Automatické povely v uhýbání nepříteli

Řešení je vlastně velmi jednoduché, což je při masové produkci a nasazení dronů důležité. V podstatě se jedná o kameru, která automaticky detekuje nepřátelské stíhací bezpilotní letouny a vydává příkazy k úhybnému manévru, vysvětlil Illia Kovalchuk, vedoucí vývoje a softwaru ve společnosti DEVIRO, v rozhovoru pro Militarnyi z 09. ledna 2026.

Co Rusové skrývali, bude brzo NATO vědět. Ukrajinci dostali možnost podívat se pod pokličku rakety Orešnik

Zároveň přitom přiznal, že systém není optimální, protože vytváří slepá místa, skrz která může nepřátelský dron nepozorovaně přiletět a průzkumný dron stejně zasáhnout, ale ve vývoji je již vylepšená konfigurace (nejspíše s více kamerami a senzory). I tak má nicméně i současný verze nějaké výsledky, díky nimž drony, v tomto případě Leleka-100, přežívají.

Nejde každopádně o novinku, podobné systémy fungují v praxi již delší dobu, a mají je také ruské drony. Konkrétně Leleka-100, známý též jako Čáp, je průzkumný a slouží ve výzbroji ukrajinské armády od roku 2019. Má dva komunikačními kanály, které odolají elektronickému boji, a fungují i za nepříznivých povětrnostních podmínek. Nechybí kamera se 100násobným přiblížením, ani špičková termovizní kamera pro noční operace, uvádí Pravda.

Sabotáž uvnitř ruského námořnictva. Demoralizovaní námořníci do boje nechtěli, tak velitelům pod rukama rozbili lodě

Rusové přitom nasazují k lovu ukrajinských dronů různé letouny, ať jde o speciálně vyvinuté interceptory nebo známé Lancety, případně je známý dron Bumerang, který si poradí s malými i velkými konstrukcemi. Armádní Zpravodaj připomíná, že se jedná pouze o jednu ze součástí PVO, kterou tvoří jak letecké, tak pozemní, a méně pak námořní systémy.

Článek Důmyslné řešení ukrajinských inženýrů. Vymysleli způsob, jak levně a jednoduše ochránit drony. Rusové je zkrátka nezasáhnou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vypnutý systém zaměřil ruský dron

Dobrým příkladem zničení systému protivzdušné obrany, tentokrát se jednalo o jeden z typů FrankenSAM vyrobený z obrněného vozidla Supacat a používající střely AIM-132 ASRAAM, je viditelný na videu pod článkem. Vozidlo zaměřil ruský průzkumný dron a posléze na něj zaútočil sebevražedný dron ZALA Lancet, uvádí Defence-Blog. Zdá se přitom, že osádka FrankenSAM o útoku vůbec nevěděla – ztráta je to vážná, může totiž otevřít nebe k dalším útokům.

Ukraine’s Air Force Showed the Operation of British Supacat-ASRAAM FrankenSAM For the First Time (Video)https://t.co/5pfGNZnQxJ pic.twitter.com/Sqa8YpvaZP

— DEFENSE EXPRESS (@DEFENSEEXPRESS) October 12, 2023

Systém protivzdušné obrany pravděpodobně nebyl připraven k akci, neboť jeho umístění v blízkosti lesního porostu svědčí spíše o tom, že se ho ukrajinská obsluha snažila skrýt. Vzhledem k jeho velikosti to ale není jednoduché, takže ho ruský průzkumný dron ho z výšky dobře viděl, a zalesněným terénem se podařilo prolétnout i sebevražednému dronu. Výsledek útoku zaznamenal průzkumný dron, přičemž plameny svědčí o tom, že byl systém zničen.

Střely ASRAAM jsou nebezpečné

Takzvaných systémů FrankenSAM, jak jsou označované provizorní zbraně určené pro ukrajinskou protivzdušnou obranu využívající západní střely, jsou minimálně dva typy. Ten zničený byl umístěn na britském vozidle Supacat HMT a používá střely vzduch-vzduch a AIM-132 ASRAAM, k nimž ArmyRecognition uvádí, že mají pokročilý infračervený vyhledávač a jsou pro různé druhy letounů velmi nebezpečné. Při odpálení z letadla přitom mají dosah přes 25 km, ale v případě odpálení ze země bude nižší kvůli nutnosti překonat gravitaci.

FrankenSAM je inovace z nutnosti vhodná i pro NATO, spojit totiž dokáže i MIM-104 Patriot a sovětskou techniku

Ruský dron Zala Lancet má velice úspěšný design vyznačující se křídly a ocasními plochami umístěnými charakteristicky do X. Existuje přitom v několika verzích, které se liší velikostí i dosahem. Wikipedia uvádí, že standardní dron Lancet-3 disponuje hlavicí o hmotnosti 3 kilogramy a dokáže se na obloze pohybovat po dobu 40 minut. Jeho maximální rychlost je pak 110 km/h a v minulosti již nejednou prokázal, že je schopný zničit například tanky a vozidlo jako Supacat, a ani pancéřování pro něj nemusí představovat problém.

The first video of the confirmed destruction of a Supacat HMT-based AIM-132 ASRAAM „Franken-SAM“ launcher in service of the Ukrainian military by Russian forces in Ukraine.

The vehicle was hit with a ZALA Lancet loitering munition, which caused fire and ammunition cook-off. pic.twitter.com/qDnl7DyUhR

— Status-6 (Military & Conflict News) (@Archer83Able) May 7, 2024

Zničení systému FrankenSAM dronem Lancet

Článek Video: pokud se ruskému dronu podaří zničit skrytý ukrajinský systém FrankenSAM, může tím vytvořit taktickou výhodu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

BRAT pomohlo odolat zásahu Lancetem

Jedním z nejodolnějších vozidel pěchoty současnosti je americké M2 Bradley, ale ani jeho pancíř neobstojí proti moderním protitankovým zbraním. Video níže však ukazuje, že pokud je na něm namontované reaktivní pancéřování BRAT, je situace zásadně odlišná. Defence-Blog uvádí, že ho v tomto případě zasáhl ruský dron ZALA Lancet, který se trefil přesně, ale přes reaktivní pancéřování neprorazil, i když Lancet jindy dokáže zničit i tank.

BRAT ERA activated pic.twitter.com/UQZDIiluGa

— 2S7 pion (trost) MK II (@Pion_2S7) April 28, 2024

Záběry ukazují, že kostka pancíře BRAT zafungovala správně a hlavice dronu neměla šanci proniknout až k pancíři vozidla. Wikipedia uvádí, že reaktivní pancéřování většinou tvoří výbušnina umístěná mezi dvě kovové destičky. V případě zásahu kumulativní hlavicí či jiným projektilem exploduje a konstrukce dokáže značně oslabit sílu kumulativního paprsku. Nevýhodou je, že nelze reaktivní pancéřování namontovat na všechna místa vozidla.

M2 Bradley nových konstrukcí je velmi odolný

M2 Bradley je standardním pásovým bojovým vozidlem pěchoty amerických ozbrojených sil. Do výzbroje bylo zavedeno v roce 1981, uvádí MilitaryToday, nicméně dnes existuje v mnoha verzích, z nichž ty modernější poskytují mnohem lepší ochranu než předchozí. Hlavní zbraní je rychlopalný kanon ráže 25 milimetrů, který dokáže odpalovat i protitankové řízené střely BGM-71 TOW. Osádku vozidla pak tvoří 3 vojáci a v zadní části je prostor pro výsadek dalších 6 vojáků. M2 Bradley se dokáže pohybovat rychlostí 66 km/h.

Amerika nahrazuje legendární M2 Bradley, nové BVP XM30 má nepřítele zničit, aniž by ho viděl, a může ho dodat i evropská firma

Ruský dron ZALA Lancet je zkonstruován tak, že si dokáže poradit i s nejmodernějšími hlavními bojovými tanky. ArmyRecognition uvádí, že klasický Lancet-3 má hlavici o hmotnosti 3 kg, ale existují i jiné verze větší velikosti. Dron se dokáže pohybovat rychlostí až 110 km/h a vydrží ve vzduchu kolem 40 minut. Je známý svým charakteristickým tvarem křídel a ocasních ploch umístěných do X, což mu umožňuje plynulý let a schopnost přesně zasáhnout cíl.

Článek Video: když se ruský operátor špatně trefí, sotva M2 Bradley škrábne. Jindy přitom může s dronem Lancet zničit i tank se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Houfnice zachráněná zastřešeným krytem

Běžná situace, při níž mohou vojáci dělo ztratit, nastává v okamžiku, kdy ho objeví průzkumný dron. Jeho operátor pak může přivolat dron sebevražedný a sledovat cíl do doby, než dojde k jejímu zničení. Video pod tímto článkem však ukazuje případ, kdy se obsluze podařilo houfnici zachránit. Millin uvádí, že se jednalo o původem britskou samohybnou houfnici AS-90, jejíž obsluha ji schovala do krytu vybaveného ochranným pletivem.

iZdroj fotografie: Militarnyi (Ukrajinské vojenské centrum)

Na záběrech je vidět, jak houfnice poté, co splní svůj úkol, zajíždí do výkopu překrytého střechou. Záběry z ruského průzkumného dronu ale dokazují, že o ní operátor neztratil přehled a povolal sebevražedný dron ZALA Lancet. Tomu se podařilo do úkrytu přesně trefit, ale byl zakrytý jakýmsi pletivem (na kameře dronů nebylo pořádně vidět). Lancet explodoval, ale fotografie dokazují, že pouze na dřevěném sloupku, takže pletivu ani houfnici výbuch nic neudělal.

Houfnice AS-90 nemá nijak extrémní dosah

Britská armáda na svých internetových stránkách uvádí, že AS-90 je pásová samohybná houfnice využívající standardní západní ráži 155 milimetrů. Její hlaveň je dlouhá 39 ráží, což znamená, že má menší dosah než moderní západní zbraně o délce hlavně 52 ráží. Se standardním střelivem tak může tato houfnice zasahovat cíle do vzdálenosti 24,7 kilometrů, a nezbývá tedy než ji umístit blíže frontě, čímž je více zranitelná než děla s větším dostřelem. Vybudovat pro ni proto úkryt pokrytý pletivem dává smysl – a je vidět, že se jedná o účinné řešení.

„Královská“ houfnice AS-90 je stále dostatečně výkonná, ačkoliv má i významný handicap. Bývala mohla patřit k nejlepším

Dron ZALA Lancet je docela známá ruská zbraň, která existuje v několika variantách s různým dosahem a různě těžkou hlavicí. Wikipedia uvádí že standardní dron Lancet-3 je vybaven hlavicí o hmotnosti 3 kilogramy, což je dostatečné i ke zničení tanku. Na obloze vydrží až 40 minut a pohybuje se rychlostí 80 až 110 km/h, což znamená, že dokáže zasáhnout cíle i dále za frontou. Rozpoznatelný je podle charakteristických křídel a kormidel umístěných do X, přičemž opakovaně prokázal schopnost ničit různou techniku, a to i tu nejtěžší.

Článek Video: správně udělaný kryt s pletivem dokáže houfnici AS-90 ochránit i před ruským dronem Lancet, který má na svědomí mnohé cíle se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zničí houfnici i protivzdušnou obranu

Lancet byl do výzbroje ruských ozbrojených sil zaveden v roce 2020, uvádí Wikipedia, a nikdo jiný ho nevyužívá. Jde o dron specifického designu s křídly a řídícími plochami do kříže a elektrickým pohonem s tlačnou vrtulí. Ukázal se jako velice efektivní a operátoři se s ním zvládnou trefit do různé techniky. Umí třeba jediným úderem uzemnit americkou houfnici M109 nebo se s jeho pomocí podařilo zničit 5 systémů protivzdušné obrany za 24 hodin.

iZdroj fotografie: Uživatel Nickel nitride / Creative Commons / CC0

Jeho úspěšný design proto okopírovala také Ukrajina, uvádí Defence-Blog. V některých detailech by se sice měl Perun od ruského vzoru lišit, ale publikované záběry ukazují, že jde rovněž o dron s křídly a řídícími plochami do kříže, i když řídící plochy působí v poměru s křídly o něco kratší než je tomu u dronu Lancet. Lze však předpokládat, že letové vlastnosti budou velmi podobné, a tak i ukrajinská verze zvládne zasahovat cíle s vysokou přesností.

Ukrajinský Perun má dosah 40 km

Zprávy o ukrajinském dronu Perun se poprvé objevily na konci léta 2023. Třeba MilIn uvádí, že by měl mít na délku 1 365 milimetrů a rozpětí křídel 1 370 milimetrů. O tom, jak bude těžký a jak silná bude jeho hlavice, se zprávy nezmiňují, ale dolet by měl být až 40 kilometrů. Ruský Lancet přitom existuje v různých verzích a velikostech, takže je pravděpodobné, že tomu bude v ukrajinské verzi podobně.

Nejběžnějším typem tohoto ruského dronu je Lancet-3, který je 2 kg těžký a unese 3 kg těžkou hlavici, přičemž vydrží ve vzduchu až 40 minut. Jeho rychlost je až 110 km/h, ale při útoku se ve střemhlavém letu pohybuje i rychleji. Má však i výkonnější typ s nejspíše větší hlavicí o hmotnosti 5 kg, který výdrží v letu kolem 1 hodiny. Kromě klasické HEAT hlavice má existovat i termobarická, která je pak vhodná proti pěchotě a různým opevněním, uvádí Ruslet.

Článek Video: úspěšný ruský dron ZALA Lancet má ukrajinský klon se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Účinný systém a velmi matoucí maketa

IRIS-T SLM je na zbrojním trhu poměrně novým systémem, jehož testy byly dokončeny teprve v roce 2015, jak potvrzuje ArmyRecognition. Postaven je na střelách IRIS-T upravených tak, aby je bylo možné odpalovat ze země, přičemž mají radarové i infračervené navádění, což jim zaručuje velmi vysokou úspěšnost zničení cíle. Účinné jsou přitom proti letadlům, vrtulníkům, větším dronům nebo řízením střelám, ale neumí sestřelovat balistické rakety. Cíle pošlou k zemi na vzdálenost až 40 km při max. výšce 20 km, a jejich rychlost je Mach 3.

Ruské sebevražedné drony Scalpel jsou nežádoucí novinkou, oproti ZALA Lancet jsou skoro 2krát silnější a větší, a přesto levnější

Odpalovací systém s 8 střelami bývá umístěn na nákladním automobilu MAN 8×8, a součástí je kromě 3 odpalovacích vozidel také radar a velitelské stanoviště. Ve všech případech jde o veliké a těžko maskovatelné objekty, a lze je snadno napadnout i dronem – stejně jako to ukazuje video níže. Stát se však může, že narazí pouze na dobře zhotovenou maketu, v tomto případě na ukrajinskou, kterou operátor přes kameru dronu jako ZALA Lancet těžko rozpozná. Nesedí totiž některé detaily a chybí i výbuch střel, upozornil ArmyRecognition.

ZALA Lancet doletí daleko, ale…

Ruské bezpilotní letouny ZALA Lancet jsou účinné sebevražedné drony, které svou účinnost prokázaly opakovaně. Existují v několika verzích s různým dosahem a silou hlavice, a MilitaryToday uvádí, že standardní verze Lancet-3 unese hlavici o hmotnosti 3 kg, a vylepšená až 5 kg. Dron přitom létá rychlostí 110 km/h a na obloze vydrží až 40 minut, což mu umožňuje zasahovat cíle do vzdálenosti asi 40 kilometrů. A to velice schopně a efektivně.

Na druhou stranu je pro operátory dronu často obtížné zjistit, že útočí na nějakou maketu, což je různými armádami již dlouhé roky užívaná finta, jak nepřítele přelstít. Takové makety mohou být postaveny třeba ze dřeva a překližky, a často působí velice věrohodně. Útočník pak proti nim může poslat nějakou cennou zbraň, případně žít v iluzi, že v oblasti obranu zničil, ale ta skutečná ho později překvapí. Kvalitní nafukovací makety těžké techniky jsou vyráběny i v ČR, a to nejenom makety tanků a transportérů, ale také některých protivzdušných systémů.

Článek Video: ukrajinská maketa protivzdušné obrany IRIS-T SLM přechytračila ruské kamikadze drony ZALA Lancet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Použití hlavice s EFP dokazují i videa

Běžný sebevražedný dron funguje tak, že exploduje v okamžiku nárazu do cíle. Využívá přitom kumulativní hlavici, která při výbuchu vytvoří jakýsi paprsek schopný probít i silné pancéřování. Vzdáleností však jeho síla klesá, pročež začali armády montovat na různá vozidla slat mříže, a proti dronům používat klece i sítě. Jenomže proti hlavicím EFP takováto ochrana nefunguje – portál MilIn uvedl, že jejich použití dokazují u dronů ZALA Lancet zkušenosti ukrajinských vojáků i ruskými jednotkami natočené video, které najdete pod článkem.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Hlavice EFP funguje jinak než ta kumulativní – její výbuch konkrétně zformuje kov v hlavici do jakéhosi vysokorychlostního projektilu. Třeba Forbes uvádí, že v případě Lancetu exploduje hlavice ve vzdálenost 4 až 5 metrů od cíle, a proti takovému projektilu nefungují ani klece, sítě nebo slat mřížování, jimiž jednoduše projde. Má sice o něco menší průraznost než kumulativní hlavice, ale na zničení většiny techniky stačí. Podobnou hlavici má i protitanková dělostřelecká munice SMArt 155, která bez problému proráží slabé střechy ruských tanků.

Ochrana proti EFP téměř není

K iniciaci nálože využívá nový typ dronu ZALA Lancet lidar vybavený dvěma optickými kamerami, s jejichž pomocí pozná, kdy se nachází v optimální vzdálenosti od cíle, aby hlavici odpálil. Kolik takových dronů v současnosti Rusko má, není jasné, a známa není ani jejich cena. Nejspíše je ale o něco vyšší než těch s klasickou hlavicí. Lze proto předpokládat, že bude část dronů stále používat klasické hlavice, ale modernizovaný typ s EFP je velkou hrozbou.

Ruské sebevražedné drony Scalpel jsou nežádoucí novinkou, oproti ZALA Lancet jsou skoro 2krát silnější a větší, a přesto levnější

Neexistuje totiž snadný anu levný způsob, jak takové drony zastavit. Účinné jsou sice prostředky elektronického boje, které ruší spojení mezi dronem a operátorem, ale těch je nedostatek a jsou velmi drahé. Kompozitní nebo reaktivní pancéřování pak zase na mnohá vozidla namontovat nelze, případně by to vedlo k výraznému nárůstu jejich hmotnosti a ztrátě mobility. Ukrajinské armádě tedy nezbývá než zapracovat na maskování techniky nebo nějakým způsobem posílit protivzdušnou obranu u fronty, event. napínat sítě mnohem dále.

Version 1 – It’s a ew Lancet loitering munition with EFP warhead

Version 2 – Malfunction of the warhead.

For me to put EFP in the loitering munition is a quite weird idea. You also need the ballistic computer and LR in the warhead, and it’s a lot of chips and money. pic.twitter.com/qperI2CLD7

— 𝔗𝔥𝔢 𝔇𝔢𝔞𝔡 𝔇𝔦𝔰𝔱𝔯𝔦𝔠𝔱 🇬🇪🇺🇦🇺🇲🇬🇷 (@TheDeadDistrict) November 21, 2023

Článek Rusové našli způsob, jak Ukrajincům ničit i dobře „zaklecovanou“ techniku, drony ZALA Lancet vybavili novou hlavicí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Scalpel má řešit nedostatek Lancetů

Bezpilotní letoun Scalpel je dílem poměrně málo známé konstruktérské společnosti Vostok Design Bureau. Portál Defence-Blog uvedl, že je důvodem vývoje nového dronu hlavně doplnění počtů podobných zbraní, neboť Lancetů není ani přes max. výrobu dostatek, a cílem tedy bylo vyrobit levnější alternativu. Na bojišti by si však drony neměly konkurovat. Záběry na sociálních sítích pak naznačují, že první Scalpely jsou již na frontě – na videu pod článkem je vojáci vykládají v oblasti Avdijivky, kde v posledních týdnech dochází k velmi tuhým bojům.

How do you copy Russia’s Lancet loitering munition? You – that is, „Vostok“ Design Bureau – name your own UAV „Scalpel“ (basically the same meaning as lancet) and claim its cheaper than Rostec’s drone. Unclear if it was tested in Ukraine yet. https://t.co/PlMs7CxtlA and… pic.twitter.com/krB72z5gcm

— Samuel Bendett (@sambendett) August 10, 2023

Na první pohled mají Lancet a Scalpel velice podobnou konstrukci. Tvoří ji dlouhý trup opatřený čtveřicí křídel umístěných do kříže, a v zadní části jsou pak podobně uspořádané ocasní plochy. Tento design není překvapivý, osvědčil se nejen u ZALA Lancet, ale také u jiných dronů vyráběných ve světě. Pohon pak zajišťuje tlačná vrtule v zadní části a dron startuje z rampy vybavené katapultem, jak uvádí portál Defence-UA.

Hlavice o hmotnosti 5 kg bude ničivá

Mezi Lancetem a Scalpelem jsou však i větší rozdíly. Tím prvním a asi nejdůležitějším je nosnost – zatímco nejběžnější typ dronu Lancet má hlavici o hmotnosti 3 kilogramy, u Scalpelu je to 5 kilogramů. To je hodně důležité, protože to umožňuje na dron nainstalovat účinné protitankové hlavice schopné proniknout i do silně chráněných západních tanků, což zvyšuje šanci na totální zničení vybraného cíle, a ne že dojde pouze k jeho poškození.

Video: jak i přes 60 let starý dvojitý protiletadlový kanon ZU-23-2 posílá k zemi ruské sebevražedné drony Lancet z korby náklaďáku

Cestovní rychlost Scalpelu, jehož délka je 650 milimetrů, má být 120 km/h, což je o 10 km/h vyšší cestovní rychlost než u ZALA Lancet. Ve vzduchu má přitom 40 minut, tedy stejně jako Laancet, ale jeho vyšší rychlost znamená i o něco větší dosah, konkrétně to je 40 km. Sám o sobě sice nebude dron znamenat enormní posun možností ruské armády, ale pokud jich bude vznikat velké množství, budou moci ruští vojáci útočit sebevražednými drony na frontě mnohem častěji. Větší hlavice také znamená o něco vyšší ničivou sílu než dosud.

Článek Ruské sebevražedné drony Scalpel jsou nežádoucí novinkou, oproti ZALA Lancet jsou skoro 2krát silnější a větší, a přesto levnější se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obsluhu vypátrají průzkumné drony

Videa na sociálních sítích (dvě z nich můžete vidět níže) ukazují, že je někdy nejlepší obranou útok, a tak někteří ukrajinští operátoři doslova loví ty ruské, i když se před nimi všemožně skrývají. Za frontou po nich pátrají za pomoci průzkumných dronů, a jakmile je objeví, navedou na ně palbu. Rusové se tomu pochopitelně snaží předcházet a odpalovací rampy umisťují co nejvíce skrytě, třeba do blízkosti stromů a budov – v jednom případě je rampa s dronem dokonce na přívěsném vozíku za terénním automobilem, aby s ní mohli snadno měnit pozice.

Ukrainian GMLRS strike destroying a Russian Lancet loitering munition launcher. pic.twitter.com/HfcRdXpQBt

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) September 7, 2023

Přesné zásahy naznačují, že ukrajinská armáda neváhá použít ke zničení stanoviště dronu ani drahé a nedostatkové přesně naváděné střelivo jinak určené pro důležité cíle. V případě rampy na přívěsném vozíku je systém zničený střelou M30A1 ze systému HIMARS nebo M270 – na vyschlém poli je totiž zřetelně vidět účinek 182 tisíc wolframových kuliček v ní obsažených namísto klasické kumulativní hlavice. V dalších případech se ale může jednat také o munici jakou je M982 Excalibur do houfnic ráže 155 milimetrů.

Dron Lancet v několika verzích

Dron ZALA Lancet byl poprvé představen v roce 2019, a už o rok později jej ruští vojáci otestovali v Sýrii. Ukázal se jako velice schopný, pročež byl zařazen do výzbroje a hojně využit i při invazi na Ukrajinu. Jedná se přitom o celou rodinu bezpilotních letounů, v současné době mají existovat minimálně 3 verze různé velikosti. Všechny se přitom vyznačují typickými křídly do kříže a podobně tvarovanými – ale menšími – kormidly v zadní části. Dron je bez ohledu na typ poháněn elektrickým motorem s tlačnou vrtulí.

Video: jak i přes 60 let starý dvojitý protiletadlový kanon ZU-23-2 posílá k zemi ruské sebevražedné drony Lancet z korby náklaďáku

Větší verze Lancet-3 má mít hmotnost 12 kilogramů a disponuje hlavicí o hmotnosti 3 kg. Ve vzduchu vydrží až 40 minut a může se pohybovat rychlostí až 110 km/h, ve střemhlavém letu v závěrečné fázi ještě rychleji. Údajně existuje ještě větší varianta s 5kilogramovou hlavicí, případně i kumulativní, která dokáže prorazit i tankový pancíř. Záběry z bojů například ukazují, že jeden z dronů Lancet dokázal poničit vysoce obrněný německý tank Leopard 2.

🇺🇦Himars took out Crew of 🇷🇺ZALA 421-16E & kamikaze ZALA Lancet in the #Kherson region pic.twitter.com/FtDt4tdJke

— C4H10FO2P ☠️ (@markito0171) September 10, 2023

Článek Video: ani úkryt jim nepomůže, ukrajinské dělostřelectvo loví obsluhy ruských kamikadze dronů velmi vytrvale se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko ho vydávalo za modernizovaný T-55

Zničení tanku T-90M Proryv-3 za pomoci dronu ukazuje video pod článkem, pochází přitom přímo z Ruska a bylo zveřejněno v rámci dokumentace údajného zničení tanku M-55S. To je hluboce modernizovaný tank T-55 původem ze Slovinska, má počítačové řízení palby, zesílenu ochranou a kanon ráže 105 milimetrů. Ani přes tato vylepšení se však nemůže T-90M Proryv-3 zdaleka rovnat, a také se od něj v mnohém odlišuje.

Je tedy otázkou, jestli se náhodou operátor dronu nespletl. Tank na sobě má jakousi kamufláž nebo možná plachtu Nakidka snižující tepelnou a radarovou signaturu, a možná proto nemusely některé detaily jako zadní část nebo spojení děla s věží v zápalu boje vyniknout. Operátor tak vlastně mohl tank zničit omylem, i když je divné, že ruská armáda uvolnila záběry pořízené dalším průzkumným dronem, a pokusila se T-90M vydávat za nepřátelský.

Tank T-90M mohli ukořistit Ukrajinci

Kdyby ovšem nešlo o náhodu, nabízí se jako druhé možné vysvětlení, že se sice jednalo o stroj ruské armády, ale byl opuštěný. Na záběrech se nehýbe, což této spekulaci nahrává, a jestli bylo jasné, že se k němu v blízké době dostanou ukrajinští vojáci, mohlo jít o snahu nepojízdný (ale opravitelný) stroj zničit. Ukrajinská armáda totiž ruské stroje běžně opravuje a zařazuje do výzbroje, a o tank T-90M by měla jistě zájem. Krom moderních západních strojů je lepší než cokoliv, co má sama ve výzbroji. A navíc s ním umí její tankisté bojovat.

Kartonové drony jsou naprosto geniálním řešením: radary je nevidí, člověk neslyší a unesou až 5kg nálož; navíc jsou extrémně levné

Ovšem ani to nevysvětluje uvolnění záběrů ruskou armádou a pokus vydávat tank za jiný. Zničení T-90M Proryv-3 dronem Lancet každopádně naznačuje, že jeho zesílená ochrana vybavená i nejnovějším typem reaktivního pancíře Relikt není dostatečná na to, aby se vyrovnala s relativně levným dronem. Dokazuje to, že se armády budou muset zamyslet nad řešením, jak tanky proti takovým útokům ochránit; třeba instalací systémů aktivní ochrany.

Epic.

Russian sources shared this footage claiming that they hit Slovenian M-55S with Lancet kamikaze UAV.

But it was an abandoned Russian T-90M tank. pic.twitter.com/a7dXc6sxkd

— Clash Report (@clashreport) August 22, 2023

Článek Video: „chyba podivná, Rusko o tank méně má“, pakliže si ho obsluha vcelku levného dronu splete s nepřátelským se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Radar nedokázal drony zachytit

Zničení řídicí stanice zachycuje video pořízené ruským dronem, jehož obsluha nejspíše objevila vzácnou zbraň na poli nedaleko Chersonu. V jednom okamžiku se u stanice objevilo i přebíjecí vozidlo, a pak je na záběrech vidět i otáčení jejího radaru. Přesto se zdá, že nedokázal zachytit ani pozorovací ruský dron, natož pak samotný sebevražedný ZALA Lancet, který ho nakonec s největší pravděpodobností kompletně zničil.

iZdroj fotografie: Nitrid niklu / Public Domain

Útok se nejspíše odehrál stejně jako to je známo z mnoha videí od Ukrajinců; jakmile průzkumný dron objevil onu řídicí stanici, přivolala jeho obsluha útočný Lancet. Ten totiž sám o sobě jako průzkumný neslouží, vydrží totiž ve vzduchu jenom asi 40 minut a dosahuje rychlosti max. 110 km/h (při útoku až 300 km/h). Jeho větší verze disponuje hlavicí o hmotnosti kolem 3 kg, což je ke zničení návěsu, na němž je řídicí systém umístěn, naprosto dostatečné.

Ukrajina získala jen jeden systém

Systém Skyguard/Aspide vychází ze švýcarského řídícího systému Oerlikon Contraves Defense, a v původní verzi byl navržen, aby řídil palbu protiletadlových děl ráže 35 milimetrů. Později však došlo k jeho úpravě tak, aby dokázal řídit palbu odpalovacích systémů raket Sea Sparrow, a nakonec ho konsorcium MBDA upravili i pro odpalovací systém střel Aspide, které jsou nástupcem Sea Sparrow. Podle dostupných informací přitom měla Ukrajina získat z Itálie pouze jednu řídicí stanici, a k ní pravděpodobně 3 odpalovače.

Střely Aspide 2000 jsou krátkého až středního doletu, jejich dosah vychází na až 25 kilometrů, a létají rychlostí Mach 2,5. Cíl přitom ničí exploze hlavice o hmotnosti 32 kilogramů. Účinné by měly být proti letounům, vrtulníkům, řízeným střelám, a rovněž proti dronům, které však řídicí stanice v tomto případě neviděla. Odpalovací systém má 4 nebo 8 tubusů, a používány bývají nejen na zemi, montována jsou i na různá námořní plavidla.

#Ukraine: A Ukrainian battery control post of the Skyguard Aspide air-defense system was destroyed by a Russian Lancet loitering munition near Muzykivka, #Kherson Oblast.

This system was originally transferred by Italy and not by Spain as was widely claimed earlier today. pic.twitter.com/gkw6PZPmiY

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) July 23, 2023

Článek Video: vzácný italský komplet protivzdušné obrany, Skyguard/Aspide, může paradoxně zničit i dron, proti němuž má jinak zasahovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dělo stačí namontovat na náklaďák

Na videu pod článkem je vidět ukrajinská úprava protiletadlového děla ZU-23-2 namontovaná na korbě nákladního automobilu, díky čemuž se změnila v mobilní. Ukrajinští vojáci ho v této podobě používají hlavně proti účinným sebevražedným dronům ZALA Lancet. Dělo má sice jen optický zaměřovač, ale proti pomalým a křehkým dronům to stačí. Střelce navíc doplňuje pomocník s dalekohledem, s jehož pomocí na obloze pátrá po letícím stroji.

ZU-23-2 Technical(MAN F2000/F90?) pic.twitter.com/kzAcCfb11Y

— Vincent🇺🇦🇺🇲 (@VovaEndorser) August 9, 2023

Dělo ZU-23-2 je dnes opravdu stará zbraň s kořeny v roce 1960; vyrobena byla v počtu více než 140 tisíc kusů, které se dostaly do výzbroje mnoha zemí, a to nejenom Východního bloku. Tvoří ho dvojice hlavní vypalující projektily ráže 23 milimetrů, každá má přitom k dispozici zásobník na 50 nábojů. Pálit dokáže rychlostí až 2 tisíce ran za minutu, ačkoliv v praxi bývá kadence menší, a většinou se střílí v krátkých dávkách, což je vidět i na videu. Pokud totiž hlaveň vypálí 100 ran hned ta sebou, rozžhaví se a potřebuje vyměnit nebo vychladnout.

ZU-23-2 zasáhne cíl až na 2,5 km

Efektivní dosah ZU-23-2 je 2,5 km, pročež se hodí proti dronům létajícím v nevelkých výškách, mezi něž patří i ZALA Lancet. Jeho rychlost je 110 km/h, při střemhlavém útoku až 300 km/h, a má jen 12 kg, takže je malý, a přesto velmi zranitelný. Z děla to přitom „schytává“ fragmentační municí, která je proti němu více než dostačující, a navíc je velmi levná – především ve srovnání s protiletadlovými střelami. Naopak proti průzkumným dronům jako Orlan-10 se dělo nehodí, neboť takové drony už létají ve výšce 5 kilometrů.

Improvizace v akci: Ukrajinci sestrojili protitankového robota, který zničí cíl a rychle se ztratí. Připomíná traktor, ale je mimořádně účinný

Ačkoli jsou stará sovětská děla účinná, vojáci musí být opatrní. Zbraně jsou totiž pro sebevražedné drony snadným cílem, a jejich obsluhy na ně samozřejmě velice často míří. Zničení zbraně v sektoru pak může dávat prostor pro útok dalších dronů. Pomáhá sice instalace děla na nákladní automobil, což mu umožňuje měnit pozici, ale naopak z něj také dělá větší cíl. Je to ale řešení, které je velice rychle k dispozici, je levné a není obtížné se ho naučit obsluhovat.

Článek Video: jak i přes 60 let starý dvojitý protiletadlový kanon ZU-23-2 posílá k zemi ruské sebevražedné drony Lancet z korby náklaďáku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

ZALA Lancet s kumulativní hlavicí

Ruské bezpilotní letouny se ukazují od začátku konfliktu na Ukrajině jako mimořádně účinné. Lancet-3 vydrží ve vzduchu až 40 minut a může letět rychlostí až 110 kilometrů v hodině. Nese přitom cca 3kilogramovou hlavici. Proti tankům je mimořádně účinná kumulativní hlavice HEAT, která dokáže prorazit i pancíř o odolnosti stovek milimetrů RHAe. Naváděcí systém a kamery dronu přitom jeho obsluze umožňují trefit se do cíle velmi přesně. To ale pochopitelně vyžaduje i nějaké zkušenosti a štěstí, samotný dron úspěch nezaručuje.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Video pod tímto článkem ukazuje útok dronu ZALA Lancet na Leopard 2A6, což je nejmodernější verze tohoto tanku ve výzbroji Ukrajiny. Jeho pozici pravděpodobně odhalil jiný dron, z něhož také pochází záběry. Že jde o tento dron není pochyb, prozrazují ho typická křídla do kříže. Leopard 2 pak začal po zásahu do zadní části věže hořet.

I ruské drony mají na svědomí cenné cíle

V tomto případě útočící země drony zpočátku tolik nevyužívala, ale jakmile její armáda zjistila, že jsou právě ZALA Lancet mimořádně účinnou zbraní, jejich produkci významně navýšila. I na Ukrajině přitom přiznali, že tyto drony způsobují jejich vojákům veliké těžkosti. Mají na svědomí i velmi cenné systémy, nejen tanky. Dokázaly zničit například moderní samohybné houfnice AHS Krab a CAESAR, stejně jako dělový člun Gyurza-M.

Ačkoliv záběry na videu po zásahu dronem vypadají hrozivě, nebyl Leopard 2 pravděpodobně zcela zničen, ale „jen vážně poškozen“, a bude ho možné opravit. V zadní čísti věže, kam dron narazil, mají západní tanky uloženou munici, která je však oddělená od osádky, a při jejím zasažení exploduje tak, aby výbuch směřoval mimo tank. Takový zásah proto osádka většinou přežije, a velké šance má i samotný stroj. I tak ale musí podstoupit náročnou opravu s výměnou části věže, než se bude moci vrátit zpět na bojiště.

⚡️ Leopard 2A6 burns down after a Lancet goes right under the turret pic.twitter.com/2d189yay7f

— What the media hides. (@narrative_hole) July 23, 2023

Článek Video: německý Leopard 2 nemusí zničit ani zásah věže sebevražedným dronem ZALA Lancet, přesto je větší hrozbou než Ka-52 Alligator se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Radar je snadno viditelný dronem

Kombinace zaměřovacího systému a dronu může být velmi účinná, neboť když zaměřovací systém zjistí polohu radaru, může obsluha dronu cíl v zadané oblasti jednoduše najít – radar totiž není možné skrýt, resp. je to velmi obtížné, jelikož musí být postaven tak, aby snímal oblohu. Zároveň jde o velmi citlivé zařízení, které může poničit i výbuch relativně malé hlavice, jejíž hmotnost je pouze pár jednotek kilogramů. Dron za desítky či stovky tisíc korun tak dokáže zničit zařízení v hodnotě nejspíše i stovek milionů.

iZdroj fotografie: Nitrid niklu / Public Domain

Že k tomu v praxi může dojít ukazuje i útok ruského sebevražedného drnu ZALA Lancet na ukrajinský radar Hensoldt TRML-4D patřící k systému IRIS-T SLM; video je níže. Ukrajinští vojáci se ho sice snažili částečně schovat mezi porost, ale z výšky byl stejně vidět. Nejspíše ho nenašel samotný sebevražedný dron, ale ještě jiný průzkumný, který následně právě sebevražedný (též nazývaný jako toulavá munice) navedl. Zdá se přitom, že ho zasáhl přímo do antény, záběry posléze ukazují utíkající vojáky, a nejspíše i další hořící techniku.

Drony Lancet jsou docela schopné

Ruské sebevražedné drony ZALA Lancet jsou nejúspěšnější sebevražedné stroje ruské výroby, přičemž existují v několika verzích. K útoku ve videu byl nejspíše použit Lancet-3, který vydrží ve vzduchu až 40 minut, a dosahuje rychlosti až 110 km/h. Disponovat by měl zhruba 3kg hlavicí, ale údajně má být i vylepšená verze s hlavicí o hmotnosti 5 kilogramů, a rovněž s větším dosahem – o té ale zatím nejsou podrobnější informace.

Sebevražedné ruské drony Lancet zničí i 5 systémů protivzdušné obrany za 24 hodin: za oběť může padnout S-300 i německý Gepard

Ať byla ale zvolena jedna nebo druhá varianta, zdá se, že ukrajinští vojáci postavili radar blízko fronty, protože je dosah Lancetu asi 40 kilometrů. Odpovídalo by to navíc zprávám o nasazení IRIS-T SLM, aby eliminovali hrozbu ruských bitevních vrtulníků a letadel v oblasti bojů. Radar slouží jako přehledový a je pro fungováni systému klíčový. Ukrajina ho údajně dostala v počtu 7 kusů, ztráta tak vzácné zbraně musí být tedy velmi citelná.

#Ukraine: A Ukrainian TRML-4D multi-functional radar from the IRIS-T SLM air defense system was taken out of action by a Russian Lancet loitering munition. pic.twitter.com/OX7RocZXbM

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) June 7, 2023

Článek Video: jak vypadá útok nejúspěšnější ruské toulavé munice na radar německého systému IRIS-T SLM se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stromer HVM je upravené obrněné vozidlo

Alvis Stormer HVM je vlastně protivzdušný systém Starstreak umístěný na vozidle z rodiny CVR(T), kam patří například i transportéry FV103 Spartan taktéž užívané ukrajinskou armádou. Jde o lehčí pásová vozidla dosahující rychlosti až 80 km/h, konkrétně Starstreak je pak systém typu MANPADS naváděný za pomoci laserového paprsku, což ho činí mimořádně odolným proti různým protiopatřením. Dokáže ničit cíle do vzdálenosti až 7 kilometrů a je považovaný za jednu z nejlepších zbraní tohoto typu na světě.

iZdroj fotografie: Kalashnikov Group / Public Domain

Ovšem v případě, který zachycuje video pod článkem, se ukazuje, že dokáží drony útočit i na zařízení určené k likvidaci vzdušných cílů, a to dokonce i když jsou ve dvojici. Záběry totiž pochází z průzkumného dronu i z dronu Lancet, a lze tedy předpokládat, že první stroj systém objevil a navedl k němu operátora Lancetu. Jde o běžně používanou taktiku, průzkumné drony mohou na obloze vydržet i hodiny, zatímco Lancet má ve své větší verzi vytrvalost jen 40 minut, a s jeho návratem domů se navíc nepočítá.

Ani 3 kg těžká hlavice nemusí stačit

Sekvence z videa dokazují, že o útoku musela čtyřčlenná osádka Stormeru vědět, protože minimálně 2 ukrajinští vojáci se těsně před dopadem pokouší z vozidla utéct, což se jim pravděpodobně také podařilo. Ačkoliv vypadají záběry z exploze efektivně a měl být ničivý, neboť Lancet unese hlavici o hmotnosti až 3 kilogramy, z následujícího úryvku z opravárenské dílny se zdá, že Stormer zásah přežil. Je sice poničený, ale nejspíše půjde opravit, i když přišel o optoelektronický naváděcí systém, který bude třeba vyměnit.

Je ale otázkou, proč nebyl dron ZALA Lancet při tomto útoku úspěšný tak, jak bylo očekáváno. Zdá se, že se mu povedl zásah na hranu pancíře, po němž ale exploze jakoby sklouzla, což nejspíše stroj zachránilo. Že se operátorovi dronu nepodařilo trefit stroj správně, může spočívat v jeho nedostatečném výcviku, případně v ne zcela dokonalém naváděcím systému dronu. Ukrajinci mohou také vděčit za výsledek útoku jen velkému štěstí štěstí.

Článek Video: britský protivzdušný systém Stormer HVM dokáže odolat i ruskému sebevražednému dronu Lancet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lancet už zničil mnoho cenných zbraní

Drony Lancet mají na svědomí již řadu systémů (některé prokazatelně, jiné neověřitelně), Rusko jim připisuje třeba zásahy několika systémů S-300, protiletadlových „Buků“, ale i tanků T-64, ukrajinského dělového člunu atd. Jedno z videí pak ukazuje úspěšný útok na samohybnou pásovou houfnici amerického původu, jednat se mohlo o M109 Paladin. Podle všeho ji odhalil ruský průzkumný dron, a následně na ni navedl obsluhu s Lancetem; záběry totiž ukazují i onen náraz do vozidla, což podtrhuje, že je opravdu natočil průzkumný dron.

iZdroj fotografie: Nitrid niklu / Public Domain

Není přesně jasné, o jaký typ americké houfnice se jedná, Ukrajina jich dostala několik druhů, ale podle tvaru věže půjde o nějakou verzi mezi A3 a A5. Jedná se o konstrukci pocházející z 60. let 20 století, ale verze ve výzbroji Ukrajiny začaly být vyráběny zhruba o 20 let později. I dnes jsou přitom velmi užitečné, protože jsou přesnější než starší sovětská děla tvořící základ ukrajinského dělostřelectva. Z hlavní lze vystřelovat munici ráže 155 milimetrů dostupnou v západních skladech, které západní zbrojovky průběžně doplňují.

Dron Lancet je malý, ale má 3kg hlavici

Ruské drony Lancet jsou, na rozdíl od zmíněné houfnice, poměrně novým systémem, poprvé byly totiž ruskou armádou představeny v Sýrii v roce 2020. Útoku na videu se dle všeho účastní větší verze Lancet-3, což je letoun poháněný elektromotorem, s nímž dosahuje rychlosti až 110 km/h, a při střemhlavém letu k cíli až 300 km/h. Jeho hmotnost je pouhých 12 kilogramů, ve vzduchu vydrží až 40 minut, a má v sobě zabudovanou hlavici o hmotnosti 3 kg.

Sebevražedné ruské drony Lancet zničí i 5 systémů protivzdušné obrany za 24 hodin: za oběť může padnout S-300 i německý Gepard

Mohlo by se zdát, že obrněná houfnice musí takovému malému dronu odolat, ale opak je pravdou, pancíř ji chrání jenom proti pěchotním zbraním a střepinám. Naproti tomu Lancet může disponovat i kumulativní hlavicí, a například hlavice od granátometu RPG-7, které mají něco málo přes 2 kilogramy, si umí poradit s pancířem o síle až 500 milimetrů RHAe, čehož M109 zdaleka nedosahuje. Po nárazu dronu proto uvnitř vozidla vzplála uložená munice a dělo se během několika sekund ocitlo v plamenech.

Článek Video: ruský dron Lancet umí „uzemnit“ americkou 155mm samohybnou houfnici M109 jediným zásahem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruské útoky dronů sklízí úspěchy

Na konci dubna například Igor Konašenkov, mluvčí ruského ministerstva obrany, informoval, že drony Lancet za jediný den zničily 5 protivzdušných systémů – ve 4 případech se mělo jednat o S-300, a v jednom pak o Flakpanzer Gepard. První ze zmíněných je sovětský systém dlouhého dosahu, který stále tvoří páteř ukrajinské obrany, druhý pak samohybné protiletadlové dělo s radarem a dvojicí kanonů ráže 35 milimetrů poskytnuté Německem. Tvrzení Ruska ale nelze ověřit, zvláště když Konašenkov opakovaně ve svých prohlášeních o zničených cílech lže.

Na druhou stranu jsou i na sociálních sítích k dispozici záběry z útoku ruských dronů, kdy byly skutečně systémy Gepard i S-300 dronem Lancet zasaženy. Otázkou tak spíše je, zda sedí počty. Ukrajinská strana navíc přiznala, že Rusko v posledních týdnech taktiku nasazování dronů změnilo. Zdá se, že se snaží cíleně vyhledávat výhradně protivzdušnou obranu, a tu ničit, neboť tím působí veliké škody. Jen silná protivzdušná obrana přitom drží na uzdě početné ruské letectvo a maří útoky střelami a drony na ukrajinská města.

Nová taktika má využívat relativně levných a početných íránských dronů Shahed 136, které Rusové vyšlou proti cílům na Ukrajině a čekají, až se na ně začne zaměřovat ukrajinská protivzdušná obrana. Ta totiž musí aktivovat radary, což je právě ten okamžik, kdy lze přesně lokalizovat jejich pozice. Na to pak vyčkávají operátoři na ruské straně, a jakmile jejich postavení zjistí, zaútočí na ně právě pomocí sebevražedných dronů Lancet.

Rusko má zřejmě i výkonnější Lancet

Nová taktika nasazení dronů přináší vedle úspěchů i několik otázek. Tou první je, o jaké drony Lancet se vlastně jedná, protože větší Lancet-3 má dosah zhruba jen 40 kilometrů a cestovní rychlost do 110 km/h; pouze při sestupu dosahuje asi 300 km/h. Systémy S-300 však bývají umístěny dále od fronty a měly by tedy být mimo dosah „Lancetu“. Výrobce dronu nicméně oznámil na jaře 2023 uvedení nové verze, údajně bez typických křídel do kříže. Její vyobrazení a technické parametry nejsou k dispozici, ale mohla by mít vyšší rychlost i dosah.

Druhou záhadou mohou být záběry útoků na odpalovací stanoviště S-300 dostupná na sociálních sítích, protože taktika s návnadami odhaluje pozice radarů, nikoliv však odpalovacího stanoviště, které může být i kilometry daleko. Pokud tedy Rusko zničí odpalovací systém, musí ho detekovat jiným způsobem. V případě Gepardu to ale neplatí, protože ten je určen k nasazení i přímo na frontě, a navíc má vlastní radar, takže jeho zaměření „demaskuje“ celý systém.

Článek Sebevražedné ruské drony Lancet zničí i 5 systémů protivzdušné obrany za 24 hodin: za oběť může padnout S-300 i německý Gepard se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.