Proč teď a proč „křápy“

Označit Mi-24 nebo Mi-17 za bezcenné vraky by bylo přehnané. Ještě v roce 2022 velitel maďarského letectva generálmajor Nándor Kilián v rozhovoru pro Janes připustil, že Mi-24 by teoreticky mohly sloužit až do roku 2032. Jenže ve stejném rozhovoru dodal klíčovou větu: po ruské invazi na Ukrajinu a následných sankcích je další spolupráce s Moskvou na dodávkách dílů a integraci nové výzbroje prakticky nereálná.

A právě tady se sovětské dědictví proměnilo ve slepou uličku. Maďarsko ještě v červenci 2016 podepsalo kontrakt na generální opravu čtyř Mi-17 v Rusku za téměř 4 miliardy forintů, zhruba 300 milionů korun. Kupovalo si tím čas, aby mezi dosluhující flotilou a novými stroji nevznikla nebezpečná mezera. Únor 2022 ale celý tento překlenovací scénář překreslil. Přístup k náhradním dílům se zkomplikoval, opravy v ruských závodech přestaly být politicky i prakticky průchodné a ekonomika provozu stárnoucích strojů se definitivně zhroutila.

Mi-24 ve verzích D a V, které Maďarsko provozovalo, přitom nebyly slabé stroje. Nesly pohyblivý čtyřhlavňový kulomet JAkB-12,7 ráže 12,7 mm, protitankové řízené střely 9K113 Šturm s doletem kolem 5 kilometrů a bloky 80mm neřízených raket S-8. Maximální rychlost kolem 335 km/h z nich dělala jeden z nejrychlejších bitevních vrtulníků své doby. Problém nebyl v tom, co uměly, ale v tom, že je už nebylo čím krmit.

Dvě platformy místo dvou epoch

Maďarsko nezvolilo cestu přímé náhrady, nekoupilo těžký západní bitevní vrtulník typu AH-64 Apache nebo AH-1Z Viper, jak to udělalo třeba Česko s americkými stroji H-1. Místo toho vsadilo na dvouplatformní model od jediného výrobce.

Airbus H145M, lehký víceúčelový vrtulník o hmotnosti kolem 3,7 tuny. Přebírá roli lehkého průzkumného a ozbrojeného stroje i běžné podpůrné úkoly. Maďarské kusy jsou vybaveny systémem HForce, balistickou ochranou a elektronickými protiopatřeními. Objednávka dvaceti kusů padla v červnu 2018.

Airbus H225M Caracal, střední víceúčelová platforma s kapacitou až 28 vojáků, podvěsnou nosností 4 750 kg a doletem 920 km. Maďarská konfigurace zahrnuje HForce, 20mm kanon a kulomet MAG58 ráže 7,62 mm. Šestnáct kusů Budapešť objednala v prosinci 2018 a stroje jsou určené pro transport, bojové pátrání a záchranu (CSAR) i speciální operace.

Pro srovnání: Mi-17 nabízel přepravu zhruba 24 vojáků a podvěsnou nosnost kolem 4 000 kg, ale bez moderní avioniky a s kompletní závislostí na ruském servisním řetězci. H225M ho v transportní roli nejen nahrazuje, ale přidává ozbrojenou schopnost a plnou kompatibilitu s aliančními systémy.

Co tím Maďarsko získalo? Jednotnou logistiku od jednoho výrobce, moderní avioniku, interoperabilitu s NATO a servisní nezávislost na Moskvě. Co opustilo? Těžkou specializovanou bitevní platformu. H145M ani ozbrojený H225M nejsou ekvivalentem pancéřovaného Mi-24 s jeho organickou palebnou silou. Budapešť se rozhodla, že univerzálnost a udržitelnost jsou důležitější než čistá palebná síla jednoho typu.

Kolik to stálo

Přesnou celkovou cenu všech 36 vrtulníků včetně doprovodných balíků maďarská vláda ani Airbus veřejně nezveřejnily. Doložitelný je výrok tehdejšího ministra obrany Tibora Benkőho v maďarské televizi M1 z července 2018: dvacet H145M včetně výcviku, náhradních dílů a technické podpory stálo zhruba 100 miliard forintů, tedy v přepočtu přibližně 6,5 miliardy korun. Cena šestnácti těžších H225M v otevřených zdrojích chybí, ale vzhledem k tomu, že jde o výrazně větší a komplexnější stroj, lze předpokládat, že celková investice do obou typů se pohybuje v řádu desítek miliard korun.

Součástí přechodu není jen nákup strojů. Na jaře 2026 Maďarsko v Szolnoku otevřelo nový hangárový komplex pro celou flotilu. Jde o přestavbu kompletní vrtulníkové infrastruktury, od údržbových hal přes simulátory až po skladovací kapacity pro západní munici a díly. Nové Airbusy navíc už před rozlučkou se sovětskými stroji prošly reálným nasazením, mimo jiné při hašení požárů, takže náhrada není jen papírová.

Maďarské obranné výdaje přitom v posledních letech rostly. Podle dat NATO dosáhly v roce 2024 odhadovaných 2,13 % HDP. Budapešť tedy dvouprocentní aliační cíl plní a vrtulníkové akvizice jsou součástí tohoto širšího trendu, ne jedinou položkou, která by ji k hranici dotlačila.

Širší trend: sovětské vrtulníky mizí z NATO

Maďarsko není osamělé. Analýza portálu Defence24 z roku 2022 mapovala náhradu ruských vrtulníků napříč východním křídlem NATO, od Polska přes Bulharsko, Chorvatsko a Slovensko až po Česko. Válka na Ukrajině celý proces urychlila: evropským provozovatelům se ze dne na den zhoršil přístup k dílům i opravám.

Český případ je zajímavý právě v kontrastu s maďarským. Česká armáda své bitevní Mi-24/35, přezdívané „ďáblův kočár“, vyřadila v roce 2023 a nahradila je americkými vrtulníky: osmi víceúčelovými UH-1Y Venom a čtyřmi bitevními AH-1Z Viper za 17,6 miliardy korun. Praha si tedy na rozdíl od Budapešti pořídila specializovaný bitevní vrtulník. Zároveň ale transportní Mi-171Š nevyřadila, naopak v prosinci 2020 uzavřela s LOM Praha smlouvu na modernizaci patnácti kusů za 1,2 miliardy korun a počítá s nimi ještě zhruba do druhé poloviny třicátých let. Česko tak zvolilo smíšenou cestu: západní bitevníky, ale sovětské transportéry si zatím nechává.

Co bude s vyřazenými stroji

Oficiální maďarská rozlučka z června 2026 oznamuje konec služby Mi-17 a Mi-24, ale o dalším osudu strojů mlčí. Zda budou sešrotovány, prodány, převedeny do muzejních sbírek, nebo případně darovány (třeba Ukrajině, která sovětské typy aktivně používá ve válce trvající už přes čtyři roky), z veřejných zdrojů nelze potvrdit. Budapešť to jednoduše neoznámila.

Na szolnockém letišti teď stojí řady nových Airbusů v olivové barvě s maďarskými kokardami. Sovětská éra maďarského vrtulníkového letectva trvala déle než většina kariér pilotů, kteří v ní sloužili. Skončila ne proto, že by stroje nemohly vzlétnout, ale proto, že svět, který je vytvořil a udržoval, přestal existovat.

Článek „Sbohem, sovětské ‚zgardy‘.“ Maďarsko se po 40 letech loučí s vrtulníky Mi-17 a Mi-24. Nahradí je západní za miliardy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Osmnáct strojů: co přesně Maďarsko získalo

Číslo 18 neznamená otevřenou sérii ani příslib dalších objednávek. Je to uzavřený akviziční rámec, finální počet, na kterém se Budapešť se Švédskem dohodla. Všech osmnáct letounů patří do rodiny Gripen C/D, tedy starší exportní generace, kterou Saab dodává od konce devadesátých let.

Starší neznamená zastaralé. Maďarské stroje prošly modernizací označovanou jako MS20 Block 2, která přinesla:

• radar PS-05/A Mk4 s vyšším výkonem,
• datový link Link 16 a šifrovanou hlasovou komunikaci NATO,
• identifikační systém IFF Mode 5,
• integraci řízené střely vzduch-vzduch Meteor a IRIS-T,
• naváděnou pumu GBU-49 pro útoky na pozemní cíle.

Po tomto upgradu dokáže Gripen C/D v jednom letu plnit roli stíhačky, úderného letounu i průzkumného prostředku. Maďarské ministerstvo obrany to výslovně označuje za víceúčelovou schopnost čtvrté generace. A pro každodenní provoz menšího aliančního státu to dává smysl.

Na co Gripeny stačí, a na co ne

Maďarské vzdušné síly s Gripeny drží nepřetržitou pohotovost QRA nad vlastním územím. Čtyřikrát vedly misi Baltic Air Policing nad Pobaltím, společně s Itálií kryly vzdušný prostor Slovinska a podílely se na ochraně slovenského nebe. To jsou reálné alianční úkoly, které osmnáctka zvládá.

Jenže „první liga“ aliančního vzdušného boje dnes vypadá jinak. Británie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Dánsko a Spojené státy už operují F-35 páté generace, stroje s technologií stealth, pokročilou senzorovou fúzí a schopností fungovat jako datový uzel celé bojové sestavy. Německo, Španělsko a další státy létají na nejnovějších verzích Eurofighteru s radarem AESA CAPTOR-E a systémem elektronického boje Praetorian. Při cvičení Ramstein Flag 2026 startovaly F-35 z Dánska, Itálie, Norska a USA v jedné formaci.

Maďarský Gripen C/D po upgradu komunikuje přes Link 16, nese Meteor s dosahem přes sto kilometrů a má slušný radar. Ale nemá stealth. Nemá úroveň senzorové fúze, kterou nabízí Gripen E, natož F-35. A nemá kolem sebe ekosystém tankerů, letounů včasné výstrahy a prostředků elektronického boje, který z jednotlivého letounu teprve dělá součást síťově vedeného boje. Osmnáct Gripenů C/D je plnohodnotná národní flotila. Není to vstupenka mezi vzdušné velmoci aliance.

Český kontext: stejná generace, jiná trajektorie

Česko dnes létá na stejných Gripenech C/D. Rozdíl je v tom, kam obě země míří. Praha 3. června 2025 odsouhlasila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, ale výslovně jako překlenovací řešení před příchodem F-35, jejichž první kusy mají dorazit v roce 2031. Česká flotila se přitom zmenší na dvanáct strojů.

Maďarsko je dnes početně silnější: osmnáct kusů oproti českým dvanácti. Česko je ale dál v přechodu k páté generaci. Budapešť žádný veřejně oznámený plán na nástupce nemá.

Obě země přitom spolupracují. V květnu 2024 se na základně v Čáslavi uskutečnilo cvičení Lion Effort 2024 s českými, maďarskými a švédskými Gripeny. Trénovaly se společné operace, tankování za letu, blízká letecká podpora i boj v rušeném elektromagnetickém prostředí. Právě tenhle uživatelský ekosystém drží menší gripenovské státy pohromadě a zvyšuje reálnou hodnotu strojů, které na papíře vypadají jako „jen“ čtvrtá generace.

Proč Budapešť nesáhla po něčem novějším

Gripen E, který Švédsko formálně převzalo v říjnu 2025 a Brazílie už nasazuje v ostré pohotovosti, přináší generační skok: radar AESA, infračervený vyhledávač IRST, novou architekturu elektronického boje, silnější motor, delší dolet a deset závěsníků místo osmi. V červnu 2026 Saab představil i dvoumístný Gripen F. Nová generace není powerpointová vize, je to provozní realita.

Maďarsko přesto zvolilo jinou cestu. Rozšířilo zavedenou, prověřenou schopnost o čtyři další kusy stejného typu, převzalo vlastnictví a zajistilo si podporu na další dekádu. Oficiální zdůvodnění mluví o rostoucím zahraničním angažmá a změněném bezpečnostním prostředí. Proč ne F-35 nebo Gripen E? Přímé vysvětlení Budapešť nezveřejnila. Dá se ale odhadovat, že rozhodly náklady, rychlost zavedení a kontinuita výcviku i logistiky. Přechod na nový typ by znamenal roky bez plné bojové schopnosti, luxus, který si menší stát na východním křídle NATO těžko může dovolit.

K tomu přibyla v říjnu 2024 švédsko-maďarská dohoda o průmyslové spolupráci: údržba, virtuální realita, umělá inteligence, aditivní výroba. Zní to moderně, ale je to zázemí pro provoz stávajících strojů, ne náhrada nové generace. A dokument sám je právně nezávazný.

Co bude po roce 2036

Servisní smlouva běží do roku 2036, Saab slibuje průběžné upgrady minimálně na další dekádu. Gripeny C/D budou létat dál a jejich bojová hodnota díky novému softwaru a zbraním poroste. Ale ne na úroveň páté generace. A ne na úroveň, která by Maďarsku umožnila hrát v aliančním vzdušném boji jinou roli než regionální obranu a policejní mise.

Pokud Budapešť nechce po roce 2036 řešit náhradu pod tlakem, rozhodnutí o nástupci musí padnout nejspíš v první polovině třicátých let. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se o tom byť jen začalo jednat.

Osmnáct Gripenů je pro Maďarsko maximum, které dává smysl v logice menšího státu: dostupná, rozšířená a udržovaná flotila pro každodenní obranu nebe. Na víc si Budapešť zatím nesáhla, a veřejně ani nenaznačila, že by chtěla.

Článek Maďarsko už má kompletní flotilu 18 Gripenů. Staré verze stačí, ale první ligu v NATO hrát nebude se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co znamenalo „16 let vydírání“ v praxi

Orbánova vláda nastoupila v roce 2010 a od té doby systematicky testovala hranice jednomyslného rozhodování v Radě EU. Tři epizody ilustrují mechanismus nejlépe:

• Rozpočtová krize 2020. Maďarsko spolu s Polskem zablokovalo celý sedmiletý rozpočet EU i fond obnovy Next Generation EU. Důvod? Nový mechanismus podmiňující čerpání peněz respektem k právnímu státu. Evropský parlament situaci popsal jako bezprecedentní blokaci, která ohrožovala pandemickou reakci celé Unie.
• Zmrazené fondy. Komise postupně pozastavila přístup Maďarska k miliardám z kohezních programů i plánu obnovy, v jednu chvíli šlo o více než 21 miliard eur. Důvodem byly nevyřešené problémy s korupcí, střetem zájmů, veřejnými zakázkami a nezávislostí justice.
• Ukrajinské balíky. Při schvalování 90miliardového úvěru pro Ukrajinu v únoru 2026 musela Rada sáhnout po režimu posílené spolupráce a výslovně vyjmout Maďarsko, Česko a Slovensko z financování, aby se balík vůbec pohnul.

Orbán nevyhrával spory obsahově. Vyhrával tím, že ostatní nechtěli čekat.

Kdo je Anita Orbán a co přesně řekla

Jmenuje se stejně jako bývalý premiér, ale příbuzenský vztah mezi nimi neexistuje. Anita Orbán je energetická expertka a budoucí místopředsedkyně vlády pro zahraniční věci v kabinetu Pétera Magyara, jehož strana Tisza získala ve volbách 12. dubna 2026 dvoutřetinovou většinu.

Při slyšení před parlamentním výborem 11. května formulovala tři pilíře nového kurzu:

1. Veto přestane sloužit jako nástroj domácí kampaně.
2. Maďarsko se vrátí do západního spojeneckého systému jako předvídatelný partner.
3. Cílem je splnit maastrichtská kritéria a přijmout euro do roku 2030.

Zároveň odmítla posílání maďarských vojáků na Ukrajinu, prozápadní obrat tedy neznamená automatické přijetí každého maximalistického bezpečnostního požadavku. Jde o návrat k vyjednávání, ne o bezpodmínečnou kapitulaci.

Co musí Budapešť splnit, než se peníze pohnou

Komise drží 27 takzvaných supermilníků, bez jejichž naplnění nemůže vyplatit ani cent z plánu obnovy. Patří mezi ně funkční Integrity Authority, protikorupční task force, přísnější majetková přiznání, transparentní veřejné zakázky, možnost soudně napadnout nečinnost vyšetřovatelů a plná spolupráce s evropským úřadem OLAF.

Technická jednání mezi Komisí a nastupující vládou proběhla už 17. a 18. dubna 2026, tedy ještě před inaugurací Magyara. Brusel mluví o „skutečném pokroku“, formulace, která signalizuje podmíněnou ochotu, nikoli euforii. Nulová tolerance platí dál: bez splnění všech milníků žádná výplata.

Ambice přijmout euro do roku 2030 je v tomto kontextu spíš politický kompas než ekonomický plán. ECB v konvergenční zprávě z června 2024 konstatovala, že Maďarsko není v mechanismu ERM II a nesplňuje kritéria deficitu, inflace ani právní kompatibility centrální banky. Komise na podzim 2025 počítala s maďarským deficitem 4,6 % HDP v roce 2025 a 5,1 % v roce 2026, obojí nad tříprocentní referencí. Euro 2030 je tedy signál směru, ne termín příjezdu.

Co to znamená pro Česko a pro Unii

Pro Prahu mizí jeden konkrétní problém: riziko, že se podpůrné balíky pro Ukrajinu budou opakovaně zasekávat na maďarském vetu. Česká výjimka z financování 90miliardového úvěru zůstává právně nedotčena, ale politicky se mění kontext, V4 přestává být vnímána primárně jako blokovací platforma.

Pro Unii jako celek je dopad širší. Pokud Budapešť skutečně přejde z role spoilera do role vyjednavače, odpadá nutnost obcházet ji přes posílenou spolupráci a ad hoc výjimky. Krizová rozhodnutí, od sankcí po rozpočtové rámce, se mohou vracet do standardní procedury. Méně obcházení, víc předvídatelnosti.

Symbolický detail to podtrhuje: Tisza avizovala návrat vlajky EU na fasádu parlamentu, odkud ji Orbánova vláda v roce 2014 sundala.

Slova versus reformy

Největší změna není v tom, že Budapešť mluví proevropsky, to by byl jen převlečený kabát. Změna je v tom, že nová vláda explicitně pojmenovává mechanismus, který hodlá opustit: veto jako domácí politický nástroj. Tím přesouvá těžiště z obsahu sporů na způsob, jakým je vede.

Brusel zatím reaguje přesně tak, jak by měl: jedná, ale nepouští peníze. Skutečný test přijde před létem, kdy musí maďarský parlament schválit protikorupční legislativu a posílit nezávislost justice. Teprve pak se ukáže, jestli věta z 11. května byla začátkem nové éry, nebo jen její nejhezčí reklamou.

Článek 16 let Orbánova vydírání končí. Kandidátka nové maďarské vlády vzkázala EU větu, která všechno mění se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak funguje mechanismus, který sem nepatří

Princip dlouhého zpětného pohybu hlavně, anglicky long recoil, je elegantní, ale složitý. Po výstřelu se hlaveň i závěr pohybují společně dozadu na dráze delší, než je celý náboj. Na konci dráhy zůstane závěr zachycen. Hlaveň se vrací vpřed, přičemž odemkne rotující hlavu závěru. Teprve poté se uvolní závěr, vysune prázdnou nábojnici a doslane další náboj do komory.

U samonabíjecích brokovnic, kde tlaky a energie výstřelu jsou řádově vyšší, dává takové řešení smysl, protože pevné uzamčení chrání střelce i zbraň. U malé pistole v ráži 7,65 mm? Tam si s tlakem poradí i prostý dynamický závěr, jaký používaly soudobé browningy nebo walthery. Frommer Stop tak nese náklady složitosti, aniž by její ráže tu složitost vyžadovala.

Záměr, ne omyl

Bylo by snadné odbýt Frommerův přístup jako konstruktérský úlet. Jenže on na principu dlouhého zákluzu stavěl systematicky, už u starších modelů, které předcházely Stopu. Svůj uzamykací mechanismus průběžně patentově rozvíjel, jak dokládá mimo jiné americký patent z roku 1915. Frommer neřešil otázku „jak pistoli co nejvíc zjednodušit“, ale „jak ji udělat maximálně pevnou“.

K tomu si nechal laborovat vlastní náboje: 7,65 mm Frommer obsahoval 0,26 g bezdýmného prachu oproti 0,22 g u standardního 7,65 Browning a dosahoval asi o 20 m/s vyšší úsťové rychlosti. Silnější labrace měla využít pevnější uzamčení. Rozměrově se oba náboje lišily jen v setinách milimetru a VHÚ potvrzuje, že použití běžného střeliva Browning u Stopu nic nebránilo. Původní náboje Frommer se dávno nevyrábějí, ale 7,65 Browning zůstává běžným standardem, najdete ho třeba v aktuální nabídce Sellier & Bellot.

Válka, která prodala čtvrt milionu „kuriozit“

Rakouské ministerstvo války o nabídky budapešťské zbrojovky zpočátku nejevilo zájem. Zlom přišel v roce 1915, kdy válečná nouze o krátké zbraně převážila nad výhradami k neobvyklé konstrukci. Podle Armament Research Services dostala FÉG objednávky celkem na 200 500 pistolí; do 1. října 1918 armáda převzala 140 230 kusů. Studie maďarského zbrojního průmyslu uvádí celkovou produkci blížící se 250 000 exemplářům mezi lety 1912 a 1918.

Frommer Stop sloužila u Landwehru i dalších složek monarchie a vedle vojenských zakázek zaznamenala výrazný civilní úspěch. Po válce pokračovala jako maďarská služební pistole pod označením 19M. Plošné zavedení u československých složek z dostupných zdrojů doložené není, ale jednotlivé kusy se na českém území vyskytovaly jako dědictví po monarchii. Jeden z nich, vyrobený roku 1918, získalo pražské VHÚ v roce 1959 převodem z Krajské správy ministerstva vnitra.

Předimenzovaná, ale ne nefunkční

Srovnání s dobovou konkurencí ukazuje, o kolik víc materiálu a práce si Stop žádala. Walther Model 4 ve stejné ráži měřil asi 151 mm a vážil kolem 522 g; Frommer Stop dosahovala 165 mm a 590 g. Walther přitom vystačil s prostým dynamickým závěrem, který American Rifleman popisuje jako „velmi jednoduchý mechanismus“. Méně dílů znamenalo levnější výrobu, snazší rozborku v poli a menší šanci na závadu.

Frommer Stop podle VHÚ nepatřila mezi bezproblémové konstrukce. Fungovala, uzamčení drželo spolehlivě, ale každý cyklus zahrnoval víc pohyblivých kroků než u konkurence. Pro armádu, která potřebovala rychle vyzbrojit statisíce mužů, to nebyl ideální kompromis, a přesto jej válečná potřeba přijala.

Co z toho zbývá dnes

Kdo by dnes chtěl Frommer Stop vlastnit jako sběratelský kus, musí počítat s tím, že funkční exemplář nespadá pod volnou výjimku pro historické zbraně. Zákon č. 90/2024 Sb. považuje za historickou jen palnou zbraň vyrobenou do 31. prosince 1890, pistole z roku 1912 tedy patří do kategorie R3, tedy registrace s individuálním policejním povolením. Jiný režim má až znehodnocený kus.

Frommer Stop zůstává důkazem, že v dějinách zbraní nerozhoduje jen technická elegance. Někdy stačí, aby konstrukce fungovala dostatečně dobře ve chvíli, kdy ji svět zrovna zoufale potřebuje. Čtvrt milionu vyrobených kusů je na „nepochopitelnou“ pistoli docela přesvědčivé číslo.

Článek Malá maďarská pistole dostala nepochopitelný mechanismus z brokovnic. Frommer Stop popírá logiku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na Ukrajině jsou stovky Maďarů

Kolik občanů Maďarska v současné době bojuje na ukrajinské straně proti Rusku, není oficiálně známé. Wikipedia uvádí, že v roce 2023 bylo v ukrajinských ozbrojených silách zhruba 400 občanů Maďarska, ale v současné době to samozřejmě může být o něco méně, protože je známo, že desítky z nich v boji padly. Vláda Viktora Orbána dokonce nechtěla přijmout tělo Maďara, který padnul v boji na Ukrajině, a perzekuovala jeho rodinu.

Být občanem Maďarska a vydat se bojovat za Ukrajinu je bráno za trestný čin. Militarnyi uvádí, že Orbánova vláda takovým lidem hrozila vězením, jelikož maďarské zákony občanům zakazují službu v ozbrojených silách jiných států bez povolení maďarských orgánů. Jenže proruská Orbánova vláda taková povolení samozřejmě nevydávala. Armádní Zpravodaj připomíná, že podobné zákony platí i v jiných státech včetně České republiky, ale tam dobrovolníci měli šanci souhlas prezidenta získat. I když ne všichni ho nejspíše mají, a tedy riskují.

Orbán byl silně protiukrajinský

Vztahy Ukrajiny a Maďarska pod vládou Viktora Orbána byly dlouhodobě napjaté. BalkanInsight uvádí, že po ruské invazi na Ukrajinu byla v Maďarsku běžně šířena kremelská propaganda, a Orbán měl dokonce dostávat peníze od ruské mafie. Vztahy obou zemí se pak ještě zhoršily v posledních měsících. Orbán obviňoval Ukrajince, že záměrně neopravují ropovod Družba poškozený Rusy, kterým do Maďarska proudila ruská ropa.

A také v předvolební kampani šířil informace o tom, že Ukrajina může v zemi organizovat nějaké teroristické akce. Což je těžký paradox, jelikož theWashingtonPost uvádí, že chtěli Rusové zinscenovat na Orbána atentát, aby došlo k ovlivnění voleb. Armádní Zpravodaj se domnívá, že by k tomu došlo tak, aby z toho vyšli špatně Ukrajinci s tím, že to měli nařídit.

Hungarian citizens in the rows of the Armed Forces of Ukraine
by u/Igor0976 in ukraine

Prohra Orbána v parlamentních volbách znamená, že se vztahy zemí nejspíše zlepší, i když je nejspíše těžko představitelné, že půjde o spojenectví. Vítěz voleb Péter Magyar vyzval Orbána, aby ještě před koncem své vlády odblokoval technické veto na půjčku evropských 90 miliard euro pro Ukrajinu, uvádí EuroNews. Z toho lze usuzovat, že vysloveně protiukrajinský být nehodlá. Ovšem jestli dá Maďarům povolení bojovat na Ukrajině, není známo.

Článek Na truc kremelské páté koloně. Maďaři se vzepřeli Orbánovi, aby zdvihli prostředníček Putinovým hordám. A bude hůře se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bojovat by mu nedovolili, tak prostě utekl

Aser Benjamin narozený v roce 2004 byl vojákem z povolání v maďarských ozbrojených silách, ale v březnu 2023 se nedostavil do služby a bylo proti němu zahájeno trestní řízení. Podle zjištění Aser informoval svého nadřízeného, že se chystá bojovat na Ukrajině, což by mu dle Armádního Zpravodaje nebylo vzhledem k postojům země nikdy povoleno.

Německo koupí další F-35. Ale jeho letectvo zdaleka nebude nejsilnější v Evropě, i když na ruské Su-57 postačí

Podle nepotvrzených informací sloužil Acer Benjamin u 3. samostatné útočné brigády a zabit byl v boji proti Rusům krátce poté, co oslavil 21. narozeniny. Jeho otec by ho přitom rád pohřbil v Kyjevě nebo v Torontu – do Maďarska se totiž vrátit nemůže, neb v roce 2010 uprchl do Kanady kvůli politickému pronásledování, tvrdí publikace Telex.

„Miloval vojenské vybavení a vojenskou strategii a už v osmi letech kreslil tanky. Chtěl bych, aby byl Benji pohřben v Kyjevě nebo Torontu. Ale určitě ne v Maďarsku, protože pak bych nemohl navštívit jeho hrob. Dalším aspektem je, že Benjámin se svými činy a rozhodnutími jasně postavil na stranu ukrajinského lidu; vzhledem ke známým právním důsledkům by se do Maďarska zřejmě nikdy nevrátil. Proto jsem vyjádřil svůj záměr pohřbít svého syna v Kyjevě. Benjáminovo srdce a duše byly spojeny s Ukrajinou a ukrajinským lidem,“ řekl otec.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že může na Ukrajině sloužit v rámci mezinárodní legie de facto kdokoliv, kdo ji chce bránit. V roce 2024 vznikl také dokument, který popisuje její působení, přičemž v ní tehdy sloužili dobrovolníci z 55 zemí světa. Její velikost lze ale blbě odhadovat, jelikož se neustále mění a je do jisté míry utajována.

V dobách největšího rozmachu měla čítat až 60 000 jednotek, které bojovaly po boku těch z ukrajinských ozbrojených sil, ale stejně tak plnily samostatné mise. V jejích řadách jsou totiž nejenom běžní civilisté, kteří jenom chtěli pomáhat, ale také bývalí elitní vojáci, a mnozí rovněž vystoupili z profesionální armády, aby se mohli bojů zúčastnit.

Záběry ukazují, jak MiG-29 zničil Rusům životně důležitý most a zcela je odřízl. Nejdříve ovšem padla PVO

Mezi dobrovolníky byly přitom i opravdové kapacity světového formátu. Armádní Zpravodaj například upozorňoval hned po začátku války, že střílí proti ruským jednotkám kanadský odstřelovač francouzského původu přezdívaný Wali. Ten drží řadu světových rekordů, například zásah nepřítele na 3 540 metrů, ale ten byl později překonán ukrajinským odstřelovačem, a to o 350 metrů. Zlikvidoval tehdy ruského vojáka na skoro 4 km.

Článek Mladý maďarský voják utekl, aby bojoval za Ukrajinu. Rusové ho v bitvě zabili. Tělo zpět do vlasti nemůže, otce politicky pronásledují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Maďaři sbírali informace o PVO a místních lidech

Co přesně zahraniční rozvědka zamýšlela dělat, není jasné, ačkoliv Ukrajinci uvádí, že bylo jejím úkolem shromažďovat informace o vojenské bezpečnosti Zakarpatské oblasti, hledat slabá místa v pozemní a vzdušné obraně, a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel, zejména scénáře jejich chování, pokud by do regionu vstoupila maďarská vojska.

Video a galerie: velkolepá oslava vítězství v 2. světové válce v Moskvě. Rusko ukázalo vojáky i techniku, která chybí na frontě

Následky vážného obvinění na sebe nenechaly dlouho čekat a došlo k vyhoštění jak dvou agentů pracujících na Ukrajině s diplomatickým krytím, tak na oplátku k vyhoštění dvou ukrajinských diplomatů z Maďarska, uvádí Reuters, kteří jsou údajně také špioni. Nepřipomíná to trochu ruský styl, který je ostatně mnohým vlastní? Armádní Zpravodaj zjistil, že tamní ministr zahraničí, Péter Szijjártó, ve svém prohlášení uvedl, že to považuje za ukrajinskou propagandu.

Zároveň se ovšem nezdá, že by dokázal tvrzení o působení maďarské rozvědky na území Ukrajiny věrohodně vyvrátit. Ve veřejném prostoru také redakce Armádního Zpravodaje zachytila mnoho názorů, že maďarská vláda neuvádí pravdu a záměrně společnost dezinformuje. Zda je to i tento případ, však ukáže až šetření – je možné, že se do něj vloží zahraniční odborníci.

Slušné posílení: Ukrajina dostala 3 slovenské houfnice Zuzana 2. Rusy ztrestají na více než 40 km až 5krát za minutu

„Poprvé v historii Ukrajiny Bezpečnostní služba Ukrajiny odhalila agentskou síť maďarské vojenské rozvědky, která prováděla špionážní činnost ke škodě naší země,“ stojí v úvodu zprávy bezpečnostní služby Ukrajiny, která o tomto incidentu informovala.

Oba agenti byli po odhalení sledováni a ukázalo se, že jeden z nich například osobně prozkoumal rozmístění obranných sil a souřadnice protiletadlových raketových systémů S-300 v regionu, načež odjel do Maďarska, aby předal informace dalšímu účastníkovi.

Článek Skandál nejvyššího kalibru: maďarská rozvědka špehovala Ukrajinu a ohrožovala její bezpečnost. Zjišťovala umístění S-300 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V ČR sice Lynx neuspěl, ale má co nabídnout

KF41 Lynx je v České republice poměrně známé, protože patřilo mezi uchazeče o zakázku na nová BVP české armády, ale neuspělo – porazilo ho totiž švédské CV90, z nichž bude přes 200 postaveno u nás, jak Armádní Zpravodaj psal. Neznamená to však, že by bylo méně kvalitní – opak je pravdou. Jednou z jeho předností je veliká modularita, jak jsem zjistil na stránkách společnost Rheinmetall, díky níž ho lze používat s různými úpravami a nástavbami v mnoha rolích. Také proto si ho zjevně zvolila maďarská armáda, kde už začne brzy sloužit.

iZdroj fotografie: Rheinmetall Defence / Creative Commons / CC BY-SA

Bojové vozidlo pěchoty Lynx je jedním z nejnovějších na světě, jeho původní varianta KF31 byla veřejnosti představena v roce 2016, KF41 pak o dva roky později, jak potvrzuje Wikipedia. Má to být jedno z nejlépe chráněných BVP na současném trhu, i když bude podle mě vždy záležet například na úrovni přídavného pancéřování nebo instalaci systému aktivní obrany. Obecně je známo pouze to, že by KF41 Lynx mělo být odolné proti munici střední ráže a poskytovat vysokou ochranu proti výbuchům min a nástražných náloží.

Výzbroj KF41 Lynx záleží na verzi, je variabilní

Parametry vozidla se liší podle toho, v jaké konfiguraci je postaveno. Z technické prezentace jsem zjistil, že váží od 34 do 50 tun a může mít odlišnou výzbroj – nejčastěji bývá vyzbrojeno věží s kanonem ráže 35 mm a koaxiálním kulometem, ale kanon může mít ráži i 30 mm, s nímž se KF41 Lynx ucházel o zakázku u AČR. Sloužit pak může i jako nosič minometu a později by měl dorazit i s kanonem ráže 120 mm. Známé jsou jsou však i varianty, kdy s modulem Skyranger slouží jako systém PVO, který má opět objednaný Maďarsko.

Rheinmetall vytvořil BVP Lynx „nové generace“, které patří k nejlepším. Česko ho přesto odmítlo, úspěch má ale v Řecku nebo Maďarsku

V konfiguraci klasického BVP má KF41 Lynx tříčlennou osádku a v zadní části prostor pro 8 členů výsadku, který vystupuje po zadní výklopné rampě. Jeho maximální rychlost je pak kolem 70 km/h a lze předpokládat, že se objeví ve více armádách, neboť Rheinmetall poskytuje licence na jeho výrobu. Je to i příklad Maďarska, případně Ukrajiny, kde jsou vozidla produkována. Objevit by se pak měla i ve výzbroji řecké nebo rumunské armády.

Článek 1. maďarský prapor bude složený z bojových vozidel pěchoty KF41 Lynx, která AČR odmítla a dala přednost jiným se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Maďarsko by mělo být soudržné s EU

Jeden diplomatů Evropské unie údajně řekl, že zablokováním sankcí si Maďarsko zahrává s ohněm a nastražuje bombu v rámci transatlantických vztahů. Další dva evropští diplomaté však mezitím uvedli, že byla na poslední chvíli uzavřena dohoda, která má odvrátit maďarskou hrozbu v narušování prodloužení sankcí, a to výměnou za zmíněné prohlášení.

Studie: kdo že (ne)podporuje Rusko ve válce? Evropa a Čína mu na výrobu zbraní prodaly stroje, náhradní díly i materiál za obří částky

V jakém rozsahu má být zajištěno, není upřesněno, ale Pravda uvádí, že by mělo prohlášení EU znovu potvrdit závazek pomoci Ukrajině obnovit a stabilizovat její infrastrukturu a řešit otázku dodávek plynu a ropy. Obě komodity sice odebírají evropské země stále méně, kvůli čemuž také Ruské federaci rekordně stoupl schodek státního rozpočtu, ale stále sem míří přes 50 % jeho exportu, jak ArmádníZpravodaj informoval v lednu 2025.

Agentura Bloomberg potom s odvoláním na své zdroje uvedla, že je Maďarsko připraveno stáhnout svůj nesouhlas s prodloužením sankcí, a naopak je tedy podpořit. Jde to ruku v ruce se slovy Kaji Kallasové, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která v rozhovoru řekla, že očekává dohodu na prodloužení sankcí vůči Rusku, uvádí Europa.

Amerika na válce na Ukrajině slušně vydělala. V roce 2024 utržila za vývoz zbraní obří sumu, o 29 % více než předchozí rok

Připomeňme snad ještě, že Viktor Orbán vystupuje proti vojenské pomoci Ukrajině dlouhodobě. Například v prosinci 2023 ArmádníZpravodaj, že zablokoval obří částku, z níž měla země žít další 4 roky, ale zdaleka nejde o první případ „nesoudržnosti“. Viktor Orbán se celou dobu hájí tím, že zastupuje v první řadě zájmy Maďarů a podporuje rychlé ukončení války na Ukrajině mírovou cestou, avšak ničeho konkrétního se mu v této otázce dosáhnout nepodařilo.

Článek Maďarsko konečně přichází k rozumu a souhlasí s prodloužením sankcí proti Rusku. Ale výměnou žádá prohlášení ve svůj prospěch se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina do EU chce a provádí reformy

Evropská komisařka pro rozšiřování EU, Marta Kos, je přesvědčena, že bude v roce 2025 možné otevřít první a třicátou první kapitolu při jednáních o členství Ukrajiny v Evropské unii. Během rozhovoru jí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský sdělil, že o to stojí a udělají vše pro to, aby se tak stalo. A zatím to vypadá příznivě, jelikož Ukrajinci plní, co mají, uvádí Pravda.

Ukrajina chce mír ještě letos. Potřebuje však pevné bezpečností záruky, jinak ji Vladimir Putin celou zničí, tvrdí V. Zelenskyj

„Ukrajině se reformy daří, ale musí to být reformy udržitelné. Podporujeme je. Takže když mluvíme o tom, co s nimi lze dělat, je možné, že letos otevřeme první kapitolu jednání, a dokonce i třicátou první o zahraniční politice. Tedy pokud splní, co slíbila, a pokud budeme mít v Radě úspěšný postup,“ cituje Martu Kos tisková agentura Interfax.

Jednání o vstupu do EU jsou přitom rozdělena do 35 sekcí seskupených do šesti oblastí, které jsou postupně otevírány s ohledem na pokrok v jejich provádění kandidátskou zemí, vysvětluje Evropský parlament. Pouhá jednání však nestačí, členství Ukrajiny v EU musí být schváleno jednomyslně Evropskou radou, a to hned 3krát – nejdříve musí odsouhlasit zprávu o prověření, poté stanovení referenčních hodnot, a nakonec výsledné stanovisko o (ne)přijetí.

V. Putin se chce údajně sejít D. Trumpem kvůli válce na Ukrajině. Ten má už připravenou taktiku, jak dosáhnout míru

Není však jisté, že k tomu dojde, jelikož třeba Maďarsko dlouhodobě vystupuje proti vstupu Ukrajiny do EU i NATO, Ta se i proto nechala podle AlJazeera slyšet, že je připravena ho zastoupit v obou uskupeních, pakliže by se chtělo připojit k bloku vedeného Ruskem.

Článek Jednání o vstupu Ukrajiny do EU mohou začít už letos. V reformách se jí daří, ale Maďarsko může být proti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dělo zvládne vzdušné cíle do 3 km

Systém Skyranger 30 vyvinul německý Rheinmetall, který ho představil v roce 2021. Společnost na svých stránkách tvrdí, že ho lze využít proti vzdušným cílům na krátkou a velmi krátkou vzdálenost, ale stejně tak proti pozemním cílům. Vybavený je standardně dělem 30×173 milimetrů KCE, ale existuje i verze s kanonem ráže 35 milimetrů. První ze zmíněných má přitom dosah 3 km a účinná je proti letadlům, vrtulníkům, řízeným střelám a dronům. K tomu má i moderní detekční systémy včetně radaru AESA a pasivních detektorů.

iZdroj fotografie: Rheinmetall

Jelikož se jedná o samostatnou věž, výrobce ji může integrovat na různá vozidla. Defence-Blog uvádí, že konkrétně Maďarsko ji chce umístit na podvozek bojového vozidla pěchoty KF41 Lynx, které si rovněž pořizuje – doplňovat ji pak mají protiletadlové střely Mistral. Třeba Německo zase instaluje věž Skyranger 30 na kolový transportér Boxer, a Dánsko si ji objednalo na transportér Mowag Piranha V, ale v obou případech bez nějakých raket.

Mistral prodlužují dosah na 7,5 km

Za střelami Mistral stojí francouzský koncern MBDA a existují v několika variantách; jednou z nich je třeba Mistral ATLAS RC, kdy je střela namontovaná na střeše vozidla. Je tedy pravděpodobné, že bude maďarské řešení na věži Skyranger 30 velice podobné, i když zatím není jasné, kolik střel bude osádce k dispozici. Mistral ATLAS RC jsou přitom tepelně naváděné, a MBDA na svých stránkách uvádí, že jsou schopné zasahovat cíle do vzdálenosti 7,5 kilometrů v maximálně výšce 6 km, což by mělo min. na levnější FPV drony stačit.

Ukrajinci si z darovaných raket Mistral a pick-upů Fiat udělali vlastní mobilní protiletadlový systém

Kombinace rychlopalného kanonu a protiletadlových střel však není novinkou. Například Rusko má systém Pancir na podvozku nákladního automobilu, případně starší pásový 9K22 Tunguska. Americká námořní pěchota zase používá LAV-AD s dělem ráže 25 mm a střelami FIM-92 Stinger. Na druhou stranu, v mnoha armádách podobné systémy najít nelze. Jejich výhodou je jakási univerzálnost, na delší vzdálenost lze použít střely, a na kratší a proti levným dronům zase kanon, neboť náboje do něj jsou mnohem levnější než protiletadlové střely.

Článek 2v1 systém protivzdušné obrany Skyranger 30 pro Maďarsko principem žádná novinka není, ochranu jednotkám však zajistí slušnou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Maďarsko pomoc vetovalo, ale není to konec

Viktor Orbán je jediný z vůdců evropských států, který s finanční pomocí Ukrajiny nesouhlasí. „Shrnutí z noční směny: veto na další peníze pro Ukrajinu,“ cituje France24 Orbánův komentář na sociálních sítích. Peníze přitom mají sloužit na financování potřeb Ukrajiny v příštích 4 letech. Reuters pak také upozornil, že Viktor Orbán v minulosti spojoval pomoc Ukrajině s uvolněním evropských peněz pro Maďarsko.

Neschválení tohoto balíku ovšem neznamená, že by nastala úplná stopka evropské pomoci Ukrajině. Uvedl to dle BBC nizozemský premiér Mark Rutte: „Máme ještě nějaký čas, Ukrajina v příštích několika týdnech nebude bez peněz.“ Evropští lídři tak budou o pomoci „žlutomodré“ zemi nadále vyjednávat, protože má zablokovaný balík obsahovat peníze nejenom pro Ukrajinu. Nebude to ale hned, další summit je nejspíše v plánu koncem ledna 2024.

Malý postup Ukrajinců přinesl zdánlivě bezcennou „hromadu hlíny“ u Horlivky. Do zajetí jim navíc padlo 5 Rusů

Ukrajina v současnosti čelí velikým potížím, a to nejenom těm finančním. Po její nevydařené letní ofenzivě totiž začalo postupně přebírat iniciativu na frontě Rusko, a podle všeho se rozhodně nechystá polevit. „Když dosáhneme našich cílů, bude mír,“ cituje TheGuardian ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina ale zcela bez prostředků nezůstává, ještě do konce prosince 2024 jí má dorazit americká pomoc, a to již 53. v řadě.

Článek Orbán zablokoval evropské peníze pro Ukrajinu, ta z nich přitom měla „žít“ další 4 roky. Ještě to ale bude mít dohru se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Maďarsko dostalo 2 baterie NASAMS

Maďarsko, podobně jako Česko, na tom není s protivzdušnou obranou dobře. Jeho dosud nejsilnější zbraní byly stárnoucí systémy 2K12 Kub (stejné má AČR), a i když byly modernizovány, nepatří již k nejschopnějším. Doplňuje je sice ještě francouzský systém krátkého dosahu Mistral, ale ani to nestačí. Maďarsko proto v roce 2020 objednalo systém středního až dlouhého dosahu NASAMS, za nímž stojí společností Kongsberg a Raytheon. Portál Defence-Blog uvedl, že země zatím dostala 2 první baterie, a že další 4 dorazí v roce 2024.

100% úspěšný, zatím: Amerika chrání Kyjev protivzdušným systémem NASAMS, který hlídá i Washington. Patří k nejlepším na světě

Systém NASAMS má několik výhod – jednou z nich je jeho odzkoušení v boji, neboť ho spojenecké země již v roce 2022 dodaly na Ukrajinu, kde se jeho schopnosti i střely mimořádně osvědčily v sestřelování ruských řízených raket odpalovaných z lodí, ponorek nebo letadel. Vedle toho je systém účinný proti letadlům, vrtulníkům nebo dronům, i když si naopak neumí poradit s balistickými raketami nebo hypersonickými střelami.

NASAMS používá rozšířené střely

Z dalších výhod lze pak jmenovat munici, protože NASAMS primárně využívá americké střely vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM určené pro letadla, takže jich je dostatek, neboť byly zavedeny v mnoha západních zemích. Do nejnovějších verzí systému lze pak použít i tepelně naváděné AIM-9X Sidewinder nebo střely z německého systému IRIS-T, který si na Ukrajině jeden čas držel 100% úspěšnost, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali. V současné době je NASAMS ve výzbroji již 15 zemí, což z něj dělá jeden z nejrozšířenějších systémů středního dosahu.

Protivzdušná obrana ČR je extrémně žalostná: před čím by nás dokázala ubránit, když nemá skoro nic použitelného?

Výrobce, společnost Kongsberg Defence & Aerospace, na svých webových stránkách uvádí, že jeden systém obsahuje kromě velitelského stanoviště také aktivní 3D radar Raytheon AN/MPQ-64F1 Sentinel, pasivní elektro-optický a infračervený senzor, stejně jako několik odpalovacích systémů s raketami. Zasáhnout přitom může až 72 cílů v jednom okamžiku, a to podle typu použité střely do vzdálenosti až 50 kilometrů. Otevřená architektura má potom umožňovat začlenění i dalších systémů, které jsou nyní ve vývoji.

Článek Bezpečné Maďarsko zajistí norský NASAMS zocelený válkou na Ukrajině, ruské hrozby zvládne. Země na tom byla stejně bídně jako ČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Maďarsko má velmi blízko k Rusku

V Maďarsku se politici ještě vůbec nerozhodli, kdy zařadí jednání o vstupu Švédska do NATO na program jednání parlamentu, takže k tomu ani nemusí v roce 2023 dojít. Tvrdí, že existuje řada důvodů, proč se jim do hlasování nechce – třeba velmi přátelské vztahy Budapešti s Moskvou. Například DailyNewsHungary informoval o postoji předsedy parlamentní frakce vládní strany Fidesz, jímž je Gergely Gulyás, podle něhož vznáší Švédsko proti Maďarsku mnohá obvinění. Týkat se mají hlavně stavu jejich demokracie a dalšího dění.

iZdroj fotografie: Námořnictvo USA

O tom, že mohou stát za blokováním vstupu Švédska i zájmy Ruska, pak také nelze téměř vůbec pochybovat. Vstup Švédska by totiž znamenal, že na severu Evropy vznikne spojenectví 3 ekonomicky vyspělých a vojensky relativně silných států, tedy Norska, Švédska a Finska, které je schopné reagovat na jakékoliv pokusy Ruska o destabilizaci regionu. A kdyby se tak stalo, pro Rusko by se v podstatě uzavřelo celé Baltské moře, které by bylo jakýmsi rybníkem NATO. Snáze by bylo možné také střežit námořní a vzdušný prostor severně od Evropy.

Švédsko je vojensky relativně silné

Samotné Švédsko je vojensky velmi silné, jako neutrální stát udržovalo moderní ozbrojené síly schopné reagovat na ohrožení ze strany SSSR, a později i Ruska, i když s ním přímou hranici nemělo. Portál GlobalFirePower řadí Švédsko na 37. místo v indexu vojenské síly na světě – disponuje přitom 36 tisíci členy vojenského personálu a ve výzbroji má například 121 tanků, 71 bojových letadel nebo 7 korvet a 5 velmi obávaných ponorek.

Britsko-švédské kladivo na tanky NLAW trápí na Ukrajině ruskou armádu. Je to zbraň pro odvážné obránce

Řadu zbraní se navíc Švédsko snažilo vždy vyrábět doma a produkuje řadu špičkových systémů. V Česku jsou známé hlavně bojové letouny Saab Jas-39 Gripen používané českým letectvem, nebo bojová vozidla pěchoty CV90 kupovaná českou armádou. Za zmínku ale může stát třeba i dělostřelecký systém FH77BW L52 Archer, ve světě velmi oblíbené pancéřovky Carl Gustav, a ponorky třídy Gotland s pohonem nezávislým na vzduchu.

Švédský dělostřelecký systém FH77BW L52 Archer

Článek I Švédsko už konečně v NATO? Turecko svolilo, ale Maďarsko hájí i ruské zájmy. Přitom by šlo o silnou posilu schopnou odříznout Rusko se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Maďarský Leopard 2 zaměřuje přesněji

Tanky Leopard 2A7HU jsou v podstatě tanky Leopard 2A7+, což je dosud nejmodernější do výzbroje zařazená verze používaná Bundeswherem. Maďarská verze je oproti ní jen mírně upravená pro potřeby tamní armády. Vyznačuje se např. i silnějším pancéřováním, především pak zesílením střechy, což může být důležité hlavně proti sebevražedným dronům, ale i střelám útočím svrchu. Vedle toho mají mít také vylepšené řízení palby a nový velitelský zaměřovač.

🇭🇺#Hungary: The first new Leopard 2A7HU arrived in Hungary today. The tank received a new Fire Control System, Remote Weapon Station, Commander’s Sight and reinforced roof protection.

In total, Hungary has ordered 44 Leopard 2A7HU tanks and 12 second-hand Leopard 2A4 tanks for… pic.twitter.com/LId7fEOkYz

— 𝕻𝖗𝖆𝖎𝖘𝖊 𝕿𝖍𝖊 𝕾𝖙𝖊𝖕𝖍 (@praisethesteph) August 22, 2023

Dnes nejskloňovanějšími verzemi Leopardů 2 jsou však ty poskytnuté Ukrajině, jejímiž nejmodernějšími jsou konkrétně 2A6. Ty mají s maďarským tankem shodný podvozek, ale stejné je i hlavní dělo, neboť 2A6 je prvním typem vybaveným kanonem ráže 120 milimetrů o délce hlavně 55 ráží. Předchozí typy Leopardu 2 mají přitom délku jen 44 ráží – delší dělo ovšem znamená vyšší přesnost a také vyšší průraznost některé munice.

Leopard 2A7HU je mnohem odolnější

U nejnovějších Leopardů 2 je ale především zvýšená ochrana za pomoci modulárního pancéřování. Viditelné je to hlavně na věži a v přední čísti trupu. Na mnoha kritických místech pak byla zesílena ochrana proti střelám typu RPG, a vyšší odolnost má i podvozek proti výbuchu min a nástražných náloží. Další změnou je použití dálkově ovládané zbraňové stanice FLW 200 s kulometem na věži tanku namísto dosud používaného kulometu MG3.

Česká armáda obdrží 14 starých tanků Leopard 2A4, a to darem od Německa za pomoc Ukrajině. Ta už s nimi má své plány

Hmotnost tanku je zhruba 66,5 tun, a výkonnostně se podobá předchozím verzím, resp. dosahuje rychlosti až 72 km/h a dojezd má až 450 kilometrů. Zajímavý je i pro českou armádu, protože ta by ráda získala alespoň 77 tanků Leopard 2A8, což je teprve chystaná nejmodernější verze. Měla by přímo vycházet z 2A7HU, ale být navíc osazena systémem aktivní ochrany Trophy a schopností fúze senzorů, což zlepší situační povědomí osádky. Vyloučené pak nejsou ani další úpravy, které mohou vycházet ze zkušeností z bojů na Ukrajině.

Článek Hluboce modernizované maďarské tanky Leopard 2A7HU jsou na světě nejnovější, a přesto mají něco shodného s těmi na Ukrajině se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Země V4 budou cvičit společně

Maďarsko by první stroje mělo dostat v roce 2024. Letadlo L-39NG je stroj, na kterém by primárně měli společně cvičit vojenští piloti zemí V4. Tedy České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, na čemž se v minulosti představitelé armád těchto zemí údajně dohodli. Česko již má letouny objednané v počtu 4+2 kusy a očekává se, že jejich uživatelem se v budoucnu pravděpodobně stane i Slovensko.

Letoun z Area Vodochody vychází z úspěšného modelu L-39 Albatros, který se využíval a využívá v mnoha zemích světa. Společnost se proto rozhodla, že na jeho úspěch naváže a vytvoří cvičný podzvukový proudový letoun s nejmodernějším vybavením. V době italských spoluvlastníků firmy vznikla idea zabezpečit a nabízet postupnou modernizaci stávajících L-39 užívaných ve světě, kterých létá stále ještě velké množství, a to stavebnicovou metodou.

iZdroj fotografie: Uživatel Mossback / Creative Commons / CC BY-SA

Továrna počítala s tím, že chudší provozovatelé nepohrdnou možností levného upgradeování původní L-39 po jednotlivých systémech a konstrukčních celcích, například výměnou elektroniky v celém draku, hydrauliky, řízení, jindy výměnou motorové jednotky za novou FJ44, nebo se spokojí v první fázi jen s novým přístrojovým vybavením s průhledovým HUD displejem atd.

Tento program počítal s tím, že bude možné u olétaných strojů vyměnit podle zájmu a možností zákazníka třeba celý trup za nově zkonstruovaný a především staré křídlo za nové, tzv. „mokré“ s nádržemi v křídle. Finální podobou takto modernizovaného stroje pak měla být verze L-39NG. V první fázi tehdy továrna vytvořila demonstrátor L-39CW, kdy byla do staršího letounu zpětně zakoupeného na Ukrajině instalována nová avionika a motor FJ44-4M. Poprvé vzlétl v roce 2015.

Blíží se zahájení sériové výroby

V rámci následných majetkových změn se změnily i priority nových majitelů společnosti. Největší pozornost zaměřili na finální produkt, letoun L-39NG. Ten v rámci předchozího „stavebnicového“ projektu vznikl jako z 99 % nový letoun, který vycházel ze zkušeností se starším drakem, ale obsahoval i mnoho změn. Napevno již počítá s takzvaným mokrým křídlem s palivovými integrálními nádržemi. V jeho konstrukci jsou důsledně používané kompozitní materiály, je tak proto lehčí.

Má i kratší příď než starý model, sací otvory motorů jsou menší, a tím vyvozuje i znatelně nižší aerodynamický odpor. Stejně jako modernizované letouny první fáze mají stroje L-39NG motory FJ44-4M s elektrickým startováním a plně digitálním řízením FADEC. Naprosto překonstruovaná byla i kabina, jež více připomíná verzi L-59. Piloti mají ovšem uvnitř k dispozici nejmodernější přístrojové vybavení s plně digitální avionikou (výrobce Genesys Aerosystems z USA) bez mechanické zálohy.

Ta má otevřenou architekturu a zahrnuje průhledové displeje HUD-39 (společnosti SPEEL Praha) či u každého pilota dvě obrazovky MFD IDU-680 6×8 palců. Poprvé letoun L-39NG v plné konfiguraci vzlétl 22. prosince 2018, přičemž mluvčí továrny tehdy sdělil, že Aero Vodochody registruje již 38 objednávek nového letounu. Optimismus tehdejších italských spolumajitelů a české firmy PENTA byl však podroben zkoušce trpělivosti.

Průběh testování nového letounu s povinnými atesty továrna nedokázala nijak urychlit. O projekt se tehdy již rok zajímali potenciálně noví vlastníci, jimiž byli Omnipol a maďarský investor, kteří tak v roce 2021 celý projekt i s podnikem Aero Vodochody včetně letiště odkoupili. Od té doby se projekt L-39NG, byť s malými peripetiemi, blíží k úspěšnému zahájení sériové výroby.

Letadlo nedosahuje rychlost zvuku

Stroj je 11,38 metru dlouhý a jeho rozpětí je 9,37 metru, výška činí 4,87 metru. Jeho prázdná hmotnost je 3,2 tuny a maximální vzletová hmotnost pak 5,65 tuny. Motor FJ44-4M je mu schopen dodat maximální rychlost 780 kilometrů v hodině. Letadlo vystoupá do výšky 10 670 metrů, počáteční stoupavost je 23 m/s. Jeho dolet je 1 900 kilometrů, pokud se na závěsníky umístí přídavné nádrže, pak 2 500 kilometrů. Kabina je dvoumístná.

iZdroj fotografie: Karel Šubrt / Creative Commons / CC BY-SA

Ačkoli je letoun primárně cvičný, je konstruován i pro možnost plnit bojové mise. Je vybaven pěti závěsníky (čtyři pod křídlem, jeden pod trupem), na které se dají umístit různé druhy zbraní, vybavení pro průzkum nebo přídavné nádrže. Vyzbrojen může být třeba pouzdrem HMP-250 či HMP-400 s kulometem M3P ráže 12,7 milimetru. Dále raketnicemi s neřízenými i řízenými raketami ráže 70 milimetrů či pumami o hmotnosti až 227 kilogramů včetně přesně naváděných GBU-12 Paveway II. Umístěny zde mohou být i střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder.

Nová letadla objednal třeba Senegal (4 kusy), Ghana (6 kusů) a Vietnam (12 kusů). Předpokládá se, že se objeví další zájemci z řad zemí, jež využívají staré L-39. Kromě armád si letouny chtějí koupit například soukromé společnosti, které se v USA zabývají komerčním výcvikem bojových pilotů například pro USAF, ale i pro civilní dopravní společnosti. Třeba společnost RSW Aviation v USA objednala v roce 2018 kromě modernizace svých stávajících L-39 i nových 12 kusů L-39NG. Objednané je má i portugalská společnost Sky Tech a Draken International.

Jaký zájem předpokládáte o nový L-39NG?

Zdroj: FrontierIndia

Článek Výrazně modernizovaný český L-39NG koupí i Maďarsko. Blíží se zahájení sériové výroby, zájemců je dost se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.