Čtyři páky, které premiér stáhl k sobě

Chronologie je výmluvná. 5. března 2026 americký velvyslanec Nicholas Merrick veřejně varoval, že Česko riskuje zařazení mezi státy NATO s nejnižšími výdaji na obranu. 16. dubna přiletěl do Prahy generální tajemník NATO Mark Rutte a po jednání s Babišem už premiér mluvil o „podstatně větší armádě“ a aliančních závazcích jako o prioritě. Ještě v únoru přitom říkal, že Česko „určitě nemíří“ k 3,5 % HDP na obranu.

Pak přišly institucionální údery v rychlém sledu:

• 20. dubna – vláda převedla agendu průmyslové spolupráce z ministerstva obrany na ministerstvo průmyslu a obchodu, které řídí ANO. S agendou odešla pracovní místa i peníze. MO současně oznámilo zrušení celé Sekce průmyslové spolupráce k 1. července 2026.
• 11. května – vláda vytvořila novou funkci vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO a jmenovala do ní Jakuba Landovského, bývalého velvyslance při NATO. Zmocněnec má koordinovat resorty, instituce i vztah ke strukturám Aliance, tedy přesně to, co dosud patřilo pod ministerstvo obrany.
• 18. května – kabinet navrhl na nového náčelníka generálního štábu generálmajora Miroslava Hlaváče. Premiérova volba. Ministr Zůna podle ČT24 hlasoval proti.

Každý krok sám o sobě vypadá jako běžná správa státu. Dohromady tvoří vzorec: strategické rozhodování o obraně se přesouvá od ministra k premiérovi.

Proč Okamura mlčí

Odpověď neleží v osobní slabosti šéfa SPD, ale v architektuře koaliční smlouvy. Ta přidělila SPD ministerstvo obrany a předsedu Sněmovny, ale zároveň ji zavázala k podpoře vlády po celé volební období. Zakazuje jí vyvolat hlasování o nedůvěře. Spory se řeší dohodovacím řízením, jehož výsledky jsou závazné.

Jinými slovy: pokud by Okamura chtěl Babišovi zabránit v přebírání obranné agendy, musel by eskalovat spor na úroveň celé koalice. A riskovat ztrátu jediného silového resortu, který SPD drží. Případ Hlaváče ukázal, jak málo prostoru ministr za SPD reálně má, kabinet schválil premiérova kandidáta i přes Zůnův nesouhlas. SPD si hlídá značku ministerstva. Obsah jí ale uniká.

Zůna: ministr bez strategických pák

Říct, že Zůna je „jen loutka“, by bylo zjednodušení. Formálně zůstává ministrem od 15. prosince 2025, předkládal obranný rozpočet, jedná jménem resortu. Jenže právě v uzlových bodech, kdo povede armádu, kdo bude koordinovat NATO, kam půjdou průmyslové peníze, rozhodl někdo jiný.

Navíc se pod Zůnou rozpadá i strategické jádro resortu. Jiří Šedivý, dosavadní šéf klíčové Sekce obranné politiky a strategie, odchází k 31. května 2026. Ministerstvo na jeho místo vypsalo výběrové řízení, a podle informací Seznam Zpráv se o post uchází právě Landovský, který by si ponechal i funkci vládního zmocněnce. Pokud uspěje, jedna osoba bude řídit strategické plánování na MO i nadresortní koordinaci závazků vůči NATO. Mimořádná koncentrace moci, a člověk dosazený premiérem, ne ministrem.

Zůna si zachovává vliv v každodenním provozu resortu. Ale provoz není strategie.

Obrana pod drobnohledem: čísla a realita

Rozpočtový obraz je stejně rozporuplný jako ten politický. Vláda oficiálně vykazuje obranné výdaje ve výši 184,7 miliardy korun, tedy 2,06 % HDP. Jenže při lednové revizi rozpočtu šla kapitola MO dolů o 21 miliard oproti návrhu Fialovy vlády a část plnění dvouprocentního závazku stojí na výdajích z jiných kapitol. Americký velvyslanec v březnu tvrdil, že skutečné základní obranné výdaje jsou spíš 1,8 % HDP.

Srovnání s předchozí vládou ukazuje dvojí posun:

Méně autonomie jednoho resortu, více centrálního řízení z Úřadu vlády. A rétorika se přizpůsobuje publiku: před Ruttem Babiš mluví o větší armádě, doma jeho ministři hájí škrty jako „optimalizaci“.

Co bude dál

Nejbližší rozhodovací uzly jsou jasné: dokončení nové koncepce armády, kterou premiér Zůnovi osobně zadal i s termíny. Obsazení šéfa Sekce obranné politiky, výběrové řízení běží. Formální jmenování Hlaváče prezidentem. A summit NATO v červenci 2026, kde se ukáže, jestli Babišova centralizace obrany přinese výsledky, nebo jen přeskládala kompetence.

Vládní programové prohlášení slibuje, že kabinet bude o obraně „otevřeně a pravidelně informovat veřejnost“. Zatím informuje po kouscích, převod agendy tady, zmocněnec tam, personální změna onde. Kdo si kousky poskládá, vidí jeden příběh: premiér, který převzal obranu, aniž musel komukoliv sebrat ministerské křeslo.

Článek Babiš překvapuje, v tichosti přebírá ministerstvo obrany. Okamura s tím nemůže nic dělat a Zůna je jenom loutka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdysi nejlepší verze T-72, jaká existovala

T-72M4CZ je hlubokou modernizací původně sovětského T-72, který se rozhodli čeští inženýři zhotovit namísto nákupu nových, na něž armáda neměla peníze. Armádní Zpravodaj ho již dříve hodnotil jako nejlepší variantu „té-sedmdesát-dvojky“ ve své době, ačkoliv dnes ji v některých směrech překonává například ruská T-72B3M. Stále je však velmi schopná.

Rusové to nepřiznají, ale vědí to. Polsko si v noci přivezlo to nejlepší, co se může na bojišti objevit. Přes 30 amerických tanků

Její předností je sovětský kanon 2A46M ráže 125 mm, z nějž lze střílet i vysoce průbojný projektil APFSDS-T, který probije na vzdálenost až 2 000 m pancíř o síle 500 mm RHAe, tvrdí Wikipedia. To postačuje asi na většinu obrněných vozidel vyjímaje tanků, kdy to minimálně zepředu ustojí i ty mnohé starší, ale například z boku nebo zezadu by mohly mít vážný problém.

(Ne)výhodou je potom třeba automatické nabíjení, které sice snižuje počet členů posádky o nabíječe na tři namísto čtyř typických u valné většiny západních protějšků, ale zároveň kvůli tomu trpí obrovskou slabinou sovětské konstrukce, a sice rizikem výbuchu munice v prostoru pro osádku. Výsledkem bývá její okamžitá smrt a naprosté zničení tanku zevnitř.

Video: Rusové zaútočili 2 tanky na strategické opevnění u Pokrovsku. Ukrajinci je spálili na popel

Ukrajinská armáda je přitom na sovětské tanky zvyklá, takže by neměla prakticky žádný problém je zařadit a ihned používat; tedy pokud by je dostala. Ministerstvo obrany ČR totiž rozhodlo, jak informovalo 02. prosince 2025, že smlouvu z roku 2020 na modernizaci T-72M4CZ pozastavuje, potažmo ruší, protože byly zjištěny technické překážky, které nelze vyřešit.

Kontrolní zkoušky ukázaly problém s tzv. rektifikací, tedy s přesností střelby tanků. Způsoben byl chybovostí vybraných elektronických komponentů systému řízení palby, které původně nebyly předmětem zhodnocení, a jejich oprava není technicky možná, což potvrdil i jejich italský výrobce. Jedinou možností by tak byla kompletní výměna systému řízení palby, a tedy investici.

Tajná akce odpálila ropovod Družba, pro ruskou ekonomiku i Evropu jde o citelnou ztrátu. Ukrajinci si to ještě drze natočili

Ta byla však vyhodnocena jako neefektivní, jelikož se jedná o zastaralou platformu, kterou AČR do budoucna nepotřebuje. Armádní Zpravodaj připomíná, že přechází na německé tanky Leopard 2, z nichž už má verzi A4. Tu obdržela v počtu 14 ks od Německa jako náhradu za pomoc Ukrajině, přičemž aktuálně provozuje již dvě celé roty – třetí dostane do konce roku 2026.

V srpnu 2025 byl potom schválen také nákup nejmodernějších A8, což znamená, že pokud by sama česká armáda ještě provozovala T-72M4CZ, měla by je pravděpodobně pouze uskladněné. V případě převozu na Ukrajinu by tedy měly okamžité uplatnění, ale vzhledem k problémům s nimi už počítat nemůže, což je v vhledem k více jak 30 kusům vcelku citelná ztráta.

Článek ČR zrušila modernizaci tanků T-72M4CZ pro Ukrajinu. Ukázalo se, že jsou nefunkční a oprava drahá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zamítnutí nemusí být definitivní

Stopka na společný nákup velkorážové munice od ÚOHS zatím není definitivní. Vyplývá to i z vyjádření ministerstva obrany, které Armádnímu Zpravodaji sdělilo: „Vzhledem k probíhajícímu správnímu řízení nebudeme do jeho ukončení předmětnou záležitost podrobněji komentovat.“ Z toho se dá vyvozovat, že definitivní rozhodnutí antimonopolního úřadu dosud nepadlo. Nelze tedy předjímat, jak to dopadne, ale záležitost se minimálně komplikuje.

Budoucnost bez vojáků ukázal robopes CODiAQ. Zvládne podmínky jako člověk, ale útočí skrytě, aniž by se prozradil

Munici ráže 30, 120 a 155 milimetrů chtěla obě ministerstva nakoupit od slovenské firmy ZVS holding z Dubnice nad Váhom. Jde sice o slovenskou společnost, ale Czecholovak Group českého zbrojního magnáta Michala Strnada uvádí, že spadá pod ni. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že velký výrobce velkorážové munice existuje i v ČR, konkrétně jde o STV Group zbrojaře Martina Drdy. Je jasné, že i on musí mít o zakázku pro českou armádu zájem.

Munice pro houfnice a obrněnce

Z výčtu poptávané munice je jasné, že má být určena pro moderní zbraně české armády. Třeba granáty ráže 155 milimetrů jsou jistě pro houfnice západní konstrukce. Wikipedia uvádí, že má AČR objednáno 62 samohybných houfnic CAESAR, které ji používají. Munice ráže 120 milimetrů je pak pravděpodobně pro tanky, konkrétně pro Leopardy 2, i když může jít i o munici minometnou. Ráže 30 milimetrů je zase užívána buď v kanonech vozidel Pandur II a bojových vozidlech pěchoty CV90, nebo může jít též o sovětský typ pro BVP-2.

Kanada zrušila dodávku obrněných transportérů Coyote pro Ukrajinu. Mají silnou výzbroj a vidí vojáky až na 20 km, tanky na 12 km

MOČR, pokud ÚOHS opravdu nákup zatrhne, může mít veliký problém, protože bude potřebovat munici nakoupit. Modernizace a posilování ozbrojených sil je totiž nejen o nákupu zbraní, ale též o dostatečných zásobách munice ve skladech pro ni. Při intenzivním konfliktu ji mohou vojáci spotřebovat obrovské množství – na Ukrajině je denně vypáleno i několik desítek tisíc dělostřeleckých granátů. Armádě nesmí dojít, jinak by byla bezmocná.

Článek ČR chtěla ušetřit, tak plánovala koupit munici pro AČR na Slovensku. Plány ale překazil úřad, možná kvůli českým zbrojařům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

AČR vsadí na aktuálně nejlepší evropský tank

Leopard 2A8 je poslední verzí německého hlavního bojového tanku Leopard 2, která se od předchozích liší hlavně výkonnějším motorem, systémem sdružujícím údaje z různých senzorů nebo spoluprací s drony, a zejména systémem aktivní ochrany Trophy, který ho má chránit proti přilétajícím střelám a granátům, uvádí Wikipedia, a nejspíše i dronům. Vedle toho má vylepšený pancíř proti kinetickým i kumulativním hrozbám.

Americké supermoderní lodě Independence jsou extrémně drahým zklamáním. Měly působit v týlu nepřítele, ale ve službě končí

Oficiálně byla představena v roce 2023 a představuje to nejlepší, co může aktuálně evropský tankový průmysl nabídnout, i když existuje například projekt KF51. Hlavní zbraní Leopardu 2A8 je klasické 120mm dělo L/55, na němž Armádní Zpravodaj oceňuje o spolupráci s pokročilými zaměřovacími systémy, stabilizací a možností střelby za pohybu i v noci.

Vylepšena byla však také elektronika, optika a komunikační propojení se sítí ostatních jednotek (networking). Vedle toho je Leopard 2A8 upraven pro ještě větší pohodlí posádky, například tedy dostal pokročilý klimatizační systém, ale zvládne i mrazivé klimatické podmínky. Je určen k nasazení v evropském prostoru, zejména v kontextu ruské hrozby a změny obranných strategií NATO, ale na východní bojiště je moc těžký, což ovšem nevadí.

Je to vůbec reálné? Trump prolomil mlčení: v roce 2025 ztratilo Rusko 14krát více vojáků než Ukrajina

Armádní Zpravodaj zdůrazňuje, že je NATO obranná aliance, která nemá zájem na nikoho útočit, natož pak na Ruskou federaci, jak mnozí v diskuzích prezentují – logicky by už jenom za tímto účelem nakupovali alianční členové i jinou techniku, potažmo takovou, která by jim dávala výhody na východním bojišti bez zpevněných cest, což se ovšem neděje.

První objednávky na Leopard 2A8 přitom přišly z Německa a Norska, a právě k „sousedům“ se chtěla od počátku připojit Česká republika, aby byla cena při odběrů vícero kusů nižší. Resort obrany nakonec schválil v první fázi nákup 44 velitelských a bojových tanků za 32,76 miliard korun, a další 1,49 miliardy padne na tzv. bohemizaci, tedy „počeštění“.

Ukrajina používá československé letouny Z-137 Agro Turbo vyvinuté pro NDR na souboje vzduch-vzduch. Vychází ze „Čmeláka“ (video)

Jedná se o standardní úpravu, a Ministerstvo obrany ČR vysvětluje: „Ministerstvo obrany pořizuje tanky za stejných podmínek a ve stejné konfiguraci jako německá armáda. Výjimkou jsou komunikační a spojovací prostředky (tzv. C4ISTAR – zkratka pro velení, řízení, komunikaci, počítače, zpravodajství, sledování, akvizici cílů a průzkum – Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance), kamuflážní nátěr, národní označení a kulomety pro 44 nyní nakupovaných tanků.“

Rámcová smlouva přitom umožňuje ČR koupit až 58 tanků v této verzi, a zbylých 14 bude koupeno dle finančních možností. Současně však ministerstvo počítá s koupí až 19 tanků ve čtyřech dalších verzích (ženijní, vyprošťovací, mostní a pro výcvik řidičů), ale na ty uzavře separátní smlouvu, pakliže Německo dokončí jednání s dodavateli.

Rusko musí kvůli ukrajinské taktice spotřebovat až 16krát více bomb FAB. Vzala mu jednu z jeho největších výhod

„Tanky mají na moderním bojišti i nadále své nezpochybnitelné místo a jsou nezbytnou součástí moderní armády. Kvalita tanku Leopard 2A8 – od palebné síly přes ochranu posádky až po technologickou vyspělost – zajistí, že Armáda ČR získá špičkový nástroj pro obranu státu,“ poznamenal dle ministerstva náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Dohromady tak může Česká republika získat nejméně 61, maximálně však 77 tanků Leopard 2A8. Armádní Zpravodaj připomíná, že to zdaleka není jediná modernizace – česká armáda dostane také bezmála 250 bojových vozidel pěchoty CV90, za něž uhradí 59,7 miliardy korun, nebo třeba 24 letounů F-35 páté generace za zhruba 172 miliard korun.

Článek Ministerstvo obrany ČR schválilo nákup tanků Leopard 2A8 v 6 verzích. Zaplatí i jejich bohemizaci dle potřeb AČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

1,5 milionu granátů v průběhu roku 2025

Armádní Zpravodaj informoval koncem ledna tohoto roku, že se ministr zahraničí Jan Lipavský rozhodl zajistit pro Ukrajinu další dodávku 155mm dělostřeleckých granátů. Chtěl tím zopakovat loňskou dodávku, kdy Česká republika zajistila 1,5 milionu kusů, čímž se zařadila mezi největší podporovatele ukrajinské armády – vedle Ameriky a Velké Británie.

Rusové „dostali kouř“ v Charkovské oblasti. Ničili je nestandardně velké drony a překazily jim postup (video)

Nutno dodat, že zdaleka nepochází z domácí produkce, ale z mnoha dalších zemí, přičemž je financována ze společných peněz zemí NATO. K iniciativě se nicméně přidávají dobrovolně pouze ty, které chtějí. „Českem vedená muniční iniciativa na dodávky na Ukrajinu může v roce 2025 dodat minimálně tolik granátů jako loni,“ řekl po pařížském summitu s prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími lídry premiér Petr Fiala, uvádí Reuters.

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že Ministerstvo obrany České republiky na začátku letošního roku oznámilo, že v rámci iniciativy zahájené v roce 2024 bylo na Ukrajinu dodáno asi 1,5 milionu velkorážných dělostřeleckých granátů, z nichž třetina je ráže 155 mm. „To nás jako Českou republiku zařazuje mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu po bok USA a Velké Británie,“ vyzdvihla ministryně obrany Jana Černochová.

Ukrajinská námořní pěchota „pokosila“ ruské úderné komando, které překročilo hranice v Sumské oblasti (video)

Armádní Zpravodaj dohledal také dřívější vyjádření zbrojovky STV Group, podle níž dochází k navýšení produkce dělostřelecké munice a provoz v Poličce připravuje na novou éru výroby 155mm granátů. Právě v tomto objektu přitom před několika dny explodoval muniční sklad a musela zasahovat i speciální technika. Cizí zavinění bylo však vyloučeno.

Článek Fiala: Česko dodá Ukrajině 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, je z největších podporovatelů. Sklad munice v ČR mezi tím explodoval se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výměna technologií, výroba zbraní i dodávky munice

Co přesně bylo předmětem jednání, zůstalo z pochopitelných důvodů tajné. Zmíněny byly pouze nějaké oblasti, a to výměna vojenských technologií, výroba a dodávky velkorážové munice, rozvoj průmyslové spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou, což uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve stručném vyjádření na svém Facebooku.

Ukrajinci právě dostali další české houfnice DITA. Jsou první na světě, kdo je používá. Dohromady jich budou mít minimálně 15

Samo české ministerstvo obrany uvádí, že byly předmětem jednání třeba dodávky dělostřelecké munice ráže 155 mm, které chce v nové iniciativě podpořit také ministr zahraničí Jan Lipavský, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval koncem ledna 2025. Cílem spolupráce má být zejména urychlení poskytované podpory z ČR a stavba výrobních podniků na Ukrajině.

Armádní Zpravodaj připomíná, že tam už působí například Česká zbrojovka, jelikož na Ukrajině vznikají v licenci útočné pušky CZ BREN 2, které si vojáci velmi chválí. V jednání má být pak také společná výroba dělostřelecké munice pod záštitou Czechoslovak Group.

Rusko útočí na „bránu Donbasu“ a stále postupuje. Když ji získá, bude zle. V merku má poté dvě významná města (analýza)

„Zahajujeme nové společné projekty, které posílí naše vojáky na frontové linii. Jedním z nich je výroba pušek v rámci dánského modelu financování,“ uvedl Rustem Umerov ve vyjádření. Tzv. dánský model financování funguje mimochodem tak, že zaplatí výrobu zahraniční partneři, v případě útočných pušek to má být Dánsko a Nizozemsko.

Článek Ministerstvo obrany: česká podpora Ukrajiny má být mnohem větší. Zbrojovky jednaly, co všechno pro ni mohou udělat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

TAROS již ve čtyřech generacích

Vozidlo TAROS je konstrukce vyvinutá státním podnikem VOP CZ spadajícím pod Ministerstvo obrany ČR. Firma na svých stránkách uvádí, že disponuje pokročilými autonomními funkcemi řízení a navádění, které mu umožňují nepřetržitý provoz a nasazení ve složitých a rizikových prostředích. Opatřit ho navíc lze různými nástavbami, dostupné fotografie ukazují vozidlo osazené třeba kulometem nebo jakýmsi košem k převážení materiálu.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

Přesné parametry vozidla společnost nezveřejnila, ale rychlost má být až 20 km/h. Ministerstvo pak ve své tiskové zprávě uvedlo, že 102. průzkumný prapor používal třetí generaci vozidla TAROS s nosností 320 kg, kdežto čtvrtá generace už má mít nosnost 1 tunu. Disponovat má i pasivním chlazením elektromotoru, z čehož lze odvodit typ pohonu a skutečnost, že by konstrukce měla být obtížněji zachytitelná například prostřednictvím termovize.

TAROS používá kolový podvozek

Autonomní robotická vozidla začali konstruktéři vyvíjet již na začátku 20. století, uvádí Wikipedia, ale jejich masivní rozvoj umožnily technologie až v posledních letech. Existují v různých velikostech a jsou většinou opatřena pásy nebo koly, což je příklad i české konstrukce. Z existujících protějšků by se dala přirovnat třeba k jihokorejskému robotickému bojovému vozidlu Arion-SMET, které má nosnost 550 kilogramů a rovněž ho lze vyzbrojit.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

Vozidla, jakým je TAROS, mohou mít velikou budoucnost, s jejich schopnosti budou pochopitelně záležet i na vybavení. Kromě výše zmíněné bojové či přepravní funkce mohou sloužit jako platforma pro strážení nějakých významných cílů, vykonávat průzkumné úkoly a pomáhat s likvidací min. Využití však mohou najít uplatnění i v civilní oblasti, třeba jako pomocník složek Integrovaného záchranného systému, pomáhat v zemědělství či při nějakých katastrofách.

Robotické vozidlo TAROS

Článek Vyvíjené české autonomní vozidlo TAROS pod záštitou ministerstva má obrovskou budoucnost a již ho testovali vojáci AČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanků T-72M4CZ má AČR jenom hrstku

Česká armáda má pouhých 30 tanků T-72M4CZ, které vznikly z T-72M1 vyráběných v licenci v bývalém Československu. Vojáci je dostali v letech 2003 až 2005, uvádí MilitaryToday, a ve své době se jednalo nejspíše o nejlepší modernizaci tanku T-72. Mají účinné reaktivní pancéřování DYNA zvyšující ochranu, nový motor s automatickou převodovkou, automatický hasicí systém, nové řízení palby, i balistický počítač a řadu dalších inovací.

Leopard 2A4 doplněný o sovětský reaktivní pancíř Kontakt-1 je výrazně odolnější, tank může vydržet i proti silnějším zbraním

Ačkoliv má armáda v současnosti 14krát Leopard 2A4, zůstávají modernizované tanky T-72M4CZ její hlavní tankovou zbraní, a v případě nějakého konfliktu by vojáci využili hlavně těch. Leopard 2A4 je totiž primárně určen k výcviku – jde hlavně o to, aby se čeští tankisté naučili správně používat tanky západní konstrukce. Má 4člennou osádku, uvádí ArmyRecognition, kdežto v T-72 je 3členná. Sovětské tanky tedy ještě ve výzbroji zůstanou, a jak dlouho, to bude záležet na případné budoucí (dnes neexistující) smlouvě o pořízení nových tanků.

Leopard 2 je mnohem přívětivější tank

T-72 a Leopard 2A4 jsou podobně staré tanky, oba pochází hlavně z 80. let 20. století. A přesto např. v podcastu na stránkách české armády tankisté tvrdí, že byli německými stroji příjemně překvapeni. Podle nich jsou uživatelsky mnohem přívětivější než tanky T-72, a oceňují i jejich kanon ráže 120 milimetrů, protože je schopný mimořádně přesných zásahů. Velmi si cení také možnosti relativně rychle s tanky couvat nebo se otočit na místě, což jim dává mimořádnou obratnost, ačkoliv se oproti sovětským jedná o těžší stroje.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

A jestli česká armáda nakonec koupí Leopardy 2A8, získá tanky ještě mnohem vyššího levelu. Oproti verzi A4 mají lepší a delší dělo s vyšší úsťovou rychlostí a přesností, uvádí ArmyRecognition, a vylepšené je i pancéřování. Ve výbavě je navíc systém aktivní ochrany a nejmodernější optika i řízení palby, ale i řada dalšího. Pokud armáda tanky získá, pravděpodobně se zbaví zbytku nemodernizovaných T-72. Lepší T-72M4CZ by pak mohly skončit ve výbavě aktivních záloh, případně budou zakonzervované v armádních skladech.

Unikátní tank T-72M1 sovětské éry byl vyráběn i v Československu. Ani přes pokročilý věk se ale do výslužby nechystá

Leopard 2A8 přitom patří mezi absolutní světovou špičku (samozřejmě, že ho i tak lze zničit), a to po boku M1A2 Abrams nebo Challenger 2, ačkoliv existuje třeba ještě evropský tank KF51 Panther a ve vývoji jsou nástupci jako britský Challenger 3. V případě AČR však dává největší smysl právě německý stroj, který nabízí vedle svých kvalit také snadnou logistiku náhradních dílů, školení personálu apod. Sice je pravda, že třeba Polsko sází ve velkém také na americké M1 Abrams, ale německé tanky jsou významné i z pohledu podpory unijní ekonomiky.

Článek Hlavní bojový tank T-72M4CZ v AČR ještě nějakou dobu zůstane, i když by ho měl nahradit Leopard 2A8. Nic lepšího asi není se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Hodnota zbraní a munice je 6,2 miliard korun

Z dokumentu umístěném na stránkách ministerstva obrany plyne, že hodnota zbraní, munice a dalšího vybavení z armádních skladů činila 6,2 miliard korun. Jsou v něm přitom uvedeny kategorie zbraní, jejich počty a data pořízení, ale bez uvedení konkrétních typů, které lze ale v mnoha případech odvodit. Např. u letecké techniky jsou uvedeny 4 kusy, a z dřívějších informací z české i ukrajinské strany je zřejmé, že se jedná o bitevní vrtulníky Mil Mi-24.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Z dat dále vyplývá, že odešlo na Ukrajinu z českých armádních skladů 62 tanků. V tomto případě se bude bezesporu jednat o T-72M nebo M1, což jsou nemodernizované tanky vyráběné licenčně v Československu, o jejichž vzniku i službě jsme na ArmádnímZpravodaji psali. V případě bojových vozidel pěchoty se pak bude jednat o BVP-1 a BVP-2, která byla opět vyráběna podle sovětských vzorů v ČSSR, ale s několika úpravami. První je přitom vyzbrojeno dělem ráže 73 mm, a druhé pak rychlopalným kanonem ráže 30 milimetrů.

ČR poskytla Ukrajině i děla a raketomety

Na Ukrajinu zamířily vedle výše zmíněného také další systémy – třeba 13 samohybných houfnic, přičemž jde určitě o československé kolové ShKH vz. 77 DANA ráže 152 mm, a 12 raketometů, pravděpodobně RM-70, což je československá úprava sovětského BM-21 Grad ráže 122 milimetrů. Zároveň na Ukrajinu odešlo více než 82 tisíc dělostřeleckých granátů a 4 900 raket. Mezi 16 kusy kompletů protivzdušné obrany pak bude systém 2K12 Kub.

Seznam ale obsahuje například i ruční zbraně, – je známo, že na Ukrajinu odešly třeba útočné pušky Sa vz. 58, kulomety UK vz. 59 nebo samopaly Sa vz. 61 Škorpion. Do ručních zbraní pak 4,63 milionů kusů nábojů. Ministerstvo obrany dodalo, že za poskytnutou pomoc dostává ČR od spojenců 15 tanků Leopard 2A4 a 8 vrtulníků (6 bitevních Bell AH-1Z Viper a 2 univerzální Bell UH-1Y Venom), a konkrétně z USA dále 6,73 miliard korun na modernizaci či vojenskou americkou techniku, a 1,91 miliardy korun z evropského programu EPC.

Článek Ministerstvo obrany ČR odtajnilo informace o vojenské pomoci Ukrajině, takže už víme, kolik toho ČR poskytla. Mnohé zbraně lze odvodit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nabídkové ceny byly doslova astronomické

Původně odhadovaná cena za nákup terénních vozidel byla 4,6 miliard korun, ale firmy nakonec požadovaly mnohem více. Z dokumentů na Národním elektronickém nástroji vyplývá, že 4 uchazeči nabídly ceny od 7,8 do 11,2 miliard Kč, i když dva z nich nakonec ministerstvo vyřadilo – zbyly tedy nabídky 8,7 a 9,1 miliard korun. To je pochopitelně velké překročení odhadovaných nákladů, a ministerstvo obrany také tvrdí, že se situace změnila.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Resort ve své tiskové zprávě uvedl, že dalším důvodem zastavení zakázky byly změny operačních požadavků plynoucích z nových poznatků ze soudobých konfliktů, zejména z toho na Ukrajině, ale možná také v Izraeli. Problémem měla být už samotná konfigurace vozidel, stejně jako zbraňové systémy. Ministerstvo tak bude vypisovat zakázku novou, a to s novými požadavky – zatím ale není jasné, jak a do jaké míry budou změněny.

Kajman je dobrý, ale již zastaral

Výsadkáři používají v současné době Land Rover Defender 130 Kajman na podvozku 4×4, ale i když je ujde, pomalu zastarává a je nutné ho vyměnit. Do vozidla se vejde kromě řidiče také osádka 5 vojáků, jejíž bezpečí zajišťuje protistřepinová ochranou v přední a zadní části. Bývá také silně vyzbrojené, jedna možností uchycení zbraně je ve středu, druhá pak po pravé straně. Výzbroj tvoří třeba těžký a lehký kulomet, případně se dá instalovat i automatický granátomet. Vozidlo se pohybuje rychlostí až 110 km/h a dojezd je 600 km.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

Zakázka na lehká vozidla pro výsadkáře se přitom potýkala s řadou problémů, nejenom s cenou nebo dnes již nevyhovujícím zadáním konfigurace. Kvůli soutěži se také dvě firmy, LLP a Colt CZ Defence Solutions, obrátily na antimonopolní úřad, a ten v létě 2023 zakázal ministerstvu obrany uzavřít s někým smlouvu. Vzhledem ke všem problémům je ale jasné, že výsadkářům nezbude nic jiného, než si ještě nějakou dobu vystačit se svojí zastarávající technikou. Na novou mohou čekat i několik let.

Ukázka vozidla Land Rover Defender 130 Kajman

Článek Ke zrušení veřejné zakázky „Lehké útočné vozidlo“ přistoupila AČR kvůli penězům, nabídky byly až 2krát vyšší a vozidla mohou být i lepší se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Transfer výroby na Ukrajinu je dohodnutý

S českou puškou CZ BREN 2 mají ukrajinští vojáci již zkušenosti, ve výzbroji ji totiž mají některé jednotky, k nimž se dostala jako součást západní pomoci při napadení Ruskou federací. Aktuálně ji přitom v nějaké míře používá také armáda česká, a zavádí ji rovněž maďarská. V případě Ukrajiny má pak docházet k její výrobě přímo ve „žlutomodré“ zemi – české ministerstvo obrany ve své tiskové zprávě uvedlo, že transfer technologie výroby těchto pušek od České zbrojovky je jedním z hlavních projektů vojenské spolupráce obou zemí.

Česká velkorážní odstřelovací puška OP Falcon si poradí i s 25mm pancířem, kořeny má ještě v ČSLA a je veskrze unikátní

Zatím není jasné, v jaké fázi projekt je, ani kdy by měla výroba CZ BREN 2 začít, natož v jakých počtech. Na Ukrajině by přitom měla být zbraň označována jako Sich. Pro tuzemskou Českou zbrojovku by to mohla být výhoda, protože se český zbrojní průmysl obecně potýká s nedostatkem vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Ovšem na Ukrajině, jejíž historie zbrojního průmyslu je poměrně bohatá, jich je mnohem více. Navíc jsou nejspíše ochotnější pracovat ve fabrice, a díky nižším mzdám by tak mohla být výroba levnější než v Česku.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Někteří budou pochopitelně namítat, že by měla probíhat u nás, což by vedlo k podpoře tuzemské ekonomiky – to sice pravda je, ale pokud by byla výroba v ČR, nemusela by firma produkovat potřebné množství zbraní v žádoucím čase, a už vůbec ne za takovou cenu, aby byl artikl pro Ukrajinu, případně další možné zájemce, tak zajímavý. Celkově je to tedy pro Českou zbrojovku zajímavý krok, který přinejmenším může ve světě zvýšit zájem o české zbraně.

Puška podle požadavků armády

Útočná puška CZ BREN 2 je v podstatě nová zbraň používaná teprve od roku 2015. Je přitom nástupcem pušky CZ 805 BREN, a zbrojovka na ní provedla mnoho úprav přímo dle požadavků armády. Stránky České zbrojovky uvádí, že je pouzdro závěru z nejpevnější hliníkové slitiny, a spušťadlo zase z odolného polymeru, což zajišťuje nízkou hmotnost zbraně, a přitom její vysokou odolnost. Při konstrukci navíc firma dbala na dobrou ergonomii.

5 000 amerických útočných pušek M4A1 na Slovensku nahradí staré Sa vz. 58. Alternativou mohl být CZ BREN 2, ale něco českého přece sdílí

Nejedná se ovšem o jednu útočnou pušku, nýbrž o celou rodinu zbraní s možností různého využití. Existuje ve verzích s různě dlouhými hlavněmi, podle čehož se také liší její hmotnost od 2,85 až po více než 4 kilogramy. Nejčastěji je v pušce používáno klasické západní střelivo 5,56 x 45 milimetrů NATO, ale lze ji snadno překomorovat i na sovětskou ráži 7,62 x 39 milimetrů. Ve verzi bojové pušky jsou pak používány náboje 7,62 x 51 milimetrů NATO. CZ BREN 2 má nejčastěji 30ranný zásobník, a podle délky hlavně účinný dosah 300 až 800 metrů.

Článek Výroba české pušky CZ BREN 2 na Ukrajině přinese rychlejší přezbrojení na standard NATO. Dobrá zpráva to je i pro náš průmysl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripeny budou lepší, F-35 příliš dobré

Jak společnost Saab, tak i Švédsko samotné se snaží za letouny lobbovat, přičemž argumentují nejen cenou, ale i skutečností, že jsou čeští piloti na letadla zvyklí. Zastánci této cesty pak tvrdí, že výkonný a komplexní letoun jako je F-35 Česko nepotřebuje, a navíc mají nové Jas-39E/F řadu schopností, jimiž se starší verze Gripenu, tedy Jas-39C/D, chlubit nemohla. Jde třeba o větší dolet a nosnost zbraní, a hlavně o výkonný radar typu AESA.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

I na Ministerstvu obrany České republiky přitom přiznali, že mají letouny Lockheed Martin F-35A Lightning II schopnosti, které české letectvo v současné době nevyužije. Neznamená to však, že by je v budoucnu využívat nepotřebovalo – naopak s nimi v dlouhodobých plánech počítá. Příkladem může být využití rozsáhlého senzorového vybavení F-35, což z něj činí i unikátní průzkumný letoun, který dokáže sbíraná data okamžitě sdílet s jinými armádními složkami. Vedle toho by se stal schopnou součástí protivzdušné obrany.

Cena za pořízení a provoz F-35A a Jas-39E/F

Hlavní otázky se točí kolem ceny letounů. Problém je, že konečná čísla nejsou veřejná, a o ceně F-35 stále probíhají jednání. Známý je pouze strop stanovený americkým Kongresem, a ten je maximální, nikoliv konečný. Kolik by naopak stály letouny Jas-39E/F, jasné není. Ministerstvo obrany přitom tvrdí, že švédská firma požaduje za jeden kus dokonce více, než na kolik má vyjít jedna F-35A, a není prý pravda, že by tedy byla švédská letadla levnější.

Americký superletoun F-35A Lightning II může v blízkosti bouřky až explodovat, zrovna ten chce přitom AČR; jde o kritický problém

Jinak je tomu ale s ročními provoznímu náklady. Zde propočty údajně vychází tak, že náklady na jeden F-35A budou asi o čtvrtinu vyšší než jsou za Jas-39C/D, a kolik by byly za novější verzi Gripenu, ministerstvo údajně neví. Materiály společnosti Saab však tvrdí, že jsou o něco vyšší než u staré verze. Druhou stranou celé úvahy je pak skutečnost, jak dlouho by mohly dané letouny v letectvu sloužit, než by si Česko muselo pořídit nové.

Ministerstvo kupříkladu obrany tvrdí, že starší Jas-39C/D už budou velmi rychle zastarávat, a 12 nových Jas-39E/F by nebyl pro letectvo dostatečný počet, takže by stejně bylo potřeba brzy koupit letouny další. Navíc začnou ve 30. letech 21. století přicházet na trh letouny 6. generace, a letadla generace 4. jako jsou Gripeny budou zastarávat velmi rychle. Naopak letouny generace 5., tedy třeba F-35A, budou stále schopné, a vzhledem k jejich počtu a rozšíření v zemích NATO pro ně určitě budou existovat modernizace.

iZdroj fotografie: Milan Nykodym / Creative Commons / CC BY-SA

Ve výsledku by pak měla být celková cena za pořízení i veškeré náklady spojené s provozem F-35 asi o 1/4 vyšší než v případě Jas-39E/F. A o i díky tomu, že se údajně podařilo srazit cenu za jednu letovou hodinu amerického letounu na asi 25 000 dolarů, což je asi 573 000 Kč. Nějaké hlubší zhodnocení však není možné, protože není známa cenová nabídka ani jedné strany, a názory se velmi rozchází i v odborných kruzích. Jedno je ale jisté – nákup letounů je třeba vnímat s dlouhodobým výhledem a nesoustředit se pouze na současnost.

Univerzálnost F-35 uzemní stroje L-159

Ačkoliv jsou letouny Gripen Jas-39 stejně tak víceúčelové jako Lockheed Martin F-35, obecně platí, že schopnosti amerického stroje 5. generace ty švédské převyšují. Jsou totiž stealth, což Gripen být nemůže, mají lepší senzory i sdílení dat, a také na ně lze zavěsit mnohem širší spektrum zbraní. Vzhledem k jejich rozšířenosti půjdou navíc použít i takové, které jsou aktuálně ve vývoji, což ale o Gripenech říci nelze. Ministerstvo obrany ČR také tvrdí, že díky univerzálnosti F-35 bude možné v budoucnu ukončit provoz letounů Aero L-159 Alca.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

F-35 Lightning II se stávají ve většině zemí NATO standardem, což by českému letectvu umožnilo snazší spolupráci se spojenci. Naopak letouny Jas-39E/F má jen švédské letectvo a pořizuje si je Brazílie (starší má třeba JAR a Maďarsko). A jelikož není jasné, jestli budou i další zájemci, nelze vzhledem k jejich omezenému počtu počítat s nějakou rozsáhlou modernizací. Českému letectvu by nyní samozřejmě stačily, otázkou ale je, na jak dlouhou dobu.

Článek F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Závazek zemí Severoatlantické aliance

Česku se tak s ohledem na vývoj ekonomiky a hospodářskou situaci nepodaří do roku 2024 navýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu, což je kodifikovaný závazek členů NATO, který v poslední době Spojené státy velmi aktivně připomínají všem členským zemím Severoatlantické aliance.

iZdroj: Ministerstvo obrany ČR

Celkem 30 států Severoatlantické aliance v loňském roce své výdaje na obranu zvýšilo, Česko nevyjímaje, a to i přes to, že se potýkaly s hospodářskou krizí. Ovšem i přes nárůst výdajů se zatím Česká republika dvěma procentům hrubého HDP nepřiblížila. Ministryně obrany Jana Černochová predikuje, že dvou procent HDP by mohlo financování resortu dosáhnout poprvé v roce 2025, a to navzdory rozhodnutí ministerstva solidárně se podílet na snižování rozpočtového schodku.

Budování nové těžké brigády

Ministerstvo obrany plánuje do roku 2026 vybudování nové těžké brigády. Základem těžké brigády má být modernizovaná 7. mechanizovaná armáda a ministerstvo pro ni plánuje nákup 210 nových bojových vozidel pěchoty. V důsledku neustálého protahování příprav zakázek ze strany minulého vedení ministerstva obrany bude ale první plánovaný výdaj na pořízení nových pásových bojových vozidel pěchoty ve výši 4,85 mld. Kč odložen na příští rozpočet.

Resort tak o peníze na tuto důležitou investici do výzbroje naší armády nepřijde a s financováním projektu na pořízení bojových vozidel bude ve státním rozpočtu počítat v následujících letech. Tendr na nová pásová bojová vozidla pěchoty stále kalkuluje s náklady včetně DPH za více než 50 mld. Kč.

Ministerstvo se ale navíc blíží okamžiku rozhodnutí o budoucnosti nadzvukového letectva v armádě ČR, kde potřebná částka pro případné pořízení nové techniky může být ještě vyšší. Do roku 2030 by pak měly být nahrazeny také stávající ruské těžké vrtulníky v naší armádě. Česku uplývá čas a nároky na modernizaci armádního vybavení se stále navyšují a zdražují. Váhat a odkládat nákupy bude znamenat jen a jen vyšší náklady v budoucnosti.

Jaký je váš názor na snížení rozpočtu ministerstva obrany oproti minulému plánu?

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Článek Rozpočet ministerstva obrany ČR na rok 2022 nenaplní závazek v rámci NATO na armádní rozpočet ve výši 2 % HDP se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letci jsou stále v pohotovosti

Velitel základny Jaroslav Míka proto mohl ministryni informovat, že hlavními úkoly základny je ochrana vzdušného prostoru České republiky. Je realizována v rámci aliančního pohotovostního systému NATO – NATINAMDS, což je Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO, kdy v pohotovosti je připravena dvojice Gripenů. V případě potřeby je může vojenské letectvo okamžitě doplnit dvojicí letounů L-159 v rámci Národního posilového systému protivzdušné obrany.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

V rámci systému NATINAMDS drží postupně střídané dvojice letounů JAS-39 pohotovost k okamžitému startu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Pokud je vyhlášen signál ke vzletu, musí hotovostní Gripeny vzlétnout nejpozději do 15 minut. Během návštěvy ministryně byl vyhlášen signál k cvičnému vzletu Tango Scramble. Při něm stíhačky nejčastěji startují k nekomunikujícím letounům či letounům v tísni, zhruba desetkrát ročně. Loni to podle Míky bylo kvůli koronavinu o polovinu méně.

V dubnu začíná nasazení v Litvě

„Letos nás čeká sedmé nasazení v misi Air Policing, od dubna do července budeme střežit vzdušný prostor v Pobaltí, tentokrát ze základny Šiauliai v Litvě,“ prozradil během návštěvy Míka. Čeští letci s touto oblastí mají zkušenosti, ale letošní úkol může být velmi náročný. Především kvůli napětí, které již řadu týdnů panuje kolem Ukrajiny, a monitorované hrozbě ruských vojsk v blízkosti jejích hranic.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Kromě letadel a jejich pilotů se mohla ministryně Černochová na základně detailně seznámit i s novou pěchotní zbraní, kterou dostávají čeští vojáci. Je jí puška pro přesnou střelbu CZ BREN 2 PPS. Jak název napovídá, jde o zbraň z dílen České zbrojovky, která vychází z útočných pušek řady Bren. Ve výzbroji nahradí samonabíjecí odstřelovací pušku SVD Dragunov a SVDN-3 Tiger. Do konce roku jich vojáci získají 350.

Jaké letouny by letectvo mělo dostat po Gripenech?

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Článek Ministryně Jana Černochová navštívila letce v Čáslavi. Na jaře je čeká mise v neklidném Pobaltí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Plány zakázek pro MO se musí přepracovat

Dle ekonomické náměstkyně Blanky Cupákové je sice pravda, že rozpočet pro ministerstvo obrany i v příštích letech poroste. Co je ale problémem, je jakási vyváženost financování. Tvrdí, že z hlediska stability MO přišlo o skoro 12 miliard v letech 2022 a 2023. A také plány na rok 2024 byly jiné a byl by zapotřebí rozpočet vyšší. V tuto chvíli jsou tedy dle jejích slov plány zakázek pro ministerstvo obrany naprosto k přepracování. Již na jejich nové podobě pracuje. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

V novém návrhu rozpočtu je uvedena částka 90 miliard, přičemž podle původního plánu mělo ministerstvo v příštím roce získat 95 miliard korun. V roce 2023 budou náklady na obranu o více než 6,5 miliardy korun nižší, než vláda původně zamýšlela. Z toho důvodu tak bude ministerstvo obrany s ministerstvem financí dále jednat ve věci škrtů v rozpočtu a chtějí vyjednat nekrácení výdajů na obranu.

Nákup bojových vozidel pěchoty v ohrožení

Dle Schillerové další peníze na ministerstvo obrany již nepůjdou. Údajně nemůže přislíbit, že by částku o výši pět miliard nějak razantně navyšovala. Rozpočet je podle ní už tak dost napjatý. Pokud by ministerstvo obrany muselo plány zakázek pro následující roky přepracovávat, bude to mít vliv i na strategické zakázky. Nejvíce v ohrožení je pak tempo financování bojových vozidel pěchoty. Úplné zrušení zakázky údajně nehrozí. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Avšak její financování se bude kvůli škrtům v rozpočtu měnit. Jedná se o největší položku nákupu české armády všech dob, která by měla Česko vyjít na více než 50 miliard. Takzvaná ,,bévépéčka”, neboli bojová vozidla pěchoty, která jsou nepostradatelná ve zrádném terénu, nutně potřebují v České republice svou již novější verzi. Momentálně totiž naše země disponuje 40 let starou technikou. 

Zdroj: iRozhlas

Článek Ministerstvo obrany dostane podle návrhu rozpočtu na příští 3 roky méně až o 17 miliard. Armáda je v ohrožení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kde nemovitosti MO nalézt

Inzeráty v úplném znění naleznete na webových stránkách www.onnm.army.cz a centralniadresa.cz. Také webové stránky nabidkamajetku.cz Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových tyto inzeráty zveřejňují. Rovněž jsou informace o inzerovaných nemovitostech Ministerstva obrany k dohledání na portálech Sreality a HyperReality. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Například severně od Žatce se na jižním okraji průmyslové zóny Triangle nabízí pozemek o výměře 0,5 hektaru. Další dva pozemky se nacházejí u Velichova u Žatce a ještě dva jižně od Jihlavy u obce Pístov. Tyto zmíněné pozemky mají oba rozlohu okolo 0,9 hektaru. Čtyři inzerované pozemky jsou v Hradci Králové a mají rozlohu přibližně 0,5 hektaru. 

Inzerují se i řopíky

V nabídce naleznete i objekty bývalého pohraničního opevnění. Šest opevnění, nacházejících se na severní Moravě a ve Slezsku, se nachází na cizích pozemcích. Dále se v nabídce objevilo pět řopíků, které jsou v nabídce úplně poprvé. Jedná se o tři objekty v katastru obce Adolfovice v okrese Jeseník a další dva jsou v katastru Šléglov v okrese Šumperk. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mezi inzeráty můžete nalézt i tři řopíky s vlastním pozemkem v Čechách, poblíž Podbořan v obci Očihov. Rozšíření a další zveřejnění nabídky nemovitostí Ministerstva obrany je naplánováno na 24. srpna letošního roku. Na webových stránkách www.onnm.army.cz jsou zveřejněny také veškeré dokumenty.

Zdroj: MOČR

Článek Ministerstvo obrany prodává nepotřebný majetek. Přibylo dalších 11 nemovitostí, k mání jsou i bývalé vojenské bunkry se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Plán podle politicko-vojenských priorit

Podle politicko-vojenských priorit je každoroční plán sestaven ze čtyř základních oblastí. Těmi jsou příprava k nasazení v operacích, pohotovostní síly, bilaterální a regionální spolupráce a výstavba schopností. V těchto oblastech se pak uskuteční 138 cvičení v zahraničních zemích. Poté bude Českou republiku čekat 71 cvičení ozbrojených sil z jiných států na našem území. 

iZdroj fotografie: Unsplash.com

Nejčastější výjezdy budou mít čeští vojáci do sousedních zemí jako je Slovensko, Polsko či Německo. Pojedou také ale do Maďarska, Itálie a téměř všech Evropských zemí od Norska, přes Finsko, Švédsko, Řecko a Turecko. Zastávek ale bude mnohem více, mimo jiné také několik neobvyklých míst jako Senegal, Jordánsko a Mali. 

Důležitá cvičení 

Mezi nejdůležitější cvičení v zahraničních zemích patří například Brave Warrior 21, Recce a Šakal. Jedná se především o cvičení mechanizovaných jednotek pozemních sil a pozemní technikou. Důležitými cvičeními na území ČR pak jsou Ample Strike a Federated Cloud, které mají za cíl vycvičit a zdokonalit vojenské jednotky vrtulníkového letectva a zaměřené jsou dále na zdokonalení v oblasti komunikačních schopností a propojení systému pozemních systému s vzdušnými silami. 

Článek Ministerstvo obrany odtajnilo informaci o počtu zahraničních cvičení, která je čekají v roce 2021 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.