Sedm dovedností, které dělí připravené od nepřipravených

Caudillův seznam vypadá na první pohled banálně. Stavba úkrytu. Rozdělání ohně. Získání a úprava pitné vody. Orientace v terénu. První pomoc. Situační povědomí. A nakonec mindset, schopnost klidně se rozhodnout pod tlakem. Sedm bodů, které spojují přežití v lese s přežitím při povodni nebo blackoutu.

Překryv je větší, než byste čekali. Úkryt a teplo potřebujete v Krkonoších i při evakuaci z vytopené obce. Vodu musíte vyřešit na horské túře stejně jako při třídenním výpadku proudu. A první pomoc nerozlišuje, jestli se zranění stalo na hřebeni, nebo v zatopené ulici. Rozdíl je ve scénáři: v přírodě dominuje terén, počasí a navigace bez signálu; při katastrofě doma přibývá evakuace, zásoby a práce s informacemi z rádia.

Klíčové je, že Nature Reliance u každého bodu trvá na praktickém nácviku. Přečíst si, jak se staví přístřešek, nestačí. Caudill to shrnuje jednou větou: „Nevystoupáte na úroveň situace, spadnete na úroveň svého tréninku.“

Jak rychle se situace zvrtne

Podchlazení nepatří jen do arktických filmů. Podle U.S. Forest Service může vzniknout i při teplotách nad 4 °C, stačí promoknout v chladném dešti nebo spadnout do studeného potoka. Zákeřné je, že hypotermie napadá mozek: zhoršuje úsudek a koordinaci, takže člověk přestává být schopen si pomoct právě ve chvíli, kdy to nejvíc potřebuje.

U bleskových povodní jde o minuty. NOAA uvádí příklad horského potoka, který se z běžných patnácti centimetrů zvedl na tři metry za méně než hodinu. V českém kontextu to není abstrakce, Krizport Jihomoravského kraje řadí přívalové povodně a bouřky s nárazovým větrem mezi nejpravděpodobnější hrozby. A při blackoutu, který může spustit větrná smršť nebo námraza, se najednou ocitáte bez elektřiny, bez informací a bez fungující infrastruktury na několik dní.

Řetězec selhání je vždy podobný: zmatek, špatné rozhodnutí, zpoždění, fyzický kolaps. U srdeční zástavy mimo nemocnici v USA přežívá méně než 10 % postižených ošetřených záchrannou službou. Každá minuta bez resuscitace snižuje šanci. A právě proto Nature Reliance i armádní výcvik SERE staví psychiku a rozhodovací proces nad samotné vybavení, česká Vojenská policie Olomouc to formuluje jako „vůli žít a správné nastavení mysli“.

Největší slepá skvrna: nikdy jste to nezkoušeli

Položte si pět otázek. Umíte bez telefonu přečíst mapu a udržet směr? Založili jste někdy oheň ve vlhku? Vyzkoušeli jste filtraci nebo chemickou úpravu vody? Víte, jak zastavit masivní krvácení? Máte doma sbalené evakuační zavazadlo?

Pokud jste na většinu odpověděli ne, nejste výjimka. Australský Červený kříž v roce 2025 zjistil, že připravena byla jen třetina respondentů. Hlavní bariéry? „To se mi nestane“ a „není to na mém radaru.“ Reprezentativní český výzkum těchto konkrétních dovedností neexistuje, ale American Red Cross nastavuje laťku minima poměrně vysoko: znát lokální hrozby, mít nacvičený rodinný plán, připravený nouzový kit a alespoň jednoho člena domácnosti vyškoleného v první pomoci a resuscitaci.

Podle nás je největší problém právě ten rozdíl mezi „vím, že bych měl“ a „udělal jsem to“. Lékárnička bez znalostí je jen krabička s náplastmi a nadějí. GPS bez powerbanky je mrtvý displej. A evakuační plán, o kterém nikdo v rodině neví, není plán.

Co s tím: první kroky bez výmluv

Dobrá zpráva: základy se dají naučit rychle. American Red Cross cituje studie, podle nichž lze první pomoc učit i děti v krátkých blocích pod hodinu. V Česku nabízí Český červený kříž veřejné kurzy od čtyřhodinových po čtyřicetihodinové. Situační povědomí můžete trénovat při každé procházce, všímejte si východů, únikových cest, chování lidí kolem. Navigaci si vyzkoušejte s papírovou mapou města a vypnutým telefonem.

Pro outdoor dovednosti, jako jsou oheň, přístřešek nebo úprava vody, existují v Česku komerční survival školy jako Artio Survival Academy, Survival Club nebo Kurzy přežití, které nabízejí jednodenní i víkendové programy pro veřejnost.

A pak je tu evakuační zavazadlo. HZS ČR doporučuje konkrétní obsah:

• Pitná voda a trvanlivé jídlo (zásoby alespoň na 3 dny)
• Osobní doklady a hotovost
• Pravidelně užívané léky a lékárnička
• LED svítilna a FM rádio na baterie
• Mobil s nabíječkou a powerbankou
• Pevná obuv a pláštěnka

Jeden detail od Horské služby ČR, který nestojí ani korunu: před každým výletem předejte někomu svou trasu a předpokládaný čas návratu. Funguje to v horách, funguje to i ve městě při povodni.

Trénink pod tlakem, ne seznam na papíře

Armádní instruktoři SERE přizpůsobují kurzy konkrétnímu prostředí nasazení, jiná rizika čekají v Afghánistánu, jiná v Pobaltí. Civilista v Česku nepotřebuje přežít v džungli, ale měl by zvládnout chladný déšť v říjnových Beskydech, přívalovou povodeň na Moravě nebo třídenní výpadek elektřiny v paneláku. Prostředí se mění, jádro zůstává: úkryt, teplo, voda, orientace, první pomoc, čtení situace a schopnost jednat.

Caudill z Nature Reliance to opakuje jako mantru: nestačí číst, nestačí koupit, musíte to udělat. Pod stresem, v nepohodě, nanečisto. Protože až přijde ostrá situace, nebudete mít čas googlovat.

Článek Záchranáři varují: základní dovednosti přežití v přírodě i při katastrofě musí znát každý. Většina lidí ale nezvládne ani jednu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačí jenom mýdlo a benzín

K rozdělání ohně samozřejmě existují i komerční přípravky, včetně tuhých podpalovačů, které byly dříve běžné v mnoha domácnostech. Místo nich si ale můžete připravit účinnější náhradu, a to klidně doma (nebo raději někde na vzduchu), jak uvádí Cpykami. Stačí k tomu jenom dvě suroviny, které jsou dostupné – první je klasický benzín, a tou druhou mýdlo na praní. Jasně, benzín hoří, to je mi novinka – ono to ale není pouze o něm. A ne, není to ani napalm.

Jak vyrobit účinnou zápalnou směs

Mýdlo můžete k výrobě použít jakékoliv, dobré je ale 72procentní mýdlo na praní. Stačí to nejlevnější, které seženete za pár desítek korun, utrácet peníze za drahé je zbytečné a na efekt to nemá vliv. Pak už stačí jenom kostku mýdla nastrouhat na hrubém kuchyňském struhadle a mýdlové hoblinky nasypat do běžné plastové lahve o objemu 0,33 litru – na výrobu zápalné směsi jde o ideální velikost, ale samozřejmě jí lze připravit i více.

iZdroj fotografie: Malene Thyssen / Creative Commons / CC BY-SA

K těm potom přilijte benzín v takovém množství, aby dosahoval cca 1 cm od hrdla lahve. Následně v ní směs uzavřete a nechte 1 až 2 dny stát na nějakém teplejším místě (ne na slunci, ale aby nebyla v chladu). Benzín se s mýdlem pěkně promísí a vytvoří jakousi zápalnou pastu, kterou půjde z lahve velice jednoduše vymáčknout lehkým stisknutím, ale zároveň nebude tekutá, abyste jí nevymáčkli moc nebo jí něco nechtěně nepolili.

Vojenské a jiné triky pro přežití v přírodě i do běžného života: na ránu cukr, vodu získáte z indiánské studánky, močí se zbavíte bakterií

Takováto pasta hoří velice dobře za jakéhokoliv počasí, stačí ji jenom vymáčknout na kousek dřeva a zapálit. Chytí v podstatě okamžitě i za deště nebo silného větru, což bohužel o řadě tuhých podpalovačů tvrdit nelze, případně velice rychle zhasnou, když na ně naprší. Kdybyste přitom použili pouze benzín, nejspíše by velice rychle shořel, ale směs s mýdlem vydrží mnohem déle, a proto od ní velice dobře chytá i mokré dříví. Není sice k dennímu užívání, ale jako nouzová se v jistých situacích určitě hodí.

Zápalnou užívejte pouze venku

Ještě než se k vytvoření takového podpalovače odhodláte, mějte na paměti zásady bezpečné manipulace s hořlavými látkami. K rozdělání ohně pak není třeba příliš veliké množství směsi, obvykle stačí „kapka“ 2×2 cm. Třetinková lahev vám tedy vystačí poměrně dlouho. Pokud ale budete na ohni něco opékat, nezapomeňte počkat, dokud všechna směs vyhoří. Doma (v krbu, kamnech…) pak tuto směs vůbec nepoužívejte, pouze venku pod širým nebem a za předpokladu, že v okolí není nic, na co by se mohl oheň nekontrolovaně rozšířit.

Článek Způsob, jak rozdělat oheň i z mokrého dřeva a za silného větru. Znát by ho měl každý, je velice jednoduchý se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Usnout lze už do 60 sekund

Je známo, že během cvičení ani ostrého nasazení toho vojáci moc nenaspí. Nedostatek spánku přitom negativně ovlivňuje fyzickou i psychickou stránku, vnímání a celkový stav jedince. Když už se ale vojáci ke spánku alespoň na čas dostanou, je obtížné nabuzené tělo uklidnit a rychle usnout, takže ještě než pořádně „zaberou“, musí opět vstávat. Jak vojákům dopomoci alespoň k rychlému „powersleepu“ se zabývali psychologové z americké Námořní předletové školy:

• Vojákům nejdříve doporučí uvolnit obličejové svaly včetně čelistí, jazyka a svalů kolem očí
• Následně je třeba udělat to samé s rameny a celými horními končetinami
• Po úplném uvolnění má voják vydechnout, uvolnit hrudník a obě dolní končetiny, tím má první fázi usínání za sebou
• Během druhé fáze má voják mysl napřít na něco klidného a relaxujícího, nejlépe na nějakou činnost, kterou rád vykonává pro vlastní potěšení – může jít o rybaření, ležení v houpací síti apod., ale nikoliv o nic akčního a adrenalinového

Ovšem nutno podotknout, že je třeba být k rychlému usínání trénován, kýžený výsledek se pravděpodobně nedostaví hned napoprvé. V případě rutinního ovládnutí této metody však dokážete bez problémů usínat do minuty. To se bezpochyby hodí i v běžném životě, a zejména těm, kdo mají na spánek málo času a potřebují proto využít každou možnou minutu. A pokud potřebujete usnout v hluku, noste s sebou špunty do uší.

Cukr na odřeninu i jinou ránu

Některé metody vám běžně nepředávají ani zdravotníci nebo různí instruktoři, nejsou zkrátka obvyklé. Třeba cukr na ránu je hodně netradiční, avšak někdy používanou metodou při péči o povrchové rány a odřeniny, má totiž lidem málo známé účinky:

• Nejdříve je důležité ránu důkladně očistit tekoucí vodou nebo dezinfekčním roztokem; rána by měla být co nejčistší, aby voják předešel jinak možné infekci, případně eliminoval vše „cizí“, co by mohlo uškodit
• Na čistou a suchou ránu pak nasype cukr, který slouží jako osmotický prostředek, což znamená, že vytahuje ven z rány vlhkost – cukr tak může pomoci odsát bakterie a hnis, což přispívá k vyčištění rány
• Rána by měla být zakryta sterilním obvazem, aby nedošlo ke kontaminaci, obvaz by měl být pevný, ale nikoliv příliš těsný

Jedná se přitom pouze o první pomoc! V žádném případě o dlouhodobé řešení. Voják se pak musí tak či tak svěřit do péče lékaře / medika, který mu ránu ošetří a řádně převáže.

Udržení ohně pomocí soli

Kempování v přírodě je zážitek, ale je třeba se chovat ohleduplně a maximálně zodpovědně. Na některých místech přitom vůbec není povoleno oheň rozdělávat, a kde ano, měl by člověk vždy dbát, aby se nemohl z ohniště rozšířit. Zvýšená opatrnost je pak třeba i při použití – ta je totiž dobrá, pokud oheň vyhasl – ihned ho zase můžete rozhořet tím, že jí hodíte na žhavé uhlíky. Sůl obsahuje chemické sloučeniny, které fungují jako termický reaktant, a z uhlíků okamžitě vyletí plamínky. Velmi praktické při grilování a přípravě potravin na otevřeném ohni.

Jak si v přírodě obstarat vodu

Hydratace je nesmírně důležitá, a nemáte-li žádnou zásobu, zkuste se v přírodě podívat po zdrojích vody, někdy je najdete i tam, kde byste je nečekali:

• Najít jakýkoliv tok (řeku, potok, pramen…) nebo rybník, tůni aj. je nejlepší, vodu byste ale měli vždy přefiltrovat – pokud s sebou nemáte přenosný filtr, tak alespoň přes mech
• Dešťová a rosa jde „nachytat“ těžko, pomůže ale, pokud ji necháte stékat třeba po igelitu, pláštěnce, celtě, plachtě apod. do nějaké nádoby, v níž její střed zatížíte např. kamenem
• V zimě poslouží jako dobrý zdroj vody led a sníh, které stačí rozpustit
• Hydratovat vás může i různé jídlo, zejména tedy zelenina (třeba okurka, rajče) a ovoce (meloun, broskev, meruňka, ale i jablko…)
• Zní to paradoxně, ale také pod vyschlým vodním tokem můžete najít vodu, někdy totiž prostupuje zeminou i pod tím, co můžete vidět – zkuste proto kopat do hloubky, můžete narazit alespoň na malý zdroj vody
• Tzv. indiánská studánka se zaplní spodní vodou, pakliže na vlhkém místě vykopete díru asi 30 cm širokou a půl metru hlubokou (event. o něco více)
• V krajním případě je pak možné vypít vlastní moč (nikoliv však cizí)

Jednoduchý přístřešek máte za chvíli

Jestli musíte v přírodě přespat nebo se jenom schovat před deštěm či jinou nepřízní počasí, a není k dispozici žádný skalní útvar apod., můžete si snadno udělat přístřešek i z napadaných větví, případě je nasekat / utrhnout. Nejjednodušší je, pokud o něco zapřete klacky (např. o stěnu skály) ve sklonu asi 45 stupňů a přes ně potom skládáte jehličnaté nebo i listnaté větve, které při dostatečném množství nepropustí vodu ani vítr.

Moč využijete i jako dezinfekci

Sice to zní nechutně, ale moč funguje i jako desinfekce, kterou lze využít třeba k vyčištění rány nebo ošetření omrzlin, a stejně tak můžete tímto způsobem „vyčistit“ třeba veřejnou sprchu (nemáte-li k dispozici přezůvky), než si do ní stoupnete (bývá totiž líhní různých plísní, které za to opravdu nestojí). V příručkách z 1. světové války bylo dokonce doporučeno namočit močí šátek a přiložit ho přes dýchací cesty jako ochranu před plyny.

Několik dalších (nejen) vojenských triků

Podobných rad existuje obrovské množství, některé jsou přitom do běžného života užitečnější, jiné využijete pouze ve velmi specifické situaci, a jiné možná vůbec, následující se však hodí:

1. Chcete-li rychle a spolehlivě rozdělat ohně, zabalte trochu vazelíny vatového tamponu, a ten použijte jako podpalovač (v přírodě je pak dobré využít smůlu ze stromů)
2. Pokud chcete zbavit boty zápachu, vložte do každé z nich lístek šalvěje
3. Naučte se vázat základní uzle, hodí se to častěji, než si myslíte
4. Aby vám boty nesklouzávaly, udělejte několik uzlů podél tkaniček
5. Dámské tampony a vložky jsou perfektní prostředek k zastavení krvácení z povrchových poranění
6. Vložky navíc dobře fungují i jako tepelný izolant, vložte je do bot a neomrznou vám nohy
7. Nikdy nepijte vodu z podezřelého zdroje, otrava zkaženou vodou může člověka zabít do několika málo hodin
8. Mokré sirky nejrychleji usušíte v suchých vlasech
9. Vždy s sebou noste alespoň skládací nůž, má všestranné využití

Článek Vojenské a jiné triky pro přežití v přírodě i do běžného života: na ránu cukr, vodu získáte z indiánské studánky, močí se zbavíte bakterií se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mariňáci mají celou řadu strojů

Americká námořní pěchota má k nácviku podobných nehod speciální simulátor umístěný v bazénu, v němž mohou mariňáci trénovat opouštění velkých transportních strojů – třeba vrtulníku Bell UH-1Y Venom nebo Sikorsky CH-53E Super Stallion, případně i konvertoplánu Bell Boeing V-22 Osprey. Právě ty totiž nejčastěji startují z výsadkových lodí, a pokud dojde na nejhorší, mariňáci z nich musí umět uniknout.

iZdroj fotografie: Uživatel Airwolfhound / Creative Commons / CC BY-SA

Jak takový výcvik probíhá ukazuje video pod tímto článkem. Mariňáci při něm používají speciální kabinu zavěšenou na ramenu, v níž se potopí pod vodu – a stejně jako zmíněné letouny, i ta je vybavena sedačkami, okny nebo dveřmi a maketami zbraní, zkrátka vypadá vše přesně tak jako v reálném vrtulníku, konvertoplánu aj. Zároveň je ale ze stran volná, aby z ní bylo možné uniknout, a instruktoři mají k dispozici dýchací přístroje, takže se nikdo nemůže v případě nezdaru utopit. Kabina se navíc umí nejen potopit, ale ve vodě i převrátit.

Do popruhů se nesmíte zamotat

Mariňáci se musí v kabině připoutat k sedačkám, aby byli ve stejné situaci jako při klasickém letu. Odpoutat se mohou až ve vodě, což je pochopitelné, v případě pádu stroje by nepřipoutaný voják mohl snadno zahynout – nelze tedy předpokládat, že by létal bez zabezpečení. Právě vyproštění se z pásů však může být jedním z velkých oříšků, nejde totiž jenom o to pás rozepnout, ale také se do něj během dalších kroků nezamotat.

Následně musí námořní pěšáci otevřít únikové otvory (primárně jde o dveře a okna), jimiž se musí protáhnout a potápějící se kabinu opustit. Během výcviku si s sebou berou i zbraně, které ale při evakuaci nechávají uvnitř kabiny, ačkoliv na nějakém nepřátelském území by je museli vzít s sebou, aby se mohli bránit. Po opuštění stroje daleko od břehu pak musí bojovníci čekat, než pro ně přiletí (eventuálně připluje) pomoc.

Mají sice plavací vesty, ale ve vodě hrozí podchlazení, zejména v noci a obecně ve studených vodách. Nutno podotknout, že i když jde o vojenské cvičení, může se hodit i civilistům, kteří si například zaplatí vyhlídkový let nad městem a přilehlým mořem (třeba v New Yorku), nebo třeba vyrazí jako spolucestující malým letadlem, které bude muset nouzově přistát na vodě.

Článek Video: jak se dostat z potápějící se helikoptéry vysvětlují američtí mariňáci, postup může zachránit život i civilistům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Základem je vhodný úkryt

Před nepřízní počasí se nejlépe ukryjete v nějakém přístřešku. Co ale dělat, pokud poblíž vás žádný není? Musíte si ho postavit. Pokud máte štěstí, napadaného sněhu je dostatek, abyste si vykopali jeskyni přímo v něm. Nejprve sníh udusejte, aby byla jeskyně pevnější, následně vydlabejte vstup a vlastní nitro jeskyně. Pokud není stavba z nějakého důvodu možná, vykopejte alespoň příkop, který zakryjete plachtou. Neposkytuje takovou ochranu jako jeskyně, ale je to lepší než nic.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Při stavbě úkrytu si vždy dejte pozor, abyste se příliš nezpotili, nebo nepromokli. Pokud je vás vícero, ve stavbě se střídejte. Vsup do jeskyně také nezapomeňte zajistit plachtou, nebo větvemi, aby se zamezilo přísunu ledového vzduchu. Do stropu jeskyně propíchejte větrací otvory a pohlídejte si dostatečný přísun čerstvého vzduchu – v opačném případě by vám hrozila otrava oxidem uhličitým.

Udržte se v teple

Pokud vyrážíte do terénu, kde můžete očekávat podobné extrémní podmínky, je vhodné se na to dopředu připravit, konkrétně si s sebou vzít několik pomůcek pro rozdělání ohně. Vedle zapalovače si přibalte křesadlo a kvalitní podpalovač zabalený ideálně v nějaké voděodolné nádobě. Pokud tyto věci s sebou máte, čeká vás další náročný úkol – najít suché dříví, respektive suché natolik, aby hořelo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pravděpodobně jedinou možností je nalézt tzv. mrtvé dřevo, tedy padlý strom či větve. Dříví si přitáhněte do úkrytu a pomocí nože odřežte mokré části – střed je obvykle dostatečně suchý na to, aby hořel. Oheň rozdělejte na místě, ze kterého odstraníte sníh a kde vytvoříte z větví sušší podklad. Je vhodné také označit místo, kde jste např. kusem výrazně barevného oděvu. Záchranné složky vás tak snáze najdou.

Zdroj: Eurekacamping

Článek Buďte připraveni na extrémní počasí. Tipy, které můžou jednoho dne zachránit život se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

1. Ozbrojte se

iZdroj fotografie: Pixabay

Dobré zbraně by byly jistě základ. Pistole nebo útočná puška mohou pomoci nejen v případě napadení zombie, ale i proti dalším přeživším s nekalými úmysly či k lovu. Jejich nevýhodou je hlučnost, která k vám může nalákat ostatní a skutečnost, že vám jednou dojdou náboje. Nepostradatelný by byl jistě dobrý nůž a ruční zbraně jako sekera, mačeta a další. S těmi se nejen můžete bránit, ale jsou to i užitečné nástroje. Pořiďte si luk nebo kuši.

2. Obrňte se

Pokud nechcete, aby vás zombie pokousali, nebude od věci si nějak chránit tělo. Teoreticky ideální obranou by bylo rytířské brnění, ale to je velmi těžké a asi byste se v něm nechtěli pohybovat. Dobrou volbou by mohly bát plastové sportovní chrániče či štít, které v pohybu nebrání. Ale neochrání vám celé tělo.

3. Buďte v kondici

Protože nejlepší ochranou před zombie je útěk, budete se muset udržovat v dobré fyzické kondici. Tu navíc budete potřebovat i pro řadu fyzických činností, které zajistí vaše přežití. Pokud se budete muset vydávat do zastavěných oblastí pro zásoby, určitě by nebylo od věci znát základy parkouru. Přeskočit zeď nebo z domu na dům vás může jednou zachránit.

4. Mějte zdravotnické zásoby

iZdroj fotografie: Pixabay

Najít lékaře v době zombie apokalypsy bude nemožné. Jakékoli zranění nebo nemoc pro vás může být fatální. Udělejte si zásobu základních zdravotnických potřeb pro léčbu zranění nebo nemocí, včetně univerzálních antibiotik a dalších. Životnost léčiv bude omezená, z dlouhodobého hlediska bude dobré znát léčivé účinky bylin a triky, které se používaly před vznikem moderní lékařské vědy.

5. Spojte se

Logickým krokem pro přežití je větší skupina osob. Ta se může snadněji bránit proti nepřátelům nebo zombie. V případě vašeho zranění či nesnází vám ostatní pomohou. Být ve skupině lidí je dobré i pro psychiku. Nevýhodou mohou být spory uvnitř komunity, proto je vhodné zavést pravidla soužití. Snažte se zůstat ve spojení i s jinými skupinami, mohu mít něco, co akutně potřebujete.

6. Najděte bezpečné místo

iZdroj fotografie: Pxhere

Skupina, se kterou bude přežívat, potřebuje bezpečné místo k bydlení. Ideální je region, kde bylo nízké zalidnění. Tím klesá pravděpodobnost, že v okolí bude mnoho zombie. Místo by mělo mít dostatek čerstvé pitné vody, okolí vhodné pro zemědělství, případně jiný zdroj potravy jako moře či řeku pro rybaření. Ideální je obtížný přístup či plot.

6. Pěstujte a chovejte

Vytvořte si udržitelný systém produkce potravin. Pro vaše přežití bude nutné, abyste měli dostatek pestré stravy. Musíte proto pěstovat ovoce, zeleninu i nějaké obilí. Vždy si schovejte semena na další sezonu. Zkuste chovat domácí zvířata jako slepice, prasata, kozy či krávy. Případně koně pro přepravu.

7. Buďte připraveni utéct

iZdroj fotografie: Pixabay

Ačkoli budete někde na samotě, vždy hrozí nebezpečí, že vás zombie nebo nepřátelé najdou. Mějte proto připravené základní zavazadlo a dobré boty, se kterým můžete okamžitě vaše místo opustit. Ideální je mít vytypováno několik míst, kde se setkáte s přáteli, případně kam se přesunout a založit novou kolonii.

Zdroj: The Security Umiverse

Článek Základní pravidla, jak úspěšně přežít zombie apokalypsu. Kdo ví, pandemie napovídá, že se můžou jednou hodit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rybaření s PET lahví?

Ano, je to možné. S využitím PET lahve se dá opravdu rybařit. Pokud použijete dvoulitrovou lahev, nachytáte si spoustu menších ryb. Jestliže byste měli spadeno na větší kořist, museli byste použít i větší lahev – třeba barel na vodu, který znáte z kanceláří. Ale kdo nosí s sebou do terénu barel? Pro naše účely plně postačí avizovaná dvoulitrová lahev.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Princip fungování pasti je velmi jednoduchý. Vychází z tradičních pastí, tzv. vrší. Vrš je válcovitý nebo kuželovitý košík z proutí s trychtýřovitým vstupem. Do řeky se vkládá tak, aby byl vstup otočený proti směru toku. Ryba, která je nesená proudem, do pasti vpluje, ale ven se nedostane, protože jí proud jednoduše nepustí ven. Vrše se k rybolovu používají již od mezolitu (10 000 před n. l. – 8 000 před n. l.).

Výroba do dvou minut

Na výrobu pasti nepotřebujete nic kromě PET lahve, kousku provázku a nože. Lahvi v prvním kroku seřízněte hrdlo. Dejte si pozor, abyste ho seřízli až v části, kdy je jeho průměr stejný jako průměr zbytku lahve. Pokud máte stále nasazený uzávěr, odšroubujte ho. Odříznuté hrdlo otočte tak, aby ústí směřovalo dovnitř druhého kusu PET lahve. Obě části zarovnejte tak, aby jejich okraje lícovaly, proděravte je a pevně svažte provázkem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Někdo svazuje lahev po celém obvodu, ale to není nutné. (Přiděláte si akorát práci s následným rozvazováním.) Nyní pomocí nože udělejte menší dírky po celém spodním obvodu vyrobené pasti. Voda bude při vylovení z řeky rychleji odtékat. Do pasti nasypte ještě pár kamínků, abyste ji zatížili a ona nevyplavala. V dalším kroku past vložte do vody tak, aby otevřený konec pasti směřoval proti proudu toku, a čekejte.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Luxusní večeře v divočině už jen tak neuplave. Postačí jednoduchá past na ryby z PET lahve se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Flemingův převratný objev

O slavném objevu nositele Nobelovy ceny za medicínu, Alexandera Fleminga, jsme slyšeli v drtivé většině všichni. Vědec na něj přišel čirou náhodou v roce 1928, když zjistil, že plíseň penicilium notatum hubí většinu mikrobů. Tento jev – antibiosa – byl známý již před Flemingovým objevem, nikdo ho ale nedokázal laboratorně provést s takovou mírou úspěšnosti. Plíseň dokáže zabíjet bakterie i při značném rozředění 1:600, ovšem velmi rychle ztrácí své schopnosti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Účinky penicilia notatum trvají řádově hodiny, maximálně několik dní. Izolování čistého penicilinu pro lékařské účely se ovšem podařilo až v květnu 1940. Následující rok probíhaly testy a první testování takto získaného penicilinu na člověku proběhlo v roce 1943. Po úspěších následovala masová výroba a lék se distribuoval především na válečné fronty zraněným vojákům. V České republice se poprvé továrně vyráběl v roce 1944 v továrně Benjamin Fragner v Dolních Měcholupech (dnešní Zentiva).

Jak si antibiotika připravit doma?

Pro přípravu se nejlépe hodí chléb nebo pomeranče. V případě chleba ho musíte nechat dostatečně uzrát. Vložte kus chleba do igelitového sáčku a nechte ho zrát, než se začnou tvořit plísně. Následně ho nalámejte na malé kousky a pokropte trochou vody. Počkejte, než plíseň dojde do jasně zeleného zbarvení – v této fázi obsahuje kýžený penicilin. (Plíseň přechází z bílé vrstvy do modré a nakonec do zelené.) Při použití pomeranče je postup obdobný – pomeranč trochu pohmožděte a položte na talířek. Nechte ho v temnější části místnosti při pokojové teplotě do té doby, než se utvoří plíseň.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Bezpečné by mělo být jak vnitřní, tak vnější užití. V případě vnitřního užití např. chléb nalámejte do většího hrnku, zalijte teplou vodou, zamíchejte a vzniklou kaši zkonzumujte. Pro vnější užití důkladně vyčistěte ránu, sundejte zelenou část plísně, překryjte jí ránu a zavažte ji. Postup opakujte do úplného vyhojení rány. K získání farmaceutické kvality penicilinu byste potřebovali více času, nicméně v základu jsou postupy stejné a v některých případech může jejich znalost zachránit i život.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Jak může plesnivý pomeranč v extrémních případech zachránit život? Flemingův převratný objev se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Příprava materiálu

Předně si připravte nějaké kolo, které můžete zničit, nebo si obstarejte samotné kolo (lhostejno zda přední či zadní) a duši. Dále budete potřebovat štípačky, přímočarou pilu (nebo pilku na kov), kousek drátku, stahovací pásky, šrouby, které odpovídají průměru děr na ráfku a nůž. Aby se vám luk pohodlně držel, můžete si připravit slabší lano či provaz, nebo obětovat pár starších triček.

iZdroj fotografie: Depositphotos

 V prvním kroku si pomocí štípaček vyčistěte kolo od výpletu. Následně si vezměte k ruce přímočarou pilu, ráfek rozřízněte na poloviny a jednu polovinu následně znovu přepulte. Získáte celkem tři díly, které k sobě složíte. Centrální díl tvoří polovina ráfku, krajní díly tvoří jeho čtvrtiny. Krajní díly přiložte ke středovému tak, abyste dostali jakousi vlnovku. Vše k sobě připevněte šroubky, které utáhněte opravdu pevně a následně ještě zajistěte stahovacími pásky.

Utahujte, utahujte a ještě jednou utahujte

Doprostřed středového dílu nasaďte jeden kryt rukojeti, aby se vám luk celkově lépe držel a pevně ho uvažte. K uvázání vám postačí slabší provázek. Aby se s lukem co nejlépe manipulovalo, vezměte si lano a obtočte s ním středovou část luku. Místu, kde máte připevněný kryt rukojeti, se vyhněte – buď použijte dva kusy lana, které připevníte z obou stran, nebo lano protáhněte mezi krytem rukojeti a ráfkem. Důležité je vše pevně utahovat. Konce můžete zajistit opět stahovacími pásky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V posledním kroku si vyrobte tětivu vašeho luku. Budete k tomu potřebovat dva proužky nařezané cyklistické duše a drátek, který bude mít na obou koncích očka. Očkem drátku protáhněte jeden proužek duše a pevně ho připevněte ke konci luku – k tomu použijte opět stahovací pásky, které pevně utahujte. Stejně pokračujte i na druhém konci luku a pohlídejte si, aby byla tětiva napnutá.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Výzva pro kutily, jak si vyrobit lovecký luk ze starého vyřazeného kola. Děti budou v sedmém nebi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od malých nepříjemností (např. vyteklá lednice) přes větší problémy (např. nemožnost rozsvítit) až po strukturální kolaps (ochromení zdravotnictví, policie,…) Mimo blackout můžete samozřejmě nouzové světlo využít i v jiných případech – například když se nacházíte v provizorním přístřešku

Svítidlo, které nepotřebuje elektrický proud

V obdobných případech, když nemáte k dispozici elektřinu (např. nacházíte se ve zmiňovaném provizorním přístřešku), se pravděpodobně budete snažit zajistit světlo jiným způsobem než stiskem vypínače. Pokud vyčerpáte ostatní možnosti, jako jsou svíčky, lapmy, nebo baterky, zkuste si vyrobit stropní svítidlo z pet lahve. Výroba takového lustru je opravdu velice jednoduchá. K výrobě vám postačí průhledná pet lahev, voda, bělidlo a pak samozřejmě nějaký nástroj, kterým uděláte do stropu odpovídající díru.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V prvním kroku výroby svítidla si zvolte pet lahev. Vyberte si ideálně takovou, která má objem 2 litry a následně ji naplňte až po hrdlo čistou vodou. Do vody nalijte poměrnou část bělidla. Bělidlo se do vody lije proto, aby se v ní nemnožily bakterie, které by ji časem mohly kalit. Ve druhém kroku výroby si vezměte k ruce nářadí a ve stropu vytvořte odpovídající díru, kterou budete moci protáhnout hrdlo pet lahve, a ve které bude pet lahev i sama držet. A to je vše, nouzové stropní svítidlo je hotové.

Zákon lomu světla

Svítidlo funguje na základních fyzikálních zákonech (zákon lomu světla) Při průchodu tekutinou – vodou se světlo láme, tedy mění svůj směr. Při přechodu ze vzduchu do vody, se světlo tzv. lomí ke kolmici, je tedy soustředěnější do jednoho směru. Nicméně při dalším přechodu z vody do vzduchu se tzv. lomí od kolmice a efekt je opačný. Světlo se tedy díky pet lahvi s vodou rozptyluje a lépe tak osvětluje celý prostor.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Již z popisu svítidla je ale zřejmé, že se jedná pouze o nouzové řešení, které má samo o sobě mnoho nedostatků. Uveďme třeba ten, že v noci budete mít v přístřešku tmu, ať jste si vyrobili svítidlo, či nikoliv. Kromě krajního řešení problému s osvětlením prostoru ve zmiňovaném přístřešku, může být osvětlení použitelné třeba pro dětský bunkr.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Co když nastane blackout? Je to dost proveditelné. S tímto trikem je možné mít světlo i bez elektřiny. Skvěle poslouží při kempování se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Příprava nábojnice

Pokud budete mít štěstí, můžete nábojnici nalézt v lese. (Ve Spojených státech amerických to není výjimkou.) V opačném případě musíte mít jednu u sebe. Na výrobu píšťalky jsou vhodnější lovecké nábojnice, které jsou delší. V prvním kroku je nutné zbrousit zúženou část nábojnice. Budete brousit tak dlouho, dokud nedostanete váleček, který má na obou koncích stejný průměr. Broušení můžete provést o větší kámen. Pokud jste blíž civilizaci, můžete nábojnici zbrousit i o beton, nebo asfalt použitý na cestní síť. Samotné broušení zabere asi 4 minuty.

iZdroj fotografie: Shutterstock

Až zúženou část zbrousíte, vezměte si malý kamínek a ohlaďte zbroušenou hranu zevnitř. Snažte se, aby byl okraj co možná nehladší.  Poté od zbroušeného okraje odměřte asi třetinu délky nábojnice. V této vzdálenosti vybrousíte na šířku otvor. Nábojnici vezměte do ruky a přejíždějte s ní hranu kamene sem a tam. V místě, kde ji brousíte o hranu kamene, se promáčkne a vytvoří se menší díra. V tento moment můžete přestat brousit a k ruce si vezměte menší kamínek, nebo nůž. Promáčklou část vydloubněte ven. Vzniklý otvor vyčistěte a ohlaďte. Tato část zabere zhruba dvě minuty.

Zkompletování píšťalky

Když se podíváte na upravenou nábojnici z profilu, všimněte si, že vybroušený otvor má specifický tvar. Blíž z náustku jde svisle dolů, a poté se zvedá šikmo do zadní části nábojnice. Dalším krokem ve výrobě píšťalky je její zkompletování. Najděte si proto větvičku, která odpovídá průměru nábojnice. Tedy takovou, která lze do nábojnice snadno zastrčit, ale nevypadává z ní. Větvičku odlomte a zlom ohoblujte opět o kámen co nejvíc do hladka. Znovu zasuňte větvičku do nábojnice a nehtem si poznačte její potřebnou délku. Větvička musí dosahovat od okraje píšťalky až po vybroušený otvor.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Následně větvičku vytáhněte a z jedné strany ji po celé potřebné délce trochu obruste. Obroušení zajistí mezeru, kterou bude v píšťalce proudit vzduch, až budete foukat. Máte-li větvičku obroušenou, zkontrolujte zasunutím do nábojnice správnou délku. Větvičku poté ulomte a vložte do nábojnice.  Tímto posledním krokem jste dokončili výrobu signální píšťalky. Takto vyrobená píšťalka je velmi hlasitá, a proto v případě nouze dobře poslouží.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Signální píšťalku lze jednoduše vyrobit z prázdné nábojnice. Osvědčený postup, který zvládne i úplný začátečník. Děti z ní budou nadšené se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zachycení vody v terénu

Pokud jste v terénu delší dobu, můžete se potýkat s nedostatkem pitné vody. V případě, že kolem vás není žádný zdroj, ze kterého byste ji mohli doplnit, je nutné si vodu opatřit jiným způsobem. Můžete ji získat z rostlin, které obsahují vysoké procento vody. Nebo můžete zkusit najít spodní vodu vykopáním hlubší díry. Jiným způsobem jak se pokusit najít vodu, je sledování zvířecích stop, které by mohly vést k napajedlu. A asi nejběžnějším způsobem je zachytit dešťovou vodu do plachty.

iZdroj fotografie: Depositphotos

K zachycení dešťové vody nemusíte použít jen nepromokavou plachtu. Stejně dobrou službu vám udělá stanový dílec, nepromokavé oblečení, nebo v menším měřítku i list rostliny. Vždy se nicméně soustřeďte na to, aby použité materiály neobsahovaly nebezpečné a zdraví škodlivé látky (jako jsou třeba repelenty, nebo impregnace). Obecně platí, že plachtu zavěsíte mezi dva stromy a doprostřed jedné strany umístíte závaží. Vytvoří se tím jakési koryto, kterým bude voda stékat do připravené nádoby.

Jak zachytávat vodu ve městě

I ve městě můžete zachytávat vodu způsobem, kterým se běžně sbírá v terénu. V případě, že nemáte nádrž na dešťovou vodu, nebo sud přistavený pod okapem, využijte ke sběru dešťové vody plachtu. Na zahradě, nebo na ploché střeše, si připravte kostru sběrného zařízení. Při dešti pouze nandáte plachtu a přistavíte kýbl. Celá instalace plachty trvá méně než minutu. Pokud nechcete nandávat a sundávat plachtu při každém dešti, můžete nechat celé sběrné zařízení sestavené trvale.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jedná se o čtyři tyče zaražené do země, které mají z jedné strany háčky na zachycení plachty. A jedná se o přiměřeně velkou plachtu, která zachytí dostatečné množství vody. Plachta je zaháknutá za všechny čtyři tyče v jejich horní části a uprostřed jedné strany má navázané závaží. Závaží plachtu ve středové části stáhne dolů a vytvoří koryto pro odtok sváděné vody s ústím do připraveného kýble. Když je větrno, lze plachtu pomocí šňůr přichytit za háčky ve spodní části tyčí. Tímto způsobem lze efektivně nasbírat značné množství vody již při pouhém mrholení.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Nasbírat dešťovou vodu s pomocí nepromokavé plachty lze snadno a jednoduše. Trik, který se může nejen při zalévání zahrady skvěle hodit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Převratný vynález

Objevení kompasu lze bez pochyby považovat za jeden z převratných vynálezů, které změnily běh světových dějin. První zmínky o kompasu pocházejí ze starověké Číny. Kompas byl tehdy velmi podobný tomu, který si můžete nyní vyrobit sami. Jednalo se o kus magnetovce (magnetovec je nerost, a zároveň nejstarší známá látka s magnetickými vlastnostmi), který byl položený na dřevěnou podložku do nádoby s vodou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Způsob výroby kompasu, který si můžete přečíst o pár řádků níže, zvládne opravdu každý. Na výrobu budete potřebovat nůž, kousek drátku (nebo jehlu z lékárničky) a vodu. Vodu si můžete nalít do ešusu, najít si na zemi kaluž, nebo vám může posloužit i dutý pařez. Do pařezu vložte igelitový pytlík, do kterého vodu nalijte. Důležité je myslet pouze na to, že voda musí být netekoucí a s klidnou hladinou.

Improvizovaný kompas

Drátek (nebo jehlu) vezměte do ruky a pomocí nože jej zmagnetizujte. Špičkou nože opakovaně přejíždějte v jednom směru od jednoho konce drátku ke druhému. (Tedy například pouze od prstů ke konci drátku. Nikdy nepřejíždějte nožem sem a tam.) Na volném konci drátku vznikne jižní pól magnetu. Na konci, který jste drželi, vznikne severní pól magnetu. Poté položte drátek na kus listu. List i s drátkem následně položte na vodu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Magnetické pole země přirozeně zorientuje list s drátkem směrem k severu/jihu. Protože se přitahují opačné póly, konec drátku, který jste drželi v ruce, bude ukazovat na jih. Na sever bude ukazovat opačný konec drátku. Jakmile zjistíte, kde je sever, máte vyhráno. Zorientujete se v mapě a můžete pokračovat v cestě. Pokud byste později opět potřebovali určit, kde je sever, nezapomeňte, že je pokaždé nutné zmagnetizovat drátek znovu.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Kompas lze vyrobit raz dva, jen s pomocí drátku, nože a vody. S tímto fíglem se člověk v přírodě už jen tak neztratí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Přírodní jehla a nit

Na Zemi se vyskytuje kolem 350 tisíc zaznamenaných druhů rostlin, přičemž lidé je využívají nejrůznějšími způsoby. Některé rostliny pěstujeme jako okrasné, jiné nám pomáhají chránit určité lokality (například svahy před sesuvem půdy). Rostliny pěstujeme také jako potravu, nebo z nich vyrábíme třeba palivo, či oblečení. Možností využití je zkrátka spousta. Možná by vás ale nenapadlo, že z jedné rostliny jde vyrobit jehla a nit jen tím, že upravíte její list.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jedná se o juku vláknitou (Yucca filamentosa), která se přirozeně vyskytuje na jihovýchodě Spojených států amerických. V České republice přirozeně neroste, a proto když ji vidíte, jedná se vždy o introdukovanou rostlinu, která se nejčastěji pěstuje jako okrasná. Juka je rostlina podobná agáve (nebo aloe) s velkými a tlustými listy, které jsou zakončené ostrými hroty. Právě ostré konce listů poslouží jako jehla. Nit se vyrobí z vláken listů.

Jak „šitíčko“ vyrobit

Nouzové šitíčko si vyrobíte velmi jednoduše. Nejprve odříznete jeden z listů juky vláknité. Posléze začnete konec a prostředek listu trhat – třepit na vlákna. Jde to vcelku snadno, protože list se loupe v pruzích. Nepolekejte se, protože juka vláknitá má, jak je možné tušit již z názvu rostliny, vláken opravdu mnoho. Po oloupání celého listu vám v ruce zůstane jen špička listu a jedno středové vlákno, které nožem rozřízněte po celé délce napůl.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dva vzniklé proužky nyní budete motat do sebe, abyste zvýšili pevnost vlákna v tahu. Chytíte si hrot listu a jedno z vláken začnete točit po směru hodinových ručiček. Když je částečně zamotané, začnete ho motat do druhého vlákna proti směru hodinových ručiček. Je důležité motat po malých kouscích a umotanou část si vždy držet, aby se nerozpletla. Tímto postupem získáte asi 60 cm dlouhou „jehlu“ s „nití“, která vám spolehlivě zašije, co je potřeba.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Šitíčko zrovna není k dispozici? S tímto jednoduchým trikem lze zašít jakoukoliv díru pomocí čistě přírodní jehly a nitě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Využijte své oblečení a doplňky

Jako ideální upoutávač pozornosti poslouží např. křiklavě zbarvená bunda. Ne nadarmo je klasickou barevnou kombinací oblíbené bundy typu „bomber“ černý vnějšek a zářivě oranžový vnitřek. Tato bunda totiž vznikla jako oděvní součástka pro osádky bombardovacích letounů. Možnost havárie nebo sestřelení daleko od vlastních linií představovala pro letce reálnou hrozbu, a návrháři výstroje na to patřičně zareagovali.

iZdroj fotografie: Pixabay

Namísto bundy ale dobře poslouží i čepice, svetr nebo třeba šátek. Pokud máte křiklavě barevný deštník, použijte jej! Plocha deštníku učiní místo vašeho pobytu snadno viditelné z výšky. Při využívání oblečení a doplňků dávejte pozor, abyste si je nepoškodili. Mějte na paměti, že oblečení vás chrání před nepříznivými vlivy okolního prostředí. Teplo, zima, vítr, déšť. Oblečení je bariérou mezi nimi a vaším tělem.

Použijte věci kolem sebe

Pokud nemůžete použít nic z oblečení či běžných doplňků, budete muset být vynalézaví. Tak, jako osamělý zlatokop, i vy budete muset vytvořit z obyčejných věcí neobyčejné. Příkladem budiž klasické CD. V dnešní době sice USB hrají prim, ale spousta lidí stále vozí v přihrádce auta svá oblíbená CD, a někteří volí blyštivé disky coby doplněk interiéru vozidla. Tak či tak, CD je jedna z věci, kterou možná míváte u sebe. Jak jej ale využít pro přilákání pozornosti?

iZdroj fotografie: Pixabay

Viděli jste někdy plašidla ptáků vyrobená z CD? Pak už asi chápete, jak je využít. CD je totiž značně blyštivé – jeho plocha výborně odráží sluneční paprsky. Umístěte tedy CD zářivou plochou od sebe a namiřte jej na slunce. Pomocí odrazů upoutáte pozornost zachránců. Princip je stejný jako v případě „prasátek“, která děti posílají na zeď.

Zdroj: SkilledSurvival

Článek Záchranný signál lze vyslat i pomocí běžných předmětů. Jednoduchým trikem je možné upoutat pozornost na míle daleko se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Opravdu je šátkový závěs nutný?

V tomto případě opravdu platí, že šátkový závěs horní končetiny nepotřebujete do té doby, než jej opravdu potřebujete. V takových případech (kdy ho opravdu potřebujete) jste si pravděpodobně narazili, nebo zlomili ruku, nebo jste si zlomili klíční kost, pohmoždili loketní kloub, nebo ruku celkově. Šátkový závěs není vhodný pro všechny typy zlomenin horních končetin, ale jste-li v terénu, značně vám uleví. Ruku budete mít v závěsu částečně chráněnou a uvolněnou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Naštěstí jsou šátkové závěsy opravdu snadné na improvizaci. Můžete je zhotovit z nejrůznějších triček, mikin, šátků, dek, nebo plachet. V případě, že je kus látky příliš velký (například v případě deky a plachty), jednoduše ho uřízněte. Naopak v případě, že je malý, můžete svázat několik kusů dohromady (za příklad uveďme dva šátky svázané dohromady). Takto improvizované šátkové závěsy jsou ale pouze nouzové, rozhodně nenahrazují plnohodnotné ošetření lékařem.

Jak provizorní závěs vyrobit

Výroba provizorního šátkového závěsu z trika je velmi jednoduchá. V prvním kroku si triko sundáte a opětovně si ho nasadíte pouze přes hlavu. Kolem krku vám nakrčená látka vytvoří jakýsi nákrčník. Ve druhém kroku vsunete poraněnou ruku spodem pod triko, jako byste si ho chtěli obléci, ale protáhnete ji opačným rukávem ven (tedy, v případě poranění pravé ruky ji protáhnete ven levým rukávem). Zbytek trika zasunete mezi poraněnou ruku a hrudník. A to je vše, provizorní závěs je hotový.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Výhodou tohoto závěsu je, že máte druhou ruku pohyblivou bez jakéhokoliv omezení a zároveň máte poraněnou ruku alespoň částečně fixovanou a uvolněnou. Ovšem pokud s sebou máte trojcípý šátek, použijte ten. Uvážete ho následovně – jeden cíp šátku přiložte na zdravé rameno, vrchol šátku směřujte k lokti poraněné horní končetiny a druhý cíp šátku směřujte k zemi. Cíp, který směřuje k zemi, vezměte, zvedněte ho a zavažte za krkem s druhým cípem. (poraněná ruka by měla být v závěsu). Ruku můžete ještě lépe fixovat, pokud za loktem uděláte z vrcholu šátku uzel.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Zraněnou ruku je potřeba ihned zafixovat. S tímto šikovným fíglem lze vytvořit provizorní šátkový závěs i z obyčejného trika se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak ošetřit ránu vteřinovým lepidlem

V první řadě je důležité zopakovat, že se jedná o nouzové řešení a rozhodně bychom se měli snažit podobným situacím předcházet. Pokud se nicméně něco podobného stane, jednáme co nejrychleji. Rány, které se dají ošetřit vteřinovým lepidlem, jsou obvykle povrchové a menšího rozsahu. V případě, že se tedy např. pořežete, si můžete efektivně pomoci i sami. Pokud se ale poraníte více, nebo budete mít vnitřní zranění, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc.

 Jak tedy postupovat v případě otevřené rány, kterou chcete ošetřit vteřinovým lepidlem? Nejdůležitějším krokem je dezinfekce. Ránu můžete ošetřit kupříkladu kapesníkem napuštěným v alkoholu a následně očistit vodou. Ve druhém kroku si připravíte kousek gázy, kterým ránu důkladně osušíte. Následně aplikujte vteřinové lepidlo. To otevřete a špičkou tuby přejeďte po ráně. Je dobré lepidlo uhladit – můžete k tomu použít stranu špičky tuby lepidla. Celý proces zalepování zopakujte 3x. Při zalepování nezapomeňte ránu sevřít, dokud lepidlo nevyschne.

Chirurgické lepidlo je ve vývoji

Abyste si dokázali v případě potřeby slepit otevřenou ránu, stačí vám běžně dostupné vteřinové lepidlo. Podle některých zdrojů se vteřinové lepidlo používalo již za 2. světové války, nebo války ve Vietnamu k ošetřování ran vojákům. Výhoda lepidla je ta, že ránu hygienicky uzavře a tudíž se tam nedostane infekce. Je důležité ale myslet na to, že do rány nesmíme dále zasahovat a dezinfikovat ji – lepidlo by se poškodilo, nebo ve druhém případě rozpustilo.

V současné chvíli jsou ve vývoji tkáňová a chirurgická lepidla (vývoj probíhá na bostonské Northeastern University). Ošetření pomocí chirurgických lepidel funguje na stejném principu jako ošetření pomocí vteřinového lepidla, ale na rozdíl od něj jsou zdravotně nezávadná. Chirurgická lepidla se snaží zkombinovat elasticitu, přilnavost, netoxicitu a biologickou kompatibilitu. Případné využití má velký potenciál, a to zejména v oblasti vnitřních zranění, která se obtížně sešívají klasickým způsobem.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Vteřinové lepidlo sešije ránu stejně efektivně jako klasické stehy. Finta, která pomůže zabránit infekci, či dokonce zachránit život se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Repelent v případě potřeby

Každý, kdo vyráží do přírody, by měl znát rostliny, které v dané oblasti rostou. Tato znalost mu totiž v mnohých případech může velmi pomoci. Pokud vás pronásleduje hejno krvežíznivých komárů, použijte jako repelent odzkoušené rostliny. Ty, které ze zkušenosti 100% fungují, jsou například kakost skvrnitý (Geranium maculatum), bez červený (Sambucus racemosa), nebo papratka samičí (Athyrium filix-femina).

iZdroj fotografie: Depositphotos

U každé z výše uvedených rostlin platí, že pokud ji chcete použít jako repelent, nejprve si natrháte její listy. Listy poté v ruce rozmačkáte, nebo je rozdrtíte mezi dlaněmi. Výslednou hmotou si potřete ruce, nohy, krk – zkrátka všechna místa, která chcete mít proti komárům chráněná. Po aplikaci rostliny na kůži komáři pouze přistanou, ale nebodají. V momentě, kdy vás začínají opět štípat, je čas repelent aplikovat znovu.

Jak prodloužit přirozenou ochranu?

Průměrná doba, po kterou takto připravený repelent funguje, se pohybuje okolo 5-10 minut. Není to tedy příliš dlouho, ačkoliv v případě nouze je to postačující. Pokud byste chtěli prodloužit ochranu, kterou vám rostliny proti komárům poskytují, můžete si z nich připravit olej. Do hrnce na pomalé vaření nalijte obyčejný olej a do něj vložte natrhané listy výše uvedených rostlin. Celé to vařte na nejnižší stupeň. Pokud chcete připravit menší množství, nalijte olej do zavařovací sklenice a listy rostlin vložte tam. Celou sklenici poté umístěte do vodní lázně a pomalu vařte.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Výsledný výluh přelijte do uzavíratelné nádoby, kterou si budete moci vzít s sebou do terénu. Nádoba může, ale i nemusí obsahovat rozprašovač. Olejem si následně potřete všechny části těla, které chcete mít chráněné. Takto připravený repelent účinkuje o něco déle, než pouze rozdrcené listy a komáři na vás navíc ani nepřistanou. Závěrem zmiňme některé rostliny, které by měly být efektivním repelentem, ale nejsou – jsou to řebříček obecný (Achillea millefolium), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), nebo olej z březové kůry.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Rostliny, které účinně fungují jako repelent proti komárům a dotíravému hmyzu. Pro pobyt v přírodě jde o nezbytný trik, který může zachránit život se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak hořák vyrobit?

Na výrobu budete potřebovat dvě stejné plechovky od libovolného nápoje, minci, nůžky, nůž, špendlík, knihu (knihy) s výškou okolo 3,5 cm, lihový popisovač, ethyl alkohol a vatu. Obě plechovky nejprve vymyjte čistou vodou – zbytky nápoje by snížily výkon hořáku. Po vymytí plechovek na nich vyznačte čáru, podle které je sestřihnete. K vyznačení použijte lihový popisovač, který položíte na knihy. Plechovku umístěte dnem dolů tak, aby se dotýkala hrotu popisovače a točte s ní, dokud nebude čára po celém obvodu. Poté plechovku propíchněte nožem, a nůžkami podle čáry ustřihněte.

iZdroj fotografie: Unsplash

Nyní byste měli mít v ruce dvě, řekněme, mističky, které vám vznikly z upravených plechovek. Jednu z nich si vezměte do ruky a její okraj ohněte prsty směrem dovnitř. Až to budete mít hotové, vložte dovnitř vatu. Poté obě části plechovek zastrčte opatrně do sebe. Nyní si vyznačte místa, kde budete hořák propichovat. Nejprve udělejte 5 dírek ve středu (jednu uprostřed a 4 s pravidelnými rozestupy okolo; pětice musí jít zakrýt připravenou mincí), poté vyznačte dírky po obvodu hořáku. Opět dbejte na pravidelnost rozestupů. Až to budete mít hotové, dírky propíchejte špendlíkem.

Funguje správně?

Máte před sebou hořák podobný tomu, který je níže na obrázku? Skvěle, výrobu máte hotovou. Nyní přejděme k tomu, jak hořák zapálit. Vezměte si k ruce ethyl alkohol a nalijte ho skrz středové dírky do hořáku v dostatečném množství. Poté dírky zakryjte připravenou mincí. Vata uvnitř alkohol nasákne a hořák bude hořet o něco déle, než kdyby tam nebyla. Po naplnění hořáku vylijte trochu ethyl alkoholu vedle hořáku a na hořák a zapalte ho. Počkejte, než hořák vzplane – to, že je funkční poznáte podle bublavého zvuku, který bude hořící alkohol vydávat.

iZdroj fotografie: Unsplash

Hořák můžete používat opakovaně. Pokaždé stačí jen sundat jednu část, vložit novou vatu a část opětovně nasadit. Pokud se vám ale toto zdá zbytečné, můžete spoj zalepit žáruvzdorným lepidlem, nebo žáruvzdornou lepicí páskou. Přijdete o možnost prodloužit si čas hoření vložením vaty, ale získáte vyšší efektivitu, protože alkohol nebude spojem unikat. Pokud si potrpíte na detail, můžete plechovky před výrobou osmirkovat. Celý design je pak čistší.

Zdroj: Skilled Survival

Článek Jednoduchý fígl, jak si vytvořit hořák z plechovky, a zvýšit tak své šance na přežití v divočině, či při běžném kempování se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Příprava místa a materiálu

Na tento v zásadě dosti jednoduchý trik není potřeba žádná velká příprava. Stačí, když si uděláte prostor pro umístění improvizovaného topení, vyhrabete pár obyčejných čajových nebo hřbitovních svíček, keramický květináč a cihly. Předem upozorňujeme, že je třeba dbát zvýšené bezpečnosti, rozhodně nepouštějte ke zdroji tepla a ohně malé děti. Povrch na který topidlo umístíte musí být samozřejmě nehořlavý. Stejně tak nelze zaměnit keramický za plastový květináč.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jakmile máte místo připraveno je možné se pustit do samotné výroby. Na dobře zvolené místo umístěte svíčky. Květináč a cihly mějte po ruce. Svíčky zapalte, zapalovač nebo sirky na chatě jistě máte. Jakmile svíčky hoří, položte kolem nich cihly. Cihly rozestavte tak, abyste na ně mohli umístit květináč. Ten by měl kompletně zakrývat svíčky. Během chvilky keramika přijme teplo ze svíček a začne jej vyzařovat do okolí.

Princip fungování

Tento trik funguje díky jednoduchým fyzikálním zákonům. Vzhledem k tomu, že květináč je vyvýšen má plamen svíček dostatek vzduchu pro hoření. Keramika pak díky svým vlastnostem perfektně vyzařuje do okolí teplo. Cihly jsou ideálním podkladem jelikož jsou snadno dostupné a stejně vysoké. Nyní vás již vyřazená kamna nevyvedou z míry.

iZdroj fotografie: Pixabay

Při následné likvidaci tohoto provizorního topení dávejte pozor na to, že keramika může být dost horká. Použijte tedy pracovní rukavice a nesahejte na květináč holou rukou. Po celou dobu, kdy budou svíčky hořet, a poté ještě dokud nevychladne keramika mějte připravenou vodu pro hašení případného požáru.

Zdroj: SkilledSurvival

Článek Snadný trik pro výrobu improvizovaného topení z běžně dostupných věcí, které má každý doma. Výpadek proudu v zimě tak již nikoho nezaskočí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

iZdroj fotografie: Uživatel t3xt (talk) / Creative Commons / CC0 1.0

Příprava materiálu a okolí

K zažehnutí plamene nám bude stačit skromná výbava, kterou má při ruce takřka každý motorista. Nejde o nic jiného než klasickou tužku, startovací kabely a autobaterii. Předem je třeba upozornit, že je vždy důležité myslet na vlastní bezpečnost. Oheň rozděláváme tak, aby nedošlo ke zranění nás samotných, ostatních lidí a poškození věcí. Před rozděláním ohně si zároveň připravíme místo na ohniště a materiál, kterým budeme oheň živit, baterie a tužka vytvoří silný, ale rychle hořící plamen ! Pozor na požáry.

iZdroj fotografie: Uživatel Emad-madu / Creative Commons / CC BY-SA 40

Rozdělání ohně

Postup je jednoduchý. Tužku rozpůlíme, tak aby došlo k odhalení grafitového jádra tužky. Startovací kabely připojíme k baterii automobilu. Volné konce startovacího kabelu pak umístíme na opačné konce tužky, tak aby se dotýkaly grafitu. V okamžiku dojde ke vznícení tužky. Zde se nám vyplatí pečlivá příprava místa a materiálu pro oheň, protože tužka samotná rychle shoří. Po celou dobu je nutné dbát zásad bezpečnosti.

iZdroj fotografie: Uživatel Timo Newton-Syms / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

Říká se, že oheň je dobrým sluhou, a v krizových situacích to platí dvojnásob. Pamatujte, že i obyčejná autobaterie vás může zachránit.

Zdroj: SkilledSurvival

Článek Uvízli jste v přírodě uprostřed ničeho a máte u sebe jen auto? Postačí nouzový trik k rozdělání ohně za pomoci autobaterie se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Příprava provizorní svítilny

Možností jak vyrobit provizorní svítilnu je celá řada. Jednou z nich je využití rybí konzervy. Rybí maso naložené v oleji vyjmeme a ideálně ihned zkonzumujeme. Dbáme při tom na to, aby v konzervě zůstala dostatečná vrstva oleje, právě ten je pro výrobu naší provizorní svítilny naprosto klíčový. Zároveň si spolu s konzervou připravíme i silnější provázek, nejlépe konopný nebo jiný motouz organického původu. Posledním nutným vybavením je zdroj ohně. Tím bude nejspíše zapalovač či sirka.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jakmile máme vše připraveno ujistíme se, že v okolí se nenachází nic hořlavého. Při manipulaci s ohněm je potřeba dodržovat zásady bezpečnosti. Pokud je naše okolí připraveno přistoupíme k výrobě svítilny. Do oleje v rybí konzervě položíme motouz, jehož konec necháme mimo olej. Následně tento konec zapálíme. Právě jsme získali improvizovanou lampu.

Další možnosti řešení situace

Rybí konzerva nemusí být vždy po ruce, nebo vám její pach přijde odpudivý. Relevantním argumentem může být i jistá neskladnost olejové nádobky. Jak jinak, ale získat náhradní zdroj světla? Zřejmě základním přístupem by měla být snaha situaci předcházet. Není nic snadnějšího, než si na klíče umístit malou baterku, která nám v nejhorších chvílích poskytne potřebné světlo.

iZdroj fotografie: Pixabay

Možná ještě lepším řešením je mít připravenu starosvětskou petrolejku. Kromě toho, že jde o léty prověřenou konstrukci zároveň vytvoří i zajímavou atmosféru. Petrolejová lampa může fungovat i jako hezká dekorace. Stejně, jako v případě lampičky z rybí konzervy i u petrolejky je důležité dbát zvýšené opatrnosti. Rozhodně nepatří do rukou dětem.

Zdroj: AOM

Článek Vypadl proud a celé sousedství je bez světla? Záchranou je jednoduchý fígl, jak si vyrobit provizorní světlo pro přežití v pohodlí domova se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.