Osm v Łasku, šestnáct v programu

Osm kusů na polské půdě je jen část příběhu. Pro Polsko bylo dosud vyrobeno nejméně šestnáct F-35A; zbývající stroje slouží k výcviku polských pilotů a techniků ve Spojených státech. Kontrakt podepsaný 31. ledna 2020 v hodnotě 4,6 miliardy dolarů (zhruba 107 miliard korun) počítá s celkovým dodáním 32 kusů. Do konce letošního roku má v Polsku stát čtrnáct letounů, v roce 2027 by mělo přiletět dalších dvanáct, včetně osmi strojů přesunutých z amerických základen. Dokončení celého kontraktu se veřejně spojuje s rokem 2029.

Zajímavý je i výrobní detail: šestnáctý polský kus byl podle Polska Zbrojna posledním strojem smontovaným v americkém Fort Worth. Další polské F-35 budou vznikat v italském závodě Cameri, evropském centru finální montáže, kde probíhá integrace systémů, aplikace stealth povlaků i zálet. Polsko tak bude mít svou stíhací flotilu svázanou s evropskou logistickou infrastrukturou, což je z hlediska budoucí údržby a modernizace strategicky výhodné.

A Varšava nekončí u jedné akvizice. Při červnovém ceremoniálu zaznělo, že polský Program rozvoje ozbrojených sil počítá s dalšími dvěma eskadrilami F-35, tedy s dalšími 32 kusy nad rámec současného kontraktu.

Proč je Su-57 „nepovedený“ a proč F-35 není jen rychlejší MiG

Označit ruský Su-57 Felon za nepovedený neznamená tvrdit, že neumí létat. Problém je systémový. Britský bezpečnostní institut RUSI ve své odborné studii konstatuje, že Su-57 postrádá základní konstrukční předpoklady pro skutečně nízkou radarovou pozorovatelnost a nedozrál v důvěryhodný frontový systém. Rusko jich má ve službě odhadem patnáct až dvacet kusů, plnorozsahová sériová výroba se nerozběhla a ve válce proti Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, hrál Su-57 jen okrajovou roli. Sankce komplikují přístup k západní mikroelektronice, ruský průmysl musí současně udržovat výrobu starších typů a definitivní verze Su-57M stále čeká na dokončení.

Proti tomu F-35A Lightning II. Podle amerického letectva jde o jednomotorový stealth letoun s maximální rychlostí Mach 1,6 (přibližně 1 960 km/h), bojovým doletem kolem 1 100 kilometrů a nosností výzbroje přes 8 000 kilogramů ve vnitřních i vnějších závěsnících. Klíčové ale nejsou „papírové“ parametry. Největší rozdíl oproti MiG-29 i Su-57 leží ve třech rovinách:

• Stealth: Konstrukce od základu navržená pro minimální radarový odraz, což dramaticky zvyšuje šanci na přežití v prostředí moderní protivzdušné obrany.
• Senzorová fúze: Palubní systémy automaticky slučují data z radaru, infračervených senzorů a elektronického průzkumu do jediného obrazu. Pilot vidí 360° kolem sebe, aniž by musel přepínat mezi přístroji.
• Datový uzel: F-35 funguje jako létající velitelské stanoviště, bezpečně sdílí informace s dalšími letouny, systémy Patriot i stíhačkami F-16 v reálném čase. Právě tato schopnost z něj dělá násobič síly celé alianční obrany.

MiG-29, byť ve své době schopný stroj, nic z toho neumí. Je to letoun navržený v sedmdesátých letech pro vizuální a radarově naváděný vzdušný boj na krátkou vzdálenost, bez stealth vlastností, bez moderní senzorové fúze a bez schopnosti síťového boje.

Konec postsovětské éry v polském letectvu

Příchod F-35 přímo souvisí s odchodem sovětské techniky. Polské ministerstvo obrany u programu lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně mluví o „úplném opuštění“ typů MiG-29 a Su-22. Nejde ale o jednorázové uzemnění celé flotily; podle výroku ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze z 30. června 2026 zůstává ve službě stále čtrnáct MiG-29 a Polsko je nepředá Ukrajině. Vyřazování probíhá postupně, jak přibývají nové stroje.

Co se s vyřazenými MiGy stane, oficiálně detailně zveřejněno nebylo. Jisté je, že na Ukrajinu nepoputují a že jejich éra v polském bojovém letectvu se chýlí ke konci.

Druhá základna pro F-35 vzniká ve Świdwinu, její dokončení se ale očekává až v roce 2027. Proto se letos všechny dodávky soustředí do Łasku.

Co to znamená pro východní křídlo NATO a pro Česko

Polsko je prvním státem východního křídla Aliance, který přivádí F-35 do domácí služby. Praktický dopad přesahuje samotný počet osmi letounů na jedné základně. Jde o kvalitativní skok v situačním přehledu nad celým regionem: stealth senzorový uzel, který vidí dřív, dál a sdílí informace se spojeneckými systémy v reálném čase.

Pro Českou republiku je to dvojnásob relevantní. Ministerstvo obrany ČR pořizuje 24 letounů F-35A, první mají začít přilétat v roce 2031 a plných operačních schopností dosáhnou v roce 2035. Do té doby překlenují službu pronajímané Gripeny. Polsko tak ukazuje cestu, kterou Česko půjde o pět let později, a zároveň buduje síťovou infrastrukturu, do které se české stroje jednou zapojí.

Kontrakt na 32 kusů podepsala Varšava ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Válka z modernizačního projektu udělala bezpečnostní nutnost. Osm Husarů na łaské ploše je teprve začátek, ale pro Kreml, jehož vlastní program páté generace zůstává uvězněný mezi ambicí a realitou, je to začátek, který stojí za tiché závidění.

Článek Kreml může se svým nepovedeným Su-57 jen tiše závidět. Polské letectvo dostalo dalších pět F-35 Husar a loučí se s MiG-29 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně může černá skříňka prozradit

Označení „černá skříňka“ je zažitý, ale nepřesný pojem. Ve skutečnosti jde zpravidla o dvojici zařízení. První, zapisovač hlasů v kokpitu (CVR), nahrává komunikaci pilota s řízením, zvuky motorů, alarmy i případný výbuch. Druhý, zapisovač letových dat (FDR), zaznamenává desítky parametrů: výšku, rychlost, kurz, přetížení, polohu řídících ploch a stav palubních systémů.

Pro tento konkrétní případ je zásadní, že kombinace obou zapisovačů dokáže vyšetřovatelům ukázat přesnou sekvenci: okamžik odpalu střely, případnou anomálii bezprostředně poté, vznik požáru nebo poškození, reakci pilota a moment ztráty řízení. Zapisovače jsou konstruované jako zařízení odolná havárii: vydrží náraz, oheň i ponoření do vody. I když trosky nesou stopy požáru, paměťový modul bývá velmi často čitelný. Rozhodující slovo bude mít expertiza podle standardů NTSB, respektive její ukrajinský ekvivalent.

Jak může stíhačka „sestřelit sama sebe“

Formulace zní jako sci-fi, ale ve skutečnosti popisuje několik realistických technických scénářů. Nejde o to, že by se letoun sám zaměřil. Jde o to, že vlastní zbraň, nebo její účinek, může za určitých okolností poškodit nosič.

Scénáře, které vyšetřovatelé podle dostupných informací prověřují:

• Selhání oddělení od závěsníku. Střela se po odpalu fyzicky neoddělí od křídla nebo trupu. Motor rakety se vznítí, ale zbraň zůstává připoutaná k letounu.
• Detonace v nebezpečné blízkosti. Střely s bezdotykovou roznětkou jsou navržené tak, aby explodovaly v blízkosti cíle a zasypaly ho fragmenty. Pokud se raketa po odpalu chová anomálně, třeba kvůli závadě naváděcí hlavice nebo motoru, může detonovat příliš blízko vlastního letounu.
• Zásah fragmenty. I při správném oddělení a letu střely může neobvyklá geometrie zachycení malého cíle vést k tomu, že fragmentační oblak zasáhne zpět nosič.

Každý z těchto scénářů je extrémně vzácný. Ale ne nemožný. A právě proto existují zapisovače a právě proto se po takové havárii provádí detailní expertiza trosek i munice.

Proč jsou protidronové mise pro MiG-29 obzvlášť náročné

MiG-29 byl navržen v sedmdesátých letech jako frontový stíhač pro vzdušné souboje s jinými letouny. Ruské drony typu Šáhid nebo Geraň jsou ale něco úplně jiného: malé, pomalé, s minimálním radarovým i infračerveným kontrastem. Zachytit takový cíl radarem starší generace je výrazně těžší než zaměřit bombardér nebo stíhačku.

Ukrajinské ministerstvo obrany to říká otevřeně: Mirage 2000, které Francie dodává, mají proti maloplošným dronům a střelám s plochou dráhou letu lepší senzory i vhodnější výzbroj než MiG-29. Nepřímo tím přiznává, že sovětské stíhačky v této roli narážejí na své limity.

A přesto MiG-29 tyto mise létá. Protože musí. Ukrajina nemá dostatek modernějších platforem a každý provozuschopný stroj počítá. Polsko veřejně potvrdilo předání 14 kusů MiG-29, což dává představu o velikosti flotily; ztráta jediného kusu není marginální záležitost. Navíc ukrajinské MiGy dnes nesou i adaptovanou západní munici. Francouzské řízené pumy AASM Hammer byly úspěšně integrovány právě na tuto platformu, což znamená, že stroj plní spektrum úkolů, pro které původně vůbec nebyl stavěný.

Co nehoda říká o budoucnosti ukrajinského nebe

Jedna havárie sama o sobě systémový problém nedokazuje. Ale ilustruje tlak, pod kterým ukrajinské letectvo operuje. Starší MiGy-29 létají bojové profily na hranici svých technických možností, s výzbrojí kombinující sovětské i západní systémy, proti cílům, na které nebyly konstruovány.

Pokud se verze s vlastní střelou potvrdí, dá se čekat přinejmenším lokální úprava pravidel nasazení: revize obálek odpalu proti malým bezpilotním prostředkům, případně dočasné omezení konkrétního typu munice v tomto profilu mise. Širší důsledek je ale strategický: každý takový incident posiluje argument pro rychlejší přesun lovu dronů na kombinaci modernějších letounů, pozemní protivzdušné obrany a specializovaných prostředků.

Český kontext: pomoc ano, ale jiného druhu

Česká republika patří mezi nejvýznamnější podporovatele Ukrajiny. Veřejně dostupné materiály ministerstva obrany dokumentují dodávky tanků, bojových vozidel pěchoty, systémů protivzdušné obrany, vrtulníků i velkorážové munice. Konkrétní české dodávky výzbroje vzduch-vzduch pro MiG-29 ale v otevřených zdrojích doložené nejsou; relevantní pro tuto kategorii strojů jsou především polské dary samotných letounů a francouzská integrace řízené munice.

Debata o tom, co Ukrajina potřebuje, se nicméně posouvá. Nejde už jen o počty strojů, ale o jejich schopnosti. Proti rojům levných dronů je třeba jiná odpověď než stíhačka z éry studené války s raketou, která byla navržena na sestřelení bombardéru.

Zapisovač z oděského MiGu teď leží na stole vyšetřovatelů. Až promluví, řekne víc než jen příběh jednoho pádu; řekne něco o tom, kde jsou hranice toho, co lze od čtyřicet let staré konstrukce ještě žádat.

Článek Ukrajinští vyšetřovatelé našli černou skříňku MiG-29, který spadl u Oděsy. Možná sestřelil sám sebe se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Flotila na konci životnosti

Polské MiG-29 nejsou žádní nováčci. Část z nich Polsko provozuje od osmdesátých let, dalších deset kusů získalo v roce 1995 od České republiky výměnou za vrtulníky W-3A Sokol, tehdy čerstvě vyřazené stroje, které česká armáda po rozdělení federace používala jen krátce. V Malborku tak v létě 2025 dosluhovala flotila, jejíž zbývající letuschopné kusy se podle odborných odhadů pohybovaly kolem šesti až osmi strojů. Bez perspektivy hlubší modernizace, s krátícím se zdrojem a s vědomím, že polské letectvo přechází na jiné typy.

Pro Polsko šlo o odcházející platformu. Pro Ukrajinu o něco úplně jiného.

Proč Kyjev stojí o stárnoucí sovětské stíhačky

Odpověď je prostá: kompatibilita. Ukrajinské letectvo MiG-29 provozuje od sovětských dob, má na ně piloty, techniky, logistické zázemí i bojové návyky. Každý další kus, i s omezeným zdrojem, dokáže doplnit početní stav rychleji než západní typ, jehož zavedení vyžaduje měsíce přeškolení. F-16, které Ukrajina postupně přebírá, nejsou náhradou „kus za kus“. Jsou to jiné letouny s jinou filozofií údržby, jiným zázemím a jinou křivkou učení.

Polské MiGy tedy pro Ukrajinu představují okamžitou bojovou a logistickou hodnotu. Část z nich může posílit frontovou službu, část posloužit jako zdroj náhradních dílů. Ani jedno není zanedbatelné v situaci, kdy ukrajinské letectvo operuje pod trvalým tlakem.

Co skutečně brzdí transfer

Srpnový incident s brzdami jednoho letounu je mediálně silný obraz, ale hlavní překážky převodu ležely jinde. Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Bodnar to v červnu 2025 v rozhovoru pro Glavkom pojmenoval otevřeně: Varšava potřebovala mít vyřešené krytí vlastního vzdušného prostoru silami NATO, americké rakety pro jiné polské letouny a širší dohodu zahrnující technologickou protihodnotu ze strany Ukrajiny.

Ta protihodnota není abstraktní. Polsko mělo zájem o ukrajinské know-how v oblasti bezpilotních systémů, dronových a protiraketových technologií, tedy přesně o to, v čem se Ukrajina za tři roky plnohodnotné války stala jedním z nejzkušenějších hráčů na světě. Bodnar tehdy mluvil o zhruba deseti strojích, které Polsko zvažovalo převést, ale bez pevného kalendáře.

Důležitý je i širší institucionální rámec. Polsko-ukrajinská bezpečnostní dohoda byla podepsána už 8. července 2024. Debata o MiGách tedy nebyla jednorázový nápad z léta 2025, ale součást dlouhodobé bezpečnostní spolupráce dvou sousedních zemí, z nichž jedna je členem NATO a druhá bojuje s ruskou invazí.

Jedna porucha plán neshazuje, ale hodně vypovídá

Incident z Malborku sám o sobě neměl sílu zablokovat celý transfer. Pokud by ovšem vyšetřování polské komise KBWLLP, která nezkoumá vinu, ale okolnosti, příčiny a prevenci, odhalilo opakující se závadu v celé flotile, situace by se změnila. Bez takového závěru jde spíš o problém jednoho kusu. Zda byl konkrétní poškozený stroj po kontrole vrácen do služby, nebo odstaven, veřejně potvrzeno nebylo.

Co ale incident velmi názorně ukázal, je důvod, proč Polsko tyto stroje nechce držet doma déle, než musí. Stárnoucí letoun na konci životnosti, jehož další prodlužování služby je technicky i ekonomicky nevýhodné, představuje pro provozovatele rostoucí riziko. Pro Polsko je racionální zbavit se jich co nejdříve, a předání Ukrajině je řešení, které má strategický smysl pro obě strany.

„Brzy“ neznamená zítra, ale proces běží

Slovo „brzy“ v kontextu vojenských transferů nikdy neznamenalo konkrétní datum na příští týden. V létě 2025 šlo o politickou vůli a aktivní jednání, ne o veřejně oznámený harmonogram. Pozdější vývoj to potvrdil: v lednu 2026 TVN24 informovala o čtyřech kusech připravených k předání s výhledem na první čtvrtletí 2026. A v únoru 2026 polský premiér Donald Tusk při návštěvě Kyjeva veřejně řekl, že Polsko může poskytnout MiG-29 a že Ukrajina je připravena na dronovou výměnu.

Směr tedy zůstal zachován navzdory technickým komplikacím, diplomatickým podmínkám i času, který jednání zabrala. Čtyři MiGy-29 z Malborku, s prasklými pneumatikami nebo bez nich, zůstaly na stole jako součást širší výměny, v níž stárnoucí sovětské stíhačky mění majitele za ukrajinské válečné inovace. Je to obchod, ve kterém obě strany dostávají přesně to, co potřebují.

Článek Polsko chce brzy předat čtyři MiG-29 ukrajinskému letectvu. Jenomže při přistávání jednomu selhaly brzdy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Patnáct kusů na papíře, realita je složitější

Číslo patnáct pochází z veřejně dostupného inventáře syrského letectva na portálu WDMMA, který pro rok 2026 eviduje varianty MiG-29UB, SE, SM i SMT. Sám zdroj ale upozorňuje, že po pádu režimu přesnost dat rychle klesá. Fotografie agentury Reuters z letiště Mezzeh jihozápadně od Damašku z ledna a listopadu 2025 ukazují opuštěné letouny na stojánkách, zachované hangáry i neporušenou vzletovou dráhu. Co neukazují, je důkaz, že všech patnáct strojů je letuschopných.

Rozdíl mezi „fyzicky dochovaný“ a „bojeschopný“ je u stíhačky propastný. Letoun MiG-29SM má maximální rychlost 2 400 km/h, dostup téměř 18 000 metrů, šest závěsníků pro střely i přesně naváděnou munici a 30mm kanon GŠ-301. Radar N-019ME s počítačem MVK-04, barevný multifunkční displej, datová sběrnice MIL-STD-1553B, to všechno potřebuje pravidelný servis, náhradní díly a kvalifikovaný personál. Bez ruských dodavatelů, kteří ze Sýrie de facto odešli, je údržba prakticky nemožná.

Proč noví vládci nemají důvod stíhačky udržovat

Přechodná vláda prezidenta Ahmada Šary má úplně jiné priority. Od března 2025 skládá novou syrskou armádu doslova od nuly: integruje tisíce bývalých povstalců, jedná s Tureckem o výcviku pozemních sil a řeší základní bezpečnostní architekturu státu. Malá flotila technicky náročných ruských stíhaček, závislých na dodávkách z Moskvy, do tohoto plánu nezapadá.

Sýrie nepotřebuje vzdušnou nadvládu. Potřebuje policii, funkční pěchotu a kontrolu nad vlastním územím. Patnáct MiGů na opuštěném letišti je pro Damašek spíš starost než aktivum, a právě to otevírá prostor pro spekulace, kdo by o ně mohl stát.

Ukrajina: ne zázrak, ale cenný zdroj dílů

Ukrajinské letectvo MiG-29 provozuje od sovětských dob. Podle ministerstva obrany Ukrajiny typ stále slouží vedle novějších F-16, které začaly přicházet v létě 2024 a další kusy dorazily i v roce 2025 spolu s francouzskými Mirage. Polsko už dříve Ukrajině darovalo vlastní MiGy-29 a polské ministerstvo obrany v červenci 2026 potvrdilo, že šlo o analyzovanou a vědomou donaci.

Jenže i polská zkušenost ukazuje limity. Náměstek polského ministra obrany v červnu 2026 otevřeně řekl, že Ukrajina by chtěla MiGy přizpůsobené modernějším bojovým podmínkám a Polsko nechce nést náklady takové modernizace. Syrské kusy by na tom byly ještě hůř: roky bez údržby, nejasná historie provozu, chybějící dokumentace.

Přesto by i odstavené trupy měly svou cenu. V opotřebovací válce, která trvá už déle než čtyři roky, je každý náhradní motor, radar nebo konstrukční díl prodloužením životnosti stávající flotily. Několik opravitelných kusů by mohlo uvolnit cenné F-16 pro náročnější mise, zatímco MiGy by plnily jednodušší úkoly. Americká agentura DSCA ostatně v květnu 2025 ve svém oznámení o podpoře ukrajinského programu F-16 výslovně uvedla, že ani tato pomoc „nezmění základní vojenskou rovnováhu v regionu“. Patnáct starých syrských MiGů ji nezmění tím spíš.

Čeho se Moskva skutečně bojí

Rusko v červnu 2026 stále vyjednávalo s Damaškem o „přeformátování“ svých vojenských zařízení v Sýrii. Kreml nechce přijít o poslední páky vlivu v regionu, a zbylá vojenská technika je jednou z nich. Kdyby syrské MiGy skončily na Ukrajině, Moskva by neztratila patnáct zázračných stíhaček. Ztratila by kontrolu nad dalším kusem sovětského dědictví, který protivník umí okamžitě vstřebat.

Pro srovnání: F-16 Fighting Falcon, hlavní západní stíhačka v ukrajinských službách, nabízí bojový rádius přes 900 kilometrů v útočné roli, modernější avioniku a schopnost přesných úderů za každého počasí. MiG-29SM je proti němu starší platforma, ale má jednu nenahraditelnou výhodu: kompatibilitu s existujícími ukrajinskými piloty, mechaniky a infrastrukturou. Žádný přeškolovací program, žádné měsíce adaptace. Nasadit, opravit, letět.

Překážky, které stojí v cestě

Cesta syrského MiGu na ukrajinskou základnu by ale nebyla přímočará. Evropská unie sice po pádu Asada zrušila většinu ekonomických sankcí vůči Sýrii, ale výslovně ponechala v platnosti zákaz nákupu, dovozu a přepravy zbraní syrského původu. Jakýkoli transfer přes unijní prostor by vyžadoval buď výjimku, nebo úplně jinou trasu. K tomu je třeba připočíst pravděpodobná smluvní a licenční omezení z původních ruských dodávek; i když konkrétní text syrsko-ruské smlouvy nebyl veřejně dohledán, existence takových klauzulí je u ruských zbrojních exportů standardní praxí.

Nejrealističtější scénář proto není dramatické přelétnutí celé eskadry. Spíš tiché rozebrání na díly, převoz přes třetí zemi s opravárenskými kapacitami pro typ MiG-29 a postupné vstřebání do ukrajinského logistického řetězce. Méně filmové, ale v kontextu čtyřleté opotřebovací války daleko užitečnější.

Na opuštěném letišti Mezzeh stojí stíhačky, které nikdo nechce, a právě proto jsou tak zajímavé pro toho, kdo je umí použít.

Článek 15 syrských MiG-29 přežilo izraelské nálety a Rusové se bojí, že skončí v rukou Ukrajiny. Noví vládci je nepotřebují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je Vyrivnyuvač a proč vznikl

Vyrivnyuvač (v překladu přibližně „Vyrovnávač“) je ukrajinský naváděný klouzavý kit určený pro 250kilogramovou třídu leteckých pum. Vývoj trval sedmnáct měsíců, tempo odpovídající válečnému zrychlenému cyklu, nikoli standardní západní certifikaci, která u srovnatelných systémů běží roky. Za projektem stojí společnost DG Industries napojená na inovační platformu Brave1, která v ukrajinském obranném ekosystému zkracuje cestu od návrhu přes financování až k frontovým testům.

Klíčové veřejně známé parametry z veletrhu Eurosatory 2026:

• Bojová část: 250 kg
• Výška odhozu: od 500 m do více než 10 000 m
• Uváděný dosah: 10 až 130+ km (papírová obálka)
• Realistický bojový dosah při nízkém profilu letu: přibližně 40 km
• Navedení: satelitní navigace s „moderními algoritmy“ (bližší specifikace řešení proti rušení výrobce nezveřejnil)

Rozdíl mezi papírovým maximem a reálným bojovým dosahem je zásadní. Ukrajinské letouny operují v prostředí husté ruské protivzdušné obrany a musí létat nízko. Analytický portál AERONAUT.media proto pracuje spíše s pásmem 30 až 60 km za frontou jako s praktickým prostorem, kde Vyrivnyuvač reálně zasáhne cíl.

Proč je to noční můra pro ruské jednotky

Formulace „bez šance na obranu“ neznamená, že by ruská armáda byla bezmocná v absolutním smyslu. Znamená ale, že se obrana proti takovému úderu zásadně komplikuje. Nosič, ať už MiG-29, nebo bombardér Su-24M (ten je v otevřených zdrojích nejlépe doloženým testovacím strojem pro ukrajinské klouzavé pumy), nemusí vletět přímo nad cíl. Bombu odhodí z odstupu desítek kilometrů a okamžitě se stáčí zpět. Ruská protivzdušná obrana tak stojí před dilematem: buď se pokusí zachytit samotnou klouzající pumu, což je malý a nízko letící cíl, nebo musí investovat do elektronického boje, maskování a rozptýlení vlastních pozic.

Právě v tom tkví skutečná hrozba. Nejde o jednu „zázračnou“ superbombu, ale o systémový tlak. Každý ruský štáb, sklad munice, logistický uzel, most nebo opevněný bod v pásmu 30 až 60 km za frontovou linií se stává potenciálním cílem zbraně, kterou Ukrajina vyrábí doma, za nižší cenu než americký JDAM-ER, a bez nutnosti čekat na schválení každé další dodávky ze zahraničí.

Pro srovnání: americký Boeing JDAM-ER, nejbližší západní ekvivalent, má podle oficiálního produktového listu dolet přes 74 km (40 námořních mil) a využívá standardizované rozhraní JDAM, díky kterému jej lze nasadit z desítek typů letounů bez úprav softwaru. Ruský protějšek UMPK je naopak levný konverzní kit na staré sovětské pumy FAB, jehož rané verze podle analytických zdrojů trpěly výraznou degradací přesnosti v podmínkách elektronického boje. Vyrivnyuvač se pohybuje někde mezi; vlastní ukrajinské řešení, které si teprve buduje integrační základnu.

MiG-29 a Su-24: staré draky, nová munice

Praktický význam červnového nasazení z MiG-29 je větší, než se na první pohled zdá. Ukrajina totiž nemůže čekat, až bude Vyrivnyuvač plně certifikován pro F-16 Block 20 MLU nebo francouzské Mirage 2000-5. Integrace nové zbraně na západní platformu vyžaduje certifikaci elektrického rozhraní, bezpečného oddělení od letounu, balistických dat v celé obálce použití i softwarových procedur. Výrobci jako Lockheed Martin a Dassault kontrolují integrační proces a potřebná data, což může celou věc natáhnout na roky.

Su-24M, dvoumístný frontový bombardér s proměnlivou geometrií křídla (maximální rychlost přibližně 1 700 km/h, bojový rádius kolem 600 km), slouží ukrajinským silám jako osvědčený nosič různých typů munice už od začátku invaze. MiG-29, původně lehký frontový stíhač (maximální rychlost 2 400 km/h, praktický dostup 18 000 m), prošel v ukrajinských rukou řadou improvizovaných úprav pro odhozy naváděné munice. Obě platformy jsou staré sovětské konstrukce, a právě to je jejich paradoxní výhoda. Ukrajina je zná do posledního šroubu, má na ně náhradní díly z více zdrojů a nemusí žádat nikoho o svolení k integraci domácí zbraně.

Od experimentální série k masové výzbroji

Je důležité rozlišovat mezi „bojovou připraveností“ a skutečně masovým zavedením. V květnu 2026 Fedorov oznámil, že ministerstvo obrany nakoupilo první experimentální sérii Vyrivnyuvačů. Na Eurosatory v červnu zástupci DG Industries tvrdili, že běží aktivní sériová výroba a první kusy byly předány armádě. Veřejně ale stále chybí tvrdá data o měsíční produkci a rozsahu dodávek.

Rozhodující bude druhá polovina roku 2026. Pokud se počet dodaných kusů dostane do stovek, půjde mluvit o skutečně zavedené schopnosti, která ruským jednotkám systematicky zdraží držení jakékoli infrastruktury v dosahu. Pokud zůstane v desítkách, bude Vyrivnyuvač pořád blíž demonstrátoru než běžně spotřebovávané munici. Indikátory, které stojí za sledování: opakované geolokované zásahy stejným typem pumy, nasazení z více než jednoho typu nosiče a viditelné změny ruského chování, například stahování skladů a štábů dál od fronty.

Co to znamená pro ruskou obranu

Ruská armáda, která měla být druhou nejsilnější na světě, už více než čtyři roky nedokáže zlomit odpor výrazně menší ukrajinské. Kyjev přitom systematicky stírá rozdíly inovacemi, od námořních dronů, které vyhnaly ruskou Černomořskou flotilu z Krymu, přes FPV drony v milionových sériích až po vlastní balistické rakety. Vyrivnyuvač je dalším článkem téhož řetězu: ne jedna zázračná zbraň, ale další nástroj, který zvyšuje cenu každého ruského rozhodnutí v operačním týlu.

Pro ruské velitele, štáby a logistiky v pásmu 30 až 60 km za frontou to znamená jedinou věc. Bezpečná vzdálenost, na kterou se dosud mohli spolehnout, se opět zmenšila, a tentokrát ji zmenšila zbraň, jejíž zásoby neřídí Washington, Londýn ani Paříž, ale Kyjev sám.

Článek Rusové mají novou noční můru: MiG-29 a Su-24 vyzbrojené Virivnyuvach je drtí bez šance na obranu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je GBU-39 a proč je pro Ukrajinu tak cenná

GBU-39/B Small Diameter Bomb je americká klouzavá bomba o hmotnosti zhruba 113 kilogramů. Navádí se kombinací GPS a inerciální navigace, dosah po odhozu z výšky přesahuje 70 až 110 kilometrů podle letového profilu. Vyrábí ji Boeing a klíčová vlastnost je přesnost na stacionární cíle známých souřadnic: most, přejezd, opěrný bod. Hlavice je víceúčelová, průbojná i tříštivá, přitom s nízkou pravděpodobností vedlejších škod.

Pro Ukrajinu je zásadní ještě jeden parametr: hustota nesené munice. Díky čtyřnásobnému závěsníku BRU-61/A lze pod jedno křídlo zavěsit čtyři bomby najednou. Jeden vzlet tak dokáže zasáhnout více cílů. Oproti těžším JDAM-ER je GBU-39 menší a přesnější na bodové objekty, přesně to, co potřebujete, když chcete trefit nájezd na most, nikoli srovnat celý městský blok.

Že nejde o spekulaci ze sociálních sítí, potvrzuje oficiální americká papírová stopa: kontrakt amerického ministerstva obrany z 30. září 2024 výslovně uvádí dodávku Small Diameter Bombs Increment One v rámci zahraničního vojenského prodeje pro Ukrajinu.

Sovětský letoun, americká bomba: jak to funguje

Na první pohled nedává smysl, že čtyřicet let starý sovětský stíhací letoun nese moderní americkou přesnou munici. Jenže Ukrajina má v improvizované integraci západních zbraní na sovětské platformy praxi. Pentagon už dříve veřejně potvrdil, že ukrajinské MiGy úspěšně používají americké protiradarové střely HARM. U GBU-39 šlo o podobný princip: upravený pylon, na něj nasazený závěsník BRU-61/A a režim předprogramovaných souřadnic.

Ten poslední bod je klíčový. Na rozdíl od F-16, kde pilot může cílové souřadnice aktualizovat za letu pomocí plně digitální avioniky, u MiGu-29 se GPS souřadnice cíle nahrají ještě před vzletem. Letoun pak funguje primárně jako nosič: dostane bombu do správné zóny odhozu a ta už si cestu k cíli najde sama. Podle Defence Express to omezuje flexibilitu proti pohyblivým cílům, ale na mosty a přejezdy, tedy objekty, které nikam neutečou, je to naprosto dostačující.

S příchodem F-16 do ukrajinského letectva se přesnost GBU-39 podle dostupných zdrojů ještě zvýšila, protože západní platforma umožňuje korekce za letu. MiG-29 ale zůstává důležitým nosičem, protože Ukrajina jich má víc a může je nasazovat častěji.

Proč je ničení mostů tak bolestivé

Zničený most neznamená jen díru v silnici. Znamená, že konvoj s municí, palivem a posilami musí hledat objížďku. Objížďka bývá delší, pomalejší, po horším povrchu, a hlavně předvídatelná. Náhradní trasa se stává dalším cílem.

Oficiální zpráva ukrajinského ministerstva obrany o výsledcích úderů za květen 2026 mluví o trvalé palebné kontrole logistických tras v Luhanské oblasti i na cestách ke Krymu. Kombinace zásahů do vozidel, skladů, opraváren a mostních přechodů podle ministerstva ztěžuje přesun ruských rezerv mezi sektory.

Rusové samozřejmě nenechají přejezd ležet. Telegram 412. brigády Nemesis popisuje vzorec, který se opakuje u řeky Žerebec: protivník přechody obnovuje „okamžitě po jejich zničení“. Pontony, improvizované přejezdy, ženijní technika. Jenže právě tím se dostává do začarovaného kruhu. Každá oprava je předvídatelný cíl pro další úder. Ženijní jednotky a těžká technika soustředěná u břehu jsou zranitelné. A celý cyklus „opravit a znovu ztratit“ stojí čas, materiál a životy.

Právě v tomto smyslu se zásobování hroutí. Ne jako jednorázový kolaps celé fronty, ale jako systematické narušování konkrétních logistických hrdel, které snižuje tempo přesunů, zvyšuje zranitelnost kolon a nutí ruské velení neustále improvizovat.

Zavedená taktika, ne jednorázový průlom

Aktuální video není první svého druhu. Veřejně doložené údery ukrajinského letectva na mostní přechody sahají minimálně do srpna 2024, kdy velitel vzdušných sil Mykola Oleščuk ukázal záběry z ničení mostů v Kurské oblasti. Další doložené zásahy pocházejí z 16. a 30. srpna téhož roku. Pozdější ukrajinské zdroje z roku 2025 už popisují GBU-39 na MiG-29 a Su-27 jako běžný nástroj proti mostům, opěrným bodům i koncentracím techniky.

Datum konkrétní akce z videa kanálu Soniashnyk veřejný zdroj neuvádí, nelze ji proto bez důkazu automaticky klást do žádného konkrétního měsíce. Jisté je, že zapadá do dlouhodobého vzorce, který Ukrajina buduje už dva roky.

Co to znamená pro frontovou linii

Dopady závisí na tom, jak důležitý byl zasažený uzel. Čím méně pevných mostů a asfaltových spojení v daném sektoru, tím větší efekt i po „pouhém“ lokálním poškození. Bez znalosti přesné lokace nelze poctivě tvrdit, že jeden úder změní průběh celé fronty. Ale vzorec je jasný: pomalejší rotace jednotek, menší pružnost přesunů, větší koncentrace vozidel na zbylých průjezdech.

Síla tohoto přístupu nespočívá v jedné „zázračné“ bombě. Spočívá v tom, že relativně levná a přesná munice nutí Rusy pořád dokola opravovat, objíždět a znovu chránit stejná úzká místa. Každý opravený přejezd je další cíl. Každá objížďka je další kolona, kterou lze zasáhnout. A každý den zdržení znamená méně munice a paliva na frontě, kde se počítá každý granát.

Článek Video: Ukrajinské MiGy-29 rozmetaly mosty a přejezdy americkými bombami GBU-39. Rusům se zhroutilo zásobování se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od únorového slibu k červencovému patu

Příběh se začal psát 5. února 2026, kdy polský premiér Donald Tusk v Kyjevě veřejně potvrdil připravenost předat MiGy-29 výměnou za ukrajinské dronové technologie. Nešlo o překvapení, Polsko už dříve Ukrajině dodalo čtrnáct kusů těchto sovětských stíhaček. Teď se řešil zbytek vyřazované flotily, tedy až devět strojů, které polské letectvo postupně nahrazuje jihokorejskými FA-50 a americkými F-35.

Jenže z politické deklarace se rychle stal technický a finanční rébus. V červnu náměstek ministra obrany Paweł Tomczyk přiznal, že k žádnému předání nedošlo. Důvod? Ukrajina nemá zájem převzít letouny v jejich současném stavu. A Polsko odmítá platit za jejich opravu. Teprve začátkem července polské ministerstvo obrany oznámilo, že Kyjev poslal nové návrhy transferu dronových technologií na dva roky dopředu. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz 11. července v ukrajinské Olyce hovořil o „pozitivnějších signálech“ a návratu k jednacímu stolu.

Proč Ukrajina nechce stroje v současném stavu

Polské MiGy-29 jsou ve službě od roku 1989. Třicet sedm let provozu zanechalo stopy, které nejde ignorovat. Část strojů měla podle polských zdrojů dosáhnout hranice využitelnosti už na konci roku 2025. Ukrajinská strana od samého počátku, už v lednu 2026, kdy ministr obrany Mychajlo Fedorov jednal se svým polským protějškem, mluvila o nutnosti společné práce na modernizaci.

Nejde přitom jen o podvozky, byť právě ty patří k nejkritičtějším uzlům. Přistávací soustava stíhačky snáší obrovské zatížení při každém dosednutí a po desetiletích provozu na různých typech drah, včetně polních, bývá její opotřebení zásadní. Bez výměny nebo generální opravy podvozkových dílů nelze stroj bezpečně provozovat, natož nasadit do bojových podmínek. K tomu přidejte zastaralou avioniku, omezenou kompatibilitu se současnou municí a potřebu úprav pro reálné nasazení v prostředí, kde Rusko masivně využívá elektronický boj. Převzít takové letouny bez zásahu by pro Kyjev znamenalo získat hangárové exponáty, ne bojové stroje.

Kdo to zaplatí a kdo to opraví

Polská pozice je jasná: pomůžeme s prací, ale ne s účtem. Průmyslové kapacity na to Varšava má. Klíčovou roli by sehrály Wojskowe Zakłady Lotnicze Nr 2 v Bydhošti, podnik spadající pod státní zbrojovku Polska Grupa Zbrojeniowa. Závod má s MiGy-29 dlouholetou zkušenost:

• V letech 2011–2014 modernizoval šestnáct polských MiG-29.
• Od roku 1997 provádí opravy, periodické prohlídky i nouzové zásahy na tomto typu.
• Od roku 2013 funguje zároveň jako národní servisní centrum pro F-16.

Kapacita tedy existuje. Chybí ale objednávka a hlavně peníze. Kosiniak-Kamysz v Olyce zopakoval, že náklady na modernizaci má nést Ukrajina nebo některý ze spojeneckých států, který se rozhodne tuto investici převzít. Polsko se do role plátce nestaví, a v kontextu celkové bilance své pomoci, kterou ministerstvo obrany 6. července vyčíslilo na 16,45 miliardy zlotých od začátku války, je tato pozice pochopitelná. Varšava dává najevo, že éra bezpodmínečných darů skončila a nastoupila doba tvrdé reciprocity.

MiGy za drony: barter, který drhne

Polská podmínka je specifická: za stíhačky chce přístup k ukrajinským dronovým technologiím a know-how, které vzniklo přímo na frontě. Ukrajina za tři roky války vyvinula desítky typů bezpilotních prostředků, od malých FPV dronů po dalekonosné úderné systémy. Tato zkušenost má pro Polsko strategickou hodnotu, kterou nedokáže jednoduše nahradit nákupem ze Západu.

Jednání ale drhnou. V červnu Kosiniak-Kamysz prohlásil, že „nejsou MiGy bez dronových schopností pro Polsko“, čímž fakticky podmínil celý transfer. Kyjev reagoval novými návrhy, které podle ministerstva obrany zahrnují plán dodávek dronových technologií na dva roky dopředu. Jestli to bude stačit, ukáže další kolo rozhovorů.

Co devět MiGů reálně změní

Devět stíhaček frontu neobrátí. To je třeba říct na rovinu. Ale pro Ukrajinu mají smysl, který přesahuje pouhé číslo. MiG-29 je platforma, kterou ukrajinské letectvo provozuje, zná a umí logisticky obsloužit. Každý další kus znamená víc rotačních možností pro piloty, víc strojů schopných nést řízené střely a víc flexibility při obraně vzdušného prostoru. Sám ukrajinský ministr obrany v lednu 2026 označil MiGy-29 za „důležitou součást ochrany nebe“.

Zároveň je třeba vidět širší kontext. Spojenci paralelně investují do výcviku ukrajinských pilotů na západních typech; Česká republika například loni schválila výcvik až osmi ukrajinských pilotů. Personální kapacita je samostatné úzké hrdlo. MiGy-29 tak podle nás představují rychleji vstřebatelnou mezeru mezi průběžnými ztrátami a postupným přechodem na F-16, most, který má smysl jen tehdy, pokud po něm někdo může přejít.

Devět opravených MiGů na obloze je devět strojů, které Rusko musí sledovat, na které musí reagovat a které mu komplikují plánování. Ale nejdřív se musí někdo dohodnout, kdo za tu opravu zaplatí.

Článek Polsko nabídlo Ukrajině dodávku všech devíti MiG-29. Opraví i podvozky, které jsou v katastrofálním stavu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiGy za drony: co Varšava nabízí a co chce zpět

Příběh polských MiG-29 pro Ukrajinu se táhne od prosince 2025, kdy tehdejší polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz poprvé veřejně deklaroval „pozitivní úmysl“ zbývající stroje předat. V lednu 2026 náměstek ministra Paweł Zalewski pro TVP World upřesnil, že jde až o devět letounů. V únoru Donald Tusk v Kyjevě zasadil celou věc do širšího rámce, podepsal s ukrajinskou stranou dopis o společné výrobě zbraní, munice a obranných technologií.

Pak přišel zádrhel. V červnu Zalewski veřejně řekl, že ukrajinská strana neplní svou část dohody o transferu dronových technologií a navíc požaduje modernizaci letounů pro současné bojové podmínky, jejíž náklady Polsko odmítlo nést. Rozhovory se zastavily.

9. července ale Kosiniak-Kamysz na tiskové konferenci prohlásil: „Je jasná nabídka, MiGy za drony. Teď se vrátili k rozhovorům.“ Polsko chce konkrétně přístup k ukrajinskému know-how v oblasti FPV dronů, průzkumných bezpilotníků, interceptorů, elektronického boje a protidronové obrany, včetně zkušeností z boje proti íránským Šáhidům. Průmyslový obrys dohody už existuje: koncem června podepsala Polska Grupa Zbrojeniowa s ukrajinskou firmou TAF Industries záměr o lokalizaci výroby dronů a protidronových řešení přímo v Polsku. Šéf PGZ Adam Leszkiewicz navíc jedná o servisu a modernizaci ukrajinských F-16 i MiG-29, takže nejde o jednorázový barter, ale o zárodek hlubší obranně-průmyslové vazby.

Série úderů, která mění logistiku války

Zatímco diplomaté vyjednávají, ukrajinské bezpilotní síly předvádějí v praxi přesně to, co Polsko chce získat. 6. července ArmyInform hlásil zásahy na 47 vojenských cílů v hlubokém ruském týlu: tankery s palivem, systémy S-400, ropné sklady. O dva dny později bilance narostla na 21 zasažených plavidel za pouhých 72 hodin a 50 energetických objektů na okupovaných územích jen od začátku měsíce.

Nejmasivnější úder přišel v noci na 11. července. Podle AP s odkazem na ukrajinský generální štáb bylo v Azovském moři poškozeno 28 plavidel během jediné noci:

• 21 tankerů převážejících ropu a ropné produkty
• 4 remorkéry
• 2 nákladní lodě
• 1 speciální plavidlo

Ruská strana tvrdila, že útoku čelily jen čtyři lodě. Nezávislé ověření rozsahu škod zatím chybí, ale i konzervativní odhad ukazuje na bezprecedentní intenzitu námořních dronových operací. Už v květnu velitel ukrajinských ozbrojených sil Syrskyj prohlásil, že přítomnost ruské flotily v Černém a Azovském moři je „prakticky eliminována“. Červencové údery tuto linii posouvají dál, od válečných lodí k zásobovacím plavidlům.

Proč tankery a mosty brzdí ruský postup

Slovo „rozhodující“ neznamená, že se frontová linie dramaticky posunula. 9. července generální štáb ZSU hlásil 268 bojových střetů za jediný den s vysokou aktivitou na toreckém a pokrovském směru. Rusko tlačí tvrdě. Potvrzený operační průlom ale rešerše nedokládá.

Rozhodující efekt je logistický. Analytický materiál ArmyInformu z počátku července podrobně popisuje, jak vyřazování mostů izoluje celé úseky fronty a komplikuje přesun rezerv. Když k tomu přidáte systematické ničení tankerů, které zásobují palivem jak vojenskou techniku, tak ruskou stínovou flotilu financující válku, vzniká kumulativní tlak na celý zásobovací řetězec. Generální štáb ZSU tyto operace výslovně rámuje jako „snižování útočného potenciálu protivníka“.

Mechanika je přímočará: méně paliva znamená pomalejší přesuny. Zničené mosty znamenají delší objížďky. Zasažená velitelská stanoviště znamenají horší koordinaci. Žádný z těchto zásahů sám o sobě válku nerozhodne, ale jejich souběh v prvním červencovém týdnu představuje jednu z nejviditelnějších letních kampaní proti ruskému týlu od začátku plnohodnotné invaze.

Co to znamená pro střední Evropu

Polsko se převodu zbývajících MiG-29 nemusí obávat z hlediska vlastní obrany. Už v roce 2023 předalo Ukrajině 14 těchto strojů, v Mińsku Mazowieckém je nahradily jihokorejské FA-50 a páteří polského bojového letectva zůstávají F-16. Zbývající MiGy dosluhují, končí jim bezpečný resurs a jejich bojová hodnota pro Polsko klesá.

Česká republika jde podobným, byť odlišně strukturovaným směrem. Český ministr zahraničí v lednu 2026 v Kyjevě jednal o spolupráci v dronovém boji a přenosu ukrajinské expertizy. Ministerstvo obrany ČR spouští společné projekty s Ukrajinou a země je součástí mezinárodních koalic pro drony, bojové letouny i dělostřelectvo. Veřejně doložený barterový model „technika za know-how“ po polském vzoru ale zatím v českém případě chybí. Podle nás by právě polský příklad mohl být inspirací, ukrajinské bojové zkušenosti s drony mají v současné válce hodnotu, kterou si žádná země NATO nedokáže vytvořit na cvičišti.

Pokud Ukrajina udrží červencové tempo úderů a Varšava dotáhne jednání do konce, vznikne precedent, v němž dosluhující technika jedné země NATO posílí bojeschopnost Ukrajiny a na oplátku přinese bojově ověřené technologie zpět do aliance. Přesný termín dodání strojů zatím nikdo nestanovil, závisí na vyřešení technických detailů a sporu o případnou modernizaci. Jisté je, že obě strany mají důvod dohodu uzavřít. A tankery hořící v Azovském moři jsou tím nejpřesvědčivějším argumentem.

Článek Polsko a Ukrajina znovu jednají o výměně MiG-29. Na frontě zasazují rozhodující údery a brání Rusům v postupu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co video skutečně ukazuje, a co je jen ruské tvrzení

Na záběrech zveřejněných na oficiálním kanálu ruského ministerstva obrany je jasně vidět jeden MiG-29 stojící před vstupem do železobetonového úkrytu. Dron ho zasahuje přímo, vzplane oheň, plameny zachvátí i přilehlé vozidlo, podle ruského popisu cisternový vůz a pozemní agregát APA-5D. Tady končí to, co lze z videa nezávisle ověřit.

Ruské ministerstvo obrany jde dál. Tvrdí, že druhý Geran-4 zasáhl i druhý MiG-29, který měl být při tankování uvnitř krytu. A dodává, že první zničený stroj nesl „bojový komplet leteckých prostředků ničení“, tedy výzbroj připravenou k bojovému letu. Přesný typ raket či řízených bomb z dostupných záběrů určit nelze. Zničení druhého letounu Ukrajina nepotvrdila. Bezpečné je proto psát, že průkazně zničen byl jeden stroj, u druhého jde zatím výhradně o ruské tvrzení.

Proč „si nevšimli“ neznamená, že o ničem nevěděli

Formulace, že Ukrajinci sledování nezaregistrovali, vyžaduje upřesnění. Velitelství vzdušných sil Ukrajiny už v 5:31 ráno 27. června varovalo, že reaktivní drony letí „kurzem na Voznesensk“. O šest minut později oznámilo, že Rusko v noci vypustilo 129 úderných bezpilotních prostředků včetně reaktivních typů. Hrozba v prostoru tedy evidována byla.

Problém nastal jinde. Mezi vytažením stíhačky z krytu, natankováním, naložením výzbroje, kontrolou agregátem a samotným vzletem existuje provozní okno, kdy je letoun prakticky bezbranný. Stojí venku, naložený municí, obklopený palivem. Právě do tohoto okna ruský úder mířil. Nejde tedy o klasické zpravodajské selhání ve smyslu „nevěděli, že je někdo pozoruje“, ale o situaci, kdy se nepodařilo včas dokončit přípravu a dostat stroj do vzduchu, nebo naopak zastavit přípravu a techniku rozptýlit.

Jaký konkrétní prostředek Rusko k průzkumu použilo, ministerstvo obrany neuvedlo. Mluví jen o „průzkumně-úderných akcích“. Pro zásah v momentu tankování a vyzbrojování je ale logičtější průzkum v reálném čase, nejspíš vzdušným prostředkem navázaným přímo na úderný dron, než statický satelitní snímek bez návazného sledování.

Geran-4: nový nástroj proti cílům vysoké hodnoty

Dron Geran-4, označovaný také jako Siker, není jen další iterací íránského Šáhidu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky GUR má zcela nový drak, zesílenou konstrukci a proudový motor. Aktivně manévruje při rychlostech 300–400 km/h, v maximu dosahuje až 500 km/h, stoupá do výšky pěti kilometrů a nese bojovou hlavici o hmotnosti 50 nebo 90 kilogramů na vzdálenost až 450 kilometrů.

Klíčové parametry ve srovnání se staršími verzemi:

• Pohon: proudový motor místo pístového, vyšší rychlost, kratší reakční čas pro obranu
• Rychlost: až 500 km/h oproti zhruba 180 km/h u Geranu-2
• Dosah: do 450 km
• Bojová hlavice: 50–90 kg

GUR výslovně uvádí, že Rusko Geran-4 začalo nasazovat v květnu 2026 jako protiopatření proti ukrajinským přepadovým dronům, které starší verze úspěšně srážely. Útok u Voznesensku tak představuje jeden z prvních doložených případů, kdy byl tento typ použit proti cíli vysoké hodnoty na zemi, nikoliv proti infrastruktuře, ale proti bojovému letadlu.

Každý ztracený MiG-29 bolí víc než předtím

Podle adresáře FlightGlobal pro rok 2026 disponuje ukrajinské letectvo 44 aktivními MiGy-29 a 25 letouny F-16A. Databáze Oryx, která eviduje vizuálně potvrzené ztráty, zároveň u MiGu-29 počítá nejméně 38 zničených a 3 poškozené kusy od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Přesný aktuální stav flotily veřejně známý není, do hry vstupují opravy, kanibalizace dílů i zahraniční pomoc. Polsko v březnu 2023 oficiálně předalo první čtyři MiGy-29 a připravovalo další kusy. Pentagon už v dubnu 2022 koordinoval dodávky náhradních dílů, díky nimž Ukrajina zprovoznila více letadel, než měla o pár týdnů dříve.

MiG-29 tak zůstává početně významným typem, ale jeho zásoby nejsou nevyčerpatelné. Každá další ztráta zužuje manévrovací prostor ukrajinského letectva, zvlášť když k ní dojde na zemi, i s výzbrojí a podpůrnou technikou, aniž stroj vůbec stihne vzlétnout.

Co z toho plyne pro budoucí operace

Útok u Voznesensku není jen o jednom zničeném letounu. Je to ukázka, že rychlejší reaktivní drony mění kalkul i pro letiště vybavená železobetonovými kryty. Kryty chrání letadla v klidu. Ale moment, kdy stroj opouští úkryt, tankuje a nabírá výzbroj, zůstává smrtelně zranitelný, a s dronem schopným dorazit za minuty místo desítek minut se toto okno stává ještě nebezpečnějším.

Téhož dne, 27. června, ukrajinské letectvo potvrdilo i jinou ztrátu MiGu-29, tentokrát ve vzdušném boji nad Poltavskou oblastí. Dva stroje za jediný den. Ukrajina má stále desítky MiGů a vedle nich i F-16, takže o kolapsu letectva řeč není. Ale tlak na provozní bezpečnost letišť právě výrazně vzrostl.

Článek Video: Ukrajinci si nevšimli, že je Rusové sledují. Objevili na letišti dva letouny MiG-29 a jeden zničili i s raketami se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak se rodila dohoda „MiGy za drony“

Příběh začal 9. prosince 2025, kdy polský generální štáb oznámil, že probíhají rozhovory o předání zbývajících MiG-29. Letounům docházel technický resurs a Polsko je stejně plánovalo nahradit stroji F-16, FA-50 a později F-35. Hned následující den Kosiniak-Kamysz veřejně propojil transfer s protihodnotou: Polsko chce ukrajinskou expertizu v oblasti dronů a protidronových systémů.

Když 19. prosince 2025 přiletěl do Varšavy Volodymyr Zelenskyj, nabídl polské straně konzultace a sdílení zkušeností s obranou proti ruským bezpilotním prostředkům. Politický rámec vypadal jasně. V lednu 2026 pak náměstek ministra obrany Paweł Zalewski potvrdil prostřednictvím RMF24 záměr předat Ukrajině až devět kusů. Polsko přitom už v roce 2023 darovalo Kyjevu čtrnáct MiG-29, tehdy bez barterových podmínek.

Co se pokazilo

Klíčový zlom přišel 17. června 2026. Zalewski a jeho kolega Cezary Tomczyk poprvé veřejně přiznali, že transfer se zadrhl. Důvod byl dvojí:

• Neuzavřená technologická reciprocita. Polsko očekávalo přístup k vybraným dronovým a raketovým technologiím, k průmyslovému know-how a kompetencím. Nic z toho se podle Varšavy nedotáhlo do závazné podoby.
• Spor o stav letounů. Ukrajina podle polské strany požadovala MiGy přizpůsobené moderním bojovým podmínkám. Polsko odmítlo nést náklady na modernizaci strojů, kterých se samo zbavuje.

Formulace „Ukrajina nedodala drony“ je přitom ve zdrojích spíše zkratka. Nejde o to, že by Kyjev měl poslat do Varšavy bedny s hotovými bezpilotníky. Jádrem sporu je nedotažený transfer technologií, tedy schopnost vyrábět, upravovat a nasazovat drony, kterou si Ukrajina vybudovala pod ruskou palbou a která má pro každou evropskou armádu obrovskou hodnotu.

Podle nás právě tady leží skutečné těžiště celého konfliktu. Devět dosluhujících MiG-29 je viditelná, mediálně atraktivní část sporu. Ale vyjednávací páka, o kterou jde oběma stranám, spočívá v přístupu k ukrajinskému válečnému know-how, a v ceně, kterou za něj Polsko musí zaplatit.

Proč Kyjev váhá

Přímé ukrajinské vysvětlení se ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Kosiniak-Kamysz mluví o „nedostatku politické vůle“ na ukrajinské straně a situaci podle něj zhoršují i historické polsko-ukrajinské spory. Zalewski zase naznačuje, že Kyjev chtěl víc, než Varšava nabízela, tedy modernizované stroje místo odcházejících veteránů.

Nabízí se ale i jiné čtení: Ukrajina možná jednoduše nechce předávat citlivé válečné technologie za dosluhující platformu, jejíž bojová hodnota klesá s každým měsícem. To je redakční dedukce, ne potvrzený fakt, ale dává smysl v kontextu, kdy Kyjev právě podepsal se Švédskem dohodu o nákupu šestnácti moderních Gripenů E a dalších šestnáct Gripenů C/D má dostat jako vojenskou pomoc od začátku roku 2027. MiG-29 je pro ukrajinské letectvo zavedený a pilotům známý typ, důležitý pro denní provoz a doplnění ztrát. Ale strategicky už Ukrajina hledí jinam.

Spolupráce nekončí, jen má svou cenu

Bylo by chybou číst celý spor jako rozpad polsko-ukrajinských vztahů. Jen šest dní před Kosiniakovým ostrým vyjádřením, 26. června 2026, podepsala Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) s ukrajinskou firmou TAF Industries memorandum o společné výrobě dronů v Polsku. O čtyři dny později PGZ oznámila, že řeší servis a opravy ukrajinských F-16 i MiG-29.

Jenže memorandum je pořád jen záměr, ne splněný závazek. Šéf PGZ sám přiznal, že teprve „vidí perspektivu“ dohody o transferu technologií. Pro polské ministerstvo obrany to nestačí jako naplnění barterové podmínky.

Širší evropský rámec přitom funguje dál. Už v září 2025 Polsko a Ukrajina podepsaly tři dohody o spolupráci včetně společné operativní skupiny pro drony. Evropská unie 30. června 2026 uvolnila 3,9 miliardy eur z úvěru pro Ukrajinu určených právě na nákup bezpilotních prostředků. A česko-ukrajinská bezpečnostní dohoda z července 2024 výslovně počítá se společnou výrobou munice, dronů i těžké techniky, tedy s podobným průmyslovým modelem reciprocity, jen bez tak ostrého politického podmínění.

Co bude dál

Dveře nejsou úplně zavřené. Ještě 2. července Polsko přes PAP uvádělo, že je připraveno k dalším rozhovorům. Prakticky ale platí, že bez nové reciproční nabídky ze strany Kyjeva, ať už jde o konkrétní technologický balík, nebo o jiný formát spolupráce, se devět MiG-29 z polských hangárů jen tak nepohne. Ukrajina musí odpovědět na dvě otázky: jak daleko je ochotna zajít ve sdílení svého dronového know-how a kdo zaplatí případnou modernizaci letounů.

Devět stíhaček stojí na zemi a čeká na odpověď, která zatím nepřišla.

Článek Polsko odmítlo předat Ukrajině devět slíbených letadel MiG-29. Zuří, že nesplnila slib se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co víme jistě a co je ruské tvrzení

Pevných faktů je málo. Ukrajina přišla o MiG-29, pilot je naživu, místo incidentu leží v Poltavské oblasti. Tečka. Vše ostatní (typ útočícího letounu, použitá střela, vzdálenost odpalu) pochází ze sekundárních zdrojů, které samy pracují s formulacemi jako „možná“ a „pokud se potvrdí“. Portál Vojennyje Dělo, přebírající Military Watch, výslovně píše o „zhruba 190 kilometrech“ a odvolává se na blíže neurčené analytiky otevřených zdrojů. Žádná veřejná telemetrie, žádný záznam z kamery letounu, žádné ukrajinské potvrzení příčiny.

Tentýž den navíc ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že zničilo další dva MiGy-29 na zemi úderem na letiště Voznesensk. I to je třeba brát jako ruský nárok: Moskva podobná prohlášení vydává pravidelně a řada z nich se později ukázala jako přehnaná nebo vykonstruovaná.

Proč „neměl šanci“ není jen fráze

I bez potvrzení konkrétního incidentu existuje důvod, proč formulace o mizivé šanci ukrajinského pilota fakticky obstojí. Vysvětlil to sám ukrajinský pilot MiGu-29 s volacím znakem Juice v rozhovoru pro The War Zone. Popsal profil, který se opakuje: ruský Su-35S nebo MiG-31BM hlídkuje blízko hranice, kryje ho vlastní protivzdušná obrana i pozemní radarový obraz. Odpálí R-37M (střelu s udávaným dosahem přes 300 kilometrů) a zůstane v bezpečí. Ukrajinský pilot v tu chvíli řeší jediné: přežít.

„Když o odpalu nevíte včas, jste mrtvý,“ shrnul Juice. A i když se vyhne zásahu, manévrování spolkne energii, čas a munici. Mise je rozbita. Není to dogfight dvou stíhaček kroužících kolem sebe. Je to přepad ze systémové výhody: lepší radar, delší střela, krytí vlastní PVO.

Studie britského think-tanku RUSI tento vzorec popisuje podrobně: Su-35S a Su-30SM ukrajinské MiGy-29 i Su-27 v radarovém dosahu a v boji za hranicí vizuálního kontaktu jednoznačně převyšují. Nejde o symetrický souboj. Su-35S má podle výrobce UAC radar s detekcí cílů do 350 kilometrů, dokáže současně sledovat 30 cílů a pálit na osm. Ukrajinský MiG-29 patří ke starší sovětské generaci a v tomto typu střetnutí tahá za kratší konec.

Co to znamená pro F-16 a budoucnost ukrajinského nebe

Debata se po takovém incidentu přirozeně stáčí k F-16, které už jsou součástí ukrajinského letectva; prezident Zelenskyj jejich přítomnost veřejně potvrdil 4. srpna 2024. F-16 s raketami AIM-120 situaci zlepšují, ale samy o sobě ruskou výhodu v dosahu zcela nemažou. The War Zone uvádí dosah AIM-120C-8 kolem 120 až 160 kilometrů, zatímco R-37M operuje ještě dál. Nejzajímavější protiváhou se jeví evropská střela Meteor s dosahem přes 200 kilometrů a výrazně lepší energií v koncové fázi letu; právě ta by mohla přinutit ruské hlídky držet větší odstup od hranice.

Jenže samotná střela nestačí. RUSI opakovaně varuje, že klíčem je celý řetězec:

• Pozemní PVO s dostatkem munice – pokud Ukrajině dojdou střely do systémů S-300 nebo Buk, situace se rapidně zhorší.
• Včasné radarové varování – pilot musí o odpalu vědět dřív, než je pozdě.
• Disperze letišť – aby úder na jednu základnu nezničil víc strojů najednou.
• Elektronický boj – rušení navedení střel.
• Dostatek letounů a střel – aby ukrajinské stíhačky mohly ruské hlídky aktivně odtlačovat.

Každý ztracený MiG-29 tuto rovnici zhoršuje. Ukrajinské letectvo provozuje mix starších sovětských a novějších západních platforem a rezerva není nekonečná.

Rekord, nebo propaganda?

Ruské zdroje slaví tři věci najednou: údajný zásah bez vstupu do ukrajinského prostoru, použití R-37M jako zbraně extrémního dosahu a číslo 190 kilometrů jako kandidáta na historický rekord. V rešerši se nám nepodařilo dohledat autoritativní veřejnou databázi, která by 190 kilometrů definitivně uzavřela jako nejdelší bojový sestřel vzduch-vzduch. Samy sekundární texty, které údaj přebírají, mluví opatrně.

To ale neznamená, že je celý příběh bezcenný. I kdyby skutečná vzdálenost byla o desítky kilometrů kratší, trend je jasný: Rusko systematicky buduje schopnost ničit ukrajinské letouny z vlastního vzdušného prostoru, aniž by riskovalo střet s ukrajinskou protivzdušnou obranou. Podle nás právě tohle je skutečná změna pravidel: ne jedno konkrétní číslo, ale celý koncept boje na dálku, který nutí Ukrajinu řešit problém dřív, než ruský pilot stiskne spoušť.

Cena obrany proti takovému stylu boje nespočívá v jednom typu stíhačky. Spočívá v systému, kde radar vidí včas, střela doletí dost daleko a pilot ví, že za ním stojí víc než jen jeho vlastní motor.

Článek Ukrajinský MiG-29 neměl šanci, ruský Su-35S ho sestřelil ze 190 km, jásají Rusové. Rekord mění pravidla vzdušného boje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co znamená „ztratil se z radarů“

Formulace zní dramaticky, ale ve vojenské terminologii má konkrétní obsah. Operátoři přestali přijímat signál z transpondéru letounu a ztratili s pilotem rádiové spojení. V praxi to může znamenat zásah protivníkem, kritickou technickou závadu nebo kombinaci obojího. Vzdušné síly zatím žádnou z variant veřejně nepotvrdily, vyšetřování běží.

Jisté je jediné: letoun se na základnu nevrátil. Pilot se po katapultáži spojil s pátrací a záchrannou skupinou a byl převezen do zdravotnického zařízení k vyšetření. Diagnóza ani podrobnosti o jeho stavu zveřejněny nebyly. Že přežil, je v kontextu noční mise nad aktivní bojovou zónou samo o sobě dobrá zpráva. Ale stroj je pryč.

Proč každý ztracený MiG bolí dvojnásob

Podle veřejného přehledu FlightGlobal World Air Forces 2026 disponovalo ukrajinské letectvo na začátku roku 44 aktivními MiG-29 a devíti cvičnými kusy. Po této ztrátě lze horní strop odhadnout na 43 aktivních strojů, a skutečný počet plně bojeschopných letounů bude s největší pravděpodobností ještě nižší. Část strojů je vždy v údržbě, část čeká na náhradní díly, část rotuje mezi základnami.

Flotila v nízkých desítkách nemá žádný bezpečnostní polštář. Každá jednotlivá ztráta znamená o jednu směnu méně, o jeden odchyt méně, o jednu hlídku nad ohroženým regionem méně. A červen 2026 přinesl už druhou veřejně potvrzenou ztrátu pilotovaného bojového letounu; 16. června spadl bombardér Su-24M. Dvě ztráty za jedenáct dní jsou silným signálem provozního i bojového opotřebení letectva, které válčí nepřetržitě od února 2022.

MiG-29 jako tažný kůň, který měl být dávno v důchodu

Nejbolestivější na celém incidentu není jen jeden ztracený trup. Je to fakt, že Ukrajina musí sovětské MiGy-29 držet v první linii i v létě 2026, kdy už paralelně buduje západní letectvo kolem F-16.

Čísla mluví jasně:

• MiG-29: 44 aktivních kusů (FlightGlobal 2026)
• F-16A: 25 aktivních kusů, dalších 35 objednaných
• Su-24, Su-25, Su-27: stále v inventáři, stále létají bojové mise

Ukrajinské ministerstvo obrany popisuje F-16 jako zásadní modernizační milník: přesnější údery, lepší interoperabilita s NATO, moderní avionika. Jenže 25 strojů nemůže nahradit celou sovětskou flotilu. Americká agentura DSCA schválila v květnu 2025 balík výcviku a podpory F-16 za zhruba 7,5 miliardy korun, Nizozemsko v únoru 2026 oznámilo dodávku simulátorů, munice a náhradních dílů a výslovně uvedlo, že bývalé nizozemské F-16 jsou ukrajinským letectvem „plně využívány“. Program běží, ale je to maraton, ne sprint. Výcvik pilotů, budování logistického zázemí, certifikace zbraňových systémů, to všechno zabere měsíce a roky. Mezitím musí MiGy létat.

Český a polský kontext: čí investice spadla?

Přirozeně se nabízí otázka, zda ztracený stroj byl jedním z darovaných MiGů. Polsko oficiálně potvrdilo, že Ukrajině v letech 2023–2024 předalo deset stíhaček MiG-29, k tomu 44 střel vzduch-vzduch a přes 16 tisíc náhradních dílů k různým systémům. Polské MiGy jsou součástí ukrajinského parku, ale bez znalosti trupového čísla nelze říct, že právě tento kus byl polský.

A co Česko? Ministerstvo obrany ČR v únoru 2023 odtajnilo souhrn pomoci, který zahrnuje kategorii „letecká technika – 4 kusy“. Vláda ale veřejně komunikovala především dodávky bojových vrtulníků, nikoli stíhaček MiG-29. Armáda ČR následně obdržela od Spojených států jako kompenzaci vrtulníky H-1. Česká letecká pomoc Ukrajině se tedy veřejně váže k vrtulníkům, ne k MiGům.

Na úrovni celé flotily ale platí: ať už ztracený stroj pocházel odkudkoli, každý darovaný MiG prodlužuje dobu, po kterou Ukrajina dokáže bránit vlastní nebe. A každá ztráta tu dobu zkracuje.

Obrana nekončí jedním letounem

Důležité je říct, co tato ztráta neznamená. Neznamená díru v obraně Poltavska. Ukrajinská protivzdušná obrana je vrstvená: pozemní systémy Patriot, NASAMS a S-300, elektronický boj, bezpilotní prostředky, mobilní palebné skupiny. Té noci všechny tyto složky pracovaly současně a z 129 útočných dronů byla většina zneškodněna.

Riziko je jinde. Je pomalejší, méně viditelné, ale o to zákeřnější: postupné ztenčování sovětské flotily v situaci, kdy západní náhrada ještě nedorostla do plné síly. Ukrajina dnes provozuje dvě letectva najednou, staré sovětské a rodící se západní. Obě potřebují piloty, techniky, díly, munici. Obě potřebují čas, kterého je ve válce vždycky nejméně.

Pilot MiGu-29, který se v noci na 27. června katapultoval nad Poltavskem, je naživu. Jeho stroj ne. A právě ten poměr, zachráněný člověk, ztracený letoun, který není čím nahradit ze dne na den, vystihuje dilema, ve kterém se ukrajinské letectvo nachází.

Článek Ztráta, jaká Ukrajinu hodně bolí. MiG-29 se ztratil z radarů během bojové mise. Pilot se na poslední chvíli katapultoval se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč se říká „přesné bomby“

Klíčem k celému příběhu není samotný MiG, ale to, co nese pod křídly. GBU-39/B Small Diameter Bomb je americká 113kilogramová munice naváděná kombinací GPS a inerciální navigace. Podle oficiálního fact sheetu amerického letectva má dosah přes 74 km (40 námořních mil) od místa vypuštění, dokáže prorazit zpevněné konstrukce a její malý průměr minimalizuje vedlejší škody. Boeing navíc uvádí, že se na jediný závěsník BRU-61/A vejdou čtyři kusy najednou, takže jeden MiG může v jednom náletu zasáhnout více bodů, nebo naopak nasypat celou čtveřici bomb na jeden areál.

Vedle GBU-39 Ukrajina na MiGy integrovala i francouzské bomby AASM HAMMER s doletem přes 70 kilometrů a deklarovanou odolností vůči rušení satelitní navigace. Rozdíl mezi oběma typy je v zásadě jednoduchý:

• GBU-39: menší, lehčí, více kusů na jeden let, nižší vedlejší škody.
• AASM HAMMER: modulárnější, těžší varianty až do 1 000 kg, tři typy naváděcích sad, silnější v prostředí s potlačeným GPS signálem.

Obě munice mají společného jmenovatele: pilot je vypustí desítky kilometrů od cíle a bomba si cestu najde sama. Pro posádku budovy to znamená, že varovný čas je prakticky nulový.

Sovětský drak se západními zuby

MiG-29 vzlétl poprvé před téměř padesáti lety jako stíhač vzdušné převahy. Útoky na pozemní cíle řešil původně kanonem, neřízenými raketami a neřízenými bombami, vizuálně, z malé výšky, s vysokým rizikem. Ukrajinská modernizace MU1 posunula detekční dosah radaru na 100 kilometrů v přední a 45 kilometrů v zadní polosféře a vylepšila část avioniky. Pořád ale šlo hlavně o stíhač.

Skutečný zlom přišel až za války. Integrace amerických protiradarových střel AGM-88 HARM a následně přesných bomb GBU-39 a HAMMER z původně čistě stíhací platformy udělala úderný nosič schopný ničit pevné pozemní cíle na desítky kilometrů. Jak shrnuje Defence Express, MiG-29 se stal „hlavním pracovním koněm“ ukrajinského letectva právě díky schopnosti nést západní výzbroj, kterou jeho sovětští konstruktéři nikdy nepředpokládali.

Jak se z budovy stane past

Ruské jednotky u fronty opakovaně využívají pevné budovy jako místa dislokace, přípravu ke šturmům, sklady rezerv nebo dílny FPV dronů. Logika je pochopitelná: střecha, sklep, maskování, lepší podmínky než otevřený terén. Jenže právě tato „praktičnost“ z nich po odhalení dělá ideální cíl.

Veřejně doložené případy ukazují dvě varianty postupu od detekce k úderu:

1. Pomalá past. Cíl je sledován déle než týden. Ukrajinská rozvědka čeká, až se objekt naplní rezervami, personálem, technikou. Teprve pak přijde úder. Přesně tak to popisuje zpráva o zásahu z prosince 2025, kdy MiG-29MU1 bombami HAMMER zničil budovu s ruskými rezervami po více než sedmi dnech sledování.
2. Rychlý cyklus. Aerorozvědka zachytí přesun lidí a techniky do průmyslového objektu, cíl potvrdí spolupracující jednotka a úder korigují drony pohraniční stráže. Tak to proběhlo 25. května 2026, kdy MiG-29MU1 zlikvidoval dílnu FPV dronů v průmyslové zóně.

V obou případech platí totéž: jakmile je budova vytipovaná a personál soustředěný uvnitř, okno na rozptyl nebo útěk je příliš krátké. Munice vypuštěná z bezpečné vzdálenosti dorazí dřív, než si kdokoli uvnitř stihne zabalit.

Co to znamená pro ruskou taktiku

Jeden zásah budovy se šturmovou skupinou sám o sobě frontovou linii neposune. Ale systematické opakování těchto úderů (a veřejné zdroje potvrzují, že nejde o ojedinělý případ) dramaticky zvyšuje cenu každého ruského soustředění v týlu. Ztráta družstva až čety v jediném okamžiku znamená výpadek v nejbližším útočném cyklu, chybějící rotaci, zničený dronový uzel.

Česká republika přitom pomáhá i s tím, aby ukrajinské letectvo mohlo v tomto tempu pokračovat. Praha v roce 2025 schválila výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro F-16 a L-39, veřejně odtajněné seznamy české pomoci zahrnují i leteckou techniku a munici. Konkrétní typ bomb jako GBU-39 v nich sice jmenovitě nefiguruje, ale celkový rozsah pomoci přesahuje sedm miliard korun.

Sovětský MiG se západními bombami pod křídly proměnil ruskou „bezpečnou“ budovu u fronty v past, ze které není úniku. A dokud budou Rusové soustřeďovat desítky vojáků pod jednou střechou, budou tyto pasti praskat dál.

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 přichystal peklo. Shodil přesné bomby na budovu plnou Rusů, minimálně 15 jich nepřežilo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč zrovna Gripen: logika z kokpitu

Vorošilovova slova dávají smysl, když je člověk zasadí do reality ukrajinské vzdušné války. Ruské rakety a drony systematicky ničí letištní infrastrukturu. Velké základny s dlouhými dráhami jsou zranitelné cíle. A právě tady začíná gripenový příběh.

Švédsko navrhlo Gripen v osmdesátých letech pro scénář, který se dnes na Ukrajině odehrává téměř doslova: nepřítel útočí na letiště, letectvo musí přežít rozptýlením. Koncept Bas 90 počítal s provozem z dálničních úseků, lesních cest a improvizovaných ploch. Saab na svých stránkách uvádí, že Gripen řady C zvládne operovat z dráhy 800 × 16 metrů, tedy z běžného rovného úseku silnice. Bojový obrat, tedy dotankování a přezbrojení, trvá deset minut. Šest techniků, mobilní vybavení, žádný hangár.

K tomu přidejte polohu nasávacích otvorů motorů. Analytik Justin Bronk z RUSI upozornil, že Gripen má nasávání výš a menší než F-16, což ho činí odolnějším vůči cizím předmětům na poškozených drahách. Pro ukrajinské podmínky podstatný detail. A konečně výzbroj: Gripen nese širokou paletu západních střel včetně Meteoru, a právě ten mění pravidla hry.

Meteor: střela, která mění vzdálenosti

Raketa vzduch-vzduch Meteor od MBDA používá náporový proudový motor, takzvaný ramjet. Výrobce u ní uvádí největší zónu neuniknutí ve své třídě a účinnost i v prostředí silného elektronického rušení. V praxi to znamená, že pilot může ohrožovat cíle na vzdálenostech, kde současná výzbroj ukrajinských F-16 (střely AIM-120C) jednoduše nestačí.

Bronk to v analýze pro Kyiv Independent převedl do konkrétního scénáře: ruské Su-34 vypouštějí klouzavé pumy 60 až 100 kilometrů za frontovou linií. Dosavadní ukrajinské prostředky je tam prakticky nedokážou ohrozit. Gripen s Meteorem ano. Nejde o absolutní převahu, záleží na počtu strojů, zásobách střel a datových propojeních. Ale kvalitativní skok v boji za dohled je zřejmý.

Od dopisu k dodávkám: co je potvrzeno

Příběh má tvrdý institucionální rámec. V říjnu 2025 podepsaly Ukrajina a Švédsko v Linköpingu nezávazný Letter of Intent o spolupráci v oblasti leteckých schopností. Politický signál, ještě ne kontrakt.

O sedm měsíců později, 28. května 2026, přišel konkrétní krok. Švédská vláda oznámila:

• Prodej až 20 nových Gripenů E/F s dodávkami před rokem 2030.
• Podmíněné darování až 16 starších Gripenů C/D; první stroje mohou chránit ukrajinský vzdušný prostor už v roce 2027.
• Zahájení výcviku pilotů a pozemního personálu ještě v roce 2026.
• Součástí balíku je i pokročilá munice: IRIS-T, AMRAAM a právě Meteor.

Financování první fáze má jít z 2,5 miliardy eur z úvěru EU na podporu Ukrajiny. Premiér Ulf Kristersson navíc téhož dne uvedl, že ukrajinští piloti už Gripeny létali. Přesný počet cvičenců ani detailní harmonogram zveřejněny nebyly, ale proces už zjevně není na papíře.

Gripen versus F-16: ne lepší, ale jiný

Bylo by zjednodušující tvrdit, že Gripen je prostě lepší než F-16. Není. F-16 má rozběhnutou dodavatelskou a výcvikovou infrastrukturu, Ukrajina na něm už operuje. Vorošilovova preference je situační, ne absolutní, a právě proto je zajímavá.

Gripen nabízí výhody tam, kde F-16 naráží: kratší a hrubší dráhy, rychlejší obrat na zemi, širší integrace evropské výzbroje. Podle výrobce a jím citované analýzy Jane’s z roku 2012 patří Gripen mezi nejlevnější moderní stíhačky na provoz, i když přesná hodinová sazba se liší podle metodiky. Česká armáda, která Gripeny provozuje od roku 2005, oficiálně potvrzuje schopnost startu z úseků dálnic a po patnácti letech provozu se čáslavská letka zcela osamostatnila od švédského podpůrného systému. To je pro Ukrajinu relevantní signál: platforma je zralá a udržovatelná i bez trvalé přítomnosti výrobce.

Česko samo Gripeny Ukrajině nedodává, ale svou roli v příběhu má; vláda v červenci 2025 schválila letecký výcvik až osmi ukrajinských pilotů na simulátorech a podzvukových L-39 v hodnotě zhruba 32 milionů korun.

Vorošilov neřekl, že Gripen vyhraje válku. Řekl, že je to stroj, pro který by opustil letoun, na němž létal celou kariéru. Od pilota s pěti sestřely za jednu noc to není sentiment. Je to operační úsudek, a Švédsko na něj právě vsadilo miliardy.

Článek „Gripen je jediný letoun na světě, kvůli němuž prodám duši a opustím lásku MiG-29.“ Ukrajinský pilot se těší na novou ligu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela, která nemá co dělat na sovětském křídle

AGM-88 HARM je standardní americká protiradarová střela. Podle oficiálního fact sheetu amerického letectva byla navržena pro potlačení nepřátelské protivzdušné obrany, navádí se na elektromagnetické záření radarů a ničí je. Její přirozený domov je kokpit F-16C Block 50 nebo 52, kde spolupracuje s integrovaným systémem AN/ASQ-213 HARM Targeting System. Ten umí emitory detekovat, lokalizovat a identifikovat přímo v rámci bojové architektury letounu.

Ukrajinské MiG-29 a Su-27 nic takového nemají. Obě konstrukce vstoupily do služby v roce 1985, v pozdní fázi studené války, a jejich avionika stojí na sovětských datových sběrnicích. Nemluví stejným jazykem jako západní zbraně. Za normálních okolností by integrace HARM na takový stroj vyžadovala měsíce až roky testů, certifikací a úprav softwaru. Ukrajina na to neměla čas.

Tablet jako nouzové rozhraní

Řešení, které vzniklo, je elegantní svou surovostí. Komerční tablet (LaPlante ho nazval iPadem, ačkoli veřejné záběry přesnou značku nepotvrzují) slouží pilotovi jako uživatelské rozhraní pro práci se západní municí. Zobrazuje mapu, umožňuje zadání a potvrzení cílových dat. Vlastní fyzické spojení se zbraní pak podle analýzy The War Zone zřejmě řeší kombinace speciálního pylonu a integračního hardwaru, ale přesná architektura propojení tablet–letoun–střela zůstává neveřejná.

Nejde přitom jen o HARM. Stejný princip Ukrajina aplikovala na americké kluzákové bomby JDAM-ER i francouzské střely Hammer. U těchto zbraní se na záběrech objevují speciální pylony, které pravděpodobně předávají zbrani kritická GPS data před odhozem a mohou nést i prvky pasivního elektronického průzkumu pro detekci radarů. U HARM naopak takový speciální pylon veřejně spatřen nebyl, což naznačuje, že integrace mohla jít ještě jinou cestou.

Důležité je, co toto řešení neumí. Chybí nativní datová sběrnice, hluboká fúze senzorů, standardní zbraňové rozhraní. Část zbraní je pravděpodobně efektivně použitelná hlavně proti předem známým souřadnicím. Ergonomie v kokpitu bude horší než na F-16 navrženém přímo pro tuto munici. Ale funguje to.

Válečný model zrychlené akvizice

Skutečný průlom není v tabletu samotném. Je v tom, co jeho nasazení říká o tempu války. LaPlante na stejném panelu popsal ještě jeden příklad: protilodní střely Harpoon odpojené z evropské lodi, nainstalované na nákladní auta, s výcvikem ukrajinské obsluhy v Evropě a bojovým nasazením do tří týdnů.

Pentagon potvrdil úspěšné bojové použití HARM z ukrajinských MiGů už v srpnu 2022. Americká strana tehdy o detailech mluvila opatrně, šlo prý o „významnou asymetrickou a nečekanou výhodu“. A právě v tom spočívá efekt, se kterým ruská strana nepočítala. Ne že by Ukrajina měla tablet. Ale že přes něj dokáže dostat do boje zbraň, jejíž standardní integrace trvá roky, během dnů.

Zároveň platí, že ne každá taková improvizace uspěje. LaPlante ve stejné debatě zmínil i jiný rychle dodaný systém, který v ukrajinských podmínkách selhal a skončil odložený. Válečná akvizice je sázka; některé karty vyjdou, jiné ne.

Co to znamená pro budoucnost a pro Česko

Příchod F-16 na Ukrajinu mění kontext. S plnohodnotným HARM Targeting System získají ukrajinští piloti schopnosti, které tabletová improvizace poskytnout nedokáže: automatickou detekci a identifikaci emitorů, hlubší integraci senzorů, vyšší dynamiku proti pohyblivým cílům. Tablet na MiGu byl most přes propast. F-16 je silnice.

Pro české vzdušné síly, které stojí na švédských Gripenech a českých L-159, je ukrajinská zkušenost spíš poučení než návod. Česká armáda nahrazuje sovětské vrtulníky Mi-24/35 americkými H-1, tedy jde cestou standardního přezbrojení, ne nouzového přemostění. Ale kdyby někdy došlo na krajní scénář, ukrajinský precedent ukazuje, že i čtyřicet let stará platforma dokáže nést moderní zbraň, pokud máte dost vynalézavých inženýrů a dostatečně naléhavý důvod.

HARM na sovětském křídle, ovládaný přes komerční tablet, není příběh o jednom zařízení. Je to příběh o tom, co se stane, když válka stlačí akvizační cyklus z let na dny a inženýři dostanou volnou ruku místo manuálu.

Článek Technologie, s jakou Rus nepočítal: americké střely HARM odpalují ukrajinští piloti ze sovětských stíhaček pomocí iPadu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruští dronaři se schovali do sklepení

Video ukazuje, že se ukrajinskému průzkumu podařilo možná náhodou zahlédnout jednoho z operátorů dronů, jak vylézá z nějakého sklepení v sousedství panelové budovy. Okamžitě mu bylo jasné, že se jedná o úkryt ruských dronařů, vycvičených specialistů, kteří mohou napáchat ukrajinské armádě obrovské škody. Ukrajinské velení se proto rozhodlo, že proti takovému hodnotnému cíli vyšle letecký útok s naváděnou pumou.

„Ještě nedávno se Rusové cítili bezpečně. Odteď bude zničen každý, kdo se objeví.“ Ukrajinci budí hrůzu 80 km v ruském týlu

Záběry ukazují střih na letoun, i když z nich není zřejmé, že je to právě ten, který útočil. Podle jeho tvaru Armádní Zpravodaj usuzuje, že se jedná o Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Wikipedia uvádí, že jde původem o sovětský letoun schopný nést až 3,5 tuny nákladu. Na Ukrajině byl upravený, aby dokázal používat i některé přesné západní zbraně, které jí dodávají spojenci. Ukrajina měla ve výzbroji nejen tyto letouny, ale dostala i některé ze Slovenska a Polska. Ten útočící mohl být tedy původně z československé armády.

Popisek uvádí, že použitou zbraní byla AASM Hammer. Jde o francouzskou konstrukci, která mění běžnou gravitační pumu na naváděnou s pomocným raketovým motorem. ArmyRecognition uvádí, že existuje ve variantách od 125 do 1 000 kilogramů, a ukrajinské letectvo nejčastěji používá pumy o hmotnosti 250 kilogramů. Letoun je odhazuje z nízké výšky a mají dosah 70 km, což pilotovi umožňuje držet se v bezpečí před nepřátelskými radary.

Stačila vteřina a vše mohlo být jinak. Gripeny a F-35 stanuly tváří v tvář několika ruským bestiím Tu-22M3 v doprovodu Su-35S

Záběry z průzkumného dronu dokazují, že se puma trefila přesně, a cíl byl zničen, takže lze předpokládat, že operátoři zahynuli. Je to veliká ztráta, protože jsou pro ruskou armádu velmi cenní. TheGuardian uvádí na příkladu ukrajinských operátorů, že základní výcvik trvá 15 dní. To je ovšem jenom opravdový základ. Zkušený operátor dronů potřebuje stovky hodin praxe, rychlé reflexy a orientaci v prostoru. Nahradit ho tedy není jednoduché ani levné.

The position of Russian drone operators was destroyed by Ukrainian aviation with the help of AASM Hammer bombs. Southern direction. Published 19.04.2026
by u/GermanDronePilot in ukraine

Útok MiG-29 zničil ruské operátory dronů (zveřejněno 19. dubna 2026)

Článek Video: jeden Rus prozradili pozici a zpečetili osud všech. MiG-29 rozmetal tajnou základnu specialistů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zasazuje drtivé údery na zemi i ve vzduchu

MiG-29 je původně stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale pro svou zastaralost už v této úloze moc neslouží a je využíván jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983, a ačkoliv byl modernizován, stal se později základem pro MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech.

„Stále jsou plně připraveni způsobit absolutní chaos v celém regionu.“ Írán má mohutný arzenál, kterým může vytrestat Ameriku

K bombardování frontových pozic ho často využívá ukrajinské letectvo, v jehož případě jde de facto o nejlepší volbu. Upravilo si ho dokonce k nesení francouzských pum AASM Hammer, jimiž dokáže páchat opravdu značné škody. Jelikož mají pomocný raketový motor, nemusí je odhazovat příliš vysoko a může se tak držet nízko země a unikat ruským radarům.

V Polsku přitom MiG-29 vyřazují z provozu a nahrazují je modernějšími letouny, ale aby nepřišly na zmar, doslouží na Ukrajině, která si je dokáže opravit a opětovně uvést do provozu, zatímco v západních letectvech by to nejspíše nedávalo smysl. Ukrajina fotografií (níže) potvrdila, že letouny z Polska používá, i když není jasné, zda jde o některý z poslední dodávky.

Video: silná rána pro ruské letectvo. Ukrajinci zasáhli velmi vzácnou Čeburašku, kterou už nikdo nevyrobí

MiG-29 je stále v šedomodré barvě, ale po stranách křídel má nátěr ukrajinského letectva. V tomto případě také nese střely R-73 a R-27ER, což značí, že byl zapojen do PVO. Ta první má dle Wikipedie dosah 31 km a tepelné navádění, takže se zaměřuje na teplo z motoru. Vyniká vysokou manévrovatelností přesahující 40 G, takže se jí těžko uhýbá.

Ta druhá má potom dolet až 117 km, uvádí Wikipedia s tím, že jde o poloaktivní radarovou verzi vhodnou k odpalování ve výšce až 27 km. Určena je proti stíhacím letounům, bombardérům nebo transportním letadlům a velkým dronům, kdežto R-73 slouží pro letecký boj na krátkou vzdálenost. To by odpovídalo, že sestřeluje např. ruské drony Geran-2.

❗️Former 🇵🇱Polish MiG-29 fighter in service with the 🇺🇦114th Tactical Aviation Brigade

The aircraft is armed with R-27ER and R-73 missiles pic.twitter.com/AtJPFmNF2K

— 🪖MilitaryNewsUA🇺🇦 (@front_ukrainian) April 1, 2026

Článek Ukrajinci se pochlubili polským MiG-29, který drtí ruské útoky. Starý, ale pořád efektivní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Integrace francouzské pumy dělá MiG-29 nebezpečný

MiG-29MU1 je ukrajinská modernizace sovětského víceúčelového letounu, která se zaměřila na zvýšení jeho bojové efektivity v moderním konfliktu. Podle Wikipedie je hlavním zlepšením instalace výkonnějšího radaru s větším dosahem a modernizovaný navigační systém se satelitním přijímačem. MU1 byla přitom zavedena teprve v roce 2009.

Video: američtí piloti rozmetali íránské balistické rakety dříve, než je stihli odpálit. Přesné údery je proměnily v trosky

Mimo jiné umožňuje lepší integraci s digitálním bojištěm a dává vyšší šanci na přežití v prostředí nasyceném ruskou protivzdušnou obranou. Pro ukrajinské piloty je MiG-29 nepostradatelný, neb představuje páteř letectva schopnou operací z poškozených nebo provizorních letišť, a používá ho nejenom k útokům, resp. bombardování, ale také k obraně.

Jako zásadní průlom v nasazení MiG-29MU1 hodnotí Armádní Zpravodaj schopnost nést západní munici, v tomto případě francouzské chytré pumy AASM Hammer. Ty mají raketový pohon, díky němuž mohou zasahovat ruské pozice na vzdálenost až 72 km, zatímco kombinace inerciálního (INS), satelitního (GPS) a infračerveného navádění jim zajišťuje chirurgickou přesnost.

Zásoby sice rychle ubývají, ale Rusko má plán, jak masivně obnovit svá tanková vojska. Modernizuje dávno zapomenuté

Samotná AASM Hammer je potom původně americká gravitační puma rodiny Mark 80, na níž francouzská zbrojovka Safran přidělává konverzní sadu s naváděcím modulem, křidélky a raketovým pohonem, potvrzuje Wikipedia, a má několik velikostí (125, 250, 500 a 1 000 kg), ale starý víceúčelový letoun MiG-29 unese maximálně půltunovou verzi.

Její kvality pocítili ruští vojáci na záběrech naplno. Sice není jasné, o jakou verzi se jednalo, ale soudě dle rozsahu výbuchu a škod to redakce ArmádníZpravodaj.cz odhaduje na 125kg, jelikož dvojnásobně větší by dům téměř jistě celý zbořila. Jestli museli Ukrajinci povolat letectvo, může to znamenat, že se pozici nedařilo dobýt pozemně, případně by to bylo drahé.

Článek Video: Ukrajinci nasadili na ruské pěšáky těžký kalibr. MiG-29 udeřil tak silně a přesně, že jim nedal šanci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci nemohli přežít, MiG-29 odpálil řízenou pumu

MiG-29MU1 je ukrajinská modernizace sovětského víceúčelového letounu, která se zaměřila na zvýšení bojové efektivity v moderním konfliktu. Hlavním vylepšením je podle Wikipedie instalace výkonnějšího radaru s větším dosahem a modernizovaný navigační systém včetně satelitního přijímače. Pro ukrajinské letectvo jde i přes stáří o klíčový letoun k obraně i útoku.

Izrael jako nedotknutelný stát? Kritika jeho nekompromisní politiky není antisemitismus. Pochopte ale, že bojuje o přežití

I když je samotný letoun velmi starý, modernizace MU1 byla zavedena teprve v roce 2009, a krom jiného umožňuje lepší integraci s digitálním bojištěm a dává vyšší šanci na přežití v prostředí nasyceném ruskou PVO. Pro ukrajinské piloty je MiG-29 nepostradatelný, neb představuje páteř letectva schopnou operací z poškozených nebo provizorních letišť.

Zásadním průlomem v nasazení MiG-29MU1 je pak schopnost nést západní přesnou munici, v tomto případě konkrétně francouzské chytré pumy AASM Hammer. Mají raketový pohon, což jim umožňuje zasahovat ruské pozice na vzdálenost až 72 km, a dík kombinaci inerciálního (INS), satelitního (GPS) a infračerveného navádění také s chirurgickou přesností.

Video: Rusové jsou v koncích, Ukrajinci je zuřivě vyhání z Krymu. Ve velkém je devastují na zemi i na moři

Samotná AASM Hammer je potom původně americká gravitační puma rodiny Mark 80, na níž francouzská zbrojovka Safran přidělává konverzní sadu s naváděcím modulem, křidélky a raketovým pohonem, potvrzuje Wikipedia, a má několik velikostí (125, 250, 500 a 1 000 kg), ale starý víceúčelový letoun MiG-29 unese maximálně půltunovou verzi.

Její kvality pocítili ruští vojáci na záběrech naplno, protože je zřejmé, že to schytali s naprostou přesností. Nasazení letectva přitom znamená, že se pozice nedařilo dobýt po zemi, případně by to stálo až příliš mnoho životů. Ke zhodnocení situace to ovšem nestačí. Vidět lze pouze tolik, že se pozice nacházela blízko obranné linie z tzv. dračích zubů proti technice.

Článek Video: modernizovaný ukrajinský MiG-29MU1 udeřil na ruské vojáky u obranné linie. Jedna rána stačila, konec nastal okamžitě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Část MiG-29 pochází z Československa

MiG-29 je relativně starý letoun, do výzbroje začal vstupovat v roce 1983, i když stroje na Ukrajině budou pravděpodobně o něco mladší. Jde o letouny, které si ponechala z doby Sovětského svazu, a pak o darované ze Slovenska a z Polska. Geekweek uvádí, že ty polské mohli Ukrajinci začít v podstatě hned používat, jelikož byly v dobrém stavu. Polsko si je přitom z nemalé části pořídilo před lety z České republiky. Ukrajinci je umí perfektně pilotovat a vyvinuli i účinnou taktiku, jak se vyhýbat možnému sestřelení, čemuž předchází ztrátám.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny

S pomocí západních techniků je vybavují moderními zbraněmi s dlouhým dosahem, což je jeden z důvodů, proč je Rusové mají problém sestřelit. Mezi takové patří například klouzavá puma JDAM. Wikipedia uvádí, že jde o běžnou gravitační pumu vybavenou konverzní sadou, která z ní dělá klouzavou a přesně naváděnou. Od místa vypuštění dokáže díky tomu urazit desítky kilometrů, max. bývá kolem 70. Podobně je to i s francouzskou pumou AASM Hammer. Safran ji popisuje ne jako klouzavou, ale s pomocným raketovým pohonem.

Krátký dolet MiG-29 na Ukrajině nevadí

MiG-29 je dvoumotorový a většinou jednomístný letoun sovětské konstrukce, ale existují i dvoumístné verze. Wikipedia uvádí, že je dobře manévrovatelný a dokáže se pohybovat rychlostí až Mach 2,3, přičemž má krátký dolet, konkrétně bojový do 900 km. Armádní Zpravodaj soudí, že to při bojích na Ukrajině v žádném případě nevadí, protože mise nejsou dlouhé. Výhodou je, že umí MiG-29 startovat z provizorních ploch, což Ukrajině umožňuje mít je rozptýlené.

Video: ukrajinští dělostřelci podlomili morálku ruských vojáků. Zmocnil se jich strach a beznaděj, metlou byla kazetová munice

Letoun může být silně vyzbrojený i bez možnosti nosit vyspělé západní zbraně. Disponuje rychlopalným kanonem ráže 30 milimetrů a na 7 závěsnících může mít výzbroj o hmotnosti 4 tun. Jde o různé typy sovětských nebo ruských střel vzduch-vzduch, ale i pumy, rakety a další zbraně. Ukrajinci pravděpodobně letouny používají i ve funkci protivzdušné obrany, kdy mohou sestřelovat ruské řízené střely nebo drony útočící na cíle v hloubi Ukrajiny.

Článek Československé MiG-29 způsobují zkázu na bojové linii. Rusové nevědí, co proti nim dělat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vylepšený radar není dost výkonný

Jedním z hlavních vylepšení MiG-29SMT bylo nahrazení jeho zastaralého radaru novým Zhuk-ME. Wikipedia uvádí, že je typu PESA a má dosah 120 kilometrů. Jde sice o vylepšení, ale oproti moderním radarům typu AESA je stále nevýkonný, a letoun tak těm moderním konkurovat nemůže. A podobné je to s avionikou. Sice byla vylepšena, ale za současnými moderními trendy značně zaostává, protože nepodporuje moderní datové propojení.

iZdroj fotografie: PublicDomain

Ještě větší slabinou je potom systém řízení zbraní, který nepodporuje nejlepší ruské střely vzduch-vzduch. AirForce-Technology uvádí, že MiG-29SMT využívá jen radarem naváděnou střelu R-27, což je starší typ z doby SSSR, a její nejlepší verze má dosah jen 130 kilometrů, což oproti jiným moderním zbraním zaostává. Navíc má letoun jenom šest úchytů pro modernější typy zbraní a nosnost pouze kolem 4,5 tun, což opět není nijak excelentní výkon.

Jenom omezený dolet i možnosti obrany

MiG-29SMT při modernizaci nedostal ani ty nejlepší pasivní senzory, takže má pilot jenom omezenou možnost poznat, že ho třeba zaměřuje nepřátelský radar, což ho značně znevýhodňuje. Dostal sice dvojici multifunkčních barevných displejů, uvádí Machtres, ale i tak je kokpit zastaralejší než u moderních letounů, jakým je Lockheed Martin F-16 Block70/72 a podobné 4. generace. Pilot pak nemá ani nejmodernější typ průhledového displeje na helmě.

Simulace ruského útoku na Litvu odhaluje děsivý scénář a krizi uvnitř NATO. Naštěstí to není reálné

Ačkoliv byly u letounu zvětšeny nádrže, je jeho dolet jenom 1 430 kilometrů, což FlyaJetFighter hodnotí jako nedostatečné. V podstatě ho omezuje na operace v blízkosti letišť, takže je to při velikosti Ruska velmi omezující. Za slabinu MiG-29SMT považuje Armádní Zpravodaj i skutečnost, že je 4. generace, takže postrádá jakoukoliv schopnost stealth – ano, u této kategorie běžné, ale protože je kvůli tomu snadno zaměřitelný radary, a sám má velmi malý detekční dosah, stává se na moderním bojišti značně zranitelným.

Článek MiG-29SMT měla být záchranná modernizace. Ve skutečnosti se z ní ale stalo jenom nouzové řešení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačil jediný úder a základna byla v troskách

MiG-29 je původně stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale pro svou zastaralost už dnes v této úloze moc neslouží a je využíván jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983, a ačkoliv byl modernizován, stal se později základem pro MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech.

Video: voják schytal střelu do hlavy, oklepal se a vrátil do boje. Ukrajinec zázračně přežil zásah, který měl být smrtící

K bombardování frontových pozic ho často využívá ukrajinské letectvo, v jehož případě jde de facto o nejlepší volbu. Upravilo si ho dokonce k nesení francouzských pum AASM Hammer, jimiž dokáže páchat opravdu značné škody. Na záběrech je konkrétně vidět, jak odhazuje nejspíše jenom jednu, dle rozsahu výbuchu a škod mohla mít hmotnost 250 kg.

Jelikož má pomocný raketový motor, mohl ji pilot odhodit i nízko nad zemí, jelikož ke svému cíli stejně doletí na vzdálenost až 72 km, zatímco klouzavou pumu je třeba odhodit co nejvýše. Díky tomu mohl pilot kopírovat terén a vyhnout se zaměření ruskými radary, a tedy i sestřelení ze strany protivzdušné obrany, což mu v tomto případě evidentně vyšlo dobře.

T-14 Armata definitivně skončila. Rusko místo ní obnovilo výrobu 50 let starého tanku

Wikipedia doplňuje, že AASM Hammer může MiG-29 nést také ve 125kg nebo 500kg verzi, ale větší jeho pylony nezvládají, ačkoliv existuje ještě 1tunová. Vzniká přitom přeměnou klasické gravitační z rodiny Mark 80 (dle velikosti jde o Mark, 81, Mark 82…), k níž je přidělána konverzní sada s navigací, křidélky a již zmíněným pomocným raketovým motorem.

Článek Video: MiG-29 letěl těsně nad zasněženou krajinou, Rusové ho neviděli. Pak jim udeřil na základnu jako kladivem na kovadlinu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinský pilot se ani nepokusil R-37M bránit

MiG-29 je letitý, ve výzbroji se objevil v roce 1983, tehdy ještě sovětského letectva, uvádí Wikipedia, takže je jasné, že nebyl uzpůsoben pro západní zbraně. O to se postarali před pár lety až Ukrajinci, kteří dokázali integrovat zejména klouzavé pumy, hlavně francouzské AASM Hammer s raketovým motorem a americké klouzavé GBU-62 různých velikostí.

Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu

Omezením letounu je však nosnost závěsníků, kterých má celkově 7, pod každým křídlem tři a jeden pod trupem, ale nejvyšší zatížení jednoho – pouze vnitřního – může být 500 kg, zatímco středové nebo vnější vydrží maximálně 350 kg. Ukrajinské letectvo využívá MiG-29 hlavně frontový bombardér, v čemž se osvědčuje a páchá opravdu velké škody.

V tomto případě se však jednalo o jeho poslední let, jelikož ho měla sestřelit střela R-37M, která je pověstná hlavně svým dosahem až 400 km. Wikipedia uvádí, že ji odpaluje Suchoj Su-57, ale ten blízko Ukrajiny neoperuje, MiG-31, pro nějž je to z důvodu zastaralosti riskantní, a zbývá páteř ruského letectva, a sice Suchoj Su-35S. Je však možné, že v tom nebyl sám.

Orešnik dal Ukrajincům ochutnat, co dokáže. Sdílené záběry ukazují mnohonásobný úder 60 km od Polska

Ani jeden z ruských letounů totiž neumí využít plného potenciálu střely R-37M, jelikož mají slabé radary, obvykle s max. polovičním dosahem, tedy 200 km. Na druhou stranu, i to by na starý MiG-29 bohatě stačilo, jelikož ten má detekční schopnosti ještě horší. Možností je pak také, že byl zaměřen nějakým pozemním radarem, který informace předal.

Článek Video: ukrajinský MiG-29 se přiblížil až moc blízko. Ruský soupeř ho sestřelil svou nejlepší střelou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

2 pumy dokázaly most úplně zničit

MiG-29MU1 je ukrajinská modernizovaná verze MiG-29, jejímž cílem je zvýšení bojové účinnosti s novým vybavením, jako je modifikovaný radiolokátor a zaměřovací systémy, což zejména umožňuje používání přesně naváděné munice. Osazen je třeba vylepšený radar (N019U1) nebo elektro-optický zaměřovací systém (KOLS), a je používán od roku 2021.

Video: Rusové se u Pokrovsku prozradili rádiem. Ukrajinští speciálové je záhy sejmuli

Armádní Zpravodaj připomíná, že půjde o primární verzi, která umí odpalovat jak americké klouzavé pumy GBU-62, tak francouzské řízené pumy AASM Hammer, potvrzuje Wikipedia s tím, že mělo ukrajinské letectvo necelou dvacítku těchto letounů, ale je možné, že vylepšilo i další, protože využívá MiG-29 jako hlavní frontový bombardér.

V tomto případě útočilo na most na logistické trase nedaleko Pokrovsku, ale není jasné, v jakém přesně místě. Využilo k tomu nicméně zmíněné francouzské pumy AASM Hammer, to hned dvě, což bylo vzhledem k povaze objektu nezbytné. Kdyby totiž byla pouze jediná, je možné, že by zůstal částečně průjezdný například pro motorky nebo čtyřkolky.

Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank

Nejspíše se jednalo o 250kg verze, ty jsou nejčastější, ačkoliv má Ukrajina k dispozici také poloviční 125kg a dvakrát větší 500kg. Wikipedia doplňuje, že doletí přes 70 km, přičemž mají pomocný raketový motor, díky čemuž mohou být odhozeny i v relativně nízké výšce, a svůj cíl stejně zasáhnou na max. vzdálenost. Naopak dolet klouzavých závisí na tom, jak vysoko je pilot odhodí, kvůli čemuž se musí vystavit riziku zaměření nepřátelskými radary.

Asi netřeba rozebírat, nakolik je logistika důležitá. Mnozí si to sice neuvědomují, ale často v ní pracuje více personálu, než je na frontě, jelikož musí zajistit jak zásobování zbraněmi, municí, jídlem a materiálem všeho druhu, tak vozidly, generátory, PHM apod. Ani nejsilnější armáda není schopna bez logistiky fungovat a klesá bez ní její efektivita.

Článek Video: modernizovaný ukrajinský MiG-29MU1 už si u Pokrovsku zjednal pořádek. Rusům vybombardoval velmi důležitý most se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Taktika ochránila MiG-29 před zaměřením

MiG-29 je původně stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale pro svou zastaralost už dnes v této úloze moc užíván není a slouží jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983, a ačkoliv byl modernizován, stal se později základem pro MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech.

Video: zůstala jenom spoušť a nic jiného. Rusové dostali výprask, na který nezapomenou

K bombardování frontových pozic ho často využívá ukrajinské letectvo, v jehož případě jde de facto o nejlepší volbu. Upravili si ho dokonce k nesení francouzských pum AASM Hammer, jimiž dokáží páchat opravdu značné škody. Na záběrech je konkrétně vidět, jak odhazuje dvě o hmotnosti 250 kg, což je nejčastěji užívaný typ proti ruským pozicím.

Wikipedia nicméně doplňuje, že existují také v menší 125kg verzi, a větší 500kg verzi, které má také MiG-29 nosit, ale méně častěji. Jejich výhodou je, že mají pomocný raketový motor, díky němuž je není potřeba odhazovat vysoko nad zemí jako klouzavé alternativy. Pilot MiG-29 je tak ve větším bezpečí, protože se může držet nízko nad zemí, jak ukazuje video.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

Nepřátelské radary ho potom mají problém zaměřit, a tedy na něj ani nelze vypálit střely. Je jasně vidět, že jakmile MiG-29 pumy odhodí, vrací se zase rychle k zemi. Není sice viditelné, na co přesně útočí, ale AASM Hammer umí například zničit most nebo velitelské centrum. Soudě podle odhození dvou z nich se nejspíše jednalo o větší a důležitý objekt.

Ukrajinský MiG-29 letěl těsně nad zemí, aby se vyhnul zaměření radary, a poté na moment vzlétl, aby odhodil dvě pumy AASM Hammer (zveřejněno 24. dubna 2025)

Článek Video: ukrajinský MiG-29 se vyhnul radarům a zaútočil na ruské pozice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice už je MiG-29 starší, ale stále velmi cenný

MiG-29 vznikl jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale dnes už k tomu moc často neslouží – alespoň ne v letectvech, v nichž je schopnější nástupce, což je v případě toho ruského třeba Su-35S nebo Su-30. Využíván je tak jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983 a vznikl ve více než 1 600 ks. I přes modernizace však zastaral, tak ho inženýři využili jako základ pro MiG-35.

ČR zrušila modernizaci tanků T-72M4CZ pro Ukrajinu. Ukázalo se, že jsou nefunkční a oprava drahá

Jeho největším uživatelem je dodnes Rusko, slouží ovšem i v mnoha dalších státech, například na Ukrajině, která ho využívá naplno. Na 7 závěsnících unese až 4 000 kg výzbroje, což opravdu není moc, ale kupříkladu mnohem schopnější Su-34 je hodně drahý, takže je nejspíše parkován na bezpečnějších místech a ne tam, kde hrozí jeho relativně snadné zničení.

Na druhou stranu je Armádní Zpravodaj názoru, že takové místo dnes hledá ruské letectvo jenom obtížně, protože mají Ukrajinci k dispozici dalekonosné drony. Třeba An-196 Liutyi doletí do vzdálenosti až 2 000 km, potvrzuje Wikipedia, a FP-1 do 1 600 km, uvádí Militarnyi. Výzbroj letadla MiG-29 je různá, proti pozemním cílům jsou to nicméně často řízené pumy.

Tajná akce odpálila ropovod Družba, pro ruskou ekonomiku i Evropu jde o citelnou ztrátu. Ukrajinci si to ještě drze natočili

Jelikož došlo ke zničení na letišti Kacha na Krymu severně od Sevastopolu, měla to tam ukrajinská armáda asi 280 km vzdušnou čarou z Oděsy. Jelikož podle LiveUAmap okupují Rusové její zemi až k Chersonu, je nepravděpodobné, že by drony vypouštěla blíže. Na druhou stranu mohla zvolit k jejich startu námořní drony, například Magura W6P, které potom slouží jako komunikátor, díky čemuž stačí, že mají dosah jenom v desítkách kilometrů.

Zda došlo k úplnému zničení MiG-29, není jasní, protože záběry končí v momentě nárazu do něj, ale minimálně musel být poškozen, což znamená, že ho to vyřadilo z akceschopnosti. Požár vedený do podvozku se mohl snadno rozšířit na elektroniku a spálit letoun ho zevnitř. Ve válce na Ukrajině dochází k zásahům letadel jenom výjimečně, takže je to o to větší úspěch.

Článek Video: Speciální jednotka zasáhla MiG-29 na Krymu. Výjimečná událost, která ruské letectvo zabolela se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dva údery ruskou základnu zdevastovaly

MiG-29 vznikl jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale dnes už k tomu není příliš vhodný a slouží hlavně jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983, a ačkoliv byl modernizován, posloužil později jako základ pro MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech.

Putin silně riskuje. Nechal přisunout 16 strategických bombardérů Tu-22M3 blíže k Ukrajině. Snadno o ně může přijít

Jeho největším uživatelem je dodnes Rusko, slouží ovšem i v mnoha dalších státech, přestože dnes existují mnohem lepší alternativy. Na 7 závěsnících unese až 4 000 kg výzbroje, což opravdu není moc, ale ukrajinské letectvo nic moc vhodnějšího k této úloze nemá. Využívá sice F-16 nebo Mirage 2000-5, ale s těmi je velmi opatrné a častěji je nasazuje v roli PVO.

Výzbroj je různá, proti pozemním cílům jsou to nicméně často řízené pumy. V tomto případě se jednalo o francouzské AASM Hammer, které pravděpodobně odpálil MiG-29 dvě. Vznikají přeměnou klasických gravitačních pum z řady Mark 80, k nimž jsou přidělány konverzní sady s pomocným raketovým motorem, který jim dává dosah přes 70 km.

Video: Měl to být velkolepý úspěch, ale ruská četa nevydržela ani jednu hodinu. Ukrajinci ji doslova smetli z povrchu zemského

Wikipedia doplňuje, že pro dosažení max. vzdálenosti nemusí být odhazovány ve vysokých výškách, jako je tomu u pum klouzavých (například amerických GBU nebo ruských UMPK), jelikož se o jejich dopravu stará motor, nikoliv klouzání po vzduchu. Sadu lze aplikovat na pumy různých velikostí od 125 do 1 000 kg, ale jichž unese MiG-29 i několik.

Armádní Zpravodaj podle síly exploze odhaduje, že menší z budov zasáhla 125kg varianta, ale vyloučena není ani dvojnásobná, lze to těžko posoudit, zatímco druhou, větší, mohla zasáhnout dokonce 0,5tunová. Sice jí, na rozdíl od první, viditelně nepoškodila konstrukci zvenčí, ale je patrné, že ji rozmetala zevnitř – nejspíše šlo o hospodářský objekt bez příček a stěn, díky čemuž se mohla exploze šířit skrze velikou místnost bez nějakých překážek.

Útok ukrajinského MiG-29 na ruskou základnu v hospodářské budově na neznámém místě (zveřejněno 30. října 2025)

Článek Video: MiG-29 neměl slitování. Udeřil na ruskou základnu 2 pumami. Kus jí doslova rozmetal zevnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jedna puma a most šel kompletně k zemi

MiG-29 je původně stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale dnes je v této úloze užíván spíše méně a slouží v pozici frontového bombardéru, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983, a i když byl modernizován, posloužil později jako základ pro MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech.

Zmatek na cvičišti: Češi měli připravit Ukrajince na moderní válku, ale sami uznali, že vůbec nepobírají, co se děje

Jeho největším uživatelem je ruské letectvo, ale také běloruské, alžírské nebo severokorejské, zatímco jiná významná, třeba egyptské nebo indické, už ho pro zastaralost vyřadila a nakoupila mnohem lepší, primárně francouzské Rafale. Na 6 závěsnících přitom unese až 4 000 kg výzbroje, což není moc, ale ukrajinské letectvo nic moc vhodnějšího k této úloze nemá.

Proti pozemním cílům přitom často užívá pumy, v tomto případě šlo o americkou GBU-62, která vzniká z gravitační doplněné o konverzní sadu. Ta jí dává dolet přes 70 km, potvrzuje Wikipedia s tím, že k cíli doslova doklouže po vzduchu, což vyžaduje její odhození v dostatečné výšce – tedy čím výše, tím dále doletí. Letoun se tak může držet mimo dosah protivzdušné obrany.

Video: 15 Rusů se jihozápadně od Pokrovsku vzdalo, a jako bonus přenechalo Ukrajincům vzácné trofejní BVP

Sadu lze přitom aplikovat na bomby těžké od 230 do 910 kg – na záběrech byla zřejmě použita její nejmenší varianta. Most zasáhla s naprostou přesností a způsobila tak v komunikaci mezeru asi 10 metrů. V praxi to znamená, že je nadále nepoužitelná – sice přes ni lze umístit pontonový most, ale je pravděpodobné, že by ho okamžitě zničily drony.

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 ukázal, že má i po letech sílu. Jedinou ranou odrovnal most důležitý pro ruskou armádu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na dronaře zaútočil MiG-29

Z videa není zcela jasné, že je budova, na níž ukrajinské letectvo útočí, opravdu základnou operátorů dronů. Lze ale předpokládat, že mohli Ukrajinci k takovému závěru dojít například tehdy, když viděl operátory vcházet nebo vycházet průzkumný dron. Právě ten přinesl záběry z úspěšného zásahu, který provedl letoun Mikoyan MiG-29 Fulcrum.

Putin není spokojený, Britové dodali Ukrajincům střely Storm Shadow. Právem se jich bojí, doletí až do Moskvy

Pochází ještě z doby Sovětského svazu, uvádí Wikipedia, a jde o víceúčelový letoun schopný stíhacího boje i bombardování. Unese 4 tuny výzbroje, mezi níž mohou být i přesně naváděné pumy – na záběrech, které se podařilo autorům videa pořídit přímo z útoku, je vidět odhození dvou z nich. Letoun během útoku stoupá, podle čehož se Armádní Zpravodaj domnívá, že se jedná o francouzské AASM Hammer, pro něž byly ukrajinské MiG-29 upraveny.

Takto odhazovat je mohou z důvodu, že jde o gravitační pumy s pomocným raketovým motorem, uvádí Wikipedia. Ten je schopen je odnést na vzdálenost až 70 kilometrů, a díky navádění – používána je GPS, laserové nebo infračervené – jsou velice přesné, ale konkrétní číslo známo není. Existují v několika hmotnostech, tou nejběžnější je 250kilogramová. Právě dvojice těchto pum byla pravděpodobně použita při útoku na ruskou dronovou základnu.

NATO ukazuje laxní přístup. Belgičanům kroužily drony nad taktickou základnou s jadernými pumami, ale nesestřelili je

Podle záznamu z průzkumného dronu se trefily naprosto přesně, a dům, v němž měli mít ruští dronaři úkryt, doslova srovnaly dvěma explozemi se zemí. Není pochyb, že bylo vše uvnitř zničeno – tedy nikoliv pouze obsluhy dronů, ale také vybavení včetně dronů a komunikačních zařízení, což je spolu s eliminací vycvičené obsluhy pro armádu vždy citelná ztráta.

Článek Video: MiG-29 proměnil základnu ruských dronařů v trosky. Zbyly z ní jenom základy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pod maskovací sítí byly obsluhy dronů

Záběry jsou pravděpodobně pořízeny z nějakého průzkumného dronu, jemuž se v zalesněném pásu podařilo objevit pozice ruské armády. Zdá se, že jsou kryté maskovací sítí, ale ta mezi stromy, které ztratily listí a jsou poškozené předchozí palbou, příliš nefunguje, a jsou dobře viditelné. Pod tímto krytem se měli schovávat operátoři ruských dronů, kteří ohrožují vojáky bránící Ukrajinu. Ti se na ně proto rozhodli zaútočit, a to letectvem.

Video: Rusové nevysvětlitelně zaútočili na zahraniční filmový štáb. Smrt přilétající z nebe pohotově sestřelil tiskový mluvčí

Do útoku poslali již starší, původem sovětský Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Wikipedia uvádí, že jde o dvoumotorový jednomístný bojový letoun dosahující rychlosti Mach 2,3 s dobrými manévrovacími schopnostmi, což se hodí pro souboje na krátké vzdálenosti, k nimž nese střely vzduch-vzduch. Vzhledem k jeho staršímu radaru už ovšem není tak účinný, takže častěji slouží jako frontový bombardér s nosností 4 000 kg, kdy svrhává pumy a odpaluje střely.

K útoku použil pilot dvojici silných pum AASM Hammer. Ty pochází od francouzského výrobce Safran, který je popisuje jako běžné gravitační pumy vybavené pomocným raketovým pohonem a naváděním. V tomto případě se nejspíše jedná o Mk 82 o hmotnosti 250 kilogramů. Díky pohonu je může letoun svrhnout až 70 kilometrů od cíle a z nízké výšky, zatímco navádění přes GPS, laser nebo infračervený hledač zajišťuje vysokou přesnost.

Ukrajina chce být leteckou velmocí. Jedná o pořízení francouzských Rafale, s nimiž si Putin poradí jenom těžko

Projevilo se to i v zaznamenaném případě, kdy obě pumy zasáhly přesně. První dopadla v sousedství maskovaného krytu, ale není jasné, zda se jednalo o odchylku nebo záměr, protože i tam mohly být ruské pozice, jenom špatně viditelné na záběru. Úder následující o několik sekund později pak zdemoloval samotný kryt. Lze předpokládat, že pokud uvnitř byli operátoři ruských dronů, jsou mrtví a armáda je bude muset nahradit.

Útok ukrajinského MiG-29 na ruské operátory dronů (zveřejněno 16. října 2025)

Článek Video: MiG-29 obětoval silné letecké pumy, aby na frontě zničil špatně skrytou základnu ruských dronařů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K narušení nedošlo, ale Il-20 nekomunikoval

Iljušin Il-20 je už poměrně zastaralý letoun pro radioelektronický průzkum a boj pocházející z období Sovětského svazu, konkrétně byl zařazen roku 1969, potvrzuje Wikipedia. Nejčastější je v tomto případě verze M existující v počtu 20 kusů, s níž Rusko sbírá informace. Existuje však ještě RT k telemetrickému měření raketových technologií nebo PP pro elektronický boj.

Sabotéři z hnutí odporu nenechali dojet ruský vlak až na frontu. Když v Záporožské oblasti najel na bombu, vybouchl

I přes jeho stáří jde však o hlavní průzkumné prostředky ruského letectva – svou práci ostatně udělá, i když existují mnohem modernější protějšky. Je jasné, že se v boji jedná o bezbranný letoun, a ze sledování redakce Armádního Zpravodaje je silně nezvyklé, aby vykonával misi bez doprovodu bojových letounů, ale přesto se tak tentokrát mělo stát.

K incidentu je ovšem minimum informací, takže ani není jasné, v jakém místě k němu došlo, jenom že se nacházel nad Baltským mořem a neodpovídal, takže musel být vizuálně detekován a doprovozen, přičemž nedošlo k narušení polského vzdušného prostoru. V září ho přitom Rusové úmyslně narušili na 4 minuty Estonsku, a později také na 18 vteřin Litvě.

Ukrajinci zajali 2 200 ruských vojáků v bojích u klíčového Pokrovsku

MiG-29 by si přitom dokázal s Iljušinem Il-20 hravě poradit. I když je z roku 1983, byl navržen jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, čehož je stále schopen. Má k tomu na 7 závěsnících s nosností až 4 000 kg raketa jako R-27R, R-60 nebo R-73 a další. Vedle toho také 30mm automatický kanón Gryazev-Shipunov GSh-30-1, uvádí Wikipedia.

Článek Ruský Iljušin Il-20 se nehlásil a nespolupracoval s NATO. Piloti polských MiG-29 ho s chladnou hlavou zahnali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velmi přesný úder přeměnil budovu v trosky

MiG-29 je původně stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale dnes je v této úloze užíván spíše méně a slouží v pozici frontového bombardéru, což mu jde dobře. Na 6 závěsnících přitom unese až 4 000 kg výzbroje, což není moc, ale výzbroj ukrajinského letectva nic moc vhodnějšího k této úloze nenabízí.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Sice má k dispozici také F-16 a Mirage 2000-5, ale ty nasazuje spíše opatrně, a hlavně v roli PVO. K zavedení MiG-29 nicméně došlo v roce 1983, a i když byl modernizován, dnešním potřebám zkrátka nevyhovuje, což potvrzuje i to, že posloužil jako základ pro vývoj MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech, z nichž používá nejvíce ruské letectvo.

K útoku na budovu použil nejspíše francouzskou řízenou pumu AASM Hammer, která využívá pomocný raketový pohon, díky němuž nemusí být odhazována ve vysoké výšce, jako je tomu u pumy klouzavé, vysvětluje Wikipedia s tím, že zasáhne cíl na vzdálenost až 72 km. Její velikost je různá, ale ukrajinské letectvo užívá často 250kg verzi, někdy však zvolí i jinou.

Nejsilnější nejaderná raketa na světě s 9tunovou hlavicí napáchá škody jako atomovky. Do výzbroje vstoupí do konce roku 2025

Vzhledem k velikosti paneláku a způsobené explozi Armádní Zpravodaj připouští, že mohlo zvolit dvojnásobnou hmotnost, tedy 500kg. I když zůstaly vnější zdi stát, vnitřek byl téměř jistě zničen a zbořen, což znamená, že pokud v něm byla ruská pěchota, musela přinejmenším utrpět těžká zranění. Jediný útok v podstatě mohl přerušit její operace v celé oblasti.

Článek Video: MiG-29 rozmetal základnu ruské pěchoty. Na rozlehlý panelák mu stačila jedna silnější puma se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinská letadla jsou poschovávaná

Na záběrech je vidět dvojice ukrajinských bojových letadel Suchoj Su-27 Flanker a Mikoyan MiG-29 Fucrum při jejich vzletu. Zajímavé na tom je, že nestartují z letiště, ale z nějaké rovné silnice obklopené stromořadím. Je tedy jasné, že je ukrajinské letectvo nedrželo a nedrží na letištích, kde by je bylo snadné objevit, ale doslova je schovalo někam na venkov. A mají-li k dispozici úkryt, může se jednat ještě o větší stodolu, neb budou těžko k nalezení.

Video: Rusové se snažili marně, Leopard 2A4 se ulovit nenechal. Mezi údery prokličkoval a všem se vyhnul

Oba letouny pochází z dob Sovětského svazu. Su-27 je dvoumotorový a postavený k získání vzdušné převahy, uvádí Wikipedia, a hned při jeho vývoji byl požadavek, aby dokázal startovat z krátkých a strohých ploch. To z něj spolu s velmi dobrou manévrovatelností, moderními zbraněmi a rychlostí Mach 2,35 dělalo v době vzniku velmi obávaný stroj. V současnosti je již zastaralý, ale hodí se skvěle třeba jako nosič klouzavých pum či řízených střel.

V podobné úloze dnes nejčastěji na Ukrajině slouží i MiG-29, i když i on byl původně navržen hlavně ke stíhacímu boji. Má skvělou obratnost a rychlost Mach 2,3, uvádí Wikipedia, a by zvládal provizorní plochy, spodní nasávání do dvojice jeho motorů lze v případě potřeby uzavřít a využít otvory v horní části, aby při startu nebo nízkém letu nebyly do motoru nasáty nečistoty. Podobně jako další sovětská letadla má i velmi odolný podvozek.

Video: Ukrajinci se ani nemuseli snažit, 5. největší ropnou rafinerii v zemi si Rusové zapálili sami

Od Sovětů byly takové konstrukce promyšleným záměrem. AirAndSpaceForces uvádí, že sovětské letectvo i letectva států Varšavské smlouvy pro případ konfliktu se Západem počítala s taktikou rozptýlení a přežití, jelikož měl možný protivník kvantitativní i kvalitativní leteckou převahu, a bylo tedy jasné, že by dokázal východní letectva na letištích brzy zničit. Tato taktika je měla pomoci zachovat. I mnohé silnice byly ostatně stavěny tak, aby byly vhodné pro letadla. A právě z toho Ukrajina nyní těží v boji s hlavním nástupcem SSSR, tedy Ruskem.

Ukrainian Su-27 and MiG-29 take off from a highway
byu/cellblock73 inaviation

Start ukrajinského Su-27 a MiG-29 ze silnice (zveřejněno 11. dubna 2023)

Článek Video: Ukrajinci ukázali, proč jim Rusové nemají šanci zničit vojenská letadla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusové si našli úkryt ve velké budově

Co přesně v rozsáhlé budově, kterou měli využívat ruští vojáci, bylo a kolik jich tam našlo střechu nad hlavou a relativní bezpečí, není z videa vůbec jasné. Ukazuje totiž jenom konečný útok letounu – údajně se jednalo o Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Lze ale předpokládat, že průzkum zjistil její využívání ruskými vojáky ve větším počtu, případně v ní mohl být uskladněn cenný materiál a zásoby, protože jinak by ukrajinské letectvo útok neriskovalo.

Armáda opět lapá po dechu, tak Putin nadělil Rusům vánoční dárek dříve. Opět vyhlásil velké odvody, aby doplnil ztráty

Letoun měl použít naváděné pumy AASM Hammer, podle síly výbuchu Armádní Zpravodaj odhaduje, že se jednalo o variantu vyrobenou z pumy Mk 82 o hmotnosti 230 kilogramů. Francouzská společnost Safran Hammer, která ji vyrábí, ji popisuje jako běžnou gravitační pumu, na níž je připevněn pomocný raketový motor a naváděcí hlavice; ta může být v několika typech, ale nejčastěji je naváděna satelitně. Díky pohonu je možné pumu vypustit více než 70 km od cíle, a to i z nízké výšky, což letoun drží v bezpečí před protivzdušnou obranou,

MiG-29 pocházejí z doby Sovětského svazu, do výzbroje byl zaveden v roce 1983, uvádí Wikipedia. Dosahuje rychlosti Mach 2,3 a unese 4 tuny nákladu na 6 závěsnících, včetně různých raket nebo pum. Původně byl určen pro munici sovětského typu, ale ukrajinské letectvo ho upravilo, aby mohl používat i západní zbraně, včetně pumy AASM Hammer.

Světlé časy pro ruský zbrojní průmysl. Jeden z tradičních odběratelů zbraní se od něj odvracel, ale teď zvažuje koupi S-400 a S-500

Její použití, v zaznamenaném případě pilot letounu vypustil dvě, je pak doslova smrtelné. Video dokazuje, že obě dopadly naprosto přesně na budovu, a to každá na jiné straně. Dvojice takovýchto explozí dokáže vážně poškodit i velkou stavbu, a dá se předpokládat, že mnoho vojáků, kteří tam našli střechu nad hlavou, bylo při útoku zraněno nebo zabito. Jejich vyřazení může v dalších dnech nepříteli zmařit plány na možný útok.

Drone footage of a Ukrainian MiG-29 fighter jet attacking a house occupied by Russian forces using French AASM Hammer guided bombs. 28.08.2025
byu/GermanDronePilot inDroneCombat

Útok ukrajinského MiG-29 pumami AASM Hammer na budovu s ruskými vojáky (zveřejněno 29. srpna 2025)

Článek Video: Rusové se na moment cítili v bezpečí. Záhy je vybombardoval ukrajinský MiG-29, který udeřil zcela přesně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden úder proměnil zbytek budovy v trosky

MiG-29 je už hodně starý, do provozu byl ostatně uveden v roce 1983, uvádí Wikipedia. Je tedy jasné, že dnes existují mnohem lepší alternativy snad ve všech směrech, ale přesto ho obě strany války na Ukrajině hojně využívají – ukrajinské letectvo ostatně ani nemá lepší možnost. Sice provozuje ještě F-16, ale ta funguje spíše jako součást PVO, a také je cennější.

Video: Ukrajinci zapálili jednu z největších ropných rafinerií v Rusku, která zpracuje až 5 % celé produkce v zemi

Původně se jednalo o stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, ale dnes je nasazován hlavně jako frontový bombardér. Na 6 závěsnících pod křídly unese až 4 tuny výzbroje, což není mnoho, ale pracovat s tím jde. Často se přitom jedná o letecké řízené pumy, jakou je právě AASM Hammer francouzského původu, pro jejíž nošení byl upraven.

Wikipedia potvrzuje, že má dosah přes 70 km, díky čemuž se může MiG-29 držet mimo dosah protivzdušné obrany. Není přitom klouzavá jako třeba americká GBU-39, ale využívá pomocný raketový motor, díky čemuž ji není potřeba odhazovat ve vysoké výšce, aby měla dosah. Její navádění je potom inerciální/GPS a infračervené, s nímž má přesnost do 10 metrů.

Světlé časy pro ruský zbrojní průmysl. Jeden z tradičních odběratelů zbraní se od něj odvracel, ale teď zvažuje koupi S-400 a S-500

Ruská armáda si zjevně zřídila centrum ve viditelně poškozené budově, která už dříve nejspíše čelila leteckému útoku, event. to může mít na svědomí dělostřelectvo. Jedna „elková“ část však mohla stále poskytovat dostatečný úkryt i kapacitu pro ubytování, odpočinek, stejně tak jako pro plánování útočných operací a rotaci jednotek, ale její účel potvrzen nebyl.

Armádní Zpravodaj odhaduje, že vzhledem k velikosti objektu a jeho zničení zevnitř zvolilo ukrajinské letectvo pumu AASM Hammer o hmotnosti 250 kg, i když existuje i menší poloviční, a stejně tak větší, ale tu MiG-29 neunese, protože jeho nosníky takovou zátěž nezvládají.

Článek Video: MiG-29 bombardoval základnu ruských vojáků. Jediným úderem ji proměnil v trosky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 vybombardoval ruské shromaždiště

Video ukazuje, jak se ukrajinský Mikoyn MiG-29 Fulcrum zaměřil na pozice ruské armády v zalesněném pásu. Podle zpravodajských informací se tam totiž shromažďovala ruská jednotka, jejímž cílem byl útok na postavení ukrajinské armády. To znamená, že se v jednom prostoru nacházelo větší množství vojáků, možná i vyšší desítky, a bylo tak mimořádně efektivní na ně zaútočit. Vysoké ztráty nakonec měly ruské vojáky přinutit útok zrušit.

Video: Ukrajinci ukázali Rusům, že vzdálenost neznamená bezpečí. Zapálili jim ropnou rafinerii 1 300 km od hranic

MiG-29 už dnes není žádný supermoderní letoun. Platilo to ale v době jeho zavedení do výzbroje v roce 1983, potvrzuje Wikipedia, kdy patřil k uznávaným sovětským bojovým letounům, ale postupně zastaral. Přesto existují možnosti jeho využití, například může být nosičem různých naváděných pum nebo řízených střel, jichž unese až 4 tuny. Ukrajinskému letectvu se navíc podařilo MiG-29 upravit tak, aby mohly používat vyspělé západní zbraně.

Jednu z nich, konkrétně čtveřici GBU-39 SDB, přitom využil k útoku zachyceném na videu. Tyto pumy jsou specifické, protože se nejedná o žádné mohutné zbraně, ale o malé letecké bomby s přesným naváděním. Hmotnost každé je pouhých 129 kg s hlavicí těžkou 93 kg, uvádí Wikipedia. To se nemusí zdát mnoho, ale umí zasáhnout cíl s přesností na 1 metr, a existují i ve variantě schopné poradit si s bunkrem a podobně odolnými cíli.

Video: Rusové nešikovně rozestavěli baterii S-300 u sebe. Pro Ukrajince bylo snadné ji vyřadit a oslepit tak PVO

Malá velikost a hmotnost má tu výhodu, že jich letoun může nést více, než kdyby se jednalo o těžší zbraně; pro GBU-39 navíc existuje i speciální zásobník umisťovaný na závěsník letadla, do něhož se vejdou čtyři kusy (namísto jedné na klasickém závěsníku). Na záběrech je přitom vidět, že pilot odhodil nejspíše právě 4 pumy, jimiž zasáhl ruské pozice velice přesně. Není ale jasné, jestli a kolik nepřátel vlastně zabily – pokud byly zákopy plné vojáků, jistě mnoho.

Článek Video: MiG-29 vybombardoval 4 pumami shromáždění ruské armády. Škody byly tak obrovské, že nemohla na útok pomyslet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Uzavřený prostor výbuch letecké pumy umocnil

MiG-29 je původně stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, uvádí Wikipedia, ale dnes už není v této úloze užíván, resp. pouze sporadicky, pokud jde o Rusko i Ukrajinu. Obě země mají pro vzdušné souboje mnohem lepší, a navíc k nim za celé roky došlo jenom v jednotkách případů. Využíván je tak v pozici frontového bombardéru, což mu jde dobře.

Katastrofa větší, než se zdá. Ukrajinci sestřelili nejmodernější frontový bombardér za skoro 800 milionů

Ukrajinci ho přitom upravili k nošení řízených pum, zejména amerických klouzavých GBU-39 a francouzských AASM Hammer; jednu z druhé skupiny přitom na ruské vojáky shodil. Jedná se o celou rodinu leteckých pum o různé hmotnosti – nejlehčí má 125 kg, nejtěžší 1 tunu, ale v tomto případě byla použita 250kg verze, která běžně slouží proti budovám.

Wikipedia vysvětluje, že u ní ani tak nezáleží na výšce odhozu, jako je tomu u klouzavé GBU-39, která ji pro daleký úder potřebuje, jelikož má pomocný raketový motor, který ji na zhruba stejnou vzdálenost, tedy přes 70 km, dopraví. V tomto případě se stal cílem železniční podjezd, v němž se chtěli ruští vojáci ukrýt, ale sledoval je průzkumný dron evidentně vybavený termovizí.

Video: Ukrytý Leopard 2A4 způsobil paniku v ruském konvoji. Zcela ho rozstřílel, nepřítel ani nevěděl, odkud na něj pálí

Armádní Zpravodaj napočítal vojáků 10, ale je možné, že další zaběhli dovnitř dříve. Když na ně přitom MiG-29 shodil pumu, dopadla velmi přesně do jednoho ze vchodů/východů, a viditelně byla musela být značná část její exploze směrována dovnitř, což její účinek v uzavřeném prostoru zesílilo. Vzhledem k tomu, že má běžně smrtící poloměr desítky metrů a dokáže zničit i budovu, dost možná všechny vojáky zabila, nebo alespoň vážně zranila.

Článek Video: MiG-29 ukázal svou ničivou sílu. Hodil pumu na 10 Rusů a šikovně při dopadu zesílil její devastační účinky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zkušený pilot se vyhnul radarům a rychle zaútočil

MiG-29 je už letitý stroj, který dle Wikipedie vstoupil do služby roku 1983. Klasifikován je jako víceúčelový stíhací letoun, ale dnes slouží výhradně jako frontový bombardér, neb na vzdušné souboje víceméně nestačí, a navíc k nim má Ukrajina lepší – například americké F-16, eventuálně francouzské Mirage 2000, ale ty už také příliš výkonné nejsou.

Německé Eurofightery ochránily hranice NATO. Vzlétly k ruskému Il-20 nad Baltským mořem

Dohromady přitom unese na 6 závěsnících pod křídly až 3 000 kg různé výzbroje, a v případě útoků na pozemní cíle se často jedná o řízené letecké pumy. Letoun ve videu měl konkrétně odhodit dvě AASM Hammer francouzského původu, které vznikají namontováním konverzní sady na klasickou gravitační pumu série Mark 82, potvrzuje Wikipedia.

Vzhledem k tomu, že na ně odpálil dvě klouzavé pumy, muselo se jednat o velmi důležitý cíl, a navíc větší, což je na záběrech docela patrné. Zasáhly ho s naprostou přesností, která je dle různých zdrojů udávána na méně než 5 metrů, přičemž Armádní Zpravodaj odhaduje, že šlo na základně mohutnosti výbuchu a velikosti budovy o standardně užívané 250kg verze.

Video: Ukrajinci ochromili ruskou železnici u Krymu, některé vlaky ani nemohly vyjet. Armádní logistika ztratila výkon

V budově si mohla ruská armáda zřídit velitelské nebo dronové centrum, ale také ho používat k rotaci jednotek, eventuálně i uskladnění nějaké techniky. Výbuch musel nicméně většinu budovy zničit zevnitř a pohřbít v ní všechno živé i neživé. Samotný MiG-29 přitom zariskoval, protože musel k provedení úderu vzlétnout výše, čímž se vystavil nepřátelským radarům.

Jejich zaměřování do té doby unikal díky tzv. kopírování terénu, ale ve výšce od cca 50 metrů se stává zranitelným. Vystavil se nicméně jenom na chvilku, jelikož mají AASM Hammer raketový pohon, díky čemuž je není nutné odhazovat tak vysoko jako třeba americké GBU-39. Vyžaduje to ale zkušenosti a precizní zvládnutí letounu – pilot evidentně splňoval obojí.

Článek Video: Ukrajinský pilot prokázal mimořádné zvládnutí MiG-29. Letěl těsně nad zemí, než silně udeřil na ruské pozice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

114kg letecké pumy zabíjí na desítky metrů

Jako frontový bombardér používá Ukrajina hlavně MiG-29, který vstoupil do služby již roku 1983, potvrzuje Wikipedia, jelikož s ním mají piloti mnohem větší zkušenosti než s F-16, a také jde v případě sestřelu o méně citelnou ztrátu na technice. Na 6 závěsnících přitom unese až 4 000 kg, a to včetně západních řízených pum, pro něž je ukrajinské letectvo upravilo.

Polská armáda dostala desítky nových tanků M1A2 Abrams. Vytvořeny jsou jako „jeden výstřel, jedno zničení“

Na záběrech mají být některé údery konkrétně vedeny GBU-39, což je americká gravitační puma Mk.82 o hmotnosti 250 liber, resp. 114 kg, doplněná o konverzní sadu s křidélky a naváděcím systémem. Ta z ní dělá přesně naváděnou a dává jí dolet až 72 km, uvádí AF, takže se mohou letouny držet dostatečně daleko od PVO krátkého a středního dosahu.

V jiných případech zase dopadaly na ruské vojáky AASM Hammer, což je francouzská obdoba amerických GBU-39. Jejich základem je rovněž Mk.82, jenom doplněná trochu jinou sadou, s níž mají dolet asi 70 km od místa vypuštění, uvádí Wikipedia. Velké škody umí přitom napáchat na budovách, takže je jasné, že pokud dopadaly na vojáky a jejich techniku, případně v blízkosti, šlo o naprostou devastaci všeho v poloměru nejméně nižších desítek metrů.

Video: Ukrajinec pohlédl smrti do očí a vlezl přímo před tankový kanon, aby trefil druhý granátometem RPG-7 zezadu

Následky sice zmírnily stromy, ale určitě ne natolik, aby zamezily smrtícímu účinku. V případě MiG-29 přitom muselo dojít k úpravě pylonů a softwaru, zatímco u F-16 je používání západní munice očekávatelné. Ukrajina si ale letouny šetří, jelikož jich má nejvýše několik desítek, uvádí Wikipedia, a vysílá je pouze tehdy, kdy jim hrozí minimální riziko sestřelení.

Asi netřeba dodávat, jak demoralizační je letecké bombardování pro vojáky, kteří mnohdy ani netuší, co se na ně řítí. PVO je totiž v takovém případě zjevně neaktivní, i když může být přítomna nějaká krátkého dosahu, ale min. v zachycených případech nebyla – což dokladuje i dron, který je natočil. A pokud vojáci údery přežili, nejspíše s těžkými zraněními.

Článek Video: Rusové si na frontě zažili naprostou hrůzu. Bombardovala je F-16 po boku MiG-29 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Hangár zřejmě zničily dvě velké pumy GBU-62

Stíhací letoun MiG-29 vstoupil do výzbroje už v roce 1983 jako víceúčelový určený především k dosažení vzdušné převahy nad bojištěm, uvádí Wikipedia, ale v současných konfliktech nezvládá tuto úlohu plnit tak efektivně. Ukrajina navíc disponuje modernějšími F-16, obvykle v úpravě MLU, a proto dnes využívá MiG-29 spíše v roli frontového bombardéru.

Rusko v tichosti vyzbrojilo Su-57 střelou Zirkon. Může to být zabiják lodí, ale také taktika, jak neúspěšné letadlo prodat

Její letectvo s ním má dlouholeté zkušenosti a dobře vyškolené piloty, a pro efektivnější údery je upravilo k nošení některých západních zbraní, zejména řízených pum. V případě zachyceném na videu šlo o GBU-62 amerického původu, a dle velikosti objektu Armádní Zpravodaj odhaduje, že byly odpáleny dvě, každá o hmotnosti 450 kg vycházející z gravitační pumy Mark 82.

Ty je doplněna o konverzní sadu, která umožňuje dosáhnout doletu až 70 km, uvádí Wikipedia. V popisovaném případě MiG-29 pravděpodobně zaútočil z menší vzdálenosti, ale určitě to bylo alespoň několik kilometrů. Hangár přitom musel utrpět rozsáhlé škody, kdy došlo prakticky jistě ke zničení celé vnitřní konstrukce, ačkoliv obvodové zdi nejspíše přežily.

Rusko nemá tanky, tak poslalo z výstavy na frontu modernizovaný T-90MS, který byl zřejmě jediným exponátem

Co přesně se v něm nacházelo, jasné není jasné, ale podle ukrajinské rozvědky šlo o nejméně dva obrněné transportéry a několik obrněných vozidel. Armádní Zpravodaj připomíná, že ruská armáda používá často k přepravě vojáků MT-LB, což byl původně tahač dělostřelectva, ale dnes slouží hlavně k tomuto účelu, a dle Wikipedie uveze až 11 členů výsadku.

Z obrněných vozidel mohlo jít nejspíše o nějakou verzi bojového vozidla pěchoty BMP. Ruská armáda má ve výzbroji převážně BMP-2, ale stejně tak modernější BMP-3, potvrzuje Wikipedia, eventuálně se mohlo jednat o obrněné transportéry BTR-80 nebo jim podobné. Úder je nicméně musel zasypat a minimálně poškodit natolik, že nebyly schopny boje.

Ukrajinský MiG-29 rozmetal hangár (halu) plný ruské obrněné techniky (zveřejněno 08. března 2025)

Článek Video: MiG-29 způsobil ruské armádě těžké ztráty. Rozmetal hangár, v němž ji nachytala ukrajinská rozvědka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Puma s raketovým pohonem je ničivá

Na videu můžete vidět, jak ukrajinský MiG-29 útočí na nějakou stavbu, v níž je úkryt ruské armády. Jednat se může o shromaždiště jednotek, ale také o techniky, třeba obrněných transportérů. A přesně na tento typ úderu je francouzská puma AASM Hammer, v překladu kladivo, víc než vhodná. Její výrobce Safran ji popisuje jako běžnou gravitační pumu, v případě AASM 250 jde o americkou Mk 82 o hmotnosti přibližně čtvrt tuny, vybavenou pomocným raketovým pohonem a přesným naváděním, nejčastěji GPS, ale jsou i další možnosti.

Rusko v tichosti vyzbrojilo Su-57 střelou Zirkon. Může to být zabiják lodí, ale také taktika, jak neúspěšné letadlo prodat

Pilot MiG-29 vypustil dvojici pum velice zkušeně. Záběry ukazují, že se k místu blížil v extrémně nízké výšce, což je běžně užívaná taktika, jak se vyhnout detekci radary protivzdušné obrany. Následně rychle vystoupal do větší výšky, ale nijak extrémní, kde pumy odhodil, načež se zapojily raketové motory a zamířily k cíli. Jejich dosah je kolem 80 km, ale to platí při odhozu ve vysoké výšce. Pilot hnal následně MiG-29 okamžitě zpět k zemi, aby unikl zaměření.

MiG-29 je letoun původem ze Sovětského svazu do výzbroje zařazený v roce 1983, uvádí Wikipedia. Ve své době patřil mezi světovou špičku, ale v současnosti je již relativně zastaralý, i když stále hodně používaný. A protože unese náklad o hmotnosti až 4 tuny, není pro něj vůbec žádný problém vypořádat se s dvojicí čtvrttunových pum. Ukrajinské letectvo ho jenom muselo přizpůsobit, aby dokázal používat i západní zbraně, pro něž původně určen nebyl.

Rusko nemá tanky, tak poslalo z výstavy na frontu modernizovaný T-90MS, který byl zřejmě jediným exponátem

Rovněž je vidět, nakolik je AASM Hammer přesná. Nejspíše záběry z průzkumného dronu, s jehož pomocí se podařilo budovu objevit, totiž ukazují i úder. Obě pumy zasáhly naprosto přesně na vzdálenost desítek kilometrů, a jelikož jedna taková obsahuje 89 kg trhavin, stačí evidentně dvě, aby srovnaly budovu se zemí, a útok tak lze označit za úspěšný.

Článek Video: Snadný úkol pro ukrajinský MiG-29 letící u země. Udeřil na ruský úkryt jako na kovadlinu francouzským „kladivem“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Slabě chráněný cíl nemohl letecké pumě odolat

MiG-29 byl poprvé zařazen do výzbroje již v roce 1983, a je klasifikován jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun. Ke vzdušným soubojům nicméně neslouží, neboť k nim dnes nedochází (pouze výjimečně), a hlavně existují mnohem lepší alternativy. V letectvu Ukrajiny to jsou F-16, v tom ruském zase Su-35S, případně i starší Su-30.

Odstrašení, jaké se Rusku líbit nebude, a nemusí ho zastavit ani S-500. Francie vyvíjí novou balistickou raketu M51.4 pro ponorky

Wikipedia doplňuje, že jich bylo v ukrajinském letectvu několik desítek, ale Oryx potvrdil ztrátu nejméně 34 z nich. I přesto se ale stále objevují nové záběry o jejich působení, a to primárně v pozici frontových bombardérů. Sice mají nosnost jenom do 4 000 kg na 6 závěsnících, ale v ukrajinském letectvu moc alternativ není. Například F-16 to sice zvládnou také, ale jsou mnohem cennější a často slouží jako prostředky PVO, k čemuž jsou velmi vhodné.

V zachyceném případě přitom dostal MiG-29 za úkol zaútočit na ruský zákopový komplex, v němž byl v podzemí zřejmě sklad zásob a munice, eventuálně i zázemí pro vojáky. Odpovídá tomu užití letecké pumy, která má jinak sílu rozmetat i celé budovy, ale na obyčejný zákop s pár vojáky by šlo o plýtvání, a navíc o obrovský risk pilota, jemuž mohlo hrozit sestřelení.

Video: Mají řidiči tanků vyšší šanci na přežití? Z hořícího ruského T-72 utekl pouze on, ostatní vojáky nechal uvnitř

Jelikož se na misi vydal, PVO krátkého ani středního dosahu v oblasti jistě detekována nebyla, ale prakticky nikdy nelze odhalit střelce s přenosnými systémy, takže nějaké riziko vždy existuje. K útoku přitom posloužila JDAM, což je americká letecká puma osazená konverzní sadou, díky níž doletí do vzdálenosti až 72 km, uvádí Wikipedia, a má hmotnost 230 až 910 kg.

Armádní Zpravodaj odhaduje, že na zničení podzemního skladu mohla stačit nejmenší z nich, jelikož nemohl být příliš silně chráněný. Způsobené následky ostatně ukazují kráter a zpustošené okolí. Výbuch musel část vybavení zničit, zatímco zbytek zasypat.

Článek Video: MiG-29 využil nefunkční ruské PVO a zaútočil klouzavou pumou na zakopaný sklad. Zbyl po něm jenom kráter se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 udeřil z otočky na zádech zcela přesně

Na záběrech je vidět nějaký průmyslový komplex již viditelně hodně poničený předchozími útoky, ale přesto jsou v něm některé budovy ve stavu, kdy v nich lze zřídit stanoviště. Konkrétně mělo být v jednom velitelské centrum bezpilotních letounů – na to Armádní Zpravodaj odhaduje první z objektů, respektive ten viditelný na videu v dolní části.

Rozhovor: CV9040 je nejsmrtonosnější BVP proti Rusům – když ho vidí, panikaří. Mělo přežít i dva tanky T-90 a salvu z BM-21 Grad

Nalevo od něj, možná 60 metrů, měl být potom zřízen sklad munice a paliva ve velké hale. Je to standardní postup, aby měli vojáci k dispozici dostatek prostředků i PHM jak pro svou vojenskou techniku, tak pro případné spolubojovníky. Oběma objektům se ale stal osudným ukrajinský MiG-29, který na ně udeřil s naprostou přesností.

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že k odhalování nepřátelských pozic dochází v naprosté většině případů pomocí dronů, které poté předávají polohu dělostřelectvu, letectvu, případně jiným složkám. V ukrajinském armádě slouží MiG-29 od roku 1991, tedy od rozpadu SSSR, po němž je zdědila, uvádí Wikipedia, ale jinak ho provozovala již dříve.

Video: ruský bombardér Tu-95MS v doprovodu Su-35S a Su-30SM slídil u hranic NATO. Zahnaly je dvě F-16 a F-35, zničily by je všechny

Klasifikován je jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, ale k tomu dnes slouží jenom zřídka – převážně je nasazován k bombardování pozemních pozic, což ukazují i záběry. Ukrajinci ho přitom upravili k nošení některých západních zbraní, zejména pak chytrých leteckých pum jako AASM Hammer z Francie a GBU z Ameriky.

K útoku na ruské pozice slouží mnohem častěji první z nich, tedy francouzská „kladiva“. Jedná se o celou rodinu leteckých pum, které vznikají přeměnou klasických gravitačních, na něž je osazena konverzní sada. Ta prodlužuje jejich dolet na vyšší desítky km a umožňuje jim zasáhnout cíl s naprostou přesností, uvádí Wikipedia. V tomto případě Armádní Zpravodaj soudí, že MiG-29 odhodil dvojici 230kg pum, které na takové objekty spolehlivě stačí.

Ukrajinci osadili Leopard 1 vlastním reaktivním pancéřováním Nizh, které ho dělá skoro nezničitelným. Vylámat se může i Kornet

Záběry jsou z bezpečnostních důvodů sestříhané a není ani jasné, dokud přesně pochází, zmínka padla pouze o Záporožské oblasti na samém východě Ukrajiny. Je na nich vidět, jak se letoun překlápí na záda, což je typický manévr při odhazování pum. Následné exploze bylo potom natolik obrovské, že je zničení cílů v podstatě jisté.

Zničení ruského velitelského centra dronů a skladu munice a paliva ukrajinským MiG-29

Článek Video: Jeden útok MiG-29 vedený dvěma přesnými pumami zničil ruské velitelské centrum a sklad munice. Exploze byly mohutné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Silná exploze vymazala dvě patra hlavní budovy

MiG-29 byl zařazen do výzbroje v roce 1983, tehdy ještě sovětského letectva, uvádí Wikipedia, takže je jasné, že nebyl uzpůsoben pro západní zbraně. O to se postarali před pár lety až Ukrajinci, kteří dokázali integrovat zejména řízené klouzavé pumy, hlavně francouzské AASM Hammer a jejich americkou obdobu GBU-62 v různých velikostech.

Ukrajinští důstojníci ukořistili tanky T-72 a zařídili jejich nasazení proti Rusku. Speciální střelou prorazí až 900 mm RHAe

Letoun je nicméně limitován nosností závěsníků, kterých má celkově 6, pod každým křídlem tři, ale nejvyšší zatížení jednoho – ovšem pouze vnitřního – může být 500 kg, zatímco středové nebo vnější vydrží maximálně 350 kg. Z toho lze usuzovat, že MiG-29 odpálil na ruské velitelské centrum AASM Hammer vážící 500 kg vzniknuvší přeměnou „hloupé“, potažmo gravitační pumy Mark 83, potvrzuje Wikipedia, ačkoliv existuje i dvojnásobně těžká.

Stejně tak se mohlo jednat o GBU-62, což je pouze obdoba té francouzské, ale vzniká přeměnou stejné gravitační pumy, uvádí Wikipedia s tím, že její bojová hlavice váží 202 kg. Na zničení velké budovy to může stačit, ale v zachyceném případě se zdá, že byl úder možná veden dvěma, jelikož mu čelil opravdu velký objekt. Vidět jsou dokonce i následky výbuchu.

Německo by rádo rozšířilo jaderný arzenál největší evropské mocnosti, Francie, aby dokázala odstrašit Rusko místo Ameriky

Celá vnitřní konstrukce byla prakticky zničena – v poloměru několika metrů až do základů, kdežto zbytek musel být velmi silně poškozen. Dvě mnohem menší „přilepené“ budovy sice zůstaly stát, ale na záběrech je vidět, že došlo i jejich poškození. Je tak silně nepravděpodobné, že v hlavní budově někdo přežil, a pokud, doslova na něj dohlížel anděl strážný.

Ruské velitelské centrum zřízené v komplexu tří budov, z nichž největší prakticky vymazal ukrajinský MiG-29 (zveřejněno 03. června 2025)

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 do základů vymazal dvě patra hlavní budovy ruského velitelského centra se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kombinovaná hlavice a dolet přesahující 460 km

První zprávy o ERAM se objevily v roce 2024, kdy američtí inženýři hledali způsob, jak dodat Ukrajině cenově dostupné, ale zároveň účinné zbraně s delším dosahem. Výsledkem je hybrid mezi střelou s plochou dráhou letu a inteligentní bombou s doletem asi 463 km a rychlostí letu alespoň 763 km/h, zatímco přesnost je kolem 10 metrů, uvádí UNITED24 Media.

Video: Mimořádně precizní úder Javelinu rozerval ruský tank T-90M. Věž letěla desítky metrů vysoko

O ceně stále není nic známo, ale očekává se, že bude výrazně nižší než u klasických raket, což potvrzuje i zkušenost s chytrými pumami, které vznikají úpravou běžných gravitačních bomb pomocí konverzních sad s křidélky a naváděním. Výroba ERAM je přitom plánována v objemu asi 1 000 kusů ročně, a Ukrajina jich má obdržet přes 800 během roku 2026.

Jejich nasazení ovšem nebude zcela v jejích kompetencích – k úderům na ruské území bude nejspíše potřeba souhlas Pentagonu, ale někteří analytici se domnívají, že ho nebude třeba k použití na dočasně okupovaných územích. K odpalování střel ERAM má přitom sloužit za tímto účelem speciálně upravený MiG-29, s čímž už mají západní a ukrajinští technici zkušenosti, a také F-16, které jsou ve výzbroji Ukrajiny teprve pár let, potvrzuje Wikipedia.

Ukrajina vyvinula proti Rusku balistickou raketu s dosahem 900 km, která udeří z výšky až 70 km hlavicí těžkou 800 kg

Za vývojem střely má stát společnost CoAspire, podle níž váží 250 kg a dosáhne přes 460 km, což je u tohoto typu zbraně poměrně běžné. Hlavice má mít kombinovaný penetrační a tříštivý účinek a fungovat v několika režimech, takže bude variabilní. Pohybovat se potom může rychlostí až 200 m/s, díky čemuž bude pro protivzdušnou obranu velkou výzvou.

Wikipedia totiž potvrzuje, že díky své rychlosti a nízké výšce letu – standardně do 100 metrů, ale jsou i varianty létající výše, případně naopak níže, uniká zaměření radary, jelikož kopíruje terén. Není to však nemožné, pouze obtížné, což platí i pro její sestřelení. Rusko k tomu má několik systémů PVO, ať je to Buk, Tor, Pancir nebo S-400, ale nemá jich dostatek k pokrytí tak rozsáhlého území, a také to neznamená, že v obraně vždy uspějí.

Satelitní snímek: Kráter po dopadu nové ukrajinské střely Flamingo s 1tunovou hlavicí je obří. Je sice účinná, ale méně přesná

MiG-29 pochopitelně nebyl původně k nošení americké střely určen, ale byl uzpůsoben. Wikipedia potvrzuje, že na šesti závěsnících pod křídly unese až 3 000 kg zbraní, což není moc, ale v ukrajinském letectvu jde o nejlepší volbu, protože s ní mají piloti dlouhodobé zkušenosti – na rozdíl od F-16, které jsou sice lepší, ale přímo na frontě se moc často neobjevují.

Článek Ukrajinské MiG-29 a F-16 dostanou dosud nepoznanou údernou střelu s plochou dráhou letu z Ameriky už příští rok se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sověti se chtěli pochlubit v Paříži

Níže jsou záběry z Pařížského aerosalonu v červnu 1989, kam SSSR, jehož vztahy se Západem se velice zlepšily, poslal výpravu s cílem se před desítkami tisíc diváků blýsknout. Jedním z letadel byl MiG-29 pilotovaný zkušeným zkušebním pilotem Anatolyjem Kvočurem, uvádí TheAviationGeekClub. Byla to přitom i příležitost zaujmout letadlem nějaké zahraniční delegace a zajistit si export, což mohlo pomoci oslabené sovětské ekonomice.

Ukrajinské letectvo Gripeny dostane. Švédsko má ale podmínku, že se nezapojí do války s Ruskem

Na videu je konec demonstračního letu, ale není na něm vidět, že z pravého motoru vyšlehly plameny – až reakce pilota. Ten se snažil let korigovat tahem druhého motoru, ale měl příliš malou rychlost a nízkou výšku. Podařilo se mu však letoun nasměrovat mimo prostor, kde stáli diváci, a těsně před dopadem se úspěšně katapultoval. MiG-29 evidentně dopadl na volnou plochu, nikoho nezranil, a pilot si s drobnými šrámy zachránil život.

Armádní Zpravodaj se nedomnívá, že by havárie znamenala špatnou konstrukci, MiG-29 byl naopak povedený. Označovaný je za víceúčelový bojový letoun, uvádí Wikipedia, se schopností boje s jakýmkoliv tehdejším letadlem a možností útočit na pozemní cíle. Dosahuje rychlosti Mach 2,3 a má velmi dobrou manévrovatelnost. Na svou dobu měl i dobrý radar a mohl používat moderní sovětské střely vzduch-vzduch, a stejně tak další zbraně.

Jako druhý Pablo Escobar: chybí málo, aby americká armáda vtrhla do Venezuely a provedla mocenský převrat

Vyšetřování nakonec ukázalo, že za nehodou nebyla technická závada ani chyba pilota, ale že konstrukci motoru narušily opakované střety s ptáky, což může být fatální pro každý letoun, včetně dnešního moderního. Ale není pochyb, že tím pověst MiG-29 určitě utrpěla. Naopak lze velice ocenit umění pilota, který patřil k těm nejzkušenějším, jací v té době v SSSR létali.

Článek Video: Největší ostuda MiG-29 těsně před pádem komunismu v ČR. Na letecké show v Paříži se zřítil, ale pilot byl machr se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Budova nápor dvou leteckých pum neustála

MiG-29 byl zařazen do služby již v roce 1983, a to jako víceúčelový stíhací letoun, uvádí Wikipedia, a byl primárně určen k vybojování vzdušné nadvlády v prostoru fronty, ale dnes už se k této činnosti na moderním bojišti nehodí. Ukrajina k tomu má navíc mnohem lepší F-16, obvykle verze MLU, a tak slouží MiG-29 jako frontový bombardér.

Video: HIMARS rozstřílel 10členný ruský konvoj v pohybu. Kdo se mu vyhnul, toho vymazali vojáci ze vzduchu

Ukrajinské letectvo s ním má dlouhé zkušenosti, a tedy i schopné piloty, a navíc ho upravilo k nošení některých západních zbraní, zejména pak řízených pum. V tomto případě odhazoval dvě francouzské AASM Hammer v hmotnosti 250 kg (každá), která dle Wikipedie sestává z klasické gravitační pumy Mark 82 amerického původu, a konverzní sady.

Ta prodlužuje její dolet až na 70 km, ale závisí na výšce odhození – čím výše, tím dále doletí, ale v tomto případě nejspíše MiG-29 útočil na kratší vzdálenost, jelikož je vidět, že letěl těsně nad zemí, a až v poslední chvílí vystoupal nejspíše nižší stovky metrů vysoko, kde udělal otočku a jednu po druhé pumy odhodil. Následně se zase urychleně vrátil k zemi.

Levná, a přesto účinná PVO: 49 dronů najednou zničila vmžiku nová americká mikrovlnná zbraň

Je to běžná taktika kopírování terénu, která umožňuje unikat nepřátelským radarům, a tedy i zaměření PVO. Jak vidno, úder byl naprosto přesný, jelikož pumy dopadly s odstupem vteřiny na budovu, kterou srovnaly se zemí. Armádní Zpravodaj odhaduje, že v ní bylo buď velitelské centrum, případně místo rotování vojáků. Letecké pumy mají sílu vyřadit jich v takovém útoku i několik desítek najednou, ačkoliv není jasné, co přesně se v budově nacházelo.

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 se odlepil od země a udělal otočku, aby rozmetal ruské pozice pomocí dvou leteckých pum se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zničit letoun na zemi bylo jistější než ve vzduchu

Dnes už je MiG-29 opravdu letitá konstrukce, ale v době války v Kosovu (únor 1998 – 11. červen 1999) se stále jednalo o dobrý letoun, i když už mu tou dobou bylo skoro 20 let. Jugoslávské letectvo mělo přitom pouze 14 klasických verzí a 2 UB, uvádí Wikipedia, takže pro něj byla ztráta velmi citelná. Americké letectvo na něj udeřilo, když byl zaparkovaný na letišti.

Ukrajinská armáda nasadila nejnovější tanky M1 Abrams a určila jim hlavní jednotku. Rusko nic lepšího nemá

Využilo k tomu kazetovou munici CBU-87, která je díky naváděcí sadě poměrně přesná, ale v tomto případě to bylo de facto jedno. Dopadla totiž do oblasti, kde byl zjevně pouze samotný letoun, který zasáhla víceméně ve středu desítky metrů širokého i vysokého pole. Výsledkem byla exploze MiG-29, nejspíše umocněná natankovaným palivem, i když nádrže nemusely být plné, a nejspíše ani nebyl v době úderu vyzbrojen (exploze by byla větší).

Video: Skytští gryfové zničili mimořádně odolnou ruskou „tankovou boudu“. Podceňovaná konstrukce vydržela hodně

Samotná VBU-87 váží 430 kg, z čehož připadá na bojovou hlavici 287 kg. Obsahuje 202 kusů submunice BLU-97/B, kdy každá měří 20 cm na délku a 6 cm v průměru, uvádí Wikipedia. Ničit přitom dokáže lidskou sílu, pancéřovanou techniku, a v podstatě i budovy, i když je efektivnější k pokrytí nějakého rozsáhlého území plného vojáků, letadel, obrněných vozidel apod.

Odpálit ji tehdy měla F-16, která sice MiG-29 ve vzdušním souboji převyšovala, ale nač riskovat střet, když ho mohla zničit na zemi. Jeho exploze dokazuje, že byl zcela zničen, a i když zřejmě nebyl vyzbrojen, podpořilo její mohutnost natankované palivo.

F-16 udeřila na zaparkovaný MiG-29 pomocí kazetové munice CBU-87 těžké 430 kg (zveřejněno 05. dubna 2025, ale jde o 26 let starou událost)

Článek Video: F-16 zničila MiG-29 pomocí 430kg kazetové bomby. Úspěch se dostavil okamžitě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letecká puma se zavrtala do země, kde bouchla

Samotný MiG-29 pochází ještě z dob Sovětského svazu. Wikipedia uvádí, že vstoupil do výzbroje v roce 1983, a jednalo se historicky o velmi úspěšný letoun, jelikož vznikal až do roku 2019, a to v celkovém počtu přesahujícím 1 600 kusů. Průběžně prošel pochopitelně řadou úprav, ale za modernějšími protějšky jednoznačně zaostává, což je pochopitelné.

Ruské Specnaz jsou legendy, ale jejich předchůdci zrovna tak. Už za vlády cara Petra Velikého působili značné škody

I přesto ale nachází uplatnění hlavně jako frontový bombardér – ačkoliv je klasifikován jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, na vzdušné souboje se dnes nehodí – hlavně proti mnohem vyspělejšímu protivníkovi, jakým je ruský Suchoj Su-35S. K tomu má ukrajinské letectvo třeba F-16, ale na souboje letadlo vs. letadlo dochází výjimečně.

Na šesti závěsnících pod křídly přitom unese MiG-29 až 3 000 kg zbraní, což není moc. Třeba ruský Suchoj S-34, což je hybrid mezi útočným stíhačem a stíhacím bombardérem, potvrzuje Wikipedia, má nosnost mnohonásobně vyšší – 12 až 14 tun. Jedná se nicméně o jeden z velmi mála letounů, které má Ukrajina k dispozici, takže jí nic jiného nezbývá.

Video: M2 Bradley si pohrálo s ruským tankem T-90M tak moc, že mu nekontrolovaně rotovala věž a narazil do stromu

Její piloti jsou na ně navíc zvyklý, jelikož létají s MiG-29 desítky let, a co je důležité, tak že došlo k úpravě pylonů a softwaru tak, aby z nich bylo možné odhazovat i západní pumy, jakou je právě GBU-62. Ta má dle Wikipedie hmotnost 230 kg, ale Armádnímu Zpravodaji se nepodařilo dohledat jakékoliv informace, jak hluboko dokáže proniknout nějakým materiálem.

Ze záběrů je nicméně patrné, že nejméně několik desítek centimetrů, zatímco zbytek škod napáchala samotná exploze. Ta se zdá poměrně veliká, a jelikož to nevypadá, že bylo stanoviště ruských vojáků příliš hluboko, je jeho zničení, event. alespoň silné poškození, jisté.

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 zničil ruské podzemní velitelské centrum. Puma se zavrtala a odbouchla ho zevnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stará taktika úniku radarům, která pořád funguje

MiG-29 je už letitý stroj, který dle Wikipedie vstoupil do služby roku 1983. Klasifikován je jako víceúčelový stíhací letoun, ale dnes slouží výhradně jako frontový bombardér, neb na vzdušné souboje víceméně nestačí, a navíc k nim má Ukrajina lepší – například americké F-16, eventuálně francouzské Mirage 2000, ale ty už také příliš výkonné nejsou.

Sovětský pilot MiG-25P už nechtěl posluhovat režimu SSSR, tak utekl do Japonska. Američany prozkoumání letounu uklidnilo

Dohromady přitom unese na 6 závěsnících pod křídly až 3 000 kg různé výzbroje, a v případě útoků na pozemní cíle se často jedná o řízené letecké pumy. Letoun ve videu měl konkrétně odhodit dvě AASM Hammer francouzského původu, které vznikají namontováním konverzní sady na klasickou gravitační pumu série Mark 80, potvrzuje Wikipedia.

Armádní Zpravodaj připomíná, že ukrajinské letectvo konkrétně často používá Mark 82, která je těžká 227 kg, a proti odolnějším a rozlehlejším cílům, případně jsou-li dva blízko sebe, to jsou dvě, případně využít těžší 454kg verzi. Na menší a méně odolné naopak poslouží lehčí 113kg. MiG-29 přitom unese na 6 závěsnících až 3 000 kg zbraní.

Inženýři celého světa by se měli poučit z ruského Suchoje Su-57. Často je vysmívaný, ale má unikátní koncept, který hodně nabízí

Původně to pochopitelně mohly být jenom ty sovětské, ale ukrajinské letectvo ho upravilo tak, aby zvládal i západní. Nejčastěji jde přitom právě o řízené letecké pumy, kdy francouzské AASM Hammer doletí do vzdálenosti až 70 km, díky čemuž se může pilot držet v bezpečí od většiny protiletadlových systémů, snad jenom s výjimkou MANPADS, o nichž ale nemůže vědět.

Na záběrech přitom není vidět samotný útok, potažmo dopad pum na cíle, ale pouze samotná akce ukrajinského letounu. Ten letí mimořádně blízko nad zemí, nejspíše jenom kousek nad úrovní sloupů elektrického vedení, aby se vyhnul zaměření radary, což je běžná taktika. Krátce po vystoupání vzhůru, kdy odhodil pumy, se pak zase rychle přilepil k zemi.

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 letěl jenom pár metrů nad zemí, zaútočil na ruské pozice, a okamžitě se zase „přilepil“ k zemi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ztráta MiG-29 je pro Ukrajinu citelná

Aktuálně by mělo mít ukrajinké letectvo asi 30 až 40 letounů MiG-29, uvádí Wikipedia, ale není jasné, zda jde o číslo včetně skoro třiceti dodaných kusů Polskem a Slovenskem – Armádní Zpravodaj nicméně soudí, že ne. Jedná se přitom o primární bombardér působící u frontové linie, kde zejména odhazuje řízené pumy zasahující na desítky kilometrů.

Mohla to být skvělá posila, ale Ukrajina 600 britských BVP Warrior nedostane. Bude upravena, aby ženisté neriskovali životy

Ukrajina má sice k dispozici také F-16 nebo nebo Suchoj Su-24 a Suchoj Su-25, ale v ještě menších počtech, a navíc dle Oryxu o mnohé příšla – stejně jako je tomu v případě MiG-29. Ten mimochodem unese na šesti závěsnících pod křídly až 3 000 kg výzbroje, uvádí Wikipedia, což není mnoho, ale Ukajina příliš možností nemá. Kromě různých střel a raket se přitom jedná primárně o letecké řízené pumy AASM Hammer z Francie a GBU z Ameriky.

Z jakého přesně důvodu došlo 23. srpna 2025 ke ztrátě jednoho z letounů, není vůbec jasné. V oznámení ukrajinského letectva stojí pouze to, že se vracel z bojové mise a během přistávání havaroval, přičemž se nestihl katapultovat. Zahynul tak major Bondar Sergij Viktorovič narozený v roce 1979. Okolnosti nejsou známy a probíhá zjišťování příčiny.

Video: Ukrajinský MiG-29 se obratně vyhnul 2 ruským raketám a uletěl dříve, než nepřítel znovu vypálil

Jak moc je MiG-29 na bojové frontě cenný, ukazovala redakce Armádního Zpravodaje nedávno, když ukrajinské letectvo rozmetalo pomocí francouzské AASM Hammer ruské středisko, v němž se skrývali, a pravděpodobně rotovali vojáci. Jindy zase udeřil na sklad munice a v jeho blízkosti také na velitelské centrum, které nejspíše sloužilo operátorům dronů.

Článek Ukrajina ztratila MiG-29. Havaroval během přistávání a pilot nepřežil. Jde o extrémně důležitý letoun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 se ani nemusel moc snažit

Kde přesně k incidentu došlo, není jasné, a vlastně nejsou dostupné žádné informace kromě samotného videa. Vzhledem k tomu, že je posléze část záměrně rozostřena, je zřejmé, že půjde o oblast blízkou probíhajícím bojům, čemuž ostatně nasvědčuje i samotný pokus ruských vojáků o sestřelení letounu – asi probíhal na vzdálenost několika kilometrů.

Mohla to být skvělá posila, ale Ukrajina 600 britských BVP Warrior nedostane. Bude upravena, aby ženisté neriskovali životy

Není sice jasné, o jaké rakety se jedná, ale určitě lze vyloučit ty ze systémů protivzdušné obrany dlouhého dosahu, jako jsou S-400 nebo S-300 (jsou mnohem větší). Mohly být tedy vystřeleny z nějakého MANPADS, ale stejně tak ze systémů typu 9K330 Tor-M2 nebo 9K37 Buk. Oba jsou středního dosahu, ale Armádní Zpravodaj soudí, že by o nich ukrajinské jednotky věděly, jelikož se je obvykle podaří objevit pomocí dronů a vysílaných signálů.

První z nich přitom zasáhne cíl na dálku až 25 km, potvrzuje Wikipedia, a detekovat umí až 48 cílů, z nichž dokáže u 10 současně sledovat dráhu letu. Ten druhý potom střílí až na 20 km, uvádí Wikipedia, a výhodou je, že jsou oba systémy TELAR, takže mají radar i odpalovač raket na jednom vozidle, což je dělá mobilní, ale zcela ukrýt je nelze, jelikož potřebují prostor.

Video: Ukrajinský M2 Bradley ustál zásah ruskou protitankovou střelou na výbornou, i když byl výbuch obrovský

V případě MANPADS mohlo jít o 9K38 Igla, jejíž rakety mají v nejlepší verzi S dosah 6 km, zatímco výškový 3,5 km, uvádí Wikipedia, což by v tomto případě zcela stačilo, jelikož MiG-29 letěl evidentně nízko nad zemí. To je běžná taktika, která pomáhá vyhnout se radarům, a Armádní Zpravodaj se přiklání k možnosti, že ho ruští vojáci „přepadli“ ze zákrytu právě pomocí MANPADS. Nelze je totiž spolehlivě vyhledat a odstranit tak nebezpečí pro letadla.

Jednou z možností pak mohla být ještě vyspělejší 9K333 Verba s dosahem 6,5 km do dálky, zatímco do výšky 4,5 km, uvádí Wikipedia. Po ukrajinském MiG-29 přitom vojáci pálili ze dvou systémů, ale jak je patrné, jedna z raket ho minula celkem výrazně, a druhá možná o nějakých 10 až 15 metrů. Nezdá se přitom, že by použil protiopatření.

5 ruských superzbraní, které mají nahánět hrůzu, ale provází je tolik technických nedostatků, že nejsou pořádně použitelné

Mohl například vypustit světlice, ale místo toho provedl pouze úhybný manévr (který by udělal tak jako tak), kdy se otočil o 90 stupňů na bok, načež se začal stáčet doleva a zjevně na plný výkon unikat z oblasti pryč. Dosahuje rychlosti až Mach 2 (cca 2 445 km/h), uvádí Wikipedia, což sice na uletění střelám nestačí, ale na únik mimo zaměřování MANPADS ano.

MiG-29 se vyhýbá dvěma ruským raketám, z nichž jedna mine výrazně (zveřejněno 07. ledna 2025)

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 se obratně vyhnul 2 ruským raketám a uletěl dříve, než nepřítel znovu vypálil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden přesný úder pumou srovnal budovu se zemí

Samotný pohyb ukrajinského letounu vidět není, kamera – pravděpodobně z průzkumného dronu – je celou dobu namířena na budovu, v níž má být středisko ruských vojáků. Armádní Zpravodaj připomíná, že pokud se nachází takový objekt blízko fronty (do desítek kilometrů od ní), bývá často v menších budovách, ale tato je poměrně velká výškou i rozlohou.

Špatná vizitka pro F-35: „béčko“ britského námořnictva se opět potýká s problémy. Během cvičení musí opakovaně nouzově přistávat

Je tedy zřejmé, že se v ní nacházelo vojáků více, a např. mohla sloužit jako rotovací centrum, ale to potvrdit nelze. Na druhou stranu, pokud si vyžádal úder povolání letectva, napovídá to, že v ní tou dobou bylo značné množství vojenského personálu, a nejspíše i vybavení. K jejímu zničení přitom stačila jediná letecká puma – francouzská AASM Hammer.

To je celá rodina leteckých pum a redakce Armádního Zpravodaje pozoruje, že je často užívána verze o hmotnosti 250 kg, ale v tomto případě šlo možná o dvojnásobnou, jelikož se jednalo o mnohem větší budovu. Jak je na záběrech vidět, její destrukční účinky byly natolik mohutné, že ji ze 2/3 až 3/4 úplně strhly, takže je de facto nemožné, aby někdo uvnitř přežil.

Vážně Rusko nechce válku s Evropou? Buduje rozsáhlou síť opevnění u hranic s NATO. Soustředí tam 80 % všech stanovišť

AASM Hammer je mimochodem chytrá řízená puma s dosahem až 70 km, jelikož je osazena tzv. konverzní sadou s křidélky a naváděcím systémem. To jí umožňuje klouzat se po vzduchu a trefit cíl zcela přesně, resp. s odchylkou 1 metru, potvrzuje Wikipedia. MiG-29 přitom nebyl k jejímu nošení původně určen, ale ukrajinské letectvo si ho upravilo.

I když není aktuálně jasné, v jakých počtech letoun má, může se jednat o pár desítek. Ještě v roce 2023 se mělo jednat o bezmála padesátku, uvádí Wikipedia, ale k březnu 2025 z nich měla nejméně třicítku ztratit. Ukrajinské letectvo má krom nich ještě americké F-16 od evropských zemí, nebo Mirage 2000-5 z Francie, stejně jako Suchoje Su-24 nebo Su-27 z dob Sovětského svazu, uvádí Wikipedia, které jsou ale schopnostmi mnohem slabší než západní.

Článek Video: MiG-29 rozmetal patrové středisko s ruskými vojáky. Velkou budovu ze 3/4 srovnal do základů jednou ranou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 zaútočil s naprostou přesností

Informací je k incidentu známo jenom málo, ale KARYMAT uvedl, že letectvo zaútočilo na ruské vojáky pomocí řízené pumy AASM Hammer o hmotnosti 250 kg. Armádní Zpravodaj připomíná, že sestává z klasické gravitační pumy Mk82 americké výroby, na níž jsou přidělána křidélka a naváděcí systém v rámci konverzní sady, která ji mění na chytrou a naváděnou.

Německé Eurofightery posílí polskou PVO. Vypadají možná starší, ale umí pochytat i nejsilnější ruské střely Ch-59 a Ch-101

Díky tomu ji lze odhazovat až 70 km od cíle, k němuž se následně doklouže po vzduchu, a díky zaměřování ho trefí s přesností kolem 1 metru, potvrzuje Wikipedia. Jedná se přitom o celou rodinu bomb v různých hmotnostech, ta nejnižší je 125 kg, ale dvojnásobně těžká je v těchto případech užívána zřejmě nejčastěji, jelikož má sílu zničit i patrovou budovu.

Na záběrech není vidět samotné odhození pumy, ale až její dopad, po němž následoval výbuch a mohutná oblaka suti. Ačkoliv není znám rozsah škod, Armádní Zpravodaj ze zkušeností soudí, že došlo k poškození celého vnitřku budovy, z níž zůstaly prakticky jenom obvodové zdi, a pokud úder někdo přežil (což je nepravděpodobné), je těžce zraněn.

T-14 Armatu ruská armáda pořád nechce. Má být nejsilnější na světě, ale má obrovské potíže a do boje jí je vlastně škoda

AASM Hammer mimochodem odhazuje v ukrajinském letectvu výhradně MiG-29, který k tomu byl speciálně upraven, ačkoliv jde původně o sovětský letoun z roku 1983, uvádí Wikipedia. Klasifikován je jako víceúčelový stíhací letoun, ale slouží dnes primárně jako frontový bombardér. Unese přitom až 3 000 kg zbraní na šesti závěsnících pod křídly, ačkoliv poslední verze S, SE a SD unesou o tunu více, což hodnotu letounu ještě zvyšuje.

Úder ukrajinského letounu pomocí letecké pumy AASM Hammer na úkryt ruských vojáků v budově (zveřejněno 27. února 2025)

Článek Video: Úkryt v budově ruským vojákům nepomohl. Rozprášil je tam MiG-29 jediným přesným úderem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Z velitelského centra zbyla hromada suti

Ačkoliv nebylo upřesněno, jaká zbraň k útoku posloužila, redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že je prakticky jisté, že šlo o leteckou pumu. Odpovídá tomu totiž rozsah poškození, ale také přesnost. Evidentně byla vybavena nějakou konverzní sadou, díky níž umí zasahovat s odchylkou metru až dvou, a to na vzdálenost asi 70 km, ale existují i lepší verze.

Video: M2 Bradley zcela potupil ruský tank T-80BV, když ho na stovky metrů rozmetal. Vůbec o něm nevěděl

Nelze odhadnout, o jakou bombu se jednalo, ale vzhledem k velikosti objektu a způsobené exploze šlo pravděpodobně o francouzskou AASM Hammer na základě gravitační pumy Mk82, případně o americkou GBU-38, která z ní vychází také. V obou případech jde tedy o variantu s hmotností 250 kilogramů, potvrzuje Wikipedia a americké letectvo.

Mají také zhruba shodný dosah přesahující 70 km, ale redakce Armádního Zpravodaje musí upozornit, že závisí na výšce, v jaké je shozen – čím výše to je, tím déle se dokáže po vzduchu klouzat, a tím vzdálenější cíl tedy zasáhne. Je však běžné, že dochází k útokům i na kratší dálku, jak ukázal MiG-29, který tak rovněž rozmetal ruské velitelské centrum.

Putinův osobní projekt a zklamání: balistická raket RS-28 Sarmat stále selhává. Je menším nebezpečím, než se zdá

Jaký letoun posloužil tentokrát, není známo, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že šlo opět o často užívaný MiG-29. Ten je totiž k tomuto účelu jako dělaný. Wikipedia upřesňuje, že se jedná o víceúčelový stíhací letoun, který může vést jak vzdušný souboj, tak útočit na pozemní cíle bombami do hmotnosti 500 kg. Ukrajinské letectvo ho přitom upravilo, aby mohl nést i západní výzbroj, zejména tedy řízené pumy AASM Hammer a GBU.

A precise air strike was carried out on an underground Russian command post in the Oleshky area of the Kherson region. It is claimed that about 25 Russian military were killed and another 11 were injured. (46.6316674, 32.7707389) pic.twitter.com/WGMvOnyeuL

— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) August 10, 2025

Zničení ruského velitelského centra pomocí přesné letecké pumy

Článek Video: Ukrajinské taktické letectvo zničilo na 1 precizní ránu ruské velitelské centrum se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zásah leteckou pumou je nemožné přežít

MiG-29 je jednou ze sovětských legend, která i přes své značně pokročilé stáří létá nejenom v ruském nebo ukrajinském letectvu dodnes. Wikipedia potvrzuje, že byl zaveden roku 1983, na základě čehož by se mohlo zdát, že za moderními protějšky zastaral – do jisté míry ano, ale stále jde o schopný nosič zbraní, který dokáže v oblasti bez PVO silně škodit.

Ukrajina odpustila dezertérům: 29 000 vojáků se tak dobrovolně vrátilo do armády, aby bránili svou vlast proti Rusku

Krom 30mm kanonu GŠ-30-1 se 150 náboji unese až 3 500 kg výzbroje na 3 závěsnících pod každým křídlem a jedním pod trupem. Pro případ vzdušného souboje se může jednat o střely R-27, R-73 nebo R-60, ale za tímto účelem je MiG-29 používán spíše zřídka, ačkoliv nejspíše vždy nějakou z nich nese, aby se dokázal bránit například dronům.

Častěji slouží k bombardování pozemních pozic, což je i příklad ve videu, kde udeřil na ruské velitelské centrum zřízené v nějakém původně obytném domě. Kanál Sunflower, který video zveřejnil a má blízko k ukrajinskému letectvu, upřesnil, že útočil pumou GBU-62. Ta je sice americká a původně se sovětským letounem nekompatibilní, ale podařilo se ho upravit, aby ji nosit mohl – stejně jako francouzskou obdobu AASM Hammer.

Wikipedia upřesňuje, že má hmotnost 230 kg, což na devastaci rodinného domu, ale i většího objektu, bohatě stačí. Vzniká přitom přeměnou klasické gravitační pumy, na níž je přidělána konverzní sada s křidélky, díky nimž po vzduchu klouže a doletí do dálky asi 70 km. K dispozici je také navádění, s nímž zasahuje velmi přesně, obvykle s tolerancí 1 metru.

Video: katastrofa pro ruskou armádu, podceňované ukrajinské speciální jednotky pronikly do týlu v Sumské oblasti a pobily 800 vojáků

Kolik lidí zrovna v zasažené budově bylo, není možné určit, ale je prakticky jisté, že po zásahu nikdo nepřežil. „Nepřítel si opět myslel, že se bude moci nepozorovaně pohybovat v malých skupinách, ale hromadění útočníků a prostředků bylo zaznamenáno a okamžitě převedeno na letecký výcvik,“ napsal Sunflower. Armádní Zpravodaj připomíná, že zejména větší skupiny a technika je snadno zpozorovatelná pomocí průzkumných dronů.

Článek Video: MiG-29 rozmetal ruské velitelské centrum, kde se rotovali vojáci. Stačil jediný úder přesnou leteckou pumou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Důvody útěku v MiG-29 byly prý politické

Psal se květen 1989, když ze Sovětského svazu uletěl Alexander Zujev, jehož útěk byl dramatický, a v Turecku, kam se dostal, přistál dokonce zraněný. NationalInterest uvádí, že ho dle jeho tvrzení k emigraci přimělo několik událostí, jako bylo násilné potlačení protisovětských protestů v Gruzii, kde měl základnu, či přístup režimu k havárii v Černobylu. O pravdivosti jeho slov lze pochybovat, ale 20. května 1989 se vydal na velmi dramatickou cestu bez návratu.

iZdroj fotografie: Srđan Popović / Creative Commons / CC BY-SA

Aby neměl problémy s kolegy a piloti ho nemohli při útěku pronásledovat, udělal dort, do něhož dal prášky na spaní a pod záminkou oslavy ho servíroval personálu základny, čímž většinu uspal. Mnozí pak skončili v nemocnici. Wikipedia uvádí, že ale dva strážní-mechanici nakonec nespali a s jedním z nich se Zujev střetl. Oba byli zraněni, ale pilotovi se podařilo dostat do jednoho z letadel, nastartovat a nakonec přistát na základně Trabzon v Turecku.

Turecko letoun vrátilo do 24 hodin

Ztráta funkčního špičkového letounu byla pro SSSR vážnou hrozbou, jelikož měl být soupeřem amerických McDonnell Douglas F-15 Eagle a General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Navíc byl moderně vyzbrojený, vysvětluje Wikipedia, a jakékoliv informace v rukou nepřítele by sovětské piloty v případném střetu znevýhodňovaly. Sovětský svaz nicméně na Turecko tlačil, a to hned druhý den umožnilo návrat letadla. Armádní Zpravodaj soudí, že jestli se k němu dostali třeba američtí specialisté, neměli příliš času na získání potřebných informací.

Video: ruské strategické bombardéry opět ochromeny, a k nim i stíhače MiG-29 a Su-27. Ruská PVO je neochránila, fatálně selhala

Samotný Zujev se nakonec dostal do Ameriky, kde spolupracoval s ozbrojenými silami, a poskytl jim informace o schopnostech MiG-29, které se pak hodily během operace Pouštní bouře. Díky jeho informacím se svět dozvěděl i některé utajované skutečnosti o sestřelení letu 007 společnosti Korean Airlines sovětským letectvem. Svůj příběh sepsal Zujev v knize „Fulcrum: Útěk pilota Top Gunu ze Sovětského impéria“. Zemřel pak v roce 2001 při letecké nehodě.

Článek Sovětský pilot MiG-29 uspal vojenskou základnu dortem, aby uletěl na Západ: Příběh nejodvážnějšího útěku ze Sovětského svazu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 udeřil přesně, z budovy zbyly trosky

Incident byl zaznamenán v ruské Kurské oblasti, konkrétně v pohraničním městě Ťotkino, a video z něj sdílel Sunflower s vazbami na ukrajinské letectvo. Samotný let MiG-29 vidět není, pouze jeho cíl, jímž byla zjevně přízemní budova, v níž se měl schovávat neupřesněný počet ruských vojáků. Ti zřejmě o přilétající smrti neměli nejmenší ponětí.

Tradiční spojenec od Kavkazu se „nemístně“ postavil proti Rusku. Jeho propagandisté hned hrozí válkou a označuje ho za základnu NATO

Budova to měla schytat leteckou řízenou pumou AASM Hammer, která je francouzského původu, ale sestává z americké MK 80. Wikipedia upřesňuje, že existuje ve více hmotnostních verzích, přičemž má Armádní Zpravodaj vysledováni, že slouží k úderům, jaký je vidět na videu, tradičně 125kg varianta, na odolnější pak 250kg, případně jsou pumy dvě.

Její konstrukce spočívá v osazení „hloupé“ gravitační pumy konverzní sadou s křídly, díky čemuž se může klouzat po vzduchu do vzdálenosti asi 70 km, což závisí za výšce, v jaké je odhozena. V tomto případě nelze odhadovat, ale z jiného útoku MiG-29 je vidět, že to nemusí být vždy daleko od cíle, ačkoliv čím dále, tím menší je riziko sestřelení PVO.

Češi se opět semknuli a díky sbírce koupili Ukrajině 6 houfnic D-30 za skoro 60 milionů korun. Střílí až 12 ran za minutu až na 22 km

Jak přesně budova dopadla, není ze záběrů patrné, ale soudě dle mohutnosti výbuchu z ní zbyly jenom rozbořené zdi a uvnitř těžko někdo přežil. Její odolnost navíc snižovala i chybějící střecha, ačkoliv i kdyby tam byla, následky úderu pumou by to víceméně nezmírnilo.

MiG-29 je jedním z nejschopnějších letounů v ukrajinském letectvu, i když mu je skoro 42 let, jelikož byl zaveden v srpnu 1983, a v Rusku je vyráběn dodnes. Za největší handicap u něj Armádní Zpravodaj považuje nízkou nosnost zbraní – pouze 4 000 kg na 7 závěsnících, uvádí Wikipedia, což je málo, ale stačí to na několik cílů během vzletu.

Článek Video: přilétající smrt jménem MiG-29 proměnila v trosky základnu ruských vojáků jedinou dobře mířenou leteckou pumou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rychlý úder na ruské velitelství a otočka zpět

Akce se odehrála v Chersonské oblasti a záběry z ní sdílel kanál Sunflower spjatý s ukrajinským letectvem. Zpočátku je vidět, jak pravděpodobně průzkumný dron sleduje ruské vojáky, kteří zrovna nosí náklad z osobního automobilu do budovy. Následně je vysoko na nebi vidět letoun, nejspíše MiG-29, který udělá otočku a na moment si „lehne“ na záda.

Video: ruský voják neměl slitování a popravil z 20 cm kamaráda střelbou do hlavy poté, co ho svázal a nechal se plazit po cestě

To je nejspíše okamžik, kdy odhodil dvojici pum AASM Hammer, což je dle Wikipedie rodina francouzských chytrých pum. Armádní Zpravodaj připomíná, že je nejčastěji k takovým úderům užívána 125kg verze, která sama o sobě stačí na menší budovu – jelikož byla ale ta na ve videu větší, použilo letectvo dvě – stačila by i jedna větší, ale ta zřejmě nebyla k dispozici. Jak MiG-29 bomby odhodil, ihned to otáčel zpět, aby unikl případné střelbě PVO.

MiG-29 je jedním z nejschopnějších letounů v ukrajinském letectvu, i když mu je skoro 42 let, jelikož byl zaveden v srpnu 1983, a v Rusku je vyráběn dodnes. Na 7 závěsnících přitom unese pouze 4 000 kg zbraní, uvádí Wikipedia, což je málo, ale stačí to na několik cílů během vzletu, i když třeba ruský Suchoj Su-34 unese na 12 závěsnících unese 12 až 14 tun, potvrzuje ODIN. Ukrajina má nicméně z lepších letounů jenom F-16, možná Mirage 2000.

Blitzkrieg: NATO má plán na okamžité zničení Kaliningradu. Rusko by nemělo nejmenší šanci útok ustát, padlo slovo o rozhodující zbrani

Armádnímu Zpravodaji není známo, o jaký typ velitelského centra se mělo jednat, ale pokud vojáci vynášeli z auta krabice, mohlo jít drony nebo munici pro ně. Jednat se mohlo jak o sebevražedné, tak o průzkumné, ale nejspíše menšího typu. Úder na stanoviště byl přitom zcela přesný a zjevně devastační, vojáci museli být minimálně těžce raněni.

Článek Video: ukrajinský MiG-29 precizním úderem „z otočky“ zničil velitelství ruské armády a okamžitě se stáhl do bezpečí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 se vyhnul PVO a zničil ruské centrum

Akce se odehrála v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny a video z ní sdílel AIR FIGHTER, který je spjatý s ukrajinským letectvem. Některé části videa jsou z bezpečnostních důvodů rozmazané, ale to hlavní vidět je – letoun se nejdříve držel těsně nad zemí, čímž se vyhýbal zaměření ruskou protivzdušnou obranou, a mohl proniknout, kam chtěl.

Partyzáni sabotovali ruské velitelské a logistické centrum. Vyhodili ho do vzduchu, když vojáci národní gardy vykládali zásoby

Následně vzlétl, aby nabral potřebnou výšku pro odhození řízených pum, a udělal otočku. Jak je patrné, dopad na nepřátelské pozice byl úspěšný a vyvolal obrovskou explozi. V místě se mělo nacházet ruské velitelské centrum bezpilotních letounů, a je pravděpodobné, že došlo k jeho úplnému zničení, jelikož zásah pumou přežijí jenom odolné objekty.

GBU-39 je produktem je dle amerického letectva 240librová (tedy 114kg) řízená bomba s prodlouženým doletem, o nějž se stará speciální konverzní sada. Ta přeměňuje původní pumu, u níž zůstává zachována ničivost, ale doletí vyšší desítky kilometrů – v nejlepší verzi až 111 km, ale Armádnímu Zpravodaji není známo, zda ji Ukrajina má.

NATO má údajně plán, jak vojensky obsadit ruské Podněstří. Proruský politik nezapomněl přiložit výhrůžku Západu

Jaké drony měly z ruského stanoviště startovat, není jasné, ale Armádní Zpravodaj soudí, že pokud se jednalo o velitelské centrum, mělo k dispozici sebevražedné i průzkumné. K určení by však bylo potřeba znát alespoň vzdálenost od místa bojů. MiG-29 je mimochodem klasifikován jako stíhací letouny pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun.

Wikipedia uvádí, že vznikl v počtu více než 1 600 kusů a slouží v mnoha zemích, i když nejvíce v Rusku. K jeho zavedení došlo v srpnu 1983, tedy před skoro 42 lety, ale prošel modernizací a zejména pravidelná údržba a výměna dílů ho stále udržuje v provozu. Na 7 závěsnících unese pouze 4 000 kg zbraní, což je na dnešní poměry málo, ale poslouží to.

Článek Video: ukrajinský MiG-29 útočil těsně nad zemí a unikl PVO. Zničil ruské velitelské centrum a zase se ztratil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jediný most v oblasti zničila Rusům dvojice pum

Zničení infrastruktury má na svědomí ukrajinské letectvo, a to konkrétně letounem MiG-29, s nímž podniká podobné operace i v blízkosti bojové linie celkem běžně – nejde o tak cenný prostředek jako třeba F-16, ačkoliv i ty občas plní podobné mise. S prvním z jmenovaných má ovšem ukrajinské letectvo mnohem více praktických zkušeností.

Strv 123: švédská modernizace vrátí Leopardy 2A5 zpátky na bojiště. Dosáhnou díky ní úrovně Leopardů 2A8

Dle Wikipedie byl MiG-29 zaveden do výzbroje již v roce 1983, ale díky údržbě je použitelný i dnes, což se ve válce na Ukrajině ukazuje na obou stranách. Ta ukrajinská ho přitom upravila tak, aby byl schopný nosit i některé západní zbraně, zejména chytré řízené letecké pumy. V tomto případě odhazoval dvojici amerických GBU-62.

Jedná se původně o klasické pumy Mark 80 doplněné o konverzní sadu JDAM, jejichž dosah je díky ní prodloužen na více než 70 km, potvrzuje Wikipedia. Existují v různých hmotnostech, ale základně je užívána ta 230kg vyrobená z Mark 82, na odolnější cíle pak 450kg, což jsou zase Mark 83. Armádní Zpravodaj soudí, že na zničení mostu posloužila dvojice lehčích, neboť se nejednalo o tak odolný cíl – původní betonový by však mohl vyžadovat těžší.

Německo koupí další F-35. Ale jeho letectvo zdaleka nebude nejsilnější v Evropě, i když na ruské Su-57 postačí

Než ale došlo ke zničení mostu, byla v oblasti nejdříve eliminována ruská protivzdušná obrana, včetně systému Buk. Most byl přitom životně důležitou součástí jediné asfaltové silnice spojující ruské síly v tomto sektoru. Sloužila jako klíčová logistická tepna pro ruské jednotky, které od konce června provádějí útočné operace u osady Kamianske.

Článek Záběry ukazují, jak MiG-29 zničil Rusům životně důležitý most a zcela je odřízl. Nejdříve ovšem padla PVO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 odpálil dvě pumy, a obě velmi přesně

Není přesně jasné, kdy k incidentu došlo, ale Vzdušné síly ozbrojených sil Ukrajiny o něm informovaly 13. června 2025 s tím, že v záporožském směru na jihovýchodě země provedl stíhací letoun MiG-29 vysoce přesný úder naváděnými leteckými pumami na stanoviště nepřátelských bezpilotních letounů. To schytalo první úder, a druhým to odnesl také sklad munice, paliva a maziv, což lze rovněž považovat za velmi hodnotný cíl.

Putin si zahrává, Trump s ním ztrácí trpělivost. Chce na Ukrajinu vyslat Patrioty a ukázat mu, že za ní Amerika stojí

Záběry ukazují dokonce i blížící se letoun, ale vzhledem ke špatné kvalitě ho nelze identifikovat vizuálně – mělo by se však jednat o zmíněný MiG-29. Je vidět zrovna ve chvíli, kdy se otáčí na záda, což je typický manévr při odhazování chytrých leteckých pum. O takovém počinu psala redakce Armádního Zpravodaje také v červenci 2024, a opět šlo o MiG-29.

Nejspíše z dronu pochází následné záběry, kdy letecká puma dopadla nejdříve na budovu, z níž se vyvalil hustý kouř a prach, a jenom o pár vteřin později to schytala i druhá. Nejspíše se jednalo o nějakou průmyslovou halu, v níž ale ruská armáda skladovala palivo a maziva, čemuž také odpovídá následná ohnivá koule a šlehající plameny.

Americké tanky Abrams dostanou oficiální protidronové klece. Zřejmě se budou lišit od těch, které testují jinde

Jestli byl někdo uvnitř, 100% přežít nemohl. MiG-29 Fulcrum odpaluje často francouzské naváděné pumy AASM Hammer, které jsou vyráběné z amerických „hloupých“ pum. Třeba Mark 82 s hmotností necelých 250 kg má bojovou hlavici s 89 kg výbušniny, uvádí Wikipedia, což by samo o sobě na eliminaci vojáků i vybavení stačilo. Její dosah je přitom díky konverzní sadě až 70 km, ale některé zdroje uvádí i vyšší. Kromě ní existují také těžší varianty.

Ruské velitelské centrum a sklad paliva zničené ukrajinským MiG-29

Článek Záběry ukazují precizní úder MiG-29 na ruské velitelské centrum, a jako bonus to odnesl i sklad munice a paliva se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojenský materiál byl převeden nelegálně

Úřad proti organizované kriminalitě (ÚBOK) aktuálně provádí razie a zatýkání několika osob podezřelých z nezákonného převodu vojenského majetku Ukrajině. Podle slovenského ministerstva vnitra a policejního prezidia totiž nebyl klasifikován jako přebytečný a měl velkou hodnotu, což by mohlo být vnímáno jako ohrožení bezpečnosti státu.

Američané se oficiálně připravují k víkendovému útoku na Írán, Trump ho údajně schválil. Míří k němu F-35, F-16, F-15, a dokonce i F-22

Kontrola údajně odhalila nesrovnalosti mezi výkazy ministerstva obrany a generálního štábu o převáděném majetku, stejně jako mezi vládou schválenou pomocí a skutečnou hodnotou položek zaslaných na Ukrajinu. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že pokud jde o systém S-300, jedná se o prostředek boje proti letadlům a střelám, potvrzuje Wikipedia. I když už je značně zastaralý, své místo stále má, zejména proti starším zbraním.

MiG-29 jsou potom klasifikovány jako víceúčeloví stíhací letouny, které na Ukrajině slouží hlavně k úderům na pozemní cíle, případně v roli protivzdušné obrany. Slovenské ministerstvo obrany přitom v dubnu 2024 potvrdilo, že převedlo všech svých 13 kusů napadené zemi, přičemž je samo z výzbroje vyřadilo – ve slovenském letectvu je nahradily F-16 Block 70/72, jež Armádní Zpravodaj zhodnotil jako skvělou volbu, přestože jiní kupují F-35.

Kyjev se otřásá v základech. Rusko ho v odplatě bombarduje stovkami dronů, raketami i kazetovou municí. PVO většinu odrazila

Slovenská strana Demokrati, jíž je Jaroslav Naď předsedou, policejní zásah zkritizovala, ale sdělila, že bude plně spolupracovat: „Předseda Demokratů je na ohlášené a dlouho plánované zahraniční cestě do Kanady. Po svém návratu bude jako vždy v maximální míře spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení,“ uvedla mluvčí strany Martina Kakaščíková.

Trend doplňuje, že slovenská policie zadržela také Alexandra Gurského, bývalého šéfa státní zbrojovky Konštrukta-Defence, a snaží se zatknout bývalého generálního tajemníka služebního úřadu ministerstva obrany Petera Kozáka. Ve hře jsou však i další osoby.

Článek Slovensko trestá vojenskou pomoc Ukrajině. Za nelegální převod S-300, MiG-29 a dalšího vybavení chce zatknout bývalého ministra obrany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Muniční sklad zřejmě vybouchl náhodou

Kde přesně k incidentu došlo, není jasné. Sonyashnyk ho komentoval stroze: „Letecká doprava pokračuje v provozu ve všech směrech“ s tím, že byla shozena jedna letecká puma AASM Hammer francouzské výroby kdesi na jihu, čímž je dle Armádního Zpravodaj myšleno v Záporožské nebo Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, ale potvrdit to nelze.

Belgie brzy dostane první z devíti vyrobených F-35. Může tak urychlit přesun F-16 na Ukrajinu

Úder každopádně ukazuje mohutnou sílu takové letecké pumy – nejspíše se jednalo 250kg verzi, která je k podobným úderům užívána zcela běžně. Wikipedia uvádí, že doletí přes 70 km od místa odhození, o což se zasluhuje konverzní sada. Ta přeměňuje hloupé pumy americké výroby – v případě 250kg verze jde o Mk 82, na chytré. Sílu i na zničení budovy má tak dostačující.

Mig-29 je zase víceúčelový stíhací letoun běžně užívaný k bombardování, uvádí Wikipedia. K tomu nejčastěji používá právě různé letecké pumy přeměněné na chytré – ať jde o zmíněnou AASM Hammer, či třeba americkou GBU. Výhodou je, že je může odhazovat ze vzdálenosti desítek km, čímž zůstává mimo dosah naprosté většiny protivzdušných systémů.

Ruská Su-35S drtivě prohrála. Zřejmě ji sestřelila F-16 – bylo by to poprvé v historii. Záběry ukazují, co z ní zbylo

Zásah byl tentokrát o to lepší, že smazal dva cíle jednou ranou, ačkoliv není jasné, zda letectvo při jeho plánování i muničním skladu vědělo. Armádní Zpravodaj je názoru, že spíše ne, protože by jinak mohlo provést buď dva údery, případně ho vést právě na „muničák“, jehož detonace by pak velmi pravděpodobně zničila i základnu vojáků – exploze je ostatně mohutná.

Článek Skvělý úder: ukrajinský MiG-29 rozmetal 1 ranou sídlo ruské pěchoty a muniční sklad, o němž zřejmě nevěděl (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok proběhl pumou AASM Hammer

Na videu níže můžete vidět krátký záběr na to, jak dopadla budova, v níž měli operátoři bezpilotních letounů své stanoviště. Když se je rozvědce podařilo odhalit, ukrajinské letectvo proti nim vyslalo letoun Mikoyan MiG-29 Fulcrum vyzbrojený francouzskou pumou AASM Hammer s pomocným raketovým pohonem. Její výrobce Safran uvádí, že je zhotovena z běžných gravitačních pum různých hmotností. Redakce Armádního Zpravodaje podle síly výbuchu odhaduje, že se v tomto případě jednalo o pumou těžkou zhruba 230 kilogramů.

Ukrajinští mariňáci překazili Rusům překročení hranic a nedali jim šanci přežít. Na stejném místě, jako už několikrát (video)

Záběry pořízené z nějakého dronu ukazují dům, v němž se měli operátoři nacházet. Když do něj narazila puma, následoval veliký výbuch a všichni nejspíše zemřeli. MiG-29 vyslal jedinou pumu, i když jich může nést více, protože má nosnost až 4 tuny, uvádí Wikipedia. I když nebyl navržený k používání francouzských pum, ukrajinské letectvo ho patřičně upravilo, takže je může odhazovat ve vzdálenosti až 70 kilometrů od svého cíle.

Článek Video: totální devastace může nastat, pokud se ruští vojáci takticky schovají do budovy, na níž ale udeří francouzské „kladivo“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Budova byla zasažena dvěma 230kg pumami

K incidentu bylo z bezpečnostních důvodů tradičně zveřejněno jenom málo informací. Známo je, že útočil letoun MiG-29 ukrajinského letectva, a to francouzskými pumami AASM Hammer, pro jejichž nošení byl dříve upraven. Armádní Zpravodaj informuje o této kombinaci poměrně často; v dubnu 2025 například na vícero budov, v nichž měli ruští vojáci zřízené sídlo.

Ukrajinská rozvědka vytvořila proti Rusku nové speciální jednotky. Mají odstraňovat vysoké velitele a sbírat utajované informace

Tentokrát ale udeřil na základnu Federální bezpečnostní služby Ruské federace (FSB). Armádní Zpravodaj zjistil od OSINT analytika, že k tomu došlo v pohraniční vesnici Glotovo v Belgorodské oblasti, tedy zhruba jenom 5 km od ukrajinských hranic. Zasažena byla dvoupatrová budova, a to hned dvěma leteckými pumami. Soudě podle následků se zdá, že měly hmotnost 230 kg, což je verze užívaná k takovým úderům poměrně běžně, i když existují i jiné.

Wikipedia vysvětluje, že je AASM Hammer vytvořena z amerických pum Mk, ta 230kg konkrétně z Mk 82, z čehož má výbušná výplň hmotnost 89 kg. Škody tak dokáže napáchat opravdu značné. V případě potřeby může ovšem odpálit i silnější monstrum, a sice 1tunové americké GBU-31, jejichž nošení jsou schopné i letouny F-16. Přesto ale ukrajinské letectvo využívá na severu (k útokům na ruskou Kurskou a Belgorodskou oblast) výhradně starší MiG-29.

Rusko na sebe přivolalo zhoubu, s jakou se bude vypořádávat jen těžko. Západ povoluje Ukrajině útoky dříve zakázanými střelami

Armádní Zpravodaj soudí, že to může být z důvodu nejen jeho stáří a technologické zaostalosti za letounem F-16, ale také pro jeho odolnost, kdy mu nedělá takový problém startovat ani přistávat na nedokonalých plochách. Americká „ef-šestnáctka“ toho naopak schopna není a potřebuje čistou ranvej. Navíc se ukazuje, že často slouží i v roli protivzdušné obrany.

Článek Video: ukrajinský MiG-29 exceloval. Zničil nedaleko hranic sídlo ruské bezpečnostní služby dvěma zásahy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 udeřil na základnu zcela přesně

Informací je k incidentu známo jenom málo, a nelze ani určit, kdy přesně k němu došlo. Záběry z něj sdílel telegramový kanál Sunflower, který má blízko k ukrajinskému letectvu, 25. května 2025. „Hon na ruské brance a pohraničníky pokračuje,“ stojí v jeho komentáři. Známo je pouze to, že k němu došlo v Belgorodské oblasti v pohraniční vesnici Kozinka, a že útočil MiG-29 francouzskou naváděnou pumou AASM Hammer, která je k těmto útokům užívána často.

Evropa zjistila, že Rusko sama neporazí, jelikož nedokáže pro Ukrajinu vyrobit dostatek zbraní. Američané pro ni ale mají plán

Armádní Zpravodaj ze záběrů usuzuje, že mohlo dojít přesným zásahem ke zničení celé budovy, pakliže byla konstrukce zasažena na správném místě. S jistotou to ovšem tvrdit nelze, jelikož záběry, zjevně pocházející z průzkumného dronu, končí dříve, než usedne prach po explozi.

Ukrajinský MiG-29 se objevuje na severu země často. Nedávno například rozmetal základnu dronů zřízenou ve větší budově, rovněž pumou AASM Hammer. Začátkem dubna 2025 si zase vzal na mušku ruskou základnu v průmyslovém komplexu, na níž shodil dvě pumy. Velmi přesný taktický úder pak provedl v polovině března 2025, když se shromažďovali v hale.

Ukrajinci budou zažívat těžké časy. Ruská armáda táhne na jejich druhé největší město, kde připravuje letní ofenzivu, míní odborníci

Užitá francouzská AASM Hammer je původně americká Mk přeměněná na chytrou klouzavou pomocí konverzní sady. Wikipedia uvádí, že konkrétně ta o hmotnosti 250 kg vychází u Mk 82, ale existují i jiné váhy vyráběné z větších nebo menších variant. S konverzní sadou má dosah více než 70 km, takže se může letoun držet dostatečně daleko od protivzdušné obrany. Její přesnost je potom kolem 10 m, jde-li o dekametrickou verzi, zatímco u verze metrické (CEP) to je 1 m. Jelikož byl zásah zcela přesný, Armádní Zpravodaj soudí, že šlo o druhou z nich

Článek Ukrajinský MiG-29 řádil v pohraničí. Zničil základnu s ruskými branci v několikapatrové budově (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačila 1 rána a stanoviště skončilo rozmetané

Informací je k incidentu známých jenom málo, ale video z něj 23. května 2025 zveřejnil kanál Sonyashnyk, který by měl mít blízko k ukrajinskému letectvu. Nejspíše ovšem nejedná o záležitost z posledních dní – je zvykem, že jsou informace vydávány na veřejnost až s odstupem a v momentě, kdy jejich sdílení nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.

Polské letectvo muselo vyprovodit ruský taktický bombardér Su-24, jelikož dělal nad Baltským mořem nebezpečné manévry

Ukrajinská rozvědka identifikovala přítomnost ruských operátorů dronů uvnitř domu, načež proti nim povolala letectvo. „Sledovali jsme nepřátelské bezpilotní letouny vypouštěné z domu. Drazí okupanti, použití zbraní proti ozbrojeným silám Ukrajiny může mít výbušné následky,“ stojí u příspěvku – nejspíše se jedná o komentář od ukrajinského letectva.

Armádní Zpravodaj zjistil o OSINT analytika Dominika, že byl úder proveden v obci Gluškovo v ruské Kurské oblasti, ačkoliv to oficiálně uvedeno nebylo. Ke zničení přitom MiG-29 použil velmi dobře známou francouzskou pumu AASM Hammer, což je původně americká Mk 82 přeměněná na chytrou klouzavou pomocí konverzní sady. Wikipedia uvádí, že konkrétně tato váží 250 kg, ale existují i jiné hmotnosti vyráběné z větších nebo menších variant hloupých pum.

Ukrajina dostává další české houfnice DANA M2. Vojáci tvrdí, že jsou velice efektivní a nemohou se dočkat, až je nasadí proti Rusku

Díky konverzní sadě má AASM Hammer dosah přes 70 km, takže se může letoun držet dostatečně daleko od protivzdušné obrany. Její přesnost je potom kolem 10 m, jde-li o dekametrickou verzi, zatímco u verze metrické (CEP) to je 1 m. Jelikož byl zásah zcela přesný, šlo zřejmě o druhou z nich. Dům nebyl zásahem zničen celý, ale Armádní Zpravodaj soudí, že puma nejspíše dopadla do místnosti, v níž bylo hlavní shromaždiště, drony a jiné vybavení.

Článek Ukrajinský MiG-29 rozmetal ruskou základnu dronů. Je nemyslitelné, že by někdo přežil (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 srovnal se zemí dvě budovy

Záběry, které můžete vidět níže, ukazují, jak se pravděpodobně průzkumnému dronu podařilo nalézt pozici ruských operátorů dronů – nacházela se ve dvojici budov, zřejmě poblíž fronty. Že jde o operátory dronů, lze poznat i z toho, že odtamtud minimálně s jedním vzlétli. I proto se ukrajinské velení rozhodlo proti němu poslat letoun, konkrétně se jednalo o Mikoyan MiG-29 Fulcrum pocházející z doby Sovětského svazu. Je přitom schopný nést i náklad pum, a to včetně těch přetvořených na přesně naváděné, uvádí Wikipedia.

Dassault Rafale vs. Eurofighter Typhoon: zásadní rozdíl lze najít jenom těžko, oba dva jsou skvělé a k podobným účelům

V tomto případě letectvo použilo francouzské pumy AASM Hammer. Jde o původně gravitační pumy vybavené naváděnou hlavicí a pomocným raketovým pohonem, popisuje výrobce Safran. Jejich dosah je minimálně 70 km od místa odhození, přičemž pilot použil hned dvě, z nichž obě zasáhly budovy naprosto přesně a srovnaly je se zemí. Armádní Zpravodaj se domnívá, že operátoři dronů a další vojáci uvnitř měli minimální šanci na přežití.

Článek Video: vezme-li si na mušku důležité ruské stanoviště dronů ukrajinský MiG-29, může ho jedním náletem srovnat se zemí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úder pumou hangár zcela zničil

Na videu níže můžete vidět útok ukrajinského letounu na hangár, v němž se ukrývala obrněná technika a vojáci, uvádí telegramový kanál Sunflower. Je jasné, že musel hromadění techniky ve velké budově zjistit průzkum, a pravděpodobně to má na svědomí dron. Letectvo na ni proto vypravilo bojový letoun Mikoyan MiG-29 Fulcrum vyzbrojený přesně naváděnou pumou GBU-62 JASSM-ER, jejíž dopad srovnal velký hangár se zemí.

I v režimu autopilota dokáže ruský systém S-350 Vityaz díky umělé inteligenci sestřelit ukrajinský MiG-29, člověk zasahovat nemusí

MiG-29 je původem sovětský letoun, uvádí AirForce-Technology, takže nebyl původně zkonstruovaný k používání západních zbraní. Ukrajina ho ale upravila a třeba zmíněná puma se stala jeho standardní výzbrojí. GBU-62 JASSM-ER je klouzavá puma o hmotnosti 230 kilogramů udělaná ze standardní pumy Mk 82. Wikipedia uvádí, že dokáže zasáhnout cíle do vzdálenosti větší než 70 kilometrů a naváděna je prostřednictvím GPS.

Článek Video: bombardováním může ukrajinský MiG-29 srovnat se zemí celý ruský hangár a zničit tím schované obrněnce i vojáky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 zničil pumami dvě budovy

Video se zničením ruského velitelského centra můžete vidět níže; provést ho měl letoun Mikoyan MiG-29 Fulcrum, což je původně sovětský letoun, který unese 4 tuny zbraní, uvádí Wikipedia. Původně sovětských, ale ukrajinské letectvo ho upravilo tak, že zvládá i některé typy západních přesně naváděných zbraní. Nemusí se však jednat o ten samý letoun, který útok provedl, video mohlo být doplněno z úplně jiného záznamu. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že totiž není vidět, jak by odhazoval, respektive lépe řečeno odpaloval, pumy.

Indická kritika francouzského letounu Rafale M pro „letadlovky“ dává smysl, ale ve srovnání s ruským MiG-29K nejspíše vychází lépe

Použitými zbraněmi byly francouzské pumy AASM Hammer, jejichž výrobce Safran je popisuje jako pumy vybavené přesným naváděním a pomocným raketovým motorem, díky němuž je může letoun použít na vzdálenost větší než 70 km, a to dokonce v nízké výšce. MiG-29 svrhl celkem dvě na stejný počet budov objevených průzkumným dronem. A záběry dokazují, že se trefily naprosto přesně, jelikož byly budovy i s důstojníky a jejich doprovodem srovnány se zemí, čímž musely ruské operace v dané oblasti utrpět těžkou újmu.

Článek Video: pakliže se zaměří na ruské velitelské centrum ukrajinský MiG-29, může ho najisto zničit a rozbít tak všechny nepřátelské operace se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok překazil Rusům dronové operace

O incidentu je známo de facto pouze to, že se odehrál u obce Tetkino ležící na samých jižních hranicích Kurské oblasti, ale nebylo upřesněno ani kdy k němu došlo – záběry však vyšly 13. 04. 2025. Armádní Zpravodaj ověřil z veřejných zdrojů, že slouží ruské armádě ke skladování techniky a shromažďování personálu, který odtud podniká různé akce. A zrovna areál cukrovaru je k tomu pro svou rozlohu vhodný, ačkoliv právě s tím Ukrajinci počítali.

Amerika potichu začala s anexí Grónska, ale ne vojensky. Jenom ona ho prý může ochránit před invazí Ruska a Číny

Nejspíše jim tak ani nedalo moc práce, aby v něm ruské vojáky našli, ačkoliv nějaký průzkum proběhnout musel, aby došlo k co nejlepšímu naplánování úderu. K tomu podle všeho posloužil MiG-29, který je v této roli nasazován víceméně denně – ani ne před týdnem Armádní Zpravodaj psal, že srovnal se zemí jinou ruskou základnu, tentokrát v Brjanské oblasti.

Použít k tomu měl francouzskou pumu AASM Hammer, nejspíše o hmotnosti 250 kg, ta je totiž nejčastější. Její navádění je velmi přesné a díky konverzní sadě může cíle zasahovat ze vzdálenosti až 70 km, čímž se dokáže držet mimo dosah protivzdušné obrany. Wikipedia doplňuje, že vzniká instalací zmíněné sady na americkou Mk82.

Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout

Ze záběrů je patrné, že puma dopadla zhruba doprostřed budovy a proletěla střechou, načež explodovala uvnitř. Vnější zdi sice zůstaly stát, ale je zřejmé, že byl vnitřek výrazně poškozen. To platí i pro ukryté vybavení, údajně měla budova sloužit ke skladování dronů a potřebného vybavení, ale není jasné, jak rozsáhlé škody byly způsobeny, ani jestli to odnesl personál. Tak jako tak jde každopádně o úspěch, který Rusům omezí operační možnosti v oblasti.

Článek Ukrajinský MiG-29 rozbombardoval jedinou pumou Rusům úkryt v cukrovaru v Kurské oblasti a překazil jim útoky (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden přesný úder a ruská základna padla

Ukrajinský letoun MiG-29 vzlétl, aby zaútočil na pozici okupantů v nějaké průmyslové budově. V té se měl ukrývat „personál“, ale nebylo upřesněno, zda šlo o samotné vojáky působící v první linii, nebo třeba o operátory dronů, nějaké podpůrné jednotky atd. Za oběť padlo ruské kontrolní stanoviště Pogar v Brjanské oblasti, která leží na hranicích Ukrajiny a Běloruska.

Satelitní snímek dokazuje zničení ruského bombardéru Tu-22M3, který byl pro Ukrajinu obrovskou hrozbou. Rusové to nepřiznali

O přesném místě se mimochodem ukrajinské letectvo nezmínilo, ale Armádní Zpravodaj ověřil u analytiků ze skupiny Dnipro OSINT ⟨Harbuz⟩, že se jednalo právě o zmíněné stanoviště. Kdy k incidentu došlo, není jasné, z pochopitelných důvodů bývají některé informace utajeny, nicméně záběry se dostaly ven 09. dubna 2025; mohou tedy pocházet z posledních týdnů.

Ze záběrů je patrné, že došlo k téměř úplnému zničení budovy, na což stačil úder dvěma pumami AASM Hammer. I když není upřesněno, o jaké přesně šlo, Armádní Zpravodaj připomíná, že ty vypouštěné z MiG-29 mívají nejčastěji hmotnost 250 kg. O jejich přesné navádění se potom stará GPS, laser nebo infračervený hledač, uvádí jejich výrobce Safran.

Čína má problém, který bude těžko vysvětlovat. Její lidé bojují ve válce na Ukrajině za Rusko; dva byli zajati a čeká se na vyjádření Pekingu

Jestli někdo v budově přežil, bude to spíše zázrak, ale pokud se nacházeli v nějakém sklepení, nejspíše to možné je – ačkoliv ani to není výhra, jelikož se zpodtrosek nemusí vyprostit. MiG-29 přitom slouží k takovým úderům poměrně často. Redakce Armádního Zpravodaje nedávno upozorňovala na jiný, kdy to rovněž odnesly jednotky v budovách.

Článek Ukrajinský MiG-29 bombardoval ruskou základnu v Brjanské oblasti. Celou ji zničil dvěma přesnými údery (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

AASM zasahují mimořádně přesně

Video níže ukazuje, jak dopadly dvě budovy, do nichž se schovaly ruské útočné skupiny. Ukrajinské letectvo proti nim vyslalo letoun Mikoyan MiG-29 Fulcrum vybavený pumami AASM Hammerm, což v překladu znamená „kladivo“. Na každou z budov dopadla evidentně jedna puma a každá zasáhla naprosto přesně. Ale není se čemu divit, jde totiž o původně gravitační pumy s raketovým motorem a sadou zajišťující jejich přesné navádění buď za pomoci GPS, laseru, nebo infračerveného hledače, uvádí na stránkách jejich výrobce Safran.

NATO chce navýšení výdajů na obranu o 50 % pro všechny. Kvůli Rusku si zjevně všichni v Evropě pořádně připlatí, ČR nevyjímaje

AASM Hammer existuje více typů, které závisí na tom, z jaké pumy byly vyrobeny. Armádní Zpravodaj soudí, že ty z videa měly zřejmě hmotnost 250 kg. Wikipedia uvádí, že MiG-29, který je nesl, je původně sovětský letoun, takže nebyl uzpůsoben k nošení západních zbraní, jakou je francouzská AASM Hammer. Ale některé ukrajinské kusy byly upraveny, aby je používat dokázaly, čímž se staly efektivními k vedení přesných útoků proti pozemním cílům.

Článek Video: speciálně upravený MiG-29 může zdevastovat ruské pozice jediným úderem pomocí „kladivových“ pum se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letecké pumy srovnaly objekt se zemí

Video níže ukazuje, jak se ukrajinskému letectvu podařilo zasáhnout velitelské centrum ruských jednotek. Použitými zbraněmi měly být přesné pumy AASM Hammer o hmotnosti 250 kilogramů shozené z letounu Mikoyan MiG-29 Fulcrum, a na záběrech je patrné, jak na velitelské centrum, pravděpodobně umístěné v průmyslovém areálu, dopadly hned dvě pumy a v podstatě ho srovnaly se zemí. Tento typ AASM je vyráběn z gravitační pumy Mk 82 a Wikipedia k ní uvádí, že se v jejím nitru nachází 87 kilogramů trhavin, a proto je velice ničivá.

Video: 2 proti 7 je sice nerovný boj, ale pokud zvolí správnou taktiku, mohou vojáci přesile beze ztrát odolat

Pumy AASM Hammer jsou z gravitační vyrobeny tak, že dostanou modul s přesným naváděním, který existuje v několika typech, a pomocný raketový pohon, popisuje výrobce Safran. Zbraně pochází z Francie a lze je na cíl vypustit i z malé výšky ze vzdálenosti přes 70 kilometrů. Letouny MiG-29 jsou původně sovětské, vyráběny začaly být v roce 1981, uvádí Wikipedia. A ačkoliv nebyly na francouzské pumy uzpůsobeny, ty v ukrajinském letectvu je používat mohou, jelikož k tomu byly jejich závěsníky speciálně uzpůsobeny.

Článek Video: když udeří na ruské velitelské centrum ukrajinský MiG-29, může ho smést jediným náletem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na indické nosiče se Rafale M nevejdou

Indie v současnosti disponuje dvěma letadlovými loděmi – Vikramaditya, což je zásadně přestavěná sovětská loď třídy Kyjev a v Indii postavenou lodí Vikrant. V obou případech se jedná o plavidla s takzvaným skokanským můstkem a jejich výtlak je 45 tisíc tun, uvádí Wikipedia, čemuž také odpovídá velikost jejich hangárů. Největším problémem je, že se do nich letouny Rafale M nemusí vtěsnat, jelikož nemají skládací křídla, upozorňuje Idrw.

iZdroj fotografie: Uživatel Antarant / Creative Commons / CC BY-SA

Mnohá z letadel pro letadlové lodě přitom skládací křídla mají, protože to pomáhá šetřit místo. Disponuje jimi i MiG-29K, který ačkoliv má na délku 17,3 metrů, zabírá se složenými křídly méně místa než Rafale M měřící 15,27 metrů, uvádí na stránkách francouzské ministerstvo obrany. V praxi to může znamenat, že bude na indických nosičích méně než zhruba 30 letadel, což je dnes jejich uváděná velikost letky, takže by rozhodnutí nemuselo být tím nejlepším.

Rafale M je skvělý a silný letoun

Výtka padla také na cvičné letouny, protože dvoumístné cvičné Rafale M údajně z lodí ani nemohou startovat, zatímco cvičné ruské letouny ano. Na druhou stranu, i když je MiG-29K poměrně nový letoun, NationalInterest uvádí, že byl do služby zaveden v roce 2010, je Rafale M pravděpodobně mnohem vyspělejší – minimálně pozemní verze je hodnocena velmi kladně. Spolehnout se může na sofistikovaný radar AESA, moderní sdílení dat a další.

F-16 a Rafale mohou ve světě svádět tvrdý souboj o zákazníky; ale jaký letoun zvolit? Oba jsou skvělé, rozhodnou nejspíše 3 parametry

Co by mělo být předností Rafale M, je i nosnost výzbroje. SeaForces ji uvádí na 9,5 tun na 11 závěsnících, oproti 4,5 tunám na 9 závěsnících u MiG-29K. Otázkou ale je, zda to bude platit i pro lodě se skokanským můstkem, protože francouzský nosič Charles de Gaulle používá ke startu letadel katapulty, což umožňuje letoun plně naložit, a není jasné, zda tomu bude stejně i při startu bez katapultu. Francie ale může být pro Indii do budoucna spolehlivý partner, navíc již používá pozemní verzi Rafale a má s ní dle všeho dobré zkušenosti.

Článek Indická kritika francouzského letounu Rafale M pro „letadlovky“ dává smysl, ale ve srovnání s ruským MiG-29K nejspíše vychází lépe se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dům s vojáky zasáhla dvojice pum

Jak vypadá útok na shromážděnou jednotku, ukazuje video níže. MilIn k němu uvádí, že je na něm vidět letecký útok na velikou budovu, v níž se ukrývali vojáci ruské armády; za pomoci pum AASM Hammer ho provedl ukrajinský letoun Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Budovu pravděpodobně zasáhly dvě pumy a znatelně ji poškodily, takže lze předpokládat, že většina vojáků, ne-li dokonce všichni, při útoku zahynuli nebo byli zraněni. Záběry totiž ukazují, že tlaková vlna vylétá ven z oken a velice daleko od samotného zásahu.

Video: i když se ruská armáda pokusí maskovat dron jako ukrajinský, úspěch jí to přinést nemusí, pakliže zvolí znak z 2. světové války

AASM Hammer je standardní gravitační puma vybavená naváděcím systémem a pomocným raketovým motorem, jak uvádí její výrobce Safram na svých internetových stránkách. Zasahovat přitom dokáže cíle do vzdálenosti až 70 kilometrů od vypuštění, v tomto případě se pravděpodobně jednalo o pumy o hmotnosti 250 kilogramů. MiG-29 má nosnost výzbroje 4 tuny, a Wikipedia uvádí, že může nést až čtveřici takových těžkých pum. Původně totiž nebyl pro AASM určen, jelikož jsou z Francie, ale Ukrajinci ho pro ně později upravili.

Článek Video: zaútočí-li na v budově ukryté Rusy ukrajinský MiG-29, prakticky není možné, aby přežili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Severokorejské letectvo spoléhá na J-7

Když se podíváme na seznam vybavení severokorejského letectva, zjistíme, že je nejpočetnějším letounem Chendu J-7 Fishcan, uvádí Wikipedia, což není nic jiného než čínská verze sovětského Mikoyan-Gurevich MiG-21 Fishbed. Ve výzbroji jsou ovšem ještě starší letouny a za opravdu modernější lze považovat jenom několik kusů MiG-29. Je proto nesporné, že by dodávka letounů 4. generace MiG-29 nebo Su-27 dostala severokorejské letectvo na úplně jinou úroveň. Bylo by pak větší hrozbou než dosud, ale otázkou je, jak velkou.

iZdroj fotografie: M Radzi Desa / Creative Commons / CC BY

Jihokorejské letectvo patří k těm nejlépe vybaveným na světě. Ve výzbroji má 40 letounů Lockheed Martin F-35 Lightning II generace a dalších 25 objednává, uvádí AsianMilitaryReview. Kromě toho disponuje třeba letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon nebo McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle. Zvláště proti stealth letounům F-35 ale nemají ruské stroje šanci, neb je nemají šanci zaměřit. Zkušenosti navíc ukazují, že je předčí i F-16 nebo F-15.

Severokorejci nemusí mít vhodnou výzbroj

Ani dodávka modernějších letadel by však nemusela Severní Koreu spasit, protože nezáleží jenom na nich, ale také na výzbroji. Jelikož jsou letecké souboje vedeny na dlouhou vzdálenost, musela by získat hlavně střely R-77, avšak jihokorejským ekvivalentům by se dokázala vyrovnat jenom nejnovější verze M, která má aktivní radarový hledač s dosahem až 25 km, uvádí AviationWeek, a její dolet je udáván na až 190 km. Starší letouny ji ale zřejmě nezvládají.

Rusko ztratilo několik důležitých vojenských tajemství. Technici se mohou podívat i na jeho radarem naváděnou střelu R-77

Velikou neznámou je pak kvalita severokorejských pilotů, což je v boji důležitý parametr. Výcvik je velice náročný a drahý, mnohdy rozhodují počty nalétaných hodin. Jižní Korea má však na rozdíl od Severní Koreji dostatečné zdroje na to, aby piloty vycvičila a udržovala letouny a jejich schopnosti na patřičné úrovni. V případě severokorejského režimu o tom však mohou panovat veliké pochybnosti, i když do armády směřuje většina jeho zdrojů.

Článek Ruské letouny MiG-29 a Su-27 by Severní Koreu výrazně posílily. Ale proti jihokorejským F-35 by prakticky neměly šanci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 se musel vyhýbat troskám dronů

Skvělý příklad nasazení nadzvukového bojového letounu, konkrétně šlo o Mikoyan MiG-29 Fulcrum, uvádí MilIn, ukazuje video pořízené pilotem z kabiny. Ten vzlétl proti pomalým ruským dronům HESA Shahed 136, případně jejich kopiím, které nesou označení Geran-2, a je jasně vidět, jak došlo k sestřelení hned dvojice těchto protivníků. V absolutní tmě se pilotovi podařilo je postupně zaměřit a poslat na ně protiletadlové střely. Tím to ale nekončilo, po explozi se totiž pilot musel vyhýbat troskám, k nimž během chvíle doletěl.

Ačkoliv je MiG-29 nadzvukový letoun, k podobnému boji se hodí. MigFlug uvádí, že je totiž mimořádně dobrý v leteckých soubojích při nízkých rychlostech, přičemž musí podle všeho během boje s dronem zpomalovat téměř až k pádové rychlosti, jelikož ten obvykle letí do 130 km/h. Ve videu pak byla použitou zbraní zřejmě střela vzduch-vzduch R-73. Wikipedia uvádí, že jde o sovětskou střelu s dosahem 30 km a na cíl je naváděna infračerveně – zaměří se tedy na teplo motoru, a nese hlavici o hmotnosti 7,4 kilogramů.

Článek Video: když už dojde na moderní vzdušný souboj, může se jednat spíše o jednoznačný, ale nikoliv snadný lov ruských dronů letounem MiG-29 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 zasáhl proti ruskému Shahedu

Dobrý příklad toho, jak lze za pomoci nadzvukových bojových letadel útočit na sebevražedný dron, ukazuje krátké video níže. MilIn uvádí, že je na něm zachyceno zničení ruského dronu Shahed, čímž je pravděpodobně myšlen HESA Shahed 136, a to bojovým letounem Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Ukrajinský pilot ho nejspíše zpozoroval na svých přístrojích, eventuálně mohl dostat upozornění ze země, a vypálil na něj z docela krátké vzdálenosti střelu R-73. Ta ho zasáhla naprosto přesně, ale pilot se musel ještě rychle vyhnout troskám.

Až 70letý sovětský šrot může chytit druhý dech, MiG-17 až MiG-29 totiž mohou posloužit jako kamikadze drony

Střela R-73 je původem sovětská tepelně naváděná raketa vzduch-vzduch určená k ničení cílů na krátké vzdálenosti. Wikipedia uvádí, že podle typu je její dosah 30 až 40 kilometrů, ale v případě zachyceném na videu byla vzdálenost evidentně max. desítky metrů. Od pilota vyžaduje takový zásah skvělou pilotáž, jelikož Shahed 136 dosahuje max. rychlosti 185 km/h, zatímco běžná cestovní rychlost MiG-29 je 1 500 km/h, udává Airforce-Technology, a musí ji tedy v takovém případě výrazně snížit – ovšem i tak má na zásah soupeře jenom zlomek vteřiny.

Článek Video: když letí ukrajinský MiG-29 na ruský dron Shahed 136, má na jeho zasažení jenom zlomek vteřiny, a ještě se musí obratně vyhnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvojici budov zasáhly klouzavé pumy

Využít k útoku klouzavé pumy se odhodlalo například ukrajinské letectvo, které z akce zveřejnilo záběry – vidět je můžete níže. MilIn uvádí, že se stala cílem útoku základna ruské pohraniční stráže spadající pod FSB (Federální služba bezpečnosti), a záběry ukazují, jak na ni dopadly hned 2 pumy – každá na jinou budovu – a velice silně ji poškodily. Jestli se v ní zrovna nacházeli pohraničníci, útok je s velikou pravděpodobností zabil nebo zranil. Ukrajinské letectvo konkrétně použilo klouzavé pumy JDAM-ER, ale není přesně jasné, o jaký typ se jednalo.

Fotky: nejlepší obrana je útok, což mohla v nestřežený okamžik pocítit i ruská ponorka Rostov na Donu, která podlehla GPS navádění

Nejpravděpodobnější je puma JDAM-ER upravená z pumy Mark 82, k níž Wikipedia uvádí, že má hmotnost kolem 230 kilogramů a dokáže podle výšky shozu zasahovat cíle ve vzdálenosti až 72 kilometrů. Původně bla přitom vyvinuta pro západní letouny, ale Ukrajina je mohla používat, i když žádné nevlastnila, jelikož jak Twz připomíná, upravila k tomu například Mikoyan MiG-29 Fulcrum nebo Suchoj Su-27 Flanker.

Článek Video: zaměří-li se na ruskou pohraniční základnu FSB ukrajinské letectvo, může ji jediným náletem srovnat se zemí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ke střetu obvykle vůbec nedochází

Jednou z klasických situací bývají akce ruských letadel poblíž hranic států NATO. Jsou přitom na téměř každodenním pořádku, a vzhledem k napětí, jaké mezi oběma stranami panuje, je třeba na ně reagovat. Rusové mohou poslat celou škálu letadel, i když zvolit například Mikoyan MiG-29K Fulcrun-D je docela nezvyklé. Na takovou provokaci mohou zareagovat třeba německé letouny Eurofighter Typhoon umístěné v Lotyšsku, uvádí Defence-Blog.

iZdroj fotografie: Geoffrey Lee / Creative Commons / OGL

Když ruský letoun zůstane v mezinárodním prostoru a nepřekročí hranice vzdušného prostoru, nic se nestane. Hlídka záchytných letounů ho jenom bude sledovat až do doby, než se zase vzdálí. Ruský letoun má v té době šanci zjistit, jak hlídkové letouny NATO reagují, ale na druhou stranu i takovýto poplach je dobré cvičení a druhé straně pomáhá zlepšovat své schopnosti. Střílet je nicméně poslední možností, vysílány jsou hlavně výzvy rádiem.

MiG-29K vzlétá hlavně z „letadlovky“

Jak by dopadl střet jednoho MiG-29K s dvojicí Eurofighterů, se velice obtížně posuzuje, i když německé letouny létají ve dvojici a jsou novější. Wikipedia uvádí, že první vstoupily do služby v roce 2003, a naopak MiG-29K je ještě z dob SSSR, přičemž je určen hlavně pro operace z paluby letadlové lodě, ale může startovat i z letiště, uvádí MilitaryFactory. Oba typy letounů mají dva motory, jsou vysoce manévrovatelné a dosahují rychlost přes Mach 2.

Připravenost NATO bránit svou východní hranici prezentuje i „moře“ americké techniky v Polsku, takovou sílu by Rusko zřejmě neustálo

Vzájemný střet by rozhodly nejspíše kvality pilotů a nesená výzbroj, protože oba mohou mít oba stroje celou škálu zbraní. Ve prospěch Eurofighteru mluví fakt, že nejnovější verze má moderní radar typu AESA, o čemž si může MiG-29 nechat zdát. Lze tedy předpokládat, že by se pilot Eurofighteru snažil takové výhody využít a vypálit třeba nejmodernější západní střelu vzduch-vzduch MBDA Meteor s doletem až 200 kilometrů.

Článek Jestliže se vydá ruská stíhačka MiG-29K odvážně až k hranicím NATO, mohou ji vyprovodit vyspělejší německé protějšky Eurofighter se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zjevně zkušený pilot doslova kopíroval zem

Skvělý příklad moderního bombardování v oblasti pokryté protivzdušnou obranou ukazuje video níže, na němž je vidět ukrajinský letoun Mikojan MiG-29 Fulcrum při bombardování pozemních cílů. Aby se pilot vyhnul protivzdušné obraně, do poslední chvíle doslova kopíroval terén, čímž se vyhýbal zaměření radarem. Až v okamžiku, kdy se rozhodl zbraně vypustit, na „plný plyn“ vystoupal prudce vzhůru, doslova je hodil přes ruskou hranici a prudkým obratem se opět vrátil do bezpečí k zemi, což svědčí o jeho špičkových schopnostech.

iZdroj fotografie: Uživatel Tiraden / Creative Commons / CC BY-sA

Takovéto bombardování je nebezpečné a možné jenom za využití speciální zbraní. Twz uvádí, že MiG-29 použil francouzskou pumu AASM-250 Hammer, což je přesně naváděná klouzavá puma s pomocným raketovým motorem, díky němuž ji lze vypouštět i ve velmi nízkých výškách. I přesto je vak schopna zasáhnout cíle do vzdálenosti více než 50 kilometrů, uvádí ArmyRecognition. Tím se liší od běžných klouzavých pum bez pomocného pohonu, protože ty musí piloti odhazovat ve vysoké výšce, aby měly dostatek prostoru na klouzání.

Vysoká přesnost pro upravený letoun

AASM-250 Hammer je běžná gravitační puma Mk82 o hmotnosti 250 kg, na níž je připevněna konverzní sada obsahující pomocný raketový pohon a navádění. Navedena může být prostřednictvím GPS, kdy má přesnost zhruba 10 metrů, ale může disponovat také laserovým naváděním nebo infračerveným hledačem – v těchto případech zasáhne dokonce s přesností na 1 metr. Jakého typu byly pumy použité na videu, ale není jasné. Záběry ukazují přesné zásahy, i když nelze ověřit, zda jsou to zásahy pumami odhozenými právě tímto letounem.

Video: francouzská řízená puma umí udeřit jako kladivo na kovadlinu, ale ne vždy dokáže ruský zákopový bunkr zničit

MiG-29, který je nesl, je pak letounem zkonstruovaným ještě v Sovětském svazu a v současné době je spíše zastaralý. Jde o jednomístný dvoumotorový stroj s rychlostí Mach 2,3, k němuž Wikipedia uvádí, že je schopný nést výzbroj o hmotnosti až 4 tun, což zahrnuje různé typy sovětských střel vzduch-vzduch, pum nebo raket. Pro použití francouzských AASM-250 nebyl navržen, ale konstruktérům se ho podařilo upravit tak, aby to možné bylo.

Footage reportedly showing Ukrainian MiG-29 fighter jet firing French-supplied AASM-250 Hammer guided bombs at a target in Belgorod Oblast of Russia.

Notice the very low altitude from which the munitions are being launched.

Geolocated impact point: Nekhoteevka border crossing,… pic.twitter.com/mGGuqRAmyK

— Status-6 (Military & Conflict News) (@Archer83Able) June 27, 2024

MiG-29 odhazuje AASM-250

Článek Video: „hození“ bomby přes hranice může být extrémně nebezpečné, ale pokud je pilot zkušený, může cíl zničit a smrti se vyhnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

2 letadla, obě možná nastražená

Úspěšný ruský útok dokládá i video pod tímto článkem – zachycuje zničení ukrajinského bojového letounu Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Podle Defence-Blog šlo o útok na letoun stojící na letišti poblíž ukrajinského města Kryvyj Rih, a na videu jsou vidět minimálně dva letouny stojící na letištní ploše. Jeden z nich byl pak ruským sebevražedným dronem zasažen, přičemž záběry pochází z dronu druhého, což svědčí o tom, že Rusové o letounech předem věděli.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace

Jaký typ dronu Rusko k útoku použilo, je velká záhada, ale pravděpodobně se nemůže jednat o starší verzi ZALA Lancet. Stejně tak by mohlo jít o Izdeliye-54 s dosahem až 200 kilometrů, letiště se totiž nachází zhruba 100 kilometrů od ruských pozic, a běžný dron ZALA Lancet takovou vzdálenost nejspíše nepřekoná – podle Military Today vydrží ve vzduchu jen 40 minut. Divné také je, proč nechalo ukrajinské letectvo stroje tak blízko frontě v dosahu ruských zbraní. Mohlo se ale jednat o makety nebo nastražené nefunkční verze.

Ochránit letiště není jednoduché

Útoky na letiště jsou ve válce na Ukrajině efektivní, protože se letouny běžně drží během svých operací v bezpečí vlastního vzdušného prostoru a protivzdušné obrany, takže je poblíž fronty nelze sestřelovat. Na letišti přitom může chránit stojící letouny většinou jen protivzdušná obrana, ta ale mívá problém malé drony odhalit a zničit. A i když je dnes cena nějakého starého sovětského bojového letounu nejspíše v desítkách milionů korun, je jeho zničení citelnou ztrátou, a o to větší, pokud o něj přijde ukrajinské letectvo, které jich má málo.

Improvizace v akci: Ukrajinci sestrojili protitankového robota, který zničí cíl a rychle se ztratí. Připomíná traktor, ale je mimořádně účinný

Hlavně ruské letectvo se snaží najít proti útokům dronů na letiště různé typy obrany, má totiž více co ztratit než Ukrajina. Až směšně ale působí snaha položit třeba na strategické bombardéry automobilové pneumatiky nebo natáhnout volejbalové sítě mezi lampy, o čemž jsme na ArmádnímZpravodaji informovali. Sofistikovanějším způsobem obrany jsou spíše různé druhy klecí, které zabrání, aby se dron s hlavicí dostal až k letounu a tím ho zničil / poškodil. Případné střepiny by nějaké škody nadělaly také, ale byly by opravitelné.

#Ukraine: A Ukrainian MiG-29 fighter aircraft was damaged by a Russian Lancet loitering munition at the airfield of Kryvyi Rih.

The closest Russian positions are located more than 65 kilometers away. pic.twitter.com/2plF7i6aMH

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) September 19, 2023

Článek Také Rusko ničí nepřítele z dálky, dronem dokáže zaútočit třeba na „bezpečně“ zaparkovanou ukrajinskou stíhačku MiG-29 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letadla dostala speciální pylony

Zní to možná jednoduše, ale problém Ukrajiny zprvu byl, že původně sovětské letouny nemají zařízení, na něž by je bylo možné zavěsit. Technici je proto museli vyvinout, a několik málo dostupných fotografií ukazuje, že jsou umístěny nejen na letounech Mikojan-Gurevič MiG-29 Fulcrum, ale i na větších Suchoj Su-27 Flanker. Jsou kovové a jejich zpracování naznačuje, že jsou dělané zakázkově, a v přední části nejspíše disponují nějakým speciálním elektronickým či radarovým zařízením. Kolik takto upravených letounů Ukrajinci mají, není známé.

„Happy Ukrainian Independence Day!“
Lieutenant General Mykola Oleshchuk. pic.twitter.com/CCUmClvJsy

— Ukrainian Air Force (@KpsZSU) August 24, 2023

JDAM-ER většinou tvoří klasická puma Mk 82 se speciální sadou na trupu a ocasní části. Letouny pak pumy obvykle shazují z vysoké výšky, aby měly co největší dolet, v tomto případě až 80 kilometrů. Po shození se z trupové části vyklopí jakási křidélka, díky nimž puma klouže, kdežto zadní část slouží k jejímu řízení. O zaměření se stará modul naváděný prostřednictvím GPS a směřuje na konkrétně zadaný cíl. Puma je tak mimořádně přesná, ale dojde-li k rušení GPS, musí se spolehnout na ne tolik přesné inerciální navádění.

Po odhození musí pilot ihned zmizet

Instalace pylonů i na Suchoj Su-27 naznačuje, že Ukrajina nejspíše nemá dostatek letounů, i když Suchoje mohou mít oproti MiG-29 výhodu, neb dokáží letět s nákladem rychleji. Pilot se tak může dříve dostat do nutné výšky, pumy odhodit a zase co nejrychleji zmizet z možného dosahu protivzdušné obrany. Manévr je to riskantní a Ukrajinci se při něm často drželi při zemi, což ale velmi snižuje dosah pum. Podobně upravené pumy používá i ruské letectvo, jehož konverzní sady údajně nejsou tak přesné a dolet je o něco menší než u amerických.

Z hloupé pumy se stala chytrá s dlouhým dosahem: nikdy nemine cíl a je 24krát levnější než Tomahawk. Ukrajina má americkou sadu JDAM

Ukrajina používá sady JDAM-ER pravděpodobně od května 2023, a zvládnutí jejich nasazení může být klíčové v okamžiku, kdy dostane slíbené General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Ty už jsou pro shazování těchto pum optimalizované, a lze předpokládat, že právě k bombardování budou sloužit nejčastěji. A pokud bude pum dostatek, mohou jimi Ukrajinci zdevastovat ruská opevnění na frontě a výrazně tak pomoci postupu pozemních jednotek.

Článek Speciální pylon umožňuje nést ukrajinskému Su-27 okřídlené bomby JDAM-ER; ty mohou ničit nepřítele na dálku až 80 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letoun MiG-29K byl značně upraven

Letadla určená pro letadlové lodě mají značná specifika a obvykle vyžadují mj. zesílený trup a podvozek, vejít se přitom musí do stísněných hangárů na palubě a mít skládací křídla a hák k zachycení, aby mohla bezpečně přistávat. A právě takovými úpravami musel v 80. letech 20. století projít i MiG-29, aby tak vznikla jeho verze pro letadlové lodě označovaná jako K. Poprvé se do vzduchu vznesla v roce 1988, ale do jejího vývoje zasáhl rozpad Sovětského svazu a s tím spojený nedostatek finančních prostředků.

iZdroj fotografie: Indické námořnictvo / GODL

Ruské námořnictvo přitom mělo ve výzbroji jednu letadlovou loď a chtělo další, z čehož nakonec sešlo, a odložen byl také vývoj nového námořního letounu, neboť mělo k dispozici stroje Suchoj Su-33 Flanker-D určené rovněž pro letadlové lodě. Indie však nakonec koupila bývalou sovětskou letadlovou loď Admiral Gorškov a přejmenovala ji na INS Vikramaditya, a teprve poté se poohlížela po vhodných letounech. Měly být přitom nejenom schopné, ale i levné.

Rusko jí proto nabídlo MiG-29K, jehož vývoj Indie de facto zainvestovala (stejně jako mnoho jiných zbraní, například i tank T-90, který je dnes hlavní tankovou silou Ruské federace). Celkem jich koupila 45, a když už byla letadla ve výrobě, pořídilo si jich několik i ruské námořnictvo. To je nasadilo na lodi Admiral Kuzněcov, konkrétně při operacích v Sýrii, kde také jeden letoun vinou technické západy spadl (ty stíhají ruské letouny i dnes, třeba Mig-31 při rutinním letu).

MiG-29K může tankovat za letu

Námořní Mikoyan MiG-29K Fulcrum-D se tomu pozemnímu velmi podobá – jde o dvoumotorový stroj s délkou 17,3 m a rozpětím křídel 11,99 m, a má jednočlennou osádku, i když existuje i dvoumístná cvičná varianta. Stroj se dokáže pohybovat rychlostí až Mach 2, bojový dosah je 850 km – a jelikož dokáže tankovat za letu nebo nést přídavné nádrže, lze jeho dosah prodloužit. Na letadlo je rovněž možné namontovat přídavné průzkumné moduly.

Jak se americké letadlové lodě „vyhnuly smrti“: Sověti vyvinuli jejich „zabijáka“ Suchoj T-4, i přes úspěchy se ale do boje nedostal

Vyzbrojeno je kanonem ráže 30 milimetrů se 150 náboji a dokáže nést různé typy ruských střel vzduch-vzduch, a to včetně velmi schopných radarem naváděných R-77. Jelikož jde o námořní verzi, patří k jeho hlavním zbraním i protilodní střely Ch-31 a Ch-35, ale také různé pumy včetně laserem naváděných KAB-500L a protiradarové střely Ch-31. Rusko údajně uvažuje o modernizaci letounů, v důsledku čehož by mohly dostat i moderní radar typu AESA, což by značně vylepšilo jejich schopnosti zaměřování nepřítele.

Článek MiG-29K: speciální námořní verze pro letadlové lodě má kořeny v SSSR, do provozu ji uvedlo až Rusko, a nakonec létá hlavně v Indii se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Indické letectvo na ruských strojích stojí

Bojové letouny ruského nebo sovětského původu jsou ve výzbroji řady zemí, které s největším státem světa často udržují přátelské (i jiné) vztahy. Jde třeba o Vietnam nebo Alžírsko, ale asi nejvíce z nich je postižena Indie. Ta má ve své výzbroji 247 kusů Suchoj Su-30MKI a 65 letounů MiG-29UPG; a mimo nich i další sovětská / ruská letadla a vrtulníky. Jde přitom o více než 1/2 vzdušné síly nejlidnatější země světa. Náhradní díly na ně dostávala z Ruska, ale jejich dodávky v současné době váznou, což má samozřejmě kritický dopad na bojeschopnost.

iZdroj fotografie: Uživatel aztonyx / Creative Commons / CC BY

To znamená pro Indii obrovský problém, protože má napjaté vztahy se svými sousedy – a to hlavně s Pákistánem, s nímž už svedla několik válek – ale také s Čínou. Nakupuje sice i jiná letadla, třeba francouzský Dassault Rafale, případně má své vlastní letouny HAL Tejas, ale uzemnění ruských letadel to nemůže vykompenzovat. Indie proto tlačí na Rusko, aby jí poskytlo licence a umožnilo jí vyrábět si díly sama, problém by tím vyřešila. S přijímáním technologií má ostatně indický průmysl veliké zkušenosti a už takto vyrábí třeba modernizovaný AK-203.

Letouny jsou starší, ale stále schopné

MiG-29 nebo Su-30 sice již nepatří k těm nejmodernějším (první jmenovaný začal přicházet do výzbroje v roce 1981, zatímco druhý 1996), ale prošly některými modernizacemi. Navíc letadla, s nimiž se mohou střetnout, jsou na podobné nebo horší úrovni. Třeba značná část čínského letectva stojí na letounech vyvinutých ze sovětského Suchoj Su-27 Flanker, Pákistán pak zase používá hlavně starší General Dynamics F-16 Fighting Falcon a čínské CAC/PAC JF-17 Thunder. Oba letouny jsou vidět i ve Válce na Ukrajině, i když Suchoj Su-30 má jenom Rusko.

Vzhledem k situaci se Rusko zdá být k transferu technologií svolné, ale zároveň ví, že si tím „kope hrob“. V reálu to totiž znamená, že pokud se větší počet náhradních dílů začne vyrábět v Indii nebo jinde, tak samo Rusko do budoucna přijde o miliardy dolarů za jejich prodej, a stejně tak za servis v zahraničí. Důvěryhodnost Ruska coby spolehlivého dodavatele zbraní je navíc podkopána, takže hrozí, že se začnou mnozí tradiční zákazníci raději rozhlížet v jiných zemích. I když třeba na IDEX 2023 se Rusko docela předvedlo.

Článek Stovky ruských letounů MiG-29 a Su-30MKI už nemusí vzlétnout, když pro ně země nemají náhradní díly – chybět může cokoliv se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Starší letouny na ty modernější nestačí

Ukrajina je vyzbrojena výhradně letouny Mikoyan MiG-29 Fulcrum a Suchoj-Su-27 Flanker s nemodernizovanými systémy a střelami, které pamatují ještě „pravý“ SSSR. To Rusko má naopak bojových letadel nejen mnohem více, ale také v modernějším stavu, což platí jak o systémech a konstrukci, tak o zbraních. Ukrajinští letci se údajně nejvíce obávají letounů Suchoj Su-35 Franker-E a Mikojan MiG-31 Foxhound. Oba typy ruské letectvo posílá, aby ukrajinská letadla „lovily“, a někdy vyšlou i letouny 5. generace Suchoj Su-57 Felon.

Ruské letouny se mohou opřít o výkonnější radary s dlouhým dosahem, Suchoj Su-57 a nejmodernější verze Suchoj Su-35 pak dokonce o radary typu AESA; ale i starší ruské radary jsou lepší než ty v ukrajinských letadlech. Pro letectvo útočící země je to nesporná výhoda, protože když nepřítele dříve vidí, může na něj také dříve zahájit palbu (střely s dosahem k tomu má). Rusové mají navíc i střely vzduch-vzduch s dlouhým doletem, a to až 400 kilometrů. Ukrajinští piloti naopak disponují střelami s dosahem jen 50 kilometrů.

Ruská letadla mohou vystřelit zejména střelu R-37M s posilovačem, takže doletí až 400 kilometrů rychlostí až Mach 6, a navíc má aktivní radarové navádění. I bez posilovače přitom doletí minimálně 150 kilometrů, což je pořád o dost více než ukrajinské. Rusové mají ale k dispozici ještě střelu R-77-1 s terminálním aktivním radarovým naváděním a dosahem 110 kilometrů. Tyto zbraně tak umožňují v kombinaci s radary létat v bezpečí ruského vzdušného prostoru a na ukrajinská letadla doslova číhat bez rizika, že by opětovala palbu.

Ukrajinští piloti škrtají o vrcholky stromů

Když chce ukrajinský pilot třeba se svým MiG-29 při takovém nebezpečí přežít, musí letět velmi nízko, tedy doslova se ponořit nad koruny stromů a doufat, že ho nízká výška před ruskými radary ukryje – ale ani tato metoda není stoprocentní. Navíc to v oblasti fronty dělá z letadel snadné cíle pro přenosné protiletadlové střely. Nutnost létat tak nízko může být přitom i důvodem, proč nefungují ukrajinské klouzavé pumy se systémem JDAM; vyžadují totiž svrhávání z větší výšky, do níž se však nemohou piloti vydat, protože by to znamenalo téměř jistou smrt.

Ukrajina má tím pádem pouze dvě východiska, přičemž obě závisí na spojencích. Mohla by třeba k frontě přisunout protiletadlové systémy dlouhého dosahu, aby si ruská letadla musela držet odstup, ale těchto systémů není dostatek, a primárně brání ukrajinská města. Možností je také získat moderní stíhací letouny s lepšími střelami, i když ani nejlepší Západní střely vzduch-vzduch nemají takový dosah jako ruská R-37M. Rozhodně jsou ale mnohem lepší než současné ukrajinské. Moderní letadla ale spojenci zatím Ukrajině poskytnout nechtějí.

Článek Hlavním problémem ukrajinských pilotů jsou ruské rakety R-37M, jimž se nic nevyrovná; snad jedinou obranou je „hluboký ponor“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V 80. letech byl MiG-29 obávaný stroj

Sovětský svaz vyvíjel novou generaci stíhacích letounů v 70. letech 20. století v reakci na nové typy amerických protějšků. MiG-29 byl zamýšlen jako lehčí letoun pro mise na kratší vzdálenosti, a později z něj dokonce vznikla i námořní verze. Poprvé vzlétl v roce 1977 a do výzbroje Sovětského letectva se dostal o 6 let později. Západní odborníci ho hodnotili jako velmi výkonný a obávaný, velký respekt přitom budil také u samotných pilotů.

V polovině 80. let 20. století začalo velení československé armády řešit, jaký letoun 4. generace si letectvo pořídí. Ovšem na výběr byl tehdy jenom MiG-29 nebo Suchoj Su-27 Flanker; a i když byl druhý z nich vyspělejší a větší, byl zároveň dražší na pořízení i provoz, pročež padla nakonec volba na MiG-29. Vůbec první stroj, cvičný MiG-29UB, přistál na tehdejším vojenském letišti v Žatci v dubnu 1989, a hned v červnu ho následovaly bojové stroje MiG-29A.

iZdroj fotografie: Rob Schleiffert / Creative Commons / CC BY-SA

Jak bylo zvykem, SSSR nikdy nedodával do ostatních zemí to nejlepší, a proto i Československo dostalo jenom exportní verzi, která například obsahovala radar RPLK-29E a měla modernizovaný navigační systém, ale postrádala možnost nést jaderné zbraně. Slovensko si pak kromě bývalých československých strojů pořídilo ještě další z Ruska. Část jich byla později modernizována, aby splňovala některé požadavky na spolupráci s letectvem NATO, i když byla velmi omezená. Nakonec země vyřadila letadla hlavně z důvodu nedostatku dílů a tedy ne úplně dobrého stavu.

MiG-29 lze upravit i na Západní zbraně

O pohon letounů se stará dvojice motorů, s nimiž dosahují maximální rychlosti Mach 2,3. Na délku potom měří 17,32 metrů a jeho rozpětí křídel dosahuje 11,36 metrů, přičemž dokáže vystoupat do výšky až 18 kilometrů a uletět nejvýše 1 430 km. Může nést různý typy sovětských a ruských střel vzduch-vzduch, raket nebo pum, ale lze jej také upravit pro Západní zbraně. Ukrajinské stroje umí například odpalovat protiradarové AGM-88 HARM .

Je samozřejmě otázkou, v jakém stavu se 13 letounů MiG-29 ze Slovenska nachází, Ukrajinci je možná budou muset opravit, což samozřejmě umí, ale vezme to nějaký čas. A i když to bude jistá pomoc, stále platí, že jsou horší než většina ruských protivníků. Letectvo napadené země tak bude muset být s jejich nasazováním opatrné; na rozdíl od Západních strojů už má ale piloty, co s nimi umí létat. Přesto ukrajinská vláda již delší dobu žádá spojence o dodávku modernějších Západních strojů, a jejich hned několik vhodných do náročných podmínek.

Článek Vyřazené slovenské MiG-29 ještě nekončí, předvést se mohou na Ukrajině; i když jsou o poznání horší než většina ruských letounů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.