační uzly takovou váhu. Lodě lze rozptýlit, ale centralizované velení a přenos rozkazů potřebují pevnou infrastrukturu. Každý zasažený uzel snižuje schopnost Ruska koordinovat flotilní operace z jednoho místa. Mirné, Sevastopol, hrozba nad Novorossijskem, to je postupná eroze nervového systému, ne jednorázový úder.

Co to znamená pro další vývoj

Nejpodstatnější je to, co útok na Mirné ukazuje o směru ukrajinského bezpilotního arzenálu. Ukrajina nemusí čekat na dodávky balistických raket, aby zasáhla chráněné cíle na Krymu. Stačí střední dronová platforma s nosností přes sto kilogramů, sada neřízených raket a termovizní navedení. Náklady jsou řádově nižší než u konvenční střely, výrobce přitom uvádí více než 90% lokalizaci komponent, vlastní kamery a antény, na otevřeném trhu nakupuje hlavně řídící jednotky letu.

Pokud se tato taktika dál škáluje, a záběry z 12. a 17. května naznačují, že ano, Rusko bude muset vrstvit obranu kolem každého komunikačního uzlu, radaru a velitelského stanoviště na Krymu. To je logisticky i finančně náročné. A každý uzel, který proklouzne sítem, znamená další trhlinu v řízení flotily.

Termovizní záběry z noci nad Mirným tak nejsou jen válečná dokumentace. Jsou vizitkou nové kategorie zbraně, levné, škálovatelné a pro ruskou protivzdušnou obranu zatím obtížně zastavitelné.

pic.twitter.com/sukvxRCy6X

— dimdim (@dimdim518484) May 17, 2026

Článek Video: ukrajinské drony FP-2 odpálily rakety a zasáhly základnu ruské černomořské flotily na Krymu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vlajka Marshallových ostrovů, posádka z Číny

Důležitý detail, který se v prvních hodinách po útoku ztrácel: KSL DEYANG neplula pod čínskou vlajkou. Registrovaným přístavem je Majuro na Marshallových ostrovech, klasická „vlajka výhodnosti“, jakou používají tisíce obchodních lodí po celém světě. Čínský je vlastník a čínská je posádka. Podle mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka šlo o součást masivního nočního útoku dronů na oděskou oblast; ve stejné vlně byl zasažen i tanker pod vlajkou Guineje-Bissau.

Moskva se k zásahu veřejně nevyjádřila. Otevřené zdroje nepřinášejí důkaz, že by šlo o záměrný útok na čínský cíl. Pravděpodobnější je selhání identifikace civilní lodi, nebo, a to je pro Kreml možná ještě horší výpověď, prostá lhostejnost k tomu, kdo v koridoru zrovna pluje.

Načasování, které bolí

Čínské ministerstvo zahraničí ještě 18. května na tiskové konferenci popisovalo vztahy s Ruskem jako „zdravé, stabilní a prohlubující se“. Mluvčí Kuo Ťia-kchun potvrzoval Putinovu návštěvu naplánovanou na 19.–20. května a zdůrazňoval prohlubující se strategické partnerství. Žádnou zmínku o zásahu lodi tisková konference neobsahovala. Peking do uzávěrky veřejně nereagoval.

To ale neznamená, že se nic neděje. Jen měsíc předtím Si Ťin-pching osobně ujišťoval Moskvu o „přátelství a nutnosti hlubší spolupráce“. Oficiální rétorika obou stran funguje jako pečlivě udržovaná fasáda, a právě proto je každý kinetický zásah čínského majetku s čínskou posádkou tak nepříjemný. Nejde o to, co Peking řekne nahlas. Jde o to, co si zapíše do interní rozvahy.

Čísla, která Kreml nemůže ignorovat

Ruská závislost na Číně po západních sankcích přerostla z obchodní výhody v existenční nutnost. Bilaterální obchod v roce 2025 dosáhl 228,1 miliardy dolarů, i přes meziroční pokles o téměř 7 % to zůstává astronomická suma. Podle údajů citovaných Bloombergem proudí přes Čínu více než 90 % ruských dovozů sankcionovaných technologií. Materiál NATO ACT uvádí, že podíl čínských vysoce prioritních dual-use komponent v ruských dovozech vzrostl mezi lety 2021 a 2023 ze 41 na 89 procent.

Mikroelektronika, optika, strojní součástky, komponenty pro drony, to všechno teče z východu. Kdyby Peking přibrzdil byť jen část tohoto toku, ruská válečná výroba by to pocítila. Zatím jde o hypotézu, ne o doložený vývoj. Ale každý incident typu KSL DEYANG posouvá pomyslný práh čínské trpělivosti o kousek níž.

Systém, ne výjimka

KSL DEYANG není izolovaný případ. Jen v roce 2026 ruské drony a rakety zasáhly nebo poškodily civilní lodě pod vlajkami Svatého Kryštofa a Nevisu, Komorských ostrovů, Panamy, Libérie i Nauru:

• 9. ledna – dvě cizí plavidla u Oděsy, syrský člen posádky zabit.
• 4. března – panamská loď v přístavu Čornomorsk, hlášena zranění.
• 14. dubna – panamská loď v Izmailu a liberijská loď v koridoru pro kukuřici.
• 27. dubna – loď Ramco pod vlajkou Nauru, bez obětí.
• 18. května – KSL DEYANG, Marshallovy ostrovy / čínský vlastník.

Ukrajinský námořní koridor přitom za osmnáct měsíců přepravil sto milionů tun nákladu do 53 zemí. Čínský zájem o ukrajinskou železnou rudu je ekonomicky logický, ukrajinský export do Číny v roce 2025 činil 1,81 miliardy dolarů. Lodě napojené na čínské vlastníky v těchto vodách nejsou anomálií, jsou součástí běžného mezinárodního provozu.

Co si Moskva nemůže dovolit

Peking nebude křičet. Veřejná scéna není styl čínské diplomacie, zvlášť ne v předvečer summitu. Skutečné riziko pro Moskvu ale neleží v tiskových konferencích. Leží v tichém přehodnocení ochoty nést bez třenic obchodní a technologickou část ruského válečného zázemí. Jeden zásah bulk carrieru sám o sobě spojenectví nerozbije. Ale vzorec opakovaných útoků na mezinárodní námořní dopravu, a teď poprvé na loď s čínskou posádkou a čínským vlastníkem, posouvá kalkulaci v Pekingu směrem, který si Kreml přát nemůže.

Dron Šahed stojí pár tisíc dolarů. Důvěra čínského partnera, na kterém závisí devadesát procent sankcionovaného dovozu, má cenu nesrovnatelně vyšší.

Článek Moskva si zahrává s ohněm, zasáhla v Černém moři loď „bratří komunistů“. Číňané budou zuřit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Osm buněk, které mění rovnici

Karakurt, oficiálně projekt 22800, je malá raketová korveta s výtlakem pouhých 870 tun a posádkou 39 lidí. Na papíře nic impozantního. Jenže v trupu se skrývá osm univerzálních vertikálních odpalovacích sil schopných vypustit střely Kalibr nebo protilodní Oniks. Defence Express třídu popisuje jako levný a mobilní nosič přesné raketové salvy, loď, kterou lze snadno rozptýlit do menších přístavů a která nepotřebuje infrastrukturu velké námořní základny.

Právě proto ji Rusko plánovalo jako páteř černomořské raketové přítomnosti. Pět Karakurtů mělo zajistit stálou rotaci nosičů Kalibrů v dosahu ukrajinského pobřeží. Z toho plánu dnes nezbylo téměř nic.

Černomořský účet: pět plánovaných, nula aktivních

Chronologie úbytku je přímočará:

• Askold – zasažen 4. listopadu 2023 v kerčské loděnici ještě před plným zařazením do služby. Těžce poškozen, fakticky vyřazen.
• Tsiklon – zničen 19. května 2024 v Sevastopolu. Podle ukrajinského ministerstva obrany šlo o první potvrzené zničení plně operačního Karakurtu.
• Amur a Tucha – přesunuty z Černého moře do Kaspického moře, tedy mimo dosah ukrajinských úderů, ale zároveň mimo operační využití proti Ukrajině.
• Pátý kus – podle ISW citujícího mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka stále ve stavbě.

Den po zničení Tsiklonu Pletenčuk řekl novinářům větu, která shrnuje celý trend: „V Černém moři v tuto chvíli nejsou žádné raketové nosiče tohoto typu.“ Od května 2024 toto tvrzení nikdo veřejně nevyvrátil.

Přístav už není bezpečný týl

Primorský útok posouvá problém do jiné dimenze. Rusko po ztrátách u Krymu přesunulo zbývající raketové nosiče do Novorossijsku a Tuapse, dál od ukrajinských námořních dronů. Jenže dubnový a květnový souhrn ukrajinského ministerstva obrany ukazuje, že operace hlubokého úderu dnes systematicky zasahují přístavy od Baltu po Černé moře. V březnu 2026 byly zasaženy fregaty Admiral Essen a Admiral Makarov. V dubnu další fregata projektu 11356R. V prosinci 2025 ponorka projektu 636.

Primorsk leží na Baltu, stovky kilometrů od fronty. Přesto se stal terčem. Právě tohle mění strategickou kalkulaci víc než samotná ztráta jednoho trupu: Rusko nemůže jednoduše přesunout lodě „dozadu“, protože dozadu už neexistuje.

Co to znamená pro ruské Kalibry

Ztráta jednoho Karakurtu neznamená konec raketových úderů na ukrajinská města. Kalibr má podle databáze CSIS dolet 1 500 až 2 500 kilometrů a Rusko disponuje i dalšími námořními, leteckými a pozemními nosiči. Efekt je jiný, kumulativní a provozní:

• Menší počet dostupných námořních odpalovacích platforem znamená nižší hustotu salvy v jednom časovém okně.
• Nutnost ukrývat lodě ve vzdálenějších základnách prodlužuje reakční dobu a zvyšuje logistické náklady.
• Každá další ztráta zvyšuje ochranné nároky na zbývající kusy, více prostředků protivzdušné obrany kolem přístavů, méně flexibility v nasazení.

K 5. květnu 2026 ukrajinské ministerstvo obrany uvádělo celkové ruské námořní ztráty na 33 lodích a člunech plus dvou ponorkách. Přibližně 30 % bojových aktiv Černomořské flotily bylo podle stejného zdroje zničeno nebo vážně poškozeno.

Trend, který nekončí jednou lodí

Srovnání s křižníkem Moskva, potopený v dubnu 2022, nabízí perspektivu. Moskva byla vlajková loď s protivzdušným deštníkem pro celou námořní skupinu, její ztráta byla symbolický šok. Karakurt je nesrovnatelně menší. Ale zatímco Moskva byla jedna velká rána, Karakurty představují systematické ořezávání raketové kapacity po osmi buňkách najednou. A hlavně: ukazují, že ani rozptýlení do malých přístavů, ani přesun stovky kilometrů od fronty nezaručuje bezpečí.

Ruská námořní raketová hrozba nezmizela. Ale prostor, kde ji Rusko může bezpečně provozovat, se zmenšuje s každým dalším úderem na přístav, o kterém se dosud předpokládalo, že je mimo dosah.

Článek Ukrajinci vyřadili nosič raket Kalibr přímo v přístavu. Lodě třídy Karakurt mizí z Černého moře jedna po druhé se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od Moskvy po Grachonok: anatomie úpadku

Příběh systémového oslabování Černomořské flotily se píše od dubna 2022, kdy ukrajinské protilodní střely potopily křižník Moskva. Od té doby přibývaly ztráty: výsadkové lodě, hlídková loď Sergej Kotov, ponorka Rostov na Donu vážně poškozená v suchém doku v Sevastopolu. Ukrajinské ministerstvo obrany k počátku roku 2026 uvádí, že zničeno nebo vážně poškozeno bylo asi 30 % bojových aktiv flotily. Monitoring BlackSeaNews eviduje od února 2022 do konce dubna 2026 nejméně 62 úspěšných ukrajinských útoků na ruské válečné lodě a čluny, přičemž část plavidel byla zasažena opakovaně.

V březnu 2026 přišel další úder: ukrajinské síly poškodily v Novorossijsku fregaty Admiral Essen a Admiral Makarov, dva z klíčových nosičů střel Kalibr. Podle zdrojů SBU, které cituje ISW, Admiral Essen po zásahu nebyl schopen Kalibry odpalovat. A pak přišel duben a Kerčská úžina.

Moře bez lodí

Nejsilnější indikátor stavu flotily nepřinesly satelitní snímky potopených trupů, ale slova mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka. Na začátku dubna 2026 prohlásil, že v azovsko-černomořské oblasti nejsou nasazeny ani ruské lodě, ani čluny. O dva dny později upřesnil: lodě neopouštějí místa dislokace a Rusko zajišťuje přítomnost na moři letectvem a drony.

Tato věta shrnuje celý posun. Flotila, která měla v únoru 2022 k dispozici zhruba 80 válečných lodí a člunů plus až 200 pomocných plavidel, se stáhla z otevřeného moře. Značná část sil se přesunula z krymského Sevastopolu do vzdálenějšího Novorossijsku, což podle ukrajinského ministerstva obrany výrazně zkomplikovalo údržbu a opravy větších lodí. Studie amerického Center for Strategic and Budgetary Assessments popisuje, jak Ukrajina bez srovnatelného námořnictva dosáhla klasického „sea denial“, tedy odepření moře protivníkovi, kombinací bezposádkových plavidel útočících ve smečkách, nočního přiblížení, podpůrného zpravodajství a taktické adaptace operátorů.

Výsledek: Černé moře se pro ruské lodě stalo vysoce rizikovým prostorem. Ne proto, že by Ukrajina ovládla hladinu, ale proto, že cena za každé vyplutí dramaticky vzrostla.

Improvizace místo strategie

Ruská odpověď na ukrajinské námořní drony prozrazuje víc než jakékoli oficiální prohlášení. V březnu 2026 se v Novorossijsku objevilo plavidlo osazené kovovými konstrukcemi a sítěmi, takzvanými „mangaly“, které měly chránit před drony. Experti citovaní ukrajinskou agenturou UNN hodnotili tuto ochranu jako částečně použitelnou proti lehkým FPV dronům, ale spornou proti těžším prostředkům. Analytik H. I. Sutton z portálu Covert Shores označil účinnost podobných obran na ruských ponorkách za „pochybnou“.

V květnu 2026 se na OSINT účtech objevily snímky, které mají zachycovat Grachonok vybavený protidronovými konstrukcemi, patrně první pozorování tohoto typu úpravy na člunu dané třídy. Oficiální ruské potvrzení dohledáno nebylo. Celý obraz ale ukazuje na improvizaci pod tlakem, ne na systémové řešení. Rusko sice dokáže doplňovat malé čluny, v květnu 2025 byly v Tatarstánu položeny další dva Grachonoky a od roku 2008 jich námořnictvo převzalo třináct, ale ztráty fregat, výsadkových lodí či ponorek jsou řádově bolestivější a průmyslově nenahraditelné v krátkém horizontu.

Oslabená, ale ne mrtvá

Bylo by chybou psát nekrolog. Černomořská flotila stále disponuje zbylými raketovými nosiči a 7. března 2026 ISW zaznamenal ruský útok čtrnácti střelami Kalibr z Černého moře. Hrozba raketových úderů na ukrajinská města tedy trvá, byť z menšího a zranitelnějšího souboru nosičů. Rusko si drží i letectvo a pobřežní raketové systémy.

Kerčský most rovněž nezůstal bez ochrany. Ještě v lednu 2026 u něj byly doloženy hlídková loď FSB Ochotnik, dva Grachonoky a dělostřelecký člun Šmel. Po dubnovém útoku je přesnější říct, že ochranná vrstva byla znovu prostřelena, ne že zmizela. Rusko ji doplňuje letectvem, drony a zmíněnými improvizovanými úpravami.

Přesto je funkční změna zásadní. Flotila, která měla projektovat ruskou námořní dominanci od Bosporu po Oděsu, řeší vlastní přežití. Nevyplouvá. Chrání základny a most. A každý další úspěšný zásah ukrajinského dronu posouvá pomyslnou hranici toho, co si ruské námořnictvo na Černém moři může dovolit.

Největší rána, kterou Ukrajina Černomořské flotile zasadila, není žádná konkrétní potopená loď. Je to fakt, že moře, které nese její jméno, se pro ni stalo místem, kam se bojí vkročit.

Článek Ruská Černomořská flotila jde k šípku. Ukrajinci jí zasadili takové rány, že se námořníci neodváží vyplout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pět dnů, tři tankery, nová pravidla

Série začala 28. listopadu 2025. Zdroj z SBU potvrdil agentuře AP, že ukrajinské drony Sea Baby zasáhly tankery Kairos a Virat, plavidla, která bezpečnostní služba označila za součást takzvané stínové flotily, tedy sítě tankerů pomáhajících Rusku obcházet západní ropné sankce a udržovat příjmy z exportu. Oba zásahy Kyjev fakticky přiznal a rámoval je jako úder na finanční infrastrukturu ruské války.

O čtyři dny později, 2. prosince, přišel třetí incident. Tanker Midvolga-2 plující z Ruska do Gruzie se slunečnicovým olejem hlásil útok asi 150 km (80 námořních mil) od tureckého pobřeží. Ruská strana mluvila o vzdušném dronu. Ukrajina tentokrát odpovědnost odmítla, mluvčí ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj prohlásil, že Kyjev s útokem „nemá nic společného“ a že popsaná trasa lodi nedává smysl. Typ použitého prostředku u tohoto incidentu zůstává nepotvrzený.

Tři zásahy v krátkém sledu, z toho dva přiznané. Cílem nebyly válečné lodě ani přístavní infrastruktura, ale obchodní plavidla na otevřeném moři.

Od Kerčského mostu k ropné logistice

Ukrajinská válka na moři běží nejméně od podzimu 2022, kdy SBU poprvé zasáhla ruské lodě v Sevastopolu. V roce 2023 Sea Baby udeřil na Kerčský most. Britské obranné zpravodajství pak zaznamenalo, že Rusko kvůli soustavným útokům přesunulo velkou část Černomořské flotily ze Sevastopolu do Novorossijsku, dál od dosahu, ale ne mimo něj.

Konec listopadu 2025 ale znamená kvalitativní posun. Terčem už nejsou primárně vojenské objekty, nýbrž ropná logistika, přes kterou Moskva financuje válku. Jde podle nás o nejdůležitější změnu pravidel hry v černomořském prostoru od začátku konfliktu. Ukrajina tím de facto říká: budeme zvyšovat náklady a riziko každému plavidlu, které pomáhá ruským ropným příjmům, i kdyby plulo stovky kilometrů od našeho pobřeží.

Technicky to dává smysl. Obchodní lodě povinně vysílají data AIS, tedy automaticky sdílejí polohu, identitu, kurz a rychlost. V kombinaci s doletem Sea Baby přes tisíc kilometrů lze trasu tankeru předem modelovat a útok dovést závěrečným navedením. Přesný ukrajinský postup zveřejněn není, ale princip je čitelný.

Turecko to bere osobně

Ankara zareagovala rychle a tvrdě. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Öncü Keçeli už 29. listopadu odsoudil útoky na Kairos a Virat s tím, že vytvořily vážné riziko pro navigaci, životy, majetek a životní prostředí v turecké výlučné ekonomické zóně. Prezident Erdoğan po zasedání kabinetu označil situaci za „alarmující eskalaci“.

Turecko nepřešlo jen k rétorice:

• 4. prosince Ankara předvolala ukrajinského i ruského diplomata kvůli útokům na lodě v Černém moři.
• Ministr zahraničí Hakan Fidan varoval, že pokračující útoky mohou proměnit Černé moře v prostor uzavřený pro obchod a lidskou dopravu.
• Turecko celou věc rámuje jako otázku vlastní bezpečnosti plavby a ekonomických zájmů, ne jen jako epizodu rusko-ukrajinské války.

Pro Kyjev je to dilema. Útoky na stínovou flotilu mají jasnou logiku, oslabují ruské příjmy a doplňují evropské sankce, jejichž 17. balík z května 2025 přímo cílí na síť tankerů obcházejících cenový strop. Jenže pokud tyto operace zároveň znervózní Turecko natolik, že začne tlačit na omezení ukrajinských aktivit v regionu, strategický kalkul se komplikuje.

Co to znamená pro Česko

Bezprostřední dopad na české pumpy je podle dostupných dat omezený. V roce 2025 šlo 92,3 % dovozu ropy do ČR přes ropovod IKL/TAL a pouze 7,7 % přes Družbu. Přes 42 % ropy přišlo z Ázerbájdžánu, ruský podíl klesl pod 8 %. Česko navíc v březnu 2025 posílilo diverzifikaci nahrazením ruské ropy REB ázerbájdžánskou AZERI Light.

Citlivost by se ale projevila nepřímo, přes světovou cenu ropy, pojistné sazby a přepravní náklady. Pokud by se útoky rozšířily a dál zhoršily podmínky pro plavbu v Černém moři, dopadlo by to na firmy využívající turecké, rumunské, bulharské či gruzínské černomořské koridory. Plošný okamžitý zásah do české ekonomiky to není. Postupné zdražování námořní přepravy v regionu ale nastat může.

Stínová flotila pod dvojím tlakem

Pojem „stínová flotila“ označuje v evropské sankční terminologii síť tankerů a operátorů, přes které Moskva udržuje ropné příjmy mimo standardní sankční a cenové restrikce. EU proti ní systematicky postupuje, Ukrajina k tomu teď přidala kinetický rozměr. Tři útoky samy o sobě ruský export nezastaví. Mohou ale zvedat pojistné, nutit lodě k delším trasám a zvyšovat tření v systému, který je už tak pod tlakem.

Rusko se umí adaptovat, přesunulo flotilu, upravilo trasy. Ale eliminovat hrozbu ze strany platformy s tisícikilometrovým dosahem, která dokáže zasáhnout pohybující se cíl na otevřeném moři, je něco zásadně jiného než bránit přístav. Černé moře přestalo být pro ruskou ropnou logistiku tichým zázemím. A Ankara právě zjistila, že ani pro ni to už není jen cizí válka.

Článek Ukrajinci mají takové prostředky, že decimují Rusy na stovky kilometrů. Řádění v Černém moři nabírá na otáčkách se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sevastopol patří pořád mezi cenné cíle

Velitelství Striletskyj hraje v rámci Černomořské flotily klíčovou roli v řízení námořních operací a logistiky. V podstatě jde o jejich „mozek“, což naznačuje, že Rusové se Sevastopolem stále počítají jako s hlavním přístavem, ačkoliv museli flotilu už dávno přesunout do vzdálenějšího Novorosijsku, aby předcházeli útokům ukrajinských námořních dronů.

Kreml je v situaci, kterou už nedokáže skrývat. Supervelmoc se totálně hroutí pod ukrajinskými útoky a fronta se pro něj nevyvíjí dobře

Ty si ji ovšem dokáží najít i tam, takže i když je přístav opevněný, devastují ji. A úspěchy mají stále i v Sevastopolu, kde Rusové některá plavidla ponechávají – například dva výsadkové obry, které ukrajinská armáda nedávno zasáhla a způsobila tak škodu za miliardy korun. Velitelství je tak jenom jedním z mnoha cílů, ačkoliv jde v jeho případě o cíl vysoké hodnoty.

Upřesňování rozsahu škod zatím probíhá, ale i jediný dron, pakliže se trefil přesně, mohl velitelství nebo jeho část vyřadit z provozu. Armádní Zpravodaj připomíná, že jsou k útokům na poloostrov Krym často užívány drony FP-2, které nesou 105kg nebo 158kg hlavici, uvádí Militarnyi s tím, že doletí až 200 km, ale jsou vypouštěny i z námořních dronů.

Konec neviditelnosti, Rusko už zná souřadnice cílů NATO. Drtivý úder by kompletně změnil pravidla hry, ale bojí se

Díky tomu mohou startovat jenom pár kilometrů od pobřeží a útočit vlastně kdekoliv na Krymu. Mezi časté cíle patří Sevastopol (velitelství a hlavní přístav Černomořské flotily, i když teď kotví v Novorosijsku), Simferopol (letecká základna a logistický uzel), Feodosia (je tam ropná infrastruktura a velký přístav důležitý pro vývoz ropy přes Černé moře) nebo Novorosijsk (kde aktuálně kotví Černomořská flotila) už je potom v pevninské části Ruska.

Článek Rusové byli bezradní. Ukrajinci „sejmuli velitelský mozek“ Černomořské flotily. Snažili se hodně, ale nedokázali jim v tom zabránit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když fregata vystřelila, útoku se neubránila

Zasažena byla raketová fregata třídy Projekt 11356R, též známá jako Admiral Grigorovič (občas i Krivak V), zařazená do služby teprve v roce 2016, a celkově vzniklo 5 jenom kusů, uvádí Wikipedia. Vyřadit tedy byť jedinou z nich představuje značné oslabení ruské Černomořské flotily, protože ji Ukrajinci napadli v přístavu Novorossijsk.

Fotografie: Írán tvrdil, že sestřelil F-35, ale sám se usvědčil ze lži. Ukázal trosky úplně jiného letadla

Jedná se o moderní víceúčelovou válečnou loď navrženou k ničení ponorek, hladinových plavidel i vzdušných cílů. Vychází z úspěšné exportní třídy Talwar pro indické námořnictvo a je vybavena technologií stealth pro snížení radarového odrazu. Její výtlak je kolem 4 000 tun a délka 125 metrů, čímž se řadí mezi menší až středně velké.

Hlavní údernou sílu tvoří vertikální odpalovací zařízení pro 8 střel s plochou dráhou letu Kalibr, které Rusko aktivně využívá k útokům na ukrajinské cíle. Protivzdušnou obranu pak zajišťuje systém Štil-1 s 24 raketami. Tyto fregaty tvoří páteřní sílu ruské Černomořské flotily, přičemž nejznámějším zástupcem třídy je vlajková loď Admiral Makarov.

Ukrajinci vytrestali Kreml, kde ho to šeredně bolí. Dokud neřeknou, v Černém moři už si neškrtne

A právě ta mohla být dle analytiků ze CyberBoroshno zasažena; druhou možností je pak Admiral Essen, ale ten už byl dříve zasažen, takže je možné, že byl v době útoku na opravách. Jak velké škody byly způsobeny, nelze určit, ale dron viditelně mířil na velitelský můstek a komunikační systém, a nejspíše to mohla donést také výzbroj.

Posloužit k tomu měl dron FP-2, který má sice dosah 200 km, uvádí Militarnyi, ale zároveň je schopný startu z námořních dronů jako Magura V5 nebo M.A.K., doplňuje UNITED24 Media, díky čemuž doletí stovky kilometrů od ruského pobřeží v Černém moři, ačkoliv je Ukrajina o stovky kilometrů dále. FP-2 přitom patří mezi nejsilnější sebevražedné drony.

Nová ruská frontová vozidla Ulan. Jsou levná, jsou rychlá, ale naprosto k ničemu

Jeho hlavice je totiž těžká 105 kg, obvykle ji tvoří OFAB-100-110, což je gravitační puma s vysoce tříštivou hlavicí proti živé síle a lehkým cílům, i když dle Wikipedie váží 123 kg. Zřejmě je tak nosnost dronu ještě vyšší, než uvádí původní odhady. Zajímavé je, že měla ruská fregata odpálit na přilétající dron střely, ale evidentně jí to nebylo nic platné.

Článek Video: 105kg hlavice byla moc, už nevypluje. Moderní ruská fregata se ukrajinskému útoku neubránila, i když se snažila se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci zřejmě pronikli s námořním dronem

Důvodem, proč ukrajinská armáda masivně útočí na ruskou ropnou infrastrukturu, je prostý; jak státní kasa, tak armáda jsou na příjmech z ropy závislé. Wikipedia potvrzuje, že Rusko patří mezi její největší producenty, a že má šesté největší zásoby na světě. Od začátku války, kterou v roce 2022 rozpoutala, je pro něj však vývoz komplikovaný.

Video: nedaří se jim útočit, ani bránit. Ukrajinská jednotka vypráskala Rusy v klíčovém směru v Doněcké oblasti

Západní země totiž uvalili na ruskou ropu sankce, uvádí Wikipedia, ačkoliv i tak se ji vyvážet daří, a to přes tzv. stínovou flotilu. Tu tvoří nejméně stovky plavidel plujících pod cizími vlajkami, přičemž neohlašují svou polohu a nemívají žádný oficiální plán cesty. Západ se navíc dlouho zdráhal taková plavidla zastavovat, a tak mělo Rusko volnou ruku.

To se však změnilo v momentě, kdy jich několik zabavila americká armáda při „zátahu“ na venezuelského prezidenta. Od té doby podnikají podobné kroky i některé západní země, a to hlavně ve Středozemním moři, ale v polovině března 2026 zabavila jeden také švédská pobřežní stráž. To je však jenom kapka v moři, a tak to Ukrajinci dělají po svém.

Na ruské ponorkové základně se něco děje. Nové satelitní snímky prozrazují nevídaný stav a možné problémy

Masivnímu útoku čelily jak ropné přístavy Primorsk a Usť-Luga v Baltském moři, tak další, a zrovna Novorossijsk opakovaně. Ukrajinci cílí schválně na ropné terminály, protože bez nich nemůže probíhat nakládka, i když je zbytek infrastruktury v pořádku. Odnést to měla 06. dubna 2026 dvě mola, a to 1 a 2, uvádí analytici ze CyberBoroshno.

Vedle toho to schytala klíčová infrastruktura včetně systémů pro měření množství a kvality ropy, stejně jako uzavíracích ventilů, které zajišťují komerční měření a přesnou regulaci průtoků ropy mezi nakládacími moly. Redakce ArmádníZpravodaj.cz hodnotí, že to může na nějakou dobu výrazně omezit schopnost nakládky ropy, a tedy jejího vývozu.

Video: řádí jako pominutí. Veteráni, kteří přežili bitvu o doněcké letiště jako poslední, se mstí Putinovi na frontě

Ropný terminál Šeskaris je významným překladištěm v přístavu Novorossijsk a slouží jako konečný bod hlavních ropovodů v Krasnodarském kraji. EnergyBase uvádí, že má celý areál kapacitu 75 milionů tun ropy ročně, přičemž nakládka může probíhat rychlostí až 15 000 metrů krychlových za hodinu. Není ale jasné, jak Ukrajinci na terminál zaútočili.

Vzhledem k rozsahu škod se nejspíše jednalo o námořní drony. Takový Sea Baby unese podle Militarnyi až 2 tuny nákladu a urazí až 1 500 km, starší verze pak unese asi polovinu a urazí zhruba 1 000 km. Ukrajinci prokázali už mnohokrát, že s ním jsou schopni do opevněného přístavu v Novorossijsku proplout a způsobit tam značné škody

Armádní Zpravodaj připomíná, že Ukrajina právě díky námořním dronům připravila Rusy v Černém moři o jakoukoliv dominanci, a prakticky nejsou schopni tam nijak významně operovat. Dokud tedy válka neskončí, musí nechat flotilu nadále staženou co nejdále, ačkoliv ani to ji nedokáže ochránit, a platí to o jakémkoliv místu v Černém moři.

Článek Ukrajinci vytrestali Kreml, kde ho to šeredně bolí. Dokud neřeknou, v Černém moři už si neškrtne se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusové pomalu nasazují vlastní drony

Rusko doufá, že mu vývoj různých námořních dronů pomůže vrátit se na hladinu Černého moře, shoduje se ArmyInform. Jeho problémem ovšem je, že jeho hladinová plavidla nemohou operovat bez rizika napadení ukrajinskými drony. Proto je muselo stáhnout do přístavu, a to dokonce do Novorossijsku, protože Sevastopol se ukázal jako nebezpečný. Dnes zřejmě počítá s variantou, že proti ukrajinským dronům také nasadí drony.

Video: ruští velitelé si udělali základnu v podzemí. Ukrajinci to vzali jako výzvu a poslali jim „chirurgické monstrum“

Rusové už mají zkušenosti s vývojem leteckých i pozemních dronů, takže není pochyb, že jsou schopni zvládnout i drony námořní. AspiStrategist uvádí, že to dokázali již v srpnu 2025, kdy ruský námořní dron potopil ukrajinskou výzkumnou loď Simferopol nedaleko Dunaje. O ruských námořních dronech jsou sice známé jenom kuse informace, ale některé z nich by měly údajně být schopné nést náklad o hmotnosti až 500 kilogramů.

Drony mohou jít po nákladních lodích

Je otázkou, co všechno chtějí Rusové za pomoci námořních dronů v Černém moři dělat, protože Ukrajina prakticky velká plavidla nemá. Mohli by se samozřejmě zaměřit na nákladní dopravu, ale to by mohlo být kontraproduktivní a vést k eskalaci útoku i na nákladní lodě s ruským zbožím. NationalInterest uvádí, že je znám příklad ruského dronu Sirius 82, který umisťoval miny v oblasti Dněpru. Vyloučeno samozřejmě není, že by se nakonec mohly utkávat ruské a ukrajinské drony navzájem, stejně jako tomu je ve vzduchu nebo na zemi.

„Rusko už válku s Ukrajinou strategicky prohrálo.“ Historik vysvětluje, jak se samo prakticky zničilo

Skutečnost, že Rusko masivně vyvíjí i námořní drony, by neměla rozhodně uniknout námořnictvům NATO, protože musí být připravena se s takovou situací vypořádat. Aliance nejenže ovládá významnou část Černého moře, kde Rusové primárně své drony nasazují, ale využít by je mohli i v moři Baltském. Obě jsou totiž dostatečně malá a relativně klidná, a pro takové operace tedy vhodná. Pokud ovšem alianční námořnictva situaci zanedbají, mohl by to být podobný problém, jako například současná situace v oblasti leteckých dronů.

Russian Defense Ministry released footage of what it says shows the moment of a USV strike on the Ukrainian reconnaissance ship „Simferopol“ in the Danube delta last night. https://t.co/9U9GUAxDlk pic.twitter.com/9AzR7E5ON0

— Status-6 (War & Military News) (@Archer83Able) August 28, 2025

Ruský námořní dron ničí ukrajinskou loď Simferopol

Článek Jdou na to chytře. Rusové se snaží obnovit Černomořskou flotilu, i když jim ji Ukrajinci zdevastovali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zřejmě se ztratil, ale Ukrajinci to popřeli

Od počátku ruské invaze patří Rumunsko mezi významné podporovatele Ukrajiny, a nově zvolený prezident Nicusor Dan v květnu 2025 ubezpečil, že v tom bude pokračovat. Armádní Zpravodaj zdůrazňuje, že je jednou ze zemí, která na tom má obrovský zájem, jelikož sousedí s napadenou Ukrajinou, a pokud by ji Rusové dobyli, sousedili by de facto přímo s nimi.

ČR zrušila modernizaci tanků T-72M4CZ pro Ukrajinu. Ukázalo se, že jsou nefunkční a oprava drahá

Z tohoto důvodu se ostatně také v polovině roku 2025 rozhodlo, že zvětší armádu o 50 % vojáků, vyzbrojí se více než 200 západními tanky a provede řadu dalších modernizačních změn, aby bylo připraveno na případný střet, nebo ještě lépe, aby Rusko od jakékoliv konfrontace odradilo. Je tedy patrné, že postoj vůči němu zaujímá poměrně jasný a nekompromisní.

Ovšem v momentě, kdy je ohrožena jeho bezpečnost, zničí i „spřátelený“ objekt. Když se totiž objevil u jeho vod ukrajinský námořní dron, který rumunské ministerstvo obrany určilo jako Sea Baby, rozhodlo se pro jeho zničení. Podle všeho byl neaktivní a moře ho pouze unášelo, což značí, že se ukrajinskému námořnictvu ztratil, ačkoliv to bezpečnostní služba popřela.

Tajná akce odpálila ropovod Družba, pro ruskou ekonomiku i Evropu jde o citelnou ztrátu. Ukrajinci si to ještě drze natočili

Sea Baby je ikonický námořní dron ukrajinské výroby, který změnil rozložení sil v Černém moři, kde se doteď drží kdysi relativně silná ruská Černomořská flotila co nejdále od Ukrajiny, protože mu nedokáže čelit. Militarnyi upřesňuje, že původně doplul 1 000 km daleko, ale jeho novější verze zvládne dokonce 1 500 km, a unese až dvě tuny výbušnin a vybavení.

Jde tedy o nebezpečný prostředek, který může napáchat značné škody, což dobře ukazuje odpálení ropného terminálu v Tuapse, o což se postaral právě dron Sea Baby. Jeho zničení v momentě, kdy nekomunikuje, dává smysl, aby nebyl nebezpečím pro lodní dopravu v Černém moři. Zajistili to vojenští potápěči EOD specializovaní na boj proti výbušným zařízením, kteří také výsledek své akce natočili. Výbuch sahal nejspíše desítky metrů vysoko.

Video: Ukrajinský hněv byl nelítostný. Než M2 Bradley padl, vzal s sebou několik ruských obrněnců

To naznačuje, že byl naložen výbušninami, takže mohl skutečně představovat nebezpečí. Je však s podivem, proč se Rumuni nespojili s Ukrajinci a dron jim de facto nevrátili. Přitom pokud jde o cizí objekty na jeho území, je zdrženlivé. V polovině listopadu 2025 například nesestřelilo ruský létající dron, který vnikl kilometry do jeho vzdušného prostoru.

Článek Video: Neměl tam co dělat; Rumunsko bez pardonu zničilo ukrajinský dron. Vojenští potápěči své dílo zkázy natočili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

PVO byla přehlcená, drony udeřily víckrát

Novorossijsk má pro Ruskou federaci strategický význam, jelikož tam leží ropný terminál Šeskharis, do něhož se sbíhají ropovody z Krasnodarského kraje. Je tak jedním z hlavních uzlů pro vývoz ropy a ropných produktů přes Černé moře, a ačkoliv by se mohlo zdát, že je vzhledem ke své vzdálenosti v bezpečí, opak je pravdou, což pocítil už několikrát.

U hranic NATO spadl ruský stíhací letoun Su-30SM a oba piloti zahynuli. Jde o těžkou ztrátu

Ukrajinci mohou zasáhnout přístavní infrastrukturu i plavidla pomocí námořních dronů, zejména Sea Baby s dosahem až 1 000 km v základní, a až 1 500 km ve vylepšené verzi, potvrzuje theDefender. Nese přitom až 2 000 kg trhavin, eventuálně dalšího vybavení, takže umí způsobit opravdu rozsáhlé škody. V tomto případě ale nejspíše zapojen nebyl.

Z dostupných informací vyplývá, že ukrajinská armáda podnikla v oblasti masivní dronový útok, jehož cílem byl právě Novorossijsk. Ačkoliv se mělo ruské PVO podařit sestřelit 66 letounů, škody byly evidentně veliké jak na ropné infrastruktuře, tak na několika stanovištích systémů protivzdušné obrany S-300 a S-400, ale není známo, v jakém rozsahu.

Video: Když taktika zvítězí, Pokrovsk může být pro Rusy pastí. Ukrajinští vojáci vytvořili blokády, aby je obklíčili

Několik ohnisek požárů ve městě a jeho okolí potvrzuje NASA Firms s tím, že mohlo v jednom případě dojít k explozi muničního skladu nebo střel zmíněných systémů. Ty jsou přitom základem ruské PVO dlouhého dosahu, jelikož umí detekovat velké letouny až na 400 km, a na stejnou vzdálenost je také zasáhnout (platí pro S-400, v případě S-300 jsou hodnoty cca poloviční, uvádí Wikipedia. Jaké drony Ukrajinci k útoku na město použili, není jasné.

Appears to be a ‚hot‘ evening in Novorossiysk

FIRMS confirms those 2 locations plus a 3rd potential location next to the 🇷🇺naval piers, towards the commercial port https://t.co/BqCCtw5V78 pic.twitter.com/x6vFHnkjJP

— MT Anderson (@MT_Anderson) November 14, 2025

Novorossijsk nicméně leží asi 600 km od ukrajinských hranic, ale drony téměř jistě startovaly z větší vzdálenosti, jelikož je východ Ukrajiny okupován Rusy. Vzhledem k tomu nejspíše nemohli zvolit nic lepšího než An-196 Liutyi, který doletí s 50kg hlavicí až 2 000 km, uvádí Wikipedia. Ukrajinci ho používají k dálkovým útokům nejčastěji, jelikož umí též dobře pronikat PVO.

Článek Video: Desítky letounů 600 km od Ukrajiny zdevastovaly strategický Novorossijsk. Schytala to i přehlcená PVO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci zaskočili jednotku, která je měla hlídat

Incident se odehrál na ropné plošině Syvaš, která je umístěna ve stejnojmenné oblasti označující soustavu lagun na západním okraji Azovského moře u severovýchodu poloostrova Krym. Podle Wikipedie je známé také jako Shnilé (event. Hnilobné) nebo Zkažené moře, a téměř odděluje Krym od pevniny, přičemž je rovněž hranicí mezi ním a Chersonskou oblastí.

„Program F-35 je extrémně neuspokojivý,“ rozčilují se Britové. Nasazení je schopných pouze 40 % letounů

Ruská armáda měla přitom na ropné plošině zpravodajské vybavení, které používala pro zajištění bezpečnosti v Černém moři, v němž působí zejména ukrajinské námořní drony. Ty ho prakticky ovládly – jmenovitě Sea Baby, který si připsal i potopení několika ruských válečných lodí a zásah přístavů či jiných stacionárních cílů, a velkým pojmem je též Magura V5.

Za poslední roky ale Ukrajinci vyvinuli celou řadu dalších námořních dronů. V polovině října 2025 otestovali například Katran, kterým dopravili vzdušné drony k vrtné plošině, na níž zasáhli citlivé vybavení. Ve Shnilém moři bylo přitom zasaženo technické zpravodajské vybavení používané okupanty k monitorování námořní situace, upřesnilo ukrajinské námořnictvo.

Putin není spokojený, Britové dodali Ukrajincům střely Storm Shadow. Právem se jich bojí, doletí až do Moskvy

Na plošině se nacházely radary, kamery a rádiové průzkumné systémy ovládané speciálními jednotkami ruské armády, a úder na ni je připravil o schopnost kontrolovat část vodní plochy a včas detekovat ukrajinská plavidla. Ze záběrů je patrné, že k tomu posloužil kamikadze dron, ačkoliv není jasné, o jaký se jednalo – mohlo jít totiž o oba zmíněné.

Shnilé moře se nachází asi 800 km od ukrajinské Oděsy, přičemž Sea Baby doplul už na začátku přibližně 1 000 km, ale později byl vylepšen na 1 500 km, uvádí Reuters, zatímco nálož může být asi dvojnásobná, konkrétně jde o 2 000 kg. Magura V5 potom dopluje až do 800 km, potvrzuje Wikipedia, a unese méně než tunu. Oba by tak napáchaly značné škody.

Článek Video: Rusové poslali speciální jednotky na zvládnutí situace ve Shnilém moři. Ukrajinci jim ukázali, že neuhlídají ani samy sebe se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Silně zanedbané námořnictvo Ukrajiny „povstává“

Ukrajinské námořnictvo má stovky let dlouhou historii. Podle Wikipedie sahá do roku 1600, ale pro novodobé dějiny je vhodné zmínit jeho rozmach během ruské revoluce v roce 1917, a poté hlavně po rozpadu SSSR v roce 1991. V podstatě první lodí se stala fregata Otaman Bilyi třídy Petja (dříve šlo o sovětskou strážní loď SKR-112), která vyplula roku 1967.

Izrael má obří zakázku na 425 tisíc útočných pušek. Rusové se můžou jít klouzat

Nutno zdůraznit, že Ukrajina získala tuto i další lodě de facto „vzpourou“, respektive docházelo k rozdělování, stejně jako u jiných zbraní, jelikož získala nezávislost a přestala být podřízena Moskvě. Její námořnictvo však nemělo dlouhého trvání, od roku 1997 byla totiž většina plavidel sešrotována nebo špatně udržována, protože na ně nebyl dostatek financí.

V podstatě jedinou moderní lodí, kterou ukrajinské námořnictvo na začátku války s Ruskem disponovalo, byla domácí fregata Hejtman Sahajdačnyj. Tu si však 04. března 2022, asi dva týdny po zahájení invaze, samo potopilo, aby nepadla do zajetí, uvádí Wikipedia. Až na pár výjimek v podobě malých plavidel, často pro pobřežní stráž, tak dnes Ukrajina lodě nemá.

Rusové se plácají po zádech, Putin překypuje nadšením. Test tsunami torpéda, jemuž se nelze bránit, byl úspěšný

Na druhou stranu to není pro válku nezbytné, protože ruská Černomořská flotila, ačkoliv je silnější, nedokáže vyplouvat a provádět rozsáhlejší operace. Na uzdě ji totiž drží ukrajinské drony, například Sea Baby, ale také Magura V5 a řada dalších. Ty navíc Rusy terorizují až za Krymem, kde napadají i statické cíle – třeba ropný terminál v Tuapse, a Černé moře tak ovládají.

Z tohoto důvodu přímo nevypotřebuje válečné lodě, ačkoliv jich několik dostalo nebo koupilo od západních spojenců, aby bylo schopno zajišťovat bezpečnost civilních nákladních lodí. Pro tyto i další operace pak Ukrajina nedávno dostala od Švédska a Norska novou šarži Combat Boat 90 (CB90), ale neznámo, v jakém počtu – ve výzbroji měla mít lodě už dříve.

Ukrajina chce být leteckou velmocí. Jedná o pořízení francouzských Rafale, s nimiž si Putin poradí jenom těžko

Jedná se o švédský rychlý výsadkový člun navržený pro operace v mělčinách a pobřežních vodách vhodný pro výsadek vojáků, útočné operace i doprovod lodí. Wikipedia upřesňuje, že unese přibližně „půl čety“ vojáků, tedy okolo 18 osob, měří 15,9 m, a má velmi malý ponor, asi 0,9 m. Díky dvojici výtokových trysek a nízké hmotnosti dosahuje rychlosti přes 40 uzlů (74 km/h) a má extrémně dobrou manévrovatelnost, kdy dokáže prudce zatáčet i rychle zpomalit.

Standardní výzbroj tvoří tři těžké kulomety ráže 12,7 mm doplněné o 40mm granátomet na otočných pozicích, a též může CV90 klást námořní a hlubinné miny. Kromě vyzbrojené verze jsou plavidla dostupná ve verzi s pancéřováním, speciálními komunikačními systémy či možností nést protizemní střely a miny, potvrzuje Saab. CB90 je poměrně úspěšná, jelikož slouží u několika námořnictev, včetně Švédska, Norska, Mexika, Ukrajiny a dalších.

Video: Rusové vsadili na masivní útok s desítkami obrněnců. Zastavovat je muselo dělostřelectvo i tanky

Nelze si myslete, že by ani několik takových lodí jakkoliv změnilo rozložení sil v Černém moři, proti velkým válečným plavidlům jsou víceméně bezbranné, ale jak už redakce Armádního Zpravodaje vysvětlovala, k tomu ani nejsou určeny. Držet se budou mimo jejich dosah, zatímco je budou usměrňovat námořní drony, s nimiž si stále neumí efektivně poradit.

Článek Rozprášené ukrajinské námořnictvo znovu povstává, dostalo švédské válečné lodě. S ruskou Černomořskou flotilou ani nepohnou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výsadkové lodě s mnohem více vrtulníky

Ruské námořnictvo má ve službě dvě lodě třídy Projekt 11711; jsou 135 metrů dlouhé a výtlak mají 6 000 tun, uvádí Wikipedia. Další dvě pak patří již do třídy Projekt 11711M, ale stále nejsou zařazené v aktivní službě, a rozestavěná je třetí, Sergej Kabanov. Jsou o 40 % větší, místo bylo využito třeba na zvětšení prostoru pro vrtulníky a zvětšení jejich letky. Vzroste tak úderná síla plavidel a vyloďující se jednotky mohou dostat větší podporu ze vzduchu.

Rusko výrazně posílilo zbídačenou Černomořskou flotilu malou, avšak hodně silnou lodí. Ponese i hypersonické střely Zirkon

Informace o Sergeji Kabanovovi jsou rozporuplné – hlavně v tom, kam bude zařazen. Ukrajinské zdroje uvádí, že se má stát součástí Černomořské flotily. ArmyRecognition ale uvádí, že je určen pro Severní loďstvo. Možné tedy je, že se ruské námořnictvo ještě nerozhodlo a bude záležet na aktuální situaci. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že je loď stavěna v Kaliningradu, a pokud by chtěla do Černého moře, musela by získat souhlas Turecka k proplutí Bosporem.

Sergej Kabanov uveze 400 vojáků a 13 tanků

Na palubu Sergeje Kabanovova by se dle informací mělo vejít 13 tanků nebo 40 obrněných vozidel a výsadek 400 vojáků. Dlouhý je 160 m a výtlak je kolem 9 000 t, zatímco rychlost má dosahovat až 18 uzlů a při ekonomické rychlosti ujet asi 8 000 km, ale jde o odhady. Ke své obraně má pak trojici rychlopalných kanonů – 2 typu AK-630 a 1 typu AK-630M-2.

Blesková smrtící síla: ruský vrtulník Ka-52 Alligator dokáže zlikvidovat 2 tanky za 24 sekund, „sundá“ jak nehybné, tak jedoucí

Silná má být hlavně jeho vrtulníková letka – zatímco menší plavidla mají místo pro 2 vrtulníky Kamov Ka-27 nebo Ka-29, u větších plavidel jsou to již 4 vrtulníky, včetně bitevních Kamov Ka-52 Alligator. WeaponSystems uvádí, že jde o moderní stroje s protiběžnými rotory, dvoučlennou osádkou a silnou výzbrojí. Tou je nejen kanon ráže 30 mm, ale i různé typy neřízených raket nebo protitankové řízené střely, například 2 LMUR s dosahem až 14,5 km.

Článek Černomořská flotila dostane novou výsadkovou loď Sergej Kabanov. Je o 40 % větší a ponese 2násobek bitevních vrtulníků se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Loď doplula ke břehu, i když hořela

Kdy přesně k incidentu došlo, není jasné, ale viceadmirál Oleksij Nejižpapa, velitel námořnictva ozbrojených sil Ukrajiny, sdílel video 24. června 2025. Stát se měl v Chersonské oblasti, která je stále dějištěm intenzivních bojů, a na mnoha místech působí spíše malé úderné skupiny. Ani to jim ovšem nezajistí, že uniknou zrakům nepřítele, který oblast monitoruje.

Chameneí nechal odpálit nejsilnější balistickou raketu z výzbroje Íránu. Chorramšahr-4 nese hlavici těžkou 1,8 t a létá rychlostí Mach 16

Zjevně k tomu nasazuje průzkumné drony, kdy také z jednoho pochází záběry. Na záběrech je vidět několik ruských člunů střední velikosti, z nichž to měl ale odnést pouze jeden – zjevně ho něco zasáhlo do zadní části, následkem čehož začal doutnat, a později vzplanul. Vojáci se s ním ještě stačili dostat ke břehu, a je pravděpodobné, že se vylodili.

Člun měl podle Oleksije Nežijpapaa patřit ruské Černomořské flotile, jejíž síla je všeobecně velmi nevyužitá, protože kdyby vyslala nějaké větší plavidlo, okamžitě by čelilo ukrajinským námořním dronům, stejně jako systémům pobřežní obrany, zejména R-360 Neptun. O jaký člun se v tomto případě jednalo, se Armádnímu Zpravodaji nepodařilo určit.

CV90 pro ČR jsou extrémně drahá, armáda mohla ušetřit 45 milionů na každém BVP, kdyby zvolila ASCOD. Byl ovšem horší

Dost možná se ani nejedná o původně vojenské plavidlo – obě strany totiž z důvodu nouze používají i civilní. Známo pak není ani to, jak ho Ukrajinci zasáhli – záběry jsou sestříhané, ale nejspíše šlo o sebevražedný dron, v tomto případě by stačil i s menší hlavicí. Zda následně vojáci zničili i další plavidla, je možné, minimálně aby neposloužila k úniku.

Za mnohem hodnotnější lze sice považovat zničení lodí jako Project 1176 Akula, kterážto je označována také jako třída Ondatra, nebo Project 11770 známé též jako Serna. Ta však ruská armáda víceméně přestala používat, protože nejsou na moři v bezpečí.

Článek Video: ukrajinské námořnictvo zničilo Rusům výsadkovou loď. Než se potopila, stihla ještě doplout ke břehu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Černé moře ovládají Ukrajinci, ne Rusové

Ačkoliv patřila ruská černomořská flotila ještě na začátku války na Ukrajině k relativně silným a nejenom symbolem její moci, ale celého ruského námořnictva, patřil raketový křižník Moskva, od počátku silně trpěla. Její největší chloubu se totiž podařilo potopit, i když jak Armádní Zpravodaj zjistil a v dubnu 2025 informoval, bez souhlasu Američanů k tomu dojít nemělo.

Oficiální video: Ukrajinci poprvé ukázali systém S-200, který měl zničit ruský bombardér Tupolev Tu-22M3

K tomu posloužily střely R-360 Neptun, zatímco jiná plavidla to schytávala hlavně od námořních dronů. Třeba výsadková loď Olenengorsky Gornyak třídy Ropucha, ale i řadu dalších. Výsledkem je, že už plavidla raději nevyplouvají z opevněných přístavů, a když, ne moc daleko. Rusko sice černomořskou flotilu průběžně posiluje, např. koncem prosince 2024 dostala malou, ale silně vyzbrojenou raketovou lodí Tucha, ačkoliv to na situaci nic nemění.

Již v září 2023 bylo jasné, že Ukrajina ovládá Černé moře, ačkoliv sama námořnictvo de facto neměla. A svou dominanci potvrzuje dnes a denně. V květnu 2025 Armádní Zpravodaj upozornil na případ, kdy se poprvé v historii podařilo sestřelit letoun z námořního dronu. Konkrétně šel k zemi ruský Suchoj Su-30, což ještě více omezilo i činnost letectva.

Video: 1v5 postřílel granátem poraněný ukrajinský voják 5 útočících Rusů, kteří zničili jeho pozici minometem

Ukrajinské operace se nicméně zaměřují i na další cíle v této oblasti. Záběry níže ukazují, jak to kombinovaným útokem odnesla ruská těžební plošina, která získávala plyn. Měl na níž totiž být umístěn radar Něva sloužící k monitorování vzdušné a pozemní situace, potvrzuje RadarTutorial. Zda se jednalo o variantu Něva-B bez záložních radarových jednotek, nebo Něva-B2M s nimi, není jasné, ale to nebylo podstatné. Jeho dosah má být každopádně 45 km.

Bezpečnostní služba Ukrajiny uvedla, že se o zničení postaralo 13. hlavní ředitelství odboru vojenské kontrarozvědky pod ní spadající, a to pomocí námořního a leteckého dronu. Ačkoliv není ze záběrů patrné, k jak rozsáhlým škodám došlo, domnívá se redakce Armádního Zpravodaje, že byla činnost těžařské plošiny přerušena, i když k úplnému zničení nejspíše nedošlo.

Ruská odplata v Baltském moři: zadržení řeckého tankeru jako projev moci a důkaz, že dohody nic neznamenají

Vedle toho mělo dojít ke zničení skladovacích prostor a obytného bloku. „V rámci jedné speciální operace použili specialisté SSU dva typy dronů, které demonstrovaly efektivitu spolupráce v tandemu. Znovu jsme nepříteli připomněli, že v Černém moři nemají žádné ruské odpadky místo,“ uvedla k operaci Bezpečnostní služba Ukrajiny.

Článek Ukrajinci potvrdili dominanci v Černém moři: zaútočili na ruskou plošinu pro těžbu plynu. „Není tu místo pro ruský odpad,“ vzkázali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

2 ruské letouny sestřelily rakety AIM-9 Sidewinder

Kolem incidentu bylo velice málo informací a původně bylo známo jenom to, že Ukrajina sundala z oblohy nad Černým mořem nějaký ruský letoun. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívala, že šlo o Suchoj Su-30, jelikož v této oblasti běžně působí, což se také později potvrdilo. Nebylo však možné určit, jakou raketou, případně jiným způsobem, šel k zemi.

Robert Fico odletí do Moskvy oslavit 80. výročí vítězství 2. světové války. A Rusko hned vyhrožuje Ukrajině, že zničí Kyjev

Z původních předpokladů vycházelo, že mohlo jít o R-73, jelikož tu prokazatelně nosil Magura V5 a již s ní dříve sestřelil ruské vrtulníky. Z posledního vyjádření šéfa ukrajinského ředitelství obranného zpravodajství Ukrajiny však vyplynulo, že se jednalo o AIM-9 Sidewinder. Ta má podle Wikipedie dosah od 1 do 35,4 km, ale toho maximálního dosahuje v případě, že ji odpálí letoun. Armádní Zpravodaj soudí, že z námořního dronu půjde max. o vyšší kilometry.

Záběry ukazují obří explozi, která otřásla Íránem a ohrozila jeho jaderný program. Více než 40 mrtvých a přes 1 000 zraněných

Střelu mimochodem nenesl původně zmiňovaný Magura V5, ale novější Magura 7. Kyrylo Budanov, šéf ukrajinského obranného zpravodajství, také uvedl, že existují záběry pouze z prvního sestřelu ruského letounu Su-30, zatímco z druhého žádné oficiální materiály nevznikly. Dodal však, že jeho posádka zahynula, zatímco tu první se podařilo zachránit.

Článek Ukrajina překvapila: 2 ruské bojové letouny sestřelila z námořního dronu raketami pro letadla, jimiž je osadila vůbec poprvé se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-30 to zřejmě schytal raketou R-73

O incidentu informovalo Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny v příspěvku zveřejněném 02. května 2025. Došlo k němu nad Černým mořem, kde mělo sice vládnout příměří, o němž Armádní Zpravodaj informoval 27. března 2025, ale nevydrželo ani 14 dní, jelikož ho Rusko porušilo, když záměrně zaútočilo střelami Kalibr na ukrajinské cíle.

3 ruští vojáci neuposlechli rozkaz a stihl je extrémně krutý trest. Jejich důstojník je zavřel do klece a odpálil granátem

Boje v Černém moři tak pokračují, což ale pro Ruskou federaci není zrovna žádoucí, jelikož je v této oblasti de facto od počátku ve slabší pozici. A to právě kvůli dronům, které zdevastovaly její místní námořnictvo natolik, že vyplouvá z opevněných přístavů jenom ojediněle. Jinak je tomu ovšem s letouny, které v nějaké míře působí i nadále, i když také opatrně.

Tentokrát se to ale ruskému Suchoji Su-30 vymstilo definitivně. S přítomností ukrajinského dronu Magura V5 se zbraní schopnou ho zničit nejspíše nikdo nepočítal, a tak se k němu dokázal přiblížit dostatečně blízko. Redakci Armádního Zpravodaje se sice nepodařilo dohledat, jak přesně zničení dosáhl, ale z dřívějšího analyzování zmíněného dronu usuzuje, že to mohlo být raketou známou jako R-73, jejíž dosah bude nejspíše jenom několik kilometrů.

Rusko se chystá na Moldavsko a uchýlilo se k naprosté ubohosti. Už zahájilo první fázi – chce vzít prezidentce moc

„Dne 2. května 2025 speciální jednotka Obranného zpravodajství Ukrajiny ve spolupráci s Bezpečnostní službou Ukrajiny a Obrannými silami Ukrajiny zlikvidovala v Černém moři ruský Su-30, což bylo první zničení bojového letounu námořním dronem na světě,“ uvedlo v prohlášení Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny.

Již dříve se přitom podařilo podobným způsobem sestřelit ruské vrtulníky. Je tedy patrné, že Ukrajina opět posunula hranice dříve nemyslitelného, a že už ani nemusí nasazovat proti ruským letounům standardní systémy PVO, ba ani svá letadla, ale postačí i takovéto improvizované. Je však zřejmé, že si na ně Rusové budou dávat větší pozor a držet se dále.

Článek Nemyslitelné se stalo realitou – úplně poprvé ukrajinský námořní dron sestřelil ruský letoun – Suchoj Su-30 (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zřejmě se jedná o vynucení ruských podmínek

Ruská armáda spustila v noci na 06. dubna 2025 kombinovaný útok na ukrajinské pozice, do něhož zapojila nejméně 109 bezpilotních letounů a 23 raket různých typů – a to 9 řízených střel Kh-101/Kh-55SM odpalovaných z letadel Tu-95MS ze vzdušného prostoru ruské Saratovské oblasti, 6 balistických raket Iskander-M odpalovaných z ruské Brjanské oblasti, a 8 řízených střel Kalibr odpálených z Černého moře – právě tyto jsou ale porušením dohody.

Rusko se právem bojí. Moře náhodou prozradilo, jak špehuje britské jaderné ponorky. Samo má přitom lepší

Armádní Zpravodaj informoval 27. března 2025, že se podařilo oběma stranám dosáhnout příměří v Černém moři, podle něhož v něm nesmí být užívána síla a musí být zajištěna bezpečná plavba hlavně civilních (obchodních) lodí. To ostatně potvrzuje i Bílý dům; jenomže Kreml se odvolává na to, že ho bude dodržovat pouze v případě, budou-li zrušeny některé sankce.

Jednat se mělo třeba o zrušení sankcí uvalených na Rosselchozbank a další banky zabývající se vývozem zemědělských produktů, a také opětovné napojení na systém SWIFT. Společnosti, které vyrábí nebo vyváží potraviny a hnojiva, a firmy, které tyto zásilky zajišťují, by měly být rovněž osvobozeny. A nakonec zrušení sankcí na plavidla s ruskou vlajkou přepravující potraviny a hnojiva, stejně jako na přístavní služby pro tyto lodě, a dodávky zemědělské techniky a dalšího zboží souvisejícího s výrobou potravin a hnojiv. V dohodě to však není.

Ukrajinský odstřelovač zlikvidoval ruského vojáka na 1,5 km pomocí velkorážní pušky (video)

Redakce Armádního Zpravodaje se proto domnívá, že si Rusko zkouší prosazení podmínek vynutit silou. Ukrajinské protivzdušné obraně se sice podařilo 6 z 8 střel Kalibr zničit, ale zbylé nejspíše dosáhly svých cílů, které mohly citelně poškodit. O jaké varianty se jednalo, není známo, ale v různých verzích jde o řízené střely s dosahem až 400 km a 400 kg výbušnin, uvádí Wikipedia.

Článek Rusko to nevydrželo ani 2 týdny a hrubě porušilo příměří v Černém moři. Zaútočilo střelami Kalibr, většinu jich Ukrajinci sestřelili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina určila hranice, kam už Rusko nesmí

Jednání z 24. března 2025, které se opět odehrálo v saudskoarabském Rijádu mezi americkou a ruskou delegací, zahrnovalo mj. jednání o obilné iniciativě. Ta má zajistit nejenom bezpečnou plavbu nákladních lodí, ale také hlídání, aby nebyly využívány k vojenským účelům, například tedy k pašování zbraní. Plavidlům na obou stranách by to mělo přinést bezpečí.

Video: Ukrajinci nepodcenili situaci a zničili extrémně dobře ukryté dělo poblíž fronty. Rusové nemohli udělat nic lépe

Ukrajinský ministr obrany, Rustem Umerov, ve vyjádření sdělil, že se všechny strany dohodly na zajištění bezpečné plavby lodí v Černém moři, a zdůraznil následky za porušení:

„Ukrajinská strana zdůrazňuje: pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude považován za porušení této dohody a bude považován za porušení závazků (Ruska) zajistit svobodu plavby v Černém moři a za hrozbu pro národní bezpečnost Ukrajiny. V tomto případě bude mít Ukrajina plné právo uplatnit své právo na sebeobranu.“

Rusko by se mělo krotit, proti Evropě by nemělo šanci. „Jestli zaútočíte, přijde zničující reakce,“ zdůraznilo NATO

V této souvislosti byl ukrajinskou stranou vytyčen koridor, za který nesmí jak ruská plavidla, tak tam zřejmě nesmí být směřovány útoky – zda dohoda zahrnuje i ochranu přístavů, není jasné, ale redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že by to dávalo smysl. Důležité nicméně je, že už by nemělo docházet k útokům na civilní cíle, k nimž se rádo uchyluje hlavně Rusko. Armádní Zpravodaj upozornil v březnu 2025, jak zasáhlo nákladní loď balistickou raketou.

To je totiž asi tak jediné, na co se zmohlo. Naše redakce hodnotila již v září 2023, že Ukrajina v podstatě terorizuje ruské lodě v Černém moři a nedělá jí problém zničit ani veliká plavidla jako Olenengorsky Gornyak třídy Ropucha. Její největší zbraní je dron Sea Baby, proti němuž je velmi těžká obrana a má na svědomí jak plavidla, tak například Krymský most. Jako mimořádně schopný se ovšem později ukázal i Magura V5, který má historické prvenství.

Hodně tvrdá rána pro Rusko. Ukrajinští speciálové mu zničili 4 vrtulníky najednou, včetně Ka-52 Alligator (video)

Jeho ochranu se snažilo Rusko zajistit od července 2022, ale nakonec byl stejně několikrát po sobě zasažen právě námořními drony, což ho přimělo k vytvoření bariéry formou potápění plavidel a natažení sítí. Zdá se ovšem, že další obavy o plavidla pod ruskou vlajku, která raději ani neopouštěla opevněné přístavy, alespoň na nějakou dobu končí.

Stejně jako se musí dohodou řídit Ruská federace, se jí musí řídit také Ukrajina, takže ani ona tedy nesmí operovat za vytyčeným koridorem, a to ani námořními drony.

Článek Rusko s Ukrajinou dost prohrávalo a nedokázalo to zvrátit, tak ještě rádo přijalo dohodu, kterou ochrání své lodě v Černém moři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výzvědná mise, při níž je doprovod nezbytný

Informací je k dispozici jenom málo a lze v podstatě vycházet pouze z toho, co zaznamenala zmíněná služba ItaMilRadar. Mise se účastnil tanker Airbus A330 MRTT a Boeing E-3CF, který Wikipedia popisuje jako letoun včasné výstrahy a řízení (běžně známý jako AWACS) jehož pulzní Dopplerův radar má dosah více než 400 km při zjišťování nízko letících cílů, ale v režimu „za obzorem“ vidí cíle na vzdálenost 650 km, jsou-li ve střední a vyšší letové hladině.

Rusové překročili hranice Ukrajiny ze severu, snaží se přesunout boje mimo Kurskou oblast. Ale do jednoho padli (video)

Z Černého moře tak dohlédne daleko za ruské hranice, přičemž se protistrana pochopitelně snaží zabránit jeho přílišnému přibližování. Z tohoto důvodu byly také letouny v doprovodu dvou stíhaček Dassault Rafale B, což je dvoumístná verze francouzského letectva určená hlavně pro průzkumné a bombardovací mise, vysvětluje Wikipedia, přičemž Válka v Zálivu ukázala, že je druhý člen posádky při plnění těchto typů bojových úkolů nenahraditelný.

Co bylo cílem mise provedené 12. března 2025 v odpoledních hodinách, není jisté, ačkoliv se Armádní Zpravodaj domnívá, že mohlo jít o monitorování situace na Krymském poloostrově a jeho blízkém okolí v souvislosti s válkou na Ukrajině. V těchto případech mimochodem často startují letouny protistrany, aby nezvané „sledující“ doprovázely.

Rusové nemlčí a zveřejňují ztráty Ukrajinců od začátku invaze do Kurské oblasti. Zdají se těžko uvěřitelné

Ne vždy to ovšem probíhá zcela standardně. Redakce Armádního Zpravodaje popisovala v únoru 2025 kuriózní případ, kdy se vydaly na podobnou misi britské letouny, z nichž dvě stíhačky Eurofighter Typhoon připravily na ruské piloty Suchojů Su-27 lest – nechaly si totiž vypnuté detekční přístroje, díky čemuž nebyly vidět, a následně je dostaly do pozice, v níž by je v případě konfliktu mohly jednoduše sestřelit – k žádné eskalaci však nedošlo.

The two aircraft, supported by a French A330MRTT and an E-3CF, operated in international airspace but also entered the (Russian) Rostov FIR. pic.twitter.com/XVe1K8Oi9y

— itamilradar (@ItaMilRadar) March 12, 2025

Článek Francie provokuje Rusko. Vyslala k jeho hranicím špionážní letoun i s bojovým doprovodem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tucha byla přiřazena k sevastopolské brigádě

Slavnostní přijetí do černomořské flotily se konalo pod vedením zástupce vrchního velitele námořnictva pro vyzbrojování, viceadmirála Igora Muchametšina. Ten ve svém projevu jeho jménem poděkoval personálu Zelenodolských loděnic, kde plavidlo vznikalo, informuje Paluba, za jejich příspěvek k posílení bojové síly ruského námořnictva.

Vyjádřil při tom také přesvědčení, že bude posádka se ctí plnit zadané úkoly a bude pokračovat ve výkonech ostatních námořníků. Loď Tucha byla konkrétně přidělena k 41. sevastopolské brigádě raketových lodí a člunů, uvádí MilIn – plavidla v Sevastopolu na západním pobřeží Krymského poloostrova se mimochodem stala nejednou cílem ukrajinských útoků.

Silně vyzbrojené plavidlo, jemuž se těžko brání

Na svou velikost je Tucha až překvapivě silná. Na přídi má dělo ráže 76 mm, ale také 8 buněk k odpalování řízených střel – jednat se může o protilodní P-800 Oniks s dosahem 600 km nebo řízené Kalibr, které doletí až 2 500 km. V budoucnu by pak měla loď nést dokonce hypersonické střely 3M22 Zirkon s rychlostí Mach 8 a dosahem až 1 000 km, uvádí Wikipedia.

Článek Rusko výrazně posílilo zbídačenou Černomořskou flotilu malou, avšak hodně silnou lodí. Ponese i hypersonické střely Zirkon se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-24 nebyl sám, cílem byla Oděsa

K ukrajinskému pobřeží se přibližoval nadzvukový bombardér Suchoj Su-24 v doprovodu bojového letounu Suchoj Su-30SM Flanker-C, uvádí BusinessInsider s odvoláním na velitele ukrajinského letectva Mykolu Oleshchuka. Oba stroje se zřejmě chystaly na bombardování pobřežních oblastí v okolí města Oděsa, čemuž obránci zabránili. Tvrzení Ukrajiny o zničení bombardéru však nelze nezávisle ověřit, ačkoliv mu nasvědčují i ruské záchranné akce.

Sestřelení má mít na svědomí ukrajinská protivzdušná raketová jednotka, ale Ukrajina nespecifikovala, jaký přesně systém použila. Mohla to být ale třeba střela z amerického systému MIM-104 Patriot, uvádí TheDrive. Tento systém mimochodem hlídá především Kyjev, případně jiná taktická místa, ale je možné, že Ukrajinci umístili některou z nově obdržených baterií u strategické Oděsy, z níž např. odplouvají transportní lodě.

Další americká pomoc přijde Ukrajině ještě do konce prosince 2023. Bílý dům našel způsob, jak obejít nesouhlas republikánů

Hadí ostrov, u něhož k sestřelení ruského Su-24 údajně došlo, je od pevniny vzdálený více než 40 kilometrů, a incident znovu dokazuje, že je protivzdušná obrana Ukrajiny schopna zasahovat nad Černým mořem i z takové dálky. Na ochraně západní části má obrovský zájem hlavně proto, že tudy vede tzv. obilný koridor. Ten ale Rusko od léta 2023 nerespektuje a útočí v jeho trase i na cizí nákladní lodě, jak ArmádníZpravodaj upozorňoval.

Článek Ukrajina sestřelila ruský bombardér Suchoj Su-24 v Černém moři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina má dostat lodě od spojenců

I přes konec obilné dohody, který zajišťovala lodím s obilím bezpečnost i před ruskými útoky, lodě z ukrajinských přístavů vyplouvají. Hrozí jim ale nebezpečí, jelikož Rusko nectí konvence a útočí i na civilní plavidla, jak jsme na ArmádnímZpravodaji informovali. Vedle toho ale hrozí i nebezpečí ze strany min, které v moři rozmístily obě strany. Ukrajina chce proto lodím poskytovat ochranu, a to prostřednictvím lodí od spojenců, uvádí MilIn.

Ukrajinský člunový dron Sea Baby může ovládat celé Černé moře, prokázal to při útocích na Krym; Rusko je proti němu bezradné

Není přesně jasné, jaká plavidla má Ukrajina obdržet. Aktuálně má ve službě dvojici minolovek, Černihiv a Čerkasy, kterou dostalo v létě 2023 od Velké Británie, napsal NavalNews. Jde o plavidla britské třídy Sandown speciálně zkonstruovaná k vyhledávání a likvidaci min. Jsou 52,5 metrů dlouhá a mají výtlak 500 tun, a dosahují rychlosti pouhých 13 uzlů. K boji se příliš nehodí, jejich nejsilnější zbraní je rychlopalný kanon ráže 30 milimetrů.

Ukrajina bude mít alespoň jednu korvetu

Mnohem lepší je k ochraně moderní korveta Ivan Mazepa, což je plavidlo turecké třídy Ada postavené pro Ukrajinu v Turecku. NavyRecognition uvádí, že bylo na vodu spuštěno v říjnu 2022, ale zatím zřejmě není dokončené. Poté by se však mělo stát vlajkovou lodí ukrajinského námořnictva. Jedná se o loď dlouhou 99,5 m a s výtlakem 2 300 tun. Vyzbrojena má být protilodními střelami RGM-84 Harpoon a protiletadlovými střelami MICA.

iZdroj fotografie: Nicholas Stevenson / Creative Commons / OGL

O tom, jaké další lodě může mít Ukrajina k dispozici, nejsou informace, sama disponuje jenom několika hlídkovými čluny. Za současné situace by asi nebyl problém ochránit trasu nákladních lodí před minami ani ruskými plavidly, neboť je země dokáže udržet z dosahu pomocí střel z pobřeží. Pokud by je ale chtěla chránit i před leteckými útoky, potřebovala by buď kvalitní stíhací letouny, jimiž ale slíbené General Dynamics F-16 Fighting Falcon nebudou, nebo nějaká plavidla s protivzdušnou obranou středního či dlouhého dosahu.

Mimo nich by ale mohla problém do jisté míry vyřešit umístěním systému protiletadlové obrany. Sice aktuálně nemůže postrádat ani jeden jediný, ale jelikož se nedávno spojilo hned 20 zemí, které chtějí Ukrajině v tomto směru pomoci, je reálné, že se situace brzy změní. I tak by ale byla nejlepší kombinace i s lodí, která by mohla plavidla efektivně chránit i daleko od pobřeží.

Článek Ukrajina může ruskému terorismu zvednout prostředníček, nákladní lodě v Černém moři ochránit dokáže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruská střela zasáhla liberijské plavidlo

Hned po ukončení dohody začalo Rusko cílit na ukrajinskou infrastrukturu související z vývozem obilí. Zprvu se přitom vyhýbalo lodím, ale i to se nakonec změnilo. Portál MilIn uvedl, že na počátku listopadu 2023 zasáhla ruská střela nákladní loď plující pod liberijskou vlajkou v okamžiku, kdy vplouvala do přístavu v Oděské oblasti, a poničila její nástavbu. Jeden člověk byl přitom zabit a 4 další zraněni – jeden z nich musel být hospitalizovaný v nemocnici.

Russians have hit a commercial cargo ship with national flag of Liberia as it headed into the port of Odesa with a cruise missile.

Captain dead, 3 crew members injured. pic.twitter.com/q3mIdVd89N

— Jay in Kyiv (@JayinKyiv) November 8, 2023

Za útokem měl stát ruský letoun, který odpálil střelu Ch-31. Ta je nejčastěji využívána na útoky proti radarům, ale existují i její protilodní verze, uvádí Military-History. Střela je kolem 600 kilogramů těžká a v protilodní verzi má mít dosah 50 km, i když některé zdroje uvádí o 20 km větší. Ch-31 se pohybuje vysokou nadzvukovou rychlostí a určena je hlavně pro útoky na menší plavidla do velikosti torpédoborce. Pro obchodní lodě bez možnosti jakékoliv obrany představuje přirozeně veliké nebezpečí, což si Rusko jistě dobře uvědomuje.

Prodej obilí je pro Ukrajinu důležitý

Útoky na obilnou infrastrukturu mohou mít hned několik důvodů. Jedním z nich je je bezesporu skutečnost, že prodej zemědělských produktů je významným příjmem Ukrajiny, a Rusko se tím snaží oslabit její ekonomiku. Druhým významným důvodem může být snaha přenést válku do jiných zemí. Ukrajinské obilí odebírají hlavně země v Africe a na Blízkém východě, jeho nedostatek však může vést k hladu a vysokým cenám potravin, což zase může obyvatele těchto zemí přimět k emigraci. Nejčastěji přitom do evropských zemí podporujících Ukrajinu.

Ukrajinský člunový dron Sea Baby může ovládat celé Černé moře, prokázal to při útocích na Krym; Rusko je proti němu bezradné

Rusko se ale rovněž může tímto krokem ucházet o přízeň některých afrických zemí. Ostatně také ohlásilo, že dodá 6 africkým státům zdarma 200 tisíc tun svého obilí, uvádí Reuters. Jejich náklonost se může Kremlu hodit v mezinárodním společenství, třeba při hlasování v OSN. I Ukrajina ale může útočit na lodě s ruským obilím, neboť má námořní sebevražedné drony schopné operovat po celém Černém moři. Pro nákladní plavidla by byly smrtelným nebezpečím, ale Ukrajinci, na rozdíl od Rusů, dodržují konvence, a na civilní lodě neútočí.

Článek Na rozdíl od Ukrajiny nectí Rusko konvence a neváhá zaútočit ani na civilní nákladní loď, i když při tom zabije nevinné lidi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Podvodní dron dlouhý asi 6 metrů

Informace o ukrajinském podvodním dronu Marichka jsou skoupé, a lze tedy vycházet převážně ze zveřejněných a částečně zastřených snímků na sociálních sítích. Ty ukazují jakési velké torpédo nebo malou ponorku o délce zhruba 6 m a průměru 1 m, o pohon se má pak starat 6listá vrtule, a v zadní části jsou kormidla. Další specifikace však nejsou oficiálně známy, ale nejspíše by sloužil jako dálkově naváděné torpédo. Jeho cena je 10 milionů korun.

Ukraine revealed a new naval drone called Marichka
If you want to know more about the project: https://t.co/CfOUIRrOxC pic.twitter.com/Geay2mWHmD

— Saint Lancet (@LancetSain3697) September 30, 2023

Vzhledem k tomu, že na zveřejněných snímcích nejsou vidět žádné otvory pro přísun vzduchu, lze předpokládat, že je pohon Marichky čistě elektrický, ale otázkou je, jak může být rychlá. Její konstruktéři tvrdí, že má operační dosah až 1 000 kilometrů, což by znamenalo, že by se dron mohl dostat do jakékoliv oblasti Černého moře. Ruské lodě by se tak před ním nemohly schovat, max. v uzavřeném přístavu. I na takový by s ním však mohli Ukrajinci zaútočit, a případně ho využít i k další destrukci důležitého Kerčského mostu.

Navádění pod vodu je obtížné

Vyvinout podobný dron rozhodně není jednoduché, protože pokud se bude pohybovat pod hladinou, není snadné s ním udržovat komunikaci, aniž ho řídit. Vyloučeno tak není, že budou komunikační systémy umístěny na nějakém stožáru, což ale není vzhledem k vlnobití na moři jednoduché řešení, a navíc by to mohlo polohu dronu prozrazovat, a ruským námořníkům tak umožnit jeho zničení. Plavba pod hladinou je přitom největší devizou Marichky, dokázala by se tak efektivně skrýt před odhalením a kdykoli zaútočit.

Ukrajinský člunový dron Sea Baby může ovládat celé Černé moře, prokázal to při útocích na Krym; Rusko je proti němu bezradné

Takové ponorné plavidlo by mj. umožnilo i útoky na přístavy nebo chráněná místa, ruské námořnictvo totiž mnohá zabezpečilo překážkami proti hladinovým dronům. Marichka by je ale teoreticky mohla podeplout. I tomu se dá sice bránit, ale pro ruské námořnictvo by to znamenalo vynaložit další zdroje a úsilí. Ukrajinci naznačují, že by Marichka mohla sloužit i jako průzkumný dron, který by nahradil ponorky, jimiž nedisponují. Jiným typem využití by mohlo být zásobování speciálních jednotek na pobřeží, například na Krymu.

Ačkoliv platí, že lze každou zbraň zničit (a u těchto ukrajinských dronů tomu nebude jinak), je potřeba na některé vynaložit značné úsilí. Navíc je pravděpodobně nutné bojovat proti takovým levnější zbraní, a neriskovat lodě, ponorky nebo jiná plavidla. Nelze si příliš představit, že by se jakékoliv ruské plavidlo v Černém moři ještě odvážilo vůbec vyplout z chráněného přístavu, i když ani ten není zárukou bezpečí, jak zjistila třeba ponorka Rostov na Donu.

Článek Zatím nejlepší pohled na ukrajinský ponorkový dron „Marichka“, který drží ruským lodím „kudlu na krku“ – už jednoduše nevyplují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Těžký úděl černomořské flotily

Původní odhady ruského námořnictva byly takové, že jeho vojenským lodím v Černém moři nehrozí prakticky žádné nebezpečí. Ukrajinské námořnictvo bylo krátce po začátku invaze v podstatě zdecimováno – mnoho lodí mu zničily ruské bomby, jiná plavidla raději potopili sami Ukrajinci, aby nepadla do rukou nepřítele. Nicméně poté, co se ukrajinská armáda vzpamatovala z prvotních útoků, rozpoutala v Ruskem ovládaných vodách hotové peklo.

Už v dubnu 2022 dokázali Ukrajinci potopit raketový křižník Moskva, vlajkovou loď černomořské flotily. Podle dostupných informací k tomu použily ukrajinské síly turecký dron Bayraktar TB2, který odvedl pozornost protiletadlové obrany plavidla, a následné dílo zkázy dokonaly protilodní střely R-360 Neptun. Jednalo se přitom o první potopenou ruskou vlajkovou loď od roku 1905. Celá situace se hrubě podepsala na prestiži ruského námořnictva, silně zamávala s morálkou invazních sil, a zdiskreditovala celou ruskou armádu.

Ruské přístavy opakovaně v plamenech

Co trvá ruská invaze, jsou ruské nebo Ruskem okupované přístavy pod pravidelnými útoky, k nimž Ukrajina využívá drony nebo sabotážní jednotky. Obě tyto skupiny již způsobily ruské armádě nemalé ztráty. Obvyklým terčem útoků je krymský přístav Sevastopol, ruský Novorossijsk, případně i přístavy v okupovaných částech Ukrajiny.

Improvizovaná bariéra z potopených lodí je poměrně účinná a Krymský most může ochránit, i tato stará taktika má ale slabiny

Ruská armáda musela na stále se zvyšující počty útoků reagovat. Uzavřela proto přístavy pro civilní plavidla a posílila námořní hlídky, namontovala radary, přesunula protiletecké systémy, a u kriticky ohrožených míst dokonce potápí vlastní plavidla, mezi nimiž pak natahuje sítě, aby tak zabránila útoku podvodních a hladinových dronů. Ale ani taková bezpečností opatření nezabránila ukrajinským dronům pokračovat v nájezdech na zakotvená plavidla.

V srpnu 2023 byla během dalšího koordinovaného útoku námořních dronů v blízkosti ruského přístavu Novorossijsk značně poškozena výsadková loď třídy Ropucha Olenengorsky Gornyak. To způsobilo, že se část ruských plavidel rozptýlila po Černém moři. V září 2023 pak byla podobným způsobem poškozena i ponorka Rostov na Donu třídy Kilo, která je na odpis, a cílem byla i výsadková loď Minsk, tedy plavidlo třídy Ropucha.

Ukrajinské „Dítě moře“ straší ruské námořníky

Kyjev ušel na poli vývoje bezpilotních prostředků během krátké doby opravdu velký kus cesty. Ukrajinské bezpilotní kamikadze plavidlo Sea Baby (česky Dítě moře) je toho důkazem. Již na první pohled vychází ze stejné koncepce jako mimořádně pokročilý ukrajinský námořní dron MAGURA V5, ale přesné specifikace Sea Baby jsou samozřejmě tajné. Dle odhadů je však jeho délka stejná jako u MAGURA V5, tedy 5,5 metrů, a šířka kolem 1,5 metrů. Maximální rychlost má pak dosahovat zhruba 70 km/h.

Ruská Černomořská flotila je zranitelná i v samém nitru, dron může napadnout její lodě kdykoliv a minimálně je na měsíce poškodit

Podle šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SSU) Vasylie Maliuka nesly drony během útoku na Olenengorsky Gornyak 450 kg výbušniny, přičemž každý dron unese až 850 kg trhaviny na vzdálenost až 833 námořních mil. Jak je dron ovládán, však neupřesnil, ale pravděpodobně je v režii operátora, ačkoliv nelze vyloučit ani určitou míru autonomního řízení. Olenengorsky Gornyak zasáhly dva ukrajinské drony a způsobily mu v trupu otvory o velikosti 4×3 m. Ruské plavidlo zachránilo jenom to, že nebylo na otevřeném moři a dostalo se včas do přístavu.

Článek Zkáza je to bolestivá, ruské lodě v Černém moři nejsou v bezpečí nikde. Ukrajinský dron si podá i obra jako Olenengorsky Gornyak se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.