Od dronu k bezpilotní stíhačce

Fury nese oficiální označení YFQ-44A a spadá do kategorie Collaborative Combat Aircraft (CCA). Nejde o klasický průzkumný dron typu MQ-9 Reaper, turbovrtulový stroj s vytrvalostí přes 27 hodin, rychlostí kolem 440 km/h a dvoučlennou posádkou na zemi, který krouží nad bojištěm a čeká na cíl. Fury je proudový bezpilotní letoun navržený pro vysoce ohrožený vzdušný boj. Podle oficiální stránky Andurilu dosahuje rychlosti až 0,95 Machu (zhruba 1 170 km/h), disponuje stíhací obratností a modulárními sloty pro senzory i zbraně. Vizuálně připomíná kompaktní tryskáč bez kabiny se stealth tvarováním trupu a náběžných hran.

Zásadní odlišnost od předchozí generace bezpilotních prostředků tkví v autonomii. Reaper potřebuje pilota a operátora senzorů, kteří sedí v kontejneru tisíce kilometrů daleko a ovládají stroj joystickem přes satelitní linku. Fury od svého prvního letu na podzim 2025 funguje poloautonomně, plní letový plán, spravuje let a přistává „na stisk tlačítka“, jak uvádí Anduril v oficiálním oznámení. Nikdo ji nepilotuje na dálku. Člověk zadává úkol, stroj ho vykoná.

Tři stupně k nové éře

Program CCA postupuje ve třech jasně oddělených fázích, které je důležité rozlišovat:

• Samostatný poloautonomní let – Fury prokázala schopnost vzlétnout, manévrovat a přistát bez klasického dálkového řízení. Při cvičení v rámci experimentální operační jednotky (EOU) amerického letectva zvládl jediný operátor start a návrat stroje po pouhých hodinách výcviku. Obsluha navíc předvedla rychlou výměnu inertní střely AIM-120 AMRAAM s běžícím motorem v řádu jednotek minut.
• Formační lety po boku F-35 – V červenci 2026 Fury letěla ve společném vzdušném prostoru a ve formaci s pilotovanou stíhačkou F-35. Šlo o fyzický společný let, nikoli jen datové propojení na dálku. Během těchto letů ale F-35 stroj Fury ještě přímo neřídila.
• Quarterback integration – Teprve tento krok promění F-35 ve vzdušné velitelské centrum. Pilot přestane být jen stíhačem a stane se koordinátorem celého týmu strojů. Bude Fury směrovat, přidělovat jí cíle, přesouvat ji v prostoru a využívat její senzory i zbraně jako rozšíření vlastního bojového balíku.

Skutečný přelom nenastane v okamžiku, kdy dron vedle stíhačky jen letí. Nastane, až pilot začne ve vzduchu řídit celý tým jako jeden bojový systém. A právě to je krok, který Anduril avizuje na nejbližší týdny.

Proč to mění pravidla hry

Lockheed Martin popisuje F-35 jako „quarterback of the skies“, stroj, který sbírá a slučuje data z desítek senzorů a sdílí je s celou formací. Přidejte k němu několik kusů Fury a dostanete něco, co americké letectvo nazývá „affordable mass“. Tedy počet. Rizikovou toleranci. Další nosiče senzorů a efektorů, které pilot nemusí riskovat vlastním životem.

Ekonomika je přímočará. Jedna F-35A stojí kolem 80 milionů dolarů. Fury má podle briefingu Andurilu při uvažovaných objemech výroby stát „výrazně pod 20 miliony dolarů“ za kus, tedy zhruba pod 460 milionů korun. Za cenu jedné pilotované stíhačky páté generace tak lze pořídit čtyři až pět bezpilotních wingmanů. A pokud jeden z nich sestřelí protivník, neztratíte pilota, ztratíte stroj, který se dá vyrobit znovu.

Americké letectvo původně plánovalo pořídit kolem 150 kusů CCA. Aktuální plány počítají s 500 stroji do roku 2032. Oficiální zdůvodnění tohoto skoku veřejně publikováno nebylo, ale logika je čitelná: Air Force nabyla důvěru v koncept, testování postupuje rychleji, než se čekalo, a představa, že levnější bezpilotní doprovod doplní nedostatek drahých pilotovaných strojů, získala strategickou váhu.

Závody, které neběží jen v Americe

Spojené státy nejsou jediné, kdo na této třídě pracuje. Přímo v americkém programu CCA soutěží Fury s konkurenčním strojem YFQ-42A Vengeance od General Atomics, který rovněž absolvoval letové zkoušky a integraci autonomního softwaru. Přímé srovnání výkonových parametrů obou strojů zatím veřejně dostupné není, obě firmy publikují spíše koncept a architekturu než kompletní tabulky.

Za hranicemi USA má Rusko program S-70 Ochotnik, těžký bezpilotní letoun párovaný se stíhačkou Su-57. Analytici z RUSI i CNA popisují ruský koncept loyal wingman včetně formačního letu a reakcí na hrozby, ale veřejně doložená transparentní cesta od zkoušek k praktickému týmovému provozu je v americkém případě výrazně čitelnější. Čínské programy UCAV existují rovněž, avšak s ještě nižší mírou veřejné dokumentace.

Pro Česko je téma relevantnější, než se na první pohled zdá. Česká republika má objednáno 24 kusů F-35A a strategické dokumenty ministerstva obrany (Koncepce výstavby AČR 2035 i Dlouhodobý výhled pro obranu) výslovně počítají se zaváděním umělé inteligence, robotických a bezobslužných systémů. Vlastní program CCA Česko nemá a v dohledné době mít nebude. Tlak na interoperabilitu s aliančním ekosystémem, do kterého tyto stroje vstupují, ale poroste. NATO už buduje rámce pro autonomní „systems of systems“ a trvá na principech odpovědnosti, vysvětlitelnosti a souladu s mezinárodním právem, včetně zásady, že pravomoc nad použitím zbraně si ponechává člověk.

Éra, ve které jeden pilot řídí jeden stroj, nekončí ze dne na den. Ale okamžik, kdy pilot F-35 poprvé ve vzduchu úkoluje bezpilotního wingmana a ten splní rozkaz bez jediného joystickového vstupu ze země, změní definici toho, co znamená vzdušná převaha. A ten okamžik je podle Andurilu otázkou týdnů.

Článek Za pár týdnů to přijde, začíná nová éra vzdušného boje. Autonomní dron Fury už létá po boku F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Slib, který platil, dokud neplatil

Na podzim roku 2019 stáli zástupci Pentagonu a Lockheed Martin před novináři se sebevědomým oznámením. Nová smlouva na výrobní série 12 až 14 přinesla průměrnou úsporu 12,7 procenta oproti předchozím lotům. Cena základní varianty F-35A klesla pod magickou hranici 80 milionů dolarů za kus. Lockheed to prezentoval jako důkaz, že ekonomika rozsahu funguje přesně tak, jak byla naplánována.

Nešlo o mediální zkratku. Pentagon veřejně deklaroval cílovou cenu 80 milionů dolarů za F-35A jako akviziční strategii celého programu. Varianta s krátkým vzletem a vertikálním přistáním F-35B i námořní F-35C zlevňovaly paralelně. Spojenci, kteří v té době podepisovali kontrakty nebo teprve zvažovali nákup, dostávali jasný signál: vstupte teď, bude to jen levnější.

Pak přišla inflace, dražší suroviny, napjaté dodavatelské řetězce a ambiciózní modernizace označená jako Technology Refresh 3. Výrobní série Lot 15 až 17, finalizované na konci roku 2022, měly být první s novým hardwarem TR-3. A právě tady se cenový trend začal lámat.

Čísla, která nelze přehlédnout

Podle dat, která potvrdil mluvčí F-35 Joint Program Office a publikoval server Air & Space Forces, vypadá srovnání takzvaných flyaway cen (tedy ceny zahrnující drak, motor i další vládou dodávané vybavení) mezi posledními sériemi následovně:

Nejvíc v absolutních číslech zdražila varianta F-35B, tedy verze s krátkým vzletem a vertikálním přistáním určená primárně pro americkou námořní pěchotu a britské královské námořnictvo. Procentuálně vedou F-35A a F-35B téměř shodně.

Důležitý je přitom jeden technický detail, který vysvětluje, proč se v různých zdrojích objevují odlišná čísla. Samotný kontrakt na drak pro až 296 letounů v Lotech 18 a 19 vychází v průměru na zhruba 82,4 milionu dolarů za kus. Vyšší částky (oněch 92 milionů za F-35A) zahrnují navíc motor Pratt & Whitney F135, radar a další položky. Obě čísla jsou správná, jen popisují jiný rozsah dodávky.

Švýcarsko škrtá, ostatní počítají

Že zdražení není akademická debata, ukázalo jako první Švýcarsko. Federální rada 6. března 2026 oficiálně oznámila, že rezignuje na původní plán pořídit 36 kusů F-35A. Důvod byl prostý: zachování plného počtu by vyžadovalo dodatečný úvěr kolem 1,1 miliardy švýcarských franků, tedy přibližně 30 miliard korun.

Podle švýcarské armády by dodatečných 394 milionů franků, které parlament schválil, pravděpodobně umožnilo nákup asi 30 strojů. Definitivní počet závisí na dalších amerických kontraktech a vývoji kurzu. Švýcarsko přitom výslovně odmítlo od kontraktu odstoupit úplně, jen seřízlo ambice na úroveň, kterou rozpočet unese.

Spor má ještě jednu rovinu. Švýcarská strana trvala na tom, že cena byla sjednána jako pevná. Spojené státy tento výklad neuznaly a odhadovaný cenový rozdíl se pohybuje mezi 650 miliony a 1,3 miliardy franků. Pro zemi, která si zakládá na fiskální disciplíně, je to politicky výbušný problém.

Podle nás jde o varovný precedent. Čím víc zemí bude škrtat počty, tím méně bude fungovat původní argument, že masová výroba srazí cenu. Vzniká tak paradoxní spirála: zdražení vede k menším objednávkám, menší objednávky oslabují ekonomiku rozsahu a cena může dál růst.

Nejde jen o cenu, jde o to, co za ni dostanete

Kdyby šlo pouze o dražší letoun, který jinak funguje bezchybně, situace by byla nepříjemná, ale zvládnutelná. Jenže program F-35 čelí souběžně několika dalším problémům.

Modernizace TR-3 (nový integrovaný procesor, panoramatický kokpitový displej a rozšířená paměťová jednotka potřebná pro softwarový balík Block 4) nabírá zpoždění v řádu let. Bojově způsobilé kusy s TR-3 měly podle auditu amerického Úřadu pro vládní odpovědnost (GAO) začít přicházet až v roce 2026, tedy zhruba o tři roky později, než se původně plánovalo. Mezitím Pentagon od léta 2024 provizorně přebíral letouny s hardwarem TR-3, ale bez plně funkčního bojového softwaru. K květnu 2025 takto převzal 174 strojů, které služby využívaly výhradně pro výcvik.

Ještě tvrdší čísla přináší audit GAO z června 2026. Podíl letounů F-35 schopných plnit alespoň jednu bojovou misi klesl z 67 procent ve fiskálním roce 2021 na pouhých 44 procent v roce 2025. Podíl strojů schopných plnit všechny přidělené mise spadl z 38 na 25 procent. Za vyšší cenu tedy odběratelé dostávají stroj, jehož flotila je v průměru méně připravená než před čtyřmi lety.

Pro srovnání: ruský letoun páté generace Su-57 zůstává vyráběn v jednotkách kusů ročně a jeho reálné bojové nasazení je minimální. Čínský J-20 se vyrábí ve větších počtech, ale exportní ambice Pekingu zatím naráží na absenci zahraničních zákazníků. F-35 tak zůstává de facto jediným sériově vyráběným a široce exportovaným západním bojovým letounem páté generace, což paradoxně posiluje vyjednávací pozici výrobce, ne kupujícího.

Co to znamená pro Česko

Česká republika má podepsaný kontrakt na 24 kusů F-35A v celkové hodnotě 4,554 miliardy dolarů, tedy přibližně 110 miliard korun. Podle dokumentu Ministerstva obrany z června 2025 už byly uhrazeny zálohy ve výši 1,234 miliardy dolarů. Harmonogram počítá s prvními kusy pro výcvik v USA od roku 2029, dalšími dvěma v roce 2030 a dodávkami do České republiky po čtyřech strojích ročně v letech 2031 až 2034.

Okamžitý dopad aktuálního zdražení na český kontrakt je menší než v případě Švýcarska, cena je sjednaná jako balík, nikoli po jednotlivých kusech z budoucích lotů. Jenže režim Foreign Military Sales, v němž celý obchod probíhá, funguje na principu „žádný zisk, žádná ztráta“ a neobsahuje smluvní pokuty za pozdní dodání. Česko tedy nemá klasickou komerční páku, kterou by mohlo na americkou stranu tlačit, pokud se dodávky zpozdí nebo pokud porostou navazující náklady na infrastrukturu, výcvik, munici a dlouhodobou údržbu.

Právě provozní náklady po celou dobu životnosti bývají u F-35 často dražší položkou než samotný nákup. A pokud provozní připravenost flotily zůstane na současných 44 procentech, každá hodina ve vzduchu bude stát víc, než původní kalkulace předpokládaly.

Program F-35 zůstává technologicky bezkonkurenční v rámci NATO: stealth, senzorová fúze a síťová interoperabilita nemají u žádného evropského ani konkurenčního typu obdobu. Ale ekonomický příběh, kterým byl roky prodáván, se právě rozpadl. A to je realita, se kterou budou muset počítat všichni odběratelé, Česko nevyjímaje.

Článek Hodně nepříjemná realita: Cena F-35 měla klesat, ale místo toho prudce vyletěla. První země už snižují objednávky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čísla, která mluví za vše

V evropském přehledu programů F-35, který Lockheed Martin aktualizoval k květnu 2026, vypadá pořadí takto:

Dánsko se řadí na šesté místo. Před ním stojí jen státy s výrazně většími ozbrojenými silami nebo populací. Za ním zůstává Německo, ekonomický hegemon Evropy s osmdesátimilionovou populací, které si objednalo o osm strojů méně. Polsko, třetí nejlidnatější člen NATO v Evropě, má plánovaných 32 kusů a první tři letouny přiletěly do základny Łask teprve v květnu 2026. Česko se svými 24 objednanými stroji zatím F-35 vůbec neprovozuje a nadzvukové letectvo stále stojí na pronajatých Gripenech, jejichž počet navíc klesne ze 14 na 12.

Proč se Rusko musí ohlížet na sever

Tvrzení, že se Rusko bude Dánska obávat, není o tom, že by Kodaň mohla vést samostatnou válku s Moskvou. Jde o něco jiného, a pro ruské vojenské plánovače nepříjemnějšího. Severní Evropa se proměňuje v hustě propojenou síť uživatelů F-35. Norsko už převzalo kompletních 52 strojů a stalo se prvním státem, který naplnil celou objednávku. Nizozemsko dosáhlo plné operační kapacity v roce 2024 a buduje třetí peruť. Finsko zavádí 64 kusů. A uprostřed toho Dánsko posiluje na 43 letounů.

Pro Rusko to znamená, že od severního Norska přes dánské úžiny až po Balt operuje stále více stealth strojů schopných vzájemně sdílet data, koordinovat útoky a pronikat protivzdušnou obranou. Dánské F-35 už v dubnu 2025 vstoupily do pohotovostní role QRA, tedy okamžité reakce na narušení vzdušného prostoru. V únoru 2026 operovaly společně s americkými a kanadskými silami v severním Atlantiku, v prostoru kolem Grónska, které se v posledních letech stalo jedním z nejcitlivějších bodů arktické geopolitiky.

Rusko má vlastní odpověď páté generace, Suchoj Su-57. Exportní varianta Su-57E podle materiálů Rosoboronexportu deklaruje nízkou radarovou zjistitelnost, schopnost trvalého nadzvukového letu bez forsáže (supercruise), maximální vzletovou hmotnost 34 tun, bojové zatížení 7 500 kg, přeletový dolet 4 000 km a praktický dostup 18 800 metrů. Jenže právě tady začíná problém. Ruské veřejné materiály jsou v detailech výrazně méně transparentní než západní. Počet skutečně vyrobených a bojeschopných Su-57 zůstává nízký (odhaduje se na nižší desítky kusů) a sériová výroba opakovaně naráží na problémy s motory i avionikou. Oproti tomu F-35A nabízí ověřenou stealth koncepci very low observable, rychlost Mach 1,6 (přibližně 1 975 km/h), bojový rádius přes 1 093 km, dolet přes 2 200 km, nosnost zbraní 8 160 kg a motor Pratt & Whitney F135-PW-100 s tahem přibližně 178 kN na přídavném spalování. Klíčová výhoda ale neleží v tabulkových číslech, spočívá v senzorové fúzi, síťovém propojení a v tom, že každý dánský F-35 komunikuje s desítkami dalších aliančních strojů v reálném čase.

Cena ambicí: co stojí stealth flotila

Budování takové síly není levné a Dánsko se tomu nevyhnulo. Dánský nejvyšší kontrolní úřad Rigsrevisionen v červnu 2026 zveřejnil zprávu, podle které ministerstvo obrany téměř deset let podceňovalo skutečné náklady programu. Původní odhad činil 57,1 miliardy dánských korun (zhruba 195 miliard Kč), ale reálné výdaje mají být asi o 14 miliard korun vyšší, tedy přibližně o 48 miliard Kč. Parlament přitom nebyl informován dostatečně transparentně.

Překročení rozpočtu ale nevypovídá o selhání programu jako takového. Náklady nerostou jen kvůli letounům samotným, ale kvůli celému ekosystému kolem nich: náhradní díly, simulátory pro výcvik pilotů, speciální hangáry a infrastruktura na základně Skrydstrup, personální rozšíření a takzvané sady pro zahraniční nasazení. Dánsko navíc oficiálně počítá i s pořízením bezpilotních spolubojových letounů (Collaborative Combat Aircraft), dronů, které budou operovat po boku pilotovaných F-35 jako průzkumné a úderné doprovody. To je koncept, který zatím v Evropě nemá mnoho uživatelů.

Důležitý kontext: Dánsko vstoupilo do vývojového programu F-35 už v roce 1997, tedy jako jeden z partnerů první hodiny. Díky tomu se dánské firmy zapojily do výroby komponentů, vývoje softwaru i údržby. Hodnota dánských průmyslových zakázek dosáhla ke konci roku 2018 přibližně 483 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy Kč). Nejde tedy o pouhý nákup hotového produktu z katalogu, ale o hlubokou průmyslovou integraci.

Harmonogram: kdy bude flotila kompletní

Zbývající stroje z původní objednávky 27 kusů mají být dodány v průběhu roku 2026, přičemž plná operační kapacita této části flotily je očekávána od roku 2027. Dalších 16 letounů, politicky schválených v říjnu 2025, bylo podle sekundárního zdroje odkazujícího na pentagonský FY2027 Selected Acquisition Report finalizováno s americkým Joint Program Office k 21. dubnu 2026. Nové stroje mají být rozděleny do výrobních lotů 20, 21 a 22 v poměru 8, 6 a 2 kusy. Celá flotila 43 letounů by měla být kompletní do roku 2030.

Jeden detail stojí za zmínku: třetí dánský stroj z výrobního lotu 17 byl poškozen přímo na montážní lince v důsledku požáru 270voltové baterie. Podle dostupných informací to ale nijak neovlivnilo rozhodnutí o rozšíření flotily, protože poškozený letoun patřil do původní objednávky a politické schválení nákupu dalších 16 kusů padlo nezávisle.

Co to znamená pro český kontext

Pro Česko je dánský příběh zrcadlem i varováním zároveň. Zrcadlem proto, že i relativně malý stát dokáže vybudovat silnou stealth flotilu a stát se klíčovým uzlem alianční obrany. Varováním proto, že české F-35 zatím existují jen na papíře, objednávka 24 kusů je podepsaná, ale letouny dorazí až v dalších letech. Mezitím české nebe hlídá tucet pronajatých Gripenů. Dánsko ukazuje, že samotný nákup je jen začátek: bez investic do infrastruktury, výcviku, simulátorů a personálu zůstane i nejmodernější letoun jen drahou ozdobou hangáru.

Severní Evropa se tiše, ale systematicky mění v nejhustší koncentraci stealth letounů páté generace na světě mimo Spojené státy. Dánsko se 43 stroji F-35A v tomto bloku není statistou, je plnohodnotným hráčem, který už dnes létá ostré mise od Baltu po Grónsko. A právě to je důvod, proč ruští plánovači musí na svých mapách počítat s další červenou značkou na severu.

Článek Malá země buduje jednu z nejsilnějších flotil F-35 v Evropě. Dánska se bude právem obávat i Rusko, které má Su-57 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně AARGM-ER umí a proč je jiná než starší HARM

Protiradiolokační střely nejsou žádná novinka. Už klasická americká AGM-88 HARM, kterou dnes ve zjednodušené podobě používá i Ukrajina, dokáže nalétnout na zdroj radarového záření a zničit ho. Jenže má zásadní slabinu: když obsluha radar vypne, střela ztratí signál a mine. Právě na tom stojí jedna z nejstarších obranných taktik, tedy rychlé vypnutí emitoru ve chvíli, kdy obsluha detekuje hrozbu.

Střela AGM-88G AARGM-ER od firmy Northrop Grumman tuto slabinu cíleně překonává. Podle oficiálního datového listu výrobce i amerického námořního leteckého velitelství NAVAIR zbraň disponuje multimódovým vyhledávačem, který kombinuje několik naváděcích principů najednou:

• Antiradiační navedení – klasické sledování radarového záření.
• GPS/INS navigace – střela si po prvotním zachycení signálu zapamatuje polohu cíle a letí k ní, i když radar zmlkne.
• Terminální milimetrový radar – vlastní aktivní senzor pro koncovou fázi letu, kdy už střela hledá fyzický objekt, ne záření.
• Multispektrální navedení – další vrstva identifikace cíle.

Výrobce u verze AARGM-ER výslovně uvádí, že zbraň „neutralizuje taktiku vypínání emitoru a protiopatření“. Oproti předchůdcům nabízí nový pohon, prodloužený dosah, vyšší přežitelnost a modernizovanou bojovou hlavici. A klíčový detail: vejde se do interní zbraňové šachty letounu F-35A, takže nenarušuje jeho stealth profil. Verze F-35B ji podle amerického plánu námořní pěchoty z roku 2025 ponese na vnějších závěsnících.

Proč je kombinace s F-35 pro čínskou PVO nový problém

Samotná existence protiradarové střely čínské velení nepřekvapí. Rusko i Čína provozují vlastní rodiny těchto zbraní, například ruská Ch-31P nebo čínská YJ-91. Jenže v otevřených zdrojích se u žádné z nich nepodařilo dohledat stejně explicitní potvrzení schopnosti útočit i po vypnutí radaru, jaké u AARGM-ER poskytují NAVAIR a Northrop Grumman.

Skutečná komplikace ale neleží jen ve střele. Leží v tom, kdo ji nese. Letoun F-35A s radarem APG-81 a pasivními senzory systému AN/ASQ-239 dokáže detekovat radarové záření z bezpečné vzdálenosti, aniž by sám vyzařoval. Střelu odpálí ze stealth profilu, z dosahu, který výrobce označuje jako „bezpečný odstup“. Obsluha čínského radaru, ať už pozemního systému typu HQ-9 s dosahem kolem 200 km, mobilního HQ-22, nebo palubního radaru válečné lodi, tak čelí dilematu bez dobrého řešení: zapnout radar znamená přivolat střelu, která si poradí i s jeho následným vypnutím. Nezapnout radar znamená být slepý.

Pro čínské integrované systémy PVO v oblasti Východočínského moře a kolem sporných ostrovů Senkaku jde o novou regionální kombinaci hrozeb. Ne o první setkání s protiradarovou municí, ale o první situaci, kdy z japonského směru přichází stealth nosič s nadzvukovou střelou, která „loví“ i zhaslý radar.

Japonsko mění doktrínu: od obrany bodu k úderu na dálku

Rozpočtový dokument pro fiskální rok 2027 nezařazuje AARGM-ER jako izolovaný nákup. Ministerstvo obrany ji zasazuje do širší „transformace obrany“, kde zbraně s velkým dosahem odpalované z bezpečné vzdálenosti tvoří páteř nové strategie. Tokio to oficiálně rámuje jako nástroj k zastavení invazních sil včas a daleko od japonského území, ale zároveň výslovně připouští využití i pro protiúdery.

Japonsko aktuálně provozuje a dále pořizuje obě relevantní verze letounu: F-35A pro vzdušné síly a F-35B pro námořní nasazení z upravených vrtulníkových nosičů třídy Izumo. Podle stávajícího pětiletého plánu budování obrany počítá s celkem 147 kusy F-35 obou verzí. Každý z nich se potenciálně stává platformou pro potlačování protivzdušné obrany, tedy roli, kterou Japonsko dosud systematicky nebudovalo.

Kolik přesně střel AARGM-ER Tokio objedná a kdy je dostane do operační služby, rozpočtový dokument neříká. Zatím jde o zahájení pořizovacího procesu, nikoli o hotovou dodávku. Pokud bude rozpočet schválen, akvizice odstartuje po 1. dubnu 2027.

Evropský rozměr: Polsko už nakoupilo přes 200 kusů

Japonsko není jediným novým zákazníkem. V lednu 2025 podepsalo polské ministerstvo obrany kontrakt na dodání více než 200 střel AGM-88G AARGM-ER. Polsko provozuje F-35A a buduje schopnost SEAD/DEAD, tedy potlačování a ničení nepřátelské protivzdušné obrany, s přímým ohledem na ruské systémy typu S-300 a S-400, které jsou z principu stejně radarově závislé jako čínské.

Pro český kontext je to podstatné: zbraň, o které píšeme v souvislosti s Tichým oceánem, má přímou relevanci i pro obranu východního křídla NATO. Podle nás jde o jeden z nejdůležitějších trendů v konvenčním zbrojení aliance, o schopnost systematicky „zdražovat“ každé zapnutí nepřátelského radaru.

Co může Čína dělat

Čínská protivzdušná obrana tím neztrácí hodnotu jako celek. Ale přichází o komfortní předpoklad, že pouhé vypnutí radaru spolehlivě ochrání jeho obsluhu. Reakce může zahrnovat větší mobilitu radarových jednotek, nasazení klamných cílů a návnad, kratší a nepravidelné emise, přesun k pasivním senzorům nebo síťové oddělení radarů od odpalovacích zařízení. Žádné z těchto opatření ale problém nevyřeší jedním tahem, spíš ho zdraží a zkomplikují na obou stranách.

Japonský nákup AARGM-ER je tichý, rozpočtově zatím nekvantifikovaný krok. Ale jeho logika je hlasitá: kdo zapne radar proti F-35 vyzbrojenému touto střelou, riskuje víc než dřív. A kdo ho nezapne, nevidí.

Článek Čínská PVO má problém, jaký dosud neřešila. Japonsko vyzbrojí F-35 střelami, které loví radary i po vypnutí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Valkyrie předvedla

Kratos oficiálně oznámila „demonstraci schopností elektronického boje“. Konkrétní typ rušeného radaru ani použitý payload firma nezveřejnila, a je fér to říct na rovinu. Radarové rušení je nicméně nejpravděpodobnější formou aktivního elektronického útoku, kterou letoun této třídy v koordinaci s F-35 a F/A-18 mohl provádět, právě proto, že námořní pěchota s Valkyrie od prvního letu v říjnu 2023 experimentuje v oblasti takzvaného AEA, tedy vzdušného elektronického útoku.

Klíčové je spojení tří prvků v jedné misi:

• Záhorizontní řízení (BLOS): operátor námořní pěchoty ovládal dron bez přímé rádiové viditelnosti, přes datový spoj přesahující klasický dosah.
• Elektronický boj: Valkyrie nesla specializovaný misijní kit a plnila koordinované úkoly elektronického boje společně s pilotovanými stroji.
• Síťová spolupráce s bojovými letouny: více F-35 a jeden F/A-18 tvořily bojovou síť, v níž dron fungoval jako vzdálený uzel přebírající část rizika.

Šlo už o čtvrtou novou konfiguraci misijního systému, kterou námořní pěchota na Valkyrie odzkoušela za necelé tři roky. To není izolovaný pokus, je to rychlá iterace platformy, která se blíží operačnímu nasazení.

Proč Rusko v tomto závodě ztrácí

Samotný fakt, že Rusko má velký bojový dron, ještě neznamená zaostání. Ruský S-70 Ochotnik poprvé vzlétl v roce 2019, tedy ve stejném roce jako Valkyrie. Jenže měřítkem technologického závodu není datum prvního letu draku. Měřítkem je to, co s ním dokážete udělat v síťovém boji.

A tady se propast otevírá. Podle analytické studie CNA z roku 2025 byl Ochotnik na Ukrajině nasazen pouze dvakrát. Investigativní server The Insider na základě satelitních snímků popisoval v lednu 2026 obnovené testování prototypů, přičemž stav sériové výroby zůstával nejasný. V říjnu 2024 Rusko nad Ukrajinou dokonce jeden exemplář samo sestřelilo, pravděpodobně po ztrátě kontroly nad strojem.

Veřejně doložená ruská demonstrace, která by kombinovala záhorizontní řízení, elektronický boj a síťovou spolupráci s moderními stíhačkami, jednoduše neexistuje. Přesné číslo „let zaostání“ nelze stanovit, protože neexistuje jednotné měřítko. Pokud ale za kritérium vezmeme ověřenou bojovou integraci do síťového prostředí, rozdíl vypadá nejméně na několik let. Rusko je silné v pozemním rušení; vrstvené systémy proti dronům a navigaci na Ukrajině to dokazují denně. Vzdušný síťový koncept, kde levný bezpilotní wingman přebírá nejrizikovější elektromagnetické úkoly po boku stíhaček páté generace, ale Moskva veřejně nepředvedla.

Levný, riskovatelný, opakovaně použitelný

Valkyrie není stealth bombardér ani sebevražedná munice. Laboratoř AFRL ji zařazuje do kategorie „attritable“, tedy účelově navržený, opakovaně použitelný bezpilotní letoun, který je ale dostatečně levný na to, aby velitel mohl tolerovat jeho nasazení do vysoce rizikových misí. Právě v tom spočívá strategická logika celého konceptu.

XQ-58A Valkyrie v číslech:

• Rozpětí křídel: 8,2 metru
• Délka: 9,1 metru
• Maximální rychlost: Mach 0,86 (přibližně 1 050 km/h)
• Praktický dostup: až 13 700 metrů (45 000 stop)
• Dolet: přes 5 500 kilometrů (3 000+ námořních mil)
• Architektura: otevřená, modulární, umožňuje rychlou výměnu misijních kitů

Pro srovnání: ruský S-70 Ochotnik je výrazně těžší stroj s rozpětím kolem 19 metrů a odhadovanou vzletovou hmotností přes 20 tun. Jde spíš o těžký úderný bezpilotní letoun koncipovaný jako průvodce Su-57, nikoli o levnou, škálovatelnou „masu“ po americkém vzoru. Kratos přitom hovoří o výrobní kapacitě kolem 40 Valkyriích ročně, a právě schopnost vyrábět tyto stroje v sérii odlišuje americký přístup od ruského kusového prototypování.

Podstata je jednoduchá: F-35 stojí desítky milionů dolarů a sedí v ní pilot. Valkyrie stojí zlomek a sedí v ní jen software. Pokud můžete nejrizikovější část mise (první průnik do prostoru protivzdušné obrany, elektronický útok na radary, průzkum v elektromagneticky nepřátelském prostředí) přesunout z pilotovaného letounu na bezpilotní wingman, děláte přesně to, co moderní válčení vyžaduje. Přesouváte riziko z člověka na stroj.

Od experimentu k programu, a co to znamená pro Česko

Námořní pěchota USA už v lednu 2026 převedla Valkyrie do programu MUX TACAIR jako svůj collaborative combat aircraft. Northrop Grumman dodá misijní kit s autonomním softwarem na otevřené architektuře, Kratos zajistí drak a integraci. Vznikla i speciální přechodová pracovní skupina, která řeší velení, výcvik, akvizice i základny. První prototyp MUX TACAIR Valkyrie má být podle Kratosu hotov v létě 2026, operační nasazení u testovací eskadry VMX-1 se ale očekává spíše kolem roku 2029.

Paralelně americké letectvo rozvíjí vlastní platformy CCA, stroje s označením YFQ-42A a YFQ-44A. První z nich vzlétl v srpnu 2025, druhý procházel pozemními testy. Valkyrie je v tuto chvíli „misijně ověřenější“, má za sebou konkrétní demonstraci elektronického boje s bojovými letouny páté generace, zatímco letecké programy CCA jsou v dřívější fázi testování.

Pro Česko je to relevantnější, než by se na první pohled zdálo. Česká republika podepsala pořízení 24 letounů F-35A, první stroje mají dorazit v roce 2031 a plných operačních schopností má systém dosáhnout v roce 2035. České F-35 budou vstupovat do aliančního ekosystému, v němž USA už dnes řeší spolupráci člověka se strojem jako standard. Nikdo netvrdí, že Česko bude provozovat Valkyrie. Ale české stíhačky budou pravděpodobně operovat v prostředí, kde bezpilotní wingmany po boku F-35 budou běžnou součástí bojových sestav.

Závod, který se neměří počtem prototypů

Skutečná výhoda Spojených států nespočívá v tom, že mají jeden konkrétní dron. Spočívá v tom, že z dronu dokázaly udělat levnější, obětovatelný uzel celé bojové sítě, způsob, jak F-35 nemusí vstupovat do nejnebezpečnější části elektromagnetického boje sama. Rusko zatím zůstává u kusových prototypů těžkého Ochotniku s nejasnou sériovou výrobou a dvěma doloženými nasazeními za více než čtyři roky války. Dubnový let Valkyrie nebyl zázračná zbraň. Byl to ale důkaz, že koncept funguje, a že ti, kdo ho nemají, budou muset dohánět.

Článek Rusové prohráli technologický závod o roky. Valkyrie rušila radary po boku F-35 a F/A-18 za horizontem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co se přesně stalo nad Barentsovým mořem

Ruská státní agentura TASS zveřejnila zprávu o misi 23. června 2026, NATO identifikaci norských strojů potvrdilo o dva dny později. Podle sekundárních zdrojů, včetně serveru The Barents Observer, šlo o standardní strategické patrolování v mezinárodním vzdušném prostoru. Bombardéry Tu-160, nejrychlejší a nejtěžší strategické letouny na světě s proměnlivou geometrií křídla, letěly s tankováním za letu a MiGy-31BM jim kryly záda.

Slovo „bezbranné“ v tomto kontextu neznamená, že by došlo k boji nebo vypálení zbraní. Znamená něco jiného a v moderním letectví možná horšího: ruská eskorta nedokázala odsunout aliančního protivníka na bezpečný odstup. Norské F-35 formaci našly, přiblížily se, identifikovaly ji a zdokumentovaly, aniž by je MiGy dokázaly včas detekovat nebo odradit. Incident nebyl izolovaný. Ve stejných dnech NATO zvedalo i portugalské F-16 z Estonska a francouzské Rafaly z Litvy; norský zásah zapadá do širšího rytmu aliančního vzdušného dohledu.

Interceptor z jiné éry

MiG-31BM je bezpochyby impozantní stroj. Podle údajů TASS dosahuje rychlosti až 3 000 km/h (Mach 2,83, přibližně 833 m/s), operačního dostupu přes 25 km a jeho radar Zaslon-AM dokáže detekovat cíl na vzdálenost 320 kilometrů, sledovat 24 cílů současně a navádět rakety proti osmi z nich. Dolet umožňuje pokrývat obrovské arktické prostory, pro které byl od počátku navržen. Výroba probíhala v letech 1975 až 1994, a právě tady začíná problém.

F-35A Lightning II je na papíře pomalejší: maximální rychlost Mach 1,6 (přibližně 1 975 km/h), dostup nad 15 kilometrů, dolet přes 2 200 kilometrů na interní palivo. Nosnost zbraní činí přibližně 8 160 kilogramů. Jenže síla F-35 neleží v rychlosti. Leží v neviditelnosti a v tom, co norské letectvo na svém oficiálním webu popisuje jednoznačně: schopnost najít, sledovat a identifikovat jiná letadla z výrazně větší vzdálenosti, a přitom nebýt odhalen. Stealth profil, fúze dat z více senzorů a síťové sdílení informací v reálném čase; to jsou vlastnosti, proti kterým samotná rychlost přestává být trumfem.

Ruské „přiznání“, které nikdo neřekl nahlas

Explicitní prohlášení typu „naše letectvo zaostává“ od ruského ministerstva obrany samozřejmě nikdo nečeká. Přiznání má jinou podobu; skládá se z jednotlivých rozhodnutí a vyjádření, která dohromady vykreslují jasný obraz.

Šéf výzkumného ústavu NIIP podle archivního textu TASS z roku 2017 uvedl, že potenciál modernizace systému řízení výzbroje po radaru Zaslon-AM byl vyčerpán a že o „novém produktu“ nebylo ani rozhodnuto. Obnovení výroby MiGu-31 bylo označeno za ekonomicky neúčelné. Místo nového interceptoru tak od roku 2007 probíhají opravy a hluboká modernizace starých strojů na standard BM a životnost typu se prodlužuje na 40 až 50 let. Jinými slovy: Rusko nemá nástupce, nemá peníze na obnovu výroby a nemá ani schválený program, který by mezeru zaplnil.

Komentářový rámec, v němž se poprvé objevila formulace „MiG-31 už na NATO nestačí“, pochází z magazínu Military Watch Magazine. Originální text se nepodařilo v plném znění ověřit, ale stavební kameny jeho argumentace (vyčerpaná modernizace, chybějící nástupce, rutinní zachycování norskými F-35) jsou doložitelné z ruských i aliančních zdrojů.

Co to mění v Arktidě

Historicky byl MiG-31 stavebním kamenem ruské protivzdušné obrany na severu. Od roku 2013 sloužily modernizované stroje na bojové službě v Mončegorsku, vybavené novou arktickou navigací a elektronikou. Dlouhý dolet a extrémní rychlost z nich dělaly ideální hlídky pro prostory, kde jsou vzdálenosti obrovské a základny řídké.

Zlom přineslo zavedení F-35 do norské ostré pohotovosti. Od ledna 2022 drží norské letectvo s F-35 režim QRA (Quick Reaction Alert) z Evenes, klíčové severní základny za polárním kruhem. Norská flotila čítá kompletních 52 strojů F-35A a od roku 2025 hlásí plnou operační způsobilost. Právě v severních oblastech Norové zdůrazňují, že F-35 dávají největší smysl díky delší detekci a identifikaci cílů bez vlastního odhalení. Podobné zachycení ruských Tu-160 s eskortou MiGů-31 provedlo norské letectvo už v říjnu 2021, ale tehdy ještě se staršími stroji. Kvalita odpovědi se od té doby zásadně posunula.

Ruské strategické patrolování se nezastaví. Moskva prokázala, že dokáže držet šestnáctihodinové mise s tankováním za letu. Ale každý takový let teď probíhá pod aliančním dohledem, který MiGy-31 nedokážou narušit. A to je pro odstrašující hodnotu ruských bombardérových hlídek zásadní ztráta.

Český rozměr: stejná technologie, jiný časový horizont

Česká republika F-35 zatím neprovozuje, ale řadí se do stejného technologického ekosystému. Kontrakt na 24 kusů F-35A byl s vládou USA dokončen v lednu 2024, domovskou základnou má být Čáslav. Podle vládního harmonogramu strategických projektů AČR mají dodávky probíhat v letech 2029 až 2034, počáteční operační schopnost je plánována na rok 2032 a plná na rok 2035. Přímý taktický dopad arktických incidentů na Česko je omezený, ale alianční dopad reálný. Silnější severní křídlo NATO znamená lepší sledování ruských bombardérů dřív, než se dostanou do prostorů, kde by ohrožovaly zbytek Evropy.

Válka na Ukrajině, která trvá už déle než čtyři roky, průběžně odhaluje limity ruské vojenské techniky, od tanků přes drony až po letectvo. Incident nad Barentsovým mořem ukazuje, že tyto limity nesouvisejí jen s pozemním bojem. V arktické obloze platí totéž co na frontě: nejrychlejší neznamená nejsilnější, pokud protivník vidí první.

Článek Rusové si přiznávají, že mají letectvo zaostalé: „MiG-31 už na NATO nestačí. Proti F-35 nad Barentsovým mořem byly bezbranné“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co vlastně znamená „bojovat zvládne jen 15 %“

Klíčové je rozlišit dva ukazatele, které Pentagon sleduje. První je mission capable rate (MC), tedy podíl času, kdy letoun dokáže vzlétnout a splnit alespoň jednu ze svých přidělených bojových úloh. Druhý, přísnější, je full mission capable rate (FMC), tedy podíl času, kdy stroj zvládne všechny přidělené mise současně. Titulkových 15 % se vztahuje právě k FMC u námořních F-35C. Neznamená to, že 85 % letounů stojí v hangáru a nedokáže se ani odlepit od země. Znamená to ale, že jen zlomek flotily je v daném okamžiku připraven plnit kompletní spektrum úkolů, pro které byl navržen, od průniku do silně bráněného vzdušného prostoru přes elektronický boj až po přesné údery.

Čísla napříč variantami vypadají takto:

Flotilní průměr MC dosáhl 44,1 %, což zní lépe, ale stále je hluboko pod minimem, které si jednotlivé složky stanovily. Ani jeden typ amerického F-35 nesplnil vlastní cíl. A pro kontext: podle starší zprávy GAO z října 2024 nesplnil v roce 2023 cíl bojové připravenosti ani jeden z patnácti sledovaných typů amerického taktického letectva, včetně F-16C nebo F/A-18E/F Super Hornet. Problém je tedy širší, ale u F-35 bolí nejvíc, protože jde o stroj, na kterém stojí budoucnost celé aliance.

Proč nejdražší stíhačka světa nemá náhradní díly

Lockheed Martin F-35A Lightning II je jednomotorový stealth víceúčelový bojový letoun páté generace. Pohání ho motor Pratt & Whitney F135 o tahu přibližně 191 kN s přídavným spalováním, maximální rychlost dosahuje přes Mach 1,6 (zhruba 1 975 km/h) a bojový dosah se pohybuje kolem 1 100 kilometrů. Vnitřní zbraňová šachta pojme řízené pumy i střely vzduch-vzduch typu AIM-120 AMRAAM. Na papíře je to technologický zázrak: senzorová fúze, distribuovaný aperturní systém DAS, integrovaný elektronický boj. Jenže právě ta složitost je kořenem problému.

Americké ozbrojené síly léta nakupovaly nové stroje rychleji, než budovaly opravárenské a logistické zázemí. GAO tento vzorec popisuje opakovaně od roku 2014 a v červnu 2026 eviduje celkem 46 doporučení, z nichž bylo k březnu téhož roku plně splněno pouhých čtrnáct. Příčiny se vrší:

• Nedostatek náhradních dílů. Už v roce 2019 GAO uváděl nevyřízených asi 4 300 komponent čekajících na opravu a průměrnou dobu depotní opravy přes 188 dní. Perutě si braly díly z jiných letadel (takzvaná kanibalizace) více než šestkrát nad cílovou úroveň.
• Omezená průmyslová kapacita. Depotní opravny nestíhají, organická údržba na základnách je podfinancovaná a technická dokumentace pro mechaniky často chybí nebo je utajená.
• Koroze a inspekce. Námořní varianty F-35B a F-35C operují v agresivním prostředí palub letadlových lodí; korozní kontroly a následné opravy dále prodlužují dobu, kdy stroj stojí.
• Neúčinné pobídky. GAO uvádí, že dodavatel od roku 2020 inkasoval stovky milionů dolarů na motivační platby za zlepšení připravenosti, ale systém pobídek nepřinášel požadovaný efekt.

Ostuda tedy nespočívá v samotném letounu. F-35 zůstává technologicky nejpokročilejším sériově vyráběným bojovým strojem na světě. Spočívá v tom, že nejdražší letecký program v historii, s celkovými životními náklady odhadovanými na desítky bilionů korun, papírově nedokáže držet připravenost, kterou od něj Pentagon čekal.

Pět let a 330 miliard korun navíc

Vedení programu (Joint Program Office, JPO) v říjnu 2025 spočítalo, že k dosažení alespoň přijatelné připravenosti bude ve fiskálních letech 2026–2031 potřeba dodatečných 13,7 miliardy dolarů, tedy zhruba 330 miliard korun nad původní plán. Rozpad investice vypadá přibližně takto: asi 7,3 miliardy dolarů na náhradní díly a materiál, asi 3,1 miliardy na rozšíření depotních kapacit a asi 3,3 miliardy na provoz a údržbu. Cíl je ambiciózní: do roku 2030 zvednout flotilu na 80 % MC a 65 % FMC. Samo vedení programu tím přiznává, že dnešní stav je hluboko pod funkčním normálem.

K tomu přistupuje druhý rozměr oněch „pěti let“, modernizace Block 4. Ta měla být původně hotová v roce 2026 a přinést desítky nových schopností v oblasti radarů, elektronického boje, komunikace i integrace zbraní. Hardwarový základ pro ni, označovaný TR-3, se ale potýká s vážnými softwarovými problémy: nestabilita systémů, potíže s radarem i kokpitovými displeji. Do května 2025 Pentagon převzal 174 letounů s hardwarem TR-3, ovšem pouze v takzvané nebojové konfiguraci, tedy pro výcvik, nikoli pro boj. Přebíraly se hlavně proto, aby na stojánkách výrobce neleželo přes sto hotových, ale softwarově nedokončených strojů. Zredukovaný Block 4 (už jen podmnožina původních 66 plánovaných schopností) má být dokončen nejdříve v roce 2031. Některé schopnosti se odsouvají ještě dál.

Co to znamená pro Česko a NATO

Česká republika si pořídí 24 kusů F-35A. Smlouvu podepsalo ministerstvo obrany v lednu 2024, první stroje mají do Česka dorazit v roce 2031 a plná operační schopnost je plánována na rok 2035. Ministerstvo argumentuje tím, že po roce 2040 bez páté generace nepůjde plnit alianční závazky a že F-35 bude nosnou platformou celé Aliance. Data GAO tuto strategickou logiku neruší: F-35 zůstává jedinou sériově vyráběnou západní stealth stíhačkou páté generace a alternativa v podobě Eurofighteru Typhoon nebo Gripenu E generační skok nenabízí. Zvyšují ale tlak na realistické plánování servisních nákladů, infrastruktury a výcviku.

Pro NATO jako celek je situace znepokojivá, ale nikoli katastrofální. Flotilní MC amerických F-35 na úrovni 44,1 % znamená, že stovky strojů stále létají a plní úkoly. Globální program eviduje přes 1 335 dodaných letounů pro dvacet zemí. A hlavně: přímé srovnání s konkurencí kulhá, protože pro ruský Suchoj Su-57 (Felon) ani čínský Čcheng-tu J-20 (Mighty Dragon) neexistují veřejně ověřitelná data o bojové připravenosti srovnatelná s americkým auditem GAO. Rusko navíc podle dostupných odhadů provozuje maximálně nízké desítky Su-57, zatímco Čína sice J-20 vyrábí rychleji, ale o reálné disponibilitě její flotily se můžeme jen dohadovat. Paradoxně je tak F-35 v nevýhodě hlavně v transparentnosti: u amerického programu přesně víme, jak hluboký je problém, zatímco u konkurentů nikoli.

Letoun není špatný, systém kolem něj ano

Připravenost amerických F-35 klesá od roku 2020, kdy varianta A dosahovala FMC kolem 54 %. Za pět let spadla na 28,5 %. Námořní F-35C u Navy se propadla z 6,4 % na 15,3 %, tedy paradoxně mírně vzrostla, ale z tak nízké základny, že je to stále katastrofa. Washington o problému ví roky. GAO řeší údržbu F-35 soustavně od roku 2014, zprávy z let 2019, 2022 a 2024 popsaly díly, opravy, motory i klesající připravenost jako systémový problém. Nejde o žádné nové odhalení, jde o chronické selhání, které se teprve teď začíná řešit s odpovídajícím rozpočtem.

Při hrubém přepočtu 24,6 % FMC na flotilu přesahující 800 amerických strojů vychází, že plně bojeschopných je v daném období zhruba 200 letounů. I to je víc, než kolik bojových letounů páté generace má zbytek světa dohromady. Jenže pro zemi, která si nárokuje globální vzdušnou dominanci, je to málo. A pro spojence, kteří na americkou sílu spoléhají (včetně Česka), je to varování, že i nejlepší technika je jen tak dobrá jako logistika, která ji drží ve vzduchu.

Článek Nejsilnější letectvo světa? Americká flotila F-35 je k smíchu, bojovat zvládne pouze 15 %. Oprava potrvá 5 let se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela, kterou loď uvidí pozdě

Joint Strike Missile váží 416 kilogramů, letí vysokou podzvukovou rychlostí a její dolet přesahuje 350 kilometrů. Samotná čísla ale nejsou tím, co ji dělá výjimečnou. Klíčové je, jak se k cíli dostane.

Kongsberg střelu navrhl od počátku pro vnitřní zbraňovou šachtu F-35A. Letoun ji tedy nese uvnitř trupu, bez vnějších závěsníků, a zachovává si přitom svůj minimální radarový odraz. Pilot odpálí JSM ze vzdálenosti stovek kilometrů od cíle, aniž by se letoun musel přiblížit do dosahu lodní protivzdušné obrany.

Střela pak letí sama. Drží se nízko nad hladinou nebo terénem, využívá přesnou navigaci a v závěrečné fázi letu zapíná pasivní infračervený hledač s automatickým rozpoznáním cíle. Nevyzařuje žádný vlastní radarový signál. Obránce ji tedy nemůže zachytit odraženým paprskem aktivního radaru střely, protože žádný neexistuje. Zbývá mu spoléhat na vlastní radary, které ale nízko letící objekt s minimálním radarovým průřezem zachytí pozdě a na krátkou vzdálenost. Reakční okno posádky se dramaticky zkracuje.

Formulace „radar ji nevidí“ je samozřejmě zjednodušení. Přesnější je říct, že ji radar zachytí později a hůř, než je pro účinnou obranu potřeba. A právě ten rozdíl rozhoduje.

Proč je to problém právě pro ruské lodě

Ruské námořnictvo disponuje vlastními systémy protivzdušné obrany, od blízkých komplexů typu Kaštan a Pancir-M po střednědobé systémy Štil a Redut. Nejde tedy o to, že by ruské lodě neměly vůbec žádnou ochranu. Problém je v tom, proti čemu ta ochrana musí fungovat.

Představte si fregatu v Baltském moři. Balt je relativně malý, vzdálenosti krátké. Letoun F-35A může operovat z norských, finských, německých nebo polských základen a odpálit JSM ze vzdálenosti, kde ho lodní radar vůbec nedetekuje. Střela přilétá nízko, pasivně, bez varovného signálu. A pokud jich přilétá víc najednou z různých směrů (rodina NSM/JSM podle Kongsbergu umožňuje koordinované salvy), musí loď řešit několik stop současně s omezeným počtem palebných kanálů.

Pro menší a střední plavidla, jako jsou korvety třídy Stereguščij nebo fregaty třídy Admirál Gorškov, je zásah jednou nebo dvěma střelami JSM reálnou hrozbou potopení. U větších lodí je bezpečnější mluvit o těžkém poškození nebo vyřazení z boje. Ale i to stačí. Loď, která nemůže bojovat, je strategicky mrtvá.

Největší problém pro ruské námořnictvo přitom není samotná střela. Je to kombinace: stealth nosič, který se neprozradí, střela s pasivním navedením, kterou obránce zachytí pozdě, a alianční síť senzorů, která dokáže cíl identifikovat a předat souřadnice ještě před startem. V omezeném prostoru Baltu je to rovnice, na kterou ruské námořnictvo nemá dobrou odpověď.

Od výběru k výrobní lince: jak rychle program roste

Časová osa amerického programu JSM ukazuje, že nejde o žádný experimentální projekt, ale o rozběhnutou akviziční linii:

• V červnu 2024 americké letectvo oficiálně vybralo JSM pro své F-35A. Počáteční hodnota kontraktu dosahovala 141 milionů dolarů.
• V lednu 2025 ministerstvo obrany definitizovalo Lot One a kumulovaná hodnota kontraktu stoupla na téměř 208 milionů dolarů s termínem plnění do září 2027.
• V červnu 2026 následoval kontrakt Lot Three za 280,7 milionu dolarů.
• 15. července 2026 přibyla modifikace Lot Three B za dalších 98,4 milionu dolarů s výhledem do června 2030.

Přesný počet střel v posledním lotu nebyl zveřejněn. Rozpočtové dokumenty amerického letectva ale ukazují jednotkovou cenu kolem 3,1 až 3,4 milionu dolarů za samotnou střelu, tedy zhruba 75 až 82 milionů korun. Po započtení kontejnerů, testů, integrace a podpory vychází celková cena na 3,6 až 4,1 milionu dolarů za kus. Není to levná zbraň. Ale ve srovnání s cenou lodi, kterou má potopit, je to asymetrická výhoda.

Kongsberg navíc v lednu 2026 zahájil stavbu výrobního závodu ve Virginii. Výroba střel tam má začít koncem roku 2027 a plného tempa dosáhnout do konce roku 2028. Z čistě norského produktu se tak stává americko-norský průmyslový program s vlastní výrobní základnou na americké půdě.

Evropský rozměr, a co Česko

JSM není jen americká záležitost. Norsko střelu provozuje jako první uživatel, Japonsko a Austrálie ji objednaly pro své F-35. A v červnu 2025 se k nim přidalo Německo, pátá země, která JSM oficiálně vybrala pro své letouny F-35A.

Pro český kontext je to podstatné. Česká republika má schválený nákup 24 letounů F-35A, což potvrdila jak americká agentura DSCA, tak české ministerstvo obrany. Veřejně dostupné dokumenty ale zatím neukazují, že by Česko rozhodlo o pořízení právě střel JSM. To ovšem neznamená, že by tato zbraň byla pro české letectvo irelevantní, naopak. Pokud budou české F-35A operovat v aliančním rámci nad Baltem, budou součástí ekosystému, kde JSM už bude standardní výzbrojí partnerských letectev.

Oproti starší americké protilodní střele Harpoon, která má dolet kolem 130 kilometrů a aktivní radarové navedení snadno zachytitelné varovnými systémy lodi, představuje JSM generační skok. A oproti těžší střele LRASM, kterou americké letectvo nedávno úspěšně odpálilo z bombardéru B-2 při cvičném potopení cíle v Pacifiku, má JSM jinou roli: není to nejsilnější úder, ale nejprůnikovější. Vejde se do F-35, neprozradí nosiče a doletí dál, než kam sahá většina lodních obran.

Testování ještě neskončilo

Je férové dodat, že americký program JSM ještě nedosáhl plné operační způsobilosti. Rozpočtové dokumenty amerického letectva uváděly zahájení operačních testů a hodnocení v květnu 2026, přičemž první dodávky střel z objednávky pro fiskální rok 2025 mají dorazit až v říjnu 2027. Zpráva amerického kontrolního úřadu GAO navíc potvrzuje širší zpoždění v modernizačním programu F-35 Block 4 a softwaru TR-3, což vytváří tlak na celou testovací infrastrukturu.

Plně operační americké nasazení JSM je tedy otázkou dalších měsíců až let, nikoli dnešního dne. Střely se ale už vyrábějí, kontrakty rostou a výrobní kapacita se rozšiřuje na obou stranách Atlantiku.

Pro ruské námořnictvo v Baltském moři to znamená jednoduchou kalkulaci: každý měsíc přibývá střel, které jeho lodě uvidí příliš pozdě na to, aby se stihly bránit. A každý nový F-35A v evropských letectvech je potenciální nosič, který se při odpálení neprozradí. To není bezbrannost v absolutním smyslu slova. Ale je to situace, ve které se obránce ocitá v pozici, kdy mu zbývá reagovat, a ne diktovat podmínky boje.

Článek Ruské námořnictvo zůstane bezbranné. F-35A dostane norskou střelu, která na 350 km potopí loď a radar ji nevidí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co jsou Tu-142 a proč je Rusko posílá k Aljašce

Tu-142 je sovětsko-ruský dálkový námořní průzkumný a protiponorkový letoun odvozený z rodiny strategických bombardérů Tu-95 Bear. Na první pohled si je snadno spletete: čtyři mohutné turbovrtulové motory, charakteristický hukot protiběžných vrtulí slyšitelný na desítky kilometrů. Rozdíl je v úkolech. Zatímco Tu-95 nese strategické střely a plní bombardovací roli, Tu-142 je vybaven radarem, magnetometrickými a akustickými senzory pro vyhledávání ponorek a námořní průzkum. Podle GlobalSecurity dosahuje maximální rychlosti kolem 855 km/h a praktického doletu přibližně 12 550 kilometrů. Ruské námořní letectvo jich provozuje odhadem 22 kusů ve verzích Tu-142M a Tu-142MR.

Pro srovnání: americké námořnictvo pro podobné úkoly používá proudový Boeing P-8A Poseidon s výrazně modernějšími senzory a síťovým propojením, ale kratším doletem kolem 7 500 kilometrů. Ruská výhoda tkví právě ve vytrvalosti: Tu-142 dokáže zůstat ve vzduchu extrémně dlouho a pokrýt obrovské plochy oceánu. To z něj dělá ideální nástroj pro průzkumné mise podél severoamerických přístupů.

Dvanáct proti dvěma: anatomie reakce NORAD

Podle tiskové zprávy NORAD reagovalo velitelství sestavou dvanácti letounů. Stíhací složku tvořily:

• F-22 Raptor – americký stealth stíhač vzdušné nadvlády páté generace, maximální rychlost přes Mach 2 (přibližně 2 470 km/h), schopnost supercruise (nadzvukový let bez přídavného spalování)
• F-35A Lightning II – víceúčelový stealth bojový letoun páté generace s mimořádně silnými senzory a datalinky, fungující jako síťový uzel celé operace
• CF-18 Hornet – kanadský víceúčelový bojový letoun čtvrté generace, maximální rychlost Mach 1,8 (přibližně 1 915 km/h), páteř kanadské protivzdušné obrany

Podpůrnou složku pak tvořily americké tankery KC-135 Stratotanker, kanadský tankovací a transportní letoun CC-150 Polaris a letoun včasné výstrahy E-3 Sentry AWACS. Právě AWACS je klíčový: jeho palubní radar dokáže sledovat stovky cílů současně a řídit celou operaci z výšky deseti kilometrů.

Proč tolik strojů proti dvěma pomalým turbovrtulákům? Odpověď leží v geografii. Aljašská identifikační zóna protivzdušné obrany (ADIZ) je obrovská: podle FAA se táhne od 50. rovnoběžky u Aleut až k 75. stupni severní šířky v Arktidě. Stíhačky nad takovými vzdálenostmi potřebují tankovat, tankery potřebují ochranu, celá sestava potřebuje řízení z AWACS. A protože ruské stroje přešly z aljašské do navazující kanadské ADIZ, zapojily se logicky i kanadské CF-18, NORAD je totiž binacionální americko-kanadské velitelství.

Testování, ne útok

Slovo „testovali“ v kontextu tohoto incidentu neznamená, že ruské letouny mířily na americké území. Vstup do ADIZ není totéž co narušení svrchovaného vzdušného prostoru. ADIZ je nárazníková zóna v mezinárodním vzdušném prostoru, kde se každý letoun musí identifikovat; pokud tak neučiní, obrana reaguje. Ruské Tu-142 zůstaly celou dobu v mezinárodních vodách a NORAD incident výslovně neoznačil za bezprostřední hrozbu.

Test ale přesto probíhal, a to oboustranně. Ruská strana prověřovala reakční časy, směry příletu stíhaček, typy nasazených platforem a způsob koordinace. Senzory Tu-142 přitom mohly sbírat data o radarových emisích a komunikačních profilech protivníka. Na druhé straně NORAD demonstroval připravenost a zároveň sbíral vlastní poznatky o ruských strojích. Každý takový zákrok je zpravodajsky cenný pro obě strany.

Únor a březen 2026: eskalace frekvence

Březnový incident nebyl ojedinělý. Pouhé dva týdny předtím, 19. února 2026, zachytil NORAD v téže zóně sestavu Tu-95, stíhaček Su-35 a letounu včasné výstrahy A-50. Tehdy reagoval devíti letouny. V březnu proti slabší ruské sestavě (pouhým dvěma Tu-142 bez stíhacího doprovodu) vyslal rovnou dvanáct strojů. Podle serveru Air & Space Forces šlo o jednu z největších reakcí za poslední dekádu a vůbec první nedávný případ, kdy byly společně nasazeny F-22 i F-35.

NORAD u obou incidentů použil stejnou formulaci: ruská aktivita v aljašské ADIZ nastává pravidelně a není vnímána jako hrozba. Veřejně dostupné záznamy přitom ukazují sérii podobných událostí už v průběhu roku 2025. Frekvence neklesá.

Co to znamená pro evropskou obranu

Princip je totožný, mechanismus se liší. NATO v Evropě nepoužívá jednu obří identifikační zónu jako NORAD u Aljašky, ale staví na systému integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATINAMDS a nepřetržitém hlídkování vzdušného prostoru (Air Policing). Česká republika se do tohoto systému zapojuje vlastním nadzvukovým stíhacím letectvem: gripeny plní úkoly v rámci integrované protivzdušné obrany NATO, jak uvádí česká obranná strategie. Přímé operativní propojení s NORAD při březnovém zákroku veřejně potvrzené není, ale alianční systém sdíleného varování funguje jako nepřímá vazba.

Každý ruský průzkumný let u Aljašky je zrcadlem toho, co se pravidelně odehrává nad Baltem, Černým mořem nebo norskými fjordy. Mění se kulisy, logika zůstává stejná: prověřit, změřit, zaznamenat, a ukázat, že jste schopni doletět.

Dvanáct letounů proti dvěma turbovrtulákům není panika. Je to zpráva odeslaná stejným kanálem, jakým přiletěla.

Článek Rusové testovali obranu Aljašky dvěma letouny Tu-142. Vzlétly proti nim F-22, F-35 i kanadské CF-18 najednou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dva biliony dolarů, ale za co přesně?

Částka 42 bilionů korun odpovídá staršímu, široce citovanému odhadu kolem 1,7 bilionu dolarů za celý životní cyklus programu. Novější zpráva amerického kontrolního úřadu GAO z dubna 2024 už mluví o více než dvou bilionech dolarů. Z toho zhruba 1,58 bilionu připadá na provoz a udržení flotily po celou dobu její existence a asi 442 miliard na samotné pořízení letounů. Akviziční náklad letounového podprogramu podle oficiálního akvizičního reportu k prosinci 2023 činí 401,1 miliardy dolarů.

Klíčové je pochopit, co ta astronomická suma zahrnuje. Nejde o cenu jednoho letadla ani jedné série. Jde o vývoj, výrobu, modernizaci, náhradní díly, výcvik pilotů, simulátory, údržbu a provoz tisíců strojů po dobu několika desetiletí. Když se tyto náklady rozpočítají do plánovaného amerického odběru 2 456 letounů, plus stovky kusů pro partnery a zahraniční zákazníky, výsledná matematika vypadá úplně jinak.

Osmdesát milionů za stealth páté generace

Pentagon v říjnu 2019 oficiálně potvrdil, že v produkční dávce číslo 13 dosáhl F-35A takzvané URF ceny 80 milionů dolarů za kus. To je cena hardwaru bez motoru, ale právě ta slouží jako průmyslový benchmark. Pro srovnání: americký F-22 Raptor, jediný další západní letoun páté generace, vyrobili jen ve 179 kusech a průměrný akviziční náklad vyšel na 369,5 milionu dolarů za stroj. Raptor prodražila právě malá série, fixní vývojové náklady 67,3 miliardy dolarů se rozlily do necelých dvou stovek letounů.

U F-35 funguje opačná logika. Obří objem výroby, mezinárodní dodavatelský řetězec s více než 1 650 firmami v desítce zemí a alianční rozprostření nákladů stlačily sériovou cenu do pásma, kde F-35A cenově soutěží s letouny starší generace. A to nabízí něco, co žádný z nich nemá: kombinaci stealth technologie, pokročilé senzorové fúze, síťového sdílení dat v reálném čase, rychlosti Mach 1,6 (přibližně 1 975 km/h) a doletu přes 2 200 kilometrů.

Evropská konkurence to má těžké

Právě cenový paradox nejlépe vynikne při srovnání s evropskými rivaly. České ministerstvo obrany při výběru náhrady za gripeny spočítalo, že pořízení 24 letounů Gripen E se srovnatelnou municí a infrastrukturou by vyšlo na více než 128 miliard korun. Balík 24 strojů F-35A včetně munice, výcviku a souvisejících výdajů stojí 150 miliard korun. Rozdíl 22 miliard korun za generační skok ve schopnostech, ze čtvrté generace do páté, je z vojenského hlediska investice, která dává smysl.

Srbsko loni podepsalo smlouvu na pouhých 12 francouzských Rafalů za 2,7 miliardy eur, tedy v přepočtu přes 225 milionů eur za jeden balík letoun plus podpora. Polsko naproti tomu pořídilo 32 kusů F-35A za 4,6 miliardy dolarů a polské ministerstvo obrany uvádí čistou jednotkovou cenu s motorem 87,3 milionu dolarů. U Eurofighteru Typhoon je situace ještě méně průhledná: Německo objednalo 38 kusů v programu Quadriga, Španělsko dalších 25, ale ani v jednom případě otevřené zdroje finální cenu neuvádějí. Právě tato neprůhlednost evropských programů kontrastuje s americkou tradicí veřejných rozpočtových dokumentů, kde si každý může dohledat, kolik Pentagon za F-35 platí, a právě proto se o ceně tolik diskutuje.

Ekonomie rozsahu je nemilosrdná. Brazílie objednala 36 Gripenů E/F za 39,3 miliardy švédských korun, Kolumbie 17 kusů za 3,1 miliardy eur. Jsou to respektabilní kontrakty, ale objemově se s tisícikusovou flotilou F-35 nemohou měřit.

Česko v klubu stealth

Česká republika pořizuje 24 letounů F-35A. Kupní cena za letouny, munici a výcvik pilotů činí necelých pět miliard dolarů. Po roce 2034 ministerstvo obrany odhaduje roční provoz celé flotily na 4,9 miliardy korun včetně DPH, paliva a munice. První stroj má dorazit v roce 2031, plná operační způsobilost je plánována na rok 2035. Do té doby budou české nebe hlídat pronajímané gripeny.

Česko tím vstupuje do rychle rostoucího středoevropského klubu. Polsko má svých 32 kusů, Německo pořizuje 35 strojů jako náhradu zastaralých Tornad. Pro ruské vojenské plánovače to znamená, že stealth a síťové schopnosti páté generace už nejsou výsadou amerických leteckých základen v Pacifiku. Jsou přímo na východním křídle NATO, pár set kilometrů od ruských hranic.

Program není bez chyb

Bylo by nečestné zamlčet problémy. Program F-35 sice 12. března 2024 dosáhl klíčového milníku: Pentagon schválil plnou sériovou výrobu, takzvaný Milestone C. Základní konfigurace letounů je operační a bojeschopná. Jenže nejnovější modernizační vrstva TR-3/Block 4, která má přinést zásadní rozšíření bojových schopností, v roce 2025 stále narážela na softwarové limity. Podle zprávy amerického úřadu pro operační testování nebyla do konce září 2025 americkým ozbrojeným silám dodána jediná bojově způsobilá verze TR-3 a nebyla zavedena žádná nová bojová schopnost.

Různé cenové metriky navíc živí zmatky v debatě. Rozpočtové dokumenty amerického letectva pro fiskální rok 2026 ukazují, že „cena za kus“ vypadá dramaticky odlišně podle toho, zda se počítá opakující se výrobní cena, celková cena zbraňového systému, nebo historický URF milník. Nikdo s čísly nemanipuluje, jen existuje víc způsobů, jak je číst.

Přesto základní rovnice platí. Za více než čtyři roky plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se ukázalo, že moderní bojiště vyžaduje přesně to, co F-35 nabízí: informační převahu, schopnost přežít v prostředí pokročilé protivzdušné obrany a síťové propojení všech prvků. Rusko nic srovnatelného ve velkosériové výrobě nemá, jeho Su-57 vzniká v jednotkách kusů. A právě to je moment, kdy astronomická cena celého programu přestává vypadat jako problém a začíná vypadat jako investice, která se vyplácí.

Článek Rusové nechápou, jak je to možné. Nejdražší zbrojní program světa za 42 bilionů Kč vyprodukoval nejefektivnější letoun Západu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jedna skořápka, mnoho rolí

Klíč k pochopení celého konceptu leží ve vnějším tvaru podu. Terma při vývoji Multi-Mission Podu zachovává identickou vnější geometrii, jakou má už schválený kanónový pod s 25mm rotačním kanónem GAU-22/A. Tento kanón od General Dynamics má kadenci 3 300 ran za minutu, váží přibližně 50 kilogramů a je standardní výzbrojí všech tří variant F-35; u verze A je uložen interně, u verzí B a C právě v externím podu.

Zachování stejného tvaru znamená, že aerodynamika a radarový podpis zůstávají vůči původnímu kanónovému podu nezměněny. Odpadá tak podstatná část letových zkoušek a certifikačních prací, které by jinak nový pod vyžadoval. Podle Termy samotný kanónový pod spolkl přes 100 000 inženýrských hodin a do července 2022 firma dodala více než sto kusů. Budovat něco takového od nuly podruhé by stálo roky a miliardy.

Co všechno může Multi-Mission Pod nést, Terma popisuje v široké škále:

• elektronický boj a sebeochrana,
• zpravodajské a průzkumné senzory,
• skryté nesení munice,
• dodatečné rušičky a klamné cíle,
• generátory energie pro budoucí systémy,
• zbraně řízené energií.

Proč až teď a proč právě Dánové

Terma není v programu F-35 žádný nováček. Firma se do něj zapojila už v roce 2004 a kromě kanónového podu dodává i další komponenty. Právě dlouholetá zkušenost s jedinou certifikovanou externí zástavbou jí dává výhodu, kterou žádný jiný výrobce veřejně nenabízí. Ve veřejně dostupných zdrojích se nepodařilo najít konkurenční koncept, který by pro F-35 stavěl na opětovném využití už schváleného podu.

Proč to nepřišlo dříve? Odpověď je v samotné filozofii F-35. Letoun páté generace byl od počátku navržen tak, aby nesl zbraně, palivo i senzory interně, právě proto, aby si udržel nízkou radarovou odraznost. Oficiální materiály Lockheed Martin výslovně zdůrazňují, že interní nesení eliminuje aerodynamický odpor externích závěsníků a zachovává nízkou pozorovatelnost. Tlak na specializované externí moduly přichází až nyní, když platforma dozrává a operátoři zjišťují, že potřebují víc než jednu konfiguraci pro různé scénáře.

Podle Army Recognition, který cituje výroky Dana Jurty z FlightGlobal, Terma v první polovině roku 2026 vedla předběžná jednání s americkým Joint Program Office. Prioritou v těchto rozhovorech je přežitelnost, tedy schopnost letounu přežít v prostředí moderní protivzdušné obrany. Jurta hovořil o fyzické integraci nové schopnosti v řádu měsíců, nikoli let, právě díky už kvalifikované struktuře podu.

Co to znamená pro české F-35

Tady je zásadní háček. Česká republika v lednu 2024 podepsala kontrakt na nákup 24 letounů F-35A, tedy verze s interním kanónem GAU-22/A. Varianta A žádný externí kanónový pod nepotřebuje a nemá ho. Multi-Mission Pod v současné podobě vychází výhradně z podu pro F-35B a F-35C.

Pro české letectvo by tedy musela vzniknout samostatná integrační a certifikační cesta, schválená americkou stranou a programovou kanceláří JPO. Nic takového zatím veřejně doloženo není. Česká republika navíc není partnerskou zemí programu F-35, ale nakupuje přes mechanismus Foreign Military Sales, což přidává další administrativní vrstvu.

To neznamená, že se koncept modulárních podů nemůže časem rozšířit i na verzi A. Znamená to ale, že cesta od dánského nápadu k českému letišti je podstatně delší, než by se mohlo zdát.

Kompromisy, které nikdo neobejde

Každý externí pod na letounu s nízkou pozorovatelností je kompromis. Proti čisté konfiguraci s interní výzbrojí se zvýší radarový průřez i aerodynamický odpor; přesná čísla jsou utajená, ale fyziku neošidíte. Terma argumentuje tím, že vůči původnímu kanónovému podu zůstává podpis stejný. Jenže kanónový pod sám o sobě už nízkou pozorovatelnost zhoršuje oproti „čistému“ trupu.

Srovnání s klasickými externími pody na starších strojích, jako jsou zaměřovací kontejnery LITENING na F-16 nebo Eurofighteru Typhoon, ukazuje podstatný rozdíl v přístupu. Tyto pody se věší na standardní závěsníky jako samostatné funkční celky. Terma naopak nabízí koncept, kde vnější obal zůstává konstantní a mění se jen vnitřní náplň, což je z hlediska certifikace a integrace do avioniky F-35 zásadně jiná kategorie.

Zbývá také otázka rychlosti. I kdyby fyzická zástavba trvala měsíce, cesta k operačnímu nasazení u F-35 bývá výrazně delší. Zpráva amerického úřadu DOT&E za fiskální rok 2025 dokumentuje opakované sklouzávání harmonogramů při zavádění nových schopností. Software, testování, schvalování, to všechno zabere čas, který se měří spíš v letech.

Terma přesto drží v rukou kartu, kterou nikdo jiný nemá: jedinou certifikovanou externí zástavbu pro F-35 a odvahu říct, že její obsah nemusí být navždy kanón. Jestli se z toho stane sériový produkt, rozhodne JPO. Ale samotný nápad, vzít to, co už funguje, a dát tomu nový účel, je přesně ten druh inženýrské pragmatičnosti, která v obranném průmyslu bývá vzácnější než nejnovější technologie.

Článek Dánové přišli s trikem, jak z F-35 udělat úplně jiný stroj. Stačí vyměnit jednu součástku pod trupem a nasadit modul Terma se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je ta „černá skříňka“ a proč ji Indie nechce

Nejde o jednu utajenou součástku. Páteří provozního režimu F-35 je logistický informační systém ALIS, postupně nahrazovaný novější platformou ODIN. Americký vládní kontrolní úřad GAO ho ve svých auditech popisuje jako centrální nervový systém celého letounu, který řídí údržbu, zásobování náhradními díly, provozní záznamy i část plánování misí. Když jsou data chybná nebo chybí, systém dokáže uzemnit i technicky letuschopný stroj.

K tomu přistupují další vrstvy:

• Technická data a duševní vlastnictví — provozovatelé nemají automaticky plný přístup ke zdrojovým kódům ani k technickým datům potřebným pro autonomní údržbu. GAO ve zprávě z roku 2023 výslovně varuje před rizikem „vendor lock“, kdy je zákazník trvale závislý na výrobci.
• Exportní režim FMS — prodej jde výhradně cestou vláda–vláda (Foreign Military Sales), což znamená americkou kontrolu nad tím, co, komu a za jakých podmínek se dodá.
• Omezený prostor pro úpravy — integrace vlastních zbraní nebo senzorů vyžaduje souhlas a spolupráci americké strany. Pro zemi, která staví celou obrannou doktrínu na hesle Aatmanirbhar Bharat (soběstačná Indie), je to těžko stravitelné.

Pentagon přitom sám řeší, jak si od modelu řízeného dodavatelem vzít větší kontrolu zpět. Není to tedy jen indická obava, je to strukturální vlastnost celého programu.

Astronomie v číslech: co stojí hodina ve vzduchu

Provozní náklady F-35 jsou předmětem debat i v americkém Kongresu. Zpráva GAO z dubna 2024 uvádí pro variantu F-35A odhad ročních nákladů na udržování ve výši 6,6 milionu dolarů na jeden letoun. Americké letectvo přitom snížilo plánovaný roční nálet na 187 hodin. Náš přepočet je prostý:

A to bez pořizovací ceny letounů, bez infrastruktury, bez munice. Pro srovnání: celý indický kontrakt na 26 palubních Rafale-M podepsaný v dubnu 2025 pokrývá nákup, dlouhodobou podporu i transfer technologií pro integraci domácích zbraní. Rafale není plná technologická otevřenost, ale dává Indii nesrovnatelně větší průmyslový a integrační prostor.

Ani „ano“, ani „ne“, spíš strukturální pat

Příběh F-35 v Indii není příběhem dramatického odmítnutí. Je to příběh dvou systémů, které na sebe zatím nenašly klíč. Společné prohlášení USA a Indie z 13. února 2025 obsahovalo příslib přezkumu americké politiky pro uvolnění letounů páté generace, nikoli slib dodávky. Indická vláda o necelé dva měsíce později odpověděla parlamentu v Lok Sabha jednoznačně: žádná dohoda na pořízení F-35 podepsána nebyla. A podle sekundárního zdroje citujícího vyjádření Lockheed Martin z dubna 2026 neprobíhají s Indií ani přímá obchodní jednání; případný proces by musel jít vládní cestou.

Politické okno zůstává pootevřené. Ale bez formální indické žádosti a bez amerického rozhodnutí o uvolnění technologií se věc nepohne.

Alternativy: Rafale, AMCA a ruský pitch

Indie mezitím staví na třech pilířích. Prvním je Rafale, s 36 kusy objednanými dříve a 26 palubními Rafale-M z letošního kontraktu míří k flotile 62 strojů do roku 2030. Druhým je domácí program AMCA, u kterého indické ministerstvo obrany v květnu 2025 schválilo exekuční model přes průmyslové partnerství a o rok později založilo centrum pro integraci a letové zkoušky. AMCA je ale stále v budovací fázi, zatímco F-35 má za sebou přes 1 330 dodaných letounů a milion letových hodin.

Třetím pilířem je Rusko. Rostec na veletrhu Aero India 2025 představil exportní Su-57E a Rosoboronexport veřejně nabídl nejen dodávku hotových strojů, ale i společnou výrobu v Indii a pomoc při vývoji indického letounu páté generace. Podle ruské agentury TASS firma tvrdí, že výrobu Su-57E lze spustit na existujících indických linkách pro Su-30MKI v krátkém čase. Je to prodejní pitch, ne ověřený fakt, ale kontrast s americkým přístupem je markantní. Kde Washington říká „přezkoumáme politiku“, Moskva říká „pojďte vyrábět společně“.

Kdo drží klíče, drží letoun

Celý spor kolem F-35 v Indii je ve skutečnosti sporem o to, co znamená vlastnit moderní zbraňový systém. Stačí mít stroj v hangáru, nebo je potřeba mít přístup k jeho mozku? Indie si odpověděla jasně: bez dat, bez softwaru, bez práva na vlastní úpravy je i nejlepší bojový letoun světa jen pronájem. A za pronájem v řádu čtvrt miliardy dolarů ročně se v Dillí nikdo podepisovat nechce.

Článek Indie odmítá americkou „černou skříňku“. Na F-35 připravena je, ale vadí jí tajný systém a astronomická cena za provoz se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ministerstvo vědělo, parlament ne

Klíčové zjištění auditorů nemíří proti americkému výrobci Lockheed Martin. Míří proti dánskému ministerstvu obrany. Podle plné auditorské zprávy resort držel původní odhad 57,1 miliardy DKK až do ledna 2026, přestože signály o rostoucích nákladech dostával nejpozději od roku 2021. Už v letech 2021 až 2023 ministerstvo znalo vyšší výdaje na společné programové poplatky, servis i výcvik. Některé z těchto vícenákladů dokonce od roku 2023 tiše započítávalo do běžného rozpočtování, ale celkový odhad pro parlament neaktualizovalo.

Nejde o novinku. Už v říjnu 2017 dánský kontrolní úřad upozornil, že ministerstvo neprokázalo některé významné předpoklady a podcenilo nejistotu ve svém rozhodovacím podkladu pro nákup 27 kusů. Tehdejší varování zůstalo bez dostatečné odezvy. Výsledkem je devět let příliš optimistických čísel, která parlament používal při rozhodování o jedné z největších dánských vojenských investic v historii.

Problém, který nemá jen dánský pas

Dánsko není osamělé. Vzorec podhodnocených životních nákladů F-35 se opakuje s takovou pravidelností, že ho lze označit za systémový.

• Norsko: Oficiální audit Riksrevisjonen pracuje s odhadem 326 miliard norských korun, což představuje více než dvojnásobný nárůst oproti době rozhodnutí o nákupu.
• Velká Británie: Britská National Audit Office odhadla plný životní cyklus 138 strojů na 71 miliard liber do roku 2069, zatímco veřejně uváděné číslo bylo dlouho jen 18,76 miliardy liber.
• USA: Americký Government Accountability Office ve zprávě z dubna 2024 uvádí, že odhadované náklady na údržbu celé americké flotily F-35 vzrostly mezi lety 2018 a 2023 o 44 procent, z 1,1 na 1,58 bilionu dolarů.

Společný jmenovatel je vždy stejný. Politici schvalují nákup na základě pořizovací ceny, která vypadá zvládnutelně. Skutečný účet (personál, infrastruktura, software, náhradní díly, mezinárodní programové poplatky) přichází po kapkách v průběhu desetiletí. A každá kapka je větší, než předchozí odhad předpokládal.

Co za ty peníze Dánsko vlastně dostává

Lockheed Martin F-35A Lightning II je víceúčelový bojový letoun páté generace. Oproti dánským dosavadním F-16 Fighting Falcon, které postupně nahrazuje, přináší zásadní schopnostní skok:

Rychlostí F-16 vyhrává. Jenže v moderním vzdušném boji rozhoduje spíš to, kdo koho uvidí první a kdo dokáže zpracovat víc dat najednou. Právě v tom F-35 dominuje: senzorová fúze, pokročilé datové propojení v rámci aliance a schopnost operovat v prostředí silné protivzdušné obrany jsou vlastnosti, které žádný stroj čtvrté generace nenabízí. Alternativy jako švédský Saab Gripen E sice stojí méně a disponují moderním radarem AESA i systémem elektronického boje, ale stealth postrádají.

Dánsko tedy nekupuje jen nové letadlo. Kupuje jiný způsob vedení vzdušného boje. Otázka zní, za jakou cenu, a právě na tu odpověď parlament dlouho nedostával poctivá čísla.

Varovný signál pro Česko

Česká republika se 27. září 2023 rozhodla pořídit 24 kusů F-35A. Oficiální čísla české vlády pracují s několika vrstvami nákladů: samotná akvizice systému do roku 2034 má stát necelých 150 miliard Kč, celkové náklady včetně provozu pak přes 320 miliard Kč. Na seznamu strategických projektů Armády ČR přitom figuruje částka 105,90 miliardy Kč; rozdíl ukazuje, že i české materiály operují s různými definicemi toho, co přesně „cena F-35″ zahrnuje.

Pro srovnání: kapitola ministerstva obrany na rok 2026 činí 155,79 miliardy Kč. Samotná akvizice 24 letounů tak odpovídá zhruba 96 procentům jednoho ročního rozpočtu resortu. Rozloženo do let 2024 až 2034 to vychází na přibližně 13,6 miliardy ročně, tedy asi 8,8 procenta dnešního rozpočtu ministerstva obrany. Provoz po roce 2034 vláda odhaduje na 4,9 miliardy ročně.

Dánská zkušenost ukazuje, kde hrozí past. Pokud se české odhady provozních nákladů budou chovat stejně jako dánské, a americký GAO naznačuje, že růst je programově zakódovaný, může se konečný účet výrazně lišit od toho, co dnes slyší Poslanecká sněmovna.

Co doporučují auditoři

Dánský kontrolní úřad ve své zprávě formuluje doporučení, která mají univerzální platnost pro každého budoucího i současného provozovatele F-35. Sledovat a zveřejňovat plný životní cyklus na jednotné metodice od prvního schválení po konec služby. Započítávat personál, infrastrukturu, výcvik, software, rezervu i mezinárodní programové poplatky. A odhad každoročně aktualizovat podle reálných zkušeností jiných uživatelů. Dánsko samo tyto principy bude potřebovat znovu, jeho parlament v prosinci 2025 schválil nákup dalších 16 kusů F-35.

Dánsko už převzalo 23 z 27 letounů první objednávky, poslední čtyři dorazí do začátku roku 2027. Cesta zpět neexistuje. Existuje jen cesta k poctivějšímu počítání, a ta, jak ukazuje dánský případ, bolí víc než samotná cena letouny.

Článek F-35 jako bezedná jáma na peníze. Dánsko zaplatí o desítky miliard více, než bylo slíbeno se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co umí S-400 a proč je o něj takový zájem

S-400 „Triumf“ je ruský mobilní protiletadlový raketový systém dlouhého dosahu. Podle oficiální exportní stránky Rosoboronexportu dokáže ničit aerodynamické cíle (letouny, drony, řízené střely) na vzdálenost až 380 kilometrů a balistické rakety do 60 kilometrů. Komplet zahrnuje velitelské stanoviště 55K6E, přehledový radar 91N6E, víceúčelový radar 92N6E a odpalovací zařízení. Jde o vícekanálový systém schopný sledovat a napadat více cílů současně.

V Perském zálivu by takový systém dával vojenský smysl. V katarské základně Al Udeid sídlí Combined Air Operations Center, řídící středisko amerických vzdušných operací pro celý region CENTCOM. Ve Spojených arabských emirátech na základně Al Dhafra operuje 380th Air Expeditionary Wing. Obě lokality čelí rostoucí hrozbě íránských balistických raket a útoků bezpilotních prostředků. S-400 by zde mohl fungovat jako další vrstva protivzdušné obrany, tentokrát s ruským rodným listem, ale ve službách amerických bezpečnostních zájmů.

Proč pouhé vypnutí nestačilo

Kořen celého sporu sahá do roku 2019, kdy Turecko převzalo první dodávku S-400 od Ruska. Washington reagoval okamžitě: vyřadil Ankaru z programu F-35. V prosinci 2020 přišly sankce podle zákona CAATSA, namířené konkrétně proti tureckému Úřadu pro obranný průmysl (SSB) a čtyřem jeho funkcionářům. Opatření zahrnovala zákaz amerických exportních licencí pro SSB, zákaz úvěrů od amerických finančních institucí nad 10 milionů dolarů ročně, blokaci podpory Export-Import Bank a povinnost USA vetovat úvěry pro SSB v mezinárodních finančních institucích.

Klíčové je ale kongresové ustanovení, které váže případný převod F-35 Turecku na jednu jedinou podmínku: Ankara nesmí S-400 vlastnit. Ne provozovat. Ne aktivovat. Vlastnit. Podle vyjádření Fıratové turecká strana v průběhu let nabízela různé varianty: deaktivaci systému, rozebrání, uskladnění pod americkým dohledem přímo v Turecku. Žádná z nich americké právní požadavky nesplňovala. Jediné řešení, které zbývalo, bylo fyzické odstranění S-400 z tureckého území. Prodej do třetí země.

A právě tady vstupuje do hry Perský záliv. Podle zdrojové linie Hürriyet je kupcem stát v tomto regionu; turecká média ukazují na SAE, Reuters z 10. července hovoří o „nejmenované zemi v Zálivu“. Oficiální potvrzení ale zatím chybí.

Co za to Turecko dostane, a co zatím nedostalo

Slib je na stole. Trump 7. července řekl doslova: „Sankce sundáme.“ K F-35 dodal, že jde o „něco, co určitě zvážíme.“ Jenže mezi slibem a právní realitou zeje propast. Kongresové ustanovení stále platí. Šest tureckých F-35, které Ankara zaplatila ještě jako člen konsorcia, zůstává uskladněno v USA. Podle Congressional Research Service je v amerických rukou stále zhruba 44 miliard korun, které Turecko do programu vložilo.

Pro Ankaru tedy nejde jen o stíhačky. Jde o průmyslové zapojení do největšího zbrojního programu v historii, o návrat investice a o signál, že Turecko je znovu plnohodnotným partnerem v západním obranném ekosystému. Časová osa posledních dnů ukazuje, jak rychle se věci hýbou:

• 7. července 2026 – Trump v Ankaře oznamuje záměr zrušit sankce a zvážit F-35.
• 9. července 2026 – Hande Fıratová přináší informaci o prodeji S-400 do Perského zálivu.
• 10. července 2026 – Reuters zachycuje reakci Kremlu: mluvčí Peskov označuje situaci za „extrémně citlivou“ a potvrzuje, že Moskva s Ankarou jedná.

Moskva mlčí, ale neeskaluje

Ruská reakce je sama o sobě výmluvná. Kreml zatím nezvolil cestu otevřené konfrontace. Peskov neoznačil přeprodej za porušení smlouvy, nemluvil o odvetě. Řekl jen, že Rusko je s tureckou stranou v kontaktu a bude v něm pokračovat. To neznamená souhlas; ruské zbrojní kontrakty standardně obsahují závazky koncového uživatele, které přeprodej třetí straně bez souhlasu Moskvy komplikují.

Reputačně je to pro Rusko nepříjemná situace. Vlajkový exportní systém, který měl demonstrovat tureckou strategickou nezávislost na Západu, se může proměnit v nástroj ochrany americké vojenské infrastruktury proti Íránu, tedy proti státu, s nímž Moskva udržuje blízké vztahy. Kreml si ale zjevně spočítal, že otevřená roztržka s Ankarou by stála víc než tichá diplomacie.

Co to znamená pro NATO a pro Česko

Pro Severoatlantickou alianci by odsun S-400 z tureckého území odstranil chronický problém. Pentagon i Kongres roky argumentovali, že ruský systém na území členské země NATO představuje riziko pro interoperabilitu a bezpečnost dat, zejména v kombinaci s F-35, jejichž stealth vlastnosti by mohly být kompromitovány ruskými radary. Pokud S-400 z Turecka skutečně zmizí, padá nejviditelnější cizorodý prvek v západním obranném ekosystému.

Pro Českou republiku je dopad nepřímý, ale reálný. Silnější a koherentnější NATO je v českém bezpečnostním zájmu. A precedent, že i politicky toxický problém lze vyřešit pragmatickým obchodem, může být důležitý pro budoucí situace, kdy se alianční jednota střetne s národními zájmy jednotlivých členů.

Zbraň pořízená jako demonstrace turecké nezávislosti na Západu tak možná skončí v poušti Perského zálivu, kde bude radarovým štítem nad americkými letouny. Geopolitická ironie v čisté podobě, a důkaz, že v mezinárodní politice nemá žádný symbol trvanlivost delší než aktuální kalkulace.

Článek Ruské S-400 budou chránit americké základny před Íránem. Turecko je prodalo výměnou za F-35 a zrušení sankcí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co znamená „nejlepší proti Rusku“

Označit jakýkoli letoun za nejlepší proti Rusku vyžaduje upřesnění. Pokud hledáte stroj, který první den války neviditelně pronikne hluboko za nepřátelské linie a zničí protiletadlový systém S-400, pak je F-35A objektivně silnější volba: stealth profil, senzorová fúze systémů DAS a EOTS, interní nesení výzbroje. Jenže válka s Ruskem, jak ji ukazuje už více než čtyři roky trvající konflikt na Ukrajině, není jen o prvním úderu. Je o přežití na zemi, o schopnosti rozptýlit letouny po území, o rychlém přezbrojení a o elektronickém boji, který rozhoduje o tom, kdo koho vůbec uvidí.

A přesně tady Gripen E/F exceluje. Celá jeho koncepce vychází ze švédské doktríny Bas 90, systému rozptýlených základen, kde víceúčelové bojové letouny operují z úseků silnic dlouhých 500 až 600 metrů, obsluhuje je minimální pozemní tým a přezbrojení pro vzdušný boj trvá podle Saabu patnáct až dvacet pět minut. Letoun nese deset závěsníků, dokáže vzít až sedm střel Meteor s doletem přes sto kilometrů a disponuje jak ofenzivním, tak defenzivním elektronickým bojem, kombinace, kterou u jiného západního stroje v této třídě veřejné zdroje takto pohromadě nedokládají.

Proti ruským Su-35 s udávaným radarem o dosahu až 350 kilometrů a rychlostí Mach 2,25 (přibližně 2 390 km/h) Gripen nestaví „větší čísla“. Staví taktiku: pasivnější způsob boje, síťové sdílení dat, střely Meteor s největší bezúnikovou zónou ve své kategorii a silný elektronický balík pro přežití v prostředí ruského A2/AD. Podle nás je to pro obranu obrovského kanadského vzdušného prostoru hodnotnější než stealth profil, který je nejsilnější v typech misí, jež netvoří jádro každodenního úkolu NORAD.

Proč má smysl odmítnout F-35 jako jedinou platformu

Odmítnout F-35 neznamená vyhodit šestnáct už objednaných strojů. Znamená to nevsadit na jedinou kartu celou flotilu. A důvody jsou konkrétní.

Za prvé, provozní náklady. Americký kontrolní úřad GAO ve své zprávě z června 2026 uvádí, že roční náklad na jeden F-35A dosahuje 7,4 milionu dolarů (zhruba 170 milionů korun) a překračuje cíl amerických ozbrojených sil stanovený na 6,8 milionu. Rozpočtový úřad Kongresu CBO zároveň konstatuje, že provozní náklady na letovou hodinu F-35A převyšují starší F-16C/D a blíží se těžšímu F-15E. Saab přesnou cenu letové hodiny Gripenu E nezveřejňuje, ale celá filozofie letounu (malý servisní tým, rychlé otočení, jednoduchá logistika) směřuje k výrazně nižšímu provoznímu otisku.

Za druhé, strategická autonomie. Kanada je v programu F-35 zapojená do amerického ekosystému Joint Strike Fighter: softwarová podpora, soubory misijních dat vznikající v mezinárodní laboratoři ACURL na floridské základně Eglin, údržba řízená přes JPO. Přímý důkaz, že by Washington chtěl Ottawu od systému odstřihnout, neexistuje. Strukturální závislost ale ano, a v době, kdy premiér Carney staví obrannou politiku na posilování domácího průmyslu, je to politicky i vojensky relevantní riziko.

Saab oproti tomu Kanadě nabízí něco, co program F-35 ze své podstaty poskytnout nemůže:

• Výrobu a finální montáž přímo v Kanadě
• Servisní centrum v Montrealu
• Přenos klíčových technologií včetně duševního vlastnictví
• Plnou národní kontrolu nad celým zbraňovým systémem
• Podle výrobce šest tisíc nových pracovních míst v průběhu čtyřiceti let

Že nejde o prázdné sliby, dokládá Brazílie. V březnu 2026 Saab představil první Gripen E kompletně vyrobený v brazilském závodě, jedenáct kusů už bylo předáno a stroje létají ostré hotovostní mise. Model funguje.

Smíšená flotila jako realistický scénář

Mediálně popisovaný scénář počítá s tím, že by Kanada mohla provozovat menší počet F-35 pro nejnáročnější průnikové a síťové mise a větší počet Gripenů E/F pro každodenní obranu, rychlou pohotovost QRA a arktické hlídky. Oficiálně to potvrzené není, jde o variantu, kterou probíhající revize teprve posuzuje.

Smíšená flotila samozřejmě přináší komplikace: dvojí výcviková linka, dva typy simulátorů, odlišní technici, jiné sklady náhradních dílů. Kanada už pro F-35 rozjíždí vlastní výcvikovou architekturu. Saab na druhé straně nabízí kanadské servisní zázemí, které by část logistické zátěže absorbovalo. Praktická výhoda specializace (F-35 jako chirurgický skalpel, Gripen jako každodenní obranný nástroj) může převážit nad náklady duplicity. Zvlášť když alternativou je flotila složená výhradně z drahých strojů, kterých si země nemůže dovolit dostatek.

Důležitý je i širší kontext. Carneyho vláda v květnu 2026 oznámila jednání o pořízení letounů včasné výstrahy Saab GlobalEye a výslovně to spojila s domácí výrobou a pracovními místy. Kanada a Saab tak nebudují jednorázový obchod, ale potenciálně celý ekosystém spolupráce.

Český kontext: Gripen jako most, ne jako cíl

Česká republika se v této debatě nachází na opačné straně spektra. Praha provozuje dvanáct pronajatých Gripenů C/D, jejichž smlouvu prodloužila do roku 2035. Současně objednala dvacet čtyři kusů F-35A s plánovaným dodáním od roku 2031. České Gripeny procházejí modernizací (nové datalinky, identifikační systém IFF, integrace zbraňových systémů kompatibilních i s budoucími F-35) a plní roli přechodového obranného letounu pro úkoly NATO.

Kanadská debata se ale Česka dotýká nepřímo. Pokud by se země G7 a arktická mocnost rozhodla pro Gripen E/F, šlo by o zásadní reputační průlom. Ze švédského stroje by se přes noc stala plnohodnotná euroatlantická alternativa k americkému monopolu. Pro střední Evropu by to posílilo argument, že Gripen není jen „menší levnější volba“, ale dlouhodobě životaschopný ekosystém s průmyslovým zázemím a politickou vahou.

Čas hraje proti váhání

Jedno je jisté: kanadské CF-18 Hornet mají být vyřazeny do roku 2032. Každý měsíc odkladu zvyšuje riziko, že země zůstane s mezerou ve schopnostech, kterou žádný politický projev nezaplní. Právě proto dává smíšená cesta (ponechat rozběhnutou první tranši F-35 a doplnit ji větším počtem Gripenů E/F s domácí výrobou a plnou národní kontrolou) strategicky největší smysl. Ne proto, že by F-35 byl špatný letoun. Ale proto, že nejlepší obrana proti Rusku není ta nejdražší, je ta, kterou dokážete udržet ve vzduchu.

Článek Gripen E/F je skvělou volbou, v podstatě nejlepší, jaká dnes proti Rusku existuje. Odmítnutím F-35 udělá Kanada správný krok se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co Trump v roce 2019 zastavil a proč

Příběh začíná v létě 2019, kdy Ankara navzdory opakovaným varováním Washingtonu převzala první komponenty ruského protivzdušného systému S-400. Pentagon reagoval 17. července 2019 oznámením, že Turecko bude vyřazeno z programu F-35. Argument byl technický i kontrarozvědný: provozovat současně ruský radar a americký stealth letoun znamená vystavit nejcitlivější leteckou technologii NATO potenciálnímu sběru dat protivníkem. Turecko přitom nebylo jen zákazníkem, mělo objednaných až sto kusů F-35 a jeho průmysl vyráběl díly pro celý program. Vyřazení tedy bolelo obě strany.

Ještě v červnu 2019 Pentagon říkal, že kroky nejsou nevratné. Stačilo, aby Ankara S-400 nepřevzala. Převzala. A dveře se zavřely. Osm letounů původně určených pro turecké letectvo bylo v roce 2020 oficiálně převedeno k americkému letectvu. Prvních šest kusů, které Turecko nikdy nepřevzalo, skončilo v dlouhodobém skladování na americké půdě. Žádné „turecké F-35″ dnes nečekají v hangáru na okamžité předání.

Trumpův obrat: osobní diplomacie místo bezpečnostních pravidel

Obrat se rýsoval měsíce. Už v dubnu 2026 americký velvyslanec v Ankaře Tom Barrack prohlásil, že spor o S-400 se má „brzy vyřešit“ a že z Trumpova pohledu je návrat Turecka do programu přijatelný. Viceprezident J. D. Vance 24. června potvrdil, že administrativa prověřuje, jak to udělat v souladu se zákonem. A Trump sám před odletem do Ankary naznačil, že udělá něco, co Turky „velmi potěší“.

Na summitu pak přišel konkrétní signál: sankce dolů, F-35 na stůl. Proč takový obrat u člověka, který zákaz sám spustil? Ve veřejných výstupech se skládají tři motivy. Zaprvé osobní vazba na Erdoğana, Trump ho opakovaně chválí jako silného lídra. Zadruhé jeho pohled na Turecko jako na loajálnějšího spojence než řada jiných zemí NATO, což v Ankaře doslova řekl. A zatřetí snaha jeho týmu „vyřešit“ spor o S-400, aniž by Ankara musela systém veřejně a ponižujícně vrátit Moskvě.

Co přesně Erdoğan nabídl na oplátku, veřejně doloženo není. Paralelně s jednáním o F-35 ale Washington tlačil prodej motorů F110 pro turecký národní stíhací program KAAN, další signál, že jde o širší strategický balíček, ne o izolované gesto.

Proč Izrael zuří

Den před summitem, 6. července, vystoupil Benjamin Netanjahu v americké televizi Fox News s varováním, které bylo těžko přeslechnout. Prodej F-35 Turecku by podle něj „narušil rovnováhu sil na Blízkém východě“, rovnováhu, kterou drží izraelská vzdušná převaha. A dodal argument, který míří na emoce amerických zákonodárců: Erdoğan podle Netanjahua „otevřeně volá po zničení Izraele“.

Izraelský odpor má dvě roviny. Ta technická říká, že F-35 v rukou země provozující ruský S-400 je bezpečnostní riziko pro všechny operátory letounu, tedy i pro izraelské letectvo, které F-35 aktivně nasazuje. Ta politická říká, že dávat nejmodernější zbraně vůdci, který vede ostrou protiizraelskou rétoriku, je strategická chyba bez ohledu na technické parametry. Obě roviny spolu rezonují a obě mají v americkém Kongresu pozorné publikum.

Kongres: zákon, dopisy a reálná páka

A právě Kongres je místo, kde se Trumpův slib může zadrhnout nejtvrději. Nejde jen o politický odpor, jde o zákon. Ministr zahraničí Marco Rubio na slyšení ve Sněmovním výboru pro zahraniční věci 4. června 2026 výslovně řekl, že celá věc „je svázaná zákonem“. Zákonné podmínky jsou jasné: Ankara nesmí dál vlastnit S-400, musí zaručit, že podobný ruský systém znovu nepořídí, a musí potvrdit, že nepřijala další dodávky ohrožující integritu F-35.

Kongresová aktivita nabírá na intenzitě:

• 2. července 2026 – bipartijní dopis kongresmanů Lawlera a Shermana žádá Trumpa, aby zákaz zachoval.
• 6. července 2026 – osmnáct poslanců vedených Dinou Titus vyzývá vedení Sněmovny, aby v případě pokusu o návrat Turecka do programu použilo formální rezoluci o zamítnutí (Joint Resolution of Disapproval).

I bez těchto kroků má Kongres standardní procedurální nástroj: u zbrojních prodejů spojencům z NATO běží patnáctidenní lhůta na přezkum po formální notifikaci. Neformální námitky samy o sobě závazné nejsou, ale statutární podmínka navázaná na S-400 ano. Trump může tlačit, může vyjednávat, může hrozit. Nemůže ale jednoduše přeskočit zákon, který jeho vlastní administrativa pomáhala vytvořit.

Co to znamená pro NATO a pro Česko

Krátkodobě se v Alianci fyzicky nemění nic. Žádné F-35 Turecku předány nebyly a v nejoptimističtějším scénáři jde o horizont let, ne měsíců. Musely by doběhnout právní kroky, kongresová notifikace, nová kontraktace, konfigurace letounů i výcvik tureckých pilotů.

Dlouhodobě je ale případ zásadní pro všechny spojence včetně České republiky. Testuje totiž, zda pro nejcitlivější technologii NATO platí předvídatelná bezpečnostní pravidla, nebo zda je může Bílý dům přepisovat podle momentální politické kalkulace. Rubio a Kongres ukazují, že pojistky existují. Trump ukazuje, že politická vůle je dokáže ohýbat. Pro spojence, kteří F-35 provozují nebo plánují provozovat, je to současně zpráva o flexibilitě Washingtonu i o jeho nepředvídatelnosti.

Trumpovo gesto z Ankary je reálné a bezprecedentní: americký prezident veřejně obrátil vlastní bezpečnostní rozhodnutí, aby vyšel vstříc spojenci, který stále drží ruský zbraňový systém. Ale mezi slibem a prvním tureckým F-35 na ankarské ranveji stojí zákon, který zatím nikdo nezrušil, Kongres, který se chystá bojovat, a osm letounů, které už dávno létají v amerických barvách.

Článek Trump zrušil vlastní zákaz z roku 2019 a dá Turecku F-35. Izrael zuří, Kongres chystá blokádu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvě filozofie, jedno nebe

F-35 nebyla navržena jako nejrychlejší letoun na obloze. Byla navržena jako něco jiného, víceúčelová platforma, která má nahradit celou řadu starších typů od F-16 po AV-8B, a přitom zůstat neviditelná, propojená a schopná zasáhnout cíl dřív, než protivník vůbec zjistí, že je v boji. Program od počátku mluví o vyváženém přístupu mezi přežitelností, smrtonosností, konektivitou a provozními náklady. U jedné z variant rodiny musel konstruktér vyřešit i krátký vzlet a vertikální přistání pro námořní pěchotu. Nižší maximální rychlost není chyba. Je to cena za šíři zadání.

J-20 vstoupila do služby s jinou ambicí. Podle výroční zprávy amerického ministerstva obrany z prosince 2024 jde o operačně zavedený typ, žádný prototyp, s plánovanými upgrady včetně motorů WS-15, které by mohly přinést schopnost supercruise, tedy nadzvukový let bez přídavného spalování. Větší drak, delší dosah, vyšší rychlost. Mitchell Institute odhaduje bojový dosah J-20 na přibližně 2 000 km (1 080 námořních mil) a maximální dolet na přibližně 6 000 km (3 240 námořních mil). F-35A má oficiálně přes 1 090 km (590 námořních mil) bojového radiusu a přes 2 220 km (1 200 námořních mil) doletu na interní palivo. J-20 je zkrátka větší a kinematicky „delší“ platforma.

Kde rychlost rozhoduje, a kde ne

Moderní vzdušný boj se odehrává převážně za hranicí vizuálního kontaktu. Rakety dlouhého dosahu, elektronický boj, fúze dat z radaru, infračervených senzorů, systému DAS a externích zdrojů, to vše posouvá rozhodující okamžik daleko před chvíli, kdy by se dva letouny honily v přímce. Technická dokumentace Lockheed Martin popisuje systém fúze dat F-35 jako řešení, které skládá taktický obraz z desítek zdrojů do jediného displeje. Pilot nemusí interpretovat surová data. Vidí odpovědi.

Studie CASI při americké Air University z července 2025 přitom výslovně varuje před zjednodušením, že větší radar J-20 automaticky znamená lepší letoun. Delší detekční vzdálenost neznamená vzdušnou nadvládu, pokud ji nedoprovází odpovídající stealth, elektronická ochrana a taktika.

Jenže existují scénáře, kde rychlost stále mluví hlasitě. Přepad, únik po odpalu, vynucení výhodné geometrie pro vlastní střelu, práce s energií v závěrečné fázi souboje. Čím víc se střet blíží klasickému zachycení a pronásledování, tím víc je deficit 0,4 Machu hmatatelný. Čím víc jde o síťovou válku vedenou na dálku, tím méně rozhoduje samotné maximum.

Co to znamená nad Tchaj-wanským průlivem

Blízko čínského pobřeží hraje J-20 do karet geografie. CASI naznačuje, že letoun může být optimalizován pro vytvoření jakési ochranné stěny s dlouhým čelním dosahem radaru, tedy pro obranu vlastního prostoru, ne nutně pro expedici přes oceán. Dál od pobřeží, bez tankerů, se dosahová výhoda zmenšuje.

Výsledek případného střetu by neurčovalo „Mach 2 versus Mach 1,6″. Rozhodoval by celý kill chain: kdo koho uvidí první, kdo má lepší elektronický boj, kdo přežije ztrátu tankerů a letounů včasného varování, kdo má víc dlouhodosahových střel a kdo je lépe síťově propojený. F-35 v tomto řetězci hraje roli „mozku“, informačního uzlu, který vidí, třídí a řídí. J-20 má papírově silnější „nohy“.

Český rozměr: 24 letounů a co dál

Česká republika podepsala nákup 24 kusů F-35A s prvním příletem v roce 2031. Do té doby zůstávají v provozu pronajímané Gripeny, jejichž smlouva byla prodloužena do roku 2035. Bezpečnost českého nebe ale nestojí na jednom typu letounu. NATO Air Policing je součástí širší architektury integrované protivzdušné a protiraketové obrany, s řídicími centry, pozemními radary a letouny několika spojeneckých zemí. Britské RAF otevřeně popisuje, jak F-35B operuje bok po boku s Eurofighterem Typhoon. Smíšené flotily jsou norma, ne výjimka.

Pro Česko z rychlostní mezery neplyne závěr, že F-35 je špatná volba. Plyne z ní ale připomínka, že žádný jednotlivý parametr jednoho letounu nenahrazuje systém.

Rozdíl 0,4 Machu existuje a žádné marketingové rámování ho nesmaže. Americká sázka na to, že informační převaha vyváží kinematický deficit, je promyšlená, ale zůstává sázkou. Ověřit ji může až skutečný boj, a ten si nikdo nepřeje.

Článek Čínská J-20 letí rychlostí Mach 2,0 a americká F-35 ji nemá šanci dohnat. Prý to nevadí, ale čísla mluví jinak se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

138 letounů F-35, které zatím existují hlavně na papíře

Číslo 138 koluje britskou obrannou debatou už roky. Tolik strojů F-35 má Británie v dlouhodobém plánu pořídit. Jenže realita k dubnu 2026 vypadá jinak: Royal Air Force oznámila dokončení první pořizovací fáze a provozuje 47 kusů F-35B. Ještě v létě 2025, kdy britský Národní kontrolní úřad (NAO) publikoval audit programu, jich ve službě bylo 37, jeden stroj se ztratil při nehodě v roce 2021.

A zbývajících zhruba 90 kusů? Pro ně neexistuje schválený harmonogram nákupu. Parlamentní výbor pro veřejné účty (PAC) to řekl bez diplomatických obálek: ministerstvo obrany stále neví, jak zbývající letouny vměstnat do dostupného rozpočtu. Celkové náklady na životní cyklus 138 strojů přitom resort odhaduje na téměř 57 miliard liber, v přepočtu asi 1,7 bilionu korun, do roku 2069. NAO po započtení širších nákladů počítá dokonce s asi 71 miliardami liber.

Důležitá je ještě jedna korekce. Titulkových „138 F-35″ je zjednodušení. Podle zprávy PAC z října 2025 další nákupní fáze počítá s mixem 12 kusů F-35A (klasická pozemní varianta) a 15 kusů F-35B (varianta pro krátký vzlet a vertikální přistání). Británie tedy ani sama neplánuje čistě palubní flotilu. Pro srovnání: Nizozemsko provozuje 49 strojů F-35 a jeho cílový stav činí 52 kusů, podstatně menší, ale uzavřený a financovaný program.

Problém se jmenuje „drift“ a netýká se jen letadel

F-35 je nejviditelnější symptom, ale nemoc je systémová. PAC v červnu 2026 použil slovo „drift“, bezcílné plování, pro stav celého britského obranného investičního plánu. Ministerstvo obrany opakovaně odkládalo zveřejnění Defence Investment Plan (DIP), a když ho konečně představilo, výbor konstatoval, že roky bez věrohodného investičního rámce poškodily důvěryhodnost Británie u spojenců i u průmyslu.

Podívejme se na další programy:

• Challenger 3 – modernizovaný hlavní bojový tank má dosáhnout počáteční operační způsobilosti v roce 2027 a plné v roce 2030. To je horizont, který se může znovu posunout.
• Ajax – obrněný průzkumný vůz, jehož problémy s vibracemi a hlukem se táhnou roky. K prosinci 2025 bylo do útvarů dodáno 170 platforem, ale po cvičení Titan Storm vláda přiznala kombinaci technických závad: špatně napnuté pásy, uvolněné šrouby motorového krytu, problémy s kvalitou vzduchu. V dubnu 2026 ministerstvo restartovalo přijímání vozidel v přísnějším režimu. Vyřešeno to není.

Británie přitom všech 32 spojenců NATO v roce 2025 splnila dvouprocentní hranici výdajů na obranu. Peníze tedy formálně tečou. Otázka zní, co za ně Londýn reálně dostává a jak rychle to zavádí do služby.

Co Británie NATO stále nabízí, a co už ne

Strategický obranný přehled z roku 2025 (SDR) slibuje desetiletou přestavbu armády, modernizaci dvou divizí pro NATO a pokračující nákup F-35 v příští dekádě. Na papíře ambiciózní plán. Jenže PAC v červnu 2026 varoval, že zpoždění DIP oslabuje schopnost odstrašit protivníky, a právě odstrašení je to, co od páté největší ekonomiky světa Aliance očekává.

Tady je užitečné oddělit dvě roviny britské vojenské relevance:

• Jaderné odstrašení zůstává nedotčené. Britské jaderné síly jsou od roku 1962 formálně deklarovány k obraně NATO a podle výroční zprávy pro parlament z roku 2025 „významně přispívají k bezpečnosti Aliance“. Ponorky třídy Vanguard s raketami Trident plují dál.
• Konvenční připravenost je ta, která eroduje. Nízká dostupnost F-35, zpožděný Challenger 3, nedořešený Ajax, chybějící personál a infrastruktura; to vše znamená, že Británie se pro střední a východní Evropu stává spíš poskytovatelem jaderného deštníku a štábního velení než spolehlivým zdrojem těžké konvenční masy, kterou by v krizi poslala na východní křídlo.

Co to znamená pro Česko a zbytek Evropy

Česká republika má závazně objednáno 44 tanků Leopard 2A8 s rámcem na 61 až 77 kusů v šesti verzích; první dodávky mají přijít od roku 2028. Británie svůj Challenger 3 teprve zavádí. Nejde o to, že by Česko mělo silnější armádu, to by byl nesmysl. Jde o tempo: menší středoevropská země standardizuje těžkou brigádu na moderní německé platformě rychleji, než zakládající člen NATO modernizuje vlastní těžké jádro.

Pro celou Alianci to znamená vyšší tlak na ostatní evropské armády. Pokud britské konvenční síly zůstanou v režimu „slibujeme, ale nedoručujeme“, musí těžkou váhu ve schopnostech vysoké pohotovosti nést někdo jiný. SDR počítá s tím, že Británie poskytne NATO sborové velení a dvě divize v rámci strategických rezerv. Realistický horizont, kdy budou obě divize plně vybavené, je podle nás nejdřív přelom této dekády, a i to za předpokladu, že investiční plán konečně přestane „driftovat“.

Britský problém je reverzibilní, ne terminální. Ale dokud Londýn nedokáže sladit ambice s rozpočtem a rozpočet s dodávkami, zůstane jadernou mocností s konvenčním otazníkem. A právě ten otazník je to, co protivník čte nejpozorněji.

Článek Rusko už se z britských výhrůžek ani nevzrušuje. V NATO je předposlední; a to chce mít 138 letadel F-35, na která nemá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co tři letouny mění v rovnováze sil

Tři kusy samy o sobě válku nevyhrají. Ale mění kalkul protivníka. F-35A je postaven na čtyřech pilířích, které starší stroje postrádají: nízká radarová zjistitelnost (stealth), senzorová fúze slučující data z radaru, infračervených čidel a systémů elektronického boje do jednoho obrazu, schopnost sdílet tento obraz v reálném čase s dalšími platformami a plná interoperabilita s alianční architekturou NATO.

V praxi to znamená jednu věc: pilot F-35 vidí protivníka dřív, než protivník vidí jeho. A nejen vidí, okamžitě předává souřadnice dalším strojům, pozemním systémům Patriot nebo námořním jednotkám. Proti ruským Su-35, které jsou konstrukčně stavěné na jinou filozofii, tedy vysokou rychlost, manévrovatelnost a silný radar bez plnohodnotného stealth, je to asymetrická výhoda. Ruský Su-57, deklarovaný jako pátá generace, existuje zatím v jednotkách kusů a jeho sériová výroba zůstává omezená.

Polské F-35 budou dodány ve standardu Block 4. To je nejnovější konfigurace, která rozšiřuje spektrum nesených zbraní a vylepšuje softwarovou architekturu. Už v listopadu 2025 Varšava podepsala smlouvu na střely AIM-120D-3, nejpokročilejší verzi raket vzduch-vzduch středního dosahu. Nejde tedy jen o platformu. Buduje se celý zbraňový ekosystém.

Proč zrovna Polsko a proč teď

Smlouvu na 32 strojů F-35A podepsala Varšava 31. 1. 2020, ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Harmonogram počítal s dodávkami mezi lety 2024 a 2030 v tempu čtyř až šesti kusů ročně. První polský exemplář byl slavnostně představen v americkém závodě Lockheed Martin 28. 8. 2024, ale fyzický přílet do Polska se uskutečnil až letos v květnu.

Mezi podpisem a přistáním se změnil svět. Válka na Ukrajině přeměnila polskou modernizaci z ambiciózního plánu v existenční nutnost. Polský obranný rozpočet na rok 2025 dosáhl 186,6 miliardy zlotých, tedy 4,7 % HDP podle domácího rozpočtového rámce. NATO odhaduje polské výdaje na 4,48 % HDP, v obou případech jde o číslo, které nemá ve střední Evropě obdoby. F-35 je přitom jen jeden uzel v síti, která zahrnuje systémy Patriot, raketomety HIMARS, tanky Abrams a vrtulníky Apache.

Současně Polsko opouští postsovětské dědictví. Prezident Duda při zavádění lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně řekl, že polské letectvo má létat výhradně na F-16, F-35 a FA-50. MiG-29 a Su-22 míří do historie. Generační skok je obrovský, od strojů bez stealth a bez moderní datové architektury ke stroji, který je de facto létající senzorový uzel.

Střední Evropa v porovnání: kdo má co

Polsko není jediné, kdo ve střední a východní Evropě investuje do letectva. Ale je jediné, kdo už má pátou generaci doma.

• Česko – provozuje dočasně 12 pronajatých Gripenů, objednalo 24 F-35A. První stroj přiletí nejdříve v roce 2031, plná operační schopnost se očekává v roce 2035. Domovskou základnou bude Čáslav.
• Maďarsko – po dubnovém rozšíření v roce 2026 disponuje 16 Gripeny. O F-35 zatím nejedná.
• Slovensko – modernizuje na F-16 Block 70, výroba počáteční flotily byla dokončena do konce roku 2025. Pátá generace není na pořadu dne.
• Rumunsko – podepsalo v listopadu 2024 dopis o přijetí nabídky na 32 F-35, ale stroje zatím nemá.

Polsko tedy kombinuje dvě věci, které nikdo jiný v regionu nemá současně: 48 provozovaných F-16 a první trojici F-35 na domácí základně. Právě tento souběh kvality a objemu, ne samotné tři kusy, zakládá tvrzení o nejsilnějším vzdušném hráči ve střední Evropě.

Cesta k plné bojeschopnosti

Tři letouny jsou začátek, ne cíl. Polské ministerstvo obrany jasně uvádí, že počáteční operační schopnost (IOC) nastane až po splnění několika podmínek: minimálně osm strojů v zemi, vycvičení pilotů a pozemního personálu, vybudování infrastruktury a doplnění zásob munice a náhradních dílů. Aktuálně prochází výcvikem v USA 24 pilotů a 90 techniků. Součástí kontraktu je i integrované výcvikové centrum a osm simulátorů, jde tedy o budování celého systému, ne pouhé parkování letadel na ploše.

Při tempu čtyř až šesti dodávek ročně by Polsko mohlo dosáhnout IOC někdy v průběhu roku 2027 nebo 2028. Plných 32 strojů by mělo být v zemi do roku 2030. Teprve pak půjde o sílu, která dokáže plnohodnotně operovat v prostředí silné protivzdušné obrany, tedy přesně tam, kde by se případný konflikt na východním křídle NATO odehrával.

Co to znamená pro Česko

Z pohledu Česka je podstatné hlavně jedno: severně od naší hranice právě vzniká nejsilnější vzdušná komponenta ve střední Evropě, plně napojená na alianční síť. Polské zkušenosti se zaváděním F-35, od infrastruktury přes výcvik po logistiku, budou přímo přenositelné do českého programu, který startuje o pět let později. Varšava de facto prošlapává cestu, po které půjde i Čáslav.

Bezprostřední dopad na každodenní bezpečnost obyvatel Česka? Minimální. Dlouhodobý efekt? Zásadní. Protivník, který plánuje operace nad střední Evropou, musí od května 2026 počítat s tím, že ho nad Polskem může zachytit stroj, který neuvidí na radaru. A s každým dalším F-35, který přistane v Łasku, se tento kalkul zhoršuje.

Tři Husary na polském betonu nejsou konec příběhu. Jsou jeho první kapitolou, a pro vzdušnou rovnováhu v regionu možná tou nejdůležitější.

Článek Rusové už nemají šanci. Polsko dostalo první F-35 a stalo se nejsilnějším vzdušným hráčem ve střední Evropě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letka z Ruska byla silnější, než je běžné

Tu-22M3 je sovětský nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídel, který prošel velmi rozsáhlou modernizací, uvádí Wikipedia. Dosahuje rychlosti až 1 997 km/h a je postrachem hlavně proto, že nese střely Ch-22 a Ch-32, event. Kinžal, které slouží k bombardování pozic na stovky až tisíce kilometrů. Zbraně s kratším dosahem proti Ukrajině nepoužívá.

Rusko má čas maximálně 6 měsíců, poté Ukrajina rozpoutá armagedon. Střely Flamingo si zatím šetří

Hrozilo by totiž jeho sestřelení ukrajinskou PVO dlouhého dosahu, takže se od ní drží v uctivé vzdálenosti. Incident přitom zdůrazňuje riziko, které Tu-22M3 představují pro severní Evropu v případě konfliktu, i když i v takovém případě je zřejmé, že by se držely v hloubi Ruska. To také k jejich doprovodu nasadilo dva Suchoje Su-35S tvořící páteř jeho letectva.

Jedná se o velmi schopný víceúčelový stíhací letoun generace 4,5, který vyniká extrémní obratností díky motorům s měnitelným vektorem tahu. Vyzbrojen je výkonným radarem Irbis-E a dokáže útočit na vzdušné i pozemní cíle. Pro západní letectvo představuje jednu z největších hrozeb díky střelám dlouhého dosahu R-37M s dosahem 400 km, uvádí Wikipedia.

„Ještě nedávno se Rusové cítili bezpečně. Odteď bude zničen každý, kdo se objeví.“ Ukrajinci budí hrůzu 80 km v ruském týlu

Nevýhodou Su-35S nicméně zůstává, že nejspíše nemá tak výkonný radar, aby využila jejího plného potenciálu, a protože není stealth, uvidí ji F-35, která už je v mnoha západních zemích, mnohem dříve, takže na něj může vypálit, aniž by si ruský pilot všiml a mohl útok opětovat. To je ale případě všech letounů nižší než páté generace, potvrzuje Wikipedia.

Švédské letectvo prokázalo při incidentu nad Baltem profesionalitu a provokaci neeskalovalo, ale pouze nepřátele vizuálně identifikovalo a vyprovodilo od hranic Severoatlantické aliance, kde nepředstavovali nebezpečí. Armádní Zpravodaj zdůrazňuje, že ač byli v mezinárodním vzdušném prostoru, není ojedinělé, že narušují ten některé země NATO.

Rusové zkusili mohutně udeřit, ale Ukrajinci se rvou jako lvi. Sen o velké ofenzivě se rozplývá. Nechápou, co se děje

Ruské letectvo mimo to testuje pozornost obranných systémů NATO, což zvyšuje potřebu silné přítomnosti aliance v Pobaltí a důraz na monitorování vzdušného prostoru. Obvykle ale Rusko vysílá pouze jeden letoun, max. dva. V tomto případě šlo nicméně o dva bombardéry Tu-22M3 a dva Suchoje Su-35S, což může napovídat, že probíhalo nějaké cvičení.

K dohledu nad nimi přitom vzlétaly švédské letouny, což musely být JAS 39 Gripen C, protože jiné stíhací ani víceúčelové země nemá, potvrzuje Wikipedia. Ty jsou již poměrně staré a proti ruským Su-35S by nejspíše tolik šancí neměly. Standardně nemají ani radary AESA, i když je lze instalovat a prodloužit tak jejich životnost a bojové schopnosti.

Nová jatka nebo konečná odveta proti Západu. Rusko stojí před propastí a musí se rozhodnout, zda překročí rudou linii

K jejich nejsilnější výzbroji vzduch-vzduch potom patří střela Meteor s doletem 200 km, která jakmile se zaměří, je prakticky nemožné ji setřást, potvrzuje Wikipedia. Eskortu měly následně převzít dánské F-35 páté generace, s nimiž už se Su-35S měřit nemohou. Zejména proto, že jsou stealth, i když v malém prostoru Baltu se na jejich na radarech objevit mohly.

Kdyby se ruské letectvo pokusilo o eskalaci, silně by na to doplatilo. Nejenom, že už v ten moment nemělo ve vzduchu výhodu, ale nacházelo se v dosahu PVO NATO, a do vzduchu lze kdykoliv poslat mnoho dalších letadel. Jediná chyba by tak vyvolala nekompromisní reakci, jíž se chce Západ vyhnout, ale bude-li muset, je připraven se bránit.

Článek Stačila vteřina a vše mohlo být jinak. Gripeny a F-35 stanuly tváří v tvář několika ruským bestiím Tu-22M3 v doprovodu Su-35S se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vyjádření pro ruskou propagandu

Názory Kwiatkowské zazněly ve Sputnik India, uvádí DefenceSecurityAsia. Již to může být problém, protože jde o médium ovládané ruskou státní propagandou a působící po světě v mnoha jazycích. Schopnosti ruského letounu oproti tomu americkému v něm značně vychválila. „Su-57 je větší, rychlejší, má více než dvojnásobný dolet, dva motory pro větší odolnost, a nese větší užitečné zatížení s větší rozmanitostí,“ prohlásila.

Kremelský mlýnek na maso se zadrhl, nastala příjemná změna. Rusko ztrácí několik měsíců vojáky rychleji, než je stíhá verbovat

Její názory měly vyvolat mezi některými odborníky ohlas, a v mnohém s ní nesouhlasí. NationalInterest konstatuje, že neexistuje jediný důkaz o tom, že by byl Su-57 lepší než F-35. A to nejde jenom o papírové údaje, ale i o skutečné použití v boji. Rusko svůj letoun maximálně nasadilo pro boj z dálky ve válce na Ukrajině, ale nikdy ho do ostrého střetu neposlalo. Armádní Zpravodaj naopak musí konstatovat, že USA a Izrael nasadily F-35 v boji opakovaně, a to i proti PVO, kterou deklasovala, a zatím nebyl žádný z letounů zničen.

Kwiatkowská nikdy letadlo nepilotovala

Problém Kwiatkowské může být také v tom, že letounům nemusí rozumět, i když dosáhla hodnosti podplukovníka amerického letectva. Wikipedia uvádí, že sloužila jako administrativní pracovnice v Pentagonu, a poté pracovala i na nějakých projektech NSA (Národní bezpečností agentura). Není to tedy pilot a nemá zkušenosti s pilotováním bojových letadel. Vycházela tedy pravděpodobně jen z papírových údajů a mohla dojít k nesprávným závěrům.

Historická zakázka pro zbrojovku z Česka. Zajistí systémy vícevrstvé protivzdušné obrany za 52,5 miliard korun

Wikipedia uvádí, že Su-57 má rychlost až Mach 2 a supermanévrovatelnost, což jsou lepší údaje než u F-35, jíž Wikipedia přiznává rychlost jen Mach 1,6. Tyto hodnoty ovšem v současnosti nejsou u bojových letounů tím nejdůležitějším. Mnohem více znamená schopnost stealth, vyspělost senzorů či schopnost fúze dat. V těchto parametrech americký letoun ten ruský překonává, a podle všeho by ho deklasoval. Na druhou stranu platí, že proti sobě nikdy nebojovaly, takže rozsoudit spor konkrétním příkladem zkrátka nelze.

Článek „Su-57 naprosto poráží F-35,“ tvrdí drze bývalá důstojnice amerického letectva. Vyvolala celosvětovou bouři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K zemi šla F-15E, trosky tomu odpovídají

Íránská protivzdušná obrana téměř neexistuje, pokud jde o vyspělé systémy, ačkoliv by mohla mít některé ukryté pod zemí a nevyužívat je, protože stejně moc nezmohou. Jiné to je ovšem s přenosnými MANPADS, jejichž polohu nelze dopředu zjistit, a pokud si tedy piloti nedají pozor a letí příliš nízko, mohou je nepřátelé vizuálně identifikovat a zaútočit na ně.

Ukrajinci vytrestali Kreml, kde ho to šeredně bolí. Dokud neřeknou, v Černém moři už si neškrtne

Armáda má kupříkladu domácí Misagh-1, Misagh-2 a Misagh-3 s infračerveně naváděnými střelami, kdy nejlepší nabízí dosah 6 km, uvádí Wikipedia. Takovou zbraní se jí ostatně nejspíše podařilo zasáhnout F-35 v druhé polovině března 2026, i když útok přežila a nouzově přistála, což potvrdili sami Američané. I tak je ale otázkou, jak se to podařilo.

F-35 má schopnost stealth, takže je velmi těžké ji zaměřit radarem, ale záběry byly poměrně jasné, a zasáhnout ji také není jistota, jelikož má řadu vyspělých protiopatření, potvrzuje Wikipedia. V případě F-15E Strike Eagle už je situace jiná, protože nejde o stealth letoun, ale o generaci 4+, jejíž největší slabinou je právě to, že není „neviditelná“ pro radary.

Video: nedaří se jim útočit, ani bránit. Ukrajinská jednotka vypráskala Rusy v klíčovém směru v Doněcké oblasti

Vyznačuje se vysokou obratností, pokročilou avionikou a schopností útočit na cíle za hranicí viditelnosti, a unese až 10 400 kg, uvádí Wikipedia, pročež se skvěle hodí jako bombardér v oblastech, kde nehrozí sestřelení. V 80. letech 20. století vznikl F-15E jako víceúčelová varianta F-15 Eagle určená k provádění hloubkových náletů za všech povětrnostních podmínek, ale přesto si zachovala schopnost vést vzdušný boj.

Fotografie trosek přitom ukazují, že i nátěr odpovídá F-15E, konkrétně z 494. stíhací perutě amerického letectva, která je součástí 48. stíhacího křídla a sídlí na RAF Lakenheath ve Spojeném království, potvrzuje americké letectvo. Nejde přitom o první ztrátu F-15E, již na začátku války sestřelila kuvajtská tři z nich přátelskou palbou.

⚡️ 🔺IRGC announces the downing of a F35 fighter jet:

The spokesperson for the Central Headquarters of Hazrat Khatam al-Anbia (PBUH):
🔹The second advanced fifth-generation F35 fighter jet in the central sky of Iran was hit by the new air defense system of the Islamic… pic.twitter.com/J4dUx5t2AG

— Middle East Observer (@ME_Observer_) April 3, 2026

Trosky údajně sestřelené F-35 odpovídají F-15E Strike Eagle (zveřejněno 03. dubna 2026)

Článek Fotografie: Írán tvrdil, že sestřelil F-35, ale sám se usvědčil ze lži. Ukázal trosky úplně jiného letadla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 nikoho neohrozila, pilot přežil

Nejnovější nehoda letounu F-35 se stala při tréninkovém letu, uvádí Twz. Základna Nellis je k tomuto běžně používána. Výhodou je, že tam je obrovský prostor vytyčený pro vojenské a tréninkové operace, a proto při podobných událostech nejsou ohroženi civilisté – letoun měl také dopadnout v této zóně a nikoho neohrozil. Pilot se přitom katapultoval a měl lehká zranění.

Video: silný úder Izraelců roztrhal 5 íránských válečných lodí na kusy. Radost mají ale hlavně v Kyjevě

Co bylo příčinou nehody, není známé, v současné době probíhá vyšetřování. Armádní Zpravodaj připomíná, že je nejpravděpodobnější důvody bývají dva – jedním je lidská chyba, druhým potom technická závada. Pilot si měl před katapultáží údajně stěžovat na problémy s manévrováním, uvádí News3lv. To by mohlo naznačovat spíše technickou poruchu, ale není to potvrzené, a jde tedy o spekulaci, kterou může potvrdit až vyšetřování.

Jde o první nehodu v roce 2026

F-35, v případě havarovaného stroje se mělo jednat o variantu A určenou k operacím z běžných letišť, jakou si od Spojených států amerických objednalo i české letectvo, je zaznamenal první havárii v roce 2026. Nouzově přistát v tomto roce ještě musel letoun, který se účastnil bojových operací nad Íránem, o čemž Armádní Zpravodaj informoval. V tomto případě se ale nejednalo o nehodu, nýbrž o poškození, které měl utrpět íránskou protivzdušnou obranou.

Ukrajina konečně nasazuje zabijáky východního bojiště, tanky Abrams. Udělala je skoro nezničitelné, Rusové mají výzvu

Letouny F-35 mají ve statistikách zaznamenáno celou řadu nehod, mnohé z nich byly způsobené různými nedostatky, které se následně musely řešit. Objevily se však i nehody způsobené lidskou chybou nebo nedostatečnou údržbou. Přesto nelze F-35 označit za nespolehlivý letoun, počtem nehod nijak nevybočuje. Zvláště z důvodu, že jich vznikl v počtu vyšším než 1 300 kusů, uvádí Wikipedia, což z něj dělá zdaleka nejpočetnější letoun 5. generace na světě.

Článek Havárie americké F-35 vyvolává otázky. Pilot si stěžoval na problémy s manévrováním, tak se katapultoval se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E na F-35 nemá, i když je skvělý a „má to své“

Největšími argumenty odpůrců F-35 jsou cena a poruchovost. V druhém případě jde ale o těžký omyl, protože jich má za celou dobu na kontě pouze jednotky, potvrzuje Wikipedia, a to šlo ještě v některých případech o testování na uzavřeném letišti, nikoliv boji nebo při rutinním letu. Navíc se ve většině případů jednalo o námořní verzi C a verzi B s krátkým startem a přistáním.

Jdou na to chytře. Rusové se snaží obnovit Černomořskou flotilu, i když jim ji Ukrajinci zdevastovali

České letectvo má nicméně objednanou verzi A pro operace z pozemních základen. Nehodu nebo nedostatek F-35B tedy nelze přejímat i na F-35A, ačkoliv to mnozí rádi dělají a bez dalšího označí nejvyspělejší bojový letoun světa za „předražený krám“. Redakce Armádního Zpravodaje nepopírá, že se v průběhu objevují některé komplikace, ale zpravidla nejde o poruchy.

Kupříkladu Velká Británie došla koncem roku 2025 k závěru, že je program F-35 neuspokojivý, protože je z pořízených letounů schopných operačního nasazení pouze 40 %. Důvodem není, že by měly technické potíže, ale nedostatečné dodávky náhradních dílů. Kvůli tomu nemohou být rychle opravovány a musí zůstat uzemněny, dokud nedorazí.

„Rusko už válku s Ukrajinou strategicky prohrálo.“ Historik vysvětluje, jak se samo prakticky zničilo

Stejný problém mají i jiná letectva, včetně amerického, ale snad všechna ho již řeší zajištěním dodávek potřebných dílů od výrobce Lockheed Martin. F-35 tedy zůstává z bojového hlediska tím nejlepším, co si mohou západní země pořídit. Žádná jiná alternativa letounu 5. generace není, jelikož existují krom F-35 jenom americké F-22, aly ty USA nikomu neprodávají, a navíc slouží k vybojování vzdušné nadvlády, nejsou tak víceúčelové jako „ef-třicet-pětky“.

Potom je tu čínský protějšek J-31, event. J-20, což je ale protějšek F-22; o obou případech by šlo o velké bezpečnostní riziko pro NATO, a pořízení je tedy nemožné. Což platí i pro ruský Suchoj Su-57, který navíc ani nelze vnímat jako plnohodnotnou 5. generace hlavně pro jeho extrémně nízkou úroveň stealth. Co tedy zbývá, než F-35, pokud má být letectvo špičkové?

Pancéřovaný bombardér Su-34 měl přežít moderní válku. Realita nad Ukrajinou je tvrdší, často končí v troskách

Češi rádi navrhují, aby koupilo švédské Gripeny E/F, tedy moderní nástupce Gripenů C/D. Je na místě přiznat, že jsou technologicky skvělé a směle se vyrovnají francouzským Dassault Rafale F4 nebo americkým F-16 Block 70/72, oproti nimž navíc zvládají operovat z horších a provizorních leteckých ploch, a stačí jim ke vzletu kratší dráha. Ve výbavě pak mají moderní radar AESA a řadu západních zbraní včetně nejlepší střech vzduch-vzduch MBDA Meteor, potvrzuje Saab.

Jenomže Gripen E ztrácí na F-35 hlavně v oblasti stealth, které je rozhodující, čím blíže se letoun pohybuje nepřátelskému území, a také nemá tak pokročilou fúzi dat, i když není špatná. V závěru je snad každému patrné, že je Gripen E z hlediska bojové hodnoty horší, a pokud by na souboj došlo, F-35 by ho téměř jistě zničila dříve, než by ji vůbec zaregistroval.

Pentagon přestal aktualizovat software F-35. Velké problémy odhalují paradox nejmodernějších bojových letounů světa

Gripen E je nicméně levnější na provoz. Některé zdroje uvádí velmi hezkých 170 až 215 tisíc korun za letovou hodinu, ale reálnější analýzy pracují s částkou asi 468 tisíc za letovou hodinu, kdežto u F-35 to je 724 až 894 tisíc korun za letovou hodinu. Výrobce sice pracuje na zlevnění až na 532 tisíc korun za letovou hodinu, ale zatím neúspěšně.

Breaking-News potom vypočetlo cenu za letovou hodinu Gripenu U dokonce na 771 tisíc korun, ale současně uvádí vyšší než ostatní také u F-35. Ve výsledku lze tedy brát, že Gripen E létá hodinu za zhruba 0,5 milionu korun, zatímco F-35 za 0,8 milionu korun. To sice argument je, ale popsané výhody F-35 jsou stále přínosnější a nelze je popírat.

Video: perfektní reakce pilota. Ruský voják zaútočil pomocí MANPADS na ukrajinský vrtulník, když letěl pár metrů nad zemí

Samotná pořizovací cena letounů je potom hodně podobná. WION uvádí, že F-35A lze koupit za cca 110 až 150 milionů dolarů (dle zbraní), což je asi 2,343 až 3,2 miliardy korun. Oproti tomu Gripen E má vycházet kolem 140 milionů dolarů, tedy skoro 3 miliardy korun, uvádí UNITED24 Media. V listopadu 2025 také Saab uzavřel smlouvu s Kolumbií na nákup 17 letounů Gripen E za závratných 3,1 miliardy euro, tedy 76 miliard korun.

To znamená skoro 4,5 miliardy za jeden, a to se v obou případech jedná o cenu i se zbraněmi a výcvikem personálu, ale pro Ukrajinu je o tolik nižší z důvodu, že má zájem o mnohem větší množství letounů, což výrobu zlevní. Jednotková cena bez zbraní a výcviku personálu bývá o desítky milionů dolarů nižší u všech zmíněných letadel, takže ji lze snížit výběrem těch, které země potřebuje, a vynecháním těch, bez nichž se naopak může obejít.

Rusové spustili jarní ofenzivu. Ukrajinci je totálně vypráskali: „Masivní ztráty je uzemnily, největší útok měl přes 500 vojáků“

Vedle toho je nicméně nutné připočítat i související náklady na infrastrukturu, kdy jenom úprava letiště pro F-35 stojí ČR mnoho miliard. Na druhou je potřeba vnímat, že bude sloužit také pro zahraniční mise a bude součástí struktury NATO, nebude pouze pro české potřeby. Kdo význam nejlepších letounů 5. generace chápe, jsou Poláci, kteří si jich pořídí ještě více.

„Polsko má zájem pouze o letadla 5. generace nebo novější,“ uvedl podle GeekWeek náčelník generálního štábu generál Wiesław Kukuła v souvislosti se dvěma dalšími perutěmi bojových letadel polského letectva s tím, že nechce F-15EX ani Eurofighter. Polsko jich zatím kupuje 32, což vydá na dvě perutě po 16 letounech, ale je zřejmé, že má zájem o další.

Video: Ukrajinci se pod těžkou palbou ani neodvážili vykouknout. Rus uprostřed boje zběsilý útok s BVP natočil

Kromě zmíněného je také nutné vnímat, že budou F-35 schopny kooperovat s drony, jakým je například Vectis. Ten by nejenom rozšířil operační schopnosti letounu a mohl létat i do oblastí, které jsou pro pilota nebezpečné, ale také by nesl další zbraně a pomohl napáchat větší škody během jediného letu. Není zřejmé, že by něco podobného uměly starší letouny.

Článek Češi je nechtějí, Poláci zvažují další dvě perutě a jiné nechtějí. Evropské letectvo bude definovat F-35, ne Gripen. Důvody jsou prosté se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 využívají software se základem v roce 2014

Práce na aktualizaci softwaru byly v roce 2025 přerušeny, a inženýři nyní očekávají, než se vrátí letouny F-35 zpět, aby mohly novinky hromadně testovat. Nejnovější plánovaná modernizace, známá jako TR-3 (Technology Refresh 3), se navíc ukázala být pro valnou většinu americké flotily nepoužitelná, což by mohlo ohrozit její bojeschopnost, a to nelze připustit.

Trump zuří, Írán ho šeredně vytrestal. Zničil americkému letectvu „boží oko“ za 5,7 miliard. Nové už vyrobit nepůjde

Důvodem byly vážné problémy se stabilitou systému, nedostatečná funkčnost, a neustálé objevování nových vad. V důsledku toho byla implementace této verze softwaru, která má být nakonec použita i na letadlech aktuálně operujících kolem Íránu, značně zpožděna. V současnosti tak F-35 používají starší konfiguraci softwaru TR-2 zaváděnou od roku 2014.

Janes doplňuje, že byla průběžně vylepšována, takže se ta původní od dnešní hodně liší, a stejně tomu bude s TR-3. Nicméně navzdory probíhajícímu konfliktu a vysoké intenzitě bojů znamenalo operační nasazení prioritu, a plné testování a nasazení TR-3 muselo být z bezpečnostních důvodů odloženo. Není ovšem jasné, kdy by nakonec mohlo k jeho zavedení dojít.

Vývojové kanceláři totiž chybí pracovníci i peníze. Na pozadí však probíhají diskuse o dalších investicích potřebných ke zlepšení operační připravenosti flotily F-35, která v posledních letech klesla. Konflikt s Íránem, v němž hraje F-35 klíčovou roli, zdůrazňuje určitý paradox – nejnovější stíhačka světa bojuje v aktivním operačním prostoru a užívá řešení staré mnoho let, zatímco nová a revoluční aktualizace stále není připravena na dnešní bojiště.

Dobytí nepravděpodobné, přesto Rusové zkouší „pás pevností“ prorazit. Ztráty stoupají do extrému. Ukrajinci je kosí po tisících

Neznamená to samozřejmě, že by byly F-35 neschopné. Stále jde o nejpokročilejší letouny v západních zemích, jimž se vyrovná nanejvýš čínský protějšek J-31. Vynikají hlavně vysokou úrovní stealth, vyspělým radarem a mnoha senzory, stejně jako moderními zbraněmi, uvádí Wikipedia, díky čemuž dokáže plnit nejnáročnější mise. Kromě těch bojových se může jednat o průzkumné, jelikož disponuje též pokročilou fúzí dat, a může tak informovat jiné systémy.

Článek Pentagon přestal aktualizovat software F-35. Velké problémy odhalují paradox nejmodernějších bojových letounů světa se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vectis vyvíjí přímo výrobce F-35

Na konstrukci dronu Vectis pracuje americká společnost Lockheed Martin, tedy výrobce F-35, což by mělo zajistit co nejužší spolupráci, a popisuje ho jako stroj s vysokou odolností a smrtícími schopnostmi pro kolaborativní boj. Jeho úkolem bude značně posílit schopnosti amerického letectva a dalších spojenců, kdy by měl vykonávat různé typy úderů, disponovat schopnostmi elektronického boje a dalším, ale přesné podrobnosti známé nejsou.

Izraelské F-35I Adir vyškolily íránskou protivzdušnou obranu. Klíčový systém měl být lepší než ruský S-400, ale selhal

Podle dostupných informací se o tento dron zajímá Polsko, které už má letouny F-35 ve výzbroji. Jednou z jeho ceněných vlastností by měla být pokročilá schopnost stealth, uvádí GeekWeek, a již tvar známý z publikovaných renderů napovídá, že bude velice obtížně zachytitelný radary. V kombinaci s vyspělými zbraněmi by takový dron značně zvýšil údernou sílu polských F-35, což by byl další z kroků do mozaiky k odstrašení Ruska od různých, zejména vojenských, akcí.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

I to sice oznámilo vývoj dronů pro letoun Suchoj Su-57 Felon, ale může to s ním dopadnout podobně jako s letouny páté generace v jeho režii. Zatímco Su-75 ještě ani nevzlétl, ačkoliv to Rusové po letech odkladů plánují na rok 2026, Su-57 sice létá a je schopný bojovat, ale stále se nepodařilo vyřešit jeho nejslabší stránku, a to nízkou úroveň stealth, kvůli níž je snadno zachytitelný. I dron k jeho doprovodu by tedy mohl být pouze polovičním úspechem.

Vectis může mít i radar a střely

Přesné parametry dronu Vectis nejsou prozatím z pochopitelných důvodů známé a v čase se ještě mohou změnit. Twz odhaduje, že by měl být o něco menší než letoun Lockheed Martin F-16 Flying Falcon Block 70/72, a podle některých informací by měl létat nadzvukovou rychlostí. V jeho výbavě by pravděpodobně byl radar, s největší pravděpodobností moderní typu AESA, a disponoval by též infračerveným zaměřovacím systém IRST. Armádní Zpravodaj se domnívá, že by mu to umožnilo používat třeba střelu AIM-120 AMRAAM.

Video: největší zbraň Íránu zničil Izrael dříve, než stihla zaútočit. Úplně tím změnil pravidla hry

Podobných dronů určených k doprovázení letounů 5. generace, jakým je především F-35, vzniká v Americe i dalších západních státech více. Který se nakonec prosadí a v jakém letectvu, je veliká neznámá. Nejspíše bude záležet na jeho schopnostech a zároveň ceně, protože opravdu vyspělé stroje by sice byly levnější než plnohodnotné letouny, ale určitě ne extrémně levné. I když třeba Lockheed Martin o Vectis tvrdí, že by měl být cenově dostupný.

Článek Poláci mají blízko ke zbrani budoucnosti, na kterou Rusko odpovědět neumí. Vectis zcela promění nebe se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

To nejlepší, co si mohou západní země koupit

F-35 je v poslední době nejdiskutovanějším letounem 5. generace, jelikož si ho ve velkém pořizují evropské země včetně ČR. Ačkoliv ho mnozí kritizují, faktem zůstává, že jde o to zdaleka nejlepší, a vlastně i jediné, co si mohou pořídit. Ve světě sice existuje i jiné, ruský Suchoj Su-57 a čínské Shenyang J-35 (též známý jako GyrfalconJ-31) a Chengdu J-20.

Video: Ukrajinci dali ruskému tanku zakusit svou nejlepší střelu. Projela pancířem jako nůž máslem a roztrhla ho zevnitř

Ty ale Evropa koupit nemůže, šlo by o bezpečnostní riziko, a ruský letoun je navíc ze všech nejhorší. Ačkoliv je silně vyzbrojený, jeho stealth je dlouhodobě na nízké hodnotě, a dokonce se odborníci domnívají, že je až tisíckrát slabší než u F-35. Američané pak mají ještě F-22, ale ten nikomu neprodávají, neboť slouží k vybojování vzdušné nadvlády.

Největší předností F-35 je jednoznačně stealth, a pak také radar AESA a různé senzory, díky nimž slouží skvěle i jako průzkumný prostředek. Vedle toho je však silně vyzbrojena, a dokonce inženýři pracují na integraci MBDA Meteor, tedy nejlepší střely vzduch-vzduch, jakou Západ vlastní. F-35 však dokáže útočit i na pozemní a námořní cíle, uvádí Wikipedia.

19 ruských generálů padlo. Ukrajinci se utrhli ze řetězu, kosí velení ruské armády jako na běžícím páse

V podstatě se má do budoucna jednat o hlavní leteckou sílu zemí NATO. Armádní Zpravodaj již dříve informoval, že je v plánu až 3 100 kusů F-35 do roku 2035. Není sice jasné, zda se to podaří naplnit, ale Lockheed Martin jich vyrobil v roce 2025 rekordní počet, uvádí ve své zprávě s tím, že jich bylo 191, zatímco do té doby čítal rekord 142 letadel za rok.

Roční výroba F-35 nyní probíhá pětkrát rychleji než u jakéhokoli jiného spojeneckého stíhače, což podle redakce Armádního Zpravodaje jasně ukazuje na důležitost F-35. Aktuálně létají v počtu bezmála 1 300 kusů ve 12 zemích světa, a do budoucna jich bude ještě více. Mezi nimi také Česká republika, která jich kupuje 24, uvádí Ministerstvo obrany ČR.

Fotografie: novináři poprvé ukázali komponenty rakety Orešnik, které se podařilo získat. A zjevně má velké problémy

Jejich dodávky by měly probíhat od roku 2031 do roku 2034, a jelikož jede výroba na plné obrátky, a ještě se ji daří navyšovat, lze předpokládat, že se termín podaří dodržet, což není vždy pravidlem; v lepším případě budou F-35 dodány i dříve, ale nejspíše by šlo max. o několik měsíců. První letadlo pro ČR má sjet z linky v roce 2029, ale poté bude ještě nějaký čas trvat, než se zacvičí piloti a personál. Navíc je nutné do té doby připravit infrastrukturu.

Článek Výroba F-35 překonala všechna očekávání, z linek jich sjely stovky za jediný rok. Nejistota Americe prospívá, ale těží z toho i ČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-57 je oproti F-35 snadno vidět

O tom, jaká je schopnost stealth letounu Su-57, se lze jenom dohadovat a vycházet z názoru odborníků. Rusko ho téměř nikam neposílá, i když byl v Číně, ale nelze předpokládat, že by svá zjištění nějakým způsobem veřejně ventilovala. Oproti americkému Lockheed Martin F-35 Lightning II má být stealth ruského letounu asi tisíckrát menší, uvádí NationalSecurityJournal, což znamená, že je letoun až tisíckrát snáze detekovatelný.

Video: na frontu Rusové nedojeli. Sabotéři vyhodili do vzduchu celou jednotku, když ji vezl náklaďák

Podle odhadů má mít F-35 radarový odraz o velikosti jedné desetitisíciny metru čtverečního; oproti tomu u Su-57 jsou tyto údaje odhadovány na 0,1 až 1 metr čtvereční. V podstatě to znamená, že na radaru může americký letoun vypadat doslova jako pták, a s jeho rozeznáním bude mít obsluha či automatizovaný systém podle Armádního Zpravodaje veliký problém- Oproti tomu ruský Suchoj Su-57 bude vidět velice dobře i na delší vzdálenost, i když se samozřejmě bude jevit o něco menší než klasický letoun 4. nebo 4,5. generace.

Stealth závisí na tvaru a materiálu

Schopnost stealth, která je někdy označována jako neviditelnost, znamená v podstatě nesnadnou zachytitelnost na radaru. ScienceHowStuffWorks uvádí, že toho lze dosáhnout dvěma způsoby, respektive jejich kombinací. Tím prvním je tvar letounu, kdy jsou dopadající radarové paprsky rozptýleny do stran a nevrací se k radarové anténě, případně se jich vrací minimum. Druhým je potom použití vhodného materiálu na povrchu letounu, který radarové paprsky pohlcuje. Platí také, že čím je letadlo radaru blíže, tím je šance na jeho zachycení vyšší.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY

Existují ale i silné stránky Su-57. Wikipedia uvádí, že má supermanévrovatelnost, což ho činí nebezpečným soupeřem v boji na krátkou vzdálenost, jenomže na tu dnes letadla prakticky nebojují. Vlastně je mu to tedy k ničemu, neboť by ho kvůli jeho nedostatečné schopnosti stealth radar zaměřil na delší vzdálenost, načež by piloti odpálili střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu. On sám by o tom přitom nevěděl, a stejně zranitelný by byl i ze strany PVO.

Článek Totální propadák bez šance na konkurenci. Stealth ruského Su-57 je až tisíckrát menší než u americké F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice nejlepší, co může Západ koupit, ale drahé

F-35 je letounem 5. generace a tím nejlepším, jaký si mohou západní země pořídit. Ačkoliv zrovna v Evropě vznikají skvělá bojová letadla jako francouzský Rafale nebo švédský Gripen E, na F-35 zkrátka ztrácí – hlavně kvůli stealth, které je v bojích často rozhodující, protože snižuje radarový odraz a umožňuje tak letounu dostat se do míst, kam se horší nedostane.

Video: Ukrajinci vzali Rusům taktickou výhodu v Pokrovsku. A to se s nimi vojáci ani nemuseli potkat

I přes kritiku některých lidí přitom západní armády s F-35 počítají, a její výrobce, Lockheed Martin, měl dokonce v plánu vyrobit do roku 2035 až 3 100 letounů, ale není jasné, zda se to podaří, i když produkce neustále roste. Wikipedia potvrzuje, že má F-35 také pokročilé senzory a vyspělý radar AESA, díky čemuž zaměří nepřátelské cíle na vzdálenost stovek kilometrů.

Navíc může fungovat i v roli průzkumníka a data rychle sdílet s ostatními jednotkami. Z hlediska výzbroje je pak schopna nést střely vzduch-vzduch i střely vzduch-země a řízené pumy, z nichž může některé nést ve vnitřním prostoru, čímž si zachovává stealth – jsou-li ovšem na vnějších závěsnících, tak o něj prakticky přichází. S tím ale pochopitelně pilot počítá.

Němci jsou připraveni „dát Putinovi do nosu“. Vypracovali tajný plán na přesun 800 tisíc vojáků NATO na východní hranici

Z vícero důvodů jde tedy o nejlepší letoun, jaký si může západní letectvo pořídit – sice existuje protějšek páté generace ještě v Rusku nebo Číně, ale z bezpečnostního hlediska nepřichází v úvahu, a na vlastním pracuje také Turecko, ale to stále ani nespustilo sériovou výrobu. Názory, že by měl být nákup F-35 zrušen, však ani přesto neberou v některých zemích konce.

Švýcarsko je příkladem. Sice tam v dubnu 2025 řada politiků žádala vypovědění smlouvy s tím, že to dle jejich průzkumu podporuje i 80 % dotázaných občanů, ale zároveň vlastně nemá jinou možnost, než F-35 koupit, protože by tak rychle nezískalo adekvátní náhradu, což by ohrozilo bezpečnost země, a rovněž by bylo nuceno uhradit tučné pokuty.

Češi jsou vzteky bez sebe. „ČR dala na pomoc Ukrajině 91,3 miliard korun,“ upřesnil Fiala s tím, že na tom vydělala

Jenomže se ukázalo, že tamní ministerstvo obrany, ochrany populace a sportu špatně pochopilo výslednou cenu, která tak překročí plánovaných 7,44 miliard dolarů (asi 160 miliard korun) kvůli nedorozumění ohledně konceptu „pevné ceny“, kterou používají Američané. Ta totiž stanovuje, že musí Švýcarsko platit za svá letadla stejně jako Pentagon, ačkoliv politici původně věřili, že se jedná právě o cenu uvedenou ve smlouvě – ale zjevně byla orientační.

Situaci navíc zkomplikovalo zvýšení cel ze strany Spojených států na švýcarský export na 39 %, což dovedlo současného ministra obrany, Martin Pfistera, k zachování rozhodnutí z roku 2021, ale s korekcí počtu letadel. Navrhuje tedy omezit nákup na 30 letounů F-35A namísto 36, aby se Švýcarsko pořád vešlo do finančního stropu programu Air 2030.

Článek Ve Švýcarsku se vyostřila debata o F-35. Jsou příliš drahé, „americká praktika“ nařizuje zaplatit za ně více, než bylo v plánu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Američané již pracují na výcviku Čechů

Američtí instruktoři cvičící piloty letounů F-35 se zúčastnili výcviku v Taktickém simulačním centru v Pardubicích, kde trénoval personál 211. taktické letky. Právě ta by měla být v budoucnu americkými letouny vyzbrojena. Potřebovali hlavně vědět, jak v současné době čeští piloti cvičí, aby mohli co nejlépe připravit jejich výcvikové programy, na něž se chystají. Hlavní fáze tréninku českého personálu na F-35 proběhne v letech 2029 až 2031, ovšem již v minulosti měli čeští piloti možnost vyzkoušet si simulátory tohoto letounu.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Hlavní výcvik pilotů i personálu letounu F-35 probíhá v Americe na základnách Eglin na Floridě a Ebbing v Arkansasu. AirAndSpaceForces popisuje, že na první z nich je hlavní centrum pro výcvik pilotů a údržbářů. Jeho hlavní část trvá 3 měsíce a kombinuje teorii, simulátory a praktické lety. Na druhé potom probíhá hlavně praktický výcvik v reálných podmínkách. Češi potřebují vytrénovat nejen piloty a techniky, ale i vlastní instruktory.

Letectvo bude mít 24 F-35

Česká republika si objednala celkem 24 „ef-třicet-pětek“, a všechny má mít k dispozici do roku 2035. Wikipedia uvádí, že se jedná o letoun páté generace poháněný jedním motorem, jehož max. rychlost je Mach 1,6. Čeští piloti budou létat s variantou A, která je určena pro starty z pozemních základen, avšak existují ještě varianty pro letadlové lodě nebo s krátkým startem a kolmým přistáním. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že varianta A je nejrozšířenější.

Video: „Záře jako po jaderném výbuchu,“ popsali Rusové. Ukrajinci jim zničili vzácné letadlo, které vzniklo pouze ve 2 kusech

Výhodou F-35 by měla být především jeho víceúčelovost. Nejedná se totiž jenom o stíhačku, i když tak často bývá označována. Je totiž schopna akcí proti pozemním cílům za pomoci pum, řízených střel či protiradarových raket a dalších. Má také velice vyspělé senzory a umožňuje provádět průzkumné mise. F-35 by též měla sdílet data s jinými složkami ozbrojených sil a v budoucnu spolupracovat s drony. Výhodou je i pokročilá stealth.

Článek České letectvo vstupuje do další fáze. Piloty F-35 přijeli do Pardubic vycvičit Američané se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Britové zanedbali kolem F-35B snad úplně vše

F-35 je aktuálně nejvyspělejším letounem 5. generace na světě, a jde prakticky o jediný, jaký si mohou země Severoatlantické aliance pořídit. Sice ve světě existuje ještě ruský Suchoj Su-57, ale ten je neschopný hlavně proto, že nemá příliš dobrou úroveň stealth, a pak dva čínské, jmenovitě jde o J-31 a J-35, ale ty by byly pro Evropu, stejně jako ruský, bezpečnostní hrozbou.

NATO ukazuje laxní přístup. Belgičanům kroužily drony nad taktickou základnou s jadernými pumami, ale nesestřelili je

Velká Británie přitom vsadila ze 100 % na F-35B, tedy variantu s možností kolmého vzletu a přistání, kterou nasazuje jak na letadlové lodi, tak z pozemních základen. Koncem září 2025 se však objevily také spekulace, že by ráda koupila nějaké F-35A coby nosiče jaderných pum B61, aby ještě více posílila schopnosti jaderného odstrašení vůči Rusku.

Jenomže velmi vyspělý letoun provází i nepříjemnosti. V říjnu 2025 upozornili dokonce sami Američané, že není ani polovina jejich F-35 schopna vzlétnout – ovšem nikoliv z důvodu poruchy nebo technických nedostatků, ale kvůli špatné koordinaci výroby a dodávek náhradních dílů, na něž tak musí čekat uzemněné. Jde tedy o něco, co lze relativně snadno řešit.

Video: Vojáci natočili, co zbylo z ukrajinské houfnice 2S22 Bohdana na podvozku Tatra, na níž zaútočili Rusové

Ačkoliv je zrovna F-35B konstrukčně nejproblematičtější a nejsložitější, na žádné technické nedostatky si britský výbor pro veřejné účty nestěžuje. Vyhodnotil však, že jsou schopnosti F-35 extrémně neuspokojivé, protože lze dlouhodobě využít cca jenom 40 % flotily, za což může zejména nedostatek specialistů – techniků, pilotů, instruktorů a náhradních dílů.

Klíčová omezení pak představuje též nedostatek útočných zbraní dlouhého doletu a zastaralá infrastruktura, stejně jako neustále odkládané dokončení ubytovacích prostor a zázemí pro na základně Marham, která je ve Velké Británii domovem F-35. Pracuje tam 3 600 příslušníků služebního personálu, státních zaměstnanců a kontraktorů, upřesňuje RAF.

Rusové demoralizují vlastní vojáky, jak to Ukrajinci neumí. Omylem je bombardují, za rok na ně shodili skoro 130 bomb

Jenomže ubytování pro nejméně 900 z nich je problematické. Armádní Zpravodaj připomíná, že se Velká Británie rozhodla pro koupi 138 letounů F-35B, z nichž už první provozuje z letadlové lodi HMS Prince od Wales, stejně jako z pozemních základen. Výbor každopádně žádá také objasnit plné financování programu, včetně nákladů nad rámec nákupu F-35B. Situaci aktuálně považují za katastrofální a žádají její rychlou nápravu.

Článek „Program F-35 je extrémně neuspokojivý,“ rozčilují se Britové. Nasazení je schopných pouze 40 % letounů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kanada chce nákup zredukovat kvůli neshodám

F-35 je aktuálně jediný letoun 5. generace, který si mohou země NATO a spojenci Ameriky koupit. Sice ve světě existují ještě další, ale – čínské J-31 a J-35 se sice zdají být dobré, ale představovaly by bezpečnostní hrozbu, pakliže by se dostaly do výzbroje NATO, zatímco ruský Su-57 má hodně nedostatků, zejména v oblasti stealth, a mnozí ho ani za 5. generaci nepovažují.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Nespornou výhodou F-35 je navíc její mnohonásobné otestování v boji, například Izraelem, když útočil na Írán a prakticky mu zdevastovat PVO, byť starší – nejmodernější systém měl být ovšem Bavar-373, obdoba ruského S-400, který sice není špatný, ale má jisté mezery, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že je na tom jeho íránská verze ještě o něco hůře.

Wikipedia doplňuje, že došlo k zavedení letounu v roce 2015, pokud jde o verzi B, zatímco verze A, kterou kupuje i AČR, o rok později, a roku 2019 pak vstoupila do výzbroje ještě námořní C. Za největší přednost F-35 je považována vysoká úroveň stealth, díky níž ji mnohé radary vidí na mnohem kratší vzdálenost, tedy až v momentě, kdy může být pozdě.

Ukrajinci byli zprvu ze slovenských houfnic Zuzana 2 nadšení, pak přišlo zklamání. Fico na nich vydělává, i když zbraně dodávat nechce

Dává jí to výhodu nejenom ve vzdušném souboji proti jinému letounu, ale prakticky proti všemu. K dispozici má však i další vyspělé systémy k provádění průzkumu, a rovněž může nosit moderní zbraní k úderům na pozemní a námořní cíle, stejně jako na vzdušné. Nevýhodou je ovšem vysoká pořizovací i provozní cena, což platí také o vybudování náročné infrastruktury.

Je jedním z hlavních důvodů, proč si některé země nákup rozmyslely. Příkladem je Španělsko, které by na ně sice mělo, ale rozhodlo se utrácet 85 % výdajů na obranu v Evropě, a za zbylou částku by jich moc nepořídilo, takže vybírá náhradu z Evropy v podobě 4,5. generace. A totéž se chystá udělat Kanada, respektive to zvažuje jako velmi pravděpodobný scénář.

Video: MiG-29 rozmetal základnu ruské pěchoty. Na rozlehlý panelák mu stačila jedna silnější puma

Původně si objednala 88 letounů F-35A, z nichž ale nejspíše přijme pouze 16, zatímco 72 zbylých odmítne ve prospěch nižší generace. Konkrétně zvažuje švédské Gripeny E/F, které jí výrobce navrhuje sestavit v Kanadě, která by tak podpořila domácí průmysl. Kontrakt na F-35 původně dosahoval 27,7 miliard dolarů (bezmála 600 miliard korun), z čehož by nakonec mohla americká zbrojovka Lockheed Martin inkasovat pouze 109 miliard (5,5krát méně).

Sice to ještě není rozhodnuto, ale tento scénář naznačovala kanadská vláda již dříve, načež jí nabídl francouzský prezident Emmanuel Macron jejich Rafale. Výsledek bude záležet na jednání obou zemí – pokud udělá Amerika ekonomické ústupky, např. sníží cla, může kontrakt pokračovat v plném rozsahu – v opačném případě se připraví o významnou zakázku.

Nejsilnější nejaderná raketa na světě s 9tunovou hlavicí napáchá škody jako atomovky. Do výzbroje vstoupí do konce roku 2025

Gripen E/F přitom není špatný, ale na F-35 zkrátka nestačí. Jde o silně modernizovanou verzi víceúčelového stíhacího letounu C/D, kterou má i ČR. Verze E je jednomístná, verze F dvoumístná (převážně pro výcvik nebo speciální mise), a oproti starším C/D má zvětšený trup pro větší zásobu paliva, silnější motor (modernizovaný proudový motor řady F414), vyšší nosnost a prodloužený dolet, což mu umožňuje provádět delší a náročnější mise bez tankování.

Disponuje výrazně modernizovanou avionikou, včetně pokročilého radiolokačního systému AESA, systému elektronického boje a zdokonaleného multisenzorového fúzního rozhraní, které pilotovi poskytuje lepší situační povědomí. Gripen E/F je navržen pro síťově orientované operace – podporuje datalinky, přesné naváděné zbraně (včetně dálkových střel vzduch–vzduch jako Meteor) a má nižší provozní náklady a vyšší dostupnost, uvádí Wikipedia.

Video: Američané neměli slitování. Zaútočili na ponorku s drogami, jakmile vyplula na hladinu

V jistém směru je schopný F-35 zastoupit, ale ne úplně. Mnohem více se to pak projeví při střetu s početným letectvem, jaké má třeba Rusko, i když je pořád třeba vnímat, že i Kanada je součástí Severoatlantické aliance, takže by nebojovala sama, ale po boku Američanů a Evropanů.

Článek Jedna z největších zakázek v historii F-35 se zdárně hroutí. Kupec chce odmítnout 72 letounů a koupit místo nich švédské Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejlepší letoun 5. generace je v 1/2 případů k ničemu

F-35 je aktuálně nejvyspělejším letounem 5. generace na světě, a jde prakticky o jediný, jaký si mohou země Severoatlantické aliance pořídit. Sice ve světě existuje ještě ruský Suchoj Su-57, ale ten je prakticky neschopný hlavně proto, že nemá příliš dobrou úroveň stealth, a pak dva čínské, jmenovitě J-31 a J-35, ale ty by zase byly pro Evropu bezpečnostní hrozbou.

Tajná zbraň Rusů proti AWACS a dronům vyzrazena. Zaměří je až na 300 km a některé umí impulsem shodit na zem

Američané mají potom ještě F-22 Raptor, který ovšem nevyváží, protože slouží k vybojování vzdušné nadvlády, a je tedy určen pouze domácímu letectvu. Na zřejmě funkčním konceptu dělá také Turecko vyvíjející TAI TF Kaan, jehož druhý prototyp se nedávno vznesl k nebi – je tedy na dobré cestě, ale F-35 je již zavedená a mnohokrát odzkoušená v boji.

Wikipedia uvádí, že je v provozu od roku 2015, i když nejrozšířenější varianta A byla zavedena o rok později, a k říjnu 2025 bylo vyrobeno téměř 1 250 kusů. Jde tedy zdaleka o nejpočetnější letoun páté generace na světě, a původní plány počítaly, že vznikne do roku 2035 dokonce v počtu dosahujícím 3 100 kusů, ale při současném tempu výroby to asi nevyjde.

Ve hře je 44 bojových vozidel pěchoty CV90 pro Ukrajinu. Ruská armáda si s nimi neumí poradit, na bojišti excelují

F-35 vyniká vysokou úrovní stealth, díky čemuž je hůře zaměřitelná radary i střelami a jinými zbraněmi, využívá nejmodernější střely i rakety, a rovněž může provádět pokročilý průzkum, neb disponuje mnoha senzory a vyspělou fúzí dat. Co dokáže třeba proti ruské PVO v podobě S-300, což je starší systém, ukázalo izraelské letectvo v Íránu, kde ji zcela rozneslo.

Je nicméně zděšením, kolik letounů zůstává uzemněných ne proto, že by armády šetřily na jejich provozu a udržovaly v provozu pouze nějaké nutné minimum, ale protože nejsou techniky schopné operovat. Odhalil to audit, podle něhož vyjádřili američtí senátoři nespokojenost s nízkou bojovou připraveností F-35A, která se pohybuje od 51 % do 71 % v závislosti na roce, a také se značnými problémy s jejich technickou podporou.

Rusko má nový tank, budoucnost armády. Od roku 2026 bude dostávat T-90M2 Ryvok-1, výrobu navýší o 80 %

V březnu 2023 měla flotila F-35 pouze 55 % letadel schopných mise, zatímco v roce 2024 se toto číslo zvýšilo na 67,1 %, ale do roku 2025 opět kleslo na přibližně 51 až 52 %. Na vině mají být hlavně Velitelství vzdušného boje a Pacifické vzdušné síly, které podle zákonodárců selhaly v řádné koordinaci s Pentagonem a výrobcem při řešení otázky uzemněných letadel.

Krom toho pak výrobce, Lockheed Martin, nedokáže zajišťovat nové díly v potřebné rychlosti, v důsledku čehož zůstávají letadla zbytečně uzemněna. Americké letectvo provozuje až 470 letounů páté generace F-35, takže je jejich největším odběratelem a uživatelem, a vzhledem k jejich stále větší propagaci jde podle Armádního Zpravodaje o překvapivý krok.

Článek Velký problém: Až 51 % letounů F-35A není schopno ani vzlétnout, natož bojovat. Kritika zaznívá od největšího zákazníka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nové F-35 budou ve verzi Block 4

Nové dodávky letounů F-35, v současné době jich je vyrobeno přes 1 245, uvádí Wikipedia, což z něj z přehledem dělá nejpočetnější stroj 5. generace na světě, svědčí o neutuchajícím zájmu. Ten vzbuzuje verze F-35 Block 4, tedy ta nejmodernější, jaká v současné době existuje. Není ale specifikováno, zda jde v historicky největší zakázce jenom o typ A pro operace z pozemních základen, nebo též o námořní verzi C či verzi B s krátkým startem a kolmým přistáním.

Velká tanková síla, kde by ji Rusko nečekalo, pokud zaútočí. Ukrajinský soused nakoupí přes 200 tanků

Dodávky nasmlouvaných letadel začnou v roce 2026, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že je mezi nimi i 24 letounů objednaných ČR, protože má již platnou dohodu s americkou vládou. F-35 totiž nejsou kupována u výrobce, ale prostřednictvím amerického programu Foreign Military Sales, a je tedy pravděpodobné, že je vláda USA pro Česko objednala u výrobce právě touto dohodou. O letoun je však zájem i v jiných státech. Příkladem může být Dánsko, kde uvažovali o ukončení objednávek, ale nakonec jich chtějí dalších 16, uvádí Reuters.

Špičkové senzory i zbraně, další přibydou

F-35 je jednomotorový a jednomístný víceúčelový bojový letoun určený k mnoha úlohám. F-35A, jaké má objednané Česká republika, a kterých je nejvíce, jsou dlouhé 15,7 metru a mají rozpětí křídel 11 metrů, přičemž vyvinou rychlost až Mach 1,6. Vybaveny jsou radarem AESA i řadou dalších senzorů a schopností fúze dat, a používají široké spektrum západních zbraní, ale další je v plánu integrovat – například střelu MBDA Meteor.

Ruské letectvo na pokraji rozkladu se zoufale snaží chránit bombardéry pneumatikami. Jenom tím usnadňuje, že shoří

Modernizace Block 4 pak přinese uživatelům přes 80 vylepšení. Dostává výkonnější radar a senzory, nové zbraně, lepší schopnosti elektronického boje či fúze dat, uvádí ArmyRecognition, a dle původních záměrů již měla být v provozu, ale Lockheed Martin se potýkal ze zpožděním při vývoji a integraci novinek. Některé první F-35 tak pravděpodobně nebudou mít všechny slibované schopnosti a dostanou je až později s novým softwarem. Vzhledem k tomu, že letadla pro Česko nejsou mezi prvními, nejspíše se jich to netýká.

Článek F-35 rozhodně není ze hry. Největší zakázka v historii na 300 kusů jasně potvrzuje její budoucnost. Navzdory kritikům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Shahed je bojový dron, sundala ho F-35

I když docházelo k jistému testování reakční doby druhé strany již od dob studené války, kdy jak Spojené státy americké a jeho evropští spojenci podnikali lety k hranicím SSSR, a on zase k jejich, Rusko v posledních letech, zejména pak menších, tuto praktiku nejenom intenzivně testuje znovu, ale v mnoha případech překračuje meze slušnosti i mezinárodního práva.

Bulharská F-16, na níž vsadilo i Slovensko, po 6 měsících v problémech. Museli ji uzemnit, závada s nádrží dělá letadlu špatnou pověst

Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje narušení polského vzdušného prostoru ruským průzkumným letounem Iljušin Il-20 v červnu 2025, čemuž asi o měsíc předcházelo narušení estonského vzdušného prostoru bojovým letounem Suchoj Su-35S – ale takových incidentů je více – a vše eskalovalo, když na území Polska dopadlo několik ruských dronů.

Wikipedia uvádí, že jich do polského vzdušného prostoru vstoupilo 19 a 23, z nichž byly některé sestřeleny, zatímco dopadaly většinou do polí. Některé byly typu Gerbera, a Armádní Zpravodaj zaznamenal v mnoha diskuzích, že to je nesmysl, protože nemají takový dolet – už v základu to ovšem zvládnou ze západu Ruska na východ Polska, tedy přes celé Bělorusko, ale hlavně u nich byly nalezeny přídavné nádrže namísto bojových hlavic, což jim dolet prodloužilo.

i

Jiné drony měly být potom typu Shahed 136, což jsou původně íránské dalekonosné letouny s hlavicí vážící 50 kg, které Rusko vyrábí v licenci jako Geran-2, ale ani ty nejspíše neměly hlavici; ale přesto nechtěli Poláci nic riskovat a raději nějaké sestřelili. Za tento počin také dostala vizuální značku v podobě Shahedu 136 zmíněná nizozemská F-35, uvádí ministerstvo obrany Nizozemska (jako když si gangsteři tetují slzy pod oko podle toho, kolik lidí zabili).

Článek NATO už došla trpělivost, Rusko dostalo přes prsty. Nizozemská F-35 sestřelila jeho dron a vysloužila si ocenění se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-31 byly vyprovozeny italskými F-35

Incident se odehrál 19. září 2025, kdy tři ruské MiG-31 vstoupily bez povolení do estonského vzdušného prostoru nad ostrovem Vaindloo ve Finském zálivu, a zůstaly v něm téměř 12 minut. Jak je v takových případech pravidlem, neměly letové plány a transpondéry vypnuly, a rovněž scházelo obousměrné rádiové spojení s estonským řízením letového provozu.

Ruské letectvo posíleno o nejlepší frontové bombardéry současnosti. Jediné na světě unesou až 14 tun výzbroje, ale jsou i zklamáním

K jejich vyprovodění proto vzlétly F-35 italského letectva, které jsou v současné době umístěny na letecké základně Ämari v severním Estonsku jako součást mise NATO Baltic Air Policing, potvrzuje NATO. Taavi Karotamm, šéf tiskového oddělení obranných sil, pro ERR vysvětlil, že ruská letadla letěla paralelně s estonskou hranicí z východu na západ a vstoupila do estonského vzdušného prostoru do hloubky menší než 10 km, potvrzuje estonské ministerstvo obrany.

„Tato situace ukazuje, že se Rusko nadále chová agresivně vůči svým sousedním zemím, které musí brát posílení svých obranných schopností vážně. Situace zároveň znovu potvrzuje efektivitu NATO jako obranné aliance, protože stíhačky mise Baltic Air Policing reagovaly rychle,“ dodal Taavi Karotamm s tím, že F-35 vyprovodily ruské letouny do Kaliningradské oblasti.

Video: Nejbrutálnější ukrajinská střela potvrdila dominanci na bojišti. Ruský tank se po zásahu ihned rozletěl na všechny strany

Že jednalo o čistou provokaci, a nejspíše také testování reakční schopnosti NATO, potvrzuje i celý koncept letky – MiG-31 je totiž klasifikován jako stíhací letoun a útočný stíhač, takže rozhodně není primárně určen k průzkumu, jako tomu bylo v červnu 2025, když ruský Iljušin Il-20 vletěl do polského vzdušného prostoru, ačkoliv i tehdy šlo hlavně o provokaci.

Wikipedia upřesňuje, že byl zaveden do výzbroje v roce 1981 a vznikl v počtu přes 500 kusů, přičemž Rusko zůstává jeho hlavním, a dnes už vlastně jediným uživatelem. Jako hlavní výzbroj má přitom MiG-31 čtyři rakety R-33 s dosahem od 120 do 304 km, uvádí Wikipedia s tím, že létají až Mach 4,5 a mají inerciální a semi-aktivní radarové navádění.

Video: Ukrajinští speciálové se vzchopili a provedli současně úder na 1 300 km na dvě ropné rafinerie 3 km od sebe

Ve srovnání s F-35 jde pochopitelně o mnohem slabší letouny. Už jenom z důvodu starých radarů Zaslon-A s detekčním dosahem 200 km, ale proti stealth cílům to bude podstatně méně. Jinými slovy, „ef-třicet-pětky“ by je viděly na hony daleko, aniž by proti nim letouny MiG-31 mohly něco dělat. NATO je přitom i v případě narušování prostoru zdrženlivé. Na rozdíl třeba od Turecka, které v roce 2016 sestřelilo ruský Su-24 poté, co mu vletěl nad území.

Článek Rusko si zatancovalo na tenkém ledu. NATO vyslalo F-35, aby vykázaly tři ruské stíhačky MiG-31 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 je alespoň 1 215, Su-57 pár desítek

Amerika má v současnosti dva typy letounů 5. generace – F-22 Raptor a F-35 Lightning II. Výroba prvního byla však ukončena již před 14 lety a včetně prototypů vzniklo 195 ks, uvádí Wikipedia. F-35 naopak ve výrobě stále je, přičemž je to bezesporu nejprodukovanější letoun 5. generace na planetě – v současné době vznikl v počtu přesahujícím 1 215 ks, uvádí ve svých statistikách portál F35. Na takovou sílu Rusko nestačí, stejně tak ani Čína.

Kolik je Su-57, není známo, Rusko počty nově produkovaných kusů již nějakou dobu tají. EurAsianTimes odhaduje, že jich bude 25 až 32 operačně nasaditelných, a to nejspíše včetně 10 vyrobených prototypů. Tak nízká čísla, přestože je oficiálně ve službě již od roku 2020, lze dle názoru Armádního Zpravodaje připsat problémům s výrobou, hlavně nedostatku vyspělých technologií, které musí Rusko často dovážet, vysokým nákladům a nedostatečným kapacitám.

F-35 je vyráběn i mimo území Ameriky

Americký letoun může vznikat v takových počtech, protože má výhodu také v diverzifikované produkci, přičemž je v činné službě již od roku 2015, uvádí Wikipedia, tedy o 5 let déle než Su-57. Lockheed Martin, což je mimochodem zbrojní gigant s obrovskými kapacitami a zdroji, uvádí, že k ní dochází také v Itálii nebo Japonsku. Navíc firma využívá subdodavatele z několika západních zemí, což produkci ještě posiluje a přináší další výhody.

Video: Ukrajinský voják zevnitř natočil a popsal ukořistěný ruský tank T-90S, který se na frontu vůbec neměl dostat

V poslední době sice výroba vázla také u F-35, hlavně kvůli technickým problémům s vývojem nové verze, ale většina z nich má být vyřešena. DsmForecastInternational odhaduje, že by letos mělo být odběratelům dodáno kolem 190 letounů F-35, a ačkoliv jsou počty Suchojů Su-57 utajované, budou to maximálně jednotky. Vzhledem k horšící se situaci ruské ekonomiky se navíc lze domnívat, že se čísla v příštích letech výrazněji měnit nemohou.

Článek Tvrdá realita, která se Rusku nehodí: Proč je F-35 přes tisíc, zatímco Su-57 sotva pár desítek včetně prototypů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvoumotorová F-55 má být spolehlivější

Americký prezident Donald Trump oznámil stavbu dvoumotorové F-55 postavené na základě F-35 hlavně proto, že je přesvědčen, že jednomotorová letadla nejsou spolehlivá. V podstatě vychází z názoru, že pokud selže motor, tak spadnou, ale dvoumotorová mohou na letiště doletět za pomoci druhého. To je sice teoreticky pravda, ale již mnoho odborníků řeklo, že přepracovat F-35 do dvoumotorové verze znamená v podstatě postavit nový letoun.

Video: Ukrajinci odpálili ruskými vojáky nastražených nejméně 100 protitankových min, aby překazili Rusům postup

Postavit dvoumotorovou F-55 by ovšem trvalo několik let, upozorňuje Reuters na základě názoru leteckých odborníků. Lockheed Martin sice připravuje rozsáhlou modernizaci F-35, ale rozhodně se nejedná o plán na dvoumotorový letoun. Jde o využití technologií a poznatků ze soutěže na letoun NGAD 6. generace, v němž neuspěl, a zapracování do stávající F-35. Nové nebo starší modernizované letouny by mohly získat asi 80 % schopností těch 6. generace.

Ani Amerika nemá peníze na rozhazování

Spojené státy americké samozřejmě mohou postavit dvoumotorový letoun 5. generace, ale znamenalo by to práci na více let, a hlavně značné finanční náklady. Defence-Ua upozorňuje, že se v obranném rozpočtu vedou velké bitvy o peníze na letouny 6. generace Boeing F-47 a projekt určený pro letadlové lodě označovaný jako F/A-XX. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že nový letoun by odčerpal již tak nedostatečné zdroje a vývoj 6. generace zpozdil.

Satelitní snímek potvrzuje zničení dvou ruských vrtulníků Mi-8 a Mi-24 na letišti v samotném nitru Krymu

Američané navíc dvoumotorový letoun 5. generace mají, je jím Lockheed Martin F-22 Raptor. jeho výroba je sice již léta zastavena a neexistují dodavatelské řetězce, ale NationalInterest odhaduje, že znovuobnovení jeho výroby s využitím nových technologií by bylo levnější a rychlejší než konstruování F-55. Ta by totiž vznikala od začátku jako nová, a to včetně všech testů, kdežto koncept F-22 je hotový a prověřený, jenom by byly integrovány novější technologie.

Článek Trumpova F-55 by měla nahradit F-35, jak ji známe. Spíše to ovšem vypadá, že bude čelit zkoušce reality se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Závada a následný pád F-35A je výjimečnou událostí

Nestává se zrovna často, aby západní vojenská letadla padala (na rozdíl od ruských, která jdou k zemi vinou závady i několikrát ročně), ale přesto k tomu dojít může. Incident z ledna 2025 je toho důkazem. Z vyšetřování vyplývá, že byla příčinou námraza na přídi letounu, ale hlavně na vzpěrách povozku, který kvůli tomu nešel uvolnit, a tedy ani vysunout.

Video: Turecká PVO za překročení hranic sestřelila ruský Suchoj Su-24. Incident, který mocné Rusko vyškolil

Pilot F-35A nahlásil závadu hned po startu, jelikož podvozek ani nešel úplně zatáhnout, a když se ho pokusil znovu vysunout, neuspěl. Kontaktoval proto řídicí středisko, které se spojilo s inženýry výrobce Lockheed Martin – ti doporučili, aby ho pilot zkusil „odseknout“ tím, že sletí k přistávací dráze a lehce se jí podvozkem dotkne, čímž by měl vzpěry uvolnit, načež nabere rychlost a vzlétne, aby nedošlo ke kolizi, ale bylo to jenom oddálení havárie.

Napoprvé se to nepovedlo, a když to zkusil podruhé, podařilo se mu ještě vzlétnout, jenomže senzory vyhodnotily, že F-35A dosedla na zem, kvůli čemuž se stal letoun neovladatelným a pilot se musel katapultovat. Na to měl naštěstí dostatek času – záběry totiž ukazují až padající „ef-třicet-pětku“, ale pilot už se tou dobou snášel na padáku k zemi.

Ruská tanková vojska se nevratně rozpadla. Ztratila min. 4 108 tanků, ale škody jsou mnohem větší, než se zdá

Vyšetřovací komise konkrétně zjistila, že byl na vině průnik vody do hydraulického systému v přední části a do hlavních vzpěr podvozku, což způsobilo při teplotě vzduchu -18 °C tak silnou námrazu, že přestaly správně fungovat. Je však nutné vysvětlit, že za to nemůže nějaké selhání techniky, nýbrž údržby. Personál letecké základny měl totiž skladovat sudy s hydraulickou kapalinou na otevřeném prostranství, kde byly vystaveny nepříznivému počasí.

Nehodě šlo tedy pravděpodobně předejít, pokud by došlo k dodržení stanovených postupů. Armádní Zpravodaj proto soudí, že nelze tento incident v žádném případě přičítat technické závadě nebo celkové nespolehlivosti F-35A, protože havárii nezpůsobila její složitost, ani nějaká nedotaženost, a stejně tak ani chyba pilota, ale zkrátka zanedbaná údržba.

Satelitní snímky: Rusové našli způsob, jak na zemi ochránit své nejlepší frontové bombardéry, Suchoje Su-34

Wikipedia potvrzuje, že jsou nehody F-35A vinou technických problémů opravdu výjimečné, a v podstatě je lze spočítat na prstech obou rukou. Také nutno poznamenat, že jde o mimořádně složitý letoun 5. generace, který jako jediný na světě vznikl v počtu přesahujícím 1 000 kusů, a v plánu ho je alespoň 3násonek. Oproti tomu ruských Su-57 páté generace je jenom pár desítek, kdežto čínských J-31 a J-20 dohromady nižší stovky.

Redakce Armádního Zpravodaje sleduje dění kolem F-35A, ale i dalších verzí, dlouhodobě, a je názoru, že je jejich nákup evropskými zeměmi stále tou nejlepší volbou. Nic lepšího zkrátka dnes neexistuje, a ačkoliv mají za 10 až 15 let ovládnout oblohu letouny generace šesté, ty páté budou stále nejenom použitelné, ale ještě desítky let hrát obrovskou roli.

Článek Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Murmansk-BM ruší signál až na 8 tisíc km

Systém elektronického boje Murmansk-BN je ve výzbroji ruské armády od roku 2014. Wikipedia uvádí, že se jeho základ zrodil již v roce 1992, ale nebyl zařazen hlavně kvůli dopadům rozpadu Sovětského svazu. Jeho hlavní úlohou má být nalezení nepřátelských komunikačních signálů a jejich rušení, což má to být schopen dělat na až 5 tisíc km, ale jiné zdroje uvádí až 8 tisíc km. Jednat se má o spektrum vysokofrekvenčních krátkovlnných signálů.

BREAKING:

Iran has deployed Russia’s most powerful jamming communication system, Murmansk-BN. pic.twitter.com/1Im3Avt24e

— Globe Eye News (@GlobeEyeNews) August 3, 2024

Murmansk-BN je vysoce mobilní. ArmyRecognition uvádí, že je na různých vozidlech Kamaz či Ural a přívěsech, které táhnou. Základem jsou 4 výsuvné anténní stožáry vysoké 32 metrů a celý komplet má mít 4 anténní skupiny, takže je nakonec stožárů 16. Dále jsou zde podpůrná vozidla, generátory a další vybavení. V kompletním stavu má být systém schopen rušit signály na území 640 tisíc kilometrů čtverečních a v kuse fungovat až 72 hodin.

F-22 i F-35 by měly být ze hry, ale…

Signály, které má Murmansk-BN rušit, má využívat třeba americké námořnictvo a letectvo, a to včetně letounů 5. generace Lockheed Martin F-22 Raptor a Lockheed Martin F-35 Lightning II, které jsou nejsilnějšími články amerického, a v druhém případě celého aliančního letectva. Narušit má být schopen i satelitní komunikaci využívanou letadly. Armádní Zpravodaj soudí, že to neznamená ochromení letounů, a v případě, že by rušená opravdu fungovalo, omezí to jejich bojeschopnost a budou se muset spoléhat na jiné, i méně přesné systémy.

Ostuda, jakou Rusko přiznává nerado: Ztratilo 25 % bombardérů Su-34, impozantních hybridů s nedomyšlenou konstrukcí

Letouny si přitom zakládají na své vyspělosti a schopnostech stealth. Wikipedia uvádí, že F-22 je dvoumotorový a dodnes je označován za nejlepší stíhací letoun na světě. Jeho hlavní úlohou je boj s letouny nepřítele, resp. vybojování vzdušné nadvlády. Oproti tomu F-35 je jednomotorový a jedná se o víceúčelový letoun. Může bojovat nejen s letadly, ale plnit i úderné mise proti pozemním cílům, vést elektronický boj a vykonávat průzkum, uvádí Wikipedia.

Jak dokáže jejich operace Murmansk-BN narušit, lze jenom spekulovat. ArmadaInternational sice uvádí, že minimálně jeden takový systém dostal Írán, ale při izraelských úderech na Írán pomocí F-35, které zcela deklasovaly jeho protivzdušnou obranu, se moc nepředvedl, nebo nebyl zapojen. Pokud ho tedy Írán nasadil – a není důvod, aby to neudělal – zřejmě moc velký vliv neměl. Rusko ho používá i na Ukrajině, ale její operace také ochromené nejsou. Armádní Zpravodaj soudí, že by to byl i případ střetu s letectvem NATO.

Článek Murmansk-BN anuluje největší výhodu NATO: Údajně nedá šanci F-35 ani F-22. Sotva vzlétnou, může je až na 8 000 km rušit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Není to dobrá vizitka, ale případů je málo

F-35 je v posledních letech horkým tématem také mezi evropskými zeměmi, jelikož si je začaly pořizovat ve velkém – například Norsko na ně vsadilo již dříve, stejně tak Velká Británie, ale třeba Česká republika teprve nedávno, zatímco další letectva jich přikoupila více, potvrzuje Wikipedia. F-35 se má dokonce během několika let stát páteří letectva NATO.

Největší francouzský nepřítel ruských balistických střel: SAMP/T NG zničí cíl na 150 km, nepronikne ani Iskander

Armádní Zpravodaj soudí, že to dává největší smysl, jelikož západní země v tuto chvíli nemají nic lepšího, co by mohly koupit – jediní Američané, kteří jsou dlouhodobí spojenci a součást Severoatlantické aliance, prodávají „vhodné“ letouny páté generace. Ve světě sice existují i další, ale ty by pro evropské země představovaly bezpečnostní hrozbu.

Jmenovitě jde o čínský J-20 Mighty Dragon a Shenyang J-31, a poté o ruský Suchoj Su-57, ale ten je ze všech nejhorší zejména z důvodu nízké úrovně stealth, ale také se potýká s řadou technických nedostatků a problémů, kvůli čemuž ho mnozí odborníci za 5. generaci neberou. Ve výsledku tak nemají země NATO jinou možnost, než koupit F-35, chtějí-li to nejlepší.

Video: Na nejmodernější ruský bojový vrtulník, Ka-52, zaútočil dron. Trefit ho měl do ocasu, ale není jisté, zda šel k zemi

Je nutné zdůraznit, že ačkoliv vznikají skvělé letouny i v Evropě, ať jde o francouzský Rafale nebo švédský Gripen, případně Eurofighter Typhoon, jedná se v posledních modernizacích pouze o 4,5. generace, která na pátou ztrácí zejména v oblasti stealth, ale také v systémech a senzorech. Jak moc velký rozdíl to je, ukázaly izraelské F-35A, které zničily íránskou PVO založenou na ruských S-300 a Bavar-373 (údajně lepší obdoba S-400).

Své kvality tedy letoun má, ale pochopitelně se ani on neobejde bez technických potíží a tedy incidentů, jakým bylo nedávné nouzové přistání F-35B britského námořnictva, které napříč světem se spojenci cvičí v rámci Highmast (též Carrier Strike Group 25). Aktuálně se má jeho letadlová loď HMS Prince of Wales nacházet v Indo-Pacifiku, kde kooperuje s americkou a japonskou armádou, což je vzkaz všem rivalům, zejména Rusku a Číně.

Ruská armáda může být „zásadně“ posílena severokorejskými tanky Cheonma-2. Vyrovnat se mají ruské T-14 Armatě

Jenomže jeden z letounů F-35B měl nespecifikovanou technickou poruchu, kvůli níž musel nouzově přistát na letišti Kagošima. Nezdá se ale, že by byla natolik závažná, aby vyžadovala speciální tým z Ameriky a Velké Británie – pravděpodobně se ji podaří vyřešit technikům v Japonsku, které „ef-třicet-pětky“ také provozuje.

Není to přitom poprvé, jelikož už v červnu musela jiná F-35B dle GlobalTimes nouzově přistát na indickém letišti Thiruvananthapuram. Zejména po druhém incidentu se F-35 trochu vysmáli čínští a ruští blogeři, ale také InsideHindustan, který položil dotaz: „NEJLEPŠÍ TRYSKOVÉ LETADLO NA SVĚTĚ… VÁŽNĚ?“ Armádní Zpravodaj připomíná, že F-35B je ze všech verzí tou nejsložitější, a že jde o nízké jednotky incidentů vzhledem k počtu vyrobených kusů.

Článek Špatná vizitka pro F-35: „béčko“ britského námořnictva se opět potýká s problémy. Během cvičení musí opakovaně nouzově přistávat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Silný vzkaz, čeho je letectvo NATO schopné

B-1B Lancer je americký strategický bombardér s proměnnou geometrií křídel navržený pro rychlé průniky hluboko na nepřátelské území. Do služby vstoupil již v 80. letech 20. století jako náhrada za pomalejší bombardér a alternativa k drahému B-2 Spirit, který nicméně zůstává ve službě také. Jeho hlavní předností je kombinace vysoké rychlosti (Mach 1,25), dlouhého doletu a vysoké nosnosti konvenční munice – až 34 tun, potvrzuje Wikipedia.

Ruská armáda může být „zásadně“ posílena severokorejskými tanky Cheonma-2. Vyrovnat se mají ruské T-14 Armatě

Armádní Zpravodaj připomíná, že původně vznikl pro jaderné údery, ale po studené válce byl upraven výhradně pro konvenční bombardování a výrazně se osvědčil v konfliktech třeba v Afghánistánu nebo Iráku. Díky schopnosti nízkého letu a radarové nenápadnosti (byť není stealth) zůstává i dnes významnou součástí amerického strategického letectva.

V rámci posledního cvičení „Bombardovací úkolové uskupení Evropa“ se však vydaly ze své domovské armády v Dyess v Texasu do Norska, kde budou létat po boku tamních F-35. Tam nacvičí vzdušné operace s vysokým rizikem a zdokonalí dovednosti v procesu hledání, fixace, sledování a zaměřování. Posádky budou současně trénovány v boji proti vzdušným a pozemním hrozbám, jejichž cílem je odepřít jim svobodu manévrování, což zvýší připravenost Severoatlantické aliance zajistit si vzdušnou převahu, na což vždy spoléhala.

Video: Na nejmodernější ruský bojový vrtulník, Ka-52, zaútočil dron. Trefit ho měl do ocasu, ale není jisté, zda šel k zemi

„Jde o společné budování zkušeností a důvěry, zvyšování připravenosti a udržování přehledu v dynamickém prostředí,“ uvedl americký podplukovník Eric Alvarez, velitel 345. bombardovací perutě. Norský podplukovník Tom Christiansen, úřadující šéf 132. leteckého křídla v Ørlandu, pak dodal: „Tento typ výcviku nás lépe vybavuje ke zvládnutí jakýchkoliv výzev.“

F-35 Lightning II je potom americký víceúčelový stíhací letoun 5. generace s vysokou úrovní stealth a vyspělými senzory a avionikou, díky čemuž dokáže sdílet data v reálném čase a jinými jednotkami, uvádí Wikipedia. Funguje jako stíhač i jako létající průzkumné a velitelské centrum, a je páteří letectev NATO – pořizuje si ho v desítkách kusů také AČR.

Článek Vzkaz Rusku: Americké bombardéry B-1B Lancer dorazily do Norska, aby trénovaly získání vzdušné převahy. Doprovází je F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jinou možnost než F-35 země NATO nemají

F-35 je jedním z mála existujících letounů 5. generace na světě – kromě něj je to rovněž americký F-22 Raptor, ale ten země nikomu neprodává, jelikož slouží k vybojování vzdušné nadvlády. Potom je tu ještě ruský Su-57, ale zejména kolem jeho nízké schopnosti stealth jsou velké pochybnosti, a nakonec dva čínské letouny, tedy J-20 a J-31.

Hitlerova Ahnenerbe hledala dědictví předků, které mělo být důkazem čisté germánské rasy a základem 1 000leté árijské říše

Jak je patrné, krom amerických nepřipadají ostatní v úvahu hlavně z důvodu bezpečnostního rizika. F-35 je tak nejenom jedinou možností v případě páté generace, ale také tou nejlepší, pro jakou se mohou letectva aktuálně rozhodnout. Armádní Zpravodaj připomíná účinnost F-35 třeba proti ruským systémům S-300 v Íránu, které o nich ani nevěděly a byly zcela zničeny; ale stejně měl dopadnout i domácí Bavar-373, který je údajně lepší než ruský S-400.

Redakce Armádního Zpravodaje vnímá názory diskutujících, kteří označují F-35 za šrot, ale pravdou je, že jde o nejlepší letoun současnosti, navíc nejednou odzkoušený v boji, a že mnozí rádi přehlíží jeho komplexnost – slouží totiž i k průzkumu, PVO apod. Sice není manévrovatelný jako jiné, ale to je úplně jedno, protože vzdušné souboje probíhají na dálku.

Elitní jednotka na Krymu zasáhla 2 ruské stíhačky Su-30SM a 3 taktické bombardéry Su-24. Škody jsou obrovské i na Rusko

Byla by obrovská vzácnost, kdyby se k sobě letouny dostaly na vzdálenost jednotek kilometrů nebo stovek metrů. Program F-35 bude navíc pokračovat i přesto, že jsou ve vývoji letouny šesté generace – ano, v mnohém je pochopitelně překonají, ale je třeba vnímat, že bude jejich výroba dlouhá, nákladná a komplikovaná, a určitě tak ze dne na den nenahradí ostatní. Reálně to může být otázka i desítek let – důkazem je samotná F-35.

Wikipedia potvrzuje, že probíhá její výroba od roku 2006 a k lednu 2024 vzniklo něco přes tisíc kusů. Do evropských armád se navíc dostává ve větších počtech až v posledních letech, jelikož dosud spoléhala na starší řešení, a navíc je velmi drahá. Armádní Zpravodaj proto soudí, že je krátkozraké tvrdit, že budou F-35 za pár let k ničemu, když přijde šestá generace.

Video: ruský bombardér Tu-95MS v doprovodu Su-35S a Su-30SM slídil u hranic NATO. Zahnaly je dvě F-16 a F-35, zničily by je všechny

Totéž by šlo ostatně tvrdit o F-16, Gripenu, Rafale a dalších, ale ukazuje se, že je modernizace stále drží i na moderním bojišti, jelikož nemusí tak často bojovat proti vyspělejšímu soupeři (ve světě je stále obrovské množství starých letounů, které budou létat ještě po desítky let hlavně v méně vyspělých zemích), a navíc slouží skvěle jako nosiče zbraní. Často mají vyšší nosnost než pátá generace a jejich provoz je levnější, takže mohou třeba bombardovat.

Eurofighter není zrovna adekvátní náhrada F-35

Hlavním důvodem, proč Španělsko od zvažování nákupu F-35 ustupuje, jsou peníze, jelikož se dle El País rozhodlo utratit 85 % z obranného rozpočtu v Evropě. Jenom pro představu, ten dosahuje 10,471 miliard eur, což je cca 256,8 miliard korun. Zbývajících 15 %, tedy 38,5 miliard, by teoreticky na nákup nějakých letounů stačilo, ale zřejmě by jich nebylo dost.

Ukrajina odpustila dezertérům: 29 000 vojáků se tak dobrovolně vrátilo do armády, aby bránili svou vlast proti Rusku

Třeba AČR má za 24 letounů F-35 zaplatit bezmála 150 miliard korun, uvádí Ministerstvo obrany ČR, což vychází na 6,25 miliard na jeden. Španělsko by tak dokázalo financovat jenom lehce přes šest kusů, což je velmi málo, a navíc nakupuje i jiné zbraně mimo Evropu. Zvažuje proto, že rozšíří své letectvo o další Eurofightery Typhoon.

Aktuálně jich má 72 a patří mezi země, které je přímo vyrábí, takže by tím současně podpořilo domácí ekonomiku. Vedle toho zvažuje, že počká až na letoun 6. generace FCAS, na němž se dle Wikipedia podílí vedle Německa, které však zvažuje i vlastní cestu, a Francie usilující o dominantní podíl, takže není jasné, zda nakonec z projektu něco bude.

Velká rána pro F-35A, zájemce už je nechce. Padla tím obří zakázka, která mohla Americe přinést vliv u souseda Číny

V případě 6. generace by Španělsko pravděpodobně kumulovalo peníze, aby na nákup mělo. Její zavedení do výzbroje je ostatně předpokládáno až ve 30. letech 20. století, takže na to může mít kolem 10 let, během nichž nastřádá klidně stovky miliard korun. Do budoucnosti ovšem nikdo nevidí, je stejně tak možné, že se spolehne na 4,5. generaci Eurofighterů.

Článek Španělsko vyřadilo americké F-35 jako možnou budoucnost letectva. Vybírá náhradu z Evropy, ale Eurofighter adekvátní není se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Indie chtěla vyrábět doma, Amerika nikoliv

I když mají mnozí na „ef-třicet-pětky“ negativní názor s tím, že to je „předražený šrot“, a že v letectvech, která ho mají, ani není 100 % letounů schopných okamžitého nasazení, jedná se o nejlepší, a hlavně jedinou možnost pro americké spojence, jak si letoun 5. generace pořídit; ať má kritik názor jakýkoliv, není zkrátka možné ho ničím nahradit.

Chlouba ruského letectva tragicky havarovala: když Su-34 spadl na obytný dům, zabil 15 lidí. Na vině byla zanedbaná údržba

Letoun 5. generace sice existuje i jinde, ale ruský Suchoj Su-57 je víceméně nepoužitelný hlavně pro slabé stealth a problémy s motory, i když nové už by měly být použitelné, zatímco Čína má sice hned dva modely, ale pochopitelně je neprodá svým rivalům, jakým je právě Indie, kdežto západní země je ani chtít nebudou z bezpečnostních důvodů.

A nahradit ho letouny 4,5. generace jako je Rafale, Gripen E nebo F-16 Block 70/72? Nelze, jeho výhody jsou až příliš velké – senzory lze sice teoreticky nějak dotáhnout, ale stealth už ne, tato schopnost vychází ze samotného tvaru draku letounu. Indie tak v podstatě nemá jinou šanci, ale Armádní Zpravodaj názoru, že může své rozhodnutí ještě přehodnotit.

Německo začíná zbrojit tak mohutně, že vytře zrak i Rusku. K tisícovce Leopardů 2 nakoupí i 8,5 tisíce obrněnců a 20 Eurofighterů

Bloomberg uvedl, že mělo být hlavním důvodem pro vycouvání z nákup neochota Ameriky lokalizovat výrobu z velké části v Indii v rámci programu „Make In India“ (Vyrobeno v Indii), což je snaha tamní vlády o podporu nejenom domácího zbrojního průmyslu. Ten měl dokonce vyvíjet i vlastní letoun páté generace, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval v červnu 2025 s tím, že může program narazit na řadu výzev a neřešitelných překážek.

A to se nejspíše také potvrdilo, jelikož doteď nelétá ani prototyp, a jak se zdá, Indie ho není schopna bez vyspělých zahraničních technologií dotáhnout. To není moc překvapením, jelikož to krom Ameriky dosud dokázala jenom Čína, jejíž oba dva letouny vypadají solidně; ve světě jsou však i další projekty, velmi slibně vypadá turecký TAI TF Kaan.

Video: Havárie ruského strategického letadla Iljušin Il-76. K zemi padalo nekontrolovaně, výbuch byl obrovský

Ten si už dokonce předobjednala Saúdská Arábie v počtu 100 kusů, a později projevila zájem o desítky kusů také Indonésie. Možnosti má tedy rozjeté dobře, ale problém je, že dosud nebyl odzkoušen v boji – to byla v podstatě jenom americká F-35 a F-22, ale jelikož Čína prodala pátou generaci také Pákistánu, je možné, že se nějakého nasazení dočká.

Článek Velká rána pro F-35A, zájemce už je nechce. Padla tím obří zakázka, která mohla Americe přinést vliv u souseda Číny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

SOM se měla původně vejít do F-35

S vývojem střely SOM začalo Turecko v roce 2006, a její první verze byla představena v roce 2011, uvádí Wikipedia. Jedná se o nenápadnou střelu obtížně zachytitelnou PVO, jelikož létá v nízké výšce, a je z velké části vyrobena z kompozitních materiálů. Určena je k přesným zásahům cílů na střední vzdálenosti a původně byla zkonstruována tak, aby se vešla do vnitřního prostoru Lockheed Martin F-35 Lightning II, ale Amerika ji Turecku nakonec neprodala.

iZdroj fotografie: TÜBİTAK SAGE

Konstrukce je dílem společnosti TÜBİTAK SAGE, která na své stránce uvádí, že je schopná přesně zasahovat stacionární i pohyblivé cíle na zemi a na hladině. Záleží však na konkrétní variantě střely. Třeba základní A je naváděna pomocí GPS, takže zasahuje cíle stacionární, kdežto další varianty mají infračervený zobrazovač a systém automatického zaměření cíle. Měly by tak zasáhnout nejen pohyblivý cíl, ale dokonce působit i v rušeném prostředí.

Hlavice je explozivní i protibunkrová

Hmotnost střely SOM se podle verze pohybuje od 620 do 660 kilogramů, a její dolet je větší než 250 kilometrů. Pohání ji proudový motor vysokou podzvukovou rychlostí, zatímco hlavice je těžká 230 kilogramů a existuje v několika typech. Základní je explozivní určená proti měkkým cílům, třeba stanovištím protivzdušné obrany. Jiná je penetrační a určená k proražení opevněných cílů, například bunkrů, další je pak hlavně proti plavidlům.

Sice to není nemožné, ale pro Rusko obtížné – ani opěvovaný S-400 si nedokáže vždy poradit se střelami SCALP-EG, které má i Ukrajina

Turecko může SOM odpalovat z letounů jako je General Dynamics F-16 Fighting Falcon a dalších, a dokonce je natolik malá, že ji zvládne třeba dron Bayraktar Akinci. Wikipedia ho popisuje jako dvoumotorový s doletem 7 500 km a výdrží až 25 hodin. Armádní Zpravodaj se domnívá, že kombinace dronu a střely dává Turecku schopnost úderu na velmi dlouhou vzdálenost a bez nutnosti vystavovat relativně pomalý dron nepřátelské protivzdušné obraně.

Článek Tichý turecký úder: střela SOM s plochou dráhou letu se vyhne radarům a zasáhne cíl s chirurgickou přesností. Měla ji nosit F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jediná F-35 byla lepší než celá ruská letka

Velmi často dochází k provokacím ze strany Ruska od Kaliningradské oblasti, z níž vysílá letouny k evropským zemím NATO, ale ty tentokrát zamířily přes Sibiř a Beringovo moře k americké Aljašce, k níž absolvovaly 15hodinovou cestu. Během ní došlo k tankování za letu, což bylo nezbytné, jelikož by letouny jinak tak dlouhou cestu nezvládly.

15 ruských letounů zamířilo na hranice NATO, a všech 15 to raději vzdalo. Vyprovázelo je britské taktické letectvo

Tupolev Tu-95MS je přitom modernizace zaváděná od roku 1981, vysvětluje Wikipedia s tím, že má dvě verze – šestku a šestnáctku. Ta první unese šest střelu Ch-55, Ch-55SM nebo Ch-555 na rotačním závěsníku ve vnitřní šachtě, zatímco druhá jich navíc unese na vnějších závěsnících dalších deset, pakliže je o Ch-55, nebo osm, jedná-li se o Ch-55SM.

Letoun Su-35S, který ho doprovázel, je podstatně mladší. Jeho první let se uskutečnil teprve v roce 2008, ačkoliv do služby vstoupil o něco později. Veden je jako víceúčelový stíhač a stíhač vzdušné převahy, a má tvořit páteř ruského letectva, ale vznikl jenom v počtu přesahujícím o pár jednotek 150 kusů. V současné době je jejich počet těžké dohadovat, navíc když jich bylo dle českých analytiků z Oryxu v posledních letech nejméně osm zničených.

Kterak F-16 nešťastně zničila sama sebe. Nejdříve rozstřílela druhé letadlo, poté došlo k mohutné explozi

Jejich předností je nejenom skvělá manévrovatelnost a vysoká max. rychlost Mach 2,25, i když cestovní bývá méně než poloviční (v případě doprovodu Tu-95MS pochopitelně ještě menší), ale také silné zbraně, včetně střel R-37 s dosahem až 400 km, nebo R-74 určených naopak na krátkou vzdálenost, potvrzuje Wikipedia. Slabinou má být však radar N035 Irbis-E-

O bezpečnost Tu-95 se měl starat ještě Suchoj Su-30SM, což je víceúčelový stíhací letoun pro vzdušnou převahu vyráběný od roku 1991, potvrzuje Wikipedia. Oproti Su-35S vnikl v počtu větším než 630 kusů, takže je v ruském letectvu silným zástupcem, ale pochopitelně není tak schopný. V modernizaci SM2 má nést dokonce i střelu R-37M, jinak zvládne třeba R-73, a k bombardování pozemních cílů pak Ch-59 nebo Ch-29, ale i řadu dalších.

Ruská drzost stále stoupá: 4krát během 7 dní vyprovodily ruská letadla britské Eurofightery, aby ochránily hranice NATO

Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že se ruská Su-35S může v některých směrech rovnat americké F-16, která se účastnila vyprovázení jí i dalších letounů, ale zejména radarem typu AESA ji ve verzi Block 70/72 značně překonává. O F-35 nemluvě, neboť jde o letoun páté generace, který by je dokázal všechny sestřelit, aniž by o tom piloti věděli.

O to se zasluhuje zejména schopnost stealth, díky níž ho nemají šanci svými nesrovnatelně slabšími radary zaměřit. Záběry z akce zveřejnil letecký inženýr Fahad Naim s odkazem na ruské ministerstvo obrany, a je na něm vidět nejenom tankování, ale také některé letouny jak ruské strany, tak NATO. Incident se obešel bez jakékoliv eskalace.

🚨Russian Tu-95MS strategic bombers conducted a 15+ hour flight over the Bering Sea, approaching Alaska's Air Defense Identification Zone (ADIZ). The mission included aerial refueling and was supported by Su-35S and Su-30SM fighter escorts. In response, the North American… pic.twitter.com/NKpEtHMrHP

— Fahad Naim (@Fahadnaimb) July 24, 2025

Ruský strategický bombardér Tu-95MS v doprovodu svých Su-35S a Su-30SM, po jejichž boku jsou vidět dvě F-16

Článek Video: ruský bombardér Tu-95MS v doprovodu Su-35S a Su-30SM slídil u hranic NATO. Zahnaly je dvě F-16 a F-35, zničily by je všechny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejpočetnější letoun 5. generace

V činné službě existují jenom 4 typy letounů 5. generace – kromě F-35 jde o americký Lockheed Martin F-22 Raptor, ruský Suchoj Su-57 Felon a čínský Chengdu J-20 Mighty Dragon, a brzy i Shenyang J-35. Ovšem F-22 není už léta vyráběn, těch ruských je kolem 30, navíc pochybné kvality, a čínských nízké stovky. Oproti tomu F-35 již existuje kolem 1 200, uvádí SimpleFlying, a výrobce má mnoho dalších objednávek. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je to zárukou jeho dalšího rozvíjen a modernizací, které ho udrží ho na špici ještě dlouho.

Rozsáhlá modernizace 4 německých ponorek 212A je udělá extrémně nebezpečné. Ruská plavidla budou proti nim zaostalá

Letoun existuje hned ve 3 variantách

F-35 není jenom jeden, ale existuje ve 3 odlišných variantách, přičemž na světě žádný jiný takový není. Wikipedia uvádí, že varianta A je určena pro operace z pozemních základen (tu má objednanou i ČR), varianta zase B umí startovat z krátké dráhy a kolmo přistát – to umí i vzlétnout, ale jenom s minimálním nákladem. Slouží třeba na letadlových lodích bez katapultu, ale i na ostrovech s krátkou dráhou. Varianta C je pak určena pro letadlové lodě s katapultem a záchytnými lany, ale třeba Velká Británie vsází na „béčko“ ve všech rolích.

iZdroj fotografie: Ronnie Macdonald / Creative Commons / CC BY

Vysoká všestrannost vhodná „pro vše“

Ačkoliv mnoho lidí mluví o F-35 jako o stíhačce, je to nepřesné označení. Lockheed Martin ji naopak popisuje jako letoun kombinující vzdušné, pozemní, námořní, vesmírné a kybernetické operace, přičemž zvládá mnoho úloh najednou. Třeba F-22 je bezesporu lepší stíhací letoun a má větší schopnost vyhrát letecký souboj s nepřítelem, ale zase není schopen špičkově zvládnout ostatní typy operací, s čímž naopak F-35 nemá žádný problém.

Buď je to šílenství, nebo budoucnost: americké tanky Abrams budou střílet po dronech svou nejsilnější zbraní, 120mm kanonem

F-35 má druhou nejvyšší úroveň stealth

Všechny letouny 5. generace mají schopnost stealth, ale to neznamená, že je u všech stejné úrovně. U F-35 je skvělá, i když třeba u F-22 ještě lepší, uvádí GlobalSecurity. Naopak u ruského Su-57 je mnohem horší, a pravděpodobně i u J-20, kde by však měla být lepší než u Su-57. A jelikož F-22 nebude nikdy bojovat proti F-35, má tak nad ostatními soupeři znatelnou výhodu, jelikož budou mít problém ji lokalizovat a odpálit na ni střely.

Jedinečné senzory úrovně AWACS

F-35 nemá jenom vynikající schopnost stealth, ale i schopnost získávat svými pokročilými senzory mnoho dat, zpracovat je a sdílet. SimpleFlying uvádí, že hlavním senzorem je vyspělý radar AN/APG-81 typu AESA, systém DAS složený z 6 infračervených kamer, sofistikovaný elektrooptický zaměřovací systém, nebo také systém HMDS na přilbě pilota. O F-35 se někdy říká, že to není jen bojový letoun, ale že může sloužit také jako letoun AWACS.

Článek 5 důvodů, proč je F-35 nejlepším víceúčelovým bojovým letounem na světě. AČR i NATO vsází na to nejlepší, co mohou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Italové kupují nejlepší AMRAAAM

Letoun F-35 je nejmodernější západní bojové letadlo dostupné pro země NATO, a je tedy pochopitelné, že se snaží je co nejlépe využít. DSCA ve své zprávě uvádí, že si AIM-120D3 objednala také Itálie, což udělá z jejích F-35 opravdu smrtící stroje. V současnosti jich má 29 verze A a B, ale dohromady si jich objednala 95, uvádí Wikipedia. To z ní udělá jednoto z největších uživatelů, ačkoliv třeba Velká Británie jich chce celkem 138.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Se střelou AIM-120D3 je F-35 velice nebezpečným letounem schopným se snadno vypořádat s jakýmkoliv nepřítelem včetně ruského Suchoje Su-57 Felon, soudí Armádní Zpravodaj. AirAndSpaceForces vysvětluje, že oproti starším verzím střely má mnohem větší odolnost proti rušení, takže když ji pilot odpálí, je vysoká pravděpodobnost zasažení. Také stoupl její dolet, což dává šanci použít ji na delší vzdálenost a pilotovi zůstat nepozorovaný.

F-35 stačí i střela s menším dosahem

Samotná střela vzduch-vzduch však vítězství nezajistí. Třeba ruská R-37M má deklarovaný dosah až 400 km, u AIM-120D3 ji ArmyRecognition odhaduje na 180 km. Teoreticky je tedy ruská zbraň v dosahu mnohem lepší – F-35 má však mít vyspělejší radar a mnohem lepší schopnost stealth než Su-57. Měla by tedy být schopna ho zaměřit a zničit za pomoci střely dříve, než ji vůbec objeví, což jí dává výhodu i při použití zbraně s menším dosahem.

Švýcarsko se F-35 nevzdá, je to nejlepší volba, jakou udělalo. Američané ho ale drží pod krkem, i když si nadiktovalo podmínky

Ještě lepších schopností bude F-35 dosahovat v okamžiku, kdy se do ní podaří dostat nejlepší západní střelu vzduch-vzduch MBDA Meteor. Wikipedia uvádí, že by pro ni měla být certifikovaná někdy po roce 2027, ale třeba ve Velké Británii vláda sdělila, že to bude až počátkem 30. let 20. století. První zkušební odpaly však již proběhly. Dosah pak stoupne na alespoň 200 km, a pokud bude chtít, může si Meteor pro F-35 pořídit i české letectvo.

Článek Naděje na výhru ruského Su-57 proti italské F-35 se vzdálí více, než kdy dříve. Už jenom díky nové střele AIM-120D3 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jednání o koupi F-35 nemusí být oficiální

Úvahy o koupi dalších „ef-třicet-pětek“ jsou aktuálně na úrovni důvěrných jednání, ale vyplývá z nich, že má Německo zájem rozšířit původní flotilu 35 letounů na 50, což jeho letectvo v mnoha směrech pochopitelně hodně posílí, ale určitě nepůjde o největšího provozovatele v rámci NATO, a už vůbec ne Evropy – třeba Norsko jich má 52, a Velká Británie bude dokonce stavět svou hlavní sílu na 138 letounech, konkrétně na verzi B.

Odtajněno: Norsko poskytlo Ukrajině více než dvojnásobek F-16. Velké posílení jí hodně pomohlo, zvládají i ruské Su-35S

Armádní Zpravodaj nicméně zaznamenal i zprávy, že Německo žádný nákup dalších F-35 oficiálně nezvažuje, takže není jasné, co si vlastně myslet – může to být jenom taktika, a možná se ani nekonají přímá jednání, ale pouze rozmluvy mezi některými státníky.

Německo se stále spoléhá na letouny jako Eurofighter Typhoon, který má 113 ve verzi S a 20 ve verzi T, pokud jde o stíhačky, a na Panavia Tornado v počtu 87 kusů ve verzi IDS, a 29 kusů ve verzi ECR, ale to jsou stíhací bombardéry a letouny pro elektronický boj, uvádí Wikipedia. Jedná se ale o letouny 4. generace, takže je logicky F-35 mnohem lepší.

Dle Wikipedie má zejména pokročilé stealth, což ztěžuje její zaměření radarem, takže se může lépe vyhýbat PVO, ale také nepřátelskému letounu, který ji vůbec nemusí zaměřit, případně až pozdě, resp. poté, co na něj odpálí střelu (ale ve vzdušném souboji hraje roli mnohem více faktorů). Armádní Zpravodaj už hodnotil F-35 mnohokrát, mj. ji i srovnával s ruským Su-57, což je logicky pro evropské země největší a nejpravděpodobnější protějšek.

Strv 123: švédská modernizace vrátí Leopardy 2A5 zpátky na bojiště. Dosáhnou díky ní úrovně Leopardů 2A8

Ten přitom existuje jenom v nižších desítkách kusů, z nichž jde většinou o prototypy, a pořád se potýkají s řadou problémů, které musí konstruktéři vyřešit, pokud se chtějí vyrovnat F-35. Určitě ale není cestou osazovat Su-57 nesmyslně balistickou raketou Kinžal; mnohem větší smysl dává modernizace M1, která mj. posunuje stealth, byť ne dostatečně.

Článek Německo koupí další F-35. Ale jeho letectvo zdaleka nebude nejsilnější v Evropě, i když na ruské Su-57 postačí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 je nejschopnější letoun současnosti

Hlídkování ve vzdušném prostoru NATO nad východní Evropou budou zajišťovat nizozemské a norské F-35, a to od 1. září do 1. prosince 2025. Za úkol budou mít chránit vojenské zásobovací trasy, jelikož se právě v Polsku nachází hlavní centrum, do něhož směřuje západní pomoc, ať jde o zbraně nebo materiál, a z něhož je následně přeposíláno na Ukrajinu.

Rozhovor: prezident Pavel si nemyslí, že Rusko vyhrává válku. Jeho argumentům coby bývalý generál vůbec nevěří

Armádní Zpravodaj informoval již v lednu 2025, že Německo rozmístí v Polsku systémy protivzdušné obrany MIM-104 Patriot právě na ochranu tohoto centra. Vyslání F-35 je zřejmě signálem, že obavy z ruského útoku nebo sabotáže sílí. Ostatně Rusko dokazuje, že nemá problém páchat škody na území cizích států, a dokonce ani zabíjet lidi.

O některých operacích ruské rozvědky informoval Armádní Zpravodaj v říjnu 2023 poté, co vyhodila do povětří muniční skald v českých Vrběticích, kde přišel o život náš občan. V březnu 2025 se také ukázalo, že Rusové zapálili obchodní dům IKEA v litevském hlavním městě Vilniusu, ale řadu záškodnických operací provedli i v Polsku a jiných zemích.

Výroba letounů Eurofighter Typhoon skončila. Není o ně zájem, i když budou létat ještě desítky let

F-35 budou v Polsku na žádost Vrchního velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě (SHAPE). Je zřejmé, že jakmile země dostane vlastní letouny, které má objednané, nebude již asistenci od spojenců potřebovat, ale to záleží na případných rizicích. F-35 je aktuálně nejvyspělejším letounem světa, navíc jediným 5. generace, který mohou západní země koupit.

Někdo ho sice označuje za předražený šrot, ale faktem zůstává, že nic lepšího na obloze není, což se opakovaně prokázalo například v izraelsko-íránské válce. Nepřítel v podstatě neměl šanci cokoliv dělat, natož F-35 sestřelit, byť měl mít systém Bavar-373, lepší variantu ruského S-400. Zveřejnil sice záběry, že poslal několik letounů k zemi, ale jak Armádní Zpravodaj záhy odhalil, pocházely z české počítačové hry a vůbec neodrážely realitu.

Ukrajina slibuje Rusku překvapení – kopii raket Iskander, které ho zničí. Už zahájila jejich sériovou výrobu, doletí do Moskvy

Ani mocné Rusko přitom nemá letouny takových schopností. Jeho Suchoj Su-57 má neustálé problémy a zejména postrádá solidní stealth, kvůli čemuž nedokáže útočit ani na PVO. Také v souboji s F-35 by zřejmě ztrácel, ačkoliv má mnohem lepší střelu vzduch-vzduch. Na radaru by ovšem svítil mnohem dříve, což je jeho největší slabina.

Článek NATO došla trpělivost. F-35 budou startovat z Polska proti Rusku, aby mu připomnělo hranice. To nemá adekvátní odpověď se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rafale unese více zbraní než Gripen E

Gripen E je letadlo 4,5. generace vyvinuté z JAS 39C Gripen v současné době užívaným českým letectvem. Saab popisuje, že je schopné se vypořádat s pokročilými hrozbami, schopností vést elektronický boj, revoluční avionikou a umělou inteligencí. Armádní Zpravodaj se domnívá, že snese srovnání třeba s francouzským Dassault Rafale a dalšími protějšky 4,5. generace, ale americká F-35 ho v několika zásadních parametrech překoná.

Všechna tři letadla se liší konstrukcí. Rafale je dvoumotorový, uvádí Wikipedia, zatímco Gripen a F-35 jsou jednomotorové. To dává francouzskému letounu výhodu v hmotnosti nesených zbraní o hodnotě 9,5 tun, kdežto lehký švédský letoun unese jenom 7,7 tun, zatímco F-35 zvládá 8,2 tun Zbraně jsou však západního typu, mnohdy stejné a vlastnostmi srovnatelné. Redakce Armádního Zpravodaje ale upozorňuje, že Gripen nebyl postaven k tomu, aby využíval pumy nebo střely s jadernou hlavicí, což jeho konkurenti zvládají, i když F-35 je jiná liga.

Důležitý je i počet prodaných letounů

Rozhodovat o tom, jaký letoun si letectvo pořídí, bude pochopitelně i cena, ale ta může hodně kolísat o jednotky i desítky procent podle toho, jaké podmínky si kdo domluví. Rafale bude mít však nejspíše nižší provozní náklady než ostatní dva letouny. Výhodou Gripenu E je pak také schopnost používat provizorní plochy v mnohem horším stavu než zbylí konkurenti.

Naopak jednou z jeho nevýhod bude podle názoru Armádního zpravodaje nízký počet objednávek, které mají pocházet krom Švédska jenom z Brazílie a Thajska, uvádí Wikipedia, ale zájem má mít ještě Peru. Nízký počet letounů pak také oproti konkurenci značně ztěžuje, resp. prodražuje, budoucí modernizace, byť jde vlastnostmi o skvělý letoun.

F-35 je ale bezesporu lepší než Gripen E i Rafale. Wikipedia uvádí, že jde o letoun 5. generace, tedy vyspělejší, se schopností stealth, připraveností spolupracovat s drony, širokým sdílením dat a moderními senzory. To alternativy 4,5. generace sice zvládají také, ale rozhodně ne v takové kvalitě, a hlavně nejsou stealth. Takže i když jsou dnes také skvělé, nejspíše během několika let zastarají a na obloze budou převládat mnohem lepší 5. a 6. generace.

Článek Saab JAS-39E Gripen je nedoceněný letoun. Slávy ani schopností F-35 a Rafale sice nedosahuje, ale má co nabídnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Smrt stíhaček 5. generace; ale možná ne

Firma China Electronics Technology Group Corporation (CETC) představila radar JY-27V, který má znamenat zlom v detekci a boji se stealth technologiemi. JY-27V užívá velmi krátkých vln (VKV) pracujících ve spektru metrových vln (30-300 MHz). Ty jsou méně ovlivňovány materiály pohlcujícími radar a úhlovými konstrukcemi, na něž spoléhají stealth letouny.

6 bojových misí, v nichž sehrával významnou i rozhodující roli americký strategický bombardér B-2 Spirit – nepřítele drtil, kam vletěl

Technologie stealth snižuje radarový průřez letadla (RCS), přičemž současné radary, které využívají mikrovlny (300 GHz – 300 MHz), mají problémy s detekcí letounů, jako jsou F-22, F-35, SU-57 nebo J-20, protože jsou navrženy tak, aby tyto frekvence odrážely nebo pohlcovaly.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Ke snížení RCS je využíváno dvou metod: designem letadla s ostrými úhly tak, aby odráželo radarové vlny, a jeho speciálním potažením radarově-absorpčním materiálem (RAM). Obě metody jsou účinné především proti radarovým vlnám krátkých vlnových délek, což je důvod, proč se letadla stealth často vyhnou konvenčním senzorům.

JY-27V je zároveň malá mobilní revoluce

Radary s metrovými vlnami, jako je JY-27V, stealth prakticky ruší, neb pracují na vlnových délkách, které vyžadují použití jiných a výrazně sofistikovanějších materiálů RAM, aby stroj před VKV skryly. To se však dosud u letadel nevyřešilo. JY-27V tuto slabinu využívá a pomocí velké fázové antény detekuje a sleduje cíle, které by byly pro standardní systémy téměř neviditelné.

Americké letectvo aktuálně nemá žádnou náhradu za F-22 Raptor, který dodnes neporazilo Rusko ani Čína. A možná ani mít nebude

Také dokáže detekovat velké konstrukční plochy letadel, jako křídla nebo ocasní plochy, o které se paprsky současně používaných radarů po nanesení RAM a při úhlové konstrukci neškodně „svezly“. Tyto slabiny stealth byly známy dávno, ale VKV radary měly dosud obrovskou slabinu – nulová mobilita a krátký dosah.

To se ovšem s JY-27V mění. Nová čínská pýcha je totiž na kolovém podvozku a výrobce uvádí, že může být zprovozněna do 10 minut od dovezení na místo, a dosah se pohybuje mezi 200 a 500 km. Rychlá je pak i evakuace v případě útoku na pozici radaru. Dosavadní systémy, jako je ruský 55Zh6U Nebo-U, měly obrovskou anténu a byly prakticky stacionární.

AI je velkou součástí radaru JY-27V

JY-27V také používá nově vyvinuté algoritmy, které filtrují šumy, odhalují klamné a přírodní odrazy, a filtrují a čistí signál. Je nasnadě, že čínská novinka používá i prvků AI. Nový radar by mohl měnit stav na světovém bojišti a mohl by velmi pomoci státům jako je Írán nebo Pákistán čelit nepříteli s touto sofistikovanou technikou.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Velké obavy již projevily Spojené státy americké, neboť se Číně podle jejích zdrojů podařilo radarem zachytit americkou F-22 Raptor v letu nad Jižní Koreou již v roce 2019. V první řadě se proto USA zaměřily na rušící techniku a stroje EA-18G Growler dostávají nové rušičky, které by měly ošálit i nové radary, ale Číňané je budou pochopitelně stále vylepšovat.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Stávající stealth letouny také dostávají nové klamné cíle. Nejúčinnější a nejjednodušší opatření se však ukazuje let v malé výšce, kde je radar s VKV pásmem málo účinný – to je ovšem zase vystavuje nebezpečí jiných protiletadlových prostředků. Zda nová, resp. šestá generace letounů s technologií stealth přinese řešení, je ve hvězdách.

Článek Čína představila nový radar, proti němuž je stealth F-22 i F-35 k ničemu. Objevit je dokáže až na 500 km, F-22 už zachytil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernizace F-35 je hodně radikální

Systém TR-3, který je základem modernizace Block 4, přináší do F-35 nový hardware a software, popisuje FlightGlobal. Údajně jde o nejagresivnější modernizaci v historii, která mu dodá nejenom vyšší výkon zpracování dat, ale hlavně nové senzory, zbraně a lepší schopnosti spolupráce – pravděpodobně je myšleno s letouny, drony, ale i dalšími složkami ozbrojených sil. Block 4 by měl být základem i 24 letounů objednaných Českou republikou.

iZdroj fotografie: GoodFon

Problémem však je, že měl být TR-3 v letounech zavedený již někdy v roce 2023, jenomže se program potýkal se zpožděním a zvýšením nákladů, uvádí DefenseOne, takže musel být přepracován. Vázly kvůli tomu i dodávky takto vybavených letadel, ale již by jich mělo být hotovo kolem 200 kusů. Zvýšení nákladů je špatnou zprávou pro všechny, kdo uvažují o koupi. Letoun určitě nebude nijak zlevňovat, domnívá se Armádní Zpravodaj. Cenovka je zhruba na 80 milionech dolarů (1,73 miliardy Kč), a výrobce musí náklady v budoucnu pokrýt.

F-35 dostane nový radar i zbraně

O modernizaci Block 4 je známo, že by měla do budoucna zahrnovat nový výkonnější radar AN/APG-85, uvádí Wikipedia. Není ovšem jasné, zda bude instalovaný i do starších letadel, nebo jim zůstane starý; možné je obojí. Jde pochopitelně o radar typu AESA, který je schopen nejen odhalovat vzdušné cíle na dlouhé vzdálenosti, jako jsou letadla, drony či řízené střely, ale též slouží k mapování pozemních cílů ve vysokém rozlišení.

Železná opona se vrací: 5 zemí NATO nastraží podél celých hranic s Ruskem smrtící zbraně. Pro armádu nebude možné, aby prošla

Z nových zbraní by měla být integrována evropská střela vzduch-vzduch MBDA Meteor, a ArmyRecognition uvádí, že má být letoun schopen používat i americkou AIM-260 JATM, která je odpovědí na ruské a čínské střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu. Také má ale umožnit používání protilodní střely AGM-158C LRASM s dosahem minimálně 370 kilometrů a malých střel s plochou dráhou letu SPEAR 3 s dosahem přes 140 kilometrů.

Článek Dosud „nejagresivnější“ modernizace F-35 se prodraží, ale schopnosti zvýší neskutečně. Dostanou ji i ty objednané Českem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úder „do zad“ je chytrý, ale zřejmě neproběhl

Když pár dní po začátku izraelských útoků oznámila íránská média sestřelení nepřátelských F-35, mnozí tomu uvěřili a považovali to za bernou minci, aniž by si pořádně prohlédli důkazy – za hlavní byla považována fotografie s troskami F-35 poblíž obytných domů, jejíž velikost byla však něco přes 100 metrů – zkrátka velmi nepovedená lež íránských grafiků.

Lépe na tom pak nebyly ani záběry s údajným sestřelením F-35. Jak totiž redakce Armádního Zpravodaje zjistila, nejenom, že pochází z českého herního simulátoru Arma 3, ale dokonce na nich je vidět ruský Suchoj Su-57, nikoliv americký letoun páté generace. Ale přesto Írán stále tvrdí, že F-35 sestřelil, a Čínská akademie vysvětluje, že k tomu měl použít starou čínskou taktiku – neznamená to však, že by sestřelení nějak potvrzovala.

Íránská státní televize PressTV tvrdí, že domácí armáda nastražila řadu maket simulujících systémy protivzdušné obrany, aby izraelské letectvo zmátla. To je mělo ničit a ničit, a později se cítit bezpečněji a polevit v ostražitosti – a právě tehdy měly udeřit pravé systémy PVO, z nichž je zřejmě nejvyspělejší Bavar-373, který je údajně lepší náhradou za ruský S-400.

Satelitní snímky ukazují následky dopadu 6 bomb GBU-57A/B na hlavní íránské jaderné zařízení. Skoro nic se na pohled nezměnilo

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že došlo k ničení íránské protivzdušné obrany již dříve, kdy se režim snažil podpořit Hamás v boji proti Izraeli, ale když mu byly odvetně zdevastovány baterie S-300, velmi rychle zařadil zpátečku a přistoupil na příměří. Jenomže i toto bylo údajně součástí taktiky, jak nepřátelské letectvo přechytračit.

Jakmile totiž nebyly delší dobu detekovatelné žádné systémy protivzdušné obrany, zejména tedy na základě radarů, začali být piloti méně pozorní – alespoň tak to vysvětluji íránská státní média. A právě tehdy vystoupila PVO ze stínu, když nechala přeletět izraelské F-35 nad její pozicí, a poté, co se ocitla za nimi, vystřelila a poslala je k zemi.

Existuje jenom jeden důvod, proč Izrael zaútočil na Írán a vyvolal válku. Slabý režim ho dříve neohrozil, ale do budoucna mohl

Někomu to nemusí přijít jako nic světoborného, Číňané však údajně tuto taktiku vyvinuli v roce 1962, kdy konkrétně 9. září její PVO úspěšně sestřelila americké výzvědné letadlo Lockheed U-2 Dragon Lady, které spadalo do nejpřísněji utajovaných zbrojních programů Spojených států amerických a bylo částečně v působnosti CIA, uvádí Wikipedia. Později pak měla země draka sestřelit ještě tři, a právě Írán se měl inspirovat.

Kdyby se to potvrdilo, jednalo by se o první sestřel tohoto letounu 5. generace, ale Armádní Zpravodaj ještě jednou zdůrazňuje, že doposud nepředložil jakýkoliv věrohodný údaj. Jedná se spíše o propagandu tamního režimu, který chce zřejmě zvýšit morálku svých ozbrojených sil, ačkoliv je od počátku patrní, že mohutně prohrávají, a jediné, co představuje nebezpečí, jsou jejich balistické rakety, protože jsou reálně schopné pronikat izraelskou PVO.

Článek Írán sestřelil izraelské F-35 pomocí 60 let staré čínské taktiky, kdy je „přepadl zezadu“. Zní to věrohodně, má to ovšem velké „ale“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela proti pozemním i námořním cílům

Tvůrcem střely ICE BREAKER je izraelská společnost Rafael. Popisuje ji jako zbraň schopnou zničit vysoce cenné pozemní i námořní cíle – v tomto případě se dle Armádního Zpravodaje bude jednat o protilodní verzi označovanou SEA BREAKER. Střela má řadu výhod, třeba schopnost fungovat v oblastech s rušeným signálem GPS, neboť má pokročilý elektrooptický infračervený vyhledávač s funkcí porovnávání scény a automatického rozpoznávání cílů.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Střela je určena pro různé typy letadel, ale použít ji mohou i vrtulníky. Izrael ji může třeba proti Íránu odpálit z bojových letounů McDonnell Douglas F-15I Ra’am, který jich unese sedm, a General Dynamics F-16I Sufa, na nějž lze umístit čtyři. Ale unikátní je, že se ICE BREAKER vejde i do pumovnice letounu F-35, uvádí EdrMagazine. To znamená, že si letoun zachovává schopnost stealth, takže ji může odpálit relativně nepozorovaně a značně nepřítele překvapit.

ICE BREAKER lze velmi obtížně sestřelit

ICE BREAKER je zhruba 4 metry dlouhá, má hmotnost necelých 400 kg, a pohání ji nespecifikovaný typ proudového motoru vysokou podzvukovou rychlostí do vzdálenosti až 300 km. Jelikož létá nízko nad terénem a má unikátní tvar, lze ji velmi obtížně detekovat a sestřelit. Její trasu lze také naprogramovat, aby se vyhnula místům s nepřátelskou PVO. Hmotnost hlavice je 113 kg, což je síla menší letecké pumy, ale vzhledem k mimořádné přesnosti dokáže zničit i odolnější cíl, jelikož dopadne přesně do místa, kam je potřeba.

Izraelská letecká převaha: F-35, F-15I Ra’am a F-16I Sufa proti íránskému letectvu, v němž je nejlepší americký F-14A Tomcat a ruský MiG-29

Výhodou střely je také to, že nemusí být odpalována jenom z letadel a vrtulníků, ale startovat může rovněž z plavidel a pozemních platforem. Wikipedia uvádí, že se s Rafale dohodl i americký koncern General Atomics Electromagnetic Services, který má produkovat americkou verzi pod označením Bullseye. Kromě výše zmíněných vlastností má být schopna odpalu z lodního vertikálního systému Mk 41 nebo z raketometů M270 a M142 HIMARS.

Článek Jednu z nejlepších izraelských zbraní nese skrytě F-35: řízená střela ICE BREAKER přesně eliminuje hodnotné cíle a nelze ji rušit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Konkurence, jakou F-35 ve světě nechce

TAI TF Kaan se Turecko rozhodlo vyvinout poté, co bylo vyřazeno z programu F-35, jelikož má ve výzbroji i ruský systém S-400, a Američané měli obavy, že by mohl sbírat údaje o výkonech letounu. Armádní Zpravodaj to pokládá za pochopitelné, ale zároveň tím přišli o zákazníka, který jim zároveň vytvořil značnou konkurenci, jíž mohou mnozí dávat přednost.

Američané se oficiálně připravují k víkendovému útoku na Írán, Trump ho údajně schválil. Míří k němu F-35, F-16, F-15, a dokonce i F-22

Kdo totiž nemůže koupit F-35, případně z nějakého důvodu nechce – neb se mu nelíbí podmínky běžně diktované americkou vládou – má aktuálně možnost obrátit se na Rusko a poptat Suchoj Su-57, ale ten je v několika směrech problémový a spíše méně schopný než schopný, případně na Čínu, která má hned dva letouny páté generace – Shenyang J-31 a Chengdu J-20.

Ani ty ale nemusí být řešením, jako třeba pro Indonésii, která nemá se zemí draka dobré vztahy, a tak by nedávalo smysl, aby vůbec projevovala o její zbraně zájem. Jenomže ideální vztahy nemá ani se Spojenými státy americkými, přestože mají v oblasti stejného rivala – Čínu. A tak se nakonec Indonésie rozhodla pro nákup tureckých TAI TF Kaan, na něž si ovšem počká.

„Írán se nemůže s Izraelem rovnat,“ zhodnotil vysloužilý americký generál, a jmenoval jedinou hrozbu ze strany Íránu

„Jeden z největších obchodů v historii Turecka je jen pár hodin daleko. Indonésie zakoupí 48 raket KAAN. Desetiletý projekt má hodnotu přes 10 miliard dolarů. Prezident SSB, prof. Dr. Haluk Görgün, významně přispěl k realizaci tohoto projektu,“ informoval Hakan Çelik.

Hodnotit turecký letoun 5. generace zatím pochopitelně není příliš možné, jelikož existuje pouze v jednom prototypu, u něhož stále probíhají úpravy. Měl by však mít rychlost Mach 1,8 a stoupat do výšky až 17 km, zatímco jeho bojový dosah by měl být 1 100 km. Na délku má kolem 21 m a rozpětí křídel vychází na 14 m. Existovat by měl navíc v jedno i dvoumístné variantě.

Slovensko trestá vojenskou pomoc Ukrajině. Za nelegální převod S-300, MiG-29 a dalšího vybavení chce zatknout bývalého ministra obrany

Armádní Zpravodaj připomíná, že by měl jakožto letoun 5. generace disponovat slušným stealth, aby byl hůře zaměřitelný radary, a jak naše redakce hodnotila v květnu 2023, tak i spolupracovat s drony, na což začal být kladen důraz v posledních letech. Třeba dosah radaru ale není znám, ačkoliv je zřejmé, že bude typu AESA, a pakliže má ten na F-35 dosah až 200 km, bude se Turecko minimálně snažit této hodnotě přiblížit, ale nejlépe ji překonat.

V tuto chvíli je to ale nemožné posoudit, ačkoliv případní zájemci mají nejspíše lepší informace. Veřejně však nebylo zatím uvedeno ani to, jakou dostane výzbroj, i když je nepochybné, že bude zahrnovat jak střely vzduch-vzduch krátkého i dlouhého doletu, tak střely proti pozemním cílům, přesně naváděné pumy, protilodní nebo protiradarové rakety, i mnoho dalších.

Izrael žádá 10tunovou „Matku všech bomb“, aby mohl zasadit Íránu rozhodující úder, kterým všechno skončí

Redakce Armádního Zpravodaje v květnu 2025 upozornila, že dostal KAI TF Kaan nový design a vstoupil do testovací fáze, přičemž vyhlídky počítají s jeho dokončením v roce 2028, ale není jisté, zda už bude moci vstoupit do sériové výroby – uvedení je totiž plánováno na rok 2030, uvádí Wikipedia, ale u takto složitých systémů je zpoždění běžné. Jak vysoká bude následně produkce, není jasné; Armádní Zpravodaj soudí, že bude však probíhat jenom v Turecku.

Indonésie každopádně není jediným zájemcem. Již dříve projevila o KAI TF Kaan zájem Saúdská Arábie, a to hned o 100 kusů. K dalším pak patří Ázerbájdžán, Egypt, Ukrajina, Malajsie nebo Pákistán. Je však pravděpodobné, že budou postupně přibývat.

Článek F-35 přišla o obrovskou zakázku na desítky letounů. Vyšachoval ji stále neexistující turecký TAI TF Kaan v novém designu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Země mají podobné počty letadel

Na základě početního srovnání bojových letounů vypadají letectva Izraele a Íránu velmi podobně. Wikipedia uvádí, že Izrael disponuje v oblasti těch bojových 285 letadly, zatímco Íránu pak seznam na Wikipedii i po započtení taktických bombardérů přisuzuje dokonce 298 letadel. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že tyto počty však zdaleka neodráží to, kolik jich je letuschopných a nasaditelných do boje, což je problém hlavně na straně Íránu.

Američané se oficiálně připravují k víkendovému útoku na Írán, Trump ho údajně schválil. Míří k němu F-35, F-16, F-15, a dokonce i F-22

Nehledě na to, že že jsou technologicky i více generací od sebe. Už pouhý pohled na typy letadel prozrazuje, že ta íránská patří nejčastěji do 2. a 3 generace, a jsou desítky let stará. Jenom u několika novějších lze mluvit o generaci 4. – do té konkrétně patří Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Izraelské letouny naopak patří do generace 4. nebo 5. a jsou mnohem mladší, mnohé z nich dokonce velice nové. Co je také důležité, tak že jsou udržovány na špičce, dokonce patří k nejlépe vybaveným na světě, a piloti mají kvalitní výcvik i bohaté bojové zkušenosti.

iZdroj fotografie: Izraelské letectvo / Creative Commons / CC BY

Izrael se může opřít hlavně o letoun 5. generace Lockheed Martin F-35I Adir. Jde o verzi americké stealth (radarem obtížně zaměřitelné) F-35A Lightning II, ale s izraelskou avionikou a dalšími úpravami. Twz uvádí, že je značně upravená a jako jediná na světě nese vysokou hmotnost různých zbraní pro pozemní údery pod křídly. Vybavena je moderním radarem AESA s dlouhým dosahem i výkonnými radarově naváděnými střelami vzduch-vzduch.

Íránský F-14 Tomcat je desetiletí starý

Nejvýkonnějším letounem v íránské výzbroji je Grumman F-14A Tomcat, který Írán získal v druhé polovině 70. let 20. století, takže je už téměř 50 let starý. Wikipedia uvádí, že Írán již nemá původní střely vzduch-vzduch AIM-54 Phoenix a používá místo ní Fakour-90 kombinující technologie okopírované z Phoenixu a MIM-23 Hawk. Jde tak o nemoderní zbraň, a ve spojení se starým typem radaru na Tomcatu nemá jak se izraelským F-35 vyrovnat.

iZdroj fotografie: Shahram Sharifi / Creative Commons / CC BY-SA

Totéž ale platí i proti izraelským letounům 4. generace – prvním z nich je McDonnell Douglas F-15I Ra’am, což je upravená F-15 Eagle. NationalInterest ho popisuje jako opravdovou bestii schopnou dosáhnout vzdušné převahy i provádět údery proti pozemním cílům na dlouhé vzdálenosti. Využívá přitom různé typy moderních střel a bomb, a minimálně některé z izraelských F-15I by již měly mít i moderní radary AESA s dlouhým dosahem.

Nejpočetnějším typem izraelského bojového letadla je však General Dynamics F-16I Sufa, což je upravená verze F-16 Block 50/52. Pochází ze začátku 21. století, uvádí Airforce-Technology, a i když má třeba starší typ radaru, rozhodně je lepší než íránské letouny, což platí také o výzbroji. Izraelci ji mimo to vybavili i speciálními přídavnými nádržemi, čímž jí prodloužili dosah, aby mohla snáze operovat na dlouhou vzdálenost, především proti Íránu.

Článek Izraelská letecká převaha: F-35, F-15I Ra’am a F-16I Sufa proti íránskému letectvu, v němž je nejlepší americký F-14A Tomcat a ruský MiG-29 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Izrael mohl využít několik střel vzduch-země

Ve funkci vydržel Alí Šadmání sotva 4 dny, jelikož byl jmenován teprve v pátek 13. května 2025, kdy byl eliminován jeho předchůdce Gholam Alí Rašíd. Izraelské ozbrojené síly v prohlášení uvádí, že zahynul při úderu v ústředí íránského režimu v centru Teheránu. Ačkoliv nebylo upřesněno, jak přesně, dle Armádního Zpravodaje šlo o letecký útok.

Silná jako atomovka: Írán má brutální balistickou raketu s 2tunovou hlavicí, která by otřásla celým izraelským městem

Právě v této oblasti má totiž Izrael jednoznačnou dominanci, a ačkoliv Írán opakovaně tvrdil, že se účinně brání a sestřelil už několik židovských F-35, redakce Armádního Zpravodaje záběry i fotografie identifikovala jako falešné. Protivzdušná obrana íránského režimu je totiž velmi slabá, a i když by měla zahrnovat také systém Bavar-373, který je schopnostmi údajně lepší než ruský S-400, nejspíše jde jenom o velmi přehnaná tvrzení.

Izraelské letouny, zejména pak F-35, provádí údery na íránské pozice de facto beztrestně, a jakmile není v oblasti PVO, mohou tam působit i starší F-16 a F-15. Ty jsou mj. nosiči řízených střel s plochou dráhou letu ICE BREAKER, které podle Rafaelu doletí až 300 km a jsou určeny proti vysoce hodnotným cílům, které drzí hlavicí těžkou 113,3 kg. Ale nejspíše je odpalovala F-35, která může díky stealth pronikat blíže k místu odpalu.

Izrael žádá 10tunovou „Matku všech bomb“, aby mohl zasadit Íránu rozhodující úder, kterým všechno skončí

Armádní Zpravodaj připouští, že mohla být teoreticky použita i raketa Paveway, jejíž nejsilnější varianta vyvinutá z průbojné pumy s volným pádem BLU-109 má hlavici těžkou 250 kg, potvrzuje Wikipedia, případně raketa Rampage s hlavicí o hmotnosti 150 kg. Její přesnost je ale dle Wikipedie pouze 10 m, což se pro přesný úder moc nehodí. Lepší by proto byla střela Popeye, u níž výrobce udává přesnost 1 až 3 metry, ale podrobnosti úderu zůstávají utajeny, takže lze jenom odhadovat, čím vlastně Izrael na ústředí udeřil.

Článek Izrael hrozným způsobem zabil nejvyššího íránského generála. Využil k tomu nejspíše svou nejlepší střelu na hodnotné cíle se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sestřelení dvou F-35 pochází z české hry

Na záběrech níže je zdánlivě reálná akce, kdy letoun nad městem vypouští světlice, aby zmátl tepelné navádění rakety, a současně po ní na velmi krátkou vzdálenost střílí kanonový pozemní systém PVO neznámého typu. Záhy jedna z raket F-35 těsně mine a vybouchne, ale druhá ji pronásleduje a po dvou zatáčkách ji nakonec dostihne a posílá k zemi.

Američané se oficiálně připravují k víkendovému útoku na Írán, Trump ho údajně schválil. Míří k němu F-35, F-16, F-15, a dokonce i F-22

Video pokračuje sestřelením druhé F-35, která svůj boj prohrála mnohem snáze, neboť ji poslal k zemi kanonový systém, když mu de facto sama vletěla do poslední rány nebo dvou. Akorát, že vůbec. Redakce Armádního Zpravodaje měla podezření, že jde o uměle vytvořené záběry, jelikož tak v některých místech vypadají, a navíc se letouny chovají nestandardně.

Kupříkladu let druhého z nich byl v podstatě přímý i přes probíhající palbu, ale v reálu by se pilot 100% pokusil o úhybné manévry – které by navíc nebyly v tomto případě tak složité. Na sociálních sítích se pak podařilo zjistit, že bylo video identifikováno jako produkt simulátoru Arma 3, a zveřejněno již 18. května 2025, tedy dříve, než Izrael zaútočil. Jednat se má navíc o ruský Suchoj Su-57 páté generace, nikoliv o F-35, čemuž odpovídají i tvary.

„Írán se nemůže s Izraelem rovnat,“ zhodnotil vysloužilý americký generál, a jmenoval jedinou hrozbu ze strany Íránu

Arma 3 je česká vojenská hra, jejíž děj se odehrává okolo roku 2035, kde proti sobě bojují síly NATO a Íránu. Hráč se ocitá uprostřed fiktivního konfliktu na ostrovech Altis a Stratis, které jsou inspirovány skutečnými řeckými ostrovy. Arma 3 se vyznačuje realistickým pojetím války, uvádí Wikipedia. Důraz je kladen na taktiku, spolupráci, balistiku, autentické zbraně, vozidla a vojenské vybavení, a nakonec i na pokročilou grafiku, čehož Írán zneužil.

Článek Írán zveřejnil „autentické“ záběry, jak sestřelil dvě F-35. Pochází ovšem z české hry, a ještě je na nich ruský Suchoj Su-57 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Írán žádnou F-35 téměř jistě nesestřelil

Z grafu „Google Finance“ je vidět, že akcie v posledních týdnech spíše rostly – k prudkému propadu došlo oprávněně 11. června 2025 poté, co americké ministerstvo obrany oznámilo, že v následujícím roce jednotlivé ozbrojené složky odeberou až o 50 % méně letounů všech variant, o čemž Armádní Zpravodaj informoval následující den.

Rusko zachránilo továrnu nejsilnějších íránských zbraní, jaké má. PVO útok odrazila, ale škody byly stejně obrovské

Následně začala hodnota akcií opět stoupat, ale 16. června 2025 se opět prudce propadla. Z původních 486,45 dolarů (10 418,3 Kč) na 467,06 dolarů (10 003,024 Kč) za akcii. Je zjevné, že se jedná o reakci trhu na nedávno ohlášené sestřelení izraelských F-35 íránskou protivzdušnou obranou. Redakce Armádního Zpravodaje zhodnotila, že má papírově systém, který je toho schopen, ale už dříve se ukázalo proti S-300, jak jsou F-35 schopné.

iZdroj fotografie: Google Finance

Íránem předložené důkazy – fotografie údajně sestřelené F-35, a video, na němž je vidět údajný sestřel F-35 – jsou navíc lživé. Napovídá tomu už jenom obří velikost letounu, který je na snímku mnohonásobně než domy, zatímco záběry pochází ze simulátoru.

Je to však ukázka, jak snadné je někoho dezinformovat, a že tomu zjevně věří i vzdělaní lidé, ačkoliv může akcie Lockheed Martin vlastnit de facto kdokoliv. A to ani nebyly „důkazy“ vypuštěné Íránem nijak sofistikované a šlo je snadno prohlédnout.

Článek Akcie výrobce F-35 silně klesají poté, co Írán oznámil jejich sestřelení. Je to krásná ukázka, jak lidé věří dezinformacím se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bavar-373 vidí stealth F-35 až na 120 km

Armádní Zpravodaj se rozhodl blíže prozkoumat íránský systém PVO poté, co tamní vládní agentura IRNA oznámila, že od 13. do 16. června 2025 zničila Izraeli hned tři letouny F-35 páté generace. Sice k tomu nepředložila žádné věrohodné důkazy, ale podceňovat nepřítele není na místě, ačkoliv je pravděpodobné, že svá tvrzení nadsazuje.

Německá armáda testuje protidronové sítě na Leopardech 2A7. Zatím vypadají velice „chabě“, ale tank nejspíše i tak ochrání

Informací je o íránském systému PVO velmi málo a v podstatě lze vycházet jenom z tvrzení íránské strany, což znamená, že je třeba je brát s velkou rezervou. Na druhou stranu je pravda, že tamní průmysl dokáže produkovat velmi schopné zbraně – příkladem je dron Shahed-136, který si připisuje v rukách ruských vojáků na Ukrajině velké úspěchy.

A zmínit lze také balistickou raketu s optickým navádění zvanou Qasem Basir, která má údajně zdolat i nejlepší izraelské systémy protivzdušné obrany a zasáhnout cíl s přesností na 1 metr. Bylo by proto bláhové podceňovat íránský systém PVO Bavar-373, hlavně pak jeho vylepšenou verzi. Tu mimochodem Írán vyvinul proto, že se mu ruský S-400 nezdál tak schopný.

Vzácná varianta F-16 ADF: sovětské bombardéry z ní měly oprávněnou hrůzu, ale naštěstí (pro ně) se s ní nikdy nestřetly

Zda skutečně k sestřelení tří F-35 došlo, není jasné, protože Írán nepředkládá jasné důkazy. Na sociálních sítích se sice objevují nějaké fotografie, ale Armádní Zpravodaj je nepovažuje za věrohodné. Íránský režim je navíc známý vypouštěním dezinformací.

iZdroj fotografie: IRNA

Systém Bavar-373 dlouhého dosahu je každopádně domácí produkce, uvádí Wikipedia s tím, že byl zařazen teprve v roce 2016, a má být přímým ekvivalentem ruského S-300. Ta ale nejspíše tak nebezpečná nebude, jelikož izraelské letectvo už dříve ukázalo, že dokáže zničit řadu jeho baterií právě letouny F-35, aniž by ho jakkoliv ohrozily.

Za mnohem nebezpečnější lze ale považovat vylepšenou verzi představenou v roce 2022, která se má zase, dle tvrzení Íránu, vyrovnat novějšímu ruskému S-400. Z toho mála dostupných informací je známo to, že má odpalovat rakety Sajjád, které mají různý dosah. Wikipedia udává u Sajjád-2 rozsah od 60 do 120 km do dálky a do 30 km do výšky. Sajjád-3 potom zvládne rozsah od 120 do 150 km do dálky, a do výšky to je až 30 km.

Rusko spustilo na vodu obří výsadkovou loď. Jde o největší moderní loď, jakou kdy postavilo, operovat zvládne na 6 500 km a nese Ka-52

Největším nebezpečím bude ovšem Sajjád-4 ve verzi B, má údajně dosah až 400 km do dálky a celých 40 km do výšky, což by na F-35 stačilo. Redakce Armádního Zpravodaje ověřila u britského královského letectva, že konkrétně F-35 verze A – tedy té, jakou má ve výzbroji Izrael s označením Adir, jelikož prošla řadou domácích úprav – vystoupá do výšky až 15 240 metrů. Ale to pochopitelně není jediný parametr, který rozhoduje.

Bavar-373 má mít potom detekční dosah stealth cílů až 120 km, a zničit je má být schopen už na vzdálenost 45 km. Armádní Zpravodaj je ale názoru, že to je velmi obecná informace. Už jenom proto, že není stealth jako stealth – například ruská Suchoj Su-57 má všeobecně velmi nízkou úroveň, zatímco F-35 nejspíše nejvyšší ze všech letounů na světě.

Modernizace T-64 z Uzbekistánu vypadá jako tank budoucnosti. Půjde však jenom o „hezký kabát“ s minimálním zlepšením

To ostatně potvrdila, když pod taktovkou Američanů útočila na cíle radikálních Hútíů, kteří na ni vypálili ze systémů protivzdušné obrany v momentě, kdy byla už jenom několik kilometrů od nich – a díky úhybným manévrům přežila bez újmy. Ale tam čelila podle všeho mnohem horším zbraním, ačkoliv jich má hnutí mnoho právě z Íránu.

Ve výsledku tedy nevypadá tvrzení Íránu o sestřelení izraelských letounů F-35 zcela věrohodně, ačkoliv to neznamená, že to není možné. Pokud se uváděné informace alespoň trochu blíží realitě, potenciál na to Bavar-373 rozhodně má. Zároveň je ale nutné připomenout, že patří k prioritním cílům izraelského letectva právě z důvodu, aby mělo bezpečnější působení při dalších akcích, které budou dle Izraele trvat tak dlouho, jak to bude nutné.

Článek Analýza: íránský systém PVO Bavar-373 údajně vidí stealth letoun F-35 až na 120 km. Vyvinutý byl jako lepší náhrada ruského S-400 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Írán má údajně systém PVO, který vidí F-35

Zda skutečně k sestřelení letounů došlo, není jasné, protože Írán nepředkládá jasné důkazy. Na sociálních sítích se sice objevují nějaké fotografie, ale Armádní Zpravodaj je názoru, že jsou upravené a nevěrohodné, a nebylo by to poprvé, co Írán záměrně dezinformuje. Možná proto, že tahá za podstatně slabší provaz, ačkoliv to neznamená, že není nebezpečný.

Partyzáni paralyzovali ruské dronaře v hloubi okupovaného území. Udeřili nečekaně a rychle na systém elektronického boje

Armádní Zpravodaj zachytil také vyjádření izraelské strany: „Falešná íránská média,“ řekl plukovník Avichay Adraee, mluvčí Izraelských obranných sil, a dodal: „Tyto zprávy šířené íránskými médii jsou zcela nepodložené.“ Pokud by se sestřelení, byť jediné F-35 mělo potvrdit, šlo by o první případ od zavedení tohoto letounu 5. generace do výzbroje.

Zda má vůbec ještě Írán schopnosti k sestřelení takového letounu, je diskutabilní. V jeho výzbroji má být například domácí systém protivzdušné obrany Bavar-373, který je veden jako dlouhého dosahu, uvádí Wikipedia s tím, že byl zařazen teprve v roce 2016, a má být přímým konkurentem starého ruského S-300. Vznikla však i vylepšená verze představená v roce 2022, která se má zase, dle tvrzení Íránu, vyrovnat novějšímu ruskému S-400.

Rusko zachránilo továrnu nejsilnějších íránských zbraní, jaké má. PVO útok odrazila, ale škody byly stejně obrovské

Odpalovat by měl rakety Sajjád, uvádí Wikipedia, z nichž nejnovější, Sajjád-4B, má údajně dosah až 400 km, což by bylo velmi slušné. Bavar-373 má mít potom detekční dosah stealth cílů až 120 km, a zničit je má být schopen už na vzdálenost 45 km. Armádní Zpravodaj je ale názoru, že i kdyby byly údajně pravdivé, ne všechny systémy je budou mít, a navíc se jedná pouze o tvrzení íránského režimu, které může být stejně nadsazené jako v případě toho ruského.

Již dřívější střety totiž ukázaly, že je S-300 proti F-35 de facto neschopný. Izraelské letectvo zničilo hned několik baterií bez jediného rizika. Novější S-400 by měl být pochopitelně o dost schopnější, ale jelikož proti F-35 ještě nikdy nestál (a Írán ho ve výzbroji nemá), nelze to posoudit. Bylo by třeba, aby Írán předložil jasné důkazy, že F-35 sestřelil. Údajně měl také zajmout dva piloty, ale ani to izraelské letectvo nepotvrdilo.

Příkladná fotka, že jsou tvrzení Íránu vykonstruovaná. Armádnímu Zpravodaji není známo, že by F-35 dosahovala délky možná i více než 100 metrů – srovnání s domy nalevo poskytuje dostatečný důkaz, jak se tamní propaganda snaží světu lhát v neprospěch Izraele.

Článek Největší vítězství Íránu je lež: sestřelil už třetí izraelskou F-35, ale důkazy jsou chabé. Jeho vlastní systém PVO to údajně zvládne až na 45 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kapacitu výroby F-35 mohou využít evropské země

Amerika má dlouhodobě napjatý rozpočet, který se zdá být v posledních letech neúnosný. Donald Trump ostatně už v předvolební kampani sliboval, že pokud bude zvolen za prezidenta, napraví to, nebo se o to alespoň pokusí – a tak se také děje, armádou počínaje. Už v prosinci 2022 Armádní Zpravodaj upozorňoval, že dává na zbrojení 17,6 bilionů korun ročně.

Nová válka na obzoru: důkazy říkají, že by Kambodža mohla zaútočit na Thajsko. Vybudovala vojenskou základnu

To je zdaleka nepřekonatelná částka – jenom pro srovnání, Čína měla ve stejném období výdaje dosahující 5,33 bilionů korun, a Rusko „pouze“ 3,5 bilionu korun. V Evropě pak vydalo nejvíce Německo, a to 1,145 bilionu korun. V posledních letech ovšem náklady na zbrojení rostou, takže budou vyšší – v březnu 2024 Armádní Zpravodaj psal, že to bylo v roce 2023 o 4,5 %, a bylo to poprvé, co splnila ČR svůj závazek vůči NATO, která za 10 let navýšila výdaje 3násobně.

V dubnu 2025 potom přišlo rozhodnutí Severoatlantické aliance, že dojde povinně ke zvýšení investic do obranného průmyslu o celých 50 %, což platí pro všechny členské země. Zda to bude dodržovat i Amerika, není jisté, jelikož Donald Trump nejednou pohrozil, že z NATO vystoupí, ale Armádní Zpravodaj zhodnotil, že by to pro ni byla obrovská strategická chyba.

Izrael nečekaně zaútočil na Írán a rozpoutal válku: 200 letouny mu v noci zdevastoval tajnou výrobu atomovek a zabil generály

Snižování výdajů v armádě má – v případě F-35 – v roce 2026 za následek snížení objednávek verze A (start z pozemních letišť) ze 48 na 24 letounů, a škrty čekají také námořnictvo s verzí C (start z letadlových lodí), které dostane 12 letadel namísto 17, a námořní pěchotu, kde jich bude dodáno 13 místo původně plánovaných 11, ale není jasné, o jaké verze se má jednat, jelikož provozuje C i B (kolmý start a přistání, takže je schopna operovat ze země i lodi).

Škrty jsou součástí plánu ministra obrany Petea Hegsetha na snížení celkových vojenských výdajů o 8 % v příštích pěti letech. Americké ozbrojené síly jsou dlouhodobě největším zákazníkem, pokud jde o letouny F-35, ale v dalších letech se to může změnit ve prospěch evropských zemí. Armádní Zpravodaj upozorňoval, že má v rámci programu F-35 vzniknout až 3 100 letounů do roku 2035, a dochází k navyšování produkce – v tomto roce až na 190 kusů.

Ruskému Suchoji Su-57 zůstává jeho největší výhoda. F-35 prozatím nejlepší střelu NATO kvůli problémům nedostane

Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že z toho mohou profitovat evropské země, které teď musí na dodání F-35 čekat i několik let. Kapacita původně rezervovaná pro americké letectvo, námořnictvo a námořní pěchotu se tak jednoduše uvolní pro ostatní zájemce.

F-35 je tím nejlepším, co může Evropa koupit

Víceúčelový stíhací letoun páté generace F-35 Lightning II je aktuálně jediným dostupným řešením pro evropská i další spojenecká letectva. Jeho hlavní předností je kombinace stealth technologie, vysoké manévrovatelnosti, pokročilých senzorů a schopnosti síťově centric­kého boje. Využívat má pokročilý radar AN/APG-81 AESA a senzory DAS a EOTS, které pilotovi poskytují 360stupňová situační přehled, což zvyšuje jeho bezpečnost a rozhodovací schopnosti.

Polsko kvůli Rusku nepřestává zbrojit a objednává další tanky K2 Black Panther; 500 si jich vyrobí samo, aby podpořilo domácí průmysl

F-35, ačkoliv je schopný boje proti vzdušným, pozemním i námořním cílům, vyniká v oblasti průzkumu také díky nízké radarové stopě – stealth – takže je obtížně odhalitelný. Armádní Zpravodaj připomíná, že má navíc schopnost přežití i v prostředí s hustou protivzdušnou obranou. Jeho propojení s dalšími prvky na bojišti z něj dělá klíčový nástroj moderního vedení války, na což se budou spoléhat letectva v rámci Severoatlantické aliance.

Článek Dodávky F-35 klesnou v roce 2026 o celých 50 %. Američané revidují odběr, což může naopak posílit evropské odběratele se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Meteor by schopnosti F-35 výrazně posílil

Začátkem března 2025 Armádní Zpravodaj informoval, že má F-35 dostat střelu MBDA Meteor, s níž by dokázala lépe čelit případným vzdušným hrozbám, zejména letounům. Stát se tak mělo dle odhadů do roku 2027, ale britské ministerstvo obrany podle DefenseJournal uvedlo, že dochází ke zpoždění a integrace je očekávána až začátkem 30. let 21. století.

Úžasný pokrok: ukrajinský dron „sundal“ ten ruský za letu systémem elektronického boje. Nepadl tak jediný výstřel (video)

Tato informace vychází z odpovědi na písemnou parlamentní otázku poslance Bena Obese-Jectyho, který požádal ministra obrany, aby upřesnil plánované datum integrace MBDA Meteor na letounech F-35B, které Velká Británie kupuje, do provozu, a časový harmonogram, kdy budou touto střelou vybavené letouny schopné operačního nasazení.

Na to odpovídala Maria Eagle, náměstkyně ministra obrany, veřejných zakázek a průmyslu: „Integrace střely vzduch-vzduch poháněné náporovým motorem MBDA Meteor s F-35B je řízena americkou společnou programovou kanceláří Lightning II; současný odhadovaný časový plán pro schopnost v provozu se očekává na začátku 30. let 21. století.“

Zbídačené bulharské letectvo dostalo druhou F-16 v té nejlepší verzi. Tentokrát (zatím) nemá technické potíže

Schopnosti nejenom britských F-35 tím budou značně oslabeny. Armádní Zpravodaj připomíná, že je aktuálně nejlepší střelou vzduch-vzduch v její výzbroji AIM-120 AMRAAM verze D. Její přesný dolet je utajen, ale dle odhadů se může jednat o 160 až 180 km, uvádí Wikipedia. To vůbec není špatní, ale MBDA Meteor doletí až 200 km, a navíc má nejmenší zónu úniku na světě. To v praxi znamená, že jakmile se zaměří na cíl, je téměř nemožné jí uniknout, potvrzuje MBDA.

Ačkoliv se integrace týká potencionálně všech F-35 v zemích NATO, konkrétně Velká Británie je chce pro svou verzi B – koupila totiž netradičně jenom ji, jelikož je schopna operovat z pozemních základen i lodí, s čímž britská taktika počítá – je to je variabilnější než provozovat různé verze, a co více, F-35B přistane i na improvizovaných letištích a plochách.

Rusko v problémech, Izrael posílá na Ukrajinu systémy Patriot, které zničí všechno, co má ve výzbroji. Sám je vyřazuje

Současně má tedy stále Rusko navrch, jelikož provozuje střelu R-37M s dosahem až 400 km, ale je nutné to brát s rezervou. Jeho letectvo navíc nedokáže její potenciál využít, jelikož nemá tak dobré stealth u letounů Suchoj Su-57, které se tak musí k nepříteli přiblížit na mnohem kratší vzdálenost. Teoreticky jsou tak šance F-35 vyrovnané i se střelou AIM-120 AMRAAM.

Článek Ruskému Suchoji Su-57 zůstává jeho největší výhoda. F-35 prozatím nejlepší střelu NATO kvůli problémům nedostane se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V belgickém letectvu bude až 55 letounů F-35

Armádní Zpravodaj připomíná, že Belgie původně chtěla koupit 34 letounů F-35, ale později se rozhodla pro pořízení až 21 dalších. Na západě Evropy tak vznikne velmi silné letectvo, jelikož si je pořizuje, i když ve verzi B, také Velká Británie, která jich chce skoro 140, zatímco Nizozemsko jich má mít celkem 58, a opomíjet nelze ani Německo nebo severnější Norsko, které je dokonce první partnerskou zemí na světě, jejímuž letectvu byly dodány všechny objednané F-35.

Německo opět povstává, armádu rozšíří o desítky tisíc vojáků. Zatím ale nesplnilo ani náborový plán z roku 2018

Kdy přesně dorazí první, resp. devátý vyrobený letoun do Belgie, není jasné, ale dodávky mají být postupně plněny v průběhu tohoto a příštího roku – to už mají být totiž převáděny F-16 na pomoc Ukrajině, a jelikož už má teď Lockheed Martin zpoždění, je zřejmé, že dává dodávkám „ef-třicet-pětek“ prioritu – ostatně proto jsou také montovány v Itálii, a ne v Americe.

„Letoun vstupuje do závěrečné fáze dokončovacích a přejímacích zkoušek. Jedná se o důležitý krok před dodáním a významný milník pro obranné schopnosti Belgie,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení na X (Twitteru). F-35 je přitom jediný letoun 5. generace, který si mohou evropské země koupit, a na hodnotě mu přidávají i reálné bojové zkušenosti – jednou z posledních byla proti Hůtíům, kteří ji skoro sestřelili, ale provedla úhybné manévry a přežila.

„Evropa nenechá Ukrajinu padnout. Zbraně jí dokáže dodat sama i bez Ameriky,“ tvrdí německý generálmajor

Na světě existují ještě další letouny 5. generace, ale ty v úvahu nepřipadají. Jmenovitě ruské Suchoje Su-57, jejichž největší slabinou je ovšem slabé stealth, jemuž se v Číně vysmáli, a pak dva modely právě ze země draka – Chengdu J-20 a Shenyang J-31. Navíc má do roku 2035 vzniknout zhruba 3 100 letounů F-35, což je udělá nejpočetnější 5. generace na světě.

Článek Belgie brzy dostane první z devíti vyrobených F-35. Může tak urychlit přesun F-16 na Ukrajinu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Náhrada za F-16 i posílení du budoucna

F-35 jsou jediné letouny 5. generace, které jsou v současnosti na trhu dostupné (myšleno pro západní země; ruský Suchoj Su-57 ani čínský J-35A nebo J-20 nepřipadají v úvahu). Ačkoliv mnozí tvrdí, že jsou poruchové a zbytečně drahé, faktem zůstává, že za ně zkrátka neexistuje alternativa, tedy rozhodně ne v podobě letounů 4. nebo 4,5. generace, jakými jsou třeba francouzský Dassault Rafale, ačkoliv se je Emmanuel Macron snažil takto nabídnout.

Video: ukrajinský Su-27 zničil na ránu ruský systém PVO, který ho neměl šanci vidět. Střely z něj létaly 150 metrů daleko

Belgie si objednala F-35 už v roce 2018, připomíná DefenseNews, tedy dříve, než „začaly být trendem“ u aliančních zemí, z nichž je zakoupila také Česká republika. Tamní ministr obrany Theo Francken aktuálně dokončuje svůj vojenský investiční plán na příštích 10 let, v němž počítá i s nákupem dalších 21 letounů F-35. Dohromady by jich tedy měla 55 kusů.

Letouny jsou nejenom špičkou ve své třídě, ale plány předpokládají, že jich vznikne do roku 2035 zhruba 3 100, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval v dubnu 2025. Je to velmi ambiciózní, jelikož jich bylo podle Wikipedie vyrobeno k roku 2024 jenom něco přes 1 000 kusů. AirAndSpaceForces pak s odkazem na Lockheed Martin uvádí, že by výrobce chtěl v tomto roce až 190 letounů, ale toto zvyšující se tempo by na splnění plánů nestačilo – muselo by být vyšší.

Neutrální Švýcarsko povolilo prodej desítek tanků Leopard 1. Uvědomuje si, že kvůli neutralitě přichází o peníze. Má ovšem zásadní podmínku

Belgie chce mimochodem letouny F-35 nahradit vyřazované F-16, které poté pošle na Ukrajinu, jak tamní ministerstvo obrany potvrdilo Armádnímu Zpravodaji v květnu 2025. Kdy přesně to bude, není jasné, protože má Lockheed Martin značný skluz s dodávkami letounů, ale nejspíše v tomto roce. F-16 jsou pro Ukrajinu velmi důležité, denně tam působí obrovské škody.

Článek Belgie přikoupí desítky F-35 proti Rusku. Vsází na to nejlepší, co dnes existuje. Budou základem jejích útočných i obranných sil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jaderné pumy na F-35 k odstrašení Ruska

Jako jedna z mála zemí v Evropě i na světě má Velká Británie k dispozici jaderné zbraně, a to na ponorkách třídy Vanguard. Sice už staví mnohem pokročilejší Dreadnought, a nedávno se rozhodla, že jich bude 12 namísto 7, ale to ještě nějakou dobu potrvá. Aktuálně se tak dle všeho poohlíží po alternativním řešení v podobě jaderných hlavic pro střely nesené F-35.

Video: poprvé v historii vyřazeny 3 ruské raketomety Iskander najednou. Jeden z nich explodoval a vytvořil velkolepý ohňostroj

Britský premiér Keir Starmer a britský ministr obrany John Healey údajně podporují vytvoření druhého pilíře jaderného odstrašení, a sice pomocí letectva. Spojené království ho totiž už dávno posílilo o „ef-třicet-pětky“, které jsou mimochodem schopné plného operačního nasazení, jak demonstruje stále probíhající námořní cvičení Highmast 2025.

V roce 2024 se nicméně rozhodlo, že přikoupí další, aby jich dohromady bylo 138. Zajímavé je, že provozuje a bude provozovat pouze verze B, které jsou schopné kolmého vzletu a přistání, jak potvrzuje Wikipedia. Provozovat je přitom chce jak z pozemních základen, tak na letadlových lodích, ačkoliv je jinak pro námořnictvo speciálně vytvořena verze C.

Satelitní snímky ve vysokém rozlišení ukazují odklízení trosek z ruských bombardérů a znovu potvrzují jejich zničení

Tyto letouny mohou nést jaderné pumy B61, které existují v několika variantách, uvádí Wikipedia. Armádní Zpravodaj už v květnu 2024 informoval, že právě z tohoto důvodu nakupuje F-35 také Německo, ačkoliv se jim původně chtělo vyhnout, jelikož má ve výzbroji Eurofighter Typhoon a pracuje na letounu 6. generace. Hlavice B61 je přitom nastavitelná od 0,3 do 340 kilotun. Zda Velká Británie oznámí jednání či nákup oficiálně, zatím není jasné.

Článek Rusko má, co chtělo. Velká Británie jedná o nákupu jaderných pum pro F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripeny budou AČR sloužit o 8 let déle

Ačkoliv by si někteří přáli koupit Gripeny verze E/F, trvá Ministerstvo obrany ČR na koupi F-35, které redakce Armádního Zpravodaje hodnotila jako nejlepší možnou volbu, pokud chce být na stejné úrovni jako ostatní partneři NATO. Je to nicméně velmi drahá záležitost, v červnu 2024 jsme upozornili, že bude stát roční provoz jedné F-35 přes 200 milionů korun.

ČR dodala Bulharsku modernizovaný L-39ZA Albatros. K hlavním cílům patřilo zbavit se ruské avioniky. Létat může dalších 1 500 h

Jenomže dodávky váznou a ve výzbroji AČR tak brzy nebudou, nejdříve v roce 2031, jak jsou naplánovány dodávky. Současný pronájem Gripenů C/D však končí už za dva roky, takže bylo nutné najít do té doby přijatelnou náhradu. Rozhodnutí nakonec padlo na prodloužení pronájmu Gripenů – 10 ve variantě JAS-39C, a 2 ve variantě JAS-39D.

Letectvo má aktuálně „céček“ o dvě více, ale na překlenovací období by měl stačit zmíněný počet. Pro rozpočet je navíc velmi pozitivní, se se podařilo oproti původní nabídce vyjednat významnou slevu, a to plných 25 %, což je vzhledem k dohodnuté částce 16,695 miliard korun 5,565 miliard. Ministerstvo upřesnilo, že většinovou částku netvoří pronájem, ale údržba, jelikož budou letouny provozovány už třetí dekádu, konkrétně tomu je od roku 2004.

Záběry: pohotoví civilisté se pokusili překazit ukrajinský útok – házeli na drony kamení, aby ochránili bombardéry. Ovšem marně

„Po sérii jednání se zástupcům ministerstva obrany podařilo domluvit oproti původní švédské nabídce z loňského roku významně výhodnější podmínky. Nalezení dohody je dobrá zpráva pro Českou republiku a pro zajištění její obranyschopnosti,“ uvedl Lubor Koudelka, vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany České republiky.

Článek ČR schválila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, získala ho o 25 % výhodněji. Provozovat je bude po boku F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pilot F-35 mohl podcenit PVO nepřítele

O tom, co se nad Jemenem stalo, jsou pouze kusé informace. Twz upozorňuje, že největším problémem je, že není známo, jaká střela vlastně F-35 ohrožovala. Hútíjové mají obecně spíše primitivnější protivzdušnou obranu, ale to neznamená, že by byla zcela neúčinná. Armádní Zpravodaj se domnívá, že za určitých okolností může zaměřit a ohrozit i letoun, jakým je F-35. Zvláště za situace, kdy pilot tuto PVO podcení a přiblíží se.

Dassault Rafale F5 vs. F-35 Block 4: oba letouny jsou solidní, ovšem ten francouzský vyhrává pouze v jedné nevýznamné oblasti

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že ačkoliv bývá stealth letounu F-35 a dalších překládána jako neviditelnost, je to nepřesný pojem. Wikipedia vysvětluje, že to znamená hlavně snížení radarového odrazu. To v podstatě znamená, že radar na delší vzdálenost letoun nevidí a nelze jej takto zaměřit. Pilot naopak může zaznamenat emise radaru a zaútočit na něj. To by platilo třeba pro systém Tear 2 ve výzbroji Hútíjů. Wikipedia vysvětluje, že jde o íránský ekvivalent ruského 9M317 Buk, ale není pravděpodobné, že na něj F-35 útočila.

Stealth na infračervené navádění nefunguje

Hútíjové ale disponují i systémy s infračerveným naváděním, tedy využívajícím teplo vycházející hlavně z motoru. Aby je bylo možné využít, většinou to znamená, že se letoun musí přiblížit natolik, aby byl vidět, a to nejspíše i lidským okem. Jemenští povstalci mají mít k dispozici sovětské nebo ruské střely s infračerveným naváděním R-73 a R-27 upravené k odpalu ze země, uvádí OryxSpioenKop, případně infračerveně naváděný íránský systém SA-67 Saqr-1.

With a 🇺🇸 MQ-9 shot down by Yemen:

„Missile 358″/Saqr is the likely weapon which scored the kill

➡️ But meanwhile there are already two main versions of this turbojet SAM

Saqr-2 is the new version, with less wings.
Likely having 5-antenna CRPA GNSS too
(like latest 358/Saqr-1) pic.twitter.com/mcwAHc7adK

— Patarames (@Pataramesh) November 9, 2023

Tyto zbraně budou však mít omezený dosah nejspíše na několik kilometrů, ale jejich navádění je pasivní a nejde nijak zaznamenat. Pokud se neopatrný pilot F-35 přiblížil natolik, že byl vidět a v dosahu, mohla být některá ze střel odpálena. Lze ji sice zmást třeba světlicemi nebo se jí vyhnout, ale zasáhnout ho může stejně jako kterákoliv jiná. Případný sestřel by byl dle Armádního Zpravodaje hlavně chybou pilota, který PVO podcenil.

Článek F-35 dokáže zničit i velmi chabá protivzdušná obrana na pár kilometrů. Pilot by ovšem musel udělat závažnou chybu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Větší F-35 se dvěma motory je nesmysl

Práci na údajném letounu oznámil Donald Trump v proslovu, jehož plné znění můžete vidět níže. Mluvil o novém letounu 6. generace zvaném Boeing F-47, kterou představoval Armádní Zpravodaj začátkem dubna 2025 s tím, že má jít o nejsmrtonosnější stíhačku všech dob. Následně hovořil o tom, že nemá rád jednomotorové letouny, protože se motor může porouchat – je tak podle něj lepší mít dvoumotorové, a hned vymyslel pro zvětšenou F-35 i jméno, a sice F-55. Americké letectvo ani konstrukční kanceláře však o něčem takovém nikdy nemluvily.

JAS-39 E/F Gripen je opravdu skvělý, ale oproti F-35 není o tolik levnější. Brzy by navíc muselo dojít k jeho nahrazení, což mu láme vaz

Plány na „jednoduchou“ přestavbu F-35 na dvoumotorový letoun označil třeba DefenseOne slovy nejmenovaného leteckého důstojníka za zmatené. Nelze si totiž představit, že dojde k osazení jednomotorového letounu dvěma motory. Muselo by dojít k předělání celého draku letadla, což by v podstatě znamenalo postavit zcela nové letadlo. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že trvá vývoj takové konstrukce dlouho, třeba i 10 let. Donald Trump má navíc vzdělání v oblasti ekonomie na Pensylvánské univerzitě, nikoliv v oboru letectví, potvrzuje Wikipedia, takže je přinejmenším nešťastné, aby něco takového hodnotil.

F-55 by byla musela být dražší než F-35

Dvoumotorový F-55 by však znamenal nejen novou konstrukci. Twz uvádí, že by byl takový letoun těžší a dražší než F-35, a dráže by vycházela i jeho údržba a nutná logistika. Navíc F-35 existuje ve 3 variantách – A pro operace z pozemních základen, C pro letadlové lodě, a B s krátkým vzletem a kolmým přistáním (použitelné z pozemních základen i lodí). Konkrétně „céčko“ je vybaveno i turboventilátorem pro vznášení, a je velikou otázkou, zda by vůbec bylo možné postavit těžký dvoumotorový letoun takového konstrukce.

Američané v tichosti rozehrávají boj o moc v Tichomoří: proti Číně vybudují základny na ostrovech, z nichž kolmo odstartují F-35B

Existují ale i úvahy, že se Trump spletl a mluvil o možném letounu F/A-XX pro americké námořnictvo, uvádí Reuters. V tomto případě se ale nejedná o přestavbu F-35, nýbrž o zcela nový letoun 6. generace a náhradu letounu Boeing F/A-18E/F Super Hornet. Každopádně zatím nic nenaznačuje, že by vůbec měl letoun jako F-55 existovat. Nejspíše by ani nedával smysl a jednalo by se o plýtvání penězi, pokud už je v procesu zmíněná F-47.

Článek F-55 má být dvoumotorové letadlo na základě F-35. Jde ale o nereálné bláboly šířené americkým prezidentem. Technicky to není možné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Více F-16, než kolik jich Ukrajina dnes má

Z bezpečnostních důvodů není zveřejňováno, kolik přesně letounů F-16 bylo na Ukrajinu dodáno, a lze tak vycházet pouze z různých střípků. V listopadu 2024 redakce Armádního Zpravodaje poukazovala na jejich další dodávku, tentokrát šlo o šest kusů. Řadu dalších dodalo Nizozemsko, a jak naše redakce spočítala, až 13 jich mohlo být také z Norska.

Satelitní snímky ukazují, že Rusku dochází systémy S-400 a S-300. Snaží se to maskovat desítkami nafukovacích atrap

Přesto se zdá, že jich na Ukrajině v současnosti létá sotva 30, navíc šly některé k zemi, i když ne moc. V polovině května 2025 se podařilo Rusku jednu sestřelit, čímž přišla o třetí. Dodávka plných třiceti „ef-šestnáctek“ z Belgie by tedy znamenala razantní posílení a dost možná i takový malý game-changer – tedy za předpokladu, že by pro ně letectvo mělo dostatek zbraní.

Na dotaz, kolik F-16 plánuje Belgie poskytnout Ukrajině, tamní ministerstvo obrany odpovědělo: „Potvrzujeme, že belgické ministerstvo obrany poskytne 30 stíhaček F-16.“ Na doplňující otázku, zda je možné upřesnit časovou osu, pak odpovědělo: „To bude záviset na dodávce F-35.“

Rusko podvedlo 20 000 migrantů. Dalo jim občanství, aby je mohlo násilně odvléct na frontu, kde zemřou

Redakce Armádního Zpravodaje usuzuje, že ani samo belgické ministerstvo obrany v tuto chvíli přesně neví, kdy vlastně americké letouny 5. generace obdrží, ačkoliv je pravděpodobné, že má alespoň přibližné datum. Je třeba připomenout, že Belgie svůj závazek v programu splnila a překážky jsou na straně dodavatele, tedy zbrojovky Lockheed Martin.

Ta se potýkala u letounů šarže 19 s problémy z důvodu modernizace technologie zaměřené na vylepšení zobrazování a schopností zpracování dat. Konkrétně pro Belgii měly být proto dodávky F-35 odsunuty na rok 2026, ale redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala vyjádření Evana Scotta, finančního ředitele Lockheed Martin, že se firmě podařilo zdolat problémy dříve, než bylo původně předpokládáno, a mohla by proto plnit své závazky dříve.

Nové informace o sestřelení francouzského Rafale pákistánskou J-10CE poukazují na světový rekord. Schytal to skoro na 200 km

Uvedla to agentura Reuters s odkazem na jeho vyjádření na konferenci Bank of America v květnu 2025. Co přesně to znamená pro Belgii? Že by mohla obdržet první F-35 už v tomto roce, zřejmě tedy v druhém pololetí, a zbytek pak v roce 2026, kdy předpokládá dodávku i Frederik Vansina, náčelník obrany belgických ozbrojených sil, jak uvedl v rozhovoru pro LeSoir.

Redakce Armádního Zpravodaje také připomíná, že došlo začátkem května k oznámení zahájení montáže belgických F-35 v italské továrně. To by mělo urychlit jejich dodání, a zároveň posílit evropský zbrojní průmysl, z čehož nejspíše nejsou v Americe úplně nadšení, ale vzhledem k tomu, že je Lockheed Martin ve skluzu, nejspíše neměl na výběr, aby splnil dohodu.

Článek Belgie potvrdila, že dodá Ukrajině 30 letounů F-16. Ale nejspíše až v roce 2026, závisí to na F-35, které už jsou ve výrobě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-27 je veteránem tvrdých přistání

Sovětský Suchoj Su-27 je všeobecně znám pro svou schopnost přistát na velmi hrubých plochách. Ač se to nemusí zdát, jde o obrovskou strategickou výhodu. Na internetu je mnoho záběrů, které potvrzují, že k tomu dochází i v moderní době, dnes hlavně na ukrajinském bojišti. Příkladem je video níže publikované v dubnu 2023, které zachycuje přistání a opětovný vzlet stíhačky Su-27 Flanker na běžné silnici v zalesněné krajině. Bližší detaily známy nejsou, ale údajně se jedná o dvě různé Su-27 patřící ukrajinským vzdušným silám.

Ale mnohem důležitější než to, komu letadla patří, je fakt, že tyto Su-27 opět připomněly světu, v čem tkví jejich přidaná hodnota. Ne snad, že by nemohli piloti západních letounů o něčem takovém ani přemýšlet – např. JAS-39 Gripen, které využívá i české letectvo, staví na podobných schopnostech také. U většiny moderních západních letounů však možnost přistání mimo připravenou runway chybí, případně je zbytečně riskantní. Dokonce ani F-16, které má dle Wikipedie i Ukrajina, si mohou nechat o podobném přistání zdát.

F-35 zvládne přistát i vzlétnout z dálnice

U západních letounů je v tomto směru zásadním problémem, že jsou velmi citlivé na nasátí jakýchkoliv nečistot do motoru z nedokonale uklizené dráhy. Armádní Zpravodaj soudí, že jejich přidaná hodnota spočívá spíše ve špičkové avionice a využití nejmodernějších technologií než v mechanické odolnosti. Americká námořní pěchota však otestovala, že ani přistání a vzlet z improvizovaných drah nedělá F-35A páté generace takový problém.

Potvrzuje to opět video níže sdílené v říjnu 2024. Jsou na něm vidět dva letouny, jak přistávají (a poté vzlétají) během finského cvičení na dálnici Hosio ve finském městě Ranua. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že byla pro tento případ dobře uklizena, ale ve srovnání s běžnými letištními plochami jde stále o jistou nedokonalost – navíc se potvrdilo, že ani vyspělé letouny 5. generace nemají problém operovat z dálnice, což rozšiřuje jejich operační schopnosti, a v případě konfliktu by bylo možné je rozptýlit mimo letiště.

Článek Video: kterak F-35A ukázaly, že přistání na improvizovaných drahách není doménou „veteránské“ Su-27. Dává jim to velikou výhodu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Írán měl přijít hned o čtyři baterie S-300

Do vzájemného střetu se F-35 a S-300 již dostaly. Wikipedia uvádí, že v říjnu 2024 Izrael při útoku na Írán zničil téměř všechny jeho systémy S-300, přičemž disponoval jeho 4 bateriemi – jednat se mělo konkrétně o relativně moderní exportní verzi PMU2. V říjnu byly zničeny 3 z nich, a v dubnu 2024 pak jedna, uvádí TimesOfIsrael. Izrael k tomu použil letouny F-35I Adir, což je verze s izraelskou avionikou a dalším domácím vybavením.

Dassault Rafale F5 vs. F-35 Block 4: oba letouny jsou solidní, ovšem ten francouzský vyhrává pouze v jedné nevýznamné oblasti

O tom, jak se to Izraeli povedlo, stále nejsou žádné podrobné informace, ale Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že si lze vytvořit alespoň základní obrázek. Wikipedia uvádí, že je S-300PMU2 systém se střelami s dosahem až 195 kilometrů a radarem 64N6E2 pro sledování a detekci, a 30N6E2 k navádění palby, i když jdou zapojit nejspíše i další typy ruských radarů. Aby mohl S-300 střely použít, musí radary pochopitelně letoun odhalit a zaměřit.

iZdroj fotografie: Uživatel .:Ajvol:. / Public Domain

Letoun F-35 má ale stealth. Wikipedia vysvětluje, že je to schopnost snižování radarových odrazů, a to tvarem konstrukce a použitým materiálem. Neznamená to, že je nezachytitelný, ale že je zachytitelný obtížně, a platí, že čím je dále, tím je obtížnější ho zachytit a zaměřit. V podstatě to znamená, že radary S-300 do jisté vzdálenosti F-35 nezaznamenají a nemohou na něj navést palbu, ale čím je blíže, tím riziko jeho odhalení stoupá.

Letoun F-35 zničí radary, a potom zbytek

F-35 disponuje zbraněmi, jimiž je schopná na stanoviště PVO zaútočit z velké dálky; nejdůležitější je protiradarová střela AGM-88 HARM. ArmyRecognition uvádí, že detekuje emise radaru, na něž se zaměří – její dosah klasifikovaný, ale odhadován je na 150 kilometrů u moderních verzí, ale ve vývoji je i střela s dvojnásobným doletem. Když hlavice explozí zničí radar, tedy „oči PVO“, vyřadí ji z provozu, i když to neznamená, že je celý systém zničený – jenom je slepý.

Jednu z nejsilnějších zbraní má Ukrajina od SSSR a Rusko proti ní neumí bojovat. Při jednom pokusu si dokonce odpálilo vlastní radar S-300

F-35 má po oslepení S-300 několik možností, jak ho zničit, i když to vyžaduje za pomoci průzkumu odhalit pozice odpalovacích stanovišť, případně velitelského vozidla. Použít k tomu lze třeba řízené střely, přičemž konkrétně Izrael disponuje třeba střelou Delilah s přesností 1 metr a doletem 250 km, uvádí Wikipedia. Možností jsou ale i klouzavé pumy JDAM, které v nejlepších verzích zasahují na vzdálenost přes 70 km a jsou také vysoce přesné.

Článek Válka ukázala, že je ruský systém S-300 proti americké F-35 úplně k ničemu. A to má patřit mezi nejschopnější na světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sestřelit F-35 je velice obtížné, ale ne nemožné

O americkém letounu 5. generace, který si kupuje mnoho zemí NATO včetně České republiky, panuje řada mýtů a nesprávných přesvědčení. Tím hlavním je nejspíše to, když ho někdo označuje za „neviditelný“ – tím je myšlena schopnost stealth, což podle MOČR znamená, že má letoun malý radarový odraz, a tedy je obtížně zachytitelný, ale nikoliv neviditelný.

Ojedinělé záběry ukazují, jak ukrajinský voják sestřelil ruský Suchoj Su-25 starou zbraní z ramene. A to hned na první dobrou

Co to znamená v praxi? Redakce Armádního Zpravodaje rozebírala v červenci 2022, že tím de facto klesá vzdálenost, na jakou je radar schopen takový letoun odhalit – takže zatímco ten bez stealth může vidět například na 300 km, ten s pokročilou stealth jenom na polovinu, ačkoliv to vždy závisí na dalších okolnostech, mj. i na počasí. To se stalo také ruskému křižníku Moskva, který potopili Ukrajinci už na začátku války – nebýt mraků, zřejmě by ho neviděli.

Rusko má mít také ve výzbroji radar Podlet-K1 s dosahem 200 až 300 km, a s nímž údajně vidí také letouny F-35, ale Armádní Zpravodaj soudí, že za správných podmínek nejvýše na poloviční vzdálenost, a pokud mu není přáno, tak možná ani to ne.

Satelitní snímky potvrdily úplné zničení ruské továrny, která dodávala armádě. Několika údery ji rozmetalo ukrajinské letectvo

Ale zpět k incidentu s Hútíi. Podle amerického představitele se F-35 dostala v rámci operace Rough Rider dostatečně blízko, aby musela manévrovat. Jakou zbraní nebo zbraněmi po ní však teroristé pálili, není jasné. Armádní Zpravodaj ověřil v analýze TWZ, že mají k dispozici například Barq-1 a Barq-2 z Íránu, z nichž první dosáhne 50 km daleko a 15 km do výšky, a druhá 70 km do dálky a 20 km do výšky. Ale nelze ověřit, zda jsou informace pravdivé.

Americká armáda se hroutí uprostřed rozvíjející se krize, kterou nemusí Spojené státy ufinancovat. Stav je horší, než se čekalo

Z technických specifikací na Wikipedii vychází dostup F-35 až 20 km, takže by na ni Barq-2 stačila. Podrobnosti incidentu nicméně nejsou známy – dokonce nebylo uvedeno ani to, zda se jednalo o verzi B nebo C (obě mohou startovat z letadlových lodí), ale stejně tak mohlo jít o A startující ze základny některého ze spojenců v okolí. Poměrně nedávno pak americké námořnictvo ztratilo kvůli Hútíům F/A-18 Super Hornet, který spadl z paluby, když po lodi pálili.

Článek Chybělo málo a americká F-35 to schytala. Teroristé ji zkusili sestřelit, ale neuspěli, jelikož provedla úhybné manévry se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Britské F-35 budou operovat ze země i moře

Ostrovní země se v roce 2024 rozhodla ke koupi rekordních 138 letounů 5. generace, což je i na ni poměrně vysoké číslo. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že mají být všechny ve verzi B, jelikož s nimi počítá také na letadlových lodích, ačkoliv budou startovat i ze země. Konkrétně je aktuálně provozuje 809. námořní letecká peruť a 617. peruť královského letectva, uvádí RAF.

Ukrajina vyšetřuje rozsáhlou korupci za více než 100 milionů korun. Už padají první hlavy, včetně vedoucího národní gardy

Letouny vzlétly k obloze z paluby lodě HMS Prince of Wales v rámci operace Highmast známé také jako Carrier Strike Group 25. Ta se má aktuálně nacházet ve Středozemním moři, kam vyrazila již koncem dubna 2025, ověřil Armádní Zpravodaj u Britského královského námořnictva. Během celého roku (až do prosince) pak bude Carrier Strike Group provádět sérii cvičení a operací se vzdušnými, námořními a pozemními silami tuctu spojenců ve Středomoří, na Středním východě, v jihovýchodní Asii, Japonsku a Austrálii. Jde tedy o velmi rozsáhlou akci.

„Tato dynamická mise nejen předvede pokročilé útočné schopnosti Spojeného království na letadlové lodě, ale také prosadí vlajkovou loď Královského námořnictva a britské stíhačky na jejich cestě přes Středozemní moře, Střední východ a Indo-Pacifik. To představuje rozhodující bod obratu pro program F-35, který potvrzuje sílu Spojeného království promítat vzdušnou převahu kdekoli na světě, ve vzduchu, na moři nebo ze země,“ uvedlo RAF.

Satelitní snímky potvrdily úplné zničení ruské továrny, která dodávala armádě. Několika údery ji rozmetalo ukrajinské letectvo

Operace je přitom mezníkem, jelikož povede k vyhlášení plné operační schopnosti (FOC) jak pro letouny, tak pro údernou skupinu letadlových lodí a umožní trvalé nasazení více letek ze země i z moře, což výrazně zvýší schopnost rychlé reakce Spojeného království. Konkrétně by se mělo jednat o nasazení dvou letek F-35B na námořní operačních základnách.

Velitel britské Carrier Strike Group (COMUKCSG) 09. května 2025 sdílel, že na palubě lodi HMS Prince of Wales přistály ve Středozemním moři italské F-35B, přičemž jsou na obrázcích vidět i letouny AV-8B+ Harrier II. Redakce Armádního Zpravodaje, že se kromě učení ozbrojených složek jedná také o vzkaz Rusku, jakou sílu má Severoatlantická země k dispozici.

Rusové opakovaně udeřili na klíčové město na východě a získali jedno strategické postavení. Samotný Pokrovsk jim však stále odolává

O tom se ale mohlo přesvědčit již v roce 2022, kdy bylo konáno rozsáhlé cvičení NIOCHOS 2022 za účasti 120 letounů a několika letadlových lodí, jak Armádní Zpravodaj informoval. Takových i dalších ale proběhlo mnohem více a další jsou plánovaná. Třeba v květnu 2024 se odehrálo cvičení v Estonsku, na němž nechyběla ni AČR, a vyloženě Rusku říkalo „nejezděte sem!“.

Článek Velký vzkaz Rusku: britské F-35 jsou schopné plného nasazení, které potvrzuje sílu královského letectva i NATO. Z lodí i země se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rafale F5 bude spolupracovat s dronem

Francouzský letoun je bezesporu velice úspěšný – už jenom proto, že není zaveden jenom ve francouzských ozbrojených silách, ale pořídily si ho i jiné země, např. Indie, Řecko a Egypt. Francouzi přitom aktuálně vyvíjí novou verzi s označením F5, která by měla být mnohem lepší než současná. ArmyRecognition uvádí, že by měla být osazena novým typem radaru s pokročilou fúzí dát, a mohla zvládat nové zbraně, a mluví se i o výkonnějším typu motoru a spolupráci s dronem. Je tedy otázkou, zda by takový letoun nedokázal nahradit F-35.

iZdroj fotografie: Raytheon

Letoun F-35 je však koncepčně trochu jiný než Rafale – je třeba jednomotorový namísto dvoumotorového, ale především je 5. generace. I ten je navíc neustále vyvíjen a vylepšován – roce 2024 začala produkce verze označované Block 4, která dostala výkonný procesor, rozšířenou paměť a nové displeje. Pilot má tak k dispozici nové způsoby zaměřování, navigace, komunikace či elektronické systémy boje, vysvětluje AirAndSpaceForces.

Nová italská fregata FREMM v hybridní konfiguraci GP-EVO rozerve jakoukoliv ruskou ponorku nebo loď až na 350 km

Jestli by Rafale dokázal F-35 nahradit, by podle názoru Armádního Zpravodaje záleželo na tom, jakou by zrovna musel plnit misi. Oba letouny jsou totiž takzvaně víceúčelové a poslouží v mnoha různých úlohách. V některých může mít jeden z nich přednost, v jiných zase mohou být v podstatě vyrovnané. Všeobecně ovšem bude bezesporu platit, že F-35 bude jakožto letoun 5. generace Rafale, tedy generaci 4,5., převyšovat; i když ne ve všem.

Výhodou F-35 je stealth

Asi největší předností F-35 je schopnost stealth, uvádí Wikipedia, zatímco francouzský Rafale ji postrádá. Znamená to tedy, že je americký letoun obtížně zaměřitelný radary, což přináší řadu výhod. Může například pronikat i do prostoru ovládaného nepřátelskou protivzdušnou obranou, a v případě leteckého souboje na dlouhou vzdálenost vidí svého protivníka mnohem dříve než on jeho. Už jenom to jsou vlastnosti, kterých Rafale nikdy nedosáhne, a proto bude řadách misí horší, ačkoliv má oproti 5. generaci nedostatků více.

iZdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain

F-35 je také vyzdvihovaný jako letoun s pokročilými senzory a fúzí dát – ostatně byl tak přímo konstruován. Tyto schopnosti má nicméně i Rafale a budou u něj prohlubovány, i když nelze říci, zda dosáhnou úrovně F-35. Tyto informace totiž nebývají veřejné, a navíc verze F5 ještě neexistuje. Ovšem to, že Rafale postrádá stealth, znamená, že nemůže působit ani se svými vyspělými senzory coby průzkumník na krátkou vzdálenost, neb by mohl být sestřelen.

C1 Ariete vs. T-90M: nejspíše nejvyrovnanější souboj, jaký by se mohl odehrát. Oba mají totiž značné slabiny

I přesto existuje minimálně jedna oblast, v níž Rafaele dokáže F-35 strčit do kapsy, a tou je souboj na krátkou vzdálenost. Wikipedia uvádí, že byl postavený jako vysoce manévrovatelný letoun, což americký letoun nemá a v souboji tělo na tělo by byl ve značné nevýhodě. Na druhou stranu platí, že jsou vzdušné souboje v současnosti vedeny hlavně na dlouhou vzdálenost, kdy má F-35 výhodu, protože by Rafale viděla a zaměřila mnohem dříve, a mohla na něj tak vypálit střely. Zničila by ho tak nejspíše dříve, než by se k ní dostal.

Článek Dassault Rafale F5 vs. F-35 Block 4: oba letouny jsou solidní, ovšem ten francouzský vyhrává pouze v jedné nevýznamné oblasti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Technologicky nemá Portugalsko jinou volbu

Kdo chce silné a moderní letectvo, měl by pochopitelně kupovat to nejlepší a nejvyspělejší. V případě letounů to jsou ty 5. generace, z nichž jsou pro členy NATO dostupné jenom ty americké. Ačkoliv mají nějaké technologické potíže, které se však daří průběžně odstraňovat, a nejsou vůbec levné, jsou F-35 jedinou možností, jak mít pokročilé letouny.

Americká armáda je v rozkladu, má silný nedostatek vojáků a noví se nehlásí. Řešením má být i cizinecká legie

Francie se sice nechala slyšet, že nabídne namísto F-35 své Dassault Rafale, jenomže redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jsou v nejlepší modernizaci pouze letouny 4,5. generace a nikdy ne pátou nepostoupí. Na svého „soupeře“ tak hodně ztrácí, byť jsou skvělé. V dubu 2025 také Armádní Zpravodaj upozorňoval, že výrobce F-35, Lockheed Martin, pracuje na vylepšení, které dá vzniknout de facto zcela novému letounu s označením F-35+.

Obsahovat má totiž mnoho technologií z vyvíjeného letounu 6. generace, ale být oproti němu mnohem levnější. I to bude pravděpodobně mnohé kupce F-35 zajímat. V případě Portugalska server DA s odkazem na své zdroje přímo uvádí: „Důvodů pro toto rozhodnutí je podle náčelníka hned několik, mj. nedávno vydaná Transformační strategie vzdušných sil Força Aérea 5.3, která přímo poukazuje na stíhačky páté generace jako na strategickou a operační nutnost.“

Američané vyvrací zvěsti o F-35: „Nelze je na dálku vypnout. Žádné kill switch neexistuje.“ Ale ochromit je přesto mohou

Vyznačuje se podle něj výjimečnou schopností přežití a komunikačními schopnostmi, kterým se evropské letouny jako Eurofighter, Rafale nebo Gripen rovnat nemohou. S tím se redakce Armádního Zpravodaje ztotožňuje; F-35 jsou zkrátka technologicky napřed. Lze tak zhodnocovat spíše to, zda jsou nezbytné pro onu konkrétní zemi, ať už pro Portugalsko nebo ČR.

Plány navíc stále počítají, že bude F-35 létat během několika let přes 3 000, což je asi hodně smělý plán, ale už dnes jde o nejpočetnější letoun 5. generace na světě.

Článek Portugalsko nakonec F-35 koupí. Je to jediný letoun, který mu zapadá do strategie. Francouzský Rafale je ze hry, konkurovat nemůže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lockheed Martin prohrál soutěž

Společnost Lockheed Martin byla spolu s Boeingem účastníkem o dodavatele letounu 6. generace NGAD pro americké letectvo. Soutěž ale vyhrál Boeing, který tak dodá F-47. Jenomže aby měl teď už poražený soupeř v soutěži co nabídnout, musel vyvinout velké množství technologií, a nejspíše je i testovat na demonstrátorech. Nechce je tak po prohře hodit do koše, ale využít je při modernizaci stávajících letounů F-22, a hlavně F-35.

Litva bere hrozící válku s Ruskem vážně. Předložila plán na evakuaci hlavního města, pokud by zaútočilo

Jde o letouny 5. generace a jejich vylepšení dává smysl. Třeba F-35 již bylo vyrobeno kolem 1 150 kusů, uvádí Wikipedia, a fronta zájemců je stále dlouhá. Lockheed Martin toho chce využít a tvrdí, že je schopen do nich v příštích modernizacích namontovat řadu technologií vyvinutých pro letoun 6. generace. Ten by pak měl získat zhruba 80 procent schopností budoucího F-47. Mluví se třeba o radaru, systému infračerveného zaměřování IRST a dalších, konstatuje TheAviationist. Takový letoun je prozatím pracovně označovaný za F-35+.

Cenovka bude poloviční než u F-47

Výhod umístění technologií z letounu 6. generace do F-35 by bylo bezesporu více. Její cena by měla být poloviční než u F-47, uvádí DefenseOne, přičemž je dnes cenovka letounu 6. generace odhadována na 300 milionů dolarů (6,6 miliard Kč), což si mnohé země prostě nemohou dovolit. Ani poloviční částka není rozhodně nijak nízká, ale stále by se jednalo o významnou úsporu a za nižší cenu by bylo možní získat téměř srovnatelný letoun.

Americká armáda je v rozkladu, má silný nedostatek vojáků a noví se nehlásí. Řešením má být i cizinecká legie

Armádní Zpravodaj se domnívá, že je to skvělá zpráva i pro uživatele F-35, k nimž bude patřit také Česká republika. Lockheed Martin jistě nabídne možnou modernizace starších letounů na variantu F-35+. Spolu s možným prodloužením životnosti by pak mohly vydržet ve službě ještě déle, než bylo dosud představitelné, neb by s vylepšeními byly stále na nebi konkurenceschopné. Tím by mohly armády rovněž ušetřit prostředky na obranu.

Článek Americký technologický zázrak: nová F-35+ bude mít 80 % schopností F-47, ovšem za poloviční cenu. Těžit z toho může i ČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kde je pravda, ví nejspíše jenom Američané

Americké ministerstvo obrany po dlouhotrvajících spekulacích formálně odmítlo, že by mohlo jakkoliv na dálku vyřadit letouny F-35 páté generace. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že je toto téma hojně probíráno na sociálních sítích, a jak je vidět, myšlenka si získala podporu mnoha lidí. Jenomže kde je pravda, nelze se současnými informacemi posoudit.

Britské královské letectvo vyprovodilo hned tři ruské letouny, které kroužily nad Pobaltím. Včetně dvou těžkých stíhačů

„Neexistuje žádný vypínač. Program funguje na základě dobře zavedených dohod, které zajišťují, že všichni provozovatelé F-35 mají nezbytné schopnosti k efektivnímu udržování a provozování svých letadel,“ uvedla 18. března Společná programová kancelář Pentagonu F-35 (JPO).

‘There is no kill switch’—The F-35 ‚kill switch‘ rumor has been debunked.

“After weeks of speculation, the Pentagon formally denies having the ability to remotely disable @LockheedMartin’s F-35 fighter jets.”

— F-35 Lightning II (@thef35) March 18, 2025

Z toho plyne, že by skutečně neměl existovat způsob, jak by Američané mohli letouny uzemnit, znemožnit jim užívání zbraní a radarů i dalších senzorů, nebo nad nimi snad převzít kontrolu. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně upozorňuje, že i kdyby to nebyla pravda, mohlo by dojít k ochromení F-35 tím, že pro ně nebudu zajištěny aktualizace softwaru a náhradní díly, a nakonec ani modernizace, které jsou ovšem nezbytné, aby zůstaly na špici.

100 ruských vojáků si raději zvolilo život dezertérů než jistou smrt v první linii. Když je zadrželi, zkusili utéct veliteli

O zrušení nákupu F-35 vážně uvažuje třeba Kanada, která už vyjednává se švédským Saabem o možné dodávce letounů JAS-39 Gripen ve verzi E/F, což je sice o půl generace horší, ale pořád by to byla cesta, jak se zbavit závislosti na amerických zbrojovkách a vládě. Nedávno se také objevil nátlak s masivní podporou veřejnosti na švýcarskou vládu, aby koupi F-35 zrušila.

Článek Američané vyvrací zvěsti o F-35: „Nelze je na dálku vypnout. Žádné kill switch neexistuje.“ Ale ochromit je přesto mohou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na letoun F-35 je „čekačka“ dlouhé roky

Americký letoun F-35 je velice žádaným zbožím, o čemž svědčí i čekací doba na něj. Třeba Česká republika dostane všech svých 24 objednaných kusů do roku 2034, uvádí české ministerstvo obrany. Ale podobné čekací doby mají i ostatní zájemci. Plány přitom počítají s tím, že do roku 2035 by mělo mít americké letectvo, námořnictvo, námořní pěchota a zahraniční partneři k dispozici 3 100 letounů F-35 všech typů, uvádí Wikipedia.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

F-35 také vzbuzuje mnoho emocí, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že jich je většina důsledkem nepochopení schopností, případně dezinformací. Na druhou stranu je pravdou, že měl letoun několik vážných nedostatků, ale ty by měly být odstraněny a jeho schopnosti jsou stále vyvíjeny. Potýkal se ale také s výpadkem výroby kvůli zpoždění v některých technologiích a njeméně dvě země dokonce přehodnocují záměr F-35 koupit.

Budoucnost přinese Block 5 a Block 6

F-35 není jenom jeden letoun, existuje ve třech základních verzích. Verze A je určena po operace z pozemních letišť, verze B z krátkých přistávacích ploch včetně letadlových a výsadkových lodí bez katapultu, jelikož má schopnost krátkého startu a kolmého přistání, a verze C je pak pak pro operace z letadlových lodí s katapultem. Lockheed Martin obecně popisuje letoun jako výkonný multiplikátor síly s pokročilými senzory a komunikačními sadami a se schopností propojit vzdušné, námořní, vesmírné, povrchové a pozemní platformy.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Neustále také probíhají vylepšování F-35, která měla dříve problémy třeba s modernizací označovanou jako Block 4, ale to už má být vyřešené. AirAndSpaceForces uvádí, že zahrnuje nový výkonný procesor, rozšířenou paměť a nové displeje, což jí zvyšuje schopnosti boje a umožňuje používat nové typy zbraní. Společnost navíc pracuje na další modernizaci Block 5, a dokonce i na Block 6. Podle dostupných informací by měly být zaměřeny na nové typy senzorů a na zbraně; inovace by tak měly F-35 udržet i v dalších letech na špičce.

Článek V plánu je až 3 100 letounů F-35 do roku 2035. Na západě konkurenci nemají, jsou největší údernou silou současnosti i budoucnosti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 jsou příliš drahé a pro Švýcarsko nevyhovující

Je to jenom několika dní, co redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala na skálopevný postoj současné švýcarské vlády, podle níž není možné od smlouvy o nákupu F-35 odstoupit, respektive by to bylo kvůli sankcím hodně drahé, a ještě jde prý o jedinou možnost, jak zajistit obranu vzdušného prostoru. Jak se ovšem zdá, opozice má úplně jiný názor.

Norsko obdrželo poslední z objednaných F-35; jako první partnerská země na světě. Ruské Su-57 tak významně přečíslilo

Podrobnosti o kontraktu známy nejsou, takže není ani možné posoudit, jak vysoká by byla pokuta za odstoupení, ale opoziční strany se odvolávají hlavně na to, že by se Švýcarsko stalo až příliš závislým na Spojených státech amerických. To by ještě před rokem nebylo nic rizikového, jenomže kroky jejího současného prezidenta Donalda Trumpa jsou nevyzpytatelné.

Armádní Zpravodaj připomíná, že kromě rozpoutání obchodní války s několika zeměmi včetně Číny a Evropské unie (kde však zavedení vysokých cel odložil o několik měsíců), rozpohyboval též armádní složky – z důvodu nelegální migrace je to v pořádku, ale slova o připojení Grónska nebo Kanady, která by se měla stát 51. státem USA, jsou prostě nepřijatelná.

ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně

Zřejmě i proto odpor k Američanům roste, a konkrétně ve Švýcarsku je údajně proti nákupu jejich letounů více než 80 % populace – vychází to z průzkumu portálu Watson. Údajně si totiž lidé uvědomili, že F-35 představují bezpečnostní riziko. Země jich přitom měla nakoupit 36, za což měla zaplatit přes 6 miliard dolarů (132,6 miliard korun).

Redakce Armádního Zpravodaje dohledala vyjádření zástupce Le Center, jedné ze stran, která se o petici zasluhuje: „Náklady na pořízení švýcarského programu F-35 se odhadují na více než 18 miliard CHF (485 miliard Kč) za dobu životnosti letounů. Nikdy předtím nestál bojový letoun tolik: více než 40 000 švýcarských franků (1,077 milionu korun) za hodinu letu. Splňuje F-35 alespoň potřeby našeho letectva? Je na vás, abyste se rozhodli.“

Skvělá volba Slováků: stíhačky F-16V jsou ty nejlepší, dokonce mají radar úrovně F-35. Směle se mohou utkat dokonce s ruskými Su-35S

Žádost o debatu o přehodnocení nákupu F-35 byla však zamítnuta 51 hlasy, zatímco 41 jich bylo pro. Následně se proto opozice rozhodla spustit zmíněnou petici. Letouny mají být dle dohody dodány mezi roky 2027 až 2030, což už se blíží, ale není jasné, zda to výrobce Lockheed Martin splní. Například Portugalsko a Kanada začaly kvůli nevyzpytatelnosti Ameriky jednat o nákupu švédských Gripenů, zatímco Francie nabízí evropským zemím své Rafale.

Článek Švýcarsko žádá okamžité zrušení nákupu F-35, které jsou až zbytečně drahé a americké. Podporuje to 80 % občanů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výzvědný ruský letoun sám daleko neletěl

Ačkoliv bylo o incidentu informováno až 02. dubna 2025, došlo k němu o týden dříve. Piloti dánského královského letectva byli vysláni do vzduchu k neznámému ruskému letounu nad Baltským mořem a jejich úkolem bylo ho identifikovat a sledovat. Což se jim podařilo, jednalo se o ruský vojenský letoun Iljušin Il-20 Coot-A k získávání zpravodajských informací.

Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že ačkoliv vznikl ještě v dobách Sovětského svazu z turbovrtulového dopravního Iljušin Il-18 a jeho výroba probíhala v letech 1968 až 1976, byly později na jeho základě vytvořeny ještě další verze, konkrétně Il-20RT k telemetrickému měření raketových technologií, Il-20M k elektronickému a optickému průzkumu, a Il-22PP k zajištění elektronického boje, vysvětluje Wikipedia.

iZdroj fotografie: Forsvaret

Z fotografie sdílené dánským letectvem se přitom zdá, že se jednalo o verzi Il-22M. Piloti F-35 sledovali ruské letadlo, když letělo v dánské zájmové oblasti poblíž Bornholmu, a poté se vrátili na základnu v jižním Jutsku. K žádnému incidentu nedošlo, jelikož po celou dobu zůstalo v mezinárodním vzdušném prostoru, což je zcela běžná taktika.

„Dosáhli jsme milníku ve fázi zavádění F-35, kdy to už není jenom o vzdělávání a výcviku. Nyní se může letoun podílet na řešení operačních úkolů stíhacích letounů, na což jsem samozřejmě hrdý,“ uvedl k příležitosti Jan Dam, náčelník Velitelství vzdušných sil.

Článek Křest pro dánskou F-35: poprvé v historii vzlétla, aby vyprovodila ruský výzvědný letoun, který se raději nepřibližoval se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejpokročilejší letoun 5. generace na západě

Teprve 03. dubna 2025 přistály poslední z 52 objednaných F-35 na norské základně Ørland, která je hlavní leteckou základnou se stěžejním významem nejenom pro Norské královské letectvo, ale také pro celé NATO, uvádí Wikipedia. Norsko se tak stalo úplně první partnerskou zemí (tedy bez Ameriky), která obdržela kompletní dodávku těchto letounů.

Rusko čeká armagedon: Německo na něj chce zvýšit tlak, tak Ukrajině dodá řízené střely Taurus. Ale má podmínku

„F-35 je nejlepší stíhací letoun na světě a jsem velmi potěšen, že obdržíme poslední z 52 stíhacích letounů od společnosti Lockheed Martin, které si Norsko objednalo,“ řekl norský ministr obrany Tore Onshuus Sandvik s tím, že: „Letadla zajišťují, že můžeme chránit norskou suverenitu a udržet si ještě lepší kontrolu nad našimi oblastmi na zemi, na moři a ve vzduchu.“

Bezesporu jde o velmi dobré letouny, navíc jediné 5. generace, které si mohou západní země koupit. Ale redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala již v lednu 2024, že se s nimi pojí i řada negativ, mj. nízká výrobní kapacita a jisté technické problémy. Na druhou stranu jde stále o nejpokročilejší letoun světa, jehož obrovskou předností jsou vyspělé senzory a stealth, díky čemuž se dostane i do míst, kde by jiné letouny nepřežily ani několik vteřin.

Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout

Kromě průzkumné role pak mohou pochopitelně zajistit i bojovou, i když do přímého střetu s jiným letounem by se pouštět neměly – teoreticky by mohly, ale vhodnější je k tomu F-22 Raptor, který byl ostatně navržen k vybojování vzdušné nadvlády. V rukách norských pilotů mají každopádně fungovat hlavně jako prostředky odstrašení pro případné agresory.

Tím největším je pochopitelně Rusko (vynechme teď Čínu, s níž je ale v rivalitě Amerika), které má sice svůj letoun 5. generace, a sice Suchoj Su-57, ale ten zdaleka nedosahuje úrovně F-35. Ano, sice disponuje střelou R-37 vzduch-vzduch s doletem až 400 km, ale jeho radar je o dost slabší a stealth má podle Číňanů spíše k smíchu. Nehledě na to, že existuje Su-57 jenom v několika desítkách kusů, z čehož je ještě většina prototypů s nestejnými schopnostmi.

Článek Norsko obdrželo poslední z objednaných F-35; jako první partnerská země na světě. Ruské Su-57 tak významně přečíslilo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdyby Švýcarsko odstoupilo, zaplatilo by sankce

Významným důvodem, proč se neutrální země nejspíše ani nepokusí nákup F-35 přehodnotit, jsou sankce – kdyby ho teď totiž zrušilo, velmi pravděpodobně by ji to stálo dost peněz, ačkoliv není jasné, kolik přesně, vysvětluje SwissInfo s odvoláním na debatu ve švýcarském parlamentu, kde někteří politici vyjádřili pochybnosti, zda Amerika dostojí svým závazkům.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Švýcarsko si objednalo dohromady 36 letounů F-35, za něž už mělo zaplatit 700 milionů franků, což je v přepočtu bezmála 19 miliard korun; celá transakce má dosahovat 6 miliard švýcarských franků, tedy zhruba 161,4 miliard českých korun. Armádnímu Zpravodaji se ale nepodařilo najít, jak vysoké sankce by případně muselo zaplatit – ale protože nechce tamní vláda od zakázky odstoupit, i když by mohla, nejspíše to nebude málo.

Švýcarsko už nemá čas, F-35 chce do 5 let

Sankce nejsou jediným důvodem, proč se Švýcarsko nechce poohlížet po jiných letounech. Tím možná hlavním je časová tíseň, jelikož je potřebuje do roku 2030 k zajišťování bezpečnosti svého vzdušného prostoru, a právě F-35 vidí jako nejlepší možnost. Redakce Armádního Zpravodaje prostudovala tiskovou zprávu švýcarského Federálního ministerstva obrany, civilní ochrany a sportu (DDPS), z níž vychází, že to je ekonomické i strategické rozhodnutí.

Amerika potichu začala s anexí Grónska, ale ne vojensky. Jenom ona ho prý může ochránit před invazí Ruska a Číny

F-35 by se totiž měl stát nejrozšířenějším západním letounem, jelikož na něj přezbrojují mnohé evropské země, aby dokázaly čelit případné ruské invazi, resp. jí ideálně předešly. Švýcarsko by přitom rádo podpořilo domácí průmysl, resp. dosáhlo maximální autonomie a nespoléhalo se na zahraniční dodavatele, ale produkt srovnatelné kvality vyrábět nedokáže, a ani zajistit vlastní komponenty nebo vývoj, takže prý nedává smysl od F-35 odstoupit.

Uvádí nicméně, že má dohodnuté podmínky, aby se Američané v otázkách obrany nemohli do užívání švýcarských F-35 vměšovat. Zpráva uvádí, že dálkové ovládání nebo blokování F-35A, např. vnějšími zásahy do elektroniky, není možné, a že Švýcarsko nepotřebuje souhlas, pokud chce použít své zbraňové systémy nebo řízené střely ke své obraně.

Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout

Může tak činit autonomně, nezávisle a kdykoliv to uzná za vhodné. Obdržet má přitom moderní verzi Block 4, žádnou jinou (rozhodně ne horší), což je smluvně dohodnuto. Američané by tedy nemohli smlouvu obejít s tím, že aby dodali plný počet letounů, nahradili by aspoň část staršími verzemi. Švýcarská vláda očekává, že dohodu splní v plném rozsahu.

Článek Švýcarsko se F-35 nevzdá, je to nejlepší volba, jakou udělalo. Američané ho ale drží pod krkem, i když si nadiktovalo podmínky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O Gripen projevují zájem stále další země

Snad ještě před rokem si dokázal málokdo pomyslet, že by švédský letoun mohl sehrávat nějakou větší roli. Krom domácího Švédska měl uživatelů žalostně málo, např. Českou republiku, a zdálo se, že je o něj zájem skoro nulový. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně připomíná, že si ho nedávno zvolila oficiálně Kolumbie, která jím nahradí stárnoucí izraelské Kfiry.

Amerika potichu začala s anexí Grónska, ale ne vojensky. Jenom ona ho prý může ochránit před invazí Ruska a Číny

Micael Johansson, generální ředitel Saabu, pak v prohlášení uvedl, že se rýsují i další zákazníci v oblasti latinské Ameriky, a že probíhají oficiální jednání s Kanadou a Portugalskem. Zatím sice není jisté, zda se skutečně pro JAS-39 Gripen rozhodnou, ale údajně jsou jednání na dobré cestě a zbrojovka připravuje pro obě země návrhy na prodej letounů, jejich údržbu a výcvik personálu, protože to de facto vždy zajišťuje výrobce; včetně modernizace.

Armádní Zpravodaj připomíná, že JAS-39 Gripen rozhodně nebyl první volbou – tou byly již v roce 2010 v počtu 65 kusů americké F-35, jediné dostupné letouny 5. generace, které měly nahradit v kanadském letectvu 80 stárnoucích McDonell Douglas F/A-18 Hornet, uvádí Wikipedia. Po obstrukcích nakonec došlo k zaplacení 16 letounů F-35A, které má země obdržet někdy v příštím roce – ale vypadá to, že by mohla od zbytku upustit.

ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně

Jako náhradu by nejspíše zvolila nejmodernější verzi JAS-39 Gripen řady E, která je dle výrobce navržena pro boj s pokročilými budoucími hrozbami a jejich poražení. V úvahu připadá ještě verze F, ta se ale liší pouze v tom, že je dvoumístná. K dispozici má i pestrou výzbroj, jejíž rozsah by se ještě mohl s vícero uživateli rozrůstat, ať jde o zbraně vzduch-vzduch nebo vzduch-země. Odpalovat navíc dokáže i střelu Taurus s plochou dráhou letu.

Článek Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Méně Gripenů než doposud, ale levněji než F-35

Aktuálně má české letectvo celkem 14 švédských letounů, z jich je toho 12 ve variantě JAS-39C, a 2 ve variantě JAS-39D, potvrzuje Wikipedia. Do budoucna jich zvažuje o dva méně; dvoumístná „déčka“ by měla zůstat ve stejném počtu, ale „céček“ o dva méně. České ministerstvo obrany to považuje za efektivní řešení až do doby, než začnou nad Českem létat F-35.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

„V kontextu akvizic pořizovaných a plánovaných schopností pro AČR, a v oblasti taktického letectva zejména vzhledem k harmonogramu pořízení schopností letounů 5. generace v programu F-35, je z pohledu velení Vzdušných sil AČR aktuální švédská nabídka přijatelná. I s nižším počtem letounů zvládneme plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ uvedl generálmajor Petr Čepelka, velitel Vzdušných sil AČR.

Ty mají konkrétně přicházet od roku 2031 a všechny být dodány během několika let – celkem si jich Česká republika objednala 24 kusů. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně upozorňuje, že to nemusí být směrodatné, jelikož výrobci Lockheed Martin chybí některé klíčové komponenty. Na druhou stranu může dojít k urychlení dodávek, pokud z programu nakonec někteří zájemci odstoupí. Armádní Zpravodaj psal v březnu 2025, že to hrozí u Portugalska.

Fenomenální úspěch pro JAS 39 Gripen: v Kolumbii nahradí zastaralý izraelský Kfir. Jde o stejně dobrou volbu, jakou by byla F-16

Mnozí přitom nákup F-35 kritizují s tím, že jsou pro rozpočet České republiky extrémně drahé. A je to pravda, redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala, že jediný rok provozu jednoho letounu vyjde na 205 milionů korun. Na druhou stranu jde skutečně o jedinou možnost, jak mít v letectvu stroj 5. generace, jelikož jiné alternativy teď neexistují (sice má svůj letoun Rusko a hned dva také Čína, na dalším pak pracuje Turecko, ale ty do NATO nesmí).

Nová švédská nabídka na pronájem letounů JAS-39 Gripen mimochodem uvádí, že by české letectvo zaplatilo za pronájem, servis a výcvik mezi lety 2027 a 2035 celkem 16,65 miliard korun včetně DPH (při současném kurzu). Redakce Armádního Zpravodaje vychází z oznámení Ministerstva obrany ČR, které tvrdí, že by většinu ceny netvořil samotný pronájem, ale údržba, jelikož budou letouny ve službě již třetí dekádu, navíc vzrostly ceny materiálů.

JAS-39E/F Gripen vs. F-16 Block 70: oba letouny jsou skvělé a oba mají šanci sloužit v Thajsku. Gripen má však možná navrch

U současně užívaných letounů by navíc muselo ministerstvo zaplatit modernizaci, jejíž cena by byla dle návrhu 3,9 miliard korun včetně DPH. Oproti nákupu a provozu F-35 jde jednoznačně o mnohem nižší částku, i když jich je zase výrazně méně. Za 24 „ef-třicet pětek“ by totiž měla ČR v průběhu let vydat nejméně 172 miliard korun (zřejmě by to ale bylo méně).

„Protože první nabídky nesplňovaly naše očekávání, požádali jsme švédské partnery o nový návrh. Po náročných jednáních jsme nyní dospěli k variantě, která je pro Českou republiku významně výhodnější. Oproti původní nabídce jsme vyjednali slevu přibližně 25 procent,“ uvedl Lubor Koudelka coby vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic.

Článek ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Místo F-35 by mohly létat francouzské Rafale

Hned na úvod redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že v současnosti neexistuje pro F-35 adekvátní západní náhrada. Letoun 5. generace má jinak ještě Rusko a Čína, ta hned dva různé, ale není pravděpodobné, aby je evropské země z kterékoliv těchto zemí kupovaly – už jenom pro bezpečnostní hrozbu. Je tedy zjevné, že francouzský Dassault Rafale 4,5. generace, byť jde o velmi kvalitní letoun, na pátou generaci ztrácí – hlavně v oblasti stealth.

F-16 a Rafale mohou ve světě svádět tvrdý souboj o zákazníky; ale jaký letoun zvolit? Oba jsou skvělé, rozhodnou nejspíše 3 parametry

Stále jde ovšem o to nejlepší, co může evropský průmysl v současnosti (a nejméně na několik dalších let) nabídnout. Navíc jde o desítky let prověřenou konstrukci, která se vyrovná nejlepším ruským letounům, tedy s výjimkou Suchoje Su-57, který je 5. generace. Rusko ho ovšem nezvládá vyrábět ve vyšších počtech, dodnes existuje jenom v desítkách kusů.

Ochromený Krym: takovou sodu ještě ruská PVO nedostala. Ukrajinci zničili rekordní počet systémů včetně radarů a oslepili ji (video)

A většinou jde ke všemu o prototypy, takže Armádní Zpravodaj usuzuje, že nějaká větší sériová výroba v dohlednu nehrozí. Potencionálně největší hrozbou by mu tedy byly Suchoj Su-35S, což je páteř ruského letectva – v polovině února 2025 však naše redakce hodnotila, že se mu může Rafale s klidem postavit, jelikož ho v mnoha směrech překonává.

Francie chce nabídnout Rafale ostatním

Není to tak dlouho, co Armádní Zpravodaj informoval o záměrů francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že chce nabídnout evropským zemím alternativy za letouny F-35, stejně jako za systémy protivzdušné obrany MIM-104 Patriot. A má nejspíše šanci uspět, jelikož třeba Portugalsko začalo nákup „ef-třicet-pětek“ skutečně přehodnocovat.

Souboj mezi letouny F-35 a Su-57 může být velmi vyrovnaný: ruský je mnohem silnější, ale přesto by Američané střet drtivě vyhráli

Příležitosti se proto chytil Eric Trappier, generální ředitel společnosti Dassault Aviation, která výrobu a vývoj Rafale zajišťuje. V rozhovoru pro Le Journal du Dimanche se nechal slyšet, že je Dassault připraven nabídnout letouny jak Portugalsku, tak Kanadě, která jejich nákup rovněž přehodnocuje. Armádní Zpravodaj připomíná, že Velká Británie mezi tím pracuje na 6. generaci letounů TEMPEST, a několik dalších evropských zemích na její alternativě.

„Chceme nabídnout naše letadla Portugalsku. Je zemí Evropské unie a NATO. Bude mít stejné schopnosti interoperability jako my v rámci Aliance, takže se to zdá logické,“ řekl v rozhovoru Eric Trappier, generální ředitel společnosti Dassault Aviation.

Článek Velká výzva pro Ameriku, Francie chce nahradit F-35 svými letouny i ve světě. Jsou tím nejlepším na trhu a ruské letectvo je bez šance se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve to vypadalo, že F-35 úplně končí

Již před několika dny proběhla médii zpráva, že Portugalsko údajně zcela vylučuje F-35 jako možnou náhradu za stárnoucí F-16, ale to se později ukázalo jako nepravdivé. Když byl totiž odcházející ministr obrany Nuno Melo dotázán portugalským médiem Público, zda se vláda bude vláda řídit doporučením letectva k nákupu F-35, odpověděl:

40členný ruský konvoj obrněnců neprojel, a navíc padlo 160 vojáků. Ukrajinci ho na východním bojišti rozstříleli (video)

„Nemůžeme ignorovat geopolitické prostředí v našich volbách. Nedávný postoj Spojených států v kontextu NATO …nás musí přimět přemýšlet o nejlepších možnostech, protože předvídatelnost našich spojenců je větším přínosem, který je třeba vzít v úvahu.“

Portugalské ministerstvo obrany bude nově při výběru zvažovat kritéria „Geopolitický kontext“ a „Rozsah omezení používání letadel“. Armádní Zpravodaj připomíná, že je Amerika nastavováním přísných mantinelů známá a ráda je později používá jako páku.

Ukrajinci „dostali kouř“ hlavně na východní frontě, Rusové je rubali ze všech stran. Ztratit měli i MiG-29 (15. 03. 2025)

Ministr neupřesnil, o kterých evropských letadlech ministerstvo uvažuje, avšak naznačil, že mezi možnostmi, které portugalská vláda prozkoumala, byly francouzské stíhací letouny Rafale. To koresponduje s nedávným prohlášením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který doporučil jako náhradu jejich Dassault Rafale 4,5. generace.

Článek Amerika si to pěkně pohnojila, ani Portugalsko už F-35 nechce a hledá alternativy za F-16 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Evropská náhrada (ne)existuje, ale zřejmě brzy bude

V současné době je těžké jenom tak nahradit dodávky F-35 od americké společnost Lockheed Martin, jelikož jde o odborníky nejlépe hodnocený letoun 5. generace na světě. Protějškem se ve světě například ruský Suchoj Su-57, ale ten má mnohé problémy. Armádní Zpravodaj upozorňoval i na jeho nevydařenou prezentaci v Číně, kde se mu vysmáli.

Alternativou mohou být i čínské letouny 5. generace Chengdu J-20 Mighty Dragon a Shenyang J-35, ale to je vzhledem k bezpečnostním rizikům nepravděpodobné. Zřejmě nejlepší volbou by tak mohly být francouzské letouny Dassault Rafale, které jsou v poslední modernizaci označeny jako 4,5. generace, kdy jim zejména chybí vlastnost stealth.

Obdobně by tomu potom mohlo být u protivzdušných systémů, ačkoliv je MIM-104 Patriot považován za opět nejlepší na světě. V Evropě nyní neexistuje jeho 100% náhrada, ale rýsuje se. Redakce Armádního Zpravodaje dle informací výrobce MBDA usuzuje, že připravovaná verze NG systému SAMP/T by mohla mít velmi podobné vlastnosti jako MIM-104 Patriot.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru řekl: „Těm, kteří si kupují systémy Patriot, by měla být nabídnuta francouzsko-italská generace SAMP/T nové generace. Těm, kteří si koupí F-35, by měly být nabídnuty stíhací letouny Rafale.“ Na 14. března 2025 svolal schůzku se zástupci francouzských zbrojařských firem, s nimiž záležitost probíral.

Článek Francie chce evropskou náhradu, rázem odmítá americké letouny F-35 a systémy MIM-104 Patriot. Může strhnout lavinu nezájmu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nizozemsko o cvičení skoro nic neprozradilo

Armádnímu Zpravodaji se nepodařilo najít o cvičení příliš zmínek. Jedná se poměrně ojedinělou událost, moc takových cvičení F-35 totiž neprobíhá. Nizozemské královské letectvo v příspěvku jenom stroze informovalo, že letouny sestřelily nad Baltským mořem drony, a to pomocí raket AIM-9 Sidewinder typu vzduch-vzduch s rychlostí až 2,5 Mach, uvádí Wikipedia.

Rusové překročili hranice Ukrajiny ze severu, snaží se přesunout boje mimo Kurskou oblast. Ale do jednoho padli (video)

Letouny ve výzbroji ruského letectva, které by jimi byly zaměřeny, de facto nemohou uletět, jelikož nejsou dostatečně rychlé – s výjimkou MiG-31 Foxhound, ten létá až 2,83 Mach a patří mezi nejrychlejší vojenské letouny světa, jak Armádní Zpravodaj připomínal. Střely mají přitom Infračervené navádění, takže se zaměřují na teplo vycházející z motorů.

Více informací potom nesdělilo ani nizozemské ministerstvo obrany. V přehledu novinek jenom uvedlo, že F-35 sestřelily bezpilotní letouny nad Baltským mořem, a že bylo cvičení iniciováno Nizozemskem a Estonskem. Armádní Zpravodaj považuje tyto letouny za jednu z největší hrozeb pro ruskou armádu i letectvo, pokud by došlo na nějaký konflikt.

Rusko nemá odpověď, není jí ani Su-57

F-35 jsou mnohem vyspělejší než cokoliv, co má k dispozici protistrana, což platí i pro její nejmodernější Suchoj Su-57. Má sice například střelu vzduch-vzduch s delším doletem, ale jeho slabinou má být zejména slabé stealth. Ostatně se mu vysmáli Číňané, když ho Rusové vystavili na jejich veletrhu, o němž Armádní Zpravodaj přinášel info 15. listopadu 2024.

6 radarů a 6 dalších pozoruhodných vlastností ruské stíhačky Su-57 Felon, díky níž je dle Ruska lepší než jakákoliv konkurence

Naše redakce srovnávala letouny již koncem února 2023 s tím, že i když by mohly být souboj jeden na jednoho vyrovnaný, americká technika by jednoznačně dominovala. Existuje totiž v mnohem vyšších počtech, zatímco Su-57 pouze v desítkách kusů, z nichž jsou navíc mnohé prototypy. Nehledě na to, že dokáže F-35 shromažďovat obrovské množství informací a ničit třeba systémy PVO, které by ji ani nemusely zavčasu registrovat.

Článek Rusko neví, proti čemu stojí. F-35 sestřelily několik letounů a ukázaly, čeho jsou schopné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Větší šance F-35 v leteckém souboji

Užívat střelu MBDA Meteor je pro piloty letadel velikou výhodou. Její výrobce MBDA o ní tvrdí, že je to střela s největší zónou bez úniku ze všech systémů vzduch-vzduch, čehož má dosahovat pomocí náporového motoru, který jí uděluje rychlost přes Mach 4 a doletí do vzdálenosti 200 km. Je tedy jasné, že by to letounu F-35 mohlo dát mnohem větší šance na vítězství i v souboji se Suchojem Su-57 Felon, i když ten má střely s ještě větším dosahem.

iZdroj fotografie: MBDA

F-35 může prozatím používat jenom americké AIM-120 AMRAAM, uvádí Wikipedia, které mají ovšem menší dosah než Meteor, zatímco na nový typ amerických střel AIM-260 JATM s lepšími vlastnostmi ještě není uzpůsobena. To platí i pro MBDA Meteor, ale má se to změnit. Armádní Zpravodaj si všiml, že britské letectvo uvádí, že byl poprvé otestován odpal střely bez hlavice z letounu F-35B americké námořní pěchoty. Pro Velkou Británii je to důležité, neb má ve výzbroji jak samotný Meteor, tak letouny F-35B, které operují na jejích letadlových lodích.

F-35 zřejmě zničí Su-57 dříve než on ji

Až bude F-35 schopná Meteor používat, dostanou piloti zcela nové možnosti například proti ruskému Suchoji Su-57. Ten sice nese střelu R-37M s údajným dosahem až 400 kilometrů a rychlostí Mach 6, uvádí Wikipedia, což jsou lepší parametry než u Meteoru, ale vítězství mu to zajistit nemusí. F-35 má totiž mnohem lepší schopnost stealth než Su-57, takže ho ruský letoun nebude moci zachytit a střelu odpálit. Soupeře zřejmě detekuje až na velmi krátkou vzdálenost, ale to už dávno bude zaměřený a nejspíše zničený Meteorem odpáleným z F-35.

Nejlepší Západní protiletadlová střela není americká, ale evropská: Meteor je extrémně drahý a nestačí na ruskou „bestii“ R-37M

Integrace střel Meteor do letounů F-35 bude nejspíše hotová až za několik let, odhady mluví o roku 2027, protože u moderních zbraní jde o velice komplikovaný proces. Lze předpokládat, že tuto variantu vyzbrojení budou používat hlavně evropské země. Použitelná může být i pro české letectvo, pokud se po obdržení F-35 rozhodne střelu Meteor do výzbroje zavést.

Článek F-35 dostane zásadní vylepšení z Evropy. Postavit se zvládne i ruským Su-57, i když to bude těsné. Je to šance i pro české letectvo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nákup F-35 Marokem podporuje Amerika i Izrael

Ze všech směrů to vypadá, že Spojené státy nebudou mít s udělením souhlasu k nákupu F-35 problém, čímž získá Maroko aktuálně nejpokročilejší a nejpočetnější letoun 5. generace na světě. Tento krok vítá také Izrael, s nímž udržuje Maroko dlouhodobě obranné vztahy. Africká země by přitom mohla nakoupit až 32 letounů za cca 454 miliard korun, vysvětluje vojenský analytik Brandon Patrick z AviationWeek, který na možný obchod upozornil.

Souboj letounů 5. generace: čínský Chengdu J-20 vs. ruský Suchoj Su-57 má jasného vítěze. Rozdíly jsou nejenom ve stealth

Pro zemi s arabskou a muslimskou většinou – navzdory geografické poloze v severní Africe – je zajištění izraelské podpory pro nákup tak pokročilých vojenských prostředků považováno za vysoce neobvyklé. Zelenou k tomu však nejspíše dal z důvodu velké technologické a vojenské převahy, díky níž nehrozí, že by Maroko jakkoliv Izrael ohrožovalo.

Armádní Zpravodaj před několika dny informoval, že se Alžírsko, které s Marokem sousedí, rozhodlo pro koupi ruských Suchojů Su-57. Zatím ale není jasné, v jakém počtu, ani jak hodlá Ruská federace letouny dodat, jelikož je jejich výrobní kapacita velmi nízká a sama jich nemá dostatek – aktuálně jich existuje jenom pár desítek, včetně prototypů.

Čínský Shenyang J-35 bude druhou čínskou protiváhou F-35. Zaujmout může i tam, kde Američané zájem nemají

Maroko a Alžírsko mají přitom dlouhodobě napjaté vztahy kvůli historickým a územním sporům. Klíčovým bodem je konflikt o Západní Saharu – Maroko ji považuje za nedílnou součást své historie, zatímco Alžírsko podporuje hnutí Polisario, které usiluje o jeho nezávislost. Spory však panují i z dalších důvodů, kvůli nimž by mohla nastat vojenská eskalace.

Článek Těžká rána pro Rusko, jeho Su-57 převálcovala v africké zemi F-35. Jde o taktický tah, bude mu tam přímo konkurovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Spojení dvou F-35 není jednoduché

V současnosti je F-35 jediným vyráběným západním letadlem 5. generace a zájemci na něj doslova stojí několikaleté fronty. Wikipedia uvádí, že se jeho cena v roce 2024 pohybovala kolem 82,5 milionů dolarů (asi 2 miliardy Kč). Není proto divu, že když americké letectvo mělo dva stroje havarované a takzvaně na odpis, uvažovalo, co s nimi.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Nakonec se projektu ujala základna Hill v Utahu. Její zpráva uvádí, že byl jeden letoun poškozen při zřícení příďového podvozku, kdežto druhému vyhořel motor. Technici museli jednotlivé části pospojovat dohromady nebo například přestavět kokpit, ale to samo o sobě nestačilo. Moderní letoun je sofistikovaný počítačem řízený systém, který museli technici z Lockheed Martin kompletně překonfigurovat. Jediná chyba by mohla znamenat ohrožení pilota.

Spojený letoun F-35 úspěšně létá

Kompletní rekonstrukce letadla spojením dvou strojů provedená poprvé v historii fungování F-35 stála kolem 6 milionů dolarů (146 milionů Kč), takže se určitě vyplatila. Letectvo má tak k dispozici plnohodnotný letoun schopný plnit různé druhy misí. Americké letectvo ho popisuje jako prostředek kombinující utajení, fúzi senzorů a bezprecedentní situační povědomí. Je jednomotorový, s maximální rychlostí Mach 1,6, a schopností nést široké spektrum zbraní.

HMS Zubian je vyvedená improvizace Královského námořnictva z 1. světové války, která potopila německou ponorku

Zkušenosti s podobnými opravami se mohou technikům hodit, protože třeba při válečné situaci by se jim do rukou mohly dostávat vážně poškozené stroje, jejichž spojení je rozhodně rychlejší a levnější než stavba nových. Armády se ale o podobné postupy pokouší spíše výjimečně. Francouzské námořnictvo třeba raritně spojilo dvě útočné jaderné ponorky, jak psal Armádní zpravodaj v července 2023, a výsledný výstup se má vrátit do operační služby.

Článek Vůbec první případ potvrdil, že lze sestavit bojeschopnou F-35 ze dvou poškozených letadel. V praxi to však přináší velká rizika se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-57 je jistý, F-35 možná nedorazí (a možná ano)

Ruský bojový letoun páté generace, Su-57, vyvinutý ruským výrobcem letadel Suchoj, má být na veletrhu v Indii představen vůbec poprvé. Rusko se ho nicméně snaží udat i jinde ve světě. Třeba v listopadu 2024 ArmádníZpravodaj informoval o jeho účasti na čínském veletrhu Air Show China 2024, kde byl prezentován v podobě prototypů po boku J-20 Mighty Dragon.

Ruská ropa opět přestala téct, ale tentokrát ve velkém. Až 20 % jejího vývozu je ohroženo, Ukrajinci tvrdě zasáhli ropnou stanici

Čínští inženýři se mu však poměrně vysmáli, jelikož měl mnoho nedostatků – u prototypů se to sice někdy stává, ale rozhodně to není dobrá vizitka. Letos tak Suchoj Su-57 evidentně zkusí štěstí v Indii, která je tradičním a dlouhodobým odběratelem ruských zbraní. Není ovšem jasné, s jakým cílem, jelikož v červnu 2022 ArmádníZpravodaj informoval, že Indie staví vlastní letoun páté generace, i když je do doby jeho konstrukce potencionálním odběratelem.

I kdyby ho ale koupila, neznamenalo by to vyloženě návrat k ruským zbraním. ArmádníZpravodaj například v květnu 2023 psal, že se země orientu postupně zbavuje závislosti i v oblasti letectví, kde chce nahradit Su-30 a MiG-29. Aero India 2025 je nicméně příležitostí, jak letoun prodat i dalším zájemcům, například Íránu, eventuálně dalším asijským a africkým zemím.

Zelenskyj: Putin znovu potvrdil, že se bojí vyjednávání a dělá vše pro to, aby prodloužil válku, kterou vede už od roku 2014

Rusko už přitom účast Suchoje Su-57 na indickém veletrhu potvrdilo, zatímco americké letectvo údajně přílet F-35 zrušilo – z jakých důvodů, není známo, ale DefenceSecurityAsia informuje s odkazem na indická média, že bude její účast probíhat dle původních plánů. Zda by případně došlo ke sdílení stejné letištní dráhy, také není jisté, teoreticky to ale možné je.

Článek Ruský Su-57 se může poprvé v historii potkat s americkou F-35. Není ale jisté, zda se k tomu Američané odhodlají se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pum B61-12 existuje zhruba 400

Americké jaderné pumy B61 existují již od 60. let 20. století, uvádí Wikipedia. Určené jsou buď pro strategické bombardéry nebo některé typy víceúčelových bojových letadel, ale ta k tomu musí být uzpůsobena. Vzhledem ke stáří byly zbraně postupně vylepšovány, což platí i pro nejnovější B61-12. V podstatě jde o rozsáhlou modernizaci starších verzí spojenou s prodloužením jejich životnosti. Airforce-Technology uvádí, že by jich mělo být kolem 400.

Válka v Gaze skončila, dočasně. Izrael porazil Hamás, Hizballáh i Írán. Po téměř 1,5 roce došlo k podpisu příměří, ale vyhráno není

Případní jaderní soupeři, jakými mohou být zejména Rusko a Čína, ale i další státy, by tak museli počítat s tím, že na ně mohou pumami útočit letouny včetně těch vyspělých s vlastností stealth, k nimž patří třeba Northrop B-2 Spirit nebo Lockheed Martim F-35 Lightning II. Američané mají pumy uskladněné i ve spojeneckých zemích, konkrétně v Německu, Nizozemí, Belgii, Itálii a Turecku. Jsou přitom stále pod jejich kontrolou, ale letectva těchto spojenců mají letouny i výcvik k jejich použití, takže je v případě jaderného konfliktu mohou nasadit.

Mnohem přesnější a s nastavitelnou hlavicí

Oproti starším verzím pum B61 má ta nejnovější několik vylepšení. Tím zásadním má být přesnost, dle odhadů jde o zhruba 30 metrů. Hmotnost pak vychází na 375 kg a její hlavice by měla být nastavitelná na 4 typy explozí o síle 0,3, 1,5, 10 nebo 50 kilotun. Teoreticky ji tak lze nastavit, aby zničila vybraný cíl, ale její vliv na okolí byl minimální, i když by samozřejmě vždy existoval. Pro srovnání, puma svržená na Hirošimu měla výtěžnost kolem 15 kilotun.

Německá Luftwaffe má k nákupu F-35 pouze jediný důvod, rozhodně ale nemusí poklonkovat Americe

Vývoj řady pum B61 se v Americe podle všeho nezastaví. Twz ostatně uvádí, že by již brzy mohla vzniknout nová verze B61-13, jejíž počet by však nejspíše nebyl vysoký, neboť by se jednalo o speciální pumu s hlubokým průnikem do země a schopností ničit i odolné bunkry. To by jí dávalo možnost zničit nejenom strategické objekty, jako jsou velitelství. Zároveň by mohla být hrozbou nějakým diktátorům doufajícím, že případný jaderným konflikt s Amerikou přežijí v bezpečí bunkru. Taková přesná a silná zbraň by je mohla o jistotu připravit.

Článek Modernizovaná americká jaderná puma B61-12 znamená pro Rusko a Čínu hrozbu přesného taktického jaderného úderu třeba F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Důležitý je pečlivý výcvik pilotů i obsluhy

Vyzbrojení letectva na stroje, jakými jsou F-35, je velice komplikovaná záležitost a je třeba ji pečlivě naplánovat a připravit. I proto nezamíří první letouny vyrobené pro Polsko domů, ale podle MilIn budou až do roku 2027 na americké základně Ebbing Air ve Fort Smith v Arkansasu. Plán je prostý, vycvičit tam 24 pilotů a téměř stovku členů pozemního personálu, aby dokázali letouny nejenom skvěle ovládat, ale také se o ně starat.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

V podobě F-35 získává přitom Polsko letoun, s nímž se může postavit čemukoliv, co by na něj mohl poslat jeho potenciální soupeř, tedy Rusko. Wikipedia uvádí, že i to je také vybaveno letounem 5. generace, a to Suchojem Su-57 Felon. Jde o větší konstrukci s vyšší rychlostí a manévrovatelností, ale podle mnohých zaostává v klíčových parametrech, konkrétně v senzorech, přenosu dat a stealth. Z tohoto důvodu platí, že F-35 uvidí Su-57 dříve než naopak a bude tak moci zaútočit, aniž by soupeř tušil, kde se nachází.

F-35A je velmi univerzální letoun

F-35A je relativně malý stroj o délce 15,7 m poháněný 1 motorem, zatímco ostatní letouny 5. generace, včetně Su-57, jsou dvoumotorové. Jeho max. rychlost je Mach 1,6, uvádí Military, a jeho osádku tvoří 1 pilot. Není přitom navržen jako stíhací, ale jako víceúčelový a dokáže plnit celé spektrum úloh. Od klasického stíhacího boje přes útoky na pozemní cíle až po průzkumné mise, kdy může díky digitálním technologiím zjištěné údaje okamžitě sdílet.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Letoun může nést široké spektrum zbraní – především amerických, ale také evropských, případně na ně může být upraven. Vyzbrojen je rovněž kanonem ráže 25 milimetrů a pro boj s jinými letouny používá střely jako AIM-9X Sidewinder, AIM-120 AMRAAM a další, brzy navíc i MBDA Meteor. Rovněž zvládá nést i rozličné druhy pum a střel, například pumy typu JDAM nebo Paveway, protiradarové střely AGM-88G AARGM-ER, řízené AGM-158 JASSM a protilodní AGM-158C LRASM. Upravené stroje mohou pak použít i jadernou pumu B61.

Článek Polsko udělalo dobře, když vsadilo na F-35A. Jde o nejlepší letouny 5. generace, rovnat se jim zdaleka nemůže ani ruský Suchoj Su-57 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letoun KJ-3000 s typickou talířovou anténou

Informace o novém čínském letounu včasného varování a řízení jsou velice omezené. Twz uvádí, že je založen na transportním letounu Xi’an Y-20 Kunpeng, ale je značně přepracovaný – největší změnou je instalace konformního radarového systému, což je typická talířová anténa umístěná nad letadlem. A jelikož je přímo součástí konstrukce trupu, neklade takový odpor a umožňuje hladší let i velice slušný dosah. Senzorů však bude mít letoun určitě více.

Čína je první na světě, kdo otestoval stíhačku 6. generace, Amerika ani Rusko tak daleko nejsou. Svědci zveřejnili záběry

Největší otázkou samozřejmě je, jaký bude mít KJ-3000 detekční dosah, v tom se zdroje značně liší. EurAsianTimes uvádí, že má mít pokrytí v oblasti 360 stupňů a dosah 360 až 500 kilometrů, zatímco ArmyRecognition mu přisuzuje až neuvěřitelné vlastnosti, a sice dosah detekce 1 000 kilometrů, přičemž letouny se schopností stealth by měl vidět do 360 kilometrů. Není jasné, kde portál k těmto údajům přišel – pokud by ovšem byly pravdivé, znamenalo by to, že KJ-3000 uvidí americké stealth letouny na opravdu dlouhou vzdálenost.

KJ-3000 vznikl z transportního letounu

Využití draku letounu Y-20 ke konstrukci stroje typu AEW&C je bezesporu rozumné řešení. Samotný transportní letoun totiž nabízí dostatečnou velikost i další důležité parametry. Wikipedia uvádí, že je 47 m dlouhý a pohání ho čtveřice motorů WS-20 max. rychlostí Mach 0,75, ale má i veliký dolet, který lze navíc zvýšit instalací systému tankování paliva za letu. Uvnitř je pak dost prostoru pro obsluhu všech přístrojů a velitelské centrum k řízení operací.

Alleged image of new Chinese KJ3000 AWACS based on Y-20B aircraft. pic.twitter.com/EAwi6FNe33

— Defence Matrix (@Defencematrix1) December 27, 2024

Kdy Čína začne KJ-3000 vyrábět, není jasné. Poprvé vzlétl v listopadu 2024, takže bude ještě vyžadovat řadu testů – až se tak stane, bezesporu to čínské letectvo značně posílí. Lze očekávat, že bude KJ-3000 spolupracovat s čínskými letadly Chengdu J-20 Mighty Dragon i dalšími, a není vyloučeno, že dostane samotné AEW&C do výzbroje i třeba střely PL-17 s radarovým naváděním a dosahem kolem 400 km, což by mu poskytlo možnosti sebeobrany.

Článek Americké stealth stíhačky mohou ztratit svou největší výhodu. Čína proti nim nasadí letouny KJ-3000, které je spatří na stovky km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Efektivita radaru je víceméně neznámá

Podlet K-1 je jedním z radarů používaných moderními systémy ruské protivzdušné obrany S-400, případně staršími S-300 PMU-2. Jde o moderní přístroj zavedený do výzbroje v roce 2018, přičemž by měl sloužit k zachytávání cílů ve velmi malých výškách; jeho dosah má být podle konkrétních podmínek 200 až 300 kilometrů, uvádí Twz. Umístěn je na jakémsi ramenu instalovaném na nákladním automobilu, díky čemuž má anténu ve větší výšce.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

Dosah 200 až 300 kilometrů je mimochodem údaj uváděný pro běžná letadla, případně střely s plochou dráhou letu pohybující se v malých výškách. Rusko ale tvrdilo, že radary systému S-400 zvládají třeba i letoun Lockheed Martin F-35 Lightning II disponující schopností stealth. Jestli je to pravda, je obtížné říci, protože jde pochopitelně o velmi utajované informace. Umět to sice může, ale záležet bude na tom, na jakou vzdálenost.

Stealth neznamená pro radar neviditelný

Schopnost stealth je u letadel mnohdy laicky a nesprávně považována za takzvanou radarovou neviditelnost. Wikipedia ale vysvětluje, že jde o vlastnost snižující odraz, případně jiné emise, takže to neznamená, že by ho nebylo možné radarem zachytit – jenom je to obtížné, jelikož má takový letoun malý radarový průřez. A obecně platí, že čím blíže je letoun radaru, tím lépe ho lze nejenom zaznamenat, ale i na něj navést protiletadlové střely.

Video: jestliže se podaří zasáhnout radar, může být rázem celý ruský „zabiják“ letounů a střel S-400 slepý a de facto k ničemu

Při detekci stealth letounu musí radar pracovat naplno a vysílá radarové vlny, kvůli čemuž ale doslova svítí na různých detekčních přístrojích. Letouny jako F-35 proto bývají vyzbrojeny protiradarovými střelami, konkrétně AGM-88, které mají v nejnovější verzi G dolet až 300 km a rychlost až Mach 4, uvádí TheDefensePost. Pilot je tak může odpálit mnohem dříve, než ho radar zaznamená, a v okamžiku, kdy jsou radary PVO vyřazeny, mu přestane hrozit nebezpečí.

Článek Ruský radar Podlet-K1 by měl vidět prakticky cokoliv, dokonce i F-35. Ale otázkou je, zda nejsou tvrzení přehnaná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výzbroj tvoří staré F-16 z 80. let

Rumunské vojenské letectvo na tom v současné době není příliš dobře. Zbavilo se sice staré sovětské techniky, ale dle Wikipedie má ve výzbroji už jenom 26 v bojových letounů General Dynamics F-16 Fighting Falcon, a ke všemu jsou verze AM a BM, která pochází z 80. let 20. století. Rumunsko je olétané pořídilo od norského letectva, a i když prošly modernizací zlepšující jejich vlastnosti a prodlužující životnost, dnes již nepatří k nejmodernějším.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

Nákup letounů F-35 schválený i americkým kongresem by tedy situaci rázem změnil. ArmyRecognition uvádí, že chce rumunské letectvo koupit celkem 32 ks, z nichž by mělo první dostat kolem roku 2030. Je na tom tedy podobně jako Česká republika, která si již F-35 také objednala a také na ně bude muset několik let čekat, protože je o ně hodně zájemců. Jde o letoun 5. generace, který je zřejmě nejlepším dostupným svého druhu na světě.

F-35 má mnoho výhod, hlavně pro NATO

F-35, konkrétně verze A, je jednomotorový a jednomístný letoun určený pro operace z pozemních základen a oproti 4. generaci má několik výhod. Jednou z nich je vlastnost stealth, což značně ztěžuje jeho možné zaměření protivzdušnou obranou, i když není extrémně rychlý – dosahuje max. rychlosti Mach 1,6, uvádí Military. Má ovšem moderní detekční systémy a hlavně pokročilé sdílení dat, což mu dává neuvěřitelnou výhodu. Navíc začíná být standardem ve většině letectev NATO, což umožňuje skvělou spolupráci.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Na světovém trhu v současnosti není letoun, který by se F-35 vyrovnal, a jediný další 5. generace bude v nejbližší době čínský Shenyang J-31 Gyrfalcon. Půjde o kvalitní letoun výkony převyšující letadla 4. generace, ale je otázkou, jak dopadne v porovnání s F-35. Nehledě na to, že pro členskou zemi NATO je v podstatě nesmysl kupovat výzbroj v Číně, jelikož se může asijská velmoc de facto kdykoliv s aliancí dostat do střetu (hlavně s Amerikou).

Článek Z 0 na 100 od roku 2030: slabé rumunské letectvo by 32 letounů F-35 výrazně posílilo. Jde o ty nejlepší z nejlepších – hlavně v NATO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nizozemci posílí všechny armádní složky

Nizozemí je ve světě významným hráčem, celkovým hrubým domácím produktem se drží na konci dvacítky, což je na jeho velikost velice slušná hodnota. Ovšem výdaje na obranu tomu v posledních letech neodpovídaly. Například na konci roku 2011 Nizozemsko všechny své tanky prodalo a o několik let později si jich jenom několik pronajalo z Německa, uvádí DefenseNews. To se ale změnilo a v roce 2024 investovalo do armády 537 miliard korun, což je hodně, ale stále jde jenom o 1,95 procenta HDP a ne 2, což je závazek zemí NATO.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Nizozemí

I přesto nizozemské ozbrojené síly významně zesílí. ArmyRecognition uvádí, že by armáda měla znovuvybudovat tankový prapor vybavený 50 tanky, zřejmě německými Leopardy 2A8. Zesílena bude pak i palebná síla obrněných transportérů Boxer, zatímco letectvo nakoupí více bojových letounů 5. generace Lockheed Martin F-35A Lightning II – původně jich mělo být 52, ale bude jich 58. Námořnictvo dostane nové protiponorkové fregaty.

Leopard 2A8 je dobrá volba, chce ho i ČR

Koupí tanků Leopard 2A8 získá Nizozemsko nejmodernější evropské bitevní tanky současnosti. Půjde o stejné, jaké si pořizuje nejenom Bundeswehr, ale také česká armáda. Wikipedia uvádí, že disponují standardním kanonem ráže 120 milimetrů o délce 55 ráží a mají vylepšené modulární pancéřování jako předchozí verze Leopard 2A7+, ale hlavně systém aktivní ochrany Trophy a všestranný situační systém se schopností fúze senzorů.

76 německých tanků Leopard 2A8 by AČR významně posílilo. Stejně jako desítky starších Leopardů 2A4 coby „sekundantů“

Námořnictvo objednává dvě nové protiponorkové fregaty. Naval-Technology uvádí, že jde o 146 metrů dlouhá plavidla zcela nové konstrukce s vysokou mírou automatizace. Jejich přesné specifikace ještě nejsou veřejně známé, ale mají být vybavené moderním systémem na boj s ponorkami a systémem Thales Above Water Warfare System proti vzdušným a hladinovým hrozbám. Budou tedy blíže univerzálním fregatám se širší možností využití.

Článek Nizozemsko se musí probudit: pokud chce čelit Rusku, musí opětovně zavést tanky jako 2A8 a nejlepší letouny světa F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.