Bojiště, kde se nedá schovat

Prostor kolem Pokrovsku v Doněcké oblasti patří k nejintenzivněji sledovaným úsekům fronty. Ruské průzkumné drony tam podle posádek „Skaly“ operují prakticky nepřetržitě. Jakmile se Abrams rozjede, jeho silueta, výrazně vyšší a širší než u sovětských typů, se na termovizi projeví okamžitě. Pluk popsal konkrétní situaci z operace datované k 31. březnu 2026: tank vyjel za mlhy, která poskytovala přirozené krytí. Po jejím opadnutí začaly na kolonu pracovat FPV drony.

Nejde přitom o klasický protitankový boj, jak si ho pamatujeme z učebnic. Rusové nevyvinuli speciální střelu schopnou prorazit čelní pancíř Abramsu. Místo toho vytvořili systém, který funguje jako sled kroků:

• Odhalení – průzkumný dron zachytí pohyb kolony a identifikuje typ vozidla.
• Sledování – operátor vyčkává na vhodný okamžik, typicky zlepšení viditelnosti nebo zastavení tanku.
• Útok – opakované FPV údery míří na střechu, záď a boky, tedy místa, kde je pancíř slabší. Současně cílí i na doprovodná vozidla.

Ruské centrum „Rubikon“, které podle analýzy CSIS standardizovalo sdílení dronových taktik, zveřejnilo záběry údajného zničení Abramsu. Posádky „Skaly“ ale část videa zpochybnily; tvrdí, že šlo o sestřih z více dnů a různých míst, tedy o součást informační války.

Proč Abrams stále není šrot

Tank M1A1 Abrams váží přes 57 tun, pohání ho plynová turbína Honeywell AGT1500 o výkonu 1 500 koní (1 119 kW) a jeho hlavní zbraní je 120mm hladkohlavňový kanon M256. Dojezd činí zhruba 425 kilometrů po silnici, maximální rychlost přesahuje 65 km/h. Čtyřčlenná osádka sedí v prostoru odděleném od munice, a právě tato konstrukce podle vojáků „Skaly“ zachránila životy i při zásazích, které by v ruském T-72 znamenaly fatální detonaci zásoby střeliva.

Posádky chválí tři věci: přesnost palby, ochranu osádky a schopnost dopravit pěchotu pod pancířem na krátký úsek útoku. Tam, kam by šla pěšky pomalu a pod drony, je Abrams doveze rychle a relativně bezpečně. Srovnání s ruskými tanky typu T-72B3 nebo T-90M „Průlom“ ukazuje zajímavý paradox: na papíře je Abrams v mnoha ohledech lepší, ale ruské stroje byly dříve a plošněji dovybaveny klecemi, sítěmi a rušičkami proti FPV dronům. V praxi tak často nerozhoduje, kdo má lepší tank, ale kdo kolem něj vytvořil účinnější protidronový štít.

Pro kontext: Austrálie do 19. prosince 2025 dokončila předání všech 49 darovaných M1A1 Ukrajině. Spolu s 31 americkými kusy jde o 80 dodaných Abramsů. Vizuálně potvrzených ztrát různého typu je podle serveru The War Zone nejméně 25. Přesný počet skutečně bojeschopných strojů veřejně znám není.

Co by Abrams potřeboval, aby se vrátil

Stažení z přímého boje je popisováno jako dočasný stav, nikoliv definitivní konec. Posádky samy říkají, že tank smysl neztrácí, ztrácí možnost manévrovat bez silné protivzdušné, elektronické a maskovací podpory. Podle syntézy poznatků NATO, RUSI a samotných ukrajinských vojáků by návrat Abramsů do útočných operací vyžadoval několik vrstev ochrany:

• Silnější radioelektronický boj (REB) a rušení na trase přesunu.
• Vlastní průzkumné drony pro lov nepřátelských operátorů.
• Lokální protidronovou obranu (C-UAS) při přesunu i v palebném postavení.
• Fyzickou ochranu proti FPV: rámy, sítě, kovové „ježky“.
• Rychlou vyprošťovací a opravárenskou smyčku, která zkrátí dobu, po kterou je poškozený stroj nehybným terčem.

Že nejde o teorii, naznačuje vývoj z posledních měsíců. Materiál ukrajinského Vijskove TV/Armija Media z 21. září 2026 ukázal Abrams kompletně obvařený kovovým protidronovým rámem, takzvaným „ježkem“. Při březnové operaci u Pokrovsku ho posádky ještě neměly. Proč tehdy chyběl, veřejné zdroje jasně nevysvětlují.

Tanky neumřely, změnila se pravidla

Zkratka „drony zabily tank“ je lákavá, ale analytické zdroje ji odmítají. Justin Bronk z britského think-tanku RUSI výslovně varuje, že drony doplňují ostatní zbraně, ale nenahrazují tanky, dělostřelectvo ani pěchotu. NATO už aktivně testuje protidronové technologie v Polsku a přes centrum JATEC systematicky vstřebává ukrajinské lekce.

České ministerstvo obrany z toho vyvozuje stejný závěr. Oficiální materiály k pořízení 44 tanků Leopard 2A8 výslovně říkají, že zkušenosti z Ukrajiny potvrzují bojovou hodnotu tanků. Velitelství pozemních sil AČR vnímá Leopard 2A4, který české jednotky už přebírají, jako vstupní bránu k moderní těžké brigádě, ne jako relikt minulosti. Praktický dopad ukrajinské zkušenosti tak nespočívá v ústupu od obrněných sil, ale ve vyšším důrazu na to, co kolem tanku musí být: REB, protivzdušná obrana krátkého dosahu, maskování a rychlé opravy.

Ne konec, ale přestávka s poučením

Po březnové operaci u Pokrovsku zahájilo vyšší velení služební prověrku postupu pluku „Skala“. Posádky samy přiznaly zásah čtyř kusů techniky. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, opakovaně ukazuje, že žádná zbraň není nezranitelná, ale také že žádná není zbytečná, pokud se kolem ní vybuduje systém, který odpovídá realitě bojiště.

Abrams u Pokrovsku nedostal knockout. Dostal lekci, kterou teď čtou i v Praze, Berlíně a Bruselu.

Článek Ukrajinci úplně odstavili Abramsy z boje, Rusové našli způsob, jak je vždy zničit. Do starého železa ale nepatří se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Pentagon „zahodil“

Nezahodil celou rodinu Abrams. Zahodil konkrétní modernizační program M1A2 SEPv4, tedy další evoluční krok, který měl na osvědčený podvozek navrstvit novou elektroniku, senzory a ochranu. Podle rozpočtové dokumentace americké armády armáda v září 2023 přesunula 102,44 milionu dolarů z dlouhodobých položek SEPv4 zpět do základní programové linie. Stávající verze M1A2 SEPv3 se dál vyrábí a modernizuje, ale jako přechodové řešení, ne jako budoucnost.

Místo SEPv4 armáda nastartovala program M1E3, označení, které signalizuje nikoli další „balíček“ na starý tank, ale hlubokou přestavbu. Náčelník štábu americké armády generál Randy George prohlásil, že vývoj M1E3 je „o šest let napřed“ oproti původnímu akvizičnímu tempu. V lednu 2026 armáda ukázala raný prototyp na autosalonu v Detroitu. Ne na vojenské základně. Na autosalonu, jako by chtěla říct, že tohle je jiná kategorie stroje.

Co Ukrajina změnila

Americká tanková doktrína desítky let stála na třech předpokladech: vzdušná převaha, informační dominance a schopnost udržovat těžkou techniku daleko od domova. Ukrajina všechny tři zpochybnila.

Na ukrajinském bojišti nemá vzdušnou převahu nikdo. Obě strany operují pod hustou vrstvou dronů, od průzkumných strojů po levné FPV drony, které generální tajemník NATO Mark Rutte v lednu 2025 popsal jako zbraně za zhruba 400 dolarů schopné zničit tank v hodnotě mnoha milionů. Analýza CSIS k operaci Spider’s Web uvádí cenu jednoho FPV dronu sestaveného z běžně dostupných komponent na 600 až 1 000 dolarů, tedy zhruba 14 až 24 tisíc korun. Ekonomická asymetrie je drtivá.

Bojiště je navíc trvale pozorované. Satelity, drony, termovize: tank se na frontové linii prakticky nemůže schovat. A když se nemůže schovat, musí přežít zásah. Jenže přidávání improvizovaných klecí, reaktivního pancíře a dalších „krabic“ na šedesátitunový stroj zvyšuje hmotnost, spotřebu paliva a logistickou náročnost. Americká armáda u M1E3 proto mluví o opačném směru: nižší hmotnost (podle generála George o čtvrtinu méně než u současného Abramsu), integrovaný systém aktivní ochrany (APS) zabudovaný přímo do konstrukce, tříčlenná osádka díky autoloaderu a softwarově definovaná architektura, která umožní rychlé aktualizace bez fyzické přestavby.

Problém, který nemá jen Amerika

Tlak dronů a transparentního bojiště nedopadá jen na Pentagon. Ruská armáda, která měla být druhou nejsilnější na světě, přišla na Ukrajině o tisíce kusů obrněné techniky a sama sahá k improvizovaným řešením, od svařovaných klecí přes elektronické rušičky až po želví tanky zakryté plechem. Ani masivní průmyslová základna nestačí na to, aby nahrazovala ztráty tempem, jakým je drony způsobují.

Čína válku studuje stejně pozorně. Podle analýzy RAND Corporation čínské politické a vojenské elity systematicky vyhodnocují lekce z Ukrajiny jako zdroj praktických poznatků pro vlastní budoucí konflikt, především s USA. Trend se tedy netýká jedné armády ani jednoho kontinentu. Každá moderní armáda, která provozuje hlavní bojové tanky, stojí před stejnou otázkou: jak udržet těžkou platformu naživu v prostředí levných, masových a všudypřítomných dronů.

NATO na to reaguje institucionálně. V polské Bydhošti funguje centrum JATEC, které převádí ukrajinské bojové zkušenosti do alianční praxe. Aliance spustila experimenty LCI-X zaměřené na vrstvenou obranu proti bezpilotním prostředkům a investuje do protidronového výcviku i senzorů.

Co to znamená pro Česko

Česká armáda provozuje tanky T-72M4 CZ, stroje z osmdesátých let modernizované českou elektronikou a systémem řízení palby. Koncepce výstavby AČR do roku 2030 počítá s projektem náhrady T-72M4 CZ a vláda v roce 2024 schválila přistoupení ke společnému pořízení tanků Leopard 2A8. Modernizace stávajících T-72M4 CZ je most, ne cílový stav, a navíc most se zpožděním: ročenka ministerstva obrany uvádí problémy s dodávkami komponent systému řízení palby.

Ale ani Leopard 2A8 není konečná odpověď. Německo-francouzský program MGCS (Main Ground Combat System) už nepočítá s jedním klasickým tankem, ale s multiplatformním systémem, kombinací osádkových a bezosádkových prostředků propojených sítí. Výrobce KNDS mezitím jako mezikrok představil koncept Leopard 2 A-RC 3.0 s bezosádkovou věží, autoloaderem, tříčlennou osádkou a protidronovými prvky. Směr je stejný jako u amerického M1E3.

Přežije nejchytřejší, ne nejtlustší

Hlavní otázka tankového vývoje se posunula. Nejde už o to, který stroj má nejsilnější pancíř nebo největší kanón. Jde o to, která armáda dokáže tank obalit vrstvou průzkumu, protivzdušné a protidronové obrany, elektronického boje a odolné sítě velení. Tank bez tohoto ekosystému je na moderním bojišti drahý cíl s krátkou životností, bez ohledu na vlajku, kterou nese.

Rozpočet americké armády pro fiskální rok 2027 už počítá se zahájením pilotní výroby M1E3. První kusy mají k vojákům dorazit na testy ještě letos. Pokud se program udrží v tomto tempu, bude to nejrychlejší proměna amerického tanku za poslední půlstoletí, vynucená ne technologickým pokrokem ve vlastních laboratořích, ale levnými drony nad ukrajinskými poli.

Článek Pentagon zahodil Abrams a začíná od nuly. Drony na Ukrajině zničily vše, čemu Amerika o tancích věřila se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Ukrajinci s Abramsem udělali

Klíčových změn je několik a všechny sledují jeden cíl: vzít FPV dronům nejsnazší cestu k zásahu, aniž by tank přestal být tankem.

• Střešní modul nad věží chrání horní polokouli, odkud přilétá většina sebevražedných dronů. Konstrukce je oddělená od věže samotné, takže neblokuje její otáčení v plném rozsahu 360°.
• Boční panely jsou samostatné sekce kryté závěsnou ochranou po obou stranách korby. Pokrývají oblast, kde klasický pancíř Abramsu není nejsilnější.
• Zadní ochranná zóna je oddělený segment chránící motorový prostor a záď, tedy místo, kam FPV drony míří nejčastěji hned po střeše.

Celá filozofie stojí na modularitě. Jednotlivé sekce jsou podle dostupných snímků navrženy jako výměnné: poškozený panel lze teoreticky nahradit, aniž by posádka musela tank odvézt do zázemí na generální opravu. Přesný čas výměny v polních podmínkách veřejně znám není, ale samotná konstrukce naznačuje, že nejde o jednorázově přivařený celek.

Pod tím vším zůstává stroj se solidními parametry. Australský M1A1 AIM váží zhruba 62 tun, pohání ho plynová turbína umožňující rychlost přes 60 km/h a dojezd přes 400 kilometrů. Osádku tvoří čtyři lidé a hlavní zbraní je 120mm hladkohlavňový kanon M256, stejný, jaký nesou americké Abramsy. Označení AIM přitom není jen jiný štítek: podle auditu australského úřadu ANAO prošel každý takový tank kompletní přestavbou, při které se vyměnilo 86 % součástí za nové a zavedl se digitální integrovaný bojový systém. Ukrajina tedy neupravuje muzejní exponát, ale digitálně modernizovanou variantu osvědčené platformy.

Proč to Rusům komplikuje život

Na ukrajinském bojišti se FPV drony staly nejlevnějším a nejmasovějším prostředkem proti obrněné technice. Podle analýzy Army University Press ruští civilní výrobci zvýšili produkci na desítky tisíc dronů měsíčně a ruský generální štáb měl do konce roku 2024 v katalogu 58 různých typů FPV. Nejčastější taktika je prostá: levný dron za pár tisíc korun zamíří na střechu věže, bok nebo záď tanku, tedy místa, kde je pancíř nejslabší.

Právě tuto nejjednodušší cestu „Lucifer“ zavírá. Dron mířící na střechu narazí na ochranný modul dřív, než se dostane k pancíři. Útok na bok zachytí závěsný panel. Zásah do motorového prostoru zezadu komplikuje zadní ochranná zóna. Neznamená to, že je tank nezničitelný: dělostřelectvo, miny, protitankové řízené střely i opakované drónové útoky na něj stále platí. Ale jeden levný FPV dron už nestačí tak snadno jako u nechráněného stroje.

Srovnání s ruským přístupem je výmluvné. Analytici z britského think-tanku RUSI popisují ruské takzvané „želví tanky“ (turtle tanks), tedy tanky T-72 nebo T-90 zakryté masivní ocelovou skořápkou, jako kontraproduktivní. Důvod je jednoduchý: želví pancíř zablokuje otáčení věže a z tanku de facto udělá samohybné dělo, které se nemůže bránit do stran. Posádka ztrácí přehled o okolí, mobilita klesá a opravitelnost je minimální. „Lucifer“ jde opačnou cestou. Věž se točí, posádka vidí, tank bojuje. Ochrana nezabíjí funkci stroje, a právě to je kvalitativní skok oproti hrubým improvizacím.

Adaptace je závod, ne vítězství

Bylo by naivní tvrdit, že modulární ochrana jednoho tanku změní průběh války. Ruská strana se přizpůsobuje rychle, v řádu týdnů až měsíců. Mění se profily letu dronů, typy hlavic, kombinace FPV útoků s dělostřeleckými údery. Každá nová ochrana funguje jen do chvíle, než protivník najde jiný úhel, jinou hlavici nebo jiný postup.

Síla „Lucifera“ proto nespočívá v tom, že by byl nesmrtelný. Spočívá v tom, že představuje opakovatelný a kopírovatelný model. Podobné směry ochrany se na ukrajinské technice objevují napříč platformami, ale právě u tohoto Abramsu existuje zatím nejpodrobněji zdokumentovaná sada úprav s jasně čitelnou konstrukční logikou. Snímky zveřejnila přímo 160. brigáda, což ukazuje minimálně na brigádní úroveň realizace. Veřejný důkaz o centrálním standardizačním dokumentu pro celou armádu sice nebyl dohledán, ale trend je zřejmý, a kopírovatelnost řešení je jeho největší devíza.

Americká armáda sama přiznává, že současný Abrams „už bez dalšího přibírání na váze nemůže dál růst“, jak uvedla při oznámení vývoje nové generace M1E3. Nový tank má mít aktivní ochranný systém integrovaný přímo do konstrukce, ne přidaný zvenčí. Současné Abramsy sice už disponují systémem Trophy APS proti protitankovým střelám, ale tovární protidrónovou sadu pro starší varianty M1A1 AIM americká strana veřejně nenabídla. Ukrajinci si proto pomáhají sami, a „Lucifer“ ukazuje, že to umí dobře.

Český kontext: Leopard 2A8 a CV90 ve stínu dronů

„Lucifer“ není jen exotická reportáž z fronty. Česká armáda pořizuje tanky Leopard 2A8 a bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV, a obě platformy vstupují do světa, kde FPV drony představují reálnou hrozbu.

České ministerstvo obrany to ve svých materiálech k Leopardu 2A8 přiznává otevřeně: i nejmodernější západní tanky ničí v aktuálních konfliktech protitankové střely a sebevražedné drony. Proto český Leopard 2A8 dostává aktivní ochranný systém Trophy nejnovější generace, který dokáže reagovat i na hrozby útočící seshora, tedy přesně na ten typ útoku, proti kterému „Lucifer“ staví své střešní moduly.

U CV90 MkIV pro českou armádu se veřejně mluví o větším prostoru pro ochranné systémy a o osazení výstražnými a senzorovými prvky. Firma EVPÚ Defence dodává pro české CV90 radarové a laserové výstražné systémy a představila vlastní aktivní ochranný systém HARPIA. Vojenský výzkumný ústav v Brně vyvíjí pasivní i aktivní balistickou ochranu a testuje hard-kill systémy. RETIA má antidrónový radar ReGUARD. Skupina CSG u Panduru EVO integruje aktivní ochranu Iron Fist, protidrónové prvky i rušiče do jedné platformy.

Česká obranná průmyslová základna tedy disponuje kompetencemi v oblasti, kterou „Lucifer“ řeší polní improvizací. Sériová výroba přesně takové přídavné sady pro tanky z českých firem sice veřejně doložena není, ale stavební kameny, od kompozitních pancířů přes senzory po aktivní ochranné systémy, existují.

Kdo přežije éru dronů

Austrálie oznámila předání 49 tanků M1A1 AIM Ukrajině v říjnu 2024. Prvních 37 strojů dorazilo v červenci 2025, zbývajících 12 v prosinci téhož roku. Na začátku roku 2026 už australské Abramsy bojovaly v prostoru Pokrovsku, a „Lucifer“ je důkazem, že Ukrajinci s nimi nezůstali v továrním nastavení ani den déle, než museli.

Tank v éře dronů nepřežije tím, že bude neprůstřelný. Přežije tím, že jeho ochrana nezabije to, co z něj dělá tank: pohyb, palbu a přehled posádky. „Lucifer“ tohle splňuje. Není to zázračná zbraň, je to chytrá odpověď na konkrétní hrozbu. A právě takové odpovědi rozhodují o tom, kdo na frontě vydrží o den déle.

Článek Ukrajinci přestavěli Abrams „Lucifer“ tak, že je k nerozeznání. Rusové si s ním neumí poradit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

První prototyp M1E3 již po půl roce

Ještě nedávno to vypadalo, že nový tank dostane americká armáda až za několik let, ale události ve světě a potřeba moderní verze to urychlily. TheDefensePost uvádí, že první prototyp M1E3 by měla společnost GDLS dodat koncem roku 2025, a spíše než za prototyp ho mnozí označují za předprototyp. Jelikož na něj dostala kontrakt teprve v červnu, je jasné, v jak horečném tempu vývoj probíhá, ačkoliv přebere mnoho z dřívějšího projektu AbramsX.

Putin s obavami sleduje slib Francouzů. Jsou připraveni Ukrajině dodat Rafale v nejvyšší modernizaci

Na co se bude muset výrobce zaměřit, je vysoká ochrana proti moderním hrozbám, tedy zejména proti protitankovým střelám a dronům. Je jasné, že to nepůjde zesilováním pancíře, i když ten by měl být odolný a modulární. Aktuálně nejlepší americký M1A2 SEPv3 má přitom hmotnost 78 tun, ale budoucí M1E3 bude vážit jen 60 tun, uvádí Twz. Bude se totiž spoléhat na pokročilý systém aktivní obrany, stejně jako na umělou inteligenci a další vylepšení. Lze tedy počítat s tím, že bude obrana probíhat automaticky a stane se velice efektivní.

Nový tank dostane hybridní pohon

Velkou novinkou tanku M1E3 bude také jeho hybridní pohon, uvádí Wikipedia – nahradí velmi drahou a žíznivou plynovou turbínu – spotřeba by měla klesnout o 40 procent. Navíc má pohon využívat komponenty produkované v civilní sféře, takže bude i výrazně levnější. Jaké rychlosti s ním tank dosáhne, není jasné, ale Armádní Zpravodaj soudí, že si americká armáda jistě bude chtít udržet výhodu vysoké rychlosti, takže lze předpokládat až 70 km/h.

S-400 je zabiják ukrajinských F-16, ale Rusové ho proti nim prakticky nemohou použít. Potvrzen není jediný sestřel

Vyloučeno není ani použití nového kanonu, který by měl být schopen odpalovat například střely a rakety, a zároveň mít automatické nabíjení. Tím by klesl počet členů osádky na 3, což by mohlo vést ke zmenšení věže i siluety tanku, čímž by klesla celková hmotnost. Samozřejmostí mají být i další technologie jako vylepšené sdílení dat nebo řízení bojiště. Vzhledem k prudkému rozvoji dronů, leteckých i pozemních, pak bude muset nejnovější americký tank umět úzce spolupracovat i s nimi, kdy budou takovými jeho prodlouženými chapadly.

Článek Americká armáda dostane prototyp M1E3 Abrams. Tank nové generace bude skoro nezničitelný a rozhodne o budoucnosti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O desítky tanků přišla, ale desítky jich stále má

Ukrajinská armáda dostala americké tanky Abrams v několika vlnách, naposledy z Austrálie, která jich poskytla desítky. Konkrétně M1A1, takže nemá nejmodernější vybavení, uvádí Wikipedia, a postrádá například tajné pancéřování z ochuzeného uranu, ale to exportní obrněnce stejně nedostávají, má ho pouze americká armáda. Hlavní výzbrojí je přitom 120mm kanon s hladkým vývrtem, která je schopna zasahovat do vzdálenosti až 5 km.

Video: Rusové nevysvětlitelně zaútočili na zahraniční filmový štáb. Smrt přilétající z nebe pohotově sestřelil tiskový mluvčí

Obdobná situace platí pro německé Leopardy 2, které dostala ve verzích 2A4 a 2A6, a to hned od několika západních zemí. Jejich hlavní zbraní je rovněž kanon ráže 120 mm s hladkým vývrtem, uvádí Wikipedia, zatímco pancéřování je zhruba srovnatelné. V obou případech však Ukrajinci osazují tanky ještě reaktivním, které jim odolnost proti různým hrozbám zvyšuje.

Ukrajina přitom bojuje dlouhodobě s nedostatkem munice na všech úrovních, ačkoliv je nejspíše nejznámější nedostatek té dělostřelecké, pro níž také vznikla česká iniciativa, která má jenom v roce 2025 zajistit až 1,8 milionu kusů. Jsou mezi ní i tankové projektily, které se nicméně rozhodla Ukrajina vyrábět i sama díky technické dokumentaci Czechoslovak Group (CSG).

Ta tam zároveň postavila výrobní závod na dělostřeleckou munici, jejíž výrobu si však zajišťuje ukrajinské ministerstvo obrany samo. CSG zajišťuje kromě licence a technologie také různé komponenty včetně prachových náloží, rozbušek a dalších klíčových prvků. „Jsme hrdí na to, že jsme jednou z prvních západních společností, která úspěšně přesunula výrobu velkorážové munice na Ukrajinu,“ oznámil David Chour, místopředseda představenstva CSG.

Video: Rusové vsadili na masivní útok s desítkami obrněnců. Zastavovat je muselo dělostřelectvo i tanky

Armádní Zpravodaj připomíná, že dochází k výstavbě výrobních závodů přímo na Ukrajině hlavně z důvodu logistiky, která je jinak komplikovaná a nákladná, což munici prodražuje, a rovněž z důvodu, že má Ukrajina adostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří v Evropě chybí. Má totiž velmi dlouhou zbrojní historii od dob SSSR, na níž postupně sama navázala.

Článek Mysleli si, že už Ukrajině žádné nezbyly – ta teď zahajuje vlastní výrobu munice pro tanky Abrams a Leopard 2 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K odstřelování ruského úkrytu musel být tank daleko

M1 Abrams je už poměrně letitý, v ukrajinské armádě je konkrétně M1A1, v současnosti hlavně ten dodaný z Austrálie, ale stále v mnoha směrech překonává nejlepší ruský současný protějšek, tedy T-90M. Tankové střety 1 vs. 1 jsou nicméně ojedinělé, mnohem častěji jde o přepadení konvoje z dálky (byť v něm jsou tanky), jako to ukázal Leopard 2A4.

Rusové promluvili: „T-14 Armata na Ukrajině nikdy nebyla, lhali jsme“. Tank je tak špatný, že ho nechce ani armáda

V jiném případě může zase nastoupit proti vojákům, kteří ani nemusí mít možnost o něm vědět, natož mu opětovat palbu. Přesně to je vidět na záběrech, kde M1 Abrams střílí na věž koksovny kdesi v Advijivce, v níž se ukryly ruské jednotky – armáda to nejspíše zjistila díky průzkumnému dronu, protože je nepravděpodobné, aby pálil naslepo do stejného místa.

Vidět jsou celkem tři výstřely, přičemž poslední vyvolal i malou explozi, ale neznámo proč. K cíli letěly druhý projektil přibližně 3,5 vteřiny, takže pokud uvážíme, že:

• granát M829A3 APFSDS-T (Armor-Piercing, Fin-Stabilized, Discarding Sabot-Tracer) letí přibližně 1 555 m/s
• granát M830A1 HEAT-MP-T (High-Explosive Anti-Tank Multi-Purpose Tracer) letí přibližně 1 140 m/s
• granát M1028 120mm „canister round“ letí přibližně 1 400 m/s, potvrzuje Wikipedia

Bizarní taktika Rusů zpočátku fungovala skvěle: K Ukrajincům prolezli potrubím, aby je zaskočili. Sami se tak ale chytili do pasti

Vychází to, že byla vzdálenost mezi palebnou pozicí tanku a koksovnou asi 4 km, takže mohl díky elevaci od +20 do -10 stupňů zasahovat i cíl desítky metrů nad zemí. Kdyby byl výrazně blíže, schopný by toho nebyl, protože by jednoduše nezvedl kanon. A sice není jasné, jaké škody tank napáchal, ale pokud projektily dopadaly blízko vojáků, min. je zranily a vyhnaly.

Článek Video: Ukrajinský M1 Abrams zaujal správné postavení a rozstřílel ruské vojáky desítky metrů nad zemí z dálky 4 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Automatické nabíjení zmenší osádku

I po zkušenosti z posledních let chtějí armády nové typy tanků reagující na současné i budoucí hrozby a s vyspělými schopnostmi. I proto v Americe zrychluje vývoj tanku M1E3 Abrams, kdy by se mezi mnohými konstrukčními prvky mělo objevit také vyspělé automaticky nabíjení, uvádí ArmyRecognition, což znamená, že dojde k odstranění nabíječe a snížení počtu členů osádky ze 4 na 3. Logickou otázkou tedy zůstává, jak se to projeví na funkci tanku a hlavně jeho bezpečnosti, neboť u ruských je tato konstrukce velikou slabinou.

Francie a Německo se dohodly na tanku nové generace. Do roku 2035 se má ukázat náhrada za Leopard 2 a Leclerc, a do 5 let začít sériovka

Tanky sovětské nebo ruské konstrukce trpí jevem, který je nazývaný „Jack-in-the-box“. Wikipedia vysvětluje, že jde o explozi munice uložené v prostoru pro osádku, kdy je síla exploze tak veliká, že tanku odlétne věž. Pochopitelně to také znamená okamžitou smrt pro osádku, která nemá šanci uniknout. Armádní Zpravodaj se domnívá, že nové západní tanky nebudou takovouto slabinou trpět, protože si na to konstruktéři dají veliký pozor.

Nabíjení ruského tanku je nešikovné

Jack-in-the-box způsobuje v ruských tancích munice uložená v automatickém nabíječi. Video vysvětlující fungování T-90M jasně ukazuje, že má ruský obrněnec takzvaný karuselový nabíječ. Jedná se o jakýsi kolotoč s municí uloženou v prostoru pro osádku, z něhož je nabíjeno do hlavně. Jenomže zařízení není nijak oddělené od osádky, takže když tank dostane zásah a munice exploduje, zasáhne to přesně prostor, v němž jsou lidé.

iZdroj fotografie: Ministerstvo vnitra Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Jaká bude konstrukce automatického nabíjení u Abrams M1E3, není jasné, ale poučit se lze třeba z tanku Leclerc. Záznam ukazuje, že má jinou konstrukci než ruský, neb je munice uložena v odděleném boxu, z něhož se vsune do hlavně. I tato munice sice může explodovat, ovšem díky slabším místům konstrukce boxu je nasměrována mimo prostor, než kde jsou lidé. Navíc není západní munice dělená – tvoří ji jeden náboj a k explozi je tak náchylná o něco méně. I proto se lze domnívat, že západní automatické nabíjení problémy nezpůsobí.

Článek Zcela nový typ tanku Abrams kopíruje ruský koncept – nabíječ v něm chybí. Slabinou způsobující snadný výbuch však trpět nebude se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

M1 Abrams je asi jediný logický krok

Volba M1A2T Abrams je v případě Tchaj-wanu velmi pochopitelná, jelikož patří Spojené státy americké k jeho největším spojencům a dodavatelům zbraní. U moderních tanků navíc není v současnosti příliš na výběr – teoreticky by je mohla dodat Jižní Korea nebo Německo, ale je otázkou, zda by tyto země chtěly riskovat nějaký diplomatický konflikt s Čínou. Naopak Americe tato pozice nevadí, a ke všemu je M1A2T Abrams lepší i odolnější než kupříkladu exportní verze ruských tanků T-72 a T-90 (kdyby teoreticky Tchaj-wan uvažoval o nich).

BNSF 5677 train moves through La Plata, MO, with a load of 12 Abrams tanks, heading southwest toward Kansas City and eventually to the west coast. The tanks are identified as M1A2T with tri-color camouflage, note the ACPS on the bustle and M1A1 style hull with old tiedown eyes. pic.twitter.com/YLVrXfokCe

— Ronkainen (@ronkainen7k15) September 25, 2024

Abrams M1A2T je v podstatě upravená verze tanku M1A2 SEPv2, uvádí ArmyRecognition, což je jeho druhá nejmodernější verze. Má nejenom odolné pancéřování, ale i velice silný kanon – konkrétně ráže 120 milimetrů s hladkou hlavní, z něhož dokáže vystřelovat ty nejmodernější typy protitankové munice (ale Tchaj-wan zřejmě nedostal tu s ochuzeným uranem). Navíc mu plynová turbína dodává i velice solidní rychlost 72 km/h.

Obrněnců bude málo, ale může to stačit

Modernizaci tankového vojska už Tchaj-wan potřebuje. Wikipedia uvádí, že byl dosud jeho hlavním bojovým tankem starý americký M60, případně nějaké z jeho upravených derivátů. Všechny jsou už ovšem zastaralé, nemají dostatečnou ochranu a disponují nedostatečným kanonem ráže 105 milimetrů. Nových M1A2T Abramsů bude mít tchajwanská armáda 108, což se nemusí zdát mnoho, ale pokud budou strategicky rozmístěné, mohly by sehrát zásadní úlohu. Na Tchaj-wanu je totiž jenom několik míst, kde se může výsadek vylodit.

Invaze na Tchaj-wan by byla obrovská chyba: mohla by totiž spustit 3. světovou válku a na dlouho doslova zdevastovat celý svět

Roli by samozřejmě sehrávalo mnoho dalších faktorů a Číňané by se pokoušeli tanky zničit – ty by však byly významně chráněny mnoha systémy včetně těch PVO, takže by to nebylo snadné. Útočník by byl v tomto případě v mnohem horší pozici.

Nové tanky by si v případě čínské invaze musely poradit i s čínskými protějšky, kdy lze předpokládat, že by se jednalo o nejmodernější Type 99 známé i jako ZTZ-99. NationalInterest uvádí, že jde o impozantní obrněnec, který je schopen se postavit i západním tankům, ačkoliv jeho přesné schopnosti nejsou známé a navíc ještě nikdy nebyl nasazen v ostrém boji. Vychází přitom ze sovětských tanků a má jako ony automatické nabíjení, avšak není známo, zda trpí i stejnou slabinou kvůli špatně uložené munici ve věži, ale je možné, že nikoliv.

Článek Pouhých 108 amerických tanků M1A2T Abrams může na Tchaj-wanu udržet čínskou armádu na uzdě, pokud někdy zaútočí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mina roztrhla tanku M1 Abrams pás

Jak vypadá tank M1 Abrams po střetu s protitankovou minou, lze vidět na videu pod článkem. Jde o záběry pořízené ruskými novináři a tedy o prohlídku ukořistěných trosek. Twz uvádí, že variantě s minou napovídá poškození jednoho pásu, který je na záběrech přetržený a viditelně mimo kola. Osádka ale tank zjevně opustila, o čemž mohou svědčit otevřené poklopy.

iZdroj fotografie: Námořní pěchota USA

Dalším důkazem houževnatosti je naprosto neporušený vnitřek tanku, kdy nejsou popraskané ani displeje. Na opuštěné trosky také minimálně jednou zaútočil sebevražedný dron, ale ani ten neměl žádný vliv. Oproti sovětským a ruským tankům trpících slabinou nazývanou Jack-in-the-box efekt je to rozdíl. Wikipedia uvádí, že jde o výbuch munice uvnitř tanku, který následně odhodí věž. Naopak u M1 Abrams byla jenom pootočená, ale není jisté, zda následkem výbuchu miny, nebo tak byla ještě před tím, než se tak stalo.

Silný pancíř a evidentně odolné dno

Za přežití vděčí tank M1 Abrams své konstrukci. Je o něm známo, že má odolný pancíř, a ArmyRecognition uvádí, že jde o odvozeninu kompozitního pancéřování Chobham. Ta využívá keramickou technologii a různé materiály s různou tvrdostí a elasticitou. Proti účinku miny však chrání dno tanku, které musí být speciálně zesílené, aby jí odolalo – exploze totiž nepronikla dovnitř. Vlastnosti této ochrany nejsou veřejně známé, evidentně je ale velice kvalitní.

„Malý velký“ problém pro americké tanky M1 Abrams: doslova roztříštit je může koule rychlá Mach 4, ale zatím pouze teoreticky

O odolnosti tanku svědčí i to, že přežil následný útok dronem, ať už šlo o snahu zabránit jeho opravě nebo naopak využití jeho technologií nepřítelem. Ale i kdyby hlavice pronikla až k munici, je uložena tak, aby její exploze neohrozila osádku. Od prostoru s vojáky je totiž oddělena pancéřovou přepážkou, přičemž jsou jiné části věže oslabeny tak, aby exploze směřovala právě mimo prostor, v němž jsou lidé.

Inspección de un tanque M1A1SA Abrams que explotó al pisar una mina y resistió después varios impactos y aun a sin la tripulación sobrevivió, se puede ver que esta intacto por dentro, al contrario que los tanques rusos que suelen explotar al pisar minas y matar a su tripulación. pic.twitter.com/zKBO9tRFM2

— Poderío Militar 🇪🇸🤝🇺🇦 (@PoderioMilitar) March 20, 2024

Tank M1 Abrams, který uvnitř není po najetí na minu poškozený

Článek Video: mina dokáže americký tank M1 Abrams znehybnit, ale samotná exploze už nemusí tak odolným obrněncem proniknout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Koule letící 4krát rychleji než zvuk

Čínští vědci měli provést testy zbraní s kinetickou energií schopných znehybnit tanky jedinou ranou. EurasianTimes uvádí, že nakonec došli k závěru, že by takový účinek měla mít asi 20 kg těžká pevná koule pohybující se 4násobnou rychlostí zvuku. Sice konkrétně nejmenovali tank, s nímž by se tato koule dokázala vypořádat, ale vzhledem k udávané hmotnosti obrněnce 40 až 60 tun by se pravděpodobně jednalo o tanky západních konstrukcí, i když ArmyRecognition uvádí, že M1A2 Abrams je těžký dokonce 63 tun.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Zpráva může znít varovně, ale na druhou stranu se žádné zdroje nezmiňují o tom, jak by chtěli Číňané v praxi rychlost Mach 4 kouli udělit: 20 kg těžká ocelová koule by měla velikost zhruba nějakého míče, a energie potřebná k jejímu zrychlení by byla značná. Třeba rychlost Mach 5 může projektilu udělit railgun, uvádí Wikipedia, ovšem energetické požadavky jsou tak vysoké, že se s nimi počítá zejména na lodích. Otázkou tedy je, jak by zařízení s takovou energií mohlo stanout třeba na obrněném transportéru a podobném vozidle.

Američané podobný projekt zastavili

Projekt vysokorychlostních kinetických projektilů prováděl i americký Lockheed Martin, ale program byl nakonec zrušen. Defense-Update uvádí, že se mělo jednat o 1,5 metru dlouhou střelu o hmotnosti 45 kilogramů, a k proražení pancíře měla sloužit dlouhá tyč, zatímco se střela měla pohybovat rychlostí až Mach 6,5. Fakt, že byl projekt zrušen, napovídá tomu, že se konstruktéři dostali do nějakých problémů a nebyli schopni je uspokojivě zvládnout.

„Neprůbojné“ americké tanky M1 Abrams se ukázaly jako zranitelné. V rekci vzniklo hned dvojí reaktivní pancéřování

Kdyby se problém podařilo v budoucnu vyřešit, představovaly by takové zbraně pro tanky vážnou hrozbu. Čínská studie přitom dospěla k zajímavému výsledku, že by rychlá koule do tanku sice ani neprorazila, ale energie nárazu by měla destruktivní účinky na vnitřní vybavení, uvádí TheDefensePost. Mohla by tedy přerušit spojení počítače řízení palby s věží, potrhat kabeláž nebo zásadně ovlivnit stabilizátor děla, což by vedlo ke zneschopnění tanku.

Článek „Malý velký“ problém pro americké tanky M1 Abrams: doslova roztříštit je může koule rychlá Mach 4, ale zatím pouze teoreticky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

AbramsX má překonávat T-14 Armatu

Společnost GDLS zatím představila demonstrátor, což ale neznamená, že je AbramsX opravdovou budoucností amerického obrněného vojska. Naznačuje ale, jakým směrem by se mohla konstrukce budoucího tanku ubírat. Nelze ostatně ani vyloučit, že budou některé technologie z demonstrátoru začleněny do dalších modernizací současného M1 Abrams. Američané každopádně chtějí stroj, který by byl lepší než T-14 Armata, a to i kdyby se ruský tank nakonec nedostal do sériové výroby (o níž Rusové mluví už několik let).

Abrams X a electric tank concept pic.twitter.com/SJPMznNfV2

— MR.MANIAC (@MetalHeadFurry) June 8, 2023

Asi nejviditelnější změnou AbramsuX oproti současným verzím bude automatické nabíjení, což je u Západních tanků vzácné. Znamenalo by to, že by už nebyl potřeba lidský nabíječ, a počet členů osádky by tak klesl ze 4 na 3. Nové by pak bylo i dělo, i když stejně jako dnes by bylo ráže 120 milimetrů – místo současného M256 by se ale jednalo o lehčí Watervliet Arsenal XM360. Na věži by pak mohla být dálkově ovládaná stanice osazená automatickým kanónem ráže 30 mm.

1/2 spotřeba díky hybridnímu pohonu

Současné Abramsy jsou známé svou plynovou turbínou, která jim dodává vysokou rychlost, ale zároveň má značnou spotřebu paliva. AbramsX má oproti tomu pohon hybridní, díky čemuž klesla spotřeba paliva na polovinu. Vedle toho je pravděpodobné, že bude mít nová verze i nějaký systém aktivní ochrany, protože se u moderních tanků stává nezbytnou, a postupně je montována i do nejnovějších verzí Abramsů ve výzbroji americké armády.

Nejnovější izraelský tank Merkava 5 Barak se zatím představil jenom lehce: velitel a řidič vidí skrze pancíř i kolem vozidla v úhlu 360 stupňů

AbramsX má osádce dávat mnohem lepší přehled o dění v okolí – základem bude 360stupňový rozhled díky systému rozšířené reality. Samozřejmostí bude i sdílení dat nebo spolupráce s drony, a to včetně sebevražedných, mezi něž patří třeba Switchblade. Tank by měl být zároveň zkonstruován tak, aby umožňoval snadnou instalaci nových systémů, které v současnosti ještě nejsou zavedeny, nebo dokonce neexistují. Výrazně by to usnadnilo jeho další modernizaci, jako základ by mohl sloužit nejspíše dlouhá desetiletí.

Článek AbramsX je novou generací americké legendy, bude o 1/2 úspornější a překonat by měla i ruskou T-14 Armatu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Irácké tanky byly americkými deklasovány

Tanky Abrams a BVP Bradley nasadila americká armáda do bitev v obou válkách proti Iráku, a rovněž je vyslala do největšího tankového střetu v konfliktu zvaném „bitva o 73 Easting“. Do hlavního střetu poslaly americké síly 9 tanků M1 Abrams a 12 BVP Bradledy, proti nimž stály v připravených pozicích stroje jako T-72, T-62 a T-55, případně jejich čínské kopie. Výsledkem bylo naprosté selhání iráckých sil – ztratily 47 tanků a 34 bojových vozidel pěchoty a obrněnců během necelé půlhodiny, a samy nezničily jediný americký stroj.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Někomu by se mohlo zdát, že budou mít ukrajinské jednotky se západní technikou nad ruskými tanky absolutní převahu, ale není to tak docela pravda. Ruská armáda má sice ve výzbroji i staré tanky T-72 a ze skladů vytáhla dokonce T-62 a T-55 (podobně stará jsou i její BVP), ale v mnoha případech se bude jednat o zcela jiné stroje, než jaké měl Irák. Navíc se může opřít o rychlé tanky T-80, a hlavně pak o T-90, které jsou ve verzi T-90M mnohem modernější a schopnější než předchozí stroje, i když nejspíše ne lepší než ty ze Západu.

Ve výsledku tak bude záležet především na místě jejich nasazení, potažmo jaké stroje se mezi sebou střetnou. Jelikož má Ukrajina od amerických spojenců velmi dobré informace o rozmístění ruské techniky (kterou může sledovat prakticky „živě“), může nasadit tanky Západu tam, kde se s jistotou utkají se slabšími protivníky. Například britský Challenger 2 je pro svůj extrémně odolný pancíř více než 70letými tanky T-55 (některé mají modernizaci, jiné ne) de facto nezranitelný. Poradit by si tak mohl i s desítkou takových strojů.

Čím Rusko nahrazuje ztracené tanky? Šrotem: už nemá kde brát, tak vytahuje „uzemněné“ tanky z dob Chruščova. Mají šanci?

Rusko by se mohlo k takové taktice uchýlit, pokud by se ocitlo v zoufalé situaci – tedy například v takové, kdy by skutečně nemělo k obraně nic lepšího, případně by chtělo získat čas na přesun svých modernějších strojů. Už teď ostatně vysílá tanky T-55 na smrt, aby stihlo vyrobit více modernizovaných T-90M Proryv. Stejný scénář by nejspíše nastal i proti M1 Abrams, Leclerc nebo Leopard 2, ale pravděpodobně už jenom těžko proti T-72B3M, a už vůbec proti T-90M. Kdyby ale došlo ke střetu 1:1, mají Západní větší šance.

Rusko tanky T-72 značně vylepšilo

V případě střetu na Ukrajině a v Iráku také nelze považovat ruské a irácké tanky T-72 za shodné; naopak je mezi nimi mnoho rozdílů. Již nemodernizované sovětské stroje bývaly lepší než tanky, které Sovětský svaz vyvážel – exportované stroje měly například horší pancíř, jednodušší zaměřování, a údajně pak nedostaly k dispozici nejnovější typy munice. To dnešní ruské T-72, hlavně T-72B3M, jsou modernizované, s lepším systémem řízení palby, dělem, termovizí nebo reaktivním pancéřováním Relikt, což výrazně zvyšuje jejich bojeschopnost.

Když Rusko změní přístup, může vyrábět až 1 000 nových tanků T-90M Proryv za rok. Mohlo by to znamenat zásadní změnu v rozložení sil

V některých parametrech se ale změnily i americké tanky, nemají například přídavný pancíř z ochuzeného uranu, ale zase mohou mít lepší elektronické vybavení. Záležet bude i na výcviku osádek, protože ty americké byly ve válce v Iráku na špičkové úrovni, kdežto irácké pravděpodobně nikoliv. Střet desítek obrněnců na Ukrajině každopádně experti za pravděpodobnou nepovažují, protože se taktika nasazování techniky změnila, takže už nejsou obrněné kolony vysílány do útoku jenom tak.

Článek 9 amerických tanků M1 Abrams zničilo 47 sovětských během 30 minut; existuje naděje, že se bude historie z Iráku opakovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Challengery už má Ukrajina ve výzbroji

Na tancích se velmi dobře ukazuje, jak k pomoci Ukrajině přistupují dva její velcí podporovatelé, a sice Velká Británie a Spojené státy. Třeba Britové byli vůbec první, kdo v polovině ledna 2023 oznámil, že napadené zemi dodají moderní tanky. Američané to naopak dlouho odmítali, a teprve po Britech a dalších spojencích se přidali. Je v tom ale háček, zatímco s tanky Challenger 2 se začali ukrajinští vojáci učit již koncem ledna a slíbených 14 tanků už mají, americké stroje teprve dorazily do Německa, a výcvik na nich začne někdy koncem května 2023.

Výhodou Challengerů 2 bylo, že je Britové zrovna měli tou dobou k dispozici, jelikož počet tanků snižují a starší „dvojky“ budou modernizovat na Challenger 3 (i když ne všechny). Dle všeho se rozhodli dát Ukrajincům tanky v provedení, v jakém jsou, maximálně jen s malými úpravami (třeba pokud jde o přístroje ke komunikace). Američané museli naopak tanky zprovoznit, a hlavně z nich odstranit některé technologie – třeba přídavné pancéřování z plátů z ochuzeného uranu, které mají Američané jen pro své ozbrojené síly, a ani spojencům ho neposkytují.

Jaký tank je pro Ukrajince vhodnější, je těžké posoudit, protože se v mnoha ohledech různí. Oba jsou odolné, ale Challenger 2 bude po odstranění ochuzeného uranu z Abramsů lepší (minimálně zepředu, je tím proslulý). A na rozdíl od jiných Západních tanků má dělo s drážkovanou hlavní, což mu zajišťuje větší přesnost i dostřel, ale jeho protipancéřová munice typu HESH zase nebude proti silně chráněným strojům účinná jako munice typu APFSDS z Abramsu.

Abrams je složitý a má náročnou údržbu

Challenger 2 je o něco pomalejší než Abrams, protože ten není osazen vznětovým motorem, ale plynovou turbínou. To ale znamená i mnohem vyšší spotřebu a menší dojezd, takže je otázkou, co je pro Ukrajinu lepší. Až na T-80 je totiž i Challenger rychlejší než většina ruských tanků, a naopak plynová turbína a další technologie dělají z Abramsu velmi složitý stroj proslulý náročností na obsluhu i údržbu, což samozřejmě znamená komplikace.

Americké stroje každopádně teprve v květnu dorazily do Německa, kde na nich mají ukrajinští tankisté trénovat, a cvičit se mají také technici v jejich údržbě. Výcvik má být ale dokončen až na začátku podzimu 2023, a nikdo neví, v jaké fázi bude tou dobou válka na Ukrajině. Možná to také naznačuje, že Američané s rychlým vítězstvím Ukrajiny a vytlačením všech ruských jednotek ze svého území v roce 2023 nejspíše nepočítají.

Článek Zatímco britské tanky Challanger 2 bylo možné dodat Ukrajině rychle, na americké Abramsy M1 je z více důvodů dlouhá „čekačka“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Abrams je velký navenek, ale malý uvnitř

Hmotnost nejnovější verze amerického tanku přesahuje 70 tun, délka trupu bez děla činí 7,93 metrů, šířka pak 3,66 metrů, a výška 2,44 metru. Zdání tak může klamat, protože část vnitřku stroje (a tím i velkou část hmotnosti) tvoří pancéřování, to je následované pohonným systémem, a pokračuje zásobami paliva a munice, dělem, kulometem a další, vybavením.

Místa pro 4 členy osádky již příliš nezbývá, ačkoliv třeba ve srovnání s některými ruskými tanky je ho prý mnohem více. Už sovětské tanky (kterých je mimochodem dodnes na bojišti plno) byly přitom proslulé doslova nulovým pohodlím – prioritou byla jejich síla a pohyblivost, ne blaho osádky. Ta se tím pádem musela vyrovnat nejenom s nekomfortem, ale třeba i s horky v letních dnech, a naopak s nízkými teplotami v zimním období.

Na rozdíl od nich má však americký stroj o jednoho člena osádky více, protože sovětské a ruské tanky jsou od modelu T-62 vybaveny automatickým nabíjením. Na videu je vidět, že v M1 Abrams musí nabíječ naopak zasunovat munici do dělové hlavně rukama. Ruské automatické nabíječe přitom zvládají střílet rychlostí 12 ran za minutu, zatímco lidský špičkově vycvičený nabíječ to dokáže po omezenou dobu rychlostí rána / 3 sekundy; po několika ranách se pak pochopitelně unaví a citelně zpomalí.

Munice je od lidské osádky oddělena

Videa dostupná na sociálních sítích také ukazují rozdíl v uložení munice. Americký nabíječ pro ni sice sahá za sebe do prostoru věže, ale zásoba je jinak uložena za masivními posuvnými dvířky. Tanky jako M1 Abrams jsou zkonstruovány tak, že pokud zásoba munice dostane zásah, její výbuch bude směřovat ven z věže, a přepážka osádku ochrání. Naopak osádka sovětského či ruského tanku na caruselovém zásobníku a automatickém nabíječi doslova sedí, takže v případě zásahu exploduje a všechny uvnitř většinou zabije.

Na některých záběrech lze vidět i další vybavení tanku. Hned vedle děla se nachází koaxiální kulomet, a nabíječ musí třeba zkontrolovat, zda je dobře založený pás s náboji. Tank je také uvnitř vybaven mnoha přístroji, například displeji, které pravděpodobně slouží k zaměřování a sledování situace kolem tanku. Ale nejmodernější Abramsy mají i systémy dávající veliteli přehled o situaci na bojišti, podobně jako tomu je u izraelského supertanku Merkava 5.

Článek Video: jaké to je uvnitř amerického tanku M1 Abrams. Žádné pohodlí, nabíječ se pořádně zapotí, ale pořád lepší než v ruském tanku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Západní tanky jsou mnohem těžší než sovětské

Ukrajinští tankisté mají bezesporu řadu zkušeností, a to i praktických přímo z bojů, což může být pro používaní nových strojů určité výhoda, i když rovněž velký handicap. Západní tanky jako je Abrams a Leopard 2 jsou totiž od sovětských jako T-64 a T-72, které Ukrajina používá v nejvyšších počtech, v mnohém odlišné. Například onen americký ve verzi A2 má hmotnost kolem 70 tun, kdežto T-64 jenom 38 tun, což je značný rozdíl. Sovětské tanky pak mají zásadně 3člennou osádku, kdežto Západní vyžadují v drtivé většině případů o vojáka navíc.

Jak bude takový výcvik vypadat lze odvodit od některých standardů, i když není pochyb tom, že se ho instruktoři budou snažit zrychlit. Ovšem jenom základní výcvik na americké tanky Abrams trvá 22 týdnů, a na skutečného odborníka se musí voják vzdělávat a trénovat rok. Mnohé se přitom nebudou muset ukrajinské osádky učit, ale například s pozicí nabíječe nemají vůbec žádné zkušenosti. Nejde přitom jenom o to, naučit se do dělové hlavně vkládat munici, ale celá osádka se musí se systémem sžít a velitel jí správně velet.

Třeba na britský Challener 2 již výcvik začal někdy počátkem února a trvat má kratší dobu, možná jenom 6 až 8 týdnů, což je oproti americkým alternativám mnohem méně, ale Ukrajina by v nejlepším případě potřebovala mít silné Západní tanky schopné akce ihned. Vzhledem k nadcházející rasputici (území Ukrajiny a Ruska se přemění v extrémně blátivé až bažinaté) má sice ještě nějaký čas, jenomže třeba americké Abramsy musí nejdříve projít rozsáhlými opravami, takže jich Ukrajina nemusí dostat zavčasu dostatek.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Ačkoliv je americký tank těžší, musí si osádky zvyknout, že je také o něco rychlejší, neboť dosahuje až 70 km v hodině, kdežto většina sovětských strojů o deset kilometrů méně. Má pochopitelně i jiné přístrojové vybavení a vyžaduje odlišné nasazení a využití. Mnohé vlastností tanků ale dají ukrajinským tankistům naopak výhodu, jde například o lepší systém řízení palby, stabilizaci děla, delší dohled apod. Pokud si ale osádka výhody neosvojí, nebude v noci schopna bojovat s ruskými tanky tak efektivně. A často to bude vyžadovat opustit léta zažitou praxi ze starých strojů.

Bez údržby Západní tanky ani nevyjedou

Zvládnout ovládání obrněnců nebude jediné, co si musí ukrajinská armáda osvojit. Důležité bude rovněž zajistit přípravu tanku a jeho údržbu. Jenom pro představu: aby mohl americký Abrams působit hodinu na bojišti, potřebuje zhruba tříhodinovou přípravu. Což je nejen úkolem osádky, ale i techniků, kteří budou potřebovat nejenom výcvik, ale i speciální nástroje a náhradní díly, munici a další vybavení. Ukrajina pak bude muset mít i servisní střediska pro vykonávání velkých oprav.

Otázkou ale je, zda budou přímo na Ukrajině nebo za jejími hranicemi, což by bylo bezpečnější, i když časově náročnější. Výše popsané však nebude zdaleka jedinou překážkou, Ukrajina má totiž dostat minimálně 3 typy tanků, a například u Leopardů 2 půjde ke všemu o vícero odlišných verzí. To vše bude vyžadovat stálé zásoby náhradních dílů i různě proškolené techniky.

V opačném případě by se mohlo stát, že bude efektivita nových zbraní jenom zlomkem jejich skutečných schopností. Prozatím se ale může Ukrajina spolehnout alespoň na polskou pomoc, která zahrnuje i modernizované tanky PT-91 Twardy, které přímo vychází ze sovětského obrněnce, a pro osádku to tedy znamená jenom minimum učení se.

Výcvik na tanku M1A2 Abrams

Článek 22 týdnů, tak dlouho trvá velmi zkrácený výcvik Ukrajinců pro tanky Abrams: odborníci z nich nebudou, ale zvládnou bojovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanků Abrams dostanou Ukrajinci jenom 31

Vláda Spojených států amerických slíbila v rámci tankového balíčku Západní pomoci poslat na obranu napadené „žlutomodré“ země pouze 31 tanků Abrams M1A2. Ale zatím se nezdá, že by to bylo otázkou dnů nebo týdnů, Američané je totiž musí nejdříve upravit, a to nejen kompletně zrestaurovat, ale také z nich vyjmout některé technologie. Především pak dodatečné pancéřování z ochuzeného uranu, které má pouze pro svou potřebu a nikomu ho nedodává.

Staré tanky mohou být v amerických skladech už řadu let a je otázkou, v jakém jsou stavu. Jejich kompletní přestavění není jednoduchou záležitostí na dny nebo týdny, u většího počtu si to vyžádá opravdu spíše měsíce. Ale i kdyby byly k dispozici ihned, jedná se o tanky velmi odlišné od sovětských typů používaných Ukrajinou, takže budou tankisté vyžadovat dlouhý výcvik, aby zvládli nejen jejich ovládání, ale i správnou taktiku nasazení. Ovšem pravdou je, že zrovna tohle bude problém každého Západního tanku, ačkoliv třeba s britskými Challengery 2 už trénují.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Například německé Leopardy 2 ale mají oproti Abramsům několik výhod – zejména už jsou v Evropě, takže jejich dodání není tak náročné na přepravu, i když americké stroje lze samozřejmě do Evropy dopravit námořně. Jenomže Abramsy jsou pověstné svou logistickou i technologickou náročností, takže jejich dodání vyžaduje i zajištění náhradních dílů a techniky na jejich údržbu, stejně jako vyškolení techniků. U německých tanků je to mnohem jednodušší, protože technologická základna není tak daleko a stroj zároveň není tolik náročný.

Tank Abrams je žíznivější než Leopard 2

Dobrým příkladem technologické náročnosti Abramsu je spotřeba paliva. Zatímco Leopard 2 potřebuje 7,2 litrů pohonných hmot na 1 kilometr jízdy, u Abramsu je více než 2násobek, resp. 14,9 litrů. A i když jeho plynové turbína zvládne různé druhy paliva a má také o něco delší dojezd a vyšší rychlost než Leopard 2, může být pro Ukrajinu velmi náročné udržovat ho v chodu a zásobovat vším potřebným.

Proto je celkem logické, že v souvislosti s Ukrajinou mluví Západ nejčastěji o Leopardech 2, které se nakonec asi opravdu stanou nejvíce zastoupeným Západním tankem v její výzbroji. Je samozřejmě otázkou, v jak velkém počtu, protože jejich zásoby nejsou nevyčerpatelné a stav mnohých, příkladem španělských, není příliš dobrý. Ale stále to vypadá jako lepší volba než masivní dodávka náročných Abramsů.

Článek 3 000 nevyužitých tanků M1 Abrams stojí ve skladech USA, na Ukrajinu se ale jen tak nedostanou; jsou náročné a neměl by je kdo ovládat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ojeté tanky Abrams jsou ze skladů

Spojené státy kompenzují dodávky těžké techniky na Ukrajinu, které v minulosti zahrnovaly hlavně starší tanky T-72, ale Polsko slíbilo zaslat i vyspělejší Leopard 2 nebo vlastní PT-91 Twardy, což je hluboce modernizovaný T-72. Dodané americké stroje ovšem nebudou nové, protože je dříve používala námořní pěchota. Ta přitom v nové koncepci od tankových jednotek upouští, a tak převedla zmíněné obrněnce do armádních skladů.

Abrams A1M1 je starší verze tohoto amerického hlavního bojového tanku, jejíž výroba byla zahájena v roce 1985. Od té doby za sebou má řadu úspěchů, bojovala třeba v první válce v Perském zálivu proti iráckým obrněným divizím, které měly sovětské typy tanků, a to včetně T-72, oproti nimž byly značně vyspělejší. Označení FEP přitom říká, že Abramsy byly vylepšené o balíček Firepower Enhancement Package, který zahrnuje především moderní termovizi a další zařízení pro usnadnění lokalizace a zaměřování cílů.

Ojeté stroje ale Polsko nedostane ve stavu, v jakém je námořní pěchota odeslala do skladů. Před dodáním budou tanky Abrams v amerických dílnách kompletně repasovány, aby měly schopnosti jako téměř nové stroje, a zároveň by měly být upraveny tak, aby se mohly začlenit do polských zbrojených sil. Půjde tedy o instalaci příslušné komunikace a dalšího vybavení. Lze ale předpokládat, že v tancích nebudou pancéřové pláty z ochuzeného uranu, protože je Američané do exportovaných tanků nedávají.

Výzbroj staršího Abramsu je shodná s novým

Kromě některých starších přístrojů a slabšího pancéřování se tanky nebudou od modernějších verzí příliš odlišovat. Jsou o několik tun lehčí, ale i tak je jejich hmotnost kolem 65 tun a rychlost až 72 kilometrů v hodině. Tank Abrams M1 má 4člennou osádku, jeho hlavní zbraní je dělo ráže 120 milimetrů s hladkým vývrtem o délce hlavně 44 ráží, zásobu má přitom v podobě 40 granátů. Disponuje také 1 těžkým a 2 lehkými kulomety. Ruská média se v poslední době pokouší tvrdit, že jejich tanky T-90M jsou lepší než americké Abramsy mířící na Ukrajinu.

A v případě obrněnců pro Polsko tomu pravděpodobně nebude jinak. Vzhledem k modernizaci na FEP by však měly mít stroje z USA řadu výhod, třeba jejich termovize je lepší než u ruských T-90M. Dělo potom umožňuje střílet i munici z ochuzeného uranu, proti níž federace nemá obranu a je pravděpodobně výkonnější než jakýkoliv typ ruské protitankové munice; zda ale bude použita na Ukrajině není jasné, Vladimir Putin totiž pohrozil, že to považoval za špinavou bombu. Alespoň zepředu by navíc měl být lepší pancíř u amerických tanků.

Článek Stovky amerických tanků Abrams pro Polsko: starší verze mají překonat ruskou špičku T-90M, USA si dávají na modernizaci záležet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Abrams prý převyšuje i modernizovaný tank T-72

Aby bylo tvrzení o to silnější, tak ruský vojenský expert Andrej Frolov dokonce uvedl, že lepší než americký Abrams je nejen nejnovější ruský stroj T-90 označovaný jako M Proryv, ale dokonce i starší T-72. Podle něj totiž bude obrněnec Spojených států pro východoevropské bojiště příliš těžký a nebude tedy schopen dobře manévrovat. Mezinárodní institut pro strategická studia ovšem tvrdí, že už Rusko ztratilo v boji na Ukrajině více než 2 tisíce moderních tanků, tedy více než polovinu z celkového počtu, a to i přesto, že Západním strojům až dosud čelit nemuselo.

Své schopnosti přitom prokázaly americké Abramsy třeba v roce 1991 v Iráku, kde doslova smetly irácké tankové divize vybavené sovětskými typy tanků. Sluší se ale přiznat, že šlo o opravdu staré stroje, a navíc o horší exportní verze, zatímco současné ruské T-72 prošly výraznou modernizací a T-90 jsou ještě o řád lepší. Na druhou stranu měli Američané v Iráku tanky Abrams verze M1A1, ale Ukrajině dnes nabízí variantu M1A2, která je rovněž v mnohém lepší, ačkoliv na nich nemají být dodatečné pláty z ochuzeného uranu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Andrej Frolov má ale v jedné věci pravdu, ruské tanky jsou výrazně lehčí než americké nebo jiné Západní stroje. Třeba nejmodernější verze T-90 má kolem 48 tun, zatímco Abrams M1A2 kolem 70, a rozdíl oproti tankům T-72 je ještě o něco vyšší. Americké stroje na druhou stranu mnohem lépe pancéřované, a to hlavně v přední části, takže je mnohem obtížnější je zničit. Navíc i v případě poškození lze často zachránit tank i osádku, kdežto ruské stroje kvůli špatnému uložení munice často explodují a osádka na místě zahyne.

Lehčí tank nemusí znamenat rychlejší

I tvrzení o pohyblivosti je velmi sporné; těžké Západní tanky sice mohou mít problém v okamžiku, kdy budou potřebovat přejet nějaký most, protože je nemusí udržet, ale není pravda, že nejsou pohyblivé. Díky svému pohonu dosahují vyšší rychlosti než většina ruských tanků, např. s výjimkou T-80, které jsou vybaveny plynovou turbínou. A Západní stroje mají i další výhody, například lepší systém nočního vidění, a to zvláště nyní, kdy Rusko nemůže do modernizovaných strojů montovat zařízení od francouzské firmy Thales, ale jenom mnohem horší domácí produkty.

Zbraně obou tanků jsou zhruba srovnatelné, ale lepší systémy nočního vidění nebo řízení palby dávají tankům Abrams M1A2 pravděpodobně výhodu. Američané mají pro děla tanků osvědčenou munici z ochuzeného uranu, která je proti sovětským typům tanků neobyčejně účinná (ale je otázkou, zda ji nasadí, protože představitelé Ruska několikrát zdůraznili, že to budou považovat za špinavou bombu a zamoření oblasti, což si může vyžádat odvetný jaderný úder).

Podobné projektily má ale i federace, účinné by měly být hlavně projektily 3BM59 Svinec-1. Používat je ovšem může jenom omezené množství ruských tanků s modernizovaným dělem a není zcela pravděpodobné, že by Rusko narychlo provádělo jejich modernizaci. Spokojit se tak budou muset se staršími typy střeliva. Jak nakonec střet obou tanků dopadne (jestli k němu dojde) není jasné, vše jsou prozatím pouze teorie.

Západní stroje by sice měly být lepší, ale v žádném případě nelze ty ruské podceňovat; navíc jich také nemá být málo, už kdysi Vladimir Putin poslal na Ukrajinu na dvě stovky modernizovaných tanků T-90M, a země ustavičně pracuje na modernizaci dalších strojů. Ale i když by to bylo zajímavé, tak prozatím zřejmě nenasadí svůj super-tank T14 Armata, ačkoliv o něm tvrdí, že ho Západní tanky nemohou zasáhnout díky pokročilým obranným systémům.

Článek Ruská propaganda srovnala americký Abrams a svůj T-90: samozřejmě je lepší ve všech směrech, ale překonat ho má i starý T-72 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Díky automatickému nabíjení zmizí nabíječ

Podle dostupných informací bude nejviditelnější změnou snížení počtu členů posádky ze čtyř na tři. Většina západních tanků, včetně Abramsů, má v posádce nabíječe. Ovšem nová varianta stoje má být vybavena automatickým nabíjením, a proto jde tento člen posádky odstranit. Automatické nabíjení mají hlavně tanky sovětských a ruských konstrukcí, ale je to zároveň jejich slabinou, protože munice je umístěna ve věži a korbě a v případě zásahu tanku často exploduje. To by však neměl být tento případ.

Zachováno zůstane dělo s hladkým vývrtem ráže 120 milimetrů. I když je samozřejmě otázka, zda se nebude jednat o delší variantu. Současné Abramsy totiž používají zbraň o délce 44 ráží. Ovšem jiné západní tanky, například nejnovější verze německých Leopard 2, mívají děla o délce 55 ráží. To přináší větší přesnost a často i lepší průraznost. Osazení silnější zbraně by vzhledem k rostoucí síle tankových pancířů dávalo smysl.

Podle všeho by tank měl obdržet i novou generaci optických zaměřovačů PASEO. Ty vyrábí francouzská společnost Safran Group. Jde o nejnovější generaci velmi dlouhého pozorovacího a útočného zaměřovače se 360stupňovým panoramatickým pohledem. Bude mít i nejmodernější chlazenou termokameru a integrovaný laserový dálkoměr s dosahem přes 7 kilometrů. Dělo by také mělo mít dvouosou stabilizaci, která se vypořádá i s jízdou ve velmi extrémním terénu.

Silná zbraň na věži tanku

Na věži tanku by měl být zabudován dálkově ovládaný zbraňový modul. Pravděpodobně se jedná o norský dálkově ovládaný RS6 RWS ráže 30×113 milimetrů. To by značně zvýšilo palebnou sílu, tato zbraň by byla snadno využitelná například pro boj s obrněnými vozy a bojovými vozidly pěchoty. Je zde možnost koaxiálního namontování lehkého kulometu a jedné střely Javelin, případně dvou raket Javelin, granátometu či jiných zbraní.

Změnit by se měl i pohonný systém, spotřeba tanku má klesnout na 50% současné. Možná je instalace nějakého případného pancéřování. S největší pravděpodobností by stroj měl být vybaven i izraelským systémem aktivní obrany Trophy. Ten dokáže detekovat a zneškodnit různé druhy střel a RPG granátů ještě před tím, než se vůbec dostanou k tanku. Na izraelských strojích se opakovaně osvědčil. Bližší specifikace AbramsuX by měly být známy na výstavě AUSA2022.

Článek Abrams ještě více smrtící. Dostane automatické nabíjení, vylepšenou ochranu a modernější systémy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dostali jen starší sovětské stroje

Ukrajina dostala od svých spojenců jen tanky sovětských konstrukcí, jako byly T-72 z České republiky a Polska. Ty sice umí její vojáci používat, ale ruským strojům se maximálně vyrovnají, nebo jsou horší, protože nebyly modernizované. I tak se třeba u Charkova ukázaly jako užitečné a ukrajinská armáda je nasadila velmi efektivně. Moderní západní tanky by však znamenaly opravdový zlom. Na západě jsou v podstatě jen dva velmi rozšířené, a to americké M1 Abrams a německé Leopard 2.

Německé stroje jsou ve výzbroji především evropských armád. Jenže jich pravděpodobně není dostatek, zvláště poté, co se evropské země rozhodly stavy tankových vojsk navýšit a začaly je nakupovat. Včetně České republiky, která jich chce asi 50. Na výrobu nových se však čekat nemůže. Naopak Abramsů mají USA ve skladech tisíce volných, i když i o ty je občas zájem. Neměl by být ale problém jich řádově stovky jako pomoc na Ukrajinu téměř okamžitě poslat.

Starší verze by určitě stačila

Samozřejmě tanky ve skladech nejsou nejmodernější verze, jakou je M1A2 SEPv3 nebo 4, ale to vůbec nevadí. Pro Ukrajinu by byly vhodné třeba stroje verze M1A1. Nejspíše by tak neobsahovaly technologie či jen minimum, které by USA nechtěly ukazovat Rusům v případě zajetí stroje. Ačkoli jsou starší, jsou srovnatelné nebo i lepší než většina tanků, jež má Rusko k dispozici. Tyto tanky doslova rozválcovaly irácké tankové divize v roce 1991. Ty byly vybaveny sovětskými stroji jako T-62 a T-72.

iZdroj fotografie: Uživatel mark6mauno / Creative Commons / CC BY

Rusko má sice modernější tanky T-80, T-90 nebo modernizované T-72, ale mnoho z nich ztratilo a vytahuje ze skladů nemodernizované verze. I tak byla převaha starších Abramsů třeba nad T-72 taková, že je otázka, jak moc to modernizace změnila. Například protitanková munice z Abramsů lehce prorážela pancíře iráckých tanků. Ty ruské dnes sice mají dynamickou ochranu, jenže ta není všude a proti APFSDS zvyšuje ochranu jen málo. Ruská tanková děla se až na drobná vylepšení téměř nezměnila, přitom irácké tanky měly problém ty americké zničit.

Samozřejmě by zavedení nových strojů do ukrajinské výzbroje znamenalo velikou výzvu. Bylo by třeba přeškolit mnoho osádek, a to navíc na tanky, které používají funkci nabíječe, což ukrajinské stroje kvůli automatickému nabíjení nemají. Také plynové turbíny Abramsů jsou sice silné a dokážou stroji dodat vysokou rychlost, ale zároveň vyžadují obrovské množství paliva a mnohem sofistikovanější údržbu než dieselové motory současných ukrajinských strojů. Ovšem jejich síla je taková, že by určitě dokázaly situaci na bojišti významným způsobem změnit.

Článek I starší Abramsy jsou velmi smrtící tanky. Většinu ruských strojů by ve vzájemném střetnutí nejspíše smetly, ukážou se na Ukrajině? se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Téměř 70 tun oceli, moderní elektroniky a uranu

Od spuštění programu Abrams prošly americké hlavní bojové tanky několika zásadními proměnami. Například již v roce 1984 byla u nového tanku M1A1 navýšena ráže hlavního děla a významně vylepšeny byly i vnitřní senzorové, výpočetní a řídicí systémy, včetně klimatizace. V roce 1992 pak tank prošel další výraznou modernizací, v rámci níž dostal do výbavy termovizní zaměřovač či pancíř z ochuzeného uranu. Ten nabízí posádce tanku skutečně výjimečnou úroveň ochrany.

Velké úpravy čekaly tank také po válce v Iráku, kdy byl balíček TUSK (Tank Urban Survival Kit) upraven tak, aby poskytoval dynamickou ochranu proti všem typům protitankových zbraní. Všechny tyto inovace přirozeně stály americkou armádu spoustu peněz, a tak se cena Abramsu drala rychle nahoru. V roce 1999 vyšel M1A2 na 150 milionů korun za kus, v roce 2012 už cena překonala závratnou hranici 200 milionů korun.

Pokud navíc započítáme do nákladů i náročnou údržbu tanku, ke které je potřeba široký soubor dovedností, odborných znalostí, vybavení a výcviku, zjistíme, že náročnost a cena údržby jsou jen další z mnoha faktorů, které způsobují, že náklady na program Abrams každým rokem rapidně rostou. 

Tank čeká dlouhá služba

Není tudíž žádným překvapením, že se v posledních letech nové Abramsy již téměř nevyrábějí. Pro americkou armádu je mnohem jednodušší a levnější přestavovat a modernizovat staré M1A1 tak, aby vyhovovaly podmínkám dnešních bojišť, než vyrábět nové stroje od píky. V roce 2016 podepsala společnost General Dynamics Land Systems s americkou armádou smlouvu na dodávku 150 modernizovaných tanků M1A1. Hodnota smlouvy činila téměř 9 miliard korun, tedy „pouze“ 58 milionů za vozidlo.

V rámci kontinuální modernizace tanků formou balíčků SEP (System Enhancement Package) se pak klade důraz zejména na zlepšování elektronické výbavy, odolnosti a navýšení ničivé síly. Navzdory vysokým nákladům je tedy jisté, že tank M1 v dohledné době nikam nezmizí. Právě naopak, očekává se, že modernizované verze budou ve výzbroji amerických sil sloužit ještě pěknou řádku let.

Článek Cena ikonického tanku Abrams se vyšplhala do závratných výšin. Náklady na nejnovější modely jsou vysoké i pro Pentagon se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernější počítače i lepší ochrana

Americká armáda se nejednou nechala slyšet, že výkony tanku Abrams jsou pro ni uspokojivé. A tudíž není důvod nahrazovat je zcela novými vozy. Jednotky ale dnes mají ve své výzbroji stále ještě převážně základní model M1, který byl přijat do služby v roce 1980, jeho modernějších modifikací M1A1 a M1A2 je méně. Základní model má ve výzbroji kanóny s drážkovaným vývrtem hlavně M68 o ráži 105 mm. Naproti tomu pozdější verze dostaly do výbavy kanóny M256 s hladkým vývrtem o ráži 120 mm.

M1A1 i M1A2 mají oproti základnímu modelu zdokonalené pancéřování, přičemž M1A2 má díky dodatečné uranové vrstvě v sendviči pancéřování ještě o poznání větší balistickou odolnost. Právě díky svému obrovskému modernizačnímu potenciálu je možné vozidlo docela spolehlivě upravovat i pro většinu dnešních výzev.  

Cílem modernizace je tak především zvýšení autonomie tanku na bojišti a zakomponování prvků umělé inteligence za účelem snížit zátěž posádky v bojových situacích běžnou rutinní činností. Modernizované verze se rovněž těší celé řadě nových vylepšení a technických zdokonalení. Jako jsou například automatizované systémy řízení palby a možnost střílet projektily s programovatelným zapalovačem.

Vzhledem k tomu, že Abrams již téměř dosáhl svého hmotnostního limitu (zesílení pancíře tedy není příliš žádoucí), rozhodli se inženýři vybavit vozidlo systémem aktivní ochrany. Systém Trophy-HV, vyvinutý izraelskou společností Rafael Industries, je mezi systémy, které již prokázaly svou účinnost v reálných bojových podmínkách, považován za jeden z nejlepších. Což dokazuje například izraelská Merkava, která je vůči soudobým běžným protitankovým střelám a granátům prakticky nezranitelná. 

Článek Modernizace amerických tanků Abrams na nový standard M1A2C: Do výbavy dostaly i izraelské systémy aktivní ochrany Trophy-HV se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Věk je v tanku nevýhoda

Dostat povolení k návštěvě výcvikové základny nebyl žádný velký problém. Po příjezdu se reportéra ujal veterán války v Perském zálivu. Spolu s ní doslova prolezl jeden ze strojů, které jednotka používá. První dojem byl, že tank je neuvěřitelně masivní stroj, ale vše je na něm poskládáno účelně a elegantně. Druhý poznatek byl o něco horší. Ve 45 letech, kdy tělo ztrací pružnost, není prolézání tankem zas taková legrace. Proto také tankisté bývají mladí muži.

iZdroj fotografie: Pixabay

Druhou lekcí je, že v tanku je mnoho vybavení, o které se můžete snadno praštit do hlavy. Dostat se do prostoru střelce je jako se soukat se průmyslové sušičky na prádlo obklopení ocelí. Ve výcviku se určitě naučíte všem nástrahám vnitřního prostoru vyhnout, pro nováčka to ale znamená řadu boulí a bolestivých podlitin. Když se ale dostanete na místo, zjistíte, jak je pohodlné a se skvěle vyřešenou ergonomií. Třeba jako v pohodlném automobilu.

Střelba je nevšední zážitek

Jízda v tanku je opravdu pohodlná, možná více než v Humvee, Ale předchází jí výcvik na simulátoru, který je takovou počítačovou hrou. Ale lze se tady naučit zaměřovat a ničit cíle podle mnoha předem daných scénářů. Ale také virtuálně zemřít, pokud selžete. Samozřejmě ve vlastním tanku je vše jiné než v simulaci, tam cítíte sílu motoru a tíhu pancíře kolem. Při zkoušení zbraní je možné volit koaxiální kulomet ráže 7,62 milimetru nebo padesátku umístěnou na věži.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nic se ale nevyrovná palbě z hlavní 120 milimetrové zbraně tanku. Když reportér dostane povel k palbě a stiskne spoušť, ozve se rachot a tankem to škubne. Pro někoho hrůza, pro jiného opojení, které pacifista nemůže pochopit. Následuje několik dalších ran. Co Abrams dokáže, by mohli vyprávět hlavně iráčtí tankisté, kteří proti němu s ruskými T-72 neměli šanci. A nakonec se ukáže že i řízení tanku řídítky podobným těm z motocyklu, není těžké. Ani když se řítíte sedmdesátikilometrovou rychlostí. Je to zážitek na celý život.

Zdroj: Car and Driver

Článek Jaká je jízda v americkém hlavním bitevním tanku A1M1 Abrams? Místa tam moc nenajdete, ale střelba je nezapomenutelný zážitek se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Varování Tchaj-wanu

Deník South China Morning Post uvedl, že raketová brigáda z velitelství Severního operačního prostoru provedla ostré střelby nové řízené protitankové zbraně namontované na vozidle. Peking přesně neupřesnil, o jaký systém se při nedávném cvičení jednalo, ale analytici spekulují, že to pravděpodobně byla HJ-10 (nebo také Rudý šíp-10). Ta byla vyvinuta pro boj s nepřátelskými obrněnými vozidly, jako je hlavní bojový tank M1A2 Abrams, jejichž dodávky by měly v příštím roce začít pro tchajwanskou armádu.

iZdroj fotografie: Uživatel Mil.ru / Creative Commons / CC BY-SA

HJ-10 je protitanková řízená střela s dostřelem s minimálním dostřelem 3 kilometry a maximálním až 10 kilometrů. Délka střely je 1850 milimetrů a hmotnost dosahuje 43 kilogramů. Může být naváděna pomocí optického kabelu, laserového zaměřování, infračerveného paprsku a radaru z navádějícího vozidla. Raketa by měla podle odhadů prorazit až 1400 milimetrový plát oceli chráněný reaktivním pancířem. Pozemní verzi střely mohou nést obrněné transportéry ZBD-04A a Typ 08/VN1 AT nebo může být odpálena z těžkého nákladního vozu. Existují i verze, kterými mohou být vyzbrojeny bitevní vrtulník Z-10 nebo drony.

„Cvičení bylo určitě zaměřeno na tchajwanské tanky M1A2 Abrams,“ uvedl pro South China Morning Post čínský vojenský analytik Sung Čung-pching z Hongkongu. „Čína si uvědomila, že rétorická varování jsou proti Tchaj-wanu, který se stále více přiklání k nezávislosti, k ničemu. Proto nyní zintenzivňuje nacvičování invaze, aby ukázal, že pevnina je dobře připravena ostrov kdykoli získat zpět.“

Bude tchajwanský Abrams nejlepším tankem světa?

V roce 2019 Tchaj-pej oznámil, že koupí v USA vyrobené Abramsy a další techniku v hodnotě 2,2 miliardy dolarů. Prodej by měl zahrnovat sto tanků M1A2T, čtrnáct vyprošťovacích vozidel M88A2, šestnáct transportérů těžké techniky M1070A1 a dvě stě padesát ručních protiletadlových střel Stinger. Dodávky tanků by měly začít v příštím roce. V arzenálu ostrovní republiky by Abramsy měly nahradit zastaralé tanky M60.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY-SA

M1A2T je tchajwanská verze nejnovějšího tanku M1A2C americké armády a je vybaven vylepšeními, která zahrnují věž nové konstrukce, novou pomocnou elektrickou jednotku a datové spojení s chytrou municí s nastavitelnou roznětkou. Tchaj-wan usiluje o nákup tanků Abrams již více než deset let, aby posílil své stárnoucí tankové síly. Ostrovní stát zůstává jedním z posledních provozovatelů tanku M60 Patton z dob studené války, které se tchajwanská armáda v posledních letech postupně snaží modernizovat.

V Himalájích proti Indii

Zatímco tchajwanské tanky M1A2T jsou zatím pouze pravděpodobnými cíli, v jiné oblasti může HJ-10 být použit daleko dříve. Peking by mohl nasadit svůj protitankový raketový proti indickým tankům T-72 a T-80, které jsou v současné době rozmístěny v údolí Ladákh podél sporných hranic s Indií. Čína v srpnu 2020 rozmístila v regionu lehká obrněná vozidla, která slouží jako nosiče odpalovacího zařízení střel HJ-10. Dokonce bylo jako varování Indii provedeno cvičení zahrnující ostré střelby z HJ-10 ve výšce 4 500 metrů.

iZdroj fotografie: Srđan Popović / Creative Commons / CC BY

Otázkou zůstává, jak HJ-10 snáší extrémní zimní mrazy. Jak ukázaly zkušenosti s podobnými systémy západní, ale i ruské provenience, dlouhodobý pobyt v mrazech jim právě nesvědčí.  Přesto nedávné události naznačují, že Peking novému systému velmi důvěřuje, ať už při obojživelném vylodění, nebo při nasazení v Himalájích. V každém případě se jedná o další reálnou hrozbu, kterou Peking hrozí svým sousedům.

Zdroj: National Interest

Článek Nová čínská hrozba. Dokáže protitanková řízená střela zničit tchajwanské Abramsy? se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

1) Počet vyrobených kusů

Jedním z nejdůležitějších faktorů při navrhování tanků je jejich cenová dostupnost a počet vyrobených kusů. Právě toto byla slabina německých Tiger I a Tiger II – byly to sice fantastické, ale velmi drahé tanky, a proto se jich příliš nevyrobilo. Ruské T-14 Armata mohou mít podobný problém. T-14 Armata je nepochybně lepší tank než Abrams, ale je výrazně dražší. Abrams se tak s více než 10 000 vyrobenými kusy řadí mezi nejvyráběnější tanky všech dob.

iZdroj fotografie: Pixabay

2) Systém aktivní ochrany Trophy

Ačkoliv je Abrams M1 americkým tankem, integroval řadu zahraničních systémů a technologií. Jedním z nich je i systém aktivní ochrany Trophy. Trophy je izraelský systém navržený k zachycení a ochraně vozidel před příchozími hrozbami RPG a ATGM. Systém funguje následovně: hrozby systém buď odrazí, nebo vystřelí malou střelu, která zneškodní, či poškodí ty přicházející. Systémem je vybavena nová verze Abrams M1A2 SEP V2.

iZdroj fotografie: Pixabay

3) Spolehlivost

Abrams využívá výkonný přeplňovaný vícepalivový turbínový motor Honeywell AGT1500C. Tento motor je známý svojí spolehlivostí, která je na bojišti více než důležitá a přebíjí i všechny přidružené problémy. (jako jsou hořlavý benzín na bitevním poli, nebo nutnost tank zásobovat velkým množstvím pohonných hmot).

iZdroj fotografie: Unsplash

4) Ochrana proti improvizovanému výbušnému zařízení

Slabinou každého tanku je jeho podvozek, který je tenčí než zbytek pláště vozidla. Během irácké vzpoury, kdy se improvizovaná výbušná zařízení velmi často používala, bylo v důsledku této slabiny zničeno mnoho tanků. Abrams M1A2 SEP V2 je vybavený pancéřováním odolným proti IVZ, což mu dává výhodu v asymetrické válce (tzn. výrazně se lišící vojenskými silami, či taktikou).

iZdroj fotografie: Pixabay

5) Reaktivní pancéřování

Reaktivní pancéřování, nebo také dynamické pancéřování reaguje na vývoj RPG a dalších střelných zbraní. Jsou jím vybaveny nejnovější varianty tanku Abrams, čímž mu zajišťují vynikající ochranu. Některé z tanků jsou vybaveny vyspělou soupravou Tank Urban Survival Kit a kromě reaktivního pancéřování disponují i pancéřováním lamel na poměrně zranitelných zadních a palivových článcích z důvodu ochrany proti protitankovým řízeným střelám.

iZdroj fotografie: Pixabay

6) Dělo M256A1

Dalším příkladem využití zahraniční technologie je jeho hlavní dělo – 120ti milimetrové dělo M256A1, kterým jsou vybaveny varianty tanku M1A1 a M1A2. Dělo je vyráběno na základě německé licence v USA a jedná se o variantu hlavní výzbroje německého bojového tanku – děla Rheinmetall 120 mm L/44. Při bližším zkoumání zjistíme, že již první verze tanku Abrams byla vybavena britskými zbraněmi.

iZdroj fotografie: Pixabay

7) Maskování

Všechny tanky Abrams jsou před nasazením do boje maskované. Maskování se, přirozeně, liší místo od místa, kde jsou tanky nasazeny. (např. v Koreji budou tanky maskovány v odstínech zelené, zatímco v Iráku v odstínech pískové) V případě, že by se pro to americká armáda rozhodla, je možné tanky vybavit maskovacím systémem Saab Barracuda, který tank skryje i před tepelným infračerveným, infračerveným a širokopásmovým radarem.

iZdroj fotografie: Pixabay

8) Sítě a noční vidění

Abrams disponuje mnoha pokročilými systémy, které nemáme prostor vyjmenovat. Zmíníme ale dva významné – sítě a noční vidění. Možnost nočního vidění výrazně pomohla Američanům během války v Perském zálivu. Na soudobém bojišti je základem možnost komunikace s ostatními vojenskými jednotkami. Tanky Abrams jsou proto vybavovány jedněmi z nejpokročilejších systémů komunikace – sítěmi – které jim umožňují komunikovat s ostatními a sdílet informace o případných hrozbách.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zdroj: Hot Cars

Článek Osm nepopiratelných důvodů, proč je americký tank Abrams jedinečný a stále patří mezi ty nejlepší na světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.