Co Rusko skutečně vylepšilo

Dne 13. srpna 2024 uzavřelo ruské ministerstvo obrany kontrakt s konstrukční kanceláří KBM na dodávku střel s označením 9M723-2F3. To je ověřitelný fakt. Co ověřitelné není, jsou konkrétní technické parametry nové varianty. Rusko žádný technický list nezveřejnilo a veškerá tvrzení o „manévrování po celé trajektorii nad limity dnešních interceptorů“ zůstávají v otevřených zdrojích nepotvrzená.

Základní řada 9M723 je ovšem sama o sobě mimořádně nepříjemný cíl. Podle RUSI střela létá po kvazibalistické dráze, nižší a plošší než klasická balistická parabola, manévruje s přetížením až 30 g, v terminální fázi strmě klesá a část variant využívá optické navedení. K tomu přidejte klamné cíle a možné rušicí prostředky. Právě v těchto oblastech je nejpravděpodobnější i další modernizace verze F3. Střela měří zhruba 7,3 metru, startovní hmotnost dosahuje přibližně 3,75 tuny a dolet se pohybuje do 500 kilometrů. Nosnost hlavice se uvádí mezi 480 a 700 kilogramy.

Pro srovnání: americký MGM-140 ATACMS, který Ukrajina sama používá, je kratší (kolem 4 metrů), lehčí a s doletem do 300 kilometrů. Není stavěn na průnik protivzdušnou obranou, nýbrž na přesné operační údery. Ekvivalent „jedna ku jedné“ v arzenálu NATO neexistuje.

Proč Patriot „nezachytí“, a co to doopravdy znamená

Říct, že Patriot Iskandery nedokáže zachytit, je propagandistická zkratka. Střela PAC-3 MSE, kterou Patriot proti balistickým cílům používá, je podle americké armády přímo určena k ničení taktických balistických střel, hypersonických hrozeb i letadel. Problém není v tom, že by systém technicky selhal. Problém je dvojí.

Za prvé, Iskander zkracuje reakční čas na minimum. Nízká dráha, manévry a strmý terminální sestup znamenají, že interceptní okno, tedy čas, kdy Patriot může zasáhnout, je extrémně úzké. Geometrie zásahu musí sedět téměř dokonale.

Za druhé, a to je pro Ukrajinu v létě 2026 klíčové, chybí střely. NATO veřejně přiznává, že jeho program PURL dodal přibližně tři čtvrtiny všech interceptorů pro ukrajinské baterie Patriot. Agentura AP v polovině července 2026 upozornila, že ukrajinské síly hlásily první sestřely balistických střel po téměř dvoutýdenní pauze. Dva týdny bez jediného zachycení balistické rakety, ne proto, že by Patriot nefungoval, ale proto, že nebylo čím střílet.

Situaci navíc zhoršuje americká válka s Íránem, která odčerpává zásoby PAC-3 MSE z amerických skladů. Ukrajina tak soutěží o tutéž munici s Pentagonem.

Ruská taktika: zahlcení, ne zázračná zbraň

Rusko v létě 2026 dramaticky zvýšilo tempo balistických úderů. Podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR je Rusko schopno odpálit až 100 balistických střel měsíčně při stabilní úrovni zásob, přičemž plánovaná výroba střel 9M723 na rok 2026 činí kolem 700 kusů, tedy 55 až 60 měsíčně. Jenže podle dat ISW Rusko jen od začátku července 2026 vypálilo 107 balistických střel, víc, než kolik jich běžně za měsíc vyrobí. Zjevně sahá do zásob.

Logika je prostá: balistické střely mají proti oslabené ukrajinské protivzdušné obraně vyšší úspěšnost než drony nebo většina řízených střel. Dne 2. července 2026 ruský útok zabil podle prezidenta Zelenského 30 lidí a zranil asi stovku dalších. Patrioty musejí jít přednostně na balistické hrozby a na obranu nejcennějších cílů, vše ostatní řeší vrstvená obrana levnějšími systémy. Když ale interceptory docházejí, i ta nejlepší prioritizace naráží na prázdné zásobníky.

Propaganda versus realita, a co z toho plyne pro střední Evropu

Ruské vychloubání tedy nestojí na vzduchoprázdnu. Iskander je skutečně jedním z nejtěžších cílů pro zachycení a Rusko jeho rodinu dál modernizuje. Kreml ale přehání z verze „hůře zachytitelná střela proti oslabené protivzdušné obraně“ do verze „Patriot je bezmocný“. Mnohem lépe doložený je fakt, že Ukrajinu oslabuje nedostatek interceptorů a brutální intenzita útoků, nikoli nějaká zázračná nezachytitelnost nové střely.

Západ problém řeší, ale průmysl reaguje se zpožděním. Kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny uvádí plán spoluvýroby až 1 000 střel Patriot GEM-T v Německu. Americká armáda zrychluje výrobu PAC-3 MSE. Spojenci pro rok 2026 slíbili Ukrajině vojenskou pomoc za 70 miliard eur. Jenže mezi slibem a plným zásobníkem na frontě leží měsíce, ne-li roky.

A téma se netýká jen Ukrajiny. Polský institut PISM už v lednu 2026 analyzoval bojové použití prototypu takzvaného Iskanderu-1000 s potenciálně výrazně větším doletem. Pokud by šel do sériové výroby, posílil by ruské útočné schopnosti směrem ke střední Evropě. Konkrétní dosah závisí na místě rozmístění a na parametrech, které zatím nejsou plně ověřené, ale směr vývoje je zřejmý.

Válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a jedno z jejích nejtvrdších poučení zní banálně: i ten nejlepší obranný systém je k ničemu, když do něj nemáte čím nabít. Rusko to ví, a právě na tom staví svou strategii vyčerpávání.

Článek „Vylepšili jsme Iskandery, které Patriot nezachytí,“ chvástají se Rusové. „Pošlete je a uvidíte, co z nich zbyde“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Fire Point staví

Projekt nese jméno FREYJA a nejde jen o jednu raketu. Je to celá obranná architektura: interceptor FP-7.X, mobilní odpalovače, řízení palby a napojení na evropské radary. Německý HENSOLDT už v červnu 2026 podepsal memorandum o spolupráci a má dodat radar TRML-4D, schopný sledovat přes 1 500 cílů na vzdálenost až 250 kilometrů.

Klíčové je slovo „otevřená architektura“. Fire Point deklaruje, že zdrojový kód, řídicí protokoly a klíčová řešení budou patřit koaličním zemím, nikoli jedinému výrobci. Dne 13. července 2026 vznikla desetičlenná protibalistická koalice s FREYJA jako vlajkovým projektem. Ukrajina tím nabízí Evropě alternativu, u které nebude závislá na amerických dodávkách, a právě proto se systém přirovnává k Patriotu.

Ekonomika boje: kde se láme cena

Skutečný průlom není v technologii samotné, ale v ceně. Podle Defense News má jeden interceptor FP-7.X stát přibližně 700 tisíc dolarů, tedy asi 17 milionů korun. Cíl je udržet náklad na jeden zásah pod milionem dolarů.

Americký PAC-3 MSE, hlavní protibalistická střela systému Patriot, vychází podle rozpočtového podkladu americké armády na 3,871 milionu dolarů za kus včetně přidruženého hardware. Kongresová výzkumná služba (CRS) pracuje s orientační hodnotou kolem 4 milionů dolarů za interceptor.

Při porovnání samotné střely vychází FP-7.X zhruba 5,5krát levněji. To je ten „zlomek ceny“, a zároveň důvod, proč je projekt zajímavý i pro evropské armády, které si nemohou dovolit střílet čtyřmilionovou raketou na každý Iskander.

Kdo další už to umí, a kdo ne

Formulace „na co si dosud troufli jen Američané“ je třeba číst v kontextu. Vlastní protibalistické systémy srovnatelné třídy provozují nebo vyvíjejí i další státy:

• Izrael – David’s Sling a vícevrstvý systém Arrow; David’s Sling exportuje i do Finska.
• Francie a Itálie – SAMP/T NG s raketami ASTER 30 B1/B1NT pro protibalistickou obranu.
• Jižní Korea – domácí L-SAM s principem přímého zásahu ve vysoké výšce.

Ukrajina tedy nevstupuje do prázdného pole, ale do úzkého klubu. Její výjimečnost spočívá v něčem jiném: vyvíjí interceptor uprostřed války, pod neustálým raketovým útokem, s ambicí srazit cenu tak, aby se dal spotřebovávat ve velkých objemech. Žádná jiná země dosud nemusela řešit protibalistickou obranu za takových podmínek.

Brzda: od řízeného letu k sestřelu je daleko

Řízený manévrovací let je důležitý milník, ale nikoli důkaz bojové schopnosti. Analytický portál Aeronaut výslovně upozorňuje, že deklarované parametry samy o sobě neprokazují skutečnou schopnost protibalistické obrany. Chybí veřejně doložený intercept balistického cíle, chybí otevřená data z instrumentovaných zkoušek.

Fire Point mluví o prvním ostrém sestřelu v roce 2027, podle Janes přibližně v polovině roku. Firma zároveň avizuje výrobní tempo tří střel denně od srpna 2026 a ambici produkovat až 2 000 interceptorů ročně. Obě čísla jsou zatím firemní plán, ne ověřená kapacita.

Prezident Zelenskyj to ostatně ví. Ve stejný den, kdy Fire Point zveřejnil záběry z testu, dal svým úředníkům přibližně týden na odblokování kontraktů na nákup amerických Patriotů. Domácí vývoj a okamžitá potřeba se nevylučují, běží v různých časových horizontech. Patriot je bojově zavedený systém dostupný teď. FREYJA je sázka na budoucnost.

Co to znamená pro Česko

Armáda ČR v tuto chvíli zavádí systém SPYDER a podle Ministerstva obrany si země velikosti Česka zpravidla nemůže logisticky a finančně dovolit souběžně pořizovat dva různé protiletadlové systémy. Okamžitý nákup celé baterie FREYJA proto není na stole. Reálnější je průmyslová a komponentová spolupráce, český obranný průmysl už dnes dodává díly do zahraničních systémů a otevřená architektura FREYJA by mohla otevřít další příležitosti.

Ukrajinský interceptor za 17 milionů korun zatím existuje jako řízená střela, která úspěšně letěla. Až z ní bude střela, která úspěšně zasáhne balistický cíl, změní se pravidla hry nejen pro Ukrajinu, ale pro celou evropskou obranu.

Článek Ukrajinci zkouší něco, na co si dosud troufli jen Američané. Ukrajinský Patriot za zlomek ceny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak vypadá „slabina“ zblízka

Systém MIM-104 Patriot patří mezi nejsofistikovanější prostředky protivzdušné a protiraketové obrany na světě. Jeho radar AN/MPQ-65 dokáže sledovat desítky cílů současně, řídicí stanice přiřazuje priority a interceptory PAC-2 GEM-T či PAC-3 MSE zvládají ničit balistické střely letící rychlostí přes 1 600 metrů za sekundu. Jeden odpalovací kontejner ale pojme pouze 4 střely PAC-2, případně 16 menších PAC-3. A přebití není otázka stisknutí tlačítka.

Podle U.S. Army je minimální standard bojištní připravenosti po přebití odpalovacího kontejneru jedna hodina. Zkušené posádky se při cvičení dostávají pod 45 minut, výjimečně ke 30. V opotřebovací válce, která trvá přes čtyři roky, to znamená jednu věc: mezi vyprázdněním odpalovacího kontejneru a jeho opětovnou připraveností existuje okno, ve kterém je obrana slepá vůči další vlně.

Pro srovnání: norský systém NASAMS, rovněž nasazený na Ukrajině, zvládne podle výrobce Kongsberg přebití šesti střel za méně než 30 minut. Jenže NASAMS nepracuje proti balistickým cílům. Patriot je v ukrajinském arzenálu prakticky jediný systém schopný zachytit balistické střely krátkého a středního doletu. A právě tady vzniká problém, který Rusko systematicky využívá.

Anatomie saturace: drony, imitátory, balistika

Analytici z washingtonského think-tanku CSIS popsali v červenci 2026 novou fázi ruské „salvové války“. Její logika je prostá a brutálně účinná. První vrstva útoku sestává z desítek až stovek levných dronů Šáhed (v ruské nomenklatuře Geraň-2), jejichž jednotková cena se odhaduje na zlomek ceny jednoho interceptoru Patriot. K nim Rusko přidává imitátory, jednoduché bezpilotní prostředky napodobující radarový podpis skutečných střel. Tato masa nutí ukrajinskou obranu reagovat na všech osách, střílet, přesouvat se, rozhodovat.

Druhá vrstva přichází v podobě střel s plochou dráhou letu: Kalibrů odpalovaných z lodí v Černém moři, Ch-101 z bombardérů Tu-95MS. Obrana je zachytává systémy NASAMS, IRIS-T, případně Patriotem v režimu proti střelám s plochou dráhou letu. Zásoby interceptorů klesají.

A pak přijde to, co ukrajinský poslanec a člen výboru pro obranu Roman Kostenko v rozhovorech pro Radio NV popisuje jako závěrečnou fázi saturace: balistické střely. Iskandery-M s doletem kolem 500 kilometrů, letící rychlostí přesahující Mach 6 (přibližně 7 350 km/h). Proti nim umí zasáhnout prakticky jen Patriot. Jenže jeho odpalovací kontejnery už mohou být prázdné, nebo musí obsluha tvrdě vybírat, co ještě stojí za vystřelení poslední střely.

Formulace „třetí vlna“ není oficiální ruský vojenský termín. Je to novinářský a analytický obraz, který ale přesně vystihuje opakující se vzorec. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat v dubnu 2026 potvrdil 14 velkých kombinovaných útoků jen za zimní období 2025/2026. V březnu téhož roku veřejně varoval před trvalým růstem podílu balistických střel v ruských salvách.

Patriot funguje, když má čím střílet

Bylo by chybou číst situaci jako důkaz technologického selhání systému. Dne 20. ledna 2026 ukrajinská protivzdušná obrana podle Ihnata sestřelila 14 z 18 balistických střel při jednom útoku. To je úspěšnost přes 77 procent proti nejnáročnějšímu typu cíle. Patriot balistiku stále umí ničit velmi dobře.

Problém je jinde: v ekonomice a tempu opotřebovací války. Jedna střela PAC-3 MSE stojí odhadem kolem 100 milionů korun. Dron Šáhed stojí zlomek této částky. Rusko může vysílat desítky dronů za noc, týdny a měsíce v kuse, a každý z nich buď spotřebuje drahý interceptor, nebo projde k cíli. Zelenskyj v dubnu 2025 na setkání v Ramsteinu veřejně žádal 10 systémů Patriot. V červnu 2024 mluvil o minimálně sedmi pro pokrytí hlavních městských aglomerací. Přesný aktuální počet operačních baterií na Ukrajině je z pochopitelných důvodů utajený, ale veřejné žádosti naznačují, že jich je výrazně méně, než by bylo potřeba.

Podle nás je právě tohle jádro celého problému. Rusko neobjevilo žádnou unikátní konstrukční vadu Patriotu. Objevilo něco horšího: způsob, jak systematicky vyčerpávat konečnou zásobu drahých interceptorů levnými a početnými prostředky. A tuto metodu uplatňuje s rostoucí intenzitou.

Co s tím dělají spojenci a co Česko

Reakce přichází, ale s různou rychlostí. Ukrajinské ministerstvo obrany na začátku ledna 2026 oznámilo nasazení dvou dalších systémů Patriot po dohodách s Německem. V dubnu 2026 podepsaly Berlín a Kyjev kontrakt na dodávku střel GEM-T. V Paříži v červenci 2026 vznikla integrovaná protibalistická koalice FREYJA, jejímž cílem je zrychlit evropskou odpověď na balistickou hrozbu. NATO ve stejném týdnu spustilo nové koprodukční iniciativy zaměřené na rozšíření průmyslové výroby prostředků protivzdušné obrany v Evropě.

Pro Českou republiku je situace specifická. Praha nestaví svou vyšší vrstvu pozemní protivzdušné obrany na Patriotu, ale na izraelském systému SPYDER, u kterého plánuje čtyři baterie. Ministerstvo obrany otevřeně přiznává, že země velikosti ČR si zpravidla nemůže dovolit paralelně pořizovat dva různé drahé protiletadlové systémy. Princip saturace ale platí univerzálně. Právě proto NATO zdůrazňuje vrstvenou architekturu obrany, tedy kombinaci různých systémů krátkého, středního a dlouhého dosahu, stíhacího letectva, elektronického boje, včasného varování a rozptýlení velicích uzlů. Po narušení polského vzdušného prostoru v září 2025 aliance spustila na východním křídle aktivitu Eastern Sentry a posílila rotační nasazení moderních systémů.

Opotřebovací válka proti obraně

Ruská strategie není geniální v technickém smyslu. Je geniální ve své cynické jednoduchosti: posílat levné prostředky tak dlouho a tak často, dokud drahá obrana nedojde. Ukrajina dnes nedoplácí na to, že by Patriot nefungoval. Doplácí na to, že jich má málo, střel do nich ještě méně a každý masový útok tuto rovnici zhoršuje. Dokud se nezmění poměr mezi objemem ruských salv a hloubkou ukrajinských zásob, bude „třetí vlna“ pronikat; ne proto, že by obrana selhala, ale proto, že jí jednoduše dojde munice dřív než útočníkovi cíle.

Článek Rusové přišli na slabinu Patriotů a metodicky ji zneužívají. Třetí vlna raket už proletí bez odporu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Trump slíbil, a co ne

Trumpova formulace zněla široce: „Patriots.“ Jenže Patriot není jedna raketa. Je to celý systém: radar AN/MPQ-65, velitelské stanoviště, odpalovací zařízení a několik typů interceptorů od GEM-T po PAC-3 MSE. Když o den později Zelenskyj na tiskové konferenci potvrdil, že s USA je na politické úrovni dohodnuta licence, mluvil konkrétně o interceptorech, tedy o střelách. Podle analýzy agentury AP licence nemusí automaticky znamenat právo stavět kompletní baterie od nuly. Může jít o finální montáž z dovezených komponentních sad, o výrobu vybraných dílů nebo o kombinaci obojího.

Veřejně dostupný licenční dokument k 11. červenci neexistoval. Nebyl znám rozsah licence, zapojené firmy, umístění výrobních linek ani harmonogram. Reuters dokonce den po summitu z textu odstranila původní zmínku o konkrétní verzi PAC-3, signál, že ani agentura si nebyla jistá přesným typem střely.

Průlom politický, ne výrobní

Skutečná váha celé události neleží v bonmotu o ptáčkovi. Leží v tom, že Washington posunul debatu o licencované výrobě Patriotů pro Ukrajinu z neveřejných diplomatických kuloárů do veřejně potvrzené politické roviny. Zelenskyj o tom jednal nejméně od začátku června; už 3. června po schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem prohlásil, že Patriot je jediný funkční nástroj proti ruské balistice a že licenční jednání s USA běží. Trumpův výrok v Ankaře tedy nebyl blesk z čistého nebe. Byl to veřejné razítko na proces, který se odehrával týdny v zákulisí.

Jenže od politického razítka k první vyrobené střele vede dlouhá cesta. AP odhaduje, že i při dodávkách komponentů ze zahraničí by pilotní výrobní linka potřebovala minimálně 18 až 24 měsíců. Potom teprve přijde certifikace, testování, náběh sériové produkce. A to vše za podmínek probíhající války, kdy je každý průmyslový závod potenciálním cílem ruského úderu.

Proč je to tak naléhavé

Dva dny před ankarským jednáním, v noci z 5. na 6. července, Rusko vypustilo na Ukrajinu 68 raket a 351 dronů. Ukrajinské vzdušné síly podle svého oficiálního hlášení zničily nebo potlačily 37 raket a 326 dronů. Čísla vypadají solidně, dokud se člověk nepodívá na detail. Zásahy 29 balistických a protilodních střel byly zaznamenány na 34 místech po celé zemi. Právě proti balistice je Patriot nenahraditelný. A právě interceptorů Patriot je kritický nedostatek.

Zelenskyj to říkal opakovaně a stále důrazněji:

• 3. června – stávající objemy a rychlost dodávek nestačí, Rusko vyrábí kolem 120 balistických střel měsíčně.
• 4. července – na zasedání OBSE prohlásil, že Ukrajina interceptory Patriot „kriticky potřebuje“.
• 5. července – ve večerním projevu řekl, že politická vůle USA by mohla nedostatek pokrýt, ale podpory zatím není dost.

Tři dny nato seděl naproti Trumpovi v Ankaře.

Širší průmyslový kontext

Trumpův výrok nevisel ve vzduchoprázdnu. Zapadal do širšího přesunu výrobních kapacit systému Patriot směrem k Evropě, který běží už delší dobu. NATO v lednu 2024 objednalo až tisíc střel Patriot s cílem rozšířit evropskou výrobu a doplnit alianční zásoby. Raytheon (dnes RTX) v dubnu 2026 oznámil kontrakt na interceptory GEM-T pro Ukrajinu s výrobní linkou v německém Schrobenhausenu. Lockheed Martin den před ankarským summitem představil plán na ztrojnásobení evropského servisního zázemí pro PAC-3. Bílý dům celý summit rámoval jako impuls k evropské obranné industrializaci.

Pro Česko je dopad nepřímý. Armáda ČR buduje vyšší vrstvu protivzdušné obrany na systému SPYDER, Patrioty sama neprovozuje. Silnější ukrajinská protibalistická obrana by ale zmenšovala prostor, v němž Rusko používá balistické údery jako hlavní páku proti ukrajinským městům, a tím posilovala bezpečnostní nárazník na východní hranici NATO.

Dvě roviny jednoho problému

Zelenskyj po summitu jasně oddělil dvě věci. Za prvé: okamžité dodávky hotových interceptorů, které mají dorazit „v příštích dnech“. Za druhé: licencovanou výrobu, na níž mají technické týmy začít pracovat „bez odkladu“. První rovina je o přežití příštích týdnů. Druhá o strategické soběstačnosti na roky dopředu.

Trump dal Ukrajině veřejný politický příslib. Zelenskyj ho přijal střízlivě, bez překvapení, a okamžitě přeložil do úkolů pro své týmy. Ptáček promluvil. Teď zbývá postavit továrnu.

Článek „Ptáček mi prozradil, že Ukrajina dostane právo vyrábět Patrioty sama,“ řekl Trump z očí do očí Zelenskému se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Trump povolil, a co zatím ne

Důležité je rozlišovat mezi politickým signálem a hotovou výrobní linkou. Veřejně potvrzený je souhlas s licencí na interceptory PAC-3, nikoli kompletní výroba celé baterie Patriot včetně radaru AN/MPQ-65, velitelského stanoviště a odpalovačů. Zelenskyj 9. července řekl agentuře Reuters, že technické aspekty se ještě musí dojednat a práce má běžet „bez pauz“.

Trump sám na tiskové konferenci přiznal: „Firmu jsme o tom ještě neinformovali.“ Prakticky to znamená, že padl politický souhlas shora a teprve teď se má sepnout trojúhelník vláda USA, výrobce a ukrajinská strana. Kde přesně by výroba měla stát, zveřejněno nebylo. Jisté je jen to, že nejde o hotový průmyslový kontrakt, ale o politické odblokování, které musí dostat technicko-právní podobu.

Současně Bílý dům oznámil, že Lockheed Martin má pracovat na evropském servisním zázemí pro PAC-3. To naznačuje širší posun k evropské industrializaci protibalistické obrany; licence pro Ukrajinu tedy nevisí ve vzduchoprázdnu, ale zapadá do mozaiky, která se skládá od Ankary přes PURL až po alianční závazky.

Proč právě PAC-3 mění rovnováhu

Ne každá střela Patriot je stejná. PAC-2 (ve verzi GEM-T) funguje na principu proximity fuse, vybuchuje v blízkosti cíle a je účinná proti širokému spektru hrozeb od letounů po střely s plochou dráhou letu. PAC-3 je zásadně jiná zbraň: ničí cíl přímým nárazem kinetickou energií, takzvaným principem „hit-to-kill“, a byla specificky navržena proti balistickým střelám.

Rozdíl ilustruje i kapacita odpalovače: vejdou se na něj buď 4 střely PAC-2, nebo 16 střel PAC-3. Podle ukrajinského ministerstva obrany je PAC-3 nejúčinnějším prostředkem proti balistickým hrozbám typu Iskander, Kinžal nebo Zirkon.

A právě tady leží jádro problému. Zelenskyj na NATO Defence Industry Forum 7. července uvedl, že Ukrajina sestřeluje přes 90 % íránských dronů Šáhed a dosahuje vysoké úspěšnosti proti střelám s plochou dráhou letu. Balistika je ale jiná kategorie. Proti Iskanderům nestačí běžná vrstva obrany, potřebujete tu nejvzácnější. A té je akutní nedostatek. Současná globální produkce interceptorů Patriot jednoduše nestačí poptávce.

Dva měsíce: okno zranitelnosti, ne odpočítávání konce války

Trumpova formulace „dva až tři měsíce“ neznamená, že za 60 dnů budou ukrajinské sklady plné hotových PAC-3. Analytická zpráva AP z 10. července to říká bez obalu: výroba jedné střely PAC-3 trvá v amerických podmínkách odhadem 24 měsíců, raketový motor dokonce 30 měsíců. Za dva měsíce se reálně může stihnout licence, dokumentace, školení, zapojení výrobce a první kroky k montážní nebo komponentové kapacitě. Ne plný výstup.

Přesto ta lhůta není prázdná. Jde o politicko-průmyslové okno: dobu, během níž se má politický souhlas překlopit do technických dohod a prvních kontraktů. A právě proto má Moskva motivaci tlačit. Dokud licence nedostane reálnou podobu, dokud se nerozeběhne nový kanál zásobování, Rusko může zkoušet lámat Ukrajinu balistickým terorem, salvami Iskanderů na města a infrastrukturu, kde dnes obrana naráží na nedostatek nejcennějších interceptorů.

Podle vyjádření Vadyma Skibitského pro Financial Times, citovaného dalšími médii, Rusko vyrábí odhadem 60 až 65 střel Iskander-M měsíčně. Každá z nich míří na mezeru v ukrajinské protivzdušné obraně, kterou má licence časem zacelit.

Ukrajina už neumí jen držet obranu

Licence na PAC-3 nepřichází do vakua. Ukrajina v posledních měsících prokázala, že dokáže nejen přijímat západní technologie, ale i plánovat a realizovat strategické operace s měřitelným efektem. Podle analytika Fedorova, citovaného v hodnocení Critical Threats / ISW z 8. července, druhá fáze operace Auchan v červnu 2026 zasáhla 231 ruských dělostřeleckých cílů, z toho 171 zcela zničila. První fáze v létě 2025 údajně omezila ruské mechanizované ofenzivní možnosti na šest měsíců.

Critical Threats výslovně uvádí, že Rusko se ukrajinským hlubokým úderům „z velké části nedokázalo přizpůsobit“. Zelenskyj k tomu dodává, že Ukrajina fakticky odstranila představu bezpečného ruského strategického týlu. Schopnost zasahovat ropná zařízení, letiště a logistiku v hloubce ruského území zvyšuje cenu každého ruského úderu, a licence na PAC-3 má tento tlak doplnit ze strany obrany.

Kdo to zaplatí a kde je Česko

Klíčovým finančním nástrojem je mechanismus PURL (Partnership for Ukraine’s Resilience and Lethality), přes který spojenci koordinovaně nakupují americké zbraně pro Ukrajinu. Podle Bílého domu přes PURL proteklo už přes 5 miliard dolarů; jen v červnu 2026 partneři oznámili asi miliardu dolarů určenou právě na interceptory PAC-3. Británie, Německo, Dánsko a další země přispívají pravidelně.

Česko je v tématu přítomné, ale jinak. Mezinárodně je spojováno především s „českou muniční iniciativou“. V únoru Zelenskyj s prezidentem Pavlem řešil rozvoj programů PURL a SAFE, ale mezi veřejně vyjmenovanými červnovými přispěvateli do PURL Česko uvedeno není. Podle agentury Interfax-Ukraine premiér Babiš 8. července v Ankaře uvedl, že český příspěvek do PURL bude jednorázový paušál, konkrétní částku ale nezveřejnil.

NATO na summitu zároveň potvrdilo pokračování vojenské pomoci Ukrajině v minimálně stejné hladině i pro rok 2027; generální tajemník Rutte mluvil o nejméně 70 miliardách eur ročně. Licence na PAC-3 tedy stojí na širším aliančním závazku, který jí dává reálnější šanci přežít politické cykly.

Balistické okno výhody, které Rusko dosud využívalo, se začíná zavírat. Ne za dva měsíce naráz, ale postupně, a poprvé s vyhlídkou, že Ukrajina nebude jen čekat na dodávky ze Západu, ale časem si nejcennější střely vyrobí sama.

Článek Rusko má 2 měsíce, než se karta obrátí a „utře“. Trump dal Ukrajině licenci na výrobu střel pro Patriot se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Balistický teror jako páka

Ruská strategie posledních měsíců nestojí na průlomu na frontě. Stojí na raketovém teroru proti městům a infrastruktuře. Kombinace desítek balistických střel a stovek dronů za jednu noc má za cíl vyčerpat ukrajinské zásoby protivzdušné munice rychleji, než je spojenci stíhají doplňovat. A funguje to. Agentura Reuters 8. července popsala noc, kdy Ukrajina sestřelila 139 ze 169 dronů, ale žádnou z pěti balistických střel. Nula z pěti. Ne proto, že by systém Patriot nefungoval, ale proto, že v zásobnících nebylo dost interceptorů.

Tady se skrývá ta klíčová výhoda, kterou Rusko dosud využívalo. Nejde o převahu na celé frontě; generální tajemník NATO Mark Rutte před summitem v Ankaře sám řekl, že fronta je „víceméně v patové situaci“. Jde o schopnost beztrestně zasypávat ukrajinská města balistickými raketami s vědomím, že obrana nemá čím odpovědět. Každá vlna útoků ukrajinské zásoby dál tenčí. Každý den bez doplnění interceptorů je den, kdy Moskva diktuje tempo.

Co přesně přichází a co za tím stojí

Po summitu NATO v Ankaře Zelenskyj 9. července oznámil dvě věci. Za prvé: balík interceptorů PAC-3 nejnovější generace dorazí na Ukrajinu „v příštích několika dnech“. Přesný počet kusů veřejně nezazněl a s ohledem na bezpečnost pravděpodobně ani nezazní. Za druhé: s Washingtonem existuje politická dohoda o licenci na výrobu těchto střel přímo na Ukrajině.

Donald Trump v Ankaře licenci veřejně potvrdil a připustil, že část střel může být odeslána okamžitě. Označil Putina za „obtížnou osobnost“ a posunul se od dřívějšího napětí se Zelenským k formulaci o „velmi dobrém“ vztahu. Přímý výrok o tom, že chce Rusko vidět „na kolenou“, veřejně doložený není, ale kroky, které v Ankaře oznámil, mluví jasněji než jakákoli fráze. Licence na výrobu nejpokročilejších protiraketových střel pro zemi, s níž je Rusko ve válce, je tvrdý signál. A Bílý dům k tomu přidal vlastní logiku: obranu Ukrajiny financují hlavně Evropané přes mechanismus PURL, zatímco americký průmysl na tom vydělává. Pro Trumpa je to obchod, který dává smysl.

Proč je PAC-3 tak důležitý

PAC-3 MSE není jen vylepšená verze starší střely. Je to interceptor postavený na principu přímého kinetického zásahu (hit-to-kill). Žádná tříštivá hlavice, žádný výbuch v blízkosti cíle. Střela musí trefit raketu přímo. Podle U.S. Army má oproti předchozím variantám vyšší dosah, větší výšku zásahu, silnější motor a lepší manévrovatelnost. Americká armáda u ní výslovně uvádí schopnost ničit taktické balistické střely, řízené střely, hypersonické hrozby i letouny.

Právě proto je pro Ukrajinu nenahraditelná. Drony a střely s plochou dráhou letu zvládá srážet i jinými systémy. Ale proti balistickým raketám, které letí po strmé trajektorii obrovskou rychlostí, je PAC-3 jedním z mála nástrojů, které reálně fungují.

Evropský rozměr: víc než jednorázová zásilka

Ankarský summit nepřinesl jen americký balík pro Ukrajinu. 7. července Polsko oznámilo dohodu s USA, Nizozemskem, Německem a Švédskem o servisování střel PAC-3 přímo v Evropě. To je zásadní posun. Dosud musela munice na údržbu a opravy putovat přes Atlantik. Evropská servisní infrastruktura zkracuje logistickou smyčku a zvyšuje dostupnost interceptorů pro všechny spojence, kteří Patrioty provozují, Ukrajinu nevyjímaje.

Nizozemsko se navíc bilaterálně zavázalo poskytnout Ukrajině vojenskou podporu za devět miliard eur do roku 2029. Zelenskyj před summitem jednal i s Francií, Německem a Švédskem. Vzniká tak celá síť kolem systému Patriot, která přesahuje jednorázové dodávky.

Česko se do řetězce PAC-3 veřejně nezapojilo. Premiér Babiš v Ankaře oznámil navýšení obranného rozpočtu o 36 miliard korun s cílem dosáhnout dvou procent HDP a zdůraznil obranu proti balistickým střelám, ale zároveň uvedl, že Česko nepřispěje do společného balíku sedmdesáti miliard eur pro Ukrajinu. Praha nicméně v Ankaře úplně stranou nestála, na Defence Industry Forum se připojila k projektu vývoje generické 155mm munice pro NATO.

Od dodávky k výrobě: co to znamená pro Rusko

Okamžitá zásilka PAC-3 sama o sobě válku neobrátí. Ale mění pravidla hry v jedné konkrétní disciplíně. Rusko dosud počítalo s tím, že tempo jeho raketových útoků převýší tempo západních dodávek. Že zásobníky Patriotů vyčerpá dřív, než je spojenci stihnou naplnit. Kombinace okamžité dodávky, evropského servisu a výhledové licenční výroby tento kalkul narušuje.

Licenční výroba na Ukrajině ovšem není otázka týdnů. Politická dohoda je první krok, ale za ní stojí transfer dokumentace, certifikace výrobních linek, zajištění komponent a celý dodavatelský řetězec. I americká armáda teprve letos zrychluje vlastní produkci PAC-3 MSE přes nový miliardový kontrakt. Krátkodobě zůstane Ukrajina závislá na dodávkách ze západních zásob. Dlouhodobě ale směřuje k něčemu, co Moskva nechce vidět: k protivníkovi, který si klíčovou protiraketovou munici vyrábí sám.

Rusko posledních měsíců sázelo na jedinou kartu, balistický teror proti bezbranným městům. Teď se ta karta začíná obracet.

Článek Rusko ztrácí klíčovou výhodu, Trump ho chce vidět na kolenou. Dodá Ukrajině střely do Patriotů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč Kyjev mluví o spáse

Patriot je dnes pro Ukrajinu nenahraditelný. Je to jediný systém v jejím arzenálu, který spolehlivě zachytává ruské balistické rakety, tedy nejnebezpečnější typ útoku, proti němuž jiné prostředky protivzdušné obrany nestačí. A právě interceptory pro Patriot Kyjevu zoufale chybí.

Zelenskyj to v dubnu 2026 popsal bez diplomatických obálek: nedostatek střel Patriot „už nemůže být horší“. Začátkem června doplnil, že Rusko je schopné vyrábět kolem 120 balistických raket měsíčně, zatímco dosavadní objemy i rychlost dodávek interceptorů na ukrajinskou stranu prostě nestačí. Kontext těch slov je přitom ještě drsnější. Podle poradce prezidenta Dmytra Lytvyna, jehož komentář pro The New York Times převzala LIGA.net, dostala Ukrajina za celou dobu plnohodnotné války dohromady přibližně 600 střel Patriot. Nový kontrakt s Německem tedy odpovídá zhruba celému dosavadnímu přídělu. Jedinou smlouvou.

Co přesně Německo vyrábí a jak to vzniklo

Střely, o které jde, nesou označení GEM-T (Guidance Enhanced Missile). Podle oficiální stránky Raytheonu slouží k ničení taktických balistických raket, střel s plochou dráhou letu i letadel. Nejde tedy o útočné zbraně mířící na ruské území, ale o obranné interceptory, které mají sestřelovat to, co Rusko posílá na ukrajinská města a infrastrukturu.

Průmyslový základ pro německou výrobu se budoval postupně. Už v lednu 2024 agentura NSPA v rámci německé iniciativy ESSI zadala konsorciu COMLOG, společnému podniku firem MBDA Deutschland a RTX/Raytheon, zakázku na až 1 000 střel GEM-T. MBDA tehdy výslovně uvedla, že jde o jedinou spolupráci tohoto typu mimo USA. V červnu 2024 šéf MBDA Deutschland potvrdil, že finální montáž probíhá v bavorském Schrobenhausenu a že do výroby jsou zapojeny evropské subdodávky.

Zelenskyj v červnovém rozhovoru řekl, že dřívější americké odpovědi na otázku licencí byly vyhýbavé a že první pozitivní signál dostal až při posledním setkání s Donaldem Trumpem. Ještě 17. června jeho kancelář uváděla, že práce na získání licencí z USA pokračuje. O pět dní později už Zelenskyj mluvil o hotové věci: licence předány, výroba běží, kontrakt podepsán.

Přesný právní dokument licence veřejně dohledatelný není. Co je ale dohledatelné, je výrobní linka, průmyslová spolupráce a dubnová německo-ukrajinská strategická deklarace, která kontrakt na dodávku střel GEM-T pro Patriot výslovně jmenuje.

Proč nestačilo čekat na americké továrny

Odpověď je v číslech. Zelenskyj uvedl, že americký průmysl vyrábí kolem 700 střel Patriot ročně, tedy zhruba 60 až 65 kusů měsíčně. To by samo o sobě nemuselo znít špatně, jenže o tyto střely nesoutěží jen Ukrajina.

Podle prezidentského týmu padlo v prvních 24 až 36 hodinách konfliktu na Blízkém východě přes 800 střel Patriot. Osm set za den a půl, zatímco celá americká roční produkce je 700. Světové zásoby se pálí rychleji, než je lze nahrazovat. A Německo samo muselo v srpnu 2024 přes NSPA objednat doplnění vlastních zásob poté, co část darovalo Ukrajině; kontrakt za 478 milionů dolarů spolufinancovaly Dánsko, Nizozemsko a Norsko.

Evropská výrobní linka proto není jen gesto solidarity. Je to průmyslová nutnost:

• Menší závislost na amerických skladech – Evropa si buduje vlastní kapacitu pro nejcitlivější vrstvu protivzdušné obrany.
• Snížení napětí mezi pomocí Ukrajině a stavem zásob NATO – státy nemusí volit mezi darováním a vlastní bezpečností.
• Precedent pro širší evropskou výrobu – zakázka NSPA/ESSI počítá s dodávkami pro více evropských armád, nejen pro Ukrajinu.

Česká republika je v iniciativě ESSI také, byť v jiné roli; české ministerstvo obrany vede podskupinu pro pasivní senzory a pro vlastní protivzdušnou obranu používá systém SPYDER CZ, nikoli Patriot. Německý průmyslový rozjezd ale posiluje celou evropskou architekturu protivzdušné obrany, z níž těží i střední Evropa.

Kdy střely dorazí a co změní

Přesný dodací harmonogram zveřejněn nebyl. MBDA v červnu 2024 mluvila o prvních střelách „do tří let“. Zelenskyj v červnovém rozhovoru naznačil, že hotové výrobky se očekávají ještě v roce 2026 nebo na začátku roku 2027. Vedle toho běží i kratší průběžné dodávky; už v březnu 2026 Ukrajina obdržela německou část balíku 35 střel PAC-3 slíbených po jednání ve formátu Ramstein.

Šest set interceptorů samo o sobě válku neukončí. Při ruské produkci 120 balistických raket měsíčně to není zásoba na roky. Ale je to něco zásadně jiného než dosavadní model, kdy Kyjev čekal na to, co mu kdo pošle ze svých tenčících se skladů. Poprvé existuje evropský průmyslový zdroj, který může interceptory pro Patriot vyrábět kontinuálně, a poprvé má Ukrajina kontrakt, který svým objemem odpovídá všemu, co dostala za tři roky války najednou.

Ruská balistika měla být posledním argumentem Kremlu. Teď proti ní roste továrna v Bavorsku.

Článek Spása pro Ukrajinu: Německo získalo licenci na výrobu střel pro Patriot. Proti Rusku jich dodá rovných 600 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně je ta „stará matematika“

Žádný jediný zastaralý vzorec. Veřejně dohledatelné technické podklady, včetně patentů z let 1972 a 1982, ukazují na rodinu naváděcích metod souhrnně označovaných jako proportional navigation (PRONAV). Princip je elegantně prostý: střela sleduje úhlovou rychlost zorné linie ke svému cíli a svůj kurz koriguje úměrně této rychlosti. Pokud úhlová rychlost klesne k nule, střela a cíl se potkají.

U Patriotu se konkrétně objevují:

• Augmented proportional navigation – rozšířená varianta, která do korekce zahrnuje i odhad zrychlení cíle.
• Third order predictive scheme – prediktivní model třetího řádu, který zpřesňuje odhad budoucí polohy.
• LOS smoothing a noise comparison – vyhlazování dat zorné linie a porovnávání šumu mezi pozemním radarem a palubními senzory střely v režimu TVM (Track via Missile).

Nic z toho není analogový trik z doby děrných štítků. Je to kinematika interceptu, která platí stejně dnes jako v roce 1974, kdy byl program SAM-D přesměrován na technologii TVM.

Kde se Patriot skutečně změnil

Program Patriot dostal své jméno v květnu 1976, první prapor americká armáda aktivovala v květnu 1982. Od té doby prošel systém čtyřmi zásadními generacemi střel: PAC-1 (1986), PAC-2 (1988), PAC-3 (přelom tisíciletí) a PAC-3 MSE (plná sériová výroba 2018). A právě tady je vidět, kam šly peníze a inženýrské hodiny.

PAC-2 stále ničí cíl tříštivou hlavicí odpálenou v blízkosti; střela letí podle pokynů pozemního radaru a v terminální fázi přepíná na TVM data. PAC-3 je úplně jiná konstrukce: hit-to-kill, tedy přímý náraz bez bojové hlavice, s aktivním Ka-pásmovým vyhledávačem, který v posledních sekundách letu řídí střelu autonomně. PAC-3 MSE přidává větší dvoupulsní motor, rozšířený dosah a (podle tiskové zprávy Lockheed Martin z července 2025) průběžné aktualizace softwaru a nové algoritmy vyhledávače.

Modernizovaly se i „mozky“ systému. Engagement Control Station dostala nové počítače a software, baterie se propojují přes IBCS (Integrated Battle Command System) a na obzoru je radar LTAMDS s plným 360° pokrytím, oproti starším AN/MPQ-53 a AN/MPQ-65, které pokrývají jen omezený sektor.

Proč stará rovnice přežívá

Odpověď je pragmatická. Proportional navigation je výpočetně úsporná, robustní vůči šumu senzorů, hluboce provázaná s certifikační a testovací historií a především fyzikálně správná. Interceptní geometrie se za půl století nezměnila: stále jde o co nejrychlejší odhad zorné linie, uzavírací rychlosti a bodu střetu.

Armáda proto neinvestuje do přepisování základního naváděcího zákona, ale do toho, co do něj vstupuje a co z něj vystupuje. Lepší radar dodá přesnější track. Síťování přes IBCS umožní sdílet data mezi bateriemi. Aktivní vyhledávač PAC-3 MSE v posledních sekundách pracuje s vlastními daty, nezávisle na pozemní stanici. Patent z roku 2005 dokládá, že i samotná proportional navigation se dál vylepšuje, třeba o měření úhlového zrychlení. Evoluce, ne revoluce.

Skutečné limity Patriotu v roce 2025

Problém systému Patriot není „starý vzorec“. Podle CSIS a CRS jsou reálné limity jinde:

• Sektorový radar – starší verze nepokrývají 360°, což vytváří mrtvé úhly.
• Omezený počet baterií – Ukrajina nemá dost systémů na trvalou ochranu celého území.
• Zásoby interceptorů – PAC-3 MSE stojí řádově desítky milionů korun za kus, výroba nestíhá poptávku.
• Adaptace protivníka – analytici RUSI upozorňují, že Rusko u Iskanderů mění trajektorie a pravděpodobně nasazuje lepší klamné cíle, což komplikuje diskriminaci v koncové fázi.

Data z Ukrajiny jsou navíc diskontinuální: v jednom útoku může Patriot dosáhnout vysoké úspěšnosti, v jiném nulové. Záleží na tom, zda bylo napadené místo vůbec uvnitř chráněného prostoru baterie, kolik střel letělo současně a jaký profil letu protivník zvolil.

Srovnání s konkurencí

Izraelský Iron Dome pracuje s aktivním radarem na palubě střely a s velitelským datalinkem, ale jeho klíčová inovace je jinde: systém řízení palby selektivně odpaluje jen na cíle, jejichž odhadovaná trajektorie míří do bráněné zóny. Ruský S-400 je misijně srovnatelný, ovšem podle CSIS jeho hlavní střely v protibalistické vrstvě nepoužívají hit-to-kill jako PAC-3. Patriot tak zůstává jedním z mála operačně nasazených systémů, kde koncová fáze spoléhá na přímý kinetický zásah, a právě tam je kvalita naváděcí matematiky kritická.

V protivzdušné obraně může být osvědčená matematika výhodou, ne handicapem. Rozhodující není stáří rovnice, ale přesnost dat, která do ní vstupují. A ta se u Patriotu mění s každou další aktualizací vyhledávače, radaru a softwaru.

Článek Americký MIM-104 Patriot: obránce nebe, který pro výpočet dráhy raket používá matematiku starou 50 let se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ekonomika, která mění pravidla hry

Celý projekt stojí na jednom čísle. Podle amerických rozpočtových dokumentů pro fiskální rok 2025 vychází jedna střela PAC-3 MSE, interceptor systému Patriot, na přibližně 4,19 milionu dolarů. Proti balistickému cíli se běžně odpalují dvě až tři najednou, aby se zvýšila pravděpodobnost zásahu. Jeden úspěšný zásah tak stojí řádově 8,4 až 12,6 milionu dolarů, a to bez započtení ceny radaru, odpalovacích vozidel a celé baterie.

Fire Point cílí pod milion dolarů za zásah. Pokud by se to podařilo, jde o osminásobné až třináctinásobné zlevnění. V praxi to znamená, že obránce si může dovolit střílet častěji, na více cílů a bez strachu, že mu dojdou zásoby dřív než útočníkovi rakety.

Co Fire Point má, a co mu chybí

Firma nevstupuje do hry s prázdnýma rukama. FP-7 je balistická střela s doletem kolem 300 kilometrů, která už absolvovala letové zkoušky a blíží se prvnímu vojenskému nasazení. Větší FP-9 míří do testovací fáze. Měsíční exportní kapacita dlouhodosahových dronů dosahuje 2 500 kusů, střela s plochou dráhou letu Flamingo se vyrábí za zhruba 600 tisíc eur za kus. Fire Point má výrobní měřítko.

Co nemá:

• Radar schopný detekovat a sledovat balistický cíl s přesností potřebnou pro navedení interceptoru.
• Koncovou naváděcí hlavici, která střelu dovede k cíli v posledních sekundách letu.
• Velitelský a komunikační systém (C2) propojující senzory, odpalovací rampy a datové linky.

Právě proto hledá evropské partnery. Jména nezveřejnil, ale okruh je čitelný: Thales dodává radar Ground Fire a C2 pro systém SAMP/T NG, Saab nabízí radary Giraffe 4A schopné poskytovat data pro navedení střely, HENSOLDT je klíčový evropský hráč v radarové a systémové integraci. Veřejně potvrzená je zatím jen dohoda se španělskou skupinou Sener, podepsaná 18. března 2026 za přítomnosti Volodymyra Zelenského.

Dánská stopa a výrobní zázemí v NATO

V březnu 2026 dánské ministerstvo průmyslu oznámilo, že Fire Point zřizuje u základny Skrydstrup výrobu tuhého raketového paliva, klíčové komponenty pro balistické střely. Je to první případ, kdy ukrajinská obranná firma zakládá výrobní kapacitu v Dánsku. Stát na urychlení tohoto typu spolupráce vyčlenil 500 milionů dánských korun. Závod má naběhnout později v roce 2026 a čeká na poslední dvě povolení.

Strategický smysl je zřejmý: výroba na území NATO je mimo dosah ruských úderů. Zároveň to ukotvuje Fire Point v evropském obranném ekosystému způsobem, který pouhý export z Ukrajiny neumožňuje.

Evropa už alternativy má, ale nestačí

Fire Point nevstupuje do vakua. Evropská referenční anti-balistická architektura existuje: SAMP/T se střelami Aster 30 B1 pokrývá obranu proti balistickým raketám krátkého doletu, připravovaná verze B1NT má rozšířit schopnosti proti střednědobým balistickým a hypersonickým hrozbám. Dánsko si právě v prvním čtvrtletí 2026 objednalo SAMP/T NG od konsorcia MBDA a Thales.

Často zmiňovaný IRIS-T SLM je jiná kategorie: oficiálně je profilovaný proti letadlům, střelám s plochou dráhou letu a dronům, nikoli jako plnohodnotná anti-balistická vrstva.

Fire Point by podle nás mohl zapadnout jako levnější doplňková vrstva pod SAMP/T: systém, který nepotřebuje nahradit celý Patriot ani celý Aster, ale nabídne ekonomicky udržitelnou obranu proti masovějším balistickým salvám. Pokud ovšem zvládne integraci a prokáže zásah.

Český kontext: sbírka ano, státní účast ne

Českým čtenářům může Fire Point připomínat iniciativu Dárek pro Putina, která v listopadu 2025 vybrala 12,5 milionu korun na dvě střely Flamingo pojmenované DANA 1 a DANA 2. Šlo ale o občanskou sbírku, nikoli o státní zakázku. Nenašli jsme žádné oznámení o české vládní nebo průmyslové účasti na novém anti-balistickém projektu.

Skutečný průlom Fire Pointu nespočívá v tom, že by parametrově dorovnal Patriot. Spočívá v pokusu rozbít ekonomiku protivzdušné obrany: méně americké závislosti, více evropských senzorů a interceptor, který si obránce může dovolit odpálit víckrát, než útočník vyrobí další raketu. Jestli se to podaří, ukáže konec roku 2027.

Článek Ukrajinci překvapují největší armády světa. Vyvíjí levnou alternativu Patriotu, zničení balistické rakety zvládne za zlomek ceny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na 1 raketu už jenom 1 protistřela

Kritický nedostatek vhodných střel pro systémy Patriot znamená, že nedokáží Ukrajině zajistit dostatečnou ochranu před ruskými balistickými útoky, shoduje se Defence-Ua. Nejenom počet zásahů Kyjeva tak stoupá. Ukrajinci totiž nemohou vysílat proti ruským balistickým raketám dostatečný počet interceptorů. Člen obsluhy na videu (níže) uvádí, že se museli uchýlit k taktice, kdy na útočící raketu pošlou protistřelu pouze jedinou.

iZdroj fotografie: Uživatel Boevaya mashina/ Creative Commons / CC BY-SA

To však není doporučený postup. Wikipedia uvádí, že v běžných podmínkách jsou proti balistické raketě posílány dvě protistřely PAC-3, což má zajistit akceptovatelnou míru zničení zbraně, aby protiraketovou obranou téměř nic z protivníkova z útoku neprošlo. Pro Ukrajinu to znamená, že sice dokáže celou řadu ruských raket zničit, ale rozhodně ne tolik, aby nebyly způsobené škody tak vysoké. Armádní Zpravodaj se domnívá, že pokud nebude mít dostatek protistřel, bude škod způsobených ruskými útoky přibývat.

Improvizace je lepší než žádné střely

Taktika jedné střely je podle všeho lepší, než se držet zavedených pravidel. Ačkoliv jsou přesné údaje neveřejné a záleží na typu použité rakety i protistřely, obecně platí že, pravděpodobnost sestřelení rakety jednou protistřelou je zhruba 60 až 70 %, kdežto dvěma kolem 90 %. Pokud má tedy Ukrajina k dispozici jen 100 protistřel a míří na ni 100 raket, je lepší na každou poslat jednu protistřelu, protože jich pak projde jen asi 35. Pokud by ale na 50 raket poslala na každou po dvou a zbývajících 50 by nechala zcela volně, cíl by zasáhlo 55 ruských raket.

Krize, jakou Rusové nezažili. Ukrajinci je ženou tak svižně, že přitlačili na skrytou mobilizaci, aby se jim fronta nesesypala

Hlavním nebezpečím pro Ukrajinu ze strany Ruska jsou balistické rakety 9M723 Iskander-M ze systému 9K720 Iskander. Wikipedia uvádí, že zasahují do vzdálenosti 500 km a mají hlavici o hmotnosti 480 kilogramů. Ruští konstruktéři navíc měli rakety upravit tak, aby je systém Patriot dokázal zničit s nižší pravděpodobností. Mohou odhazovat klamné cíle, a také jsou schopné drobných manévrů. Pro Ukrajinu jsou tak ještě nebezpečnější než v minulosti.

Nasazení MIM-104 Patriot na Ukrajině

Článek Rusové udeří na Kyjev tvrději než kdy dříve. Ukrajinci se museli vzdát zajeté doktríny a nemají řešení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci našli části Orešniku po útoku na Lvov

Orešnik je balistická střela středního doletu (IRBM) s údajným doletem 5 500 km, což znamená, že z Ruska pokrývá s přehledem celou Evropu. V rámci spolupráce byla umístěna i v Bělorusku, což má hlavně psychologický efekt, a zřejmě to má také zkrátit dobu jejího letu, i když nejspíše nepatrně, ale možná je i diverzifikace odvetných úderů při ozbrojeném konfliktu.

Tradiční odběratel zbraní zasazuje Rusku opakovanou ránu. Připravil ho o desítky miliard v jediné zakázce

Vyvinuta byla z rakety RS-26 Rubež, uvádí Wikipedia, která zastarává a má oproti ní o něco horší vlastnosti. Její rychlost je přes Mach 10, kvůli čemuž není v Evropě proti Orešniku obranu. Kupříkladu MIM-104 Patriot, který se velmi osvědčil na Ukrajině i proti „nesestřelitelné“ střele Kinžal, jak Rusko tvrdilo, toho ani přes své kvality schopen není.

Umět by to nicméně měl Arrow-3 kupovaný Německem nebo námořní systémy Aegis, které provozuje německé, španělské a norské námořnictvo, potvrzuje Wikipedia. Vzhledem ke svému určení má nosit jaderné hlavice v počtu až 6 kusů, takže může během jediného letu zaútočit na několik cílů. Ukrajinští analytici nicméně připouští i možnost hlavic konvenčních.

Video: ukrajinský MiG-29 se přiblížil až moc blízko. Ruský soupeř ho sestřelil svou nejlepší střelou

S těmi měl totiž Orešnik zasáhnout 08. ledna 2026 ukrajinský Lvov ležící na západě země, jenom asi 60 km od polských hranic. Není překvapením, že proti tomu protivzdušná obrana nemohla nic dělat, ale nejspíše z toho bude i prospěch. Služba bezpečnosti Ukrajiny totiž nalezla různé trosky balistické rakety Orešnik, které předala k prozkoumání technikům.

Získat se podařilo různé části, kupříkladu stabilizační a naváděcí jednotku (v podstatě „mozek“ rakety), některé díly z motoru, fragmenty naváděcího systému, nebo trysky z platformy separační jednotky. I maličkost může přitom prozradit, z čeho je raketa vyrobena a jaké podniky se podílí na její výrobě. Ty pak budou moci Ukrajinci lokalizovat a napadnout, ale současně informace mohou pomoci s vylepšením PVO západním zemím.

Video: nejsilnější válečná loď světa provedla rychlý útok a byl konec. Putin sleduje, jak mu Američané likvidují stínovou flotilu

Již dříve přitom běloruský prezident odhalil, jak raketa Orešnik vypadá, a analytikům se koncem prosince 2025 podařilo zjistit jeho pravděpodobnou polohu v Bělorusku, ačkoliv je umístěn také v Rusku. Ukrajinci mimochodem 1 ze 3 raket zničili již ve fázi testování, a později z toho ukázali záběry. Obávaná ruská superzbraň tak pomalu přestává být velkou neznámou.

Článek Co Rusové skrývali, bude brzo NATO vědět. Ukrajinci dostali možnost podívat se pod pokličku rakety Orešnik se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Poprvé byl Patriot prověřen v Perském zálivu

MIM-104 Patriot je zbraň zavedená do výzbroje v roce 1984, uvádí Wikipedia, a prvním opravdovým testem prošla za války v Perském Zálivu, kde sloužila k ochraně proti iráckým střelám Scud. Tehdy se ale ukázalo, že sice nějaké schopnosti má, ale rozhodně není perfektní. VeteransBreakfastClub upozorňuje, že se deklarovaná skvělá přesnost často neprokázala, a jeden Scud 25. února 1991 například zasáhl 14. oddíl proviantních mistrů.

Ukrajina prakticky vymazala ruské speciální jednotky SPECNAZ. Tajný dokument tvrdí, že utrpěly nejméně 95% ztráty

I na základě zkušeností z těchto střetů byl Patriot upraven a objevily se střely PAC-2, později i PAC-3, zajištující lepší schopnosti hlavně proti balistickým raketám. I k jejich zlepšení jsou však třeba data z reálných bojů. To se daří hlavně na Ukrajině, kde za sebou mají mít Patrioty údajně již přes tisícovku zásahů. Je pochopitelné, že všechna data z akcí putují k výrobci Lockheed Martin s cílem upravit software a nastavení systému tak, aby reagoval ještě lépe.

iZdroj fotografie: Uživatel Boevaya mashina/ Creative Commons / CC BY-SA

Bez nadsázky je dle redakce Armádního Zpravodaje možné tvrdit, že pokud jde o zkoušení v reálném prostředí, nikdo nepřispěl k jeho vylepení tak jako Ukrajina za poslední roky. Ta totiž s jeho pomocí odráží i jedny z nejlepších zbraní v ruské výzbroji, proti nimž je velmi účinný. Sic se mohou projevovat i jeho slabiny, ale krom nedostatku střel jich moc není.

MIM-104 Patriot zvládne Iskander i Kinzhal

Systém musel v posledních letech čelit řadě vyspělých zbraní. Mezi nimi i řízeným střelým jako Ch-101 nebo Kalibr, i když mnohem obtížnější jsou balistické rakety jako 9K720 Iskander. ArmyRecognition ji popisuje jako taktickou zbraň s dosahem až 500 kilometrů odpalovanou z mobilního podvozku. Pod označením Ch-47M2 Kinzhal je pak upravená verze odpalována z letadel, uvádí MissileTreat, přičemž ji Rusko rádo označuje za hypersonickou – sice má rychlost až Mach 6, ale té dosahuje snad naprostá většina balistických raket.

Video: Ruský Iskander pokropil kazetovou municí výcvikové středisko. Jediným úderem eliminoval 200 vojáků

MIM-104 Patriot s těmito zbraněmi podle všeho nemá problém. Jeho radar AN/MPQ-65A typu AESA je dokáže zachytit a následně proti nim vypálit střelu, nebo častěji střely, aby je zneškodnil. Třeba PAC-3 MSE je schopná vzdušné cíle zasáhnout na vzdálenost 120 kilometrů, balistické pak na 60 kilometrů. Má aktivní radarový naváděcí systém, díky němuž nepotřebuje žádnou hlavici, neboť cíl zničí přímým nárazem, a to i když letí vysokou rychlostí.

Článek Ukrajina výrazně zlepšila schopnosti systémů Patriot více než kdokoliv jiný za desítky let. Kdysi je přitom pokořil Irák se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

5 baterií Patriotů je tvořeno desítkami vozidel

MIM-104 je jedním z nejschopnějších systémů protivzdušné obrany na světě, a dle Wikipedia dokáže likvidovat rozličné vzdušné cíle – letadla, vrtulníky a velké drony až na 180 km, zatímco balistické rakety na zhruba 75 km. Armádní Zpravodaj také upozorňoval, že na Ukrajině zničil hypersonický Kinžal, ačkoliv Rusko tvrdilo, že to není možné.

Tradiční spojenec od Kavkazu se „nemístně“ postavil proti Rusku. Jeho propagandisté hned hrozí válkou a označuje ho za základnu NATO

Jeho velkou nevýhodou ovšem je, že je až příliš drahý a produkce velmi nízká, což platí také o střelách, které odpaluje – ukrajinská armáda je proto musí šetřit na obzvláště cenné cíle, které nemůže sestřelit žádným jiným způsobem. Armádní Zpravodaj nicméně poukazoval na střelu SkyCeptor od izraelského výrobce, která má mít lepší vlastnosti než všechny americké PAC, a ještě být produkovatelná ve vyšších počtech, ale není jasné, kdy bude nasazena.

Na světě přitom existuje jenom něco málo přes 1 100 odpalovacích vozidel Patriotu, z čehož mají skoro pětistovku Spojené státy americké. Zbytek je potom v držení 18 zemí po celém světě, výhradně evropských – a konkrétně Německo jich dodalo na Ukrajinu nejvíce ze všech, jedná se o pět baterií, kdy se jedna skládá z cca 8 odpalovacích vozidel, a pak pochopitelně radaru a velitelského vozidla, bez nichž by byla samotná k ničemu.

Češi se opět semknuli a díky sbírce koupili Ukrajině 6 houfnic D-30 za skoro 60 milionů korun. Střílí až 12 ran za minutu až na 22 km

„V posledních dnech jsme se dohodli, že na Ukrajinu dodáme nové systémy Patriot z evropského kontinentu a z celé Evropy, a že tyto systémy následně nahradí Spojené státy. Koneckonců si musíme udržet i vlastní obranné schopnosti,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz, který v poslední době stupňuje tlak na Rusko, aby ho přiměl jednat.

Nejméně dvě baterie systému by přitom mělo dodat samotné Německo, zbylé tři potom jiné země, ale o které jde, nebylo odhaleno – dříve padly zmínky, že by se mohlo zapojit Řecko, ale může to být také Nizozemsko nebo Švédsko, event. Rumunsko, Španělsko a Polsko, ale zejména země blízko Ruska si je nechávají pro případ odrážení střel.

Článek Jak si Rusko poradí teď? Ukrajina dostane 5 baterií MIM-104 Patriot, půjde možná o desítky odpalovacích vozidel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od dodávky dělí Ukrajinu už jenom pár dní

MIM-104 Patriot patří k nejvyspělejším systémům protivzdušné obrany na světě, a je de facto tím nejlepším v americké výzbroji – má sice ještě THAAD, který je lepší proti balistickým raketám, ale oproti němu je komplexnější. Wikipedia potvrzuje, že zasahuje cíle do vzdálenosti až 160 km, přičemž si poradí i s hypersonickými střelami.

Francie chce vyvinout stíhačku 6. generace úplně sama. Je to obrovská výzva, do společného projetu FCAS „hází vidle“

Armádní Zpravodaj upozorňoval, že dokáže sestřelit například ruské balistické rakety Kinžal, i když to Rusko označovalo za nemožné. Jednu baterii MIM-104 Patriot přitom obvykle tvoří až osm odpalovacích stanovišť, která doplňuje stanoviště velitelské, a pak samozřejmě radary. Je sice pravdou, že se některé části nejspíše ruské armádě už také podařilo zničit, ale případů není mnoho. V červnu to měla být celá baterie Patriotu, ale zřejmě šlo o maketu.

Ukrajina žádá o další systémy PVO opakovaně, zejména o MIM-104 Patriot, protože je velmi účinný. Jedná se však o nedostatkovou zbraň, jejíž výroba je pomalá. I přesto ale Donald Trump už před cca týdnem oznámil, že její dodání na obranu proti Rusku důrazně zváží, a německý ministr obrany Boris Pistorius po jednání s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem oznámil, že je Německo blízko dodání dvou systémů Patriot na Ukrajinu.

Záběry ukazují, jak operátor zaútočil velmi netradiční zbraní – dronem s granátometem – na ruského vojáka

Řádově by se mělo jednat o dny nebo týdny, ale ještě je však třeba dohodnout podrobnosti, a to včetně počtu odpalovacích zařízení a raket, které mají být dodány. Německo by potom mělo koupit systémy nové, aby v budoucnu vyplnilo díru, která mu takto v obraně vznikne. Jestliže k dodání na Ukrajinu dojde, půjde již o 4. a 5. baterii z Německa, které tak bude jejich největším dodavatelem (předběhne i Ameriku, která však musí transport vždy schválit).

Článek Amerika přitvrdila. Schválila pro Ukrajinu své nejsilnější systémy PVO, proti nimž Rusko neumí bojovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nedostatek Patriotů i protistřel dodání komplikuje

Systémů protivzdušné obrany MIM-104 Patriot je velmi omezené množství. Podle Wikipedie bylo dodnes postaveno přes 1 100 odpalovacích vozidel, z nichž má necelých 500 americká armáda, a více než 250 jich bylo exportováno do 18 zemí – v Evropě je to třeba Německo. Ale nedostatkové jsou také rakety do nich, vzniklo jich jenom přes 10 000 kusů.

Americké tanky Abrams dostanou oficiální protidronové klece. Zřejmě se budou lišit od těch, které testují jinde

Vzdušné cíle přitom dokáže běžně ničit do vzdálenosti 100 km, balistické pak na 30 km, ale dosah nejlepší střely, tedy PAC-3, je až 160 km. Nedostatek střel zkouší inženýři řešit různě; kromě navýšení výroby těch současných je to též využívání jiných, třeba izraelských SkyCeptor, které jsou levnější a rovněž velmi efektivní, a lze je vyrábět rychleji.

Na Ukrajině sklízí MIM-104 Patriot mnoho úspěchů, mj. sestřeluje i hypersonické balistické rakety Ch-47M2 Kinžal, které ruský režim označoval za nesestřelitelné. Donald Trump sdělil, že o systém Ukrajinci požádali, a že jde o něco, co musí velmi zvážit. Jak již redakce Armádního Zpravodaje zmínila, je nedostatkový, navíc hodně drahý, a ještě to znamená, že budou mít Spojené státy nebo některý ze spojenců díru v protivzdušné obraně.

Obří úspěch pro Gripen, další kupec mu dal přednost před Rafale a F-16. Chce hned desítky kusů, smlouva je jistá

Závažnost situace na Ukrajině však chápe a chce jí pomoci více než dříve, kdy se často přikláněl na stranu ruského prezidenta. Armádní Zpravodaj je ale názoru, že Rusko nesmí jednoznačně vyhrát, i když ani prohrát, jelikož je nevyzpytatelné. Totéž nicméně platí pro Ukrajinu, která nesmí přijít o svá území, a už vůbec nelze přistoupit na nesmyslné ruské požadavky.

Článek Putin si zahrává, Trump s ním ztrácí trpělivost. Chce na Ukrajinu vyslat Patrioty a ukázat mu, že za ní Amerika stojí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Praxe prokázala zranitelnost Kinžalu

Kinžal (česky „dýka“) je ruská hypersonická balistická střela odpalovaná ze vzduchu, konkrétně z letounů MiG-31K nebo Tu-22M3. Poprvé byla veřejně představena v roce 2018 a do výzbroje ruské armádě vstoupila o rok později. Vychází z upravené balistické střely Iskander, přičemž dosahuje rychlosti až Mach 10 (tedy desetinásobku rychlosti zvuku) a má dosah asi 2 000 km. Nést může konvenční 480kg, uvádí MissileThreat, ale také jadernou.

Video: první potvrzené zničení íránského letounu F-5, který na ranveji doslova explodoval, když měl startovat k misi

Díky své vysoké rychlosti a manévrovatelnosti je Kinžal obtížně zachytitelný systémy PVO, ale redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala, že to ve válce na Ukrajině několikrát zvládl americký MIM-104 Patriot, a vybrala i několik dalších systémů, které by toho měly být schopné, i když nedošlo k jejich otestování v praxi. Slouží přitom k zasahování vysoce chráněných cílů, například letišť, skladů nebo námořních lodí, ale i dalších objektů.

Ukrajinské letectvo 15. června 2025 uvedlo, že odráželo útok 167 vzdušných cílů, z čehož byla většina dronů, a krom jiného i dvě hypersonické střely Kinžal. Ty se přitom podařilo sestřelit, a i když neupřesnilo čím, redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že právě Patriotem. Jak je to možné, když je tak rychlá a údajně vysoce manévrovatelná? Nejspíše jde o propagandu, jelikož ji střely systému PVO ničí tak, že jí letí naproti a narazí do ní.

Analýza, která vyráží dech: Rusko vyrobí překvapivě až 300 tanků T-90M ročně. A to jich mělo zvládnout sotva pár desítek

Armádní Zpravodaj už v květnu 2023 upozorňoval, že je produkce Kinžalů velmi nízká. Tehdy se pohybovala v řádech desítek měsíčně, a dle RBC ukrajinská rozvědka v květnu 2025 odhadla, že by měla být zvýšena asi 1,5krát, ale přesné číslo neuvedla. Na druhou stranu je jasné, že kdyby jich Rusko mělo hodně, používalo by je častěji – minimálně k odvetnému útoku na Kyjev, který ale čelil převážně sebevražedným dronům Geran-2.

Článek Úžasný úspěch: ukrajinské letectvo sestřelilo 2 ruské hypersonické rakety Kinžal. Rusko jich má žalostně málo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Salva až 19 raket přes Patrioty neprošla

Dobrým příkladem účinnosti protiraketové obrany založené na systému MIM-104 Patriot může být íránský útok na katarskou základnu Al Udeid. APNews uvádí, že na ni podle katarských zdrojů letěla salva 19 raket, i když Američané hovoří o 14 – důležité ovšem je, že ani jedna nepronikla. Obraně se totiž až na jednu, která letěla mimo, podařilo všechny sestřelit, což podle názoru Armádního Zpravodaje hovoří ve prospěch systému Patriot, i když mohly být do obrany zapojeny i lodě se systémem Aegis, které v oblasti působí.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Samotný Katar, i když jde o zemi o rozloze pouze kolem 11 500 kilometrů čtverečních, tedy je téměř 7krát menší než Česká republika, disponuje 11 bateriemi, uvádí Wikipedia. Potřebuje však chránit jenom velká centra, značnou část země tvoří poušť, kde rakety příliš škody nadělat nemohou. Cílem protistřel Patriotu byly pravděpodobně rakety jako Fateh-110. MissileTreat uvádí, že mají dolet kolem 300 až 400 kilometrů a unesou 500 kilogramů těžkou hlavici. Přesnost starších verzí je cca 250 metrů, ale novější mají mít významně lepší navádění.

Protistřela PAC-3 do rakety narazí

Katar má disponovat Patrioty vyzbrojenými střelami PAC-3. ArmyRecognition uvádí, že byly vyvinuté, aby zlepšily jejich schopnosti v oblasti ničení balistických raket, přičemž jeden odpalovací systém pojme až 16 protistřel PAC-3; baterii většinou tvoří až 8 těchto stanovišť. Střela pak raketu ničí přímým nárazem. Vybavena je aktivním radarem a malými manévrovacími motory, které ji navedou na cíl dosahující i hypersonické rychlosti. Dosah protistřely je přitom asi 160 km a proti balistickým raketám chrání prostor o poloměru cca 35 km.

Jednu z nejlepších izraelských zbraní nese skrytě F-35: řízená střela ICE BREAKER přesně eliminuje hodnotné cíle a nelze ji rušit

Za úspěchem samozřejmě nestojí jenom protistřely, důležitou součástí Patriotu je radar, jako je AN/MPQ-65, schopný odhalit balistické rakety do vzdálenosti až 160 km. Dalším důležitým prvkem je pak řídící a velitelské vozidlo, které koordinuje palbu proti jednotlivým cílům. Díky tomu může Patriot s dostatečným počtem protistřel zlikvidovat i větší salvu. Většinou platí, že jsou proti každé raketě vysílány dvě protistřely, aby se pojistila úspěšnost jejího zničení.

Článek 19 íránských balistických raket může znít hrozivě, ale pro Patriot je to jenom předkrm a ani se nezapotí. Sestřelit jich může 100 % se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Izrael buduje domácí protivzdušnou obranu

MIM-104 Patriot patří mezi nejvyspělejší protivzdušné systémy na světě. Wikipedia potvrzuje, že si dokáže poradit s letadly, vrtulníky i řízenými střelami na vzdálenost až 100 km, a dokonce také s balistickými raketami, ale s těmi na dálku 30 km. Konkrétně na Ukrajině už nejednou prokázal své kvality, a dokonce sestřelil ruskou hypersonickou balistickou raketu Ch-47M2 Kinžal, jak Armádní Zpravodaj upozornil už v srpnu 2023, když hodnotil i jeho typy střel.

Ve výrobně motorů pro ruské balistické rakety Yars a Topol vypukl požár. Jejich produkce může být v ohrožení

Těchto systémů je po celém světě silný nedostatek, respektive nikdo nepočítal s jejich masovým nasazením, a tak není ani jejich produkce příliš vysoká. Už v květnu 2025 nicméně Armádní Zpravodaj zjistil, že Izrael převede nejméně jeden MIM-104 Patriot do Ameriky (není ovšem jasné, o kolik vozidel se jednalo, ačkoliv lze předpokládat, že minimálně o velitelské a radarové, a také aspoň jedno odpalovací, ale těch posledních bylo nejspíše více).

V podstatě tak nevstoupil do války na Ukrajině přímo, ale jelikož neznemožnil převod právě jí, a dokonce věděl, že ho dostane, lze to za jisté zapojení považovat, i když převezení zprostředkovává Amerika. Židovská země může mimochodem pomoci mnohem více, ačkoliv je sama ve válce. Z výzbroje totiž vyřazuje zastaralé obrněné transportéry M113, neb je nahrazuje lepšími.

Záběry: mohutná detonace muničního skladu na ruském letišti Brjansk zničila vrtulník Mi-8 a poškodila Mi-35

Koncem května 2025 Armádní Zpravodaj informoval, že jich může Ukrajině dodat až 6 000, i když ne zadarmo – někdo, klidně i ona sama, je bude muset koupit. V případě Patriotu jde však o úplně jiný druh pomoci, jehož cílem je ochránit důležitá místa, včetně měst. „Souhlasili jsme s jejich přesunem na Ukrajinu. Bohužel se o tom příliš nepsalo. Ale když lidé říkají, že Izrael neposkytl vojenskou pomoc, není to pravda,“ uvedl Mychajl Brodskij v rozhovoru.

Je přitom možné, že jich bude do budoucna více. Armádní Zpravodaj ověřil, že stále probíhá vyřazování několika baterií MIM-104 Patriot z izraelské výzbroje, kde je nahrazuje domácí a novější konstrukce David’s Sling a Iron Dome, jak uvedly TimesOfIsrael s odkazem na armádu.

Článek Rusko v problémech, Izrael posílá na Ukrajinu systémy Patriot, které zničí všechno, co má ve výzbroji. Sám je vyřazuje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Selhání MIM-104 Patriot smetlo celou baterii

K incidentu mělo dojít 22. května 2025 na východě Ukrajiny u Ordžonikidze v Dněpropetrovské oblasti, která leží vedle okupované Doněcké oblasti. Redakcí Armádního Zpravodaje přikládá níže video identifikované jako odpovídající. Zpočátku je na nich vidět záběr pořízeny nejspíše termovizí, ale protože je z velké dálky, moc toho rozpoznat nejde.

Ukrajincům se podařil fenomenální úder: přes 40 ruských letounů hoří, včetně bombardérů Tu-22 a Tu-95. Ukázali záběry

Následně je upřesněno, že stály jednotlivé části systému poměrně blízko u sebe – konkrétně se jednalo o radar AN/MPQ-65, velitelské vozidlo a 2 odpalovací zařízení. V podstatě se tedy mohlo jednat o celou baterii. MissileDefenseAdvocacy uvádí, že má radar dosah přes 100 km a poskytuje vylepšení v rozšířených schopnostech vyhledávání, detekce hrozeb a identifikace.

Wikipedia doplňuje, že rakety PAC-2 zničí cíle jako letadla a vrtulníky do vzdálenosti až 160 km, zatímco PAC-3 do 120 km, a na poloviční vzdálenost umí sestřelit i balistické rakety. Má být tedy účinný i proti balistickým raketám systému 9K720 Iskander s doletem až 500 km. Ten je přitom určen právě k ničení protivzdušné a protiraketové obrany, či silně chráněných významných pozemních cílů (letiště, velitelská stanoviště, komunikační střediska…), uvádí Wikipedia.

Ukrajina s pomocí Německa „bodne“ ruského medvěda: 22krát zvýšila výrobu dalekonosných zbraní, které už brzy připraví k útokům

„Posádka taktického raketového systému Iskander-M provedla úder na pozici protiletadlového raketového systému Patriot u osady Ordžonikidze v Dněpropetrovské oblasti. V důsledku raketového útoku byla zničena protibateriová radarová stanice AN/MPQ-65, kabina bojového řízení a dvě odpalovací zařízení raketového systému Patriot,“ uvedlo podle agentury TASS v prohlášení ruské ministerstvo obrany.

O jak moc vzácný úspěch jde, dokazuje i dodávka izraelského systému MIM-104 Patriot, který byl nejdříve převezen do Ameriky, aby došlo k jeho opravě, a teprve poté může být poslán na Ukrajinu. Kolik přesně kterých částí systému na světě existuje, není jasné, ale mělo vzniknout nejméně 1 106 odpalovacích zařízení, z nichž bylo přes 250 vyvezeno.

Velkým problémem je nedostatek raket, kterých bylo údajně vyrobeno kolem 10 000, přičemž je jejich produkce pouhých 500 ročně. Armádní Zpravodaj ale dohledal prohlášení Lockheed Martin, že plánuje o 150 kusů zvýšit produkci varianty PAC-3, tedy té de facto nejcennější.

Článek Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina dostane původně izraelský MIM-104 Patriot

Zásoby systémů jsou spíše skromné a země, které je využívají, teď dbají hlavně na svou obranu. A přesto se jeden „volný“ našel; theNewYorkTimes s odvoláním na své anonymní zdroje uvádí, že má během léta obdržet Ukrajina jeden MIM-104 Patriot, který vyřadil Izrael a renovovaly Spojené státy americké. Zatím s neznámým výsledkem potom jednají některé západní země, aby poskytly další systémy Německo a Řecko, ale minimálně první z nich to asi neudělá.

Polsku došla trpělivost a zdvihá Rusku prostředníček – jeho provokace na hranicích NATO už nebude tolerovat. Tvrdě proti nim zasáhne

Na Ukrajinu už totiž Německo poslalo 3 ze svých 10 systémů, a je nepravděpodobné, že bude ještě více snižovat obtahu svého území. Ke všemu, když dosud neobdrželo za dodávku náhradu. Již v říjnu 2023 upozornila agentura Reuters, že se dodávky pro Německo zpožďují. Redakce Armádního Zpravodaje také ověřila v prohlášení Bílého domu, že prezident Donald Trump slíbil v polovině března 2025 najít pro Ukrajinu další systémy MIM-104 Patriot.

Armádní Zpravodaj v srpnu 2023 rozebíral, jaké střely pro MIM-104 Patriot existují a proti čemu jsou určeny, a mj. také připomněl, že se mu podařilo sestřelit již zmíněnou raketu Ch47M2 Kinžal. A to i přesto, že ji Rusko prezentovalo jako nesestřelitelnou – Armádní Zpravodaj je názoru, že zejména z důvodu její vysoké rychlosti, ačkoliv ani ta jí nepomohla.

Rusko se chystá na Moldavsko a uchýlilo se k naprosté ubohosti. Už zahájilo první fázi – chce vzít prezidentce moc

Je však třeba uvést na pravou míru, jak k tomu došlo – někteří tvrdí, že to není možné, jelikož žádná střela ze systémů zdaleka nedosahuje rychlosti Kinžalu, což je pravda – jenomže nemusí, protože ji nepronásleduje. Jakmile ji MIM-104 Patriot zaměří, vypočítá, kam má vyslat protistřelu, a ta de facto letí Kinžalu naproti, načež ho zničí nárazem, event. výbuchem.

Článek Komplikace pro Rusko na obzoru: Ukrajina dostane z Izraele systém MIM-104 Patriot, který zničí i hypersonické rakety Kinžal se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko může útočit více typy zbraní

Hypoteticky jsou evropské státy NATO ohroženy hlavně ruskými řízenými střelami, třeba Ch-101, a pak ruskými balistickými raketami, hlavně 9K720 Iskander nebo ze vzduchu odpalovanými Ch-47M2 Kinžal. Rusko má samozřejmě i jiné zbraně, jako třeba RS-26 Rubezh nebo její úprava Orešnik, či mezikontinentální balistické rakety. Ale obrana proti nim je ještě obtížnější, a navíc jde o zbraně primárně určené k jadernému útoku, upozorňuje redakce Armádního Zpravodaje. Reálnější je proto bavit se o obraně proti konvenčnímu útoku.

iZdroj fotografie: Hennie Keeris / Creative Commons / CC0

Nejznámejším západním systémem k sestřelování raket kratšího doletu je americký MIM-104 Patriot. ArmyRecognition uvádí, že je schopný zachytit taktické balistické rakety, a to především v okamžiku, kdy používá střely PAC-3 nebo PAC-3 MSE – jiné interceptory jsou pak vhodnější proti letadlům a řízeným střelám. Systém je ve výzbroji několika evropských zemích a své schopnosti opakovaně prokázal proti Iskanderu i proti Kinžalu. Armádní Zpravodaj hodnotil jeho schopnosti proti ruským zbraním již v srpnu 2023; poté, co je sestřelil při obraně Kyjeva.

Protiraketový systém může být evropský

Jediným evropským systémem schopným zasahovat taktické balistické rakety je nicméně francouzsko-italský SAMP/T. Wikipedia uvádí, že má technologii střel Aster 30 používaných několika evropskými námořnictvy, a podobně jako Patriot zvládá balistické rakety krátkého doletu, řízené střely a letouny, ale obecně je považován za méně schopný než on. Změnu by však měla přinést v průběhu roku 2025 modernizace označovaná jako SAMP/T NG.

„Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov

Poslední reálnou možností, protože systémy třeba z Ruska a Číny jsou dle Armádního Zpravodaje vyloučené, je izraelský David’s Sling, který udrží na uzdě dokonce ruské bombardéry Tupolev Tu-160 a Tupolev Tu-95. Výrobce Rafael k němu uvádí, že jde o systém středního a dlouhého dosahu určený proti taktickým balistickým raketám a raketám velkého kalibru.

Opět jde tedy o zbraň s podobnými schopnostmi a zrovna v Izraeli je jednou z částí vícevrstevné obrany. Balistické rakety delšího doletu pak likviduje systém Arrow-3, jehož pořízení plánuje Německo, a má se stát součástí evropské protiraketové obrany, do níž je zapojena i ČR.

Článek Bič na ruské taktické balistické rakety: evropské země NATO včetně Česka si reálně mohou vybrat ze 3 možností, ale jediná je „domácí“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Evropská náhrada (ne)existuje, ale zřejmě brzy bude

V současné době je těžké jenom tak nahradit dodávky F-35 od americké společnost Lockheed Martin, jelikož jde o odborníky nejlépe hodnocený letoun 5. generace na světě. Protějškem se ve světě například ruský Suchoj Su-57, ale ten má mnohé problémy. Armádní Zpravodaj upozorňoval i na jeho nevydařenou prezentaci v Číně, kde se mu vysmáli.

Alternativou mohou být i čínské letouny 5. generace Chengdu J-20 Mighty Dragon a Shenyang J-35, ale to je vzhledem k bezpečnostním rizikům nepravděpodobné. Zřejmě nejlepší volbou by tak mohly být francouzské letouny Dassault Rafale, které jsou v poslední modernizaci označeny jako 4,5. generace, kdy jim zejména chybí vlastnost stealth.

Obdobně by tomu potom mohlo být u protivzdušných systémů, ačkoliv je MIM-104 Patriot považován za opět nejlepší na světě. V Evropě nyní neexistuje jeho 100% náhrada, ale rýsuje se. Redakce Armádního Zpravodaje dle informací výrobce MBDA usuzuje, že připravovaná verze NG systému SAMP/T by mohla mít velmi podobné vlastnosti jako MIM-104 Patriot.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru řekl: „Těm, kteří si kupují systémy Patriot, by měla být nabídnuta francouzsko-italská generace SAMP/T nové generace. Těm, kteří si koupí F-35, by měly být nabídnuty stíhací letouny Rafale.“ Na 14. března 2025 svolal schůzku se zástupci francouzských zbrojařských firem, s nimiž záležitost probíral.

Článek Francie chce evropskou náhradu, rázem odmítá americké letouny F-35 a systémy MIM-104 Patriot. Může strhnout lavinu nezájmu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina by chtěla ničit balistické rakety

Vývoj nového systému oznámil Oleksandr Syrskyj, vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny. Podle něj by měl mít schopnosti jako americký MIM-104 Patriot, uvádí Unn, což by znamenalo, že by byl použitelný nejen proti letadlům, vrtulníkům, velkým dronům nebo řízeným střelám, ale pravděpodobně i balistickým raketám kratšího dosahu a možná i hypersonickým zbraním. Bližší podrobnosti ale nedodal a známé není ani to, jaké ponese označení.

Rusové zažívají chaos. Kvůli ukrajinským útokům museli snížit spotřebu dělostřelecké munice o 50 %

Ukrajina může při konstrukci využít i zkušeností ze sovětských dob. Pravda totiž uvádí, že podle Syrského byly v té době vyráběny na jejím území ovladače pro protiletadlové raketové systémy – to nejspíše znamená, že by stále mohla mít lidi se znalostí zbraní jako S-300, který produkovala. Třeba Rusové pak jeho modernizací vyvinuli systém S-400.

MIM-104 Patriot má dosah až 160 km

Co přesně myslel Syrskyj schopnostmi systému MIM-104 Patriot, není známo, protože existuje ve více verzích a hlavně s různými střelami. Každá z nich je vhodnější proti jinému cíli a mají také odlišný dolet. Obecně platí, že třeba klasické vzdušné cíle může systém ničit na vzdálenost až 160 km, uvádí Wikipedia, ovšem balistické rakety zasahuje do vzdálenosti zhruba 60 km.

Článek Ukrajina vyvíjí vlastní systém protivzdušné obrany, aby se ubránila ruskému Orešniku. Má se vyrovnat slavnému MIM-104 Patriot se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Německo pošle 2 baterie MIM-104 Patriot

Na ochranu logistického centra chce Německo poslat dvě kompletní baterie, uvádí MilIn s odvolání na německého ministra obrany Borise Pistoria. Ten o záměru informoval na zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajinu v německém Ramsteinu, kde se pravidelně schází zástupci západních států, aby pomoc pro Ruskem napadenou zemi koordinovali.

Nejenom Vrbětice, ruská GRU nechala vybuchovat cíle po celé Evropě od roku 2011. V podstatě to byly teroristické útoky

Spolu se systémy Patriot by mělo být v Polsku i 200 německých vojáků, uvádí EuroNews; pravděpodobně k jejich obsluze a možná ochraně. Jelikož přes centrum proudí významná část pomoci na Ukrajinu, není vyloučeno, že by na něj Rusko mohlo chtít zaútočit ze vzduchu a před tím dokonce obranu vyřadit. Velice by tím ale riskovalo, jelikož je Polsko členem NATO a útok by mohl být impulsem k aktivování článku 5 o kolektivní obraně – že je Rusko ovšem Rusko ochotné riskovat násilné akce v prostoru NATO ukázal útok ve Vrběticích.

MIM-104 Patriot zvládne i ruský Kinžal

Systém Patriot je určen k likvidaci letadel, vrtulníků, větších dronů, řízených střel a balistických raket s kratším doletem, uvádí Wikipedia. Prokázal přitom, že si poradí i s balistickou raketou Ch-47M2 Kinžal odpalovanou z letadla a Ruskem označovanou za údajně nesestřelitelnou hypersonickou zbraň. Baterii MIM-104 tvoří většinou několik odpalovacích vozidel, radary a řídící centrum, přičemž dokáže spolupracovat i s jinými západními systémy.

Článek Německo rozmístí proti Rusku systémy MIM-104 Patriot, které budou v Polsku chránit shromaždiště zbraní a pomoci pro Ukrajinu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

LTAMDS zachytí hrozby ze všech směrů

Standardním radarem pro systém MIM-104 Patriot je dlouhá léta AN/MPQ-53/65, ale je jasné, že pomalu přestal s příchodem nových hrozeb dostačovat. ArmyRecognition uvádí, že právě proto začal koncern RTX vyvíjet zcela nový typ radaru založený na technologii AESA. V kombinaci se střelami PAC-3 by měl díky tomu MIM-104 Patriot poskytovat obranu proti široké škále ruských zbraní včetně balistických, řízených a hypersonických střel.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Společnost RTX na svých stránkách uvádí, že má radar LTAMDS přibližně stejnou velikost jako stávající systémy, poskytuje ovšem dvojnásobný výkon. To pochopitelně znamená mnohem snazší zaměření cílů a na delší vzdálenost, ale zároveň byl zkonstruován tak, aby ho současní uživatelé systému MIM-104 Patriot mohli snadno integrovat do své protivzdušné obrany a i nadále využívat ty prvky, které mají. LTAMDS by měl být schopen odhalovat hrozby přicházející z jakéhokoli směru, vysokou rychlostí a také ve velmi malých výškách.

Moderní střely PAC-3 ničí cíl nárazem

Obsluha MIM-104 Patriot může cíle zachycené radarem ničit různými typy střel. Těmi nejmodernější jsou PAC-3 nebo PAC-3MSE, o nichž Wikipedia uvádí, že ničí nárazem, tedy metodou nazývanou Hit-to-kill. První z nich má dosah 80 km proti vzdušným a 40 km proti balistickým cílům. PAC-3MSE má dolet prodloužený na 120 km pro cíle vzdušné, k nimž patří třeba řízená střela Kalibr, nebo 60 km pro cíle balistické, což je např. raketa 9K720 Iskander.

„Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov

Nový radar schopnosti MIM-104 Patriotu samozřejmě vylepší, ale nelze si představovat, že sám o sobě dokáže chránit před všemi druhy útoků. Třeba proti malým dronům je nejspíše neúčinný, a i když větší sestřelit dokáže, tak za velice vysokou cenu. Na druhou stranu třeba ani ruskou raketu středního doletu Orešnik, s níž poslední dobou Rusko vyhrožuje, zvládnout nedokáže, jelikož je určen jenom proti balistickým raketám s kratším doletem.

Článek Ruské rakety jako Iskander nebo Kalibr už neprojdou. Amerika vyvinula radar LTAMDS, díky němuž je střely MIM-104 Patriot ultimátně zničí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MIM-104 Patriot měl být rušen ze vzduchu

V 80. letech 20. století vyvinuli konstruktéři na západě celou řadu vyspělých systémů, proti nimž by neměly sovětské zbraně příliš šancí. Jednou z nich byl i MIM-104 Patriot určený k sestřelování letadel, řízených střel a balistických raket. K jeho rušení pal začal SSSR asi v polovině 80. let 20. století, uvádí Deference-Ua, vyvíjet speciální letoun Il-76PP s výkonnými rušičkami. Nakonec ale vznikl jenom jeden nepovedený prototyp.

Tak málo stačí, aby ruské letadlo Iljušin Il-76 shořelo na prach. Není sice špatné, ale zanedbanou údržbou si ho Rusové oddělají i sami

Jak název letounu napovídá, jeho základem se stal transportní Iljušin Il-76 Candid. Wikipedia k němu uvádí, že je více než 46 metrů dlouhý a pohání ho čtveřice proudových motorů maximální rychlostí až 900 km/h. Konstruktéři museli jeho základní drak značně pozměnit a odlišuje se tak například válcovitými konstrukcemi na konci křídel, v nichž jsou umístěny součásti rušícího systému Landysh. Pod trupem má pak velké vypoukliny, v nichž je umístěna anténa, ale všemožných změn je pochopitelně mnohem více.

Systém letounu se nedařilo vyladit

Sovětský svaz, a po jeho rozpadu Rusko, letoun rozsáhle testovaly, uvádí MilIn, ale nikdy se jim nepodařilo uvést ho do funkčního stavu. Jedním z problémů byly požadavky na dostatek energie pro rušící systémy, což se podařilo vyřešit instalací turbogenerátoru; nikdy se ale nepovedlo dostatečně vyladit spolehlivost a problémy byly údajně i s kompatibilitou jednotlivých částí. Sověti, a později ani Rusové, tak MIM-103 Patriot za pomoci letounu nerušili.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Letoun nakonec skončil v 90. letech 20. století v Irkutsku na jednom z cvičných letišť, kde bez povšimnutí chátral. Pozemky nakonec stát převedl na soukromého developera a zjistilo, se že drak unikátního stroje není možné z prostoru odstranit vcelku. Nakonec tak nezbylo nic jiného než povolat demoliční týmy a nechat ho rozebrat, aby ho bylo možné sešrotovat. Je proto značně nepravděpodobné, že by byl znovu sestaven a skončil třeba v muzeu.

Článek Unikátní Iljušin Il-76PP je jediný svého druhu na světě, Rusko ho ale nechá zničit. Kdysi měl vyřazovat z boje MIM-104 Patriot se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely PAC-2 jsou lepší proti klasickým cílům

Systém MIM 104 Patriot byl zaveden do výzbroje v 80. letech 20. století, ale postupně docházelo k jeho vylepšování, uvádí MissileThreat. V současnosti se tak od původního liší a existuje v několika variantách, což platí i pro střely – jejich základními typy jsou PAC-2 a PAC-3 a obecně platí, že první z nich je určen spíše proti klasickým vzdušným cílům a má větší dosah, zatímco ten druhý je spíše proti hbitým cílům, jakými jsou balistické rakety a nejspíše i hypersonické zbraně. Neznamená to, že by střely neuměly ničit i ostatní cíle, jen ne tak efektivně.

🇺🇸🇩🇪🇺🇦 The NATO Support and Procurement Agency has awarded Raytheon a $478 million contract for PAC-2 GEM-T missiles. This is to replace the Bundeswehr’s stocks, which have been depleted due to donations to Ukraine.

Denmark, the Netherlands & Norway are participating in the… pic.twitter.com/4IE1uMm9tg

— Colby Badhwar 🇨🇦🇬🇧 (@ColbyBadhwar) August 6, 2024

Tchajwanské letectvo by mělo disponovat větším počtům raket PAC-2, i když objednalo i střely PAC-3. Wikipedia udává, že PAC 2 je schopna zasahovat cíle na vzdálenost až 160 kilometrů, ačkoliv v reálných situacích to bývá méně. Má přitom poloaktivní radarové navádění a cíl ničí výbuchem fragmentační hlavice. Nebezpečná může být i pro vyspělé letouny 4. generace, jakými jsou čínské Shenyang J-16 Hidden Dragon nebo Shenyang J-11.

Nikdo neví, jaký je MIM-104 Patriot proti stealth

Že dokáže systém MIM-104 Patriot sestřelovat i cenné stroje, bylo opakovaně prokázáno v praxi – má například na svědomí sestřelení ruského letounu včasné výstrahy Berijev A-50, uvádí Twz, a vzhledem ke vzdálenosti sestřelu byly s největší pravděpodobností použity střely PAC-2. Otázkou nasazení na Tchaj-wanu zůstává, jak by si střely vedly proti stealth letounu Chengdu J-20 Mighty Dragon, tedy zda by ho radary vůbec dokázaly zaměřit a radarový přijímač střely by zvládl navzdory slabému signálu zaměření udržet. Nikdo to oficiálně neví.

Invaze na Tchaj-wan by byla obrovská chyba: mohla by totiž spustit 3. světovou válku a na dlouho doslova zdevastovat celý svět

Tchaj-wan by měl mít ve výzbroji celkem 7 baterií systému Patriot, uvádí Wikipedia, a jeho výhodou je, že v něm lze střely kombinovat, a to nejen v baterii obsahující několik odpalovacích platforem, ale i jedno odpalovací vozidlo nese často různé typy střel, aby mohla obsluha vybrat tu nejlepší proti konkrétnímu cíli. Je jasné, že by Čína v případě útoku narazila na silnou obranu, a pokud by nad ostrov poslala letadla, nejspíše by utrpěla nemalé ztráty.

Článek Tchaj-wan má ve výzbroji účinné rakety PAC-2 systému MIM-104 Patriot, které by i vyspělým čínským letounům hodně zavařily se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Suchoj Su-34 byl sestřelen systémem Patriot

Unikátní záběry, které pravděpodobně pochází z mobilního telefonu člena osádky letounu sestřeleného protiletadlovou střelou, můžete vidět na videu pod tímto článkem. MilIn uvádí, že byl konkrétně zničen ruský stíhací bombardér Suchoj Su-34 Fullback a z oblohy ho měla sundat střela z amerického systému protivzdušné obrany MIM-104 Patriot. Zmíněný letoun je přitom nejmodernější ruský nadzvukový bombardér s dvoučlennou osádkou, uvádí Airforce-Technology, který používá různé typy střel a pum, a to včetně naváděných a klouzavých.

iZdroj fotografie: Hennie Keeris / Creative Commons / CC0

Na záběrech je vidět údajně pilot sestřeleného Su-34, jak se snáší na padáku, přičemž se mu podařilo zachytit padající letoun, i když kvůli vzdálenosti nepříliš zřetelně – je však vidět, jak z něj šlehají plameny. Podivuhodný je klid, s jakým pilot video pořídil, jelikož je normálně během katapultáže vystaven značnému přetížení, a nebýt konstrukce sedadla, mohl by se i těžce zranit. Na druhou stranu má jistotu, že se zachránil a snáší se na území ovládané Ruskem.

Protiletadlová střela s dlouhým dosahem

Ruské letectvo většinou neposílá letouny Su-34 nad nepřátelské území, protože jim tam hrozí sestřelení protivzdušnou obranou, a odpalují proto střely nebo klouzavé pumy na desítky kilometrů od bojové linie. Ani to však v tomto případě nepomohlo, neboť byl MIM-104 Patriot blízko fronty, a navíc mají jeho střely PAC-2 dosah až 160 km, uvádí Wikipedia. Suchoj Su-34 navíc nemá schopnost stealth, takže je na radarech dobře vidět; má sice protiopatření Chibiny, avšak i to ukázalo v rušení protivzdušné obrany jako nepříliš efektivní.

Článek Video: pokud je ruský letoun Su-34 sestřelen a pilot se katapultuje, může padající vrak natočit, zatímco se snáší na padáku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela se při své rychlosti stává neviditelnou

Jedním z důvodů, proč Rusko vyvinulo hypersonické zbraně, je snaha uniknout protivzdušné obraně západních zemí, hlavně pak USA. ThePrint uvádí, že speciálně střelu 3M22 Zircon Rusko označuje za nesestřelitelnou, a také již oznámilo její nasazení. Známo je o ní jenom minimum informací, navíc mohou být mnohé z nich dezinformace a nepravdy. Třeba MilIn ptoom uvádí, že minimálně dvě odpálené střely Zircon se již protiletadlové obraně podařilo sestřelit, ale není jasné jak. Nejpravděpodobnější je zásah protistřelou z MIM-104 Patriot.

Appears that Ukrainian forces likely downed a pair of Russian 3M22 Zircon hypersonic cruise missiles this morning over Kyiv.

Seen here, the wreckage of a downed Zircon near Kyiv. pic.twitter.com/49TEJDN0N0

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) March 25, 2024

Důvodů, proč bývá střela Zircon označována za nesestřelitelnou, je několik. Tím prvním je rychlost, MissileDefenseAdvocacy upozorňuje na Putinovo tvrzení, že dosáhla rychlosti Mach 9, což znamená, že je jenom málo času na její zachycení. Při tak vysoké rychlosti se navíc kolem střely vytváří plazma, která způsobuje efekt neviditelnosti, protože ruší signály radarů, a je tedy problém na takovou střelu navést protistřelu. Možné také je, že může měnit směr letu.

Velký problém je navádění střely

Udávaný dosah střely Zircon je 1 000 km, ale to platí jenom v okamžiku, kdy letí po polobalistické dráze. V případě letu v nízké výšce nad mořem a pevninou je nejspíše mnohem kratší. Wikipedie uvádí, že má hlavici o hmotnosti 300 až 400 kg, a pravděpodobně může nést i hlavici jadernou, ač je pro cíl ničivá už jenom její kinetická energie. Podle Ruska je střelami vybavena fregata Admiral Gorškov, a v budoucnu je ponesou také další lodě a ponorky.

Názor: dokonce ani 10 ruských hypersonických raket Zircon nemůže potopit americkou letadlovou loď, je zkrátka příliš obrovská

Zircon může být zároveň ruskou dezinformační hrou, neboť ji tamní námořnictvo ještě nikdy veřejně nenasadilo ani při cvičení proti lodním cílům. Není proto jasné, zda se podařilo vyřešit problém s naváděním na pohybující se lodě, což je kvůli zahřívání a výše zmíněné plazmě problém. V případě útoku na pozemní cíl je to mnohem jednodušší, lze se totiž spolehnout třeba na satelitní navádění. Ale protože není mnoho informací kolem 3M22 Zircon klasifikovaných, skutečný stav věcí bude pravděpodobně znám až za několik let.

Článek Ruská „zázračná“ střela 2M22 Zircon má několik problémů, neboť je až příliš rychlá. Ale údajně je skoro nemožné ji sestřelit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Když se konvoj zastaví, je to chyba

Video pod tímto článkem ukazuje způsob, jakým lze zničit hned dvě odpalovací části systému MIM-104 Patriot; zřejmě se jednalo o vozidla M901. Ta měla tu smůlu, že se je podařilo objevit průzkumnému dronu, který byl dle všeho vybaven kvalitní termovizí, a proto je mohl spatřit i v noci. NationalInterest uvádí, že v tomto případě dron zachytil konvoj při přesunu, a největší chybou osádky bylo, že se zastavila, i když ze záběrů není jasné, na jak dlouho.

iZdroj fotografie: Uživatel Hunini / Creative Commons / CC BY-SA

Jenomže právě kvůli této zastávce mohla na konvoj zaútočit ruská balistická raketa 9K720 Iskander. MissileThreat uvádí, že má bojovou hlavici o hmotnosti 400 až 750 kilogramů, což se dá účinkem přirovnat k explozi těžké letecké pumy, přičemž její smrtící účinek bude na desítky metrů daleko. I záběry ukazují velice silnou explozi, kdy ale nejspíše vybuchly i střely nabité v odpalovacím systému, protože jsou vidět rozlétávající se žhavé kusy.

Kdež se Patriot přesunuje, Iskander nic nezmůže

Systém MIM-104 Patriot je určen právě k ničení balistických raket, tedy včetně takových jako Iskander, a již opakovaně prokázal, že je proti nim efektivní; mimo to si poradí i s raketami Ch-47M2 Kinžal, ale takových systémů je více. Ovšem v okamžiku, kdy se přesunuje na jiné místo, není aktivní a nemůže tedy na obranu odpalovat protistřely. Zničená vozidla M901 jsou dálkově ovládané odpalovací stanice namontované na dvounápravovém návěsu M860, uvádí ArmyRecognition, a v tomto případě v nich měly být nabité střely PAC-2.

Balistické rakety KN-23B by mohly v ruské výzbroji zcela nahradit 9K720 Iskander-M, mají totiž mnohem lepší parametry

Ačkoliv není známé, jak dlouho dron stojící konvoj sledoval, zničení je důkazem, jak důležitá je rychlá součinnost průzkumu a dělostřelectva či raketových zbraní, protože zastávka jistě nebyla dlouhá. Raketa Iskander využívá pro navádění ke svému cíli inerciální, radarové a satelitní navádění GLONASS, uvádí Wikipedia, takže je tedy jasné, že za pohybu by odpalovače trefit nemohla. Dosah rakety je pak oficiálně 500 km a přesnost kolem 2 až 5 metrů.

2x 🇩🇪German Supplied M901 Launchers for the MIM-104 PAC-2 Mobile Patriot Air Defence System were destroyed by an Russian OTRK „Iskander“ Ballistic Missile near Sergeevka.

This is the first confirmed Loss of such pic.twitter.com/A3Ws49kgrp

— WarVehicleTracker (@WarVehicle) March 9, 2024

Zničení 2 odpalovacích vozidel systému MIM-104 Patriot raketou 9K720 Iskander

Článek Video: ruská balistická raketa 9K720 Iskander dokáže zničit i klidně 2 odpalovače MIM-104 Patriot, pakliže se na moment zastaví se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ch-47M2 Kinžal letí po balistické dráze

Zmíněná hypersonická balistická raketa je odvozená od pozemní balistické rakety 9K720 Iskander-M, uvádí MissileThreat, ale je odpalována z letadel – nejčastěji z Mikoyan MiG-31K Foxhound. Její dosah je přes 2 000 kilometrů a chová se jako balistická raketa, takže vystoupá hodně vysoko (standardně desítky kilometrů), a následně padá po balistické křivce dolů, i když může v omezené míře svou trajektorii měnit. Dosahovat přitom může hypersonické rychlosti přes Mach 5, ale to při útoku umí i mnohé další balistické zbraně.

The Kh-47M2 Kinzhal is a hypersonic air-launched ballistic missile. Previously difficult to hit, due to their Mach 10 speed (10 times speed of sound). Below images said to show missile debris, – the missile cone is so thick to withstand temp during flight. https://t.co/uTJWoiIHcs https://t.co/RcHpF5DUud pic.twitter.com/6Ia1GgY5Dg

— Glasnost Gone (@GlasnostGone) May 6, 2023

Argumentem odpůrců, proč nelze Ch-47M2 Kinžal sestřelit, je, že protistřely MIM-104 Patriot nejsou dostatečně rychlé, aby raketu dohnaly. Třeba Wikipedia u střely PAC2 uvádí rychlost Mach 3,5, kdežto u protiraketové PAC-3 je neznámá, ale může být podobná nebo o něco vyšší. Vyšší rychlost však protistřela nepotřebuje, neboť Ch-47M2 Kinžal nestíhá, ale letí mu naproti, když se blíží k zemi. Mnohem více tedy záleží na jejím naváděcím systému. U PAC-3 je tak dobrý, že ji navede přímo na cíl, takže ho zničí svým nárazem, uvádí ArmyRecognition.

Na fotografiích je hlavice, ne Ch-47M2 Kinžal

Druhým často užívaným argumentem je, že ukázané trosky Ch-47M2 Kinžal se mu vůbec nepodobají, ale spíše připomínají leteckou pumu, třeba BETAB 500, uvádí Forces. Jenomže prezentované fotografie neukazují celou raketu, ale pouze její bojovou hlavici, která váží asi 480 kilogramů, uvádí KyivPost. Tato hlavice je uvnitř rakety a pumě se samozřejmě podobá, stejně jako ona je zkonstruovaná tak, aby při dopadu z výšky způsobila co největší škodu. Samozřejmě to ale neznamená, že byla ukázaná hlavice vždy 100% autentická.

I „nesestřelitelná“ ruská raketa Kinžal může jít k zemi; a vlastně to ani není tak těžké, neumí totiž pořádně manévrovat

Je tedy Ch-47M2 Kinžal nebezpečný? Jednoznačně ano, ale nikoliv tak, jak se snažilo Rusko v minulosti tvrdit. Je velmi rychlý, i když možná ne deklarovaných Mach 9 až 10, má veliký dosah a je i hodně přesný. A ačkoliv ho lze zachytit, je to extrémně obtížné a dokáže to jenom několik systémů na světě, třeba SAMP/T, David’s Sling a HQ-22. Ty jsou ovšem dost drahé a nedostatkové, takže nejsou všude. Balistické rakety přitom ničí na vzdálenost max. desítek km, takže pokud jich je v nějaké ohrožené oblasti málo, ne každý Ch-47M2 Kinžal mohou zachytit.

Článek „Sestřelit Ch-47M2 Kinžal není možné“ – veliký omyl lidí, kteří tomu asi jenom nechtějí věřit. Nejenom MIM-104 Patriot to dokáže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Více než 40 let služby MIM-104 Patriot

Koncept systému Patriot začal vznikat již v 60. let 20. století, a první baterie vstoupila do služby amerických ozbrojených sil v roce 1981, tvrdí MilitaryFactory, ale některé zdroje uvádí 1982. Zpočátku byl zamýšlen hlavně jako zbraň proti letadlům nebo vrtulníkům, ale ukázalo se, že je schopen zasahovat i proti řízeným střelám, a hlavně balistickým raketám. To u něj proto bylo v dalších desetiletích široce rozvíjeno, a dnes je často označován za protiraketový, ale proti letadlům je účinný také, a za 300 sekund může zničit i 2 letadla a 3 vrtulníky.

„Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov

Historie MIM-104 Patriot je vlastně o neustálém vývoji. Původně užívané střely určené proti klasickým cílům byly brzy nahrazeny modernějšími PAC-1, které se objevily v roce 1986, uvádí MissileThreat, a dokázaly již zasahovat proti balistickým raketám. Později vznikly i střely PAC-2 s vylepšenými schopnostmi a byl prodloužen i jejich dosah. Poprvé byly nasazeny v Perském zálivu a dnes slouží hlavně proti letadlům nebo řízeným střelám.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

Opravdovou změnou byly však až střely PAC-3 (a posléze PAC-3 MSE); na rozdíl od předchozích totiž nemají výbušnou hlavici, která po dosažení cíle vybuchne a vytváří mrak střepin, ale svůj cíl zničí přímým zásahem, tedy svou kinetickou energií. Mají přitom pokročilé detekční systémy a dobrou manévrovatelnost, a v současnosti používá systém MIM-104 Patriot hned několik typů střel s dosahem až 160 kilometrů (pro každý typ cíle jiný). Právě PAC-3 a PAC-3 MSE mají být také těmi, které zničí i údajně nesestřelitelnou ruskou raketu Kinžal.

Vyvíjeny byly i schopnosti radaru

Systém MIM-104 Patriot pochopitelně netvoří pouze střely, jeho důležitou součástí jsou také radary, bez nichž by cíle neviděl. Základním radarem se stal AN/MPQ-53, uvádí MilIn, který je používaný i dnes, a jehož dosah je 170 km. Později byl doplněn radarem AN/MPQ-65 s dosahem přes 150 km, ale ten byl postupně vylepšován. Nejnovější je potom radarová stanice LTAMDS schopná zachycovat malé i velmi rychlé cíle s dosahem přes 200 km.

iZdroj fotografie: Uživatel Boevaya mashina/ Creative Commons / CC BY-SA

Celý systém MIM-104 Patriot se skládá z 6 hlavních částí: jednu tvoří samotné střely umístěné na odpalovacích zařízeních, a v baterii jich je několik – dle typu na jednom až 16. Dalším prvkem jsou rovněž zmíněné radary, a poté řídicí stanice koordinující činnost celé baterie. Nezbytnou součástí je nicméně i generátor, který se stará o přívod energie, a tou poslední také vysokofrekvenční anténní stožár zajišťující komunikaci baterie.

Na světě je nejméně 6 systémů, které mají šanci zastavit „zázračnou“ ruskou hypersonickou raketu Ch-47M2 Kinžal

MIM-104 Patriot je svými schopnostmi bezesporu velmi účinnou zbraní a bez nadsázky ho lze označit za nejspíše nejdokonalejší svého druhu. Ve světě lze navíc najít konkurenci jenom obtížně: teoreticky by to mohly být ruské systémy S-400 nebo S-350, ale ty zdaleka nepodávají takové výkony, nejsou vždy úplně přesné a proti mnoha cílům už selhaly. Mimochodem, proč nemůže být S-400 ani zdaleka nejlepší jsme už na ArmádnímZpravodaji psali.

Může to ale být i čínský HQ-9 a francouzský SAMP/T, i když ten má menší dosah a neexistuje v nějak výrazných počtech. V Izraeli je také výkonný David’s Sling a Jižní Korea pak vyvíjí systém označovaný jako L-SAM, přičemž v obou zemích mají MIM-104 Patriot nahradit či doplnit.

Článek MIM-104 Patriot je dokonalost sama: zatímco ruský S-400 zaostal, stal se z něj i zabiják hypersonických raket se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Trosky rakety mohou mít Ukrajinci i Američané

Ve válce i každé dílčí bitvě musí zúčastněné strany kalkulovat s rizikem, že pokud nepřítel ukořistí některou ze zbraní v dobrém stavu, či snad dokonce nepoškozenou, může ji skrz naskrz prozkoumat a odhalit její slabiny. A totéž platí o Ch-47M2 Kinžal. jak uvádí Defence-UA, trosky střel – a mezi nimi pravděpodobně i téměř neporušená raketa s nepoškozenou hlavicí – jsou shromažďovány a pečlivě prozkoumávány. Jejich části má přitom k dispozici Ukrajina, a nejspíše i některé státy NATO, především pak Spojené státy americké.

Kh-47M2 Kinzhal warhead neutralized by Kyiv department of State Emergency Servicehttps://t.co/wQ6h51iUsp pic.twitter.com/8DKT5HT5OS

— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) January 5, 2024

Zejména hlavice přitom může být velmi zajímavá, neb by v ní mělo být vyspělé navádění. KyivPost uvádí, že raketa využívá inerciální navádění v kombinaci se satelitním GLONASS a optickým senzorem, který sloužící k samotnému útoku. Některé zdroje také naznačují, že by tam mohl být i radarový naváděč. Obecně platí, že je-li známa přesná technologie navádění nějaké zbraně, lze vyvinout její rušičku. V praxi by to mohlo znamenat, že by byl Ch-47M2 Kinžal v rušeném prostředí méně přesný než deklarovaných 10 až 20 metrů.

Ch-47M2 Kinžal je rychlý a dokáže manévrovat

Ruská raketa je označovaná jako hypersonická, a MissileThreat uvádí, že může teoreticky dosáhnout rychlosti až Mach 10. V konečné fázi však značně zpomaluje a je spíše vysoce nadzvuková. Během letu přitom může měnit svou trajektorii, což znesnadňuje její sestřelení. Takže i porozumění, jak to dokáže a kde jsou limity manévrování, může k její budoucí likvidaci přispět – třeba vylepšením zaměřovacího a naváděcího softwaru protivzdušné obrany.

Již dříve se ukázalo, že Kinžal sestřelí systém MIM-104 Patriot, především pak jeho střely PAC-3. Ruská strana sice tyto informace popírá, ale hlášení o sestřelech (včetně viditelných trosek) je stále více, ačkoliv je nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Lze každopádně předpokládat, že spolu se získanými poznatky schopnosti obrany vzrostou a počet obranných systémů proti hypersonickým střelám bude postupně stoupat.

Článek Neporušená ruská hypersonická raketa Ch-47M2 Kinžal dopadla na Ukrajina a prozradila, jak se s ní lépe vypořádat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K útokům slouží S-300 i S-400, ale…

Užít systém S-400 k útoku na pozemní cíl je popravdě řečeno velké plýtvání jeho potenciálem, ale i tak to Rusko dělá. Stejně jako se systémem S-300, z něhož S-400 vychází, ale to by bylo pochopitelnější, neboť jde o méně vyspělou zbraň, do níž má mít Rusko na skladech dost střel. U S-400 je to ovšem spíše plýtvání – raket pravděpodobně tolik není, a musí být i poměrně drahé. Na druhou stranu, pokud země nemá pro střelu jiné cíle, event. v lokalitě k dispozici jinou zbraň k útoku na pozemní cíl, může to být spíše využití z nutnosti.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Střela ze systému S-400 při útoku na pozemní cíle pravděpodobně létá po balistické křivce, neb DefenseMirror popisuje její mohutný útok na Kyjev jako balistický. A ačkoliv k překonání vzdálenosti zhruba 280 km potřebuje střela 48N6 přibližně 2 minuty, kdy letí rychlostí 1 300 m/s, není nezastavitelná. Naopak, americký systém protivzdušné obrany – MIM-104 Patriot – s nímž bývá ruský S-400 srovnáván, si s ní snadno poradí.

Střely do S-400 není příliš přesná

Střela 48N6 je 7,5 metrů dlouhá a její hmotnost je kolem 1 800 kilogramů, uvádí WeaponSystems, z čehož má hlavice hmotnost 143 kilogramů, a není pochyb, že její exploze dokáže nadělat rozsáhlé škody. Různé zdroje se shodují, že jako střela k zásahu pozemního cíle má dosah výše zmíněných 280 kilometrů, a různé verze střely mají aktivní nebo poloaktivní navádění, které ovšem funguje jenom proti vzdušným cílům. Kdy je použita proti pozemním, je nutné ji nějak přeprogramovat, a pravděpodobně využívá navádění inerciální.

„Lovec ruských S-400“, protiradarová střela AGM-88G AARGM-ER zničí cíl vzdálený i 300 km, piloti tak zůstanou v bezpečí

V takovém případě se ale rozhodně nedá mluvit o nějaké přesné střele, její rozptyl bude nejspíše v desítkách metrů, ne-li více. Z tohoto důvodu se nedá než konstatovat, že použití takovéto střely na pozemní útok je nejen neefektivní a drahé, ale i barbarské, protože může snadno zasáhnout civilní cíl. Na druhou stranu, pokud je cílem ruské armády zastrašit a terorizovat civilní obyvatelstvo, může k něčemu takovému 48N6 velmi dobře posloužit.

Článek Útočit ruským S-400 na pozemní cíle je degradace i barbarství, a navíc i bezvýsledný počin, když je proti němu MIM-104 Patriot se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zatímco Patriot vidí, letouny ne

Americký MIM-104 Patriot byl koncipován na ochranu vzdušného prostoru – v prvních letech existence hlavně proti letadlům a řízeným střelám – ale postupně byl zdokonalován i v boji proti balistickým raketám. Jeho předností je sada výkonných radarů schopných detekovat cíle až na několik stovek kilometrů daleko, i když přesné údaje veřejně známé nejsou, a také různé typy střel. Každá z nich je přitom vhodnější pro jiný cíl, takže si může obsluha vybrat tu nejvhodnější a zajistit nejefektivnější pravděpodobnost zničení.

„Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov

I díky tomu je jediná baterie MIM-104 Patriot schopna sestřelit hned 5 vzdušných cílů během 5 minut, uvádí Forbes. V tomto případě se jednalo o moderní letouny, konkrétně o víceúčelový stíhací stroj Suchoj Su-35 Flanker-E, stíhací bombardér Suchoj Su-34 Fullback, a trojici vrtulníků Mil Mi-8. Sestřel se navíc povedl dálku desítek kilometrů, a min. v jednom případě byl vrtulník ve verzi Mi-8MTPR-1 nesoucí systém Rychag-AV na rušení radarů. Systémy elektronického boje mají i letadla, ale proti moderní technice jsou evidentně neúčinné.

Až 8 odpalovacích vozidel v baterii

Schopnost zničit několik cílů není až tak překvapivá, běžná baterie MIM-104 Patriot se totiž skládá z 6 až 8 odpalovacích vozidel, jak uvádí MissileThreat. Na každém z nich může přitom být 4 až 16 střel, záleží na typu. Systém obsahuje řídicí stanoviště, do něhož proudí všechna data z radarových systémů, a následně obsluha rozhodne, jakou střelu na jaký cíl a z jakého odpalovacího zařízení vyšle. Některé z nich musí během letu řídit, další nikoliv.

Davidův prak „aka“ Kouzelná hůlka má 2násobný dosah než americký Patriot, na uzdě udrží i ruské bombardéry Tupolev Tu-160 a Tu-95

Zda bude sestřel opravdu úspěšný, záleží i na typu střely. Například PAC-2 dokáží zasahovat proti vzdušným cílům do vzdálenosti až 160 kilometrů a zničí je výbuchem a následnou sprškou šrapnelů. Vybaveny jsou přitom poloaktivním naváděním, takže je řídí velitelské středisko. Novější PAC-3 MSE pak mají dosah 120 kilometrů, ale zase aktivní radarové navádění, přičemž cíl zničí přímým dopadem. Některé schopnosti střel nejsou veřejně známé, ale mají být velmi rychlé a obratné – uniknout jim je tedy neobyčejně obtížné.

Článek Video: za pouhých 300 sekund systém MIM-104 Patriot zničil ruský bombardér Su-34, stíhačku Su-35 a 3 vrtulníky Mi-8 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Izraelské technologie pro Ameriku

Jednu z hlavních částí izraelské protiraketové obrany tvoří systém David’s Sling navržený tak, aby zvládal zastavit různé druhy balistických raket, řízených střel nebo letadel na vzdálenost od 40 do 300 kilometrů. Do systému proto vyvinula izraelská společnost Rafael spolu s americkým Raytheonem interceptor nazývaný Stuner. A ten nyní podle Defence-Blog společnosti nabízí v modifikované verzi označované jako SkyCeptor, což má být vhodné řešení pro protiraketovou obranu nejenom Ameriky, ale i dalších spojeneckých států.

„Sklepe“ i nesestřelitelný Kinžal, MIM-104 Patriot střílí na Ukrajině po všem ruském hned 5 typy střel, nejschopnější je PAC-3 MSE

Výhodou nového SkyCeptoru je skutečnost, že ho bude možné začlenit do současných systémů, konkrétně ho je možné odpalovat z amerického MIM-104 Patriot, což je zbraň rozšířená v Americe i u jejích spojenců. Výhodou nové rakety by ale měly být nejen její schopnosti, ale především cena. Portál BreakingDefense v roce 2021 tvrdil, že by měla být cena Skyceptoru až 4krát nižší než cena raket používaných do MIM-104 Patriot dnes. To by z ní dělalo velmi žádaný artikl, protože právě cena střel tvoří podstatný náklad na provoz systému.

iZdroj fotografie: Uživatel Hunini / Creative Commons / CC BY-SA

Aktuálně jsou přitom výrobní kapacity střel pro americký systém velmi omezené, a jejich cena je natolik vysoká, že je třeba s nimi maximálně šetřit. To bylo vidět ostatně i u Kyjeva, kde právě MIM-104 Patriot vypálil během 120 vteřin neuvěřitelných 6 % roční produkce raket, aby ochránil město před ruskými hypersonickými raketami Kinžal. A podařilo se mu to, ovšem kdyby bylo útoků více, případně byly masivnější, neměl by po čase jednoduše co střílet. Rakety SkyCeptor mohou tak tento problém řešit, i když také nebudou za pakatel.

Delší dosah než dnešní střely

Pokud bude mít SkyCeptor podobné výkony jako Stuner, měl by mít lepší výkony než střely používané v MIM-104 Patriot dnes. Stuner je dvoustupňová raketa s rychlostí až Mach 7,5 a dosahem kolem 250 kilometrů. U střely PAC-2 ze systému Patriot je nejdelší dosah udávaný 160 kilometrů, a u dalších pak nižší. Stuner má být optimalizovaný tak, aby si poradil i s nejnovějšími zbraněmi ve výzbroji Ruska nebo Číny, tedy například s 9K720 Iskander nebo DF-15, a pravděpodobně by měl zvládat i hypersonické zbraně.

„Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov

Podobný transfer izraelských technologií se ale netýká jen střely SkyCeptor, ale například i upravených střel ze známého Iron Dome – jejich americká verze je nazývána SkyHunter. Upravena byla tak, aby ji bylo možné používat z odpalovacího systému víceúčelových raket MML; odpalovač je možné umístit na různé typy automobilů. Ve spojení s výkonnými radary jako AN/MPQ-64 Sentinel pak mají tvořit vrstvu protivzdušné obrany krátkého dosahu.

Článek Spása pro MIM-104 Patriot: SkyCeptor je nová izraelská střela, která umožní používat systém mnohem častěji než dosud se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely CAMM existují ve více verzích

Vývoj střel CAMM začal někdy kolem roku 2008, kdy se MBDA dohodla s britským ministerstvem obrany na spolupráci na budoucím programu protivzdušné obrany Velké Británie. Nakonec tak vznikly rovnou 2 druhy střel s aktivním radarovým naváděním rodiny CAMM – první Sea Ceptor určená pro použití na plavidlech, a druhá Sky Sabre pro odpalování ze země. Obě mají dosah až 25 kilometrů a jsou určeny proti vysoce pohyblivým cílům. K tomu pak při spolupráci s Itálií vznikla střela CAMM-ER s dosahem 45 kilometrů.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Velké Británie / Creactive Commons / OGL

Plánované střely CAMM-MR přitom už nemají být interceptory krátkého, ale středního dosahu, což značně posuně možnosti jejich využití. I v tomto případě je počítáno, že budou určené pro plavidla, konkrétně pro polské fregaty třídy Miecznik, což jsou britské fregaty Type 31 postavené pro Polsko. Střely by také měly pasovat do amerického systému MIM-104 Patriot, případně i do jiných plánovaných ve Velké Británii. Hotové mají být do roku 2030.

Nové CAMM-MR mají mít dosah přes 100 km

O chystaných střelách CAMM-MR je zatím k dispozici minimum informací, je ale jasné, že by měly být schopny zasahovat cíle do minimální vzdálenosti 100 kilometrů. Současně existující střely CAMM mají rychlost kolem Mach 3, a není jasné, zda bude u nových vyšší, ani zda u nich zůstane hlavice o hmotnosti 10 kilogramů, ale lze předpokládat, že k nějakým změnám dojde. Účinné pak budou proti letounům, dronům nebo řízeným střelám, ovšem nelze určit, zda i proti nějakému typu balistických raket či hypersonických zbraní.

Americká antiraketa NGI má z vesmíru „neutralizovat“ celou salvu balistických raket najednou, účinná bude i proti ruským

Některé zveřejněné snímky však naznačují, že kromě systému Patriot by mohly být střely nabíjeny i do klasického vertikálního odpalovače Mark 41 používaného na mnoha lodích západních námořnictev. A jestliže budou tyto střely levnější než třeba PAC-3MSE ze systému Patriot, mohly by být v různých odpalovačích kombinovány. Na snadnější cíle by posloužily právě levnější CAMM-MR, a na složitější (jako na balistické rakety a hypersonické zbraně) pak dražší PAC-3MSE, což by mohlo přinést snížení nákladů na provoz systémů.

Článek Levnější, a přesto schopná protivzdušná obrana: evropská raketa CAMM-MR dosáhne min. 100 km a poslouží i pro MIM-104 Patriot se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely jsou vhodné pro rozličné cíle

Kolik přesně má Ukrajina k dispozici samotných raket nebo odpalovacích zařízení systému Patriot, není jasné, ale v jedné baterii by jich mělo být pravděpodobně 6 až 8 (může se to lišit). Každé odpalovací zařízení má přitom obvykle od 8 do 16 odpalovacích kontejnerů, což závisí na typu střel. Existují však i variace v jiných počtech, kdy je možné různé střely kombinovat – některé jsou přímo určené (případně dosahují lepších výsledků) proti konkrétnímu cíli, čímž stoupá efektivita obrany a naopak klesá jejich plýtvání.

iZdroj fotografie: Uživatel MApN / Creative Commons / CC BY-SA

Nejzajímavější a zároveň nejmodernější střelou do MIM-104 Patriot je PAC-3 MSE, která byla zavedena do výzbroje v roce 2015. Primárně je určena k sestřelování balistických raket a má vysokou manévrovatelnost, a je to nejspíše ona, kdo stojí za sestřelením hypersonických balistických raket Kinžal při útoku na Kyjev; ruské superzbraně měly být přitom nesestřelitelné. Má aktivní radarové navádění, její vyhledávač je považován za velice vyspělý.

„Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov

Vzdušné cíle dokáže ničit do vzdálenosti 100 km, balistické pak na 30 kilometrů. Mimochodem ještě mnohem lepší má být izraelsko-americký systém David’s Sling zvaný Kouzelná hůlka, a v armádě židovské země by měl také MIM-104 postupně nahrazovat (na Ukrajinu by se však podívat neměl). Není to ostatně první izraelská zbraň, kterou lze označovat za nejspíše nejlepší na světě, patří k nim například i střela Sky Sonic létající rychlostí až Mach 10.

Nejpočetnější varianty střel jsou PAC-2

Mezi další 3 typy patří rozličné varianty PAC-2, které mají různá vylepšení nebo modifikace. Původní střely PAC-2 byly zavedeny na konci 80. let 20. století, ale při válce v Perském zálivu vykazovaly smíšenou úspěšnost, načež byly vylepšeny na verzi GEM, což je také nejstarší verze dodaná na Ukrajinu. Ta dostala vylepšené navádění a lepší hlavici, a její dosah by měl být až 160 kilometrů proti vzdušným cílům. Zároveň platí, že mají střely PAC-2 lepší účinky třeba proti letadlům než proti balistickým raketám, kdežto u PAC-3 je to naopak.

Americký systém Patriot je tak schopný, že ho může Ukrajina použít jenom výjimečně. Cenou převyšuje izraelský SPYDER více než 7krát

Další dvě varianty střel jsou PAC-2 GEM+ a GEM-T; jde o dále vylepšené verze GEM, které mají vyšší výkon a lepší přesnost. Verze GEM-T přitom byla optimalizována hlavně proti taktickým balistickým raketám. Poslední variantou střel na Ukrajině jsou nakonec PAC-3 CRI. Jde jen o mírně vylepšenou verzi střely PAC-3 a zavedena byla v roce 1997. Má ale menší dosah než varianta MSE, proti vzdušnému cíli 70 km, a proti balistickým střelám 20 km.

Článek „Sklepe“ i nesestřelitelný Kinžal, MIM-104 Patriot střílí na Ukrajině po všem ruském hned 5 typy střel, nejschopnější je PAC-3 MSE se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Systém Patriot zvládá i hypersonické rakety

Americký systém MIM-104 Patriot je velmi známou zbraní, už v 90. letech 20. století byl nasazen ve válce v Perském zálivu, konkrétně v Iráku proti střelám Scud, ale nejznámější je jeho současné působení na Ukrajině. Právě tam si dokázal poradit s ruskými řízenými střelami a sestřelil i hypersonické balistické rakety Ch-47M2 Kinžal označované za nesestřelitelné. Jeho rakety jsou tak v praxi prověřené i proti těm nejmodernějším zbraním, pročež je chce výrobce Lockheed Martin dostat i do oblasti námořnictva nebo pobřežní ochrany.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Americké námořnictvo používá aktuálně systém Aegis umístěný na křižnících a torpédoborcích, ale na lodích ho mají i někteří spojenci – třeba Japonsko, Jižní Korea, Norsko a další; nově přitom existuje i verze umisťovaná na pobřeží. Aegis je postavený na radaru AN/SPY-1 a střelách odpalovaných ze standardního vertikálního odpalovacího systému Mark 41. Odpalovány jsou z něj střely jako jsou SM-3 a SM-6, které jsou pak k cíli naváděny výše zmíněným radarem.

Střely lze odpálit z lodě a navést lodním radarem

Lockheed Martin modifikoval nejnovější střely do systému Patriot PAC-3 MSE tak, že jsou schopné komunikovat s námořním radarem systému Aegis prostřednictvím upraveného datalinku. Od roku 2022 je navíc lze umístit i do lodního odpalovače Mark 41, což znamená, že jdou rázem používat na více než 110 lodích námořnictva amerického, ale i na lodích spojenců, a také v novém pobřežním systému Aegis Ashore, který je třeba v Polsku.

Střely PAC-3 MSE jsou určené k zachycení a zničení přilétajících balistických střel, řízených střel a letadel. Kromě navádění radarem z pozemních základen nebo plavidel mají aktivní radarové navádění, což zvyšuje šanci na zasažení cíle. Zasahovat mají cíle do výšky 36 km a vzdálenosti až 100 km, v případě balistických raket do 30 km. Přesné specifikace střel jsou tajné, ale měly by být velmi obratné, aby dokázaly přímým zásahem zničit manévrující cíle.

Článek MIM-104 Patriot na lodi jako superzbraň, která zničí i hypersonické střely, může být na 110 plavidlech Ameriky i spojenců se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Balistický Kinžal má schopnost měnit směr

Nejenom mnozí ruští vojáci nejspíše uvěřili propagandě, že je Kinžal opravdu na tak vysoké úrovni; jedná se ostatně o výdobytek označovaný prezidentem Vladimirem Putinem za superzbraň. Kinžal je vlastně balistická raketa systému 9K720 Iskander upravená tak, aby mohla být odpalována z letadel. Po vypuštění se chová podobně jako balistická raketa, kdy vystoupá do výšky, a poté začne vysokou hypersonickou rychlostí klesat. Má přitom možnost měnit kurz, což jí má ve spojení s vysokou rychlostí dovolit prorazit „jakoukoliv“ obranou.

Air Force of Ukraine destroyed 9 Kh-47M2 „Kinzhal“ missiles🤯

In total, 18 missiles were shot down during the night pic.twitter.com/zuS5pDz76Y

— Danylo Panasiuk (@panasiuk_mil) May 16, 2023

A ono to fungovalo; ovšem pouze do doby, než Ukrajina dostala americký systém Patriot navržený tak, aby si s balistickými raketami – a nejen s nimi – poradil. Má totiž vyspělé radary na zaměření cílů, a hlavně také protistřely ničící je nárazem. Například střely PAC-3 pak mají aktivní radarové navádění, takže cíl konstantně vidí a řítí se přímo k němu. Pokud by ale cíl svůj směr změnil, dokáží se tomu přizpůsobit; a protože ho nestíhají, ale létají „proti němu“, mohou zasáhnout i rakety letící vyšší rychlostí, než jakou samy létají.

O protistřele Kinžal neví a neumí jí uhnout

Kromě rychlosti byla hlavní zamýšlenou obranou Kinžalu její schopnost měnit směr, a i když ji nejspíše má, nemůže být z principu její konstrukce nijak extrémní – nelze si tedy představovat, že prudce zatočí třeba o 90 stupňů. Tyto manévry jsou také naprogramované, takže Kinžal nijak nepozná, že se proti ní řítí protistřely, a že by jim měla v daném okamžiku uhnout. A jelikož jsou ze systému Patriot ke zničení cíle běžně odpalovány střely dvě, je vysoká pravděpodobnost, že díky svému navádění raketu zneškodní.

Ačkoliv je ale tedy střela Ch-47M2 Kinžal sestřelitelná, byla by chyba ji podceňovat, protože si s ní zatím dokázal poradit jenom systém Patriot – jiné, a přitom vyspělé západní zbraně – třeba NASAMS a IRIS-T, to nedokázaly, a starší sovětské S-300 už vůbec. Ve světě existuje nejspíše ještě několik zbraní se schopností Kinžal sestřelit, pro příklad jde o ruský S-400 a S-500, francouzsko-italský SAMP/T, případně o izraelský Arrow 3. Systémy jsou to ale drahé, a k dispozici je má jenom nevelký počet zemí (dodání Ukrajině přitom v plánu není).

Článek I „nesestřelitelná“ ruská raketa Kinžal může jít k zemi; a vlastně to ani není tak těžké, neumí totiž pořádně manévrovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.