Co je na stroji skutečně nové

Ukrajinský server Defence Express jako první publikoval podrobný rozbor záběrů. Podle něj jde o hybrid, který kombinuje podvozek některé z plynoturbínových verzí T-80B/BV/U s věží odvozenou od T-80UD/T-80UE-1. Oproti staršímu T-80UE-1, tanku, který Ukrajinci v roce 2022 ukořistili a zdokumentovali, přibyla výrazně silnější vnější ochrana: bloky reaktivního pancíře typu Relikt, postranní „uši“ rozšiřující profil věže a prvky, které analytici spojují s protidronovou úpravou. Krytá 12,7mm kulometná stanice nahrazuje dřívější otevřenou zástavbu, což zlepšuje ochranu střelce.

Původní T-80UE-1 používal plynovou turbínu GTD-1250 o výkonu 920 kW (1 250 koní), 125mm kanon 2A46M-4 se systémem řízení palby 1A45-1 a automatické nabíjení rozšířené na 28 výstřelů. Nová modifikace tyto základy podle všeho zachovává a vrství na ně modernizační balík posouvající stroj směrem ke standardu T-80BVM. Konstruktér Uralvagonzavodu v rozhovoru pro Izvestija, přetištěném 7. července 2026, zmínil i vývoj „všesměrové ochrany“ proti dronům a schopnost vyměnit celý monoblok turbíny zhruba za čtyři hodiny, což je klíčový argument, proč se platforma stále vyplatí udržovat.

Proč „neporazitelné monstrum“ nemusí být neporazitelné

Slovo „monstrum“ sedí na první pohled. Tank je rychlý, plynová turbína startuje i pod minus padesát stupňů Celsia, kompaktní tříčlenná osádka šetří hmotnost a 125mm kanon dokáže pálit řízené střely i klasickou munici. Rostec ve svém jubilejním textu znovu vytáhl obraz „stroje průlomu“ a zdůraznil mobilitu, která T-80 odlišuje od dieselových bratranců řady T-72 a T-90.

Jenže právě tady začíná problém, který žádná přídavná vrstva ochrany na věži sama o sobě neřeší. Britský think-tank RUSI ve své analýze architektury ruských obrněnců připomíná chronickou slabinu celé sovětské konstrukční školy: karuselový automat nabíjení umístěný pod věží, bez oddělení od osádky. Munice sedí v kruhovém zásobníku přímo pod nohama velitele a střelce. Při zásahu z boku nebo shora, a právě tyto směry dnes dominují díky FPV dronům a střelám s horním náletem, dochází k takzvanému cook-offu: munice se vznítí, tlak nemá kam uniknout a věž odlétá. Tento efekt je na záběrech z Ukrajiny vidět u T-72, T-80 i T-90 prakticky denně.

Z dostupných záběrů nové modifikace nevyplývá důkaz o zásadním přepracování muničního prostoru. Nejsou vidět blow-out panely, které u západních tanků odvádějí tlak exploze pryč od osádky. Není vidět oddělený muniční sklad. Přídavná ochrana může snížit pravděpodobnost, že konkrétní střepina nebo kumulativní proud pronikne dovnitř, ale pokud pronikne, následky zůstávají stejné. Podle nás je proto přesnější mluvit o „monstróznějším“ vzhledu než o skutečné neporazitelnosti.

Jak si stojí proti západním tankům

Srovnání s nejmodernějšími stroji NATO ukazuje, kde přesně leží rozdíl ve filozofii. Německý Leopard 2A8 od KNDS staví na 120mm kanonu L55A1 s delší hlavní, síťové architektuře pro digitální bojiště a explicitně nabízí integraci systému aktivní ochrany Trophy, který dokáže zachytit a zneškodnit přilétající protitankovou střelu ještě před dopadem. Americký Abrams M1A2 SEPv3 od General Dynamics jde podobnou cestou: 120mm kanon, čtyřčlenná osádka, oddělená munice v zadní části věže s blow-out panely a rovněž Trophy APS.

Česká armáda má na tyto hrozby vlastní odpověď. Na kolových obrněncích Pandur II provozuje protitankové střely SPIKE-LR a závazně objednala 44 tanků Leopard 2A8, které představují generační skok oproti čemukoliv, co AČR dosud měla. Klíčový rozdíl není jen v kanonu nebo pancíři, je v tom, jak tank zachází s municí a jak chrání osádku, když ochrana selže.

Průmyslová realita za propagandou

Načasování celé prezentace je průhledné: kulaté výročí, oslavné video, žádná tvrdá data. Rusko chce ukázat, že i po více než čtyřech letech války tankový průmysl žije a modernizuje. Omsktransmáš už v roce 2023 hlásil čtyřnásobný růst objemu výroby a satelitní OSINT odhady z června 2026 naznačovaly tempo modernizace T-80BVM kolem patnácti kusů měsíčně. Jenže akademická studie publikovaná Cambridge University Press v roce 2026 varuje, že reálná produkce moderních obrněnců se podle dostupných dat zásadně nezvedla nad úroveň roku 2021 a že oficiální i expertní odhady bývají systematicky nadsazené. Masové „novostavby“ jsou méně pravděpodobné než pokračující modernizace starších korb vytažených ze skladů.

A pak je tu realita bojiště. Americký Military Review ve studii o roli FPV dronů upozorňuje, že dnešní frontová linie je saturovaná levnými bezpilotními prostředky útočícími na střechu a záď, tedy přesně tam, kde ani nový T-80 nemá nejsilnější ochranu. Ani sebelépe obalený tank není na dnešním bojišti strategickým zlomem, pokud ho dokáže vyřadit dron za pár tisíc korun.

Nová modifikace T-80 je reálný inženýrský posun: víc ochrany, lepší integrace, chytřejší zástavba zbraní. Ale dokud pod věží sedí karusel plný munice bez oddělení od osádky, zůstává „neporazitelnost“ slovem z reklamního videa, ne z technického listu.

Článek „Neporazitelný monstrum“. Rusové ukázali neznámou verzi tanku T-80 s novou věží. Parametry tají, ale experti už vědí, co se chystá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak funguje sovětský karusel

Automatický nabíječ nahradil čtvrtého člena osádky, ručního nabíječe, a umožnil Sovětům postavit výrazně nižší a lehčí tank. Princip je u celé rodiny podobný, i když se liší v detailech. Tank T-72 používá takzvaný kazetový systém, kde jsou střela i hnací náplň uložené vodorovně v karuselu pod podlahou věže. Mechanismus je zvedne k závěru kanonu a zavede ve dvou krocích. Podle FAS pojme karusel 22 připravených ran a kadence dosahuje čtyř až šesti výstřelů za minutu.

U tanku T-80, respektive staršího T-64, se používá systém zvaný Korzina, tedy „košík“. Střela leží vodorovně, náplň stojí svisle a podavač zavádí obojí v jednom sledu. Kapacita karuselu je 28 ran, kadence stoupá na sedm až osm výstřelů za minutu. Rodina T-90 konstrukčně vychází z T-72, takže základní architektura zůstává stejná: karusel pod věží, tříčlenná osádka, 125mm kanon 2A46M.

Výhody jsou zřejmé: nízká silueta, menší pancéřovaný objem, nižší hmotnost. Jenže právě tady začíná past.

Proč karusel zabíjí vlastní posádku

Klíčový rozdíl oproti západním tankům není v samotném nabíjení, ale v tom, kde munice leží a co se stane, když ji něco zapálí. Hnací náplně sovětských 125mm nábojů jsou polospalitelné; při zásahu hoří intenzivně a mohou spustit řetězovou detonaci okolních ran. Jak podrobně rozebírá starší americká armádní analýza v časopise ARMOR, v ruské koncepci chybí to, co západní tanky mají jako standard: pancéřová přepážka oddělující munici od osádky a takzvané blow-off panely, které v případě exploze odvádějí tlak směrem ven z tanku, pryč od lidí.

U T-72, T-80 i T-90 je munice součástí bojového prostoru. Řidič sedí vpředu, velitel a střelec ve věži, a přímo pod nimi se točí karusel plný výbušnin. Navíc se další munice často skladuje volně v bojovém oddílu, mimo karusel. Když moderní protitanková střela, ať už Javelin útočící shora, nebo dron s kumulativní hlavicí, prorazí boční či horní pancíř, zapálí náplně. Tlak exploze nemá kam uniknout. Výsledkem je katastrofické zničení: věž se odtrhne od korby a vyletí do vzduchu. Posádka nemá čas reagovat, nemá kam uniknout, nemá šanci.

Britský think-tank RUSI to shrnuje jednoznačně: nešlo o konstrukční chybu, ale o vědomý kompromis. Sovětští inženýři upřednostnili mobilitu a palebnou sílu před přežitelností osádky. V éře studené války, kdy se počítalo s masovým nasazením tisíců tanků v konvenčním střetu, to mělo svou logiku. Na moderním bojišti plném přesně naváděných střel, dronů a protitankových raket útočících shora se z kompromisu stala smrtící past.

Ukrajina jako důkaz

Americká armádní studie publikovaná v Military Review výslovně uvádí, že záběry z války na Ukrajině ukazují katastrofická zničení ruských tanků jako běžný, opakující se jev. Vizuální databáze Oryx, která eviduje pouze fotograficky nebo videodokumentačně potvrzené ztráty, ke středu roku 2026 zaznamenává mimo jiné 149 ztrát T-80BVM, 112 ztrát novější verze T-80BVM obr. 2022 a 156 ztrát T-90M, tanku, který měl být nejmodernějším strojem ruské armády.

Právě T-90M Proryv-3 je přitom zajímavý mezistupeň. Ruští konstruktéři u něj zjevně problém uznali: nová věž a část zásoby munice přesunutá do zadního zásobníku mimo bezprostřední bojový prostor. Jenže 22 ran v karuselu pod osádkou zůstalo. A po jejich vystřílení musí osádka pro další munici ven z chráněného prostoru. Riziko je zmírněné, nikoli odstraněné. Podle analýzy CSIS z roku 2025 jsou ruské technické ztráty mimořádně vysoké a efektivita postupu nízká. Britský zástupce při OBSE v červnu 2026 na základě dat GCHQ uvedl téměř 500 tisíc zabitých ruských vojáků. U tankových posádek je obnova obzvlášť bolestivá; při katastrofickém zničení se ztrácí řidič, střelec i velitel najednou.

Studie RUSI z roku 2025 navíc popisuje, že Rusko začalo tanky nasazovat selektivněji a uvážlivěji než v předchozích fázích války. Není těžké odhadnout proč.

Západní tanky: jiná filozofie, jiná šance

Srovnání s tanky NATO ukazuje, jak zásadně se liší přístup k přežitelnosti. Americký M1A2 Abrams (ráže 120 mm, čtyřčlenná osádka, hmotnost přes 62 tun) ukládá munici v oddělené komoře za pancéřovými dveřmi s blow-off panely; při zásahu exploze směřuje ven přes střechu, ne do posádky. Britský Challenger 2 (120mm rýhovaný kanon L30, čtyřčlenná osádka s ručním nabíječem, přes 62 tun) staví na masivní pancéřové ochraně a oddělení munice. Německý Leopard 2 v různých verzích (120mm hladkohlavňový kanon Rh-120, čtyřčlenná osádka, kolem 62 tun) klade podle výrobce KNDS důraz na ochranu osádky a munice jako konstrukční prioritu.

Navíc se západní tanky stále častěji vyzbrojují systémy aktivní ochrany. Izraelský Trophy od firmy Rafael, bojově ověřený v několika konfliktech, už integrovala německá Bundeswehr na Leopard 2A7A1 jako mezikrok k verzi 2A8. Rheinmetall vyvíjí vlastní systém aktivní ochrany StrikeShield. Filozofie je opačná než u ruského přístupu: hrozbu zničit ještě před zásahem, a pokud přesto pronikne, odvést explozi pryč od lidí.

Žádný tank není nezničitelný. Ale rozdíl mezi „posádka má šanci přežít“ a „posádka nemá šanci“ je v architektuře, ne ve štěstí.

Český kontext: od karuselu k Leopardu

Česká armáda tento problém zná z první ruky. Tank T-72M4 CZ, který dlouhá léta tvořil páteř českých tankových sil, používá stejný 125mm kanon s automatickým nabíjením a tříčlennou osádku, tedy tutéž sovětskou koncepci s karuselem pod věží. Ministerstvo obrany při oznámení přechodu na Leopardy 2A4 samo přiznalo, že bojové schopnosti T-72M4CZ včetně ochrany osádky jsou pro intenzivní konflikt značně omezené.

Česká republika se zároveň podílela na programu renovace 90 tanků T-72B pro Ukrajinu, financovaném Spojenými státy a Nizozemskem. Tyto stroje pomáhají ukrajinské armádě, ale jejich posádky čelí stejnému konstrukčnímu riziku jako ruští tankisté. Rozdíl je v tom, že Ukrajina tyto tanky dostala jako dostupný nástroj v existenční válce, zatímco Rusko na téže koncepci staví celou svou tankovou doktrínu i po více než čtyřech letech krvavých ztrát.

Označení „kobka smrti“ nevzniklo z jednoho vadného dílu ani z jedné nešťastné bitvy. Je to výsledek celé konstrukční filozofie, která po desetiletí upřednostňovala siluetu a hmotnost před životy vlastních lidí. Na ukrajinských polích se ta volba každý den vybírá svou daň.

Článek Ruské tanky jako „kobky smrti“: automatický nabíječ je smrtící past pro posádky T-72, T-80 i T-90 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

1) Plynová turbína jako logistické peklo

Srdcem T-80BVM je plynová turbína GTD-1250, která mu poskytuje vysokou mobilitu, rychlou akceleraci a spolehlivost v extrémní zimě. Tyto výhody jsou však draze vykoupeny – zejména má extrémně vysokou spotřebu paliva, a to jak při jízdě, tak při chodu na místě. Ve srovnání s dieselovým tankem T-72B3 může T-80BVM spotřebovat až dvojnásobek paliva.

Armáda tak musí v rámci logistiky zajistit více cisteren, ale také častější tankování, kvůli čemuž se musí vojáci buď vydat do bojové linie, nebo se z ní tank stáhnout, aby mohl doplnit PHM. Turbína je navíc citlivá na prach, vyžaduje častou údržbu, což je technicky náročné. Při dlouhodobém provozu v polních podmínkách to hodnotu T-80BVM značně snižuje.

2) Automatický nabíječ přináší katastrofické následky

T-80BVM sdílí se svými předchůdci, T-72 a T-64, zásadní konstrukční problém, a sice umístění munice. „Autoloader“ tanku je totiž konstruován jako karusel pod věží, v němž jsou granáty i prachové nálože uskladněny kolem posádky, která od nich není nijak oddělena. Tato koncepce sice snižuje počet obsluhy o jednoho (nemusí být nabíječ), ale při zásahu do prostoru posádky dochází často k odpálení munice a její okamžité explozi a odhození věže.

Výroba se zastavila, ruské letectvo nedostalo ani jeden nový Suchoj Su-57. Dává to smysl, nepotřebuje je

Zejména operátoři dronů se proto rádi trefují do spoje mezi věží a podvozkem, aby prorazili dovnitř. Ani modernizace BVM tak nepřinesla oddělené muniční schránky, protiexplozivní panely nebo alespoň systém odklonu tlaku v případě, že minuce exploduje. Západní tanky naopak tato opatření mají a v bojích se ukazují jako schopná zachraňovat životy.

3) 2krát odolnější reaktivní pancíř není všude

Reaktivní pancéřování Relikt je oproti Kontaktu-5 velkým posunem, ale nepokrývá celý tank, což odhaluje jeho slabá místa. Nejvíce má chráněnou věž a přední část podvozku (korby), zatímco z boku chránila původní verze jenom vpředu, uvádí ArmyRecognition. Postupně bylo instalováno po celé délce a prázdná místa na věži, zezadu i pod okraji věže zastiňuje klec.

4) Zastaralá konstrukce trupu limituje modernizaci

Konstrukčně je T-80 odvozen ze 70. let minulého století a nese si s sebou řadu limitů, které se ani při modernizaci BVM odstranit nepodařilo, ačkoliv některé zakrývá. Jde o relativně tenký základní pancíř, omezený vnitřní prostor pro moderní elektroniku, absenci robustního uchycení pro APS systémy, a starší geometrií trupu, která neodpovídá současným hrozbám. Modernizace může zlepšit senzory a pancéřování, ale samotný „skelet“ T-80BVM je problematický.

Ne jestli, ale kdy. „Pád Pokrovsku je otázkou času,“ přiznává odborník. Ukrajinci ale pořád drží až 30 % města

5) Nedostatečná spolehlivost při dlouhodobém nasazení

Vysoká mobilita je velkou předností T-80BVM, ale při dlouhodobém nasazení má spolehlivost horší než tanky s dieselovými agregáty. Armádní Zpravodaj zjistil, že si posádky opakovaně stěžují na problematický start turbíny v prašném prostředí, přehřívání při dlouhé jízdě nízkou rychlostí, vyšší poruchovost motorů a rychlejší opotřebení převodovky a filtrů.

6) Optika na úrovni modernizace, nikoliv skutečně moderního tanku

T-80BVM dostal moderní zaměřovací systém Sosna-U, který proti původnímu T-80BV zvýšil několikanásobně kvalitu nočního vidění, ale přesto má stále daleko ke standardům západních tanků jako Leopard 2A7 nebo Abrams M1A2SEP. Slabiny zahrnují nižší rozlišení termovizí, kratší identifikační dosah, pomalejší „auto-tracking“, absenci plnohodnotného „hunter-killer“ režimu, a velitel má také horší přehled, který je ale dnes nezbytný ve všech směrech.

Šokující cena války proti Ukrajině. Rusko se topí ve výdajích, které silně nezvládá. A bude hůře

7) Nízká ochrana proti dronům a munici útočící seshora

Současné bojiště je ovládáno drony, toulavou municí a naváděnými dělostřeleckými projektily, pokud jde o útoky na obrněnce. Ty ovšem mají extrémně slabý pancíř na střeše, který nezvyšují nijak zásadně ani přídavné bloky ERA v některých částech, a už vůbec klec. T-80BVM postrádá plnohodnotný systém aktivní obrany a systém detekce přibližujících se dronů. Silnější pancíř by to nejspíše nevyřešil, prorazit by ho šlo nejspíše stále stejnými zbraněmi.

Článek Proč modernizace nestačí: T-80BVM a jeho 7 kritických technických slabin, které se naplno projevují v reálném boji se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani reaktivní pancéřování ruský tank neochránilo

Stugna-P je opravdový zabiják tanků, ale není úplně snadné to připravit. Podle Wikipedie totiž celý komplet váží 104 kg, takže je k jeho přepravě zapotřebí i několika vojáků, ačkoliv obsluhu zvládají dva. Samotná střela má potom 37 kg a průbojnost až 1 200 mm RHAe, a to na vzdálenost až 5 500 metrů, ačkoliv v tomto případě letěla nejspíše tak polovinu svého maxima.

19 ruských generálů padlo. Ukrajinci se utrhli ze řetězu, kosí velení ruské armády jako na běžícím páse

V podstatě s ním tak vojáci zaujímají nějaké stálejší postavení. Na mobilní operace je mnohem lepší FGM-148 Javelin, který je ještě účinnější, ačkoliv má menší průbojnost 760 mm RHAe, uvádí Wikipedia. Na obrněnce však útočí seshora, kde mají nejslabší pancíř, a zdaleka ne vždy je na ně možné umístit reaktivní pancéřování, i když i s ním si poradí.

Nelze nijak určit, jaký tank Stugna-P zasáhla, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že ruská armáda využívá nejčastěji T-72, a poté T-80 a T-90, všechny v různých modernizacích. I úplně nejslabší z nich, T-73B3, má přitom reaktivní pancéřování. Wikipedia uvádí, že jde o Kontakt-5, které poskytuje ochranný účinek (ekvivalent RHAe) 200 – 250 mm proti APFSDS, a 600 mm proti formovaným nábojům (HEAT), což na Stugnu-P nestačí.

Fotografie: novináři poprvé ukázali komponenty rakety Orešnik, které se podařilo získat. A zjevně má velké problémy

Jak vidno, zasáhla ho naprosto přesně a pronikla dovnitř, což vyvolalo detonaci munice. Tento jev pozorovatelný u sovětských, resp. ruských tanků, má i vlastní pojmenování, a sice Jack-in-the-box efekt. Část munice je totiž uložena v prostoru pro posádku, takže pokud hlavice pronikne dovnitř, má velkou šanci ji odpálit a tank totálně roztrhat.

Článek Video: Ukrajinci dali ruskému tanku zakusit svou nejlepší střelu. Projela pancířem jako nůž máslem a roztrhla ho zevnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejlepší modernizace ruského tanku T-80

T-80BVM je nejlepší modernizací sovětského tanku T-80 známého tím, že je velice rychlý, protože používá plynovou turbínu. Wikipedia uvádí, že by měl dosahovat rychlosti až 70 km/h, přičemž ruská armáda nechala verzi BVM výrazně zmodernizovat – například má moderní řízení palby a kanon určený pro nové typy munice, moderní termovizi, reaktivní pancéřování typu Relikt a řadu dalších vylepšení. Na papíře se tedy jeví jako velice skvělý.

iZdroj fotografie: Uralvagonzavod / Creative Commons / CC BY-SA

Existují nicméně výpovědi osádek těchto tanků, které s nimi rozhodně nejsou spokojené. United24Media přinesl například slova ruského tankisty, podle něhož je T-80BVM velice poruchový a nespolehlivý. Stěžoval si na to, že osádka musela různé poruchy řešit v podstatě v okamžiku, kdy se dostala do bojové zóny, což jí velice ztěžovalo činnost. A kritiku sklidila například také nově instalovaná termovize. Nikoliv proto, že by špatně pracovala, ale že zabírá mnoho místa, a prostor hlavně pro velitele je pak stísněný a nevhodný.

Pohon tanku není dobrý

O tanku T-80BVM ArmyRecognition uvádí, že by měl být nejen rychlý ale i velmi vhodný do špatného terénu například rozbahněného. Posádky ale něco takového popírají. Podle nich se například ve špatném terénu velmi často znečišťují filtry, což může vést až k zastavení vozidla. Samotná plynová turbína podle nich taky není nejlepším řešením. Trvá údajně velice dlouho, než se nastartuje, což znamená riziko v případě, že je třeba ujet nějaké pozice. Je velmi náchylná na palivo, údajně potřebuje hlavně petrolej.

Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu

Dalším problémem tanku mají být úpravy představované různými mřížemi, řetězy a dalšími překážkami. Armádní Zpravodaj vysvětluje, že ruská armáda je na obrněnce dává jako ochrannou proti dronů, mají totiž ztížit přístup k pancíři. To sice částečně funguje, ale zkušenosti ukazují, že podvozek tanku je kvůli tomu přetížený a to jen zvyšuje množství možných poruch. Proto se dá soudit, že T-80BVM je přeci jenom o něco horší, než uvádí jeho papírové údaje.

Russia’s tanks are turning into “hedgehogs.” 🦔

New battlefield photos show T-72 and T-80 tanks covered in thick steel cables and EW gear to stop Ukrainian FPV drones. pic.twitter.com/VrM62e575g

— Ivan Khomenko (@KhomenkoIv60065) November 3, 2025

Carský, nebo též ježčí tank, obvykle T-80 nebo T-72, s vysokou ochranou proti dronům

Článek „Neustále se rozbíjí“. Ruští vojáci si dovolili zkritizovat tank T-80BVM jako nespolehlivý a konstrukčně špatný se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank skončil rozervaný, a ještě bez věže

T-80 je stále jedním z lepších tanků, s nimiž se lze na současném, alespoň východním bojišti, setkat, i když byl zařazen do výzbroje již roku 1976, potvrzuje Wikipedia. Zejména s modernizaci BVM, tedy té nejlepší možné, má stále solidní vlastnosti – kupříkladu vylepšený 125mm kanon 2A46M-4 s moderní municí nebo raketový systém 9K119M Refleks-M.

Kreml zuří a neví, co má dělat. Američané zveřejnili záběry, jak rychle v mezinárodních vodách zabrali ruský tanker

S ničením nepřátel mu potom pomáhá řízení palby Irtyš a střelecký zaměřovač Sosna-U (stejný, jaký má T-90A), a nový nabíjecí automat je schopný střílet granáty 3BM59 APFSDS s ochuzeným uranem a wolframem 3BM60. Z hlediska ochrany má reaktivní pancéřování Relikt, o němž je známo hlavně to, že nabízí dvojnásobnou účinnost oproti Kontaktu-5.

To dle Wikipedie poskytuje ochranný účinek, v ekvivalentu RHAe, 200 až 250 mm proti APFSDS, zatímco proti tvarovým náložím (HEAT) 600 mm. Teoreticky jsou tedy hodnoty Reliktu až 500 mm proti APFSDS, a až 1 200 mm proti tvarovým náložím, ale v praxi se ukazuje, že ani to tank zdaleka neochrání, ač má T-80BVM kostky reaktivního pancéřování i na věži.

Video: ruské jednotky útočily zběsile a bez přestání, ale Ukrajinci si na nich smlsli. Nasadili i zbraň, proti níž není obrany

Konstrukce sovětských, resp. ruských tanků, mají už po desítky let velkou slabinu v podobě snadno vybuchující munice, která je částečně uložena v prostoru pro posádku. Když pak hlavice pronikne dovnitř, může ji odpálit, což tank de facto roztrhá zevnitř – častým následkem je odlétající věž. Tento jev má i vlastní název, Jack-in-the-box, uvádí Wikipedia.

Jak to vypadá v praxi, ukazují záběry, na nichž je vidět ruský tank T-80BVM zapadlý v nějaké jámě. Ta mohla vzniknout v důsledku exploze munice, jelikož se zdá, že má tank rozervanou levou stranu, takže se její síla soustředila do země a pod tank. Tomu zároveň odletěla věž, která ani není na záběrech vidět, takže byla zřejmě odmrštěna na desítky metrů.

Video: jenom 40 km od Putinovy moskevské rezidence vypukl velký požár. Narušil výrobu bojových letadel Suchoj

Co tank zničilo, není jasné. Armádní Zpravodaj připomíná, že dron unese třeba protitankový granát RPG-7 typu PG-7VL těžký 2,6 kg, potvrzuje Wikipedia, který prorazí 500 mm RHAe. Ale také se mohlo jednat o přímý zásah dělostřelectvem nebo protitankovou střelou do boku, což by poškození konstrukce odpovídalo. Výsledkem nicméně je, že je zcela na odpis.

Článek Video: ukrajinští vojáci natočili z pár metrů, co zbylo z ruského tanku T-80BVM. Věž se ani nepodařilo najít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačil jediný zásah a houfnice byla minulostí

Jaká houfnice je na záběrech vidět, není jasné, protože jsou velmi nekvalitní, a navíc je zakrytá nějakou přídavnou protidronovou ochranou. Evidentně je však pásová, takže se podle toho a jejího tvaru Armádní Zpravodaj domnívá, že půjde o 2S19 Msta-S, event. o 2S35 Koalitsiya, ale ta není tak pravděpodobné, jelikož ji má ruská armáda v malých počtech.

Video: 900 km od hranic vyhodili Ukrajinci do povětří hlavní muničák. Ruská západní i centrální fronta přišla o zásobování

Wikipedia upřesňuje, že vlastně vychází z 2S19 Msta-S, a v provozu je teprve od roku 2023, přičemž měla tou dobou existovat pouze ve 12 až 15 kusech. Její výhodou je dostřel až 80 km, ale jde o raketově poháněné projektily – ty klasické zvládnou polovinu. Z obou těchto důvodů ji lze proto považovat za poměrně vzácnou a do bojové oblasti jako nevhodnou.

Oproti tomu 2S19 Msta-S je prakticky páteří ruského dělostřelectva, do roku 2019 vznikla totiž v počtu přesahujícím 1 130 kusů, uvádí Wikipedia. Její palebný dosah je pouze 24,7 km, s raketově poháněnými projektily potom až 36 km, což jsou dnes žalostné parametry. A právě proto by nebyla taková škoda použít ji k odstřelování ukrajinských pozic na frontě.

Video: Rusové se shromáždili k útoku na Pokrovsk. Ukrajinci jim zasadili ránu raketometem, který dostřelí skoro 100 km

Jak je přitom patrné, ani protidronová ochrana houfnici ochránit nezvládla, jelikož stačil jediný úder do její zadní části, načež začala mohutně hořet. Není to ale zase tak překvapivé, jelikož má docela slabý vlastní pancíř. Jeho přesné hodnoty sice známy nejsou, ale různé zdroje se shodují, že využívá celosvařované ocelové konstrukce (části) pro trup a věž.

Ty jsou přitom navržené především pro ochranu proti palbě z ručních zbraní, střepinám z dělostřeleckých granátů a minám, ovšem nikoliv proti těžkým protitankovým granátům nebo přímým zásahům houfnicemi a protitankovými zbraněmi. Podvozek by měl být nicméně o něco odolnější, jelikož je 2S19 Msta-S založena na tanku T-72, event. T-80.

F-16 nefungují proti Rusku tak, jak si Američané mysleli. Ukrajinský pilot kriticky zhodnotil F-16 po více jak 1 roce užívání

Když se tedy operátor dronu trefí kamkoliv jinam než do podvozku, natož do zadní části, kde je zřejmě ochrana nejslabší, může ji celkem snadno prorazit. Armádní Zpravodaj soudí, že v tomto případě nesl letoun hlavici z protitankového granátu RPG-7, jelikož má průraznost přes 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia, což bohatě stačí. Houfnici tak zažehla hned po prvním zásahu, a výsledkem byl velký požár. I přesto ale vojáci ujížděli dále.

Trvalo to asi 15 vteřin, načež je vidět houfnice odstavená – posádka pravděpodobně unikla, což bylo její štěstí, jelikož chvíli nato explodovala. Efekt evidentně způsobila vezená munice, které muselo být více než dost (50 až 60 granátů ráže 152 mm), neboť jeho velikost připomíná výbuch těžké letecké pumy, kupříkladu ruské FAB-1000 nebo americké Mark 84.

Článek Video: 15 vteřin ujížděla ruská těžká houfnice a vojáci doslova bojovali o život. Když bouchla, vznikl hřib jako po 1tunové bombě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Želví tanky měly prorazit cestu ostatním

Ve snaze prorazit ukrajinskou obranu a dostat pěchotu až k jejím pozicím vybavuje ruská armáda obrněnce přídavnou ochranou. Asi nejznámější jsou tzv. želví tanky, které nejčastěji vznikají přeměnou T-72, T-80 nebo T-90, na něž je přidělána robustní konstrukce. Jejím cílem je přivést hlavici dronu k explozi předčasně, aby se nedostala k pancíři tanku.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

A praxe ukazuje, že to v řadě případů funguje, potvrzuje Wikipedia, protože je často opravdu nutné útočit na takový obrněnec opakovaně, kdy mu první drony obranu naruší, a teprve další konečně zasáhnou jeho citlivá místa. Obecně přitom platí, že je vždy lepší útočit na pásy a motorovou část a obrněnec tak znehybnit, i kdyby nebyl hned zničen.

Poškodit pojezdová kola a pásy, event. hnací jednotku, bývá mnohem jednodušší, a dorazit ho pak mohou údery bezpilotními letouny nebo dělostřelectvem, je-li v oblasti. Ukrajinci na záběrech ukazují, jak to probíhá v praxi, v tomto případě směrem na Pokrovsk, k němuž se snaží nepřítel vyčistit cestu, po níž by pokračovala další, i méně chráněná technika.

Video: Ukrajinci zasáhli ruský MiG-29 za čtvrt miliardy, když to nikdo nečekal. Letěli si pro něj skoro 300 km

Těžká mechanizovaná brigáda ukrajinské armády ukázala, jak útočí na několik tanků opatřených mohutnými nástavbami, ale není vidět jejich zničení ani poškození. To nejspíše z důvodu, aby nedala ruské armádě žádnou nápovědu, ale zároveň ukázala, že svou oblast hlídá a nenechá projet žádnou ruskou jednotku, natož pak želví tank prorážející cestu.

Článek Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Drony objevily 2 stojící T-80

Záběry ukazují, jak se dronům podařilo objevit dva stojící ruské tanky T-80. Vyvinuté byly v 80. letech 20. století v Sovětském svazu, a ve většině verzí jsou poháněny plynovou turbínou, s níž dosahují solidní rychlosti až 70 km/h, uvádí Wikipedia. Ruská armáda je používá v několika úpravách a s různou mírou ochrany. O jakou se jednalo na záběrech, ovšem nelze poznat.

Německé Eurofightery ochránily hranice NATO. Vzlétly k ruskému Il-20 nad Baltským mořem

Drony se do akce pustily podle všeho v noci, protože jsou záběry pořízené termovizní kamerou. Osádky se je sice snažily zamaskovat – Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že jsou na videu na tancích zřetelné položené větve – ale rozhodně to nestačilo, takže byly díky technice využívající rozdílu teplot snadno rozeznatelné. Operátoři dronů tak mohli začít s bombardováním, a je patrné, že měl každý z nich k dispozici zásobu více kusů munice.

První zásah u prvního tanku se podle všeho nepovedl a šel vedle, zatímco ostatní mikropumy posléze zasahovaly jednotlivé obrněnce do jejich horních částí úspěšně. Není možno říci, jaké škody způsobily – jsou sice vidět veliké exploze po dopadu – ale ani v jednom případě je nenásleduje výbuch tanku nebo šlehající plameny. Není proto vyloučeno, že se pumám nepodařilo proniknout střešním pancířem, ačkoliv ten není vůbec silný.

Video: Ukrajinský pilot prokázal mimořádné zvládnutí MiG-29. Letěl těsně nad zemí, než silně udeřil na ruské pozice

Nejspíše záleželo na tom, jaký typ munice drony používaly. Pokud by se jednalo třeba o pumy vyrobené z protitankového granátu RKG-3, nejspíše by byly schopné prorazit. Wikipedia uvádí, že má průraznost až 150 mm RHAe, což na střechu tanku, jakým je T-80, rozhodně stačí. Pokud ovšem měla obsluha dronu k dispozici jenom explozivní mikropumy, není jisté, zda byly schopné způsobit nějaké vážnější škody, ale min. senzory jistě poškodily.

The Army of Drones destroyed 2 T-80 russian tanks worth over $4.4 M. A masterful job of the Achilles Strike unit of the 92nd Brigade in the Luhansk region. Drones are our advantage on the battlefield. So we continue to strengthen 🇺🇦 Army and UAV strike units. pic.twitter.com/1Rlh6DsEJa

— Mykhailo Fedorov (@FedorovMykhailo) July 21, 2023

Bombardování tanků T-80 drony (zveřejněno 21. července 2023)

Článek Video: Ukrajinci tvrdě narazili. Naházeli na ruské tanky T-80 několik pum, ale sotva se jim je podařilo poškodit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank první střele odolal, ale jenom částečně

FGM-148 Javelin je přenosný protitankový systém uvedený do služby v 90. letech 20. století, tehdy v americké armádě, ale postupně se dostal i do zemí NATO a k dalším spojencům. Navržen je pro obsluhu dvěma vojáky, i když v „nouzovém“ režimu to zvládne i jeden, a díky pasivnímu infračervenému navádění pracuje v režimu „vystřel a zapomeň“, uvádí LockheedMartin.

Rusové jenom žasnou. Ukrajinci ukázali, jak správně využívat tažené houfnice, jimiž často překonávají samohybné

Díky tomu nemusí střelec udržovat cíl, ale může se hned po výstřelu přesunout do úkrytu, nebo zaujmout jinou palebnou pozici, čímž se vyhýbá odhalení. Klíčovou vlastností Javelinu je tzv. „top-attack“, což znamená, že vystoupá do výšky až 150 m, a poté klesá strmou trajektorií, potvrzuje Wikipedia, aby zasáhla cíl seshora, tedy v místě, kde bývá pancíř vozidel nejslabší.

Tandemová kumulativní hlavice je navržena tak, aby nejdříve deaktivovala reaktivní pancéřování, a následně prorazila vlastní pancíř tanku. Zničit tak dokáže i ty nejodolnější, ale v tomto případě bylo třeba úder zopakovat. Už první sice zjevně způsobil mohutnou explozi, ale nejspíše dovnitř neprorazil, i když tank znehybnil – druhý Javelin ho pak poslal na věčnost.

Video: Ukrajinec pohlédl smrti do očí a vlezl přímo před tankový kanon, aby trefil druhý granátometem RPG-7 zezadu

Zaútočit přitom dokáže až na 4 000 metrů, takže musí být operátoři poměrně blízko frontě a správně se tam ukrývat, přičemž průraznost přesahuje 760 mm ekvivalentu RHAe. Zasažený tank měl být T-80, ale v neznámé verzi – třeba B podle Wikipedie odolá proti APFSDS až do 575 mm, zatímco HEAT do 650 mm, ovšem verze U až do 780 mm proti APFSDS, a do 1 320 mm proti HEAT, za což vděčí modernímu reaktivnímu pancíři Kontakt-5.

Existuje tedy i vyspělejší Relikt osazované například na tanky T-90M, ale ze záběrů je nemožné určit, o jaký se jednalo. V prvním případě každopádně alespoň částečně zafungoval, jelikož nebyl obrněnec zničen, i když není jasné, zda osádka přežila. Teoreticky měla čas utéct do blízkého zalesněného pásu, ale to vidět není, a stejně tak mohla být výbuchem omráčena.

Video: Zásah za 30 000 Kč zničil nejsilnější ruský tank za 4,3 miliardy korun. Obří nepoměr podtrhuje konec tanků

Cena jednoho tanku T-80 se přitom pohybuje kolem 3 milionů dolarů, v přepočtu tedy 65 milionů korun. Řada zdrojů se shoduje, že jde o údaj pro nejvyšší modernizaci BVM, ale těch nižších už nějakou dobu tolik nejezdí, protože ruská armáda časem pochopila, že pokud mají mít alespoň šanci na bojišti, je potřeba je silně chránit jak reaktivní pancířem, tak třeba klecí. Střela pro Javelin stojí mimochodem asi 175 až 250 tisíc dolarů, tj. 3,762 až 5,4 milionů korun. Použití dvou tedy odpovídá zhruba 1/6 ceny zničeného tanku, což je pořád dobrý poměr.

Článek Video: Ukrajinci zničili Rusům tank za 65 milionů Kč. Ale museli použít dvě střely za skoro 11 milionů korun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci udělali chybu, když tank opouštěli

T-80 je stále jedním z lepších tanků, s nimiž se lze na současném, alespoň východním bojišti, setkat, i když byl zařazen do výzbroj již roku 1976, potvrzuje Wikipedia. Zejména s modernizaci BVM, tedy té nejlepší možné, má však stále solidní vlastnosti – třeba vylepšený 125mm kanon 2A46M-4 s moderní municí nebo raketový systém 9K119M Refleks-M.

Rusko nemá tanky, tak poslalo z výstavy na frontu modernizovaný T-90MS, který byl zřejmě jediným exponátem

S ničením nepřátel mu pomáhá řízení palby Irtyš a střelecký zaměřovač Sosna-U (stejný, jaký má modernější tank T-90A), a nový nabíjecí automat je též schopný střílet granáty 3BM59 APFSDS s ochuzeným uranem a wolframem 3BM60. Z hlediska ochrany má pak reaktivní pancéřování Relikt, o němž je známo hlavně to, že má dvojnásobnou účinnost oproti Kontaktu-5.

To dle Wikipedie poskytuje ochranný účinek, v ekvivalentu RHAe, 200 až 250 mm proti APFSDS, zatímco proti tvarovým náložím (HEAT) 600 mm. Teoreticky jsou tedy hodnoty Reliktu až 500 mm proti APFSDS, a až 1 200 mm proti tvarovým náložím, ale v praxi se ukazuje, že ani to tank zdaleka neochrání. Kostky reaktivního pancéřování má navíc T-80BVM i na věži.

Rusko chce zpět S-400, které prodalo východnímu členovi NATO. Ve válce mu schází

Rovněž hodně rozšířená modernizace T-80BV ovšem využívá pouze Kontakt-1, které ochrání tank před tvarovanými náložemi, ale už nikoliv proti APFSDS, uvádí Wikipedia. V případě T-80 na záběrech byl navíc vybaven protidronovou ochrannou klecí, i když pouze nad věží. I tak ovšem operátor dronu vyhodnotil, že bude nejlepší vést úder zepředu, ale nikoliv do klece.

Ta totiž přivede hlavici k explozi, takže by už neměla být natolik silná, aby pronikla reaktivním pancéřováním a vlastním pancířem tanku, čehož si byl operátor vědom. Armádní Zpravodaj přitom odhaduje, že dron nesl nanejvýš protitankový granát RPG-7 typu PG-7VL těžký 2,6 kg, potvrzuje Wikipedia, neb malý letoun více neunese, s průrazností kolem 500 mm RHAe.

Fotografie prozrazuje, že se ruským inženýrům podařilo vyvinout raketu R-77M a otestovat ji na Su-35S. Určena je také pro Su-57

Úder by běžně mohl být veden těsně pod věž, potažmo do spoje s podvozkem, kde bývá ochrana slabá, a také tam může prorazit přímo k uložené munici. Ve zlomku vteřiny je ale vidět otevřený poklop, takže je zřejmé, že dron udeřil právě do něj, díky čemuž nestálo explozi hlavice nic v cestě. To ostatně potvrzuje i okamžitá exploze munice, která tank zničila.

Zničení ruského tanku T-80 pomocí dronu, který se trefil do otevřeného poklopu (zveřejněno 10. května 2025)

Článek Video: Rusové udělali školáckou chybu a nechali otevřený poklop tanku T-80. Ukrajinci ho jednou ranou odpálili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Drony zaútočily na T-80BVM koordinovaně

Video ukazuje, že ruský tank bojuje někde na frontové linii, protože z kanonu ráže 125 milimetrů pálí na nějaký cíl. V tu chvíli se ovšem stane terčem koordinovaného útoku několika sebevražedných dronů, a nepomůže mu ani to, že má relativně sofistikované protidronové zařízení. Zkušení operátoři si dokáži s přehledem poradit i s takovouto překážkou.

Video: Rusové údajně zničili ukrajinský tank Challenger 2. Ale potvrdit to nelze

Útok prvního dronu se podle všeho zaměřil na protidronovou klec, a hlavně rušičku, která na ní byla nainstalovaná. Rušit by měla spojení mezi operátorem a dronem, ale v tomto případě to nefungovalo. Její zničení znamená, že došlo k otevření či usnadnění cesty pro další útoky, což si uvědomila i osádka tanku, načež se pokusila využít své rychlosti a ujet. T-80BVM totiž dosahuje díky plynové turbíně rychlosti až 75 km/h, uvádí ArmyRecognition.

Ani takováto poměrně vysoká rychlost mu však nebyla nic platná, a druhý útok směřoval opět velice zkušeně na motorový prostor. Tanky tam mívají jenom slabý pancíř, a pokud měl dron hlavici například z RPG-7, nebylo problém tuto ochranu prorazit. Ostatně si poradí s pancířem v odolnosti až 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia, i když nejlepší zvládne až 900 mm RHAe. Po druhém úderu se tank zastavil a byl v podstatě dalším útokům vydán na milost.

Jako druhý Pablo Escobar: chybí málo, aby americká armáda vtrhla do Venezuely a provedla mocenský převrat

Toho využil operátor třetího sebevražedného dronu, který se opět trefil do slabého místa tanku. Tentokrát do zadního prostoru věže nebo těsně za ni, kde se u sovětských a ruských konstrukcí nachází chabě chráněný prostor v blízkosti uložené munice. Minimálně část z ní se po tomto úderu vznítila, takže tank skončil v plamenech. Je jistě definitivně zničený a nepomohla mu ani sofistikovaná protidronová ochrana, ani kvalitní reaktivní pancéřování.

Článek Video: Ruský tank T-80BVM naposledy vystřelil a zběsile ujížděl, ale po chvíli to schytal do věže a explodovala mu munice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velmi dobře schovaný, ale dron si poradily

T-80 je už relativně starý tank, podle Wikipedie byl zaveden do výzbroje roku 1976, a patří mezi relativně rozšířené, jelikož vznikl v počtu přesahujícím 5 500 kusů, kdy ho kromě ruské armády využívá hojně také Pákistán, v menším pak Ukrajina, a dříve i Jemen, Kazachstán a další. Vychází z něj mimochodem řada systémů, včetně velmi schopného ukrajinského T-84 Oplot.

Levná, a přesto účinná PVO: 49 dronů najednou zničila vmžiku nová americká mikrovlnná zbraň

Charakteristická je pro něj plynová turbína, která mu uděluje rychlost až 70 km/h, což je na těžký tank solidní, ale pozdější varianty T-80 se vrátily ke vznětovým motorům, neb se turbína ukázala jako problematická a hodně náročná na spotřebu. Vyzbrojen je pak 125mm kanónem 2A46 s hladkým vývrtem hlavně, jaký má starší T-72, a odpalovat může běžnou munici nebo protitankové řízené střely, i když za modernějšími protějšky zaostává.

Odolnost tanku pak zásadně zvyšuje reaktivní pancéřování, které je dnes prakticky nezbytností, má-li alespoň nějakou dobu přežít, i když není věčné. T-80 ve videu měl viditelné kostky reaktivního pancéřování na věži i podvozku, a v jeho prospěch hrály i stromy, jelikož se musely sebevražedné drony zamotávat do jejich větví, což znemožnilo přesné míření.

Ukrajinci pomáhají ve světě, jak mohou. Vyslali vysokokapacitní letecký speciál Antonov k hašení lesního požáru v Černé Hoře

To je dle Armádního Zpravodaje hlavní důvod, proč jich bylo k jeho zničení vysláno několik, i když hrála roli také jeho ochrana, která dokáže mnohdy odolat. Když totiž operátor dronu trefí reaktivní pancíř třeba protitankovým granátem z RPG-7, pravděpodobně dovnitř tanku nepronikne. Průraznost je totiž v nejlepším případě 900 mm RHAe, uvádí Wikipedia.

Jedná se o tandemový granát PG-7VR, ale malé drony obvykle tak těžký, váží 4,5 kg, neunesou, takže mívají slabší PG-7VL těžký jenom 2,6 kg s průrazností až 500 mm RHAe, což bývá takové maximum pro bezpilotní letoun v podobě malé kvadrokoptéry. Je ale možné, že pokud drony opakovaně mířily do stejného místa, tak první odbouchly i reaktivní pancéřování, zatímco další čelily pouze vlastnímu pancíři tanku, který je bez něj snadným cílem.

Zničení ruského tanku T-80 ukrytého mezi stromy (zveřejněno 19. června 2024)

Článek Video: Skvěle ukrytý ruský tank T-80 nakonec zmasakrovaly drony. Ale větve stromů ho dlouho chránily se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Poškozený T-80BVM stál na křižovatce

Záběry ukazují, jak se k tanku blíží sebevražedný dron, pravděpodobně kvadrokoptéra. Stojí v nějakém městečku na křižovatce, takže je jasné, že je poškozený z nějakého předchozího úderu, což se nakonec potvrdí v druhé polovině videa, protože záběry pořízené z útočícího sebevražedného dronu ukážou, jak z poklopu tanku v přední části šlehají plameny.

Video: Skytští gryfové zničili mimořádně odolnou ruskou „tankovou boudu“. Podceňovaná konstrukce vydržela hodně

Jednalo se o T-80BVM, což je nejlepší modernizace řady tanku T-80 vybaveného plynovou turbínou, díky níž dosahuje rychlosti až 70 km/h. ArmyRecognition uvádí, že má i vylepšený kanon ráže 125 milimetrů, moderní řízení palby a také zvýšenou odolnost. Spoléhá se přitom na kompozitní, ale také na reaktivní pancéřování Relikt umístěné na věži a korbě. Ale ani tato relativně silná ochrana nedokáže vždy zničení předejít.

Podle záběrů, pořízených nejspíše z dalšího dronu, se může zdát, že při opakovaném úderu sebevražedného dronu nehybný tank explodoval. Armádní Zpravodaj ale musí konstatovat, že není jisté, jestli explozi uložené munice uvnitř tanku způsobil dron, nebo jde o následky plamenů viditelných v otevřeném poklopu. To by zároveň naznačovalo, že osádka stihla nehybný obrněnec opustit, protože v bojové situaci by jinak poklop otevřený nebyl.

Video: Ukrajinský MiG-29 zničil ruské podzemní velitelské centrum. Puma se zavrtala a odbouchla ho zevnitř

O tom, že výbuch nezpůsobil útočící dron, lze spekulovat i podle toho, že si operátor za cíl zvolil přední část tanku. Pokud by se totiž netrefil přímo do otevřeného poklopu, nejspíše by neuspěl. Takové drony mívají hlavici z RPG-7, jejíž průraznost je kolem 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia. To dokáže zničit nebo poškodit tank T-80BVM na některých slabých místech, ale na přední část, kde je ochrana nejvyšší, nejspíše nestačí.

Článek Video: Ruský T-80BVM opakovaně odolával dronům, ale nakonec to nevydržel a explodovala mu munice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-80 neměl šanci reagovat a ihned explodoval

Záběry jsou krátké, ale zato zřetelné. Ruský tank jede pravděpodobně v bojové oblasti, kde ho ovšem dožene sebevražedný dron, který mu zkušeně naletí zezadu do věže, potažmo do spoje mezi ní a podvozkem. Tam je totiž pancíř nejslabší a lze se vyhnout i reaktivnímu pancéřování, což se v tomto případě nejspíše podařilo, jelikož hned po zásahu mohutně explodoval.

Výroba ruských tanků T-90M je totální propadák: Až 66 % z nich je modernizováno ze starých, nové vznikají pomálu

To bylo dle Armádního Zpravodaje jednoznačně umocněno výbuchem munice, která je prakticky u všech dnes vídaných tanků ruské armády uložena ve věži kvůli karuselovému nabíjení. To sice redukuje počet vojáků o jednoho, jelikož není třeba nabíječe jako u drtivé většiny západních protějšků, potvrzuje Wikipedia, ale jedná se současně o velkou konstrukční slabinu.

Jakmile totiž nějaká střela nebo granát prorazí dovnitř, zasáhne ji a odpálí. V důsledku vysokého tlaku, který nemá kam unikat, pak tanku často odletí mnohatunová věž, ale v tomto případě to nelze posoudit, jelikož je obrněnec zahalen explozí, a poté záběry končí. K jeho zničení nicméně došlo okamžitě. Vzhledem k absenci jakékoliv protidronové zábrany Armádní Zpravodaj soudí, že se jedná o starý incident, nejspíše z roku 2022, kdy nešlo o běžnou záležitost.

Češi za 2. světové války: Odbojáři, udavači, ale také ti, co se báli. Není to černobílé, čelili morálním volbám každý den

Samotný tank T-80 je přitom jedním z nejlepších v ruské armádě. Sice byl zaveden roku 1976, ale díky modernizacím jako U, BV, BVM apod. zůstává platný dodnes, a to i jako platforma pro další techniku. Vznikl v počtu přesahujícím 5 500 kusů, uvádí Wikipedia, a třeba T-80U má odolnost proti APFSDS v oblasti věže až 1 320 mm, je-li osazena reaktivním pancířem Kontakt-5.

Bez něj však vydrží sotva polovinu, a to jde o hodnotu platnou zepředu – z boku, ale lépe pak zezadu, je mnohem nižší, což znamená, že může pancíř prorazit i slabší protitankový granát, jakým je stále hojně užívaný ten z RPG-7. Wikipedia uvádí, že PG-7VL prorazí před 500 mm RHA, zatímco PG-7VR až 900 mm RHA, což je na spoj věže a podvozku dostačující.

Článek Video: Jedna přesná rána zezadu do věže zničila ujíždějící ruský tank T-80. Munice mu explodovala okamžitě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Evakuace „papalášů“ i působení v nebezpečné oblasti

Ladoga bylo speciální sovětské vozidlo z konce 70. let 20. století, kdy vzniklo jako reakce na potřebu velení a průzkumu v prostředí zasaženém jadernými, chemickými nebo biologickými zbraněmi. Konstrukce vycházela z podvozku tehdy moderního tanku T-80, což mu zajišťovalo vysokou mobilitu i odolnost, potvrzuje Wikipedia. Vozidel tohoto typu vzniklo jen několik kusů, a proto bývají tyto „tanky soudného dne“ označovány jako rarita.

Video: Ukrajinský odstřelovač překonal světový rekord. Jednou ranou zasáhl dva Rusy na vzdálenost 4 000 metrů

Do historie se zapsaly nasazením při likvidaci následků havárie v jaderné elektrárně Černobyl, kde chránily posádku před radiací a umožňovaly provádět měření přímo v kontaminované zóně. A ačkoliv v provozu prokázaly mimořádnou odolnost, v 90. letech byly z aktivní služby vyřazeny, ale skončily skončila ve skladech nebo v muzeích, potvrzuje UNITED24.

Interiér vozidla byl navržen tak, aby z něj mohli čtyři důstojníci či specialisté vést operace zcela v bezpečí. Nechyběl jim sofistikovaný systém podpory života, klimatizace, pohodlná sedadla, ani kamerový stožár pro průzkum. Díky motoru z T-80U se 42tunové vozidlo pohybovalo rychlostí až 70 km/h, což z něj činilo unikátní spojení tankové techniky a velitelského pracoviště schopného fungovat i v extrémně nebezpečných podmínkách.

Západ nechtěl SSSR zničit. Jeho rozpad nebyl důsledkem spiknutí, ale vlastního kolapsu komunistického režimu

Transportér byl mimochodem určen i k evakuaci vlády z Kremlu při jaderném, chemickém nebo biologickém útoku a vznikl nejspíše v počtu pouze jednotek kusů. Z dostupných záznamů analytiků z Oryxu je pak známo, že ruská armáda přišla v posledních letech pouze o jediný, což jenom podtrhuje, jak málo je nasazován, resp. že existuje v nízkém počtu.

Článek Velmi raritní „tank soudného dne“ nasazují Rusové opravdu výjimečně. Proslavil se u Černobylu a od 90. let byl ve skladu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Celkem odolný pancíř nebyl T-80 nic platný

T-80 je už poměrně letitý tank zavedený do výzbroje roku 1976, ale od té doby prošel řadou modernizací, například B, BV, BVM, U atd., díky nimž je stále velmi schopný. Disponuje také reaktivním pancéřováním, které odolá dokonce silnějším protitankovým střelám a granátům, ale není mu to pochopitelně nic platné, pokud vojáci udělají školáckou chybu.

Video: MiG-29 rozmetal patrové středisko s ruskými vojáky. Velkou budovu ze 3/4 srovnal do základů jednou ranou

Nejvyšší modernizací je zřejmě verze BVM, která disponuje dokonce reaktivním pancéřováním Relikt. Ta je asi 2krát silnější než už tak odolný Kontakt-5, což znamená, že má ochranný účinek proti APFSDS až 500 mm, a proti tvarovým náložím (HEAT) až 1 200 mm, potvrzuje Wikipedia, ačkoliv na bojišti se ukazuje, že tomu tak není vždy a prorazí ho například Stugna-P, i když má zvládnout „jenom“ 1 100 mm (k ERA je nutné přičíst i vlastní pancíř tanku).

To každopádně nehraje v případě na videu roli, jelikož posádka tanku, která nejspíše utekla z důvodu nějaké poruchy nebo znehybnění po najetí na minu, nechala otevřený poklop. To je na záběrech velmi dobře viditelné, a zjevně si toho všiml i ukrajinský operátor bombardovacího dronu, který nad něj přiletěl, aby s naprostou přesností svrhl mikropumu.

Video: Rusové odtáhli viditelně nepoškozený ukořistěný tank Abrams. K ničemu jim nejspíše nebyl

Ihned po dopadu explodovala a zřejmě zažehla uloženou munici, která dlouho hořela, až tank nakonec úplně zničila. Často se přitom stává, že exploduje a odhodí věž, ale v tomto případě měl tlak kam unikat, takže nebyla devastace tak drastická. Operátor dronu každopádně ukázal, že je velmi schopný a svému „řemeslu“ rozumí na vysoké úrovni.

Armádní Zpravodaj připomíná, že bombardovací dron často není schopen takto odolný cíl zničit, jelikož pokud disponuje pouze mikropumami, tak ty jednoduše nemají sílu pancéřováním prorazit. Hezky je to vidět v případě ničení ruského tanku T-80BV, na nějž udeřil bombardovací dron opakovaně – a i když ho nakonec zničit dokázal, chtělo to pevnou ruku a nepohyblivý cíl.

Článek Video: Rusové udělali školáckou chybu a nechali tanku T-80 otevřený poklop. S přesností na centimetry do něj vnikla puma se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dron na T-80 svrhl protitankový granát

Video níže ukazuje útok dronu na ruský tank T-80, který byl vyvinutý již v době SSSR, a většinou je poháněn plynovou turbínou, uvádí ArmyRecognition. Existuje v mnoha verzích, ale vzhledem k použití protidronové ochrany lze těžko identifikovat, o jakou se jedná konkrétně. Jde každopádně o tank vybavený kanonem ráže 125 milimetrů, často i s pokročilým řízením palby, a typy s plynovou turbínou dosahují rychlosti až 70 km/h.

Video: 1 střela s kazetovou municí z M142 HIMARS naprosto přesně zničila 3 supertěžké houfnice najednou

Tank si vyhlédl operátor útočného dronu a svrhl na něj nějaký typ granátu, nejspíše protitankového. V bývalých státech Sovětského svazu je užíván třeba RKG-3, jehož hmotnost je 1,02 kg a dokáže prorazit pancíř o síle až 220 mm RHAe, uvádí Wikipedia. Trefil se přitom přímo na střechu věže, kde byla neúplná protidronová ochrana a kostky reaktivního pancéřování.

Jedná se o pancéřování Kontakt-1, v němž se při dopadu kumulativní hlavice – protitankový granát funguje na tomto principu také – odpálí výbušnina v kostce, čímž oslabí účinek hlavice, uvádí Wikipedia. Zavedeno bylo již v 80. letech 20. století a výrazně zlepšilo ochranu tehdejších sovětských tanků. V současnosti však již existují reaktivní pancíře novějších generací.

Video: Havárie ruského strategického letadla Iljušin Il-76. K zemi padalo nekontrolovaně, výbuch byl obrovský

Ze záběrů je patrné, že se granát jakoby zakutálel pod pancíř, kde explodoval i s municí uloženou uvnitř tanku. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že důvodem takové exploze bude otevřený poklop, kterým se granát dostal dovnitř. Protože ho posádka nezavřela, čímž udělala velikou hrubou chybu, přivodila si totální zkázu. Je ovšem možné, že byl tou dobou opuštěný, jelikož byl nehybný a v jeho blízkosti byl evidentně ještě druhý stejného typu.

Článek Video: Ruský tank T-80 neochránilo ani reaktivní pancéřování. Jednou ranou ho zničil granát, který se zakutálel dovnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Operátor vhodil granát do T-80 zcela přesně

Na záběrech lze vidět, že byl tank odstavený a zjevně i posádkou opuštěný, protože jinak si nelze vysvětlit, proč by byl poklop otevřen – redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že si tak vojáci sice někdy větrají, ale v bojové zóně by to bylo příliš riskantní, a navíc byl obrněnec nehybný, což spíše potvrzuje teorii, že ho nejdříve zasáhl třeba dron, kvůli čemuž odešla.

Ukrajinci osadili Leopard 1 vlastním reaktivním pancéřováním Nizh, které ho dělá skoro nezničitelným. Vylámat se může i Kornet

Stejně tak se ovšem mohlo jednat o následek najetí na protitankovou minu, která roztrhala pás a poškodila kola, případně mohlo dojít k poruše. Operátorovi potom stačila chvíle soustředění, načež odhodil granát, jímž se trefil do zhruba 1/3 viditelné části poklopu. Je zjevné, že k němu sletěl na vzdálenost cca 2 metrů, aby svou šanci na úspěch zvýšil.

Když poté vzlétl, je na věži tanku vidět protidronová konstrukce, na jejímž vrchu je střecha z vlněného plechu, což je dnes už výjimečně používané řešení. Armádní Zpravodaj odhaduje, že jde proto o T-80 z roku 2022 nebo 2023, kdy Rusové s tímto typem ochrany experimentovali, a naše redakce poukazovala, že s sebou přináší i nevýhody hlavně pro posádku.

Rusko spustilo svou pátou nejsmrtonosnější ponorku. Unese až 160 jaderných hlavic a udeří na 8 500 km

T-80BVM je mimochodem modernizace zavedená teprve v roce 2017, uvádí Wikipedia, ačkoliv základní verze sjížděla z linky od roku 1975. Od předchozích se liší hlavně tím, že dostala výbušný reaktivní pancíř Relikt nebo vylepšený zaměřovač střelce Sosna-U, tedy stejný, jaký má k dispozici T-90. Odpalovat také dokáže novou protitankovou munici Svinec-1 a Svinec-2 z ochuzeného uranu. Jedná se tedy stále o poměrně silný tank.

Jakkoliv je však odolný, nehrálo v tomto případě roli, jelikož na něj stačil americký granát M67, který je vyráběn od roku 1967, uvádí Wikipedia. Existuje ve více verzích, ale není jasné, jakou operátor z dronu shodil – je to však víceméně jedno, protože explodovala uvnitř – záběry ukazují, jak hoří, ačkoliv nevybuchl, což znamená, že tou dobou nedošlo k detonaci munice, ale po nějaké době se to nejspíše stalo (to už vidět není, video končí předčasně).

Článek Video: 1/3 otevřeného poklopu na milimetry přesně shozený ruční granát proměnil ve šrot ruský tank T-80 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zpočátku to vypadalo, že T-80 zásah přežil

FGM-148 Javelin je původem americká protitanková střela s infračerveným naváděním typu „vystřel a zapomeň“, což znamená, že jakmile ji voják vypálí, navádí se na cíl sama, takže se může rychle přemístit, aby se tak například skryl před zraky dronu. Od 90. let 20. století přitom tvoří páteř protitankové obrany pěchoty v armádách NATO, uvádí Wikipedia. Její průraznost je udávána na více než 760 mm RHA, což při úderu do správného místa stačí.

Video: Přídavná ochrana obrněnců byla tak mohutná, že se ruský konvoj dvakrát srazil, než ho rozstřílelo dělostřelectvo a dodělaly drony

Zásadní výhodou střely je „top-attack“ režim, kdy po odpalu vystoupá obloukem nad cíl a zasahuje ho seshora – tedy v místě, kde má nejslabší pancéřování (např. věž, motorový kryt). Alternativně lze použít i přímý let (pro útok na vrtulníky nebo slabě pancéřované cíle), přičemž nese dvoustupňovou tandemovou hlavici, která si nejprve prorazí reaktivní pancíř, a následně zasáhne samotné tělo tanku – je tedy účinná i proti odolnému obrněnci jako T-80.

V případě toho na záběrech měl zřejmě nějakou protidronovou obranu nad věží, přes níž byla ještě přehozena plachta, takže není možné posoudit, z čeho se skládala. Na zbytku tanku nicméně žádná není, podle čehož redakce Armádního Zpravodaje usuzuje, že záběry pochází z let 2022 nebo 2023, kdy ji ještě ruská armáda nevyužívala tak často.

Video: přilétající smrt jménem MiG-29 proměnila v trosky základnu ruských vojáků jedinou dobře mířenou leteckou pumou

Před sebou přitom tlačí odminovávací válec, kvůli čemuž jede pomalu – ale ani kdyby měl vyšší rychlost, nejspíše by se zničení nevyhnul. A přesto to na první pohled vypadá, že útok ustál, neboť i když se z něj celkem výrazně kouří, v cestě pokračuje. Po asi 1 nebo 1,5 vteřině ovšem mohutně exploduje, což Armádní Zpravodaj přisuzuje odpálení munice nešťastně uložené ve věži. Ta je kvůli tomu náchylnější na detonaci, což je i tento případ.

Článek Video: Zdálo se, že ruský tank T-80 střele Javelin odolal, ale vteřinu poté vybouchl. Zasáhla ho s naprostou přesností se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank napoprvé ochránil reaktivní pancíř

Video níže ukazuje ruský útok obrněné jednotky s pěchotou proti ukrajinským liniím. MilIn uvádí, že se ho účastnila 3 bojová vozidla pěchoty BMP-3 doprovázená tankem T-80, který měl dokonce ve své přední části protiminový roller, aby dokázal vozidla uchránit před nastraženými minami. Ale útoku se dle záběru staly osudným řízené protitankové střely v kombinaci se sebevražednými drony, které na ně opakovaně zaútočily. Třeba první zásah ale tank přežil, Wikipedia uvádí že modernizované T-80 mají reaktivní pancíř, a právě ten nejspíše pomohl.

Video: 1 protitanková střela a nejpokročilejší ruský tank T-90M Proryv-3 shořel na kostru za pár vteřin. Neochránila ho ani speciální plachta

Jinak už na tom byla BVP, u nichž znamenal zásah jejich znehybnění a vyřazení. ArmyRecognition uvádí, že jsou odolná jenom proti palbě z ručních zbraní, ale střelám nebo sebevražedným dronům odolat nemohou. Nejprve byla znehybněna první dvě, ale pěchotě se z nich podařilo dostat a nakonec i dosáhnout pozic nepřítele. Obránci ale ve své činnosti neustali a nakonec se jim podařilo zasáhnout i poslední BVP a tank – veškerá technika tak skončila v plamenech.

pic.twitter.com/I7rCakD0Co

— Karna La Vera (@Karna13377) January 24, 2025

Zničení ruského útoku T-80 a trojice BMP-3

Článek Video: ačkoliv se ruský útok vedený tankem může dostat až k cíli, ztrátě 100 % obrněnců se vyhnout nemusí. Pěchota ale může přežít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Poškozený tank T-80BVM si nepřítel odtáhl

Co se stane s nedostatečně zničeným opuštěným tankem, ukazuje video níže. MilIn uvádí, že je na něm ruský T-80BVM, z něhož utekla osádka asi 300 metrů od nepřátelské linie. To se dá na jednu pochopit, jelikož byl nepojízdný (je vidět, že nemá pás) a osádka se spíše snažila zachránit si život. Na stranu druhou toho využil protivník, která si pro tank dojela vlastním tankem T-72 a odtáhla ho. A není čemu se čemu divit, T-80BVM je nejlepší verzí T-80; podle ArmyRecognition je také hodně rychlá, protože ji pohání plynová turbína.

Video: pokud se ruští vojáci pokusí zablokovat významnou komunikaci odstavením tanku, nemusí to vyjít dle přestav

T-80BVM je velice cenná kořist, kromě vylepšeného řízení palby má například moderní reaktivní pancéřování typu Relikt, a konkrétně tank zobrazený na videu disponuje navíc protidronovými zábranami. Že druhá strana použila k jeho odtažení nějakou verzi T-72, lze poznat podle jeho kol. Wikipedia pak uvádí, že dosahuje rychlosti 60 km/h, což je o 10 km/h méně T-80BVM, a jeho reaktivní pancéřování je navíc starší verze než moderní Relikt.

Článek Video: udělají-li ruští vojáci fatální chybu, může jim nepřítel ukořistit použitelný tank T-80BVM, který patří k nejlepším se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Arena-M má zničit i FGM-148 Javelin

Ruský Arena-M by měl fungovat podobně jako jiné systémy aktivní ochrany a ruská armáda s ním zřejmě počítá i u starších tanků. ArmyRecognition uvádí, že jde například o T-72M3M, ale instalován bude i na T-80BVM nebo T-90M. Má přitom schopen zachytit přilétající protitankové střely a zlikvidovat je dříve, než se dostanou k pancíři. Na hrozby má navíc reagovat ze všech směrů, tedy i seshora, takže by mohl zničit i americké střely FGM-148 Javelin.

#Russia tests new #reactive #armor Arena-M for T-72 and T-90 main battle #tanks Read https://t.co/ena3NDdVL5 pic.twitter.com/WPxnfU5uku

— Army Recognition (@ArmyRecognition) January 20, 2017

O konstrukci systému aktivní ochrany tanků se Rusko snaží již mnoho let. Wikipedia uvádí, že jeho první typy vznikly již na přelomu 70. a 80. let 20. století, a v 90. letech pak vznikl systém Arena, který byl dokonce exportován. Jeho nevýhodou však bylo, že neposkytoval ochranu ze všech stran a byl relativně nebezpečný pro pěchotu v okolí. Arena-M je ale značně modernizovaná verze, jejíž radary a protiopatření pokrývají všechny směry. Na tanky je přitom montována od roku 2023, takže jde o jeden z nejnovějších systémů na světě.

Rusko má systémů údajně nedostatek

V nějaké velké míře se ruští tankisté pravděpodobně nemohou v dohledné době těšit, že budou systémem Arena-M chráněni. Zona-Militar totiž uvádí, že rozhodně není montován na všechny tanky sjíždějících z výrobních linek, neboť Rusko nemá dostatek vyspělých komponentů k jejich výrobě. Navíc ani neexistují věrohodné zprávy o tom, že by Arena-M uměl ničit sebevražedné drony, což je v současnosti pro ruské tanky asi největší hrozba. Tamní propaganda sice tvrdila (jako o mnohém), že to umí, ale zatím o tom není jediný přímý důkaz.

Video: když bojovník Hizballáhu vystřelí na izraelský tank Merkava IV, může ho zachránit systém Trophy, který chce i AČR

Defence-Ua ke všemu uvádí, že u Arena-M zůstal problém s bezpečností pěchoty pohybující se blíže než 50 metrů od tanku, kterou může zranit nebo zabít. Takovým problémem se sice zabývají i jiné armády, ale třeba izraelský Trophy popsané nebezpečí z velké části eliminoval. Řešením bylo i vycvičit vojáky tak, aby se pohybovali v okolí tanků specifickým způsobem; je otázkou, jestli ruská armáda nějakou podobnou formu výcviku vojákům poskytuje.

Early version of the T-72B3M with Arena-M APS pic.twitter.com/Ytv8Q6lVSp

— 𝔗𝔥𝔢 𝕯𝔢𝔞𝔡 𝕯𝔦𝔰𝔱𝔯𝔦𝔠𝔱△ 🇬🇪🇺🇦🇺🇲🇬🇷 (@TheDeadDistrict) October 26, 2024

Ukázka fungování systému Arena-M

Článek Ruský systém aktivní ochrany Arena-M posune tanky T-90, T-80 i T-72 na novou úroveň. Propaganda tvrdí, že zvládne i střelu Javelin se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na T-80BVM naletěl operátor zezadu

Jak vypadá operace zkušených operátorů můžete vidět na videu níže. Millin uvádí, že drony ovládali členové elitní jednotky zvané Maďarovi ptáčci. Ti si zvolili hned několik cílů, například ruský tank T-80BVM, což je nejmodernější verze T-80. Takže ačkoliv měl na sobě protidronovou bariéru a je osazen moderním reaktivním pancéřováním Relikt, jak uvádí ArmyRecognition, dron ho přesto bez problémů zničil. Stačilo se jenom trefit do zadní části. S dalším dronem se pak operátor zaměřil na člena osádky, který si do vraku přišel pro věci.

Ruské tanky T-80BVM mají díky plynové turbíně zásadní výhodu nad Leopardy 2, ale někdy je i jejich obrovským nepřítelem

Není to ale jediné zničení ve videu. Odneslo to např. i BVP BMP-1AM Basurmanin. Defence-Blog uvádí, že jde o modernizaci starého sovětského BMP-1, kdy má místo věže s kanonem ráže 73 mm věž z obrněného transportér BTR-82A s rychlopalným kanonem ráže 30 mm. Ani toto vozidlo však nemělo šanci – prvnímu dronu se podařilo zastavit a další dvojice ho definitivně zničila. Záběry také ukazují útoky na minomety, motocyklisty a další cíle.

Článek Video: narazí-li moderní ruský tank T-80BVM na Maďarovy ptáčky, bude to pro něj prakticky vždy ortel smrti – stejně jako pro vojáky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank stačilo po získání jenom nastartovat

Získat moderní techniku, jakou je například tank, je pro vojáky vždy výhra; takový případ můžete vidět na videu níže. MilIn uvádí, že ukazuje získání ruského tanku T-80BVM – bez boje a ještě s plnou nádrží. Ukrajinským vojákům ho stačilo pouze nastartovat a zařadit se s ním za své vozidlo. Jedná se o velice cennou kořist, neboť verze BVM je ta nejmodernější, jaká v současnosti existuje, a krom toho byla evidentně vybavena protidronovou nástavbou.

Ruské tanky T-80BVM mají díky plynové turbíně zásadní výhodu nad Leopardy 2, ale někdy je i jejich obrovským nepřítelem

Tank T-80BVM je relativně dobře chráněn, ArmyRecognition uvádí, že je na něm reaktivní pancéřování typu Relikt, které ho dokáže chránit nejenom proti kumulativním hlavicím, ale i proti kinetickým projektilům. Též je vybaven modernizovaným dělem ráže 125 mm schopným odpalovat i protitankové řízené střely. Na videu je pak i další technika, a to terénní vozidlo Humvee. Wikipedia uvádí že, disponuje i pancéřováním, které se liší dle verze, a většinou ho chrání proti ručním zbraním. Chybí mu ale těžký kulomet nebo granátomet.

Článek Video: když to ruští vojáci prostě vzdají a utečou, může nepřítel získat nepoškozený tank T-80BVM s plnou nádrží zcela bez boje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na obrněný výsadek se snesla palba

Jeden z obrněných útoků na okraj zastavěné zástavby ukazuje video pod tímto článkem. MilIn uvádí, že při něm ruská armáda použila kombinaci tanků a obrněných transportérů (podle všeho jsou tak označena i bojová vozidla pěchoty). Přesný typ techniky lze ze záběrů velice obtížně rozpoznat, protože jsou na vozidlech střešní zábrany proti dronům a charakteristické znaky jsou proto vidět jenom někdy. Záběry ukazují, že se na vozidla vysazující pěšáky snesla zničující palba, a to nejspíše i za použití kazetové munice, ale úřadovaly i drony.

22.07.24

Destroyed 🇷🇺BMP-2 675-SB3KDZ IFV equipped with the „cope cage“ near the settlement of Ocheretyne, Donetsk region.

Source: private channel#UkraineWar #UkraineFrontLines #warfootage #lost_warinua pic.twitter.com/cA9UcmIdAG

— lost_warinua (@lost_warinua) July 23, 2024

Ukrajinským výsadkářům se podařilo útok odrazit a zničit při něm 3 vozidla a 1 tank, a poté ho ještě zasypali mikropumami z dronů, což ho poškodilo natolik, že již nebylo možné techniku odtáhnout a opravit. Kanon viditelný na 2 zničených obrněncích napovídá, že se jednalo o BVP BMP-2, což je zastaralý typ a vojáky chrání jenom proti palbě z ručních zbraní. Wikipedia uvádí, že kromě tříčlenné obsluhy je v jeho útrobách místo i pro 7 vojáků výsadku.

Tank T-80BV již nepatří k nejmodernějším

Z dronů shazované pumy zničily i znehybněný tank – jeho hladká kola napovídají, že se jednalo o typ T-80, a kostky reaktivního pancéřování Kontakt-1 zase, že šlo o variantu BV. Tato varianta tanku byla použita již za první čečenské války, uvádí ArmyRecognition, takže ani ta nepatří k nejmodernějším. Jeho malou výhodou na bojišti může být jeho rychlost až 70 km/h, protože disponuje plynovou turbínou, ale ani ta ho nedokáže před útokem ochránit.

Článek Video: pokud ukrajinští parašutisté zasáhnou rychle, může obrněný ruský útok záhy ztroskotat, i když v něm je tank T-80BV se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-80 vybavený MT-6 dokázal překonat miny

Jak může vypadat relativně dobře zorganizovaný útok proti obranné linii, můžete vidět na videu pod tímto článkem. Zachycuje, jak se pokusil zaútočit ruský tank T-80 doprovázený dvěma bojovými vozidly pěchoty BMP-3, která byla pravděpodobně naložena výsadkem vojáků. Tank byl vybaven dokonce odminovávacím zařízením K-MT-6, uvádí MilIn, s jehož pomocí se podařilo útočícím vozidlům překonat nebezpečné minové pole. Zdaleka to však neznamenalo, že mají vyhráno. Miny byly totiž pouze první z mnoha překážek.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Útok obrněných vozidel totiž sledoval dron a pomohl na něj navést palbu dělostřelectva a sebevražedné drony. Co přesně však vozidla zastavilo, není jasné, ale tank a minimálně jedno bojové vozidlo pěchoty zůstaly v plamenech v otevřeném terénu. V jednom případě je vidět, jak do již stojícího BMP-3 ještě naráží sebevražedný dron. Vozidlo poté vzplálo a od něj nejspíše i voják, který se pod ním schovával. Některým členům osádek a výsadku se podle záběrů podařilo nakonec z vozidel uniknout, ale útok jasně ztroskotal.

T-80 může mít výkonnou plynovou turbínu

Tanků T-80 je více typů a ze záběru není jasné, o jaký konkrétně se jednalo. Konstrukce T-80 pochází ze 70. let 20. století, ale mnohé kusy byly v Rusku významně modernizovány. Tank je vyzbrojen dělem ráže 125 milimetrů a má automatické nabíjení, díky čemuž stačí k jeho obsluze tříčlenná osádka, uvádí MilitaryToday. Některé typy tanků T-80 mají plynovou turbínu a jsou schopné se pohybovat rychlostí až 80 km/h, kdežto typy s běžným motorem pak kolem 60 km/h. Mnohé verze mají také různé typy reaktivního pancéřování.

Video: když se ruští vojáci rozhodnou pro útok přes otevřené pole, mohou se snadno stát „lovnou zvěří“ bez možnosti úniku

BMP-3 je nejmodernější typ bojového vozidla pěchoty zavedeného v ruských ozbrojených silách. Vyznačuje se tím, že má za hlavní zbraň kanon ráže 100 milimetrů doplněný rychlopalným kanonem ráže 30 milimetrů a koaxiálním kulometem, uvádí WeaponSystems. K jeho obsluze je zapotřebí tříčlenná osádka a v zadní části je ještě místo pro výsadek 7 vojáků. Vozidlo může mít přídavné reaktivní pancéřování, jímž disponovalo i ve videu zničené BMP-3, ale ani tato dodatečná ochrana nezabránila tomu, aby ho zlikvidoval dron.

Článek Video: s porážkou musí počítat ruský tank T-80 za doprovodu BMP-3 vždy, když se vydá přes otevřené pole, byť jde o promyšlený útok se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

1 tank proti tanku a dvojici BVP

Jeden ze vzácných střetů obrněnců můžete vidět na videu pod tímto článkem. MilIn uvádí, že ukazuje boj ukrajinského tanku T-80 proti koloně 3 ruských vozidel, mezi nimiž byl také 1 tank blíže nespecifikovaného typu, a zbylé 2 obrněnce představovaly bojová vozidla pěchoty s výsadkem vojáků, ale ani u nich není typ jasný. Ze záběru z bitvy pořízeného průzkumným dronem z větší dálky zkrátka nelze rozeznat, o jakou přesně techniku se jedná.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Ukrajinští vojáci o blížícím se útoku věděli, takže mu vyslali naproti vlastní tank. Jeho osádka se zachovala velmi chytře a zaujala dobré bojové postavení, z něhož mohla proti nepříteli zahájit palbu. Jako první cíl si pochopitelně zvolila tank, který zasáhla hned první ranou, načež mu explodovala munice. Bojová vozidla pěchoty pak střet s tankem neriskovala, obrátila se a dala se na úprk, i když by teoreticky měla být schopná ho zničit.

O nejnovější verzi tanku zřejmě nešlo

Tank T-80 byl vyvinutý v SSSR a do výzbroje armády se dostával od roku 1976, uvádí Wikipedia. Existuje přitom v mnoha verzích s mnoha různými parametry, takže nelze říci, jaká přesně se boje účastnila. Originální T-80 má například plynovou turbínu a dosahuje rychlosti až 80 km/h, ale ukrajinská armáda má také tank T-80UD vybavený dieselovým motorem, s nímž je mnohem pomalejší. Rovněž ale může používat jeden z ukořistěných ruských T-80BVM s kvalitním reaktivním pancéřováním, vylepšeným dělem a řízením palby.

1 proti 4: tankový souboj ve stepích ruští vojáci prohráli, záběry ukazují, jak ukrajinský tank z 60. let dva T-90 zničil a zbylé zahnal

Ze skutečnosti, že po prvním zásahu munice ruského tanku explodovala, lze vyvozovat, že se jednalo o obrněnec s automatickým nabíječem, tedy třeba T-72, T-80, event. T-90. Ale jelikož přišla střela zepředu, svědčí to o tom, že se asi nejednalo o nejnovější modernizaci využívající reaktivní pancéřování Relikt. MilitaryToday uvádí, že je totiž schopné zvýšit odolnost tankového pancíře i proti munici APFSDS, což znamená, že by střela z tankového kanonu nejspíše v přední části takovou ochranu neprorazila, případě s malou pravděpodobností.

Článek Video: klidně i 1 ukrajinský tank může obstát proti 3 ruským obrněncům. Stačí, pokud je přechytračí a 1 ranou do předku odpálí vedoucí tank se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Místo Black Eagle vznikla T-14 Armata

Projekt tanku Black Eagle byl dílem ruské společnosti Omsktransmash, což byla konkurence známějšího Uralvagonzavodu stojícího za tankem T-90 (dnes je jeho součástí). MilitaryToday uvádí, že maketu tanku předvedla společnost v roce 1997 a o dva roky později se objevil i jeho prototyp. Vývoj byl však zrušen a přednost dostala konkurenční T-14 Armata. MilitaryWatchMagazine ale uvádí, že má Omsktransmash plány na nějaké obnovení výroby, takže není vyloučeno, že se alespoň prvky Black Eagle nakonec objeví.

Object 640 Black eagle (Omsk tank plant)https://t.co/s9qLHkqQgT pic.twitter.com/kjICcUJp6S

— MilitaryRussia.Ru (@DnKornev) August 24, 2020

O samotném tanku Black Eagle není známo mnoho informací, ale měl mít některé moderní prvky. Jedním z nich byl třeba jakýsi pancéřovaný samostatný prostor pro osádku, což je koncept používaný i v prototypech Armaty. Mohlo by to řešit klasickou slabinu ruských tanků, kdy po zásahu munice v prostoru osádky exploduje a lidé uvnitř samozřejmě zahynou. Samostatný prostor by jim však dával mnohem vyšší šance na přežití.

Black Eagle mohl odpalovat až 152mm munici

Výzbroj tanku Black Eagle měla být podobná ruskému standardu – jeho hlavní zbraní by byl kanon s hladkou hlavní ráže 125 mm, uvádí Wikipedia, avšak možná byla i instalace kanonu větší ráže, a to až 152 mm. Doplněn by byl koaxiálním kulometem a těžkým kulometem na věži, přičemž byl měl automatické nabíjení a tedy 3člennou osádku. Automatický nabíječ by byl však odlišný od typů současně užívaných v ruských tancích. Neomezoval by velikost munice, takže by šlo využívat i delší a výkonnější, která by si poradila se západními obrněnci.

„Létající“ tank T-80 existuje i v pomalejší verzi UD bez plynové turbíny: měl být budoucností SSSR, ale slyšet je o něm stále

Black Eagle měl mít také reaktivní pancéřování nové generace a dokonce systém aktivní ochrany nebo různá protiopatření. Jeho hmotnost je dohadována na 48 tun a rychlost 70 až 75 km/h, protože by byl poháněný plynovou turbínou. Nelze samozřejmě říci, jak by si nakonec vedl na bojišti, ani jaká by byla jeho cena. A ačkoliv se mluví o obnovení projektu, jde spíše o záležitost několika let – pokud se tedy nechystá jenom nějaké vylepšení T-80.

Důvodů k obnovení projektů může být více, tím hlavním však nejspíše zůstává, že T-14 Armata nesklidila příliš veliký úspěch, a dokonce ji odmítla převzít i ruská armáda. Od počátku ji totiž provází jeden problém za druhým, upřesňuje NewsWeek s tím, že její největší slabinou je motor a příliš vysoká výrobní cena, a možná i nedokonalý pancíř.

Článek Tank Black Eagle mohl být ruský trumf, přednost ale dostala neúspěšná T-14 Armata. Po letech by se však mohl znovu objevit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ne vždy se střela FGM-148 Javelin trefí správně

Jedná se o přenosnou protitankovou zbraň zavedenou do výzbroje v roce 1996. Existuje v několika verzích, přičemž ta nejtěžší je na vozidle a má dosah až 4 750 m, uvádí ArmyRecognition. Jde o střelu typu „vystřel a zapomeň“, kdy střelec v zaměřovači označí vozidlo, vypálí ji a dále se o ni nestará. Navede se totiž sama, a FGM-148 Javelin disponuje i termovizní kamerou, infračerveným vyhledávačem a dostatečně výkonným počítačem schopným na základě dodávaných dat navést střelu buď v přímém útoku nebo v útoku shora.

An interesting observation about the specifics of the Javelin by the RF tank crews. This phenomenon applies only to T-80 tanks. The missiles hit 2 main points – the heated gun barrel and the exhaust manifold grill, which in tanks with gass turbine is also very hot. As a result,… pic.twitter.com/j4mrzaPaVS

— Andrei_bt (@AndreiBtvt) February 29, 2024

EssaNews uvádí, že je několik případů, kdy tanky útok střelou FGM-148 Javelin přežily. Konkrétně jde o T-80 různých verzí, ale třeba u starších T-72 takové případy známy nejsou. Vysvětluje to použitím plynové turbíny T-80, která mu dodává vysokou rychlost, ale zároveň produkuje více tepla než běžné motory. To je odváděno na zádi tanku, a zdá se, že se FGM-148 Javelin zaměřuje právě tam. Když ho tedy zasáhne, nejde o fatální poškození, kdy by explodovala munice, a tank je opravitelný. Střela se také někdy zaměří na rozžhavené dělo.

Případů nezničených tanků není mnoho

Na základě zaznamenaných událostí rozhodně nelze konstatovat, že by FGM-148 Javelin nebyl dobrou zbraní. Defence-Ua uvádí, že tanky T-80 opakovaně zničil, a jelikož je případů přežití jenom několik, lze předpokládat, že se navádění FGM-148 Javelin splete jenom za určitých okolností. Většinou míří na střed tanku, ale konkrétně u T-80 to může někdy být do zadní části nebo děla, z něhož se právě střílelo, ovšem i když ho nezničí, vyřadí ho z boje.

„Létající“ tank T-80 existuje i v pomalejší verzi UD bez plynové turbíny: měl být budoucností SSSR, ale slyšet je o něm stále

Vedle toho nelze obecně tvrdit, že by byl tank proti střele typu FGM-148 Javelin zcela bezmocný – dokáže ji zničit třeba nějaký systém aktivní obrany – i když zrovna na tancích T-80 žádný takový pravděpodobně nainstalovaný není; pomoci pak může i reaktivní pancéřování. Třeba nejmodernější tank T-80 BVM disponuje reaktivním pancéřováním typu Relikt, které si umí poradit i s tandemovou hlavicí, uvádí MilitaryToday. ovšem fotografie naznačují, že přímo na střeše moduly pancéřování namontované nejsou, a Javelin má tedy vyšší šanci uspět.

Článek Ruský tank T-80 může zmást „hloupý“ FGM-148 Javelin teplem motoru nebo použitého děla a zásah tak přežít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-80BVM je o dost lehčí než Leopard 2A6

Sovětští konstruktéři vybavili tank T-80 plynovou turbínou, ačkoliv běžně byly v sovětských tancích používané dieselové motory. Takový pohon má přitom k poměru vůči hmotnosti tanku vysoký výkon, takže T-80 dosahuje na silnici rychlosti až 75 km/h, uvádí ArmyRecognition, a některé zdroje uvádí až 80 km/h. Naopak Leopard 2A6 dosahuje max. rychlosti 68 km/h, a to i přesto, že má silnější motor – jeho hmotnost ovšem dosahuje 62 tun, udává ArmyRecognition, kdežto u modernizovaného T80BVM je to pouze 46 tun.

iZdroj fotografie: Public Domain

Rozdíl v hmotnosti spolu se silou motoru se projevuje hlavně v období takzvané rasputice. Ve východní Evropě se vyskytuje vždy dvakrát v roce, a to před zimou a po ní, uvádí Wikipedia. Terén včetně nezpevněných cest se změní v bláto, takže jím technika včetně tanků projíždí jenom stěží. Mnohem lehčí ruský tank s výkonným motorem má v tom okamžiku výhodu nad těžkým, a navíc je jeho podvozek zkonstruován s ohledem na tyto podmínky.

Lepší dělo a moderní reaktivní pancíř

Tank T-80BVP byl do služby zařazen v roce 2018 a modernizace původní verze přinesla řadu vylepšení. Třeba montáž účinného reaktivního pancíře Relikt, lepší řízení palby nebo nové dělo. MilitaryToday uvádí, že je o 20 procent přesnější než starší typ děla, a navíc může používat moderní munici typu Svinec z wolframu nebo ochuzeného uranu. Na druhou stranu, i Leopard 2A6 má nové dělo s délkou 55 ráží a doslova fenomenální přesností, a děla ruských tanků ve spojení s moderním řízením palby a termovizí překonává.

Je skutečně nutné kupovat MBT neprodleně? Leopard 2A6(7) je aktuálně jistě dobrá volba, ale válka na Ukrajině změní mnohé

I když je T-80 BVM mezi ruskými tanky jedním z nejlepších, přesto u něj lze najít i slabiny. Zejména klasickou konstrukci většiny sovětských tanků, tedy munici explodující v prostoru osádky, na což západní tanky jako Leopard 2A6 netrpí. Plynová turbína je navíc doslova hladová, a zvláště pak v náročném terénu spotřebuje mnoho paliva, což zkracuje dojezd tanku, a vedle toho je i velmi náročná na údržbu, takže jde v bojových podmínkách o veliký handicap. Na západním bojišti by přitom turbína žádnou zmíněnou výhodu nepřinášela.

Článek Ruské tanky T-80BVM mají díky plynové turbíně zásadní výhodu nad Leopardy 2, ale někdy je i jejich obrovským nepřítelem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanku nepomůže ani přídavné pancéřování

Jak moc je dělostřelecká palba pro takový obrněnec nebezpečná, dokládá video pod článkem, na němž je vidět osud tanku T-80BV. V ruských ozbrojených silách patří k těm modernějším, i když ne zcela nejlepším, a přesto nedokázal dělostřeleckému úderu odolat. Oheň musel být nejspíše velmi intenzivní (asi následkem výbuchu munice), protože vojáci, kteří video pořídli, dokonce mluvili o tavícím se pancéřování, ale to je pravděpodobně nesmysl – tak vysokých teplot totiž oheň ani po vzplanutí munice nejspíše dosáhnout nemohl.

Rusům může na Ukrajině pěkně zatopit nová raketa pro M142 HIMARS s dosahem až 160 km. A mohou jí být statisíce kusů

Jak uvádí WeaponSystems, pancíř tanku T-80BV je kompozitní s keramickými vložkami, takže by měla být jeho odolnost až 650 milimetrů RHAe, ale záleží samozřejmě na místě zásahu. Vedle toho je doplněn reaktivním pancéřováním Kontakt-1 složeným z 220 bloků, které pokrývají hlavně přední části, ale poskytují ochranu jenom proti kumulativním hlavicím. Takže pokud přímo na tanku nebo v jeho blízkosti exploduje dělostřelecký granát ráže 152 mm nebo 155 mm, jedná se o tak obrovskou sílu, že prakticky nebudou mít žádný efekt.

Na zničení stačí i obyčejný projektil

Jaký účinek bude mít dělostřelecká munice na tank, záleží i na tom, jaký druh projektilu ho zasáhne, ale ke zničení stačí i standardní. Wikipedia uvádí, že třeba americký projektil M795 ráže 155 milimetrů v sobě má 10,8 kilogramů explozivní směsi, takže je detonace natolik silná, že dokáže tank zničit, případně alespoň vážně poškodit. A když dělostřelci použijí speciální samonaváděcí protitankovou munici, třeba SMArt 155, projede i tankem T-90 jako máslem. V oblasti si navíc cíl nejenže sama najde, ale útočí seshora, kde je ochrana nejslabší.

I když tank T-80BV vznikl již v roce 1985 a existuje jeho modernější verze BVM, jde stále o velmi účinnou a obávanou zbraň. Vyzbrojen je běžným sovětským, respektive ruským kanonem ráže 125 mm s hladkým vývrtem hlavně s možností používat řízené protitankové střely. K jeho obsluze jsou pak díky automatickému nabíjení potřeba jenom 3 vojáci, a vybaven je plynovou turbínou, což mu umožňuje dosahovat rychlosti 70 km/h, uvádí ArmyRecognition.

Článek Video: moderní ruský tank T-80BV byl zničen dělostřelectvem, a to ho ani přímo nezasáhlo. Výbuch munice pak dílo dokonal se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrněnci byli snadným cílem

Dobrým příkladem velmi riskantní taktiky může být ruský pokus o znovuobsazení obce Urozhaine v Doněcké oblasti. Když se ji podle Defence-Blog podařilo ukrajinským silám osvobodit, rozhodli se ruští velitelé k protiútoku za pomoci obrněné techniky – a video níže ukazuje, že právě díky dronovému průzkumu ji ukrajinští vojáci měli jako na dlani, a dokázali na ni navést útok. Ve velkém přitom využili útočné drony, z nichž svrhávali improvizované protipancéřové pumy, ale do ruské techniky také naráželi drony sebevražednými.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Mezi zničenými vozidly byly i dva tanky T-80BV a jeden T-72B3, několik obrněných vozidel a bojových vozidel pěchoty, ale i speciálně vybavené BRM-1K Korshun. Rusové se pak dokonce pokusili jeden z tanků odtáhnout, ale ani tato snaha jim nevyšla a opět čelili útoku. Napadení vojáci se snažili útokům vyhnout např. rychlou jízdou, ale ani to většinou nepomohlo. Ukazuje se také, že nástavby nad tanky, což je dnes prezentováno jako ochrana před drony, příliš nefungují. Operátoři se dokáží se sebevražednými drony s přehledem trefit mimo ně.

Tanky nebyly zrovna nejmodernější

Nasazená technika může naznačovat, že ruská armáda buď nemá dostatek moderních či špičkově modernizovaných tanků, nebo je nechce nasazovat do riskantních operací. Jak T-80BV, tak T-72B3 jsou sice oproti původním vylepšené a vybavené například reaktivním pancéřováním, ale i tak se jedná o starší druhy modernizací – tedy minimálně o zastaralé tanky bez nejnovějšího typu ERA, modernějšího děla určeného pro výkonnou protitankovou munici, a nejspíše také postrádají moderní typy termovize a řadu dalšího.

Fotky: jak udělat nepříteli radost? Stačí, aby nekompetentní velitel nakupil desítky kusů techniky na 1 místě a nechal je naráz zničit

Zajímavým úlovkem je pak průzkumné vozidlo BRM-1K Korshun. Portál WeaponSystems uvádí, že jde o systém postavený na základě bojového vozidla pěchoty BMP-1, má ale jinou větší věž pro dva vojáky s pozorovacími přístroji včetně radaru, jehož úkolem je nalézat pozice nepřítele. Korshun má nízkotlaké dělo ráže 73 milimetrů, tedy stejné jako BMP-1, ale nese mnohem méně střeliva, protože je určeno jen na obranu. Dělo je pak doplněné koaxiálním kulometem ráže 7,62 milimetrů, vozidlo ale nemá řízené protitankové střely.

Článek Naprosté selhání ruského protiútoku je ukázkou nepoučitelnosti. Celou kolonu si pak ve správný čas snadno „podá hejno dronů“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank a vyprošťovací vozidlo uvízly

Záběry ruského tanku a opravárenského vyprošťovacího vozidla například ukazují, jak čelí útoku ukrajinského dronu (možná jich bylo více, to však není možné jasně poznat). Video dostupné na sociálních sítích začíná v okamžiku, kdy se dron blíží ke stojící dvojici strojů. Není jasné, co události předcházelo, ale vzhledem k tomu, že stroje stojí, mají otevřené všechny poklopy, a nikde se nepohybují lidé, lze předpokládat, že uvízly, takže je jejich osádky opustily.

O to lákavější cíle se jednalo pro dron. Tankem byl pravděpodobně ruský T-80BV, což dokládá starší typ reaktivního pancéřování typu Kontakt-1. Jde o tank standardně využívaný ruskou armádou, ale nejedná se o nejnovější modernizaci – může se však ve většině směrů vyrovnat třeba modernizovaným tankům T-72 dodávaných Ukrajině z Polska nebo České republiky. Oproti těm je každopádně rychlejší, protože je poháněný plynovou turbínou; ztrácí však na dojezdu, tek je menší.

Druhým strojem je pak nejspíše obrněné opravárenské a vyprošťovací vozidlo BREM-1, což je stroj určený k odtažení nepojízdných tanků z bojové oblasti, a také na jejich operativní opravu. Postaveno je na podvozku tanku T-72, ale samozřejmě postrádá věž. Může tahat náklad o hmotnosti až 50 tun a disponuje výkonnými navijáky nebo jeřábem o nosnosti 19 tun. Vozidlo má navíc radlici a může být použito například k budování tankových pozic.

I malý granát odpálí munici tanku

Jedno z videí například ukazuje, jak se dron nejprve na tank zaměří, načež se jeho obsluha snaží trefit do poklopu. To se minimálně v jednom, možná ve dvou případech, povede. I tento malý granát evidentně stačí k tomu, aby se uvnitř tanku vznítila uskladněná munice, jejíž výbuch dostane celý stroj do plamenů. Uskladněná munice přímo ve věži je přitom kritickým konstrukčním „neštěstím“ už z dob Sovětského svazu. V jednom případě se dokonce zdá, že do blízkosti tanku dopadl i dělostřelecký granát.

Těžší práci pak mají drony s BREM-1. Ačkoliv má také viditelně otevřené poklopy, čtyři na něj viditelně svržené granáty dopadly nakonec vedle nich. Z vozidla sice odlétávaly kusy vybavení, ale není jasné, jak moc bylo poničeno. Otázkou je, zda by zásah do jeho vnitřku dokázal stroj zničit tak jako tank, protože uvnitř opravárenského vozidla se nenachází munice, a nejspíše tam tedy ani nemá co explodovat.

Článek Video: precizní trefa granátem z dronu zničí kdejaký ruský tank, stačí se jen trefit do otevřeného poklopu; na opravárenské vozidlo ale nestačí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Americký louskáček na ruský pancíř

Z videa je patrné, že byl ruský T-80BWM nejdříve imobilizován protitankovou minou, a až následně opuštěn osádkou. Teoreticky byl tedy v tu chvíli bezbranný, ukrajinští vojáci si ale nemohli dovolit nechat takto cenný stroj „ležet ladem“. A vzhledem k tomu, že se nacházel v zóně smrti (tedy soudě dle okolních kráterů po dělostřelecké palbě), bylo nutné zajistit, že už ho ruští vojáci nebudou moci použít. A tak bylo rozhodnuto.

Ukrajina získala systémy FGM-148 Javelin v rámci americké vojenské podpory. Jedná se o přenosný protitankový komplet s pasivním samonaváděcím zařízením typu „vystřel a zapomeň“, který je odpalován přímo z ramene vojáka, případně z vozidla. Střelec prostřednictvím zaměřovače instalovaného v odpalovacím zařízení uloží cíl do paměti střely, a ta se na něj po vypálení sama navádí. Letí přitom po křivce a na cíl dopadá seshora, kde mají obrněná vozidla nejslabší pancíř.

Jak se v praxi opakovaně ukazuje, střely Javelin umí nepřátelské tanky „vypnout“ velmi účinně, čímž jsou pro ruskou armádu silným nepřítelem. Zejména v prvních měsících invaze na Ukrajinu se jim pokoušely bránit samy osádky instalací různých provizorních klecí, avšak neúspěšně. Rusové se nicméně tímto nápadem inspirovali a nechávají instalovat „serózní“ klecové systémy už při modernizaci a výrobě tanků.

Ztráty ruských tanků jsou katastrofální

Pro federativní armádu je ztráta každého tanku T-80 a T-90 velice nepříjemná. Už před začátkem invaze byl odhadován celkový počet bojeschopných tanků T-80BWM na něco málo přes 200, a po roce válčení jich mělo být ztraceno nejméně 73. Většinou byly zničeny, některé ale padly do rukou Ukrajinců, kteří si je nemohou vynachválit. T-80BWM mají daleko lepší ochranu a vyspělejší bojové systémy než předchůdci T-72B, které Ukrajina obdržela i třeba z Maroka. Jedná se hlavně o systém řízení palby Sosna-U, nový kanón a dvouvrstvý reaktivní pancíř Relikt.

Ruský vojenský průmysl se snaží vzniklé ztráty nahrazovat, ale vzhledem k uvaleným sankcím se ukazuje, že ne moc úspěšně. Invazí na Ukrajinu se federace prakticky odstřihla od Západní techniky, i když ji podle všeho postupně dokázala nahradit čínskou, a to nikoliv horší. Jednalo se třeba o francouzské termovizní kamery Catherine-FC, které jsou důležitou součástí systému Sosna-U. Problémem je však také naprostý nedostatek mikročipů používaných v elektroinstalaci tanků, což Rusko nutí některé stroje kanibalizovat.

Článek Video: ukrajinští „tankobijci“ vyrazili na lov a zničili jeden z nejlepších ruských tanků, T-80BWM. Proti americkému Javelinu neměl šanci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Po rozpadu SSSR zůstala výroba T-80UD na Ukrajině

T-80UD vstoupily do výzbroje sovětské armády v roce 1987, a už krátce poté byly zvažovány jako hlavní bitevní tanky na několik dalších desetiletí. K tomu už ale nedošlo, neboť následoval rozpad Sovětského svazu, a protože byl tank UD dílem známého Charkovského tankového závodu, zůstala výrobní kapacita na Ukrajině. Do té doby vyrobené tanky si mezi sebou podělily Rusko a Ukrajina, ale federace se nakonec soustředila na jiné typy, hlavně na T-90. Ukrajinci sice na tanku pracovali, ale hlavně pro účely exportu, a mj. se stal základem pro nejlepší ukrajinský tank T-84 Oplot.

Největším exportním úspěchem bylo dodání 340 kusů T-80UD do Pákistánu, což ve své době bylo i důvodem, proč si nakonec Indie pořídila ruské T-90. Oproti starším T-72 měly mnohá vylepšení, a to například v oblasti ochrany. Dostaly kompozitní pancéřování, což jim na přelomu 80. a 90. let minulého století zajišťovalo spolu s reaktivním pancířem Kontankt-5 velmi slušnou míru odolnosti. Díky dieselovému motoru se pak jeho dojezd prodloužil na více než 500 kilometrů, ačkoliv jeho rychlost klesla na 60 km/h.

Ani T-80UD nemá dobře uloženou munici

I když vypadá T-80UD velmi podobně jako T-72, je oproti němu mnohem sofistikovanější. Používá však shodné tankové dělo s hladkým vývrtem ráže 125 centimetrů, které dokáže mj. odpalovat řízené střely 9M119 Refleks. Celkem uveze až 45 nábojů, ale trpí typickým problémem sovětských tanků se špatným uložením munice. Jelikož má automatický nabíječ, stačí k jeho obsluze 3členná osádka. Oproti T-72 rovněž disponuje mnohem lepšími systémy řízení palby nebo detekce nepřítele, stejně jako dalšími vylepšeními.

Tanky T-80UD přitom nejsou záležitostí historie, objevují se i v současné válce na Ukrajině na straně napadené země. Rusko je má také, ale pravděpodobně je nasazuje jenom zřídka, protože na ně nemá náhradní díly produkované Ukrajinou. Již zmíněný Pákistán by navíc mohl teoreticky poskytnout dříve nakoupené stroje zpět Ukrajině, ale podle všeho ne přímo, ale přes prostředníka, který by je od něj koupil. Pákistán by pak mohl tvrdit, že nebyl tím, kdo tanky na Ukrajinu poslal.

Článek „Létající“ tank T-80 existuje i v pomalejší verzi UD bez plynové turbíny: měl být budoucností SSSR, ale slyšet je o něm stále se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.