Proč Rafale nestačí na stealth protivníka

Rafale rozhodně není slabý letoun. Maximální rychlost Mach 1,8 (přibližně 1 900 km/h), praktický dostup přes 15 000 metrů, čtrnáct závěsníků a maximální vzletová hmotnost 24,5 tuny z něj dělají jednu z nejuniverzálnějších platforem na světě. Dassault sám uvádí, že exportní objednávky už převyšují domácí. Problém ale neleží v celkové kvalitě stroje, leží v charakteru války, která se změnila.

Rafale nese radar RBE2 AESA, infračervený vyhledávací a sledovací systém FSO a elektronický obranný systém SPECTRA. Proti konvenčním protivníkům jde o špičkovou senzorovou výbavu. Jenže proti stealth cíli, letounu s minimálním radarovým odrazem, naráží na fyzikální limit: radar ho odhalí později a na kratší vzdálenost, než by pilot potřeboval k výhodné střelbě za hranicí vizuálního kontaktu. Studie Ifri přitom výslovně říká, že ani infračervené systémy typu IRST dnes nedokážou stealth stíhače spolehlivě detekovat na dostatečnou vzdálenost.

Na druhé straně stojí třeba F-35 Lightning II. Ten kombinuje stealth konstrukci s radarem APG-81, sférickým elektrooptickým systémem EODAS pokrývajícím 360 stupňů, integrovaným elektronickým bojem a datovým spojením MADL, které umožňuje sdílet obraz bojiště v reálném čase s dalšími stroji. Výsledek? Logika „první uvidí, první vystřelí“. Rafale tuto logiku nemůže zrcadlit, protože ho protivník vidí dřív, než on vidí jeho.

Jak Francie podcenila stealth revoluci

Studie Ifri nabízí i historické vysvětlení. Když Spojené státy v devadesátých letech provedly skok k technologii velmi nízké pozorovatelnosti (VLO), Francii to podle autorů zaskočilo. Rozhodnutí pro Rafale už bylo učiněné, éra „mírové dividendy“ po konci studené války snižovala motivaci investovat do radikálně nové platformy a stealth byla navíc obchodně citlivá slabina pro export. Přiznat, že letoun za miliardy eur má strukturální nevýhodu, by poškodilo prodeje.

Výsledkem bylo dlouhodobé zlehčování významu stealth. Ne doslovné utajení, ale tiché odsouvání tématu. Teprve opakované zkušenosti z cvičení, kde se francouzští piloti potkávali s americkými F-22 a F-35, přinesly střízlivý závěr, který studie formuluje bez diplomatických kudrlinek.

Velký problém Evropy: chybějící stealth a zpoždění FCAS

Problém přesahuje Francii. Evropa jako celek dnes nemá vlastní operačně zavedený stealth letoun páté generace. Program FCAS (Future Combat Air System), na kterém spolupracují Francie, Německo a Španělsko pod hlavičkou Airbusu, míří k plné podobě až kolem roku 2040. Dílčí schopnosti, tedy spolupráce pilotovaných a nepilotovaných platforem, se mají objevit na počátku třicátých let, ale plná ambice je stále vzdálená.

Mezitím Francie sází na standard Rafale F5, který by kolem roku 2035 měl přinést nový radar, silnější konektivitu, schopnost SEAD (potlačení nepřátelské protivzdušné obrany) a doprovodný stealth bezpilotní letoun. Autoři studie ale navrhují i nouzové řešení: rychle nakoupit z trhu americké střely AGM-88 HARM a integrovat je na stávající Rafale, aby Francie získala alespoň přechodovou schopnost SEAD ještě před příchodem F5. Tento detail ukazuje, jak konkrétní je díra v bojových schopnostech; nejde o abstraktní akademickou kritiku, ale o chybějící výzbroj pro reálný scénář.

Praktický důsledek pro příští dekádu vypadá takto: Evropa pojede na mixu modernizovaných strojů generace 4.5, postupně zaváděných dronů a amerických F-35. Technologická suverenita v nejvyšším patře vzdušné války je odložená minimálně do druhé poloviny třicátých let.

Čínský a ruský kontext: proč tlak roste

Mezitím se protivníci nezastavili. Čína podle výroční zprávy amerického ministerstva obrany provozovala k roku 2024 přes dvě stě kusů stealth stíhačů J-20A a tempo výroby roste. Na rozdíl od Ruska, jehož program Su-57 zůstává v malých sériích, Peking stealth technologii úspěšně industrializoval. Studie Ifri výslovně uvádí, že čínské novější systémy už překonávají kvalitu ruských komponent.

Reálný střet naznačil, co to znamená v praxi. Květnový vzdušný boj mezi Indií a Pákistánem v roce 2025, rekonstruovaný agenturou Reuters, ukázal, že rozhodující roli sehrály síťové senzory, dosah čínské střely PL-15 a zpravodajská chyba na indické straně. Francouzský náčelník letectva v červnu 2025 novinářům řekl, že viděl důkazy o ztrátě jednoho indického Rafalu a dalších dvou indických letounů. Nešlo o čistý souboj „Rafale versus J-10C“, ale o ukázku toho, jak moderní řetězec detekce, rozhodnutí a zásahu převáží nad samotnou kvalitou platformy.

Co to znamená pro Česko

Česká republika dnes chrání svůj vzdušný prostor stíhači JAS-39 Gripen C/D. Ministerstvo obrany přijalo švédskou nabídku na pokračování provozu do roku 2035 s redukcí flotily na dvanáct kusů. Gripeny zvládají hlídkování vzdušného prostoru a alianční úkoly, ale české ministerstvo samo argumentuje tím, že plnospektrální schopnost pro vysokointenzitní konflikt má přinést až pátá generace.

Proto Praha přijala americkou nabídku na 24 letounů F-35. Gripeny jsou výslovně chápány jako most, ne jako koncové řešení. Česko tím de facto odpovědělo na otázku, kterou si Francie teprve klade: bez stealth letounu páté generace nelze v příštím desetiletí garantovat plnou obranyschopnost v koaličním rámci NATO. Je to pragmatická volba, která ale zároveň potvrzuje závěr francouzské studie: Evropa se v kritickém období opírá o americkou technologii, protože vlastní alternativu zatím nemá.

Studie Ifri nekončí rezignací, ale diagnózou. Rafale zůstává výkonným strojem proti většině protivníků na planetě. Jenže nejvyšší patro vzdušné války dnes definují stealth, síťové senzory a schopnost SEAD, a v těchto disciplínách je evropská suverenita odložená o deset až patnáct let. To není konec Rafalu. Je to ale přiznání, že špičkový ne-stealth stroj sám o sobě už nestačí na první den války proti stealth velmoci.

Článek Francouzští piloti přiznali, co nikdo nechtěl slyšet: „Boj proti 5. generaci nemůže Rafale vyhrát.“ Evropa má velký problém se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od makety na výstavě k prototypu za pět let

Příběh Su-75 začal v červenci 2021 na moskevském aerosalonu MAKS, kde Rostec odhalil plnorozměrnou maketu s výrazným stealth tvarováním. Šéf Rostecu Sergej Čemezov tehdy novinářům řekl, že cena jednoho kusu má být 25–30 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 600–720 milionů korun. Hlavní konstruktér Michail Strelec ve stejném týdnu slíbil první let v roce 2023. Jenže pak přišla válka na Ukrajině, západní sankce a obrovský tlak na ruský obranný průmysl, který musel přednostně opravovat a dodávat techniku pro frontu.

Časová osa odkladů mluví jasně:

• Červenec 2021 – premiéra makety, plánovaný první let v roce 2023.
• Květen 2022 – Rostec oznamuje sériovou výrobu od roku 2027 a potvrzuje, že motor i část avioniky přebírá ze Su-57.
• Listopad 2023 – tehdejší vicepremiér Denis Manturov posouvá cíl na vznik prototypu do konce roku 2025.
• Listopad 2025 – zkušební pilot Sergej Bogdan mluví o prvním letu „na začátku roku 2026″, Čemezov zmiňuje blížící se stolové zkoušky.
• Červen 2026 – Badecha potvrzuje stavbu experimentálního vzorku. O prvním letu mlčí.

Každý milník se tedy posunul minimálně o rok, někdy o dva. Překvapení nespočívá v tom, že by Rusko představilo hotový bojový letoun. Spočívá v tom, že program, který řada analytiků už odepisovala, veřejně prokázal, že se pohnul ze stadia prezentací do výrobní haly.

Tabulkové parametry versus prověřený F-35

Výrobce Su-75 ho od začátku staví do přímé konkurence s americkým F-35 Lightning II. Obě konstrukce sdílejí základní koncept: jednomotorový víceúčelový stroj s nízkou radarovou odrazivostí a vnitřními zbraňovými šachtami. Srovnání klíčových deklarovaných parametrů vypadá na papíře překvapivě vyrovnaně:

Čísla ale klamou. Parametry Su-75 jsou deklarace výrobce, které neprošly žádným nezávislým ověřením ani letovými zkouškami. Detaily o radaru, přesné radarové odrazivosti nebo definitivním sériovém motoru OAK veřejně nezveřejnila. Naproti tomu F-35 má za sebou přes 1 230 vyrobených kusů, více než milion nalétaných hodin a provoz u desítek armád světa. Klíčová výhoda amerického stroje navíc neleží v tabulce rychlostí, ale v integrovaných senzorech, datové fúzi a schopnosti síťového boje, tedy v softwaru a ekosystému, který se buduje dekády.

Konstrukční tým Su-75 tvrdí, že letová hodina Checkmate má být až sedmkrát levnější než u F-35. To je ambiciózní slib, který ale zatím nemá oporu v provozních datech. Dokud stroj nevzlétne a nenalétá tisíce hodin, zůstává to marketingový argument.

Proč jednomotorový víceúčelový letoun a pro koho

Rusko se posledních třicet let soustředilo na těžké dvoumotorové stroje řady Suchoj: Su-27, Su-30, Su-35 a nakonec Su-57. Segment levnějších jednomotorových bojových letounů, ve kterém dříve dominoval MiG-29, postupně opustilo. Checkmate má tuto mezeru zaplnit a oslovit zákazníky, kteří si nemohou dovolit ani F-35, ani drahé ruské dvoumotorové typy.

Rosoboronexport v únoru 2025 potvrdil, že Su-75 aktivně nabízí zemím Blízkého východu a jedná o společném vývoji některých subsystémů. Z května 2025 pochází zpráva o bělorusko-ruských jednáních ohledně spolupráce na výrobě. Žádný pevný exportní kontrakt ale v otevřených zdrojích potvrzen není.

Na exportním trhu by Su-75 konkuroval například švédskému Gripenu E, který sází na jiný prodejní argument: prověřenou logistiku, rychlou obrátku na zemi (15–25 minut), deset závěsníků a interoperabilitu s NATO. Gripen nemá stealth tvarování s vnitřními šachtami, ale má za sebou reálný provoz a spokojené zákazníky. Checkmate nabízí na papíře stealth schopnosti za nižší cenu, jenže bez zalétaného prototypu je to zatím jen nabídkový list.

Co to znamená pro Česko a NATO

Pro alianční kontext je podstatný jeden údaj: podle výrobce F-35 bude ve třicátých letech na evropském kontinentu rozmístěno přes 700 letounů Lightning II. Česká republika podepsala v lednu 2024 nákup 24 kusů F-35A a první stroje mají dorazit na základnu v Čáslavi od roku 2031. Západní pátá generace bude v Evropě početně i logisticky hluboce zakotvená dřív, než Su-75 vůbec dokončí letové zkoušky, pokud je vůbec dokončí v deklarovaném časovém rámci.

Krátkodobě tedy oznámení o stavbě prototypu nepředstavuje bezprostřední změnu vojenské rovnováhy. Střednědobě je to signál, že Rusko chce vrátit na trh levnější platformu se stealth ambicemi pro státy, které stojí mimo západní alianční struktury. Překážky jsou ovšem enormní: sankce komplikují přístup k některým komponentům i mezinárodní platby, válka na Ukrajině pohlcuje výrobní kapacity a samotná OAK přiznává, že od roku 2022 prudce narostly úkoly spojené s dodávkami a opravami bojové techniky pro frontu.

Slib versus realita

Celý program Checkmate stojí na logice „levnější stealth pro zbytek světa“. Motor i část avioniky přebírá ze Su-57, což snižuje vývojové náklady. Cenovka 600–720 milionů korun za kus by (pokud by se potvrdila) skutečně představovala zlomek ceny F-35. Jenže právě tady začíná propast mezi slibem a realitou. Rusko dosud veřejně neprokázalo, že Su-75 umí létat. Neprokázalo, že dokáže rozjet sériovou výrobu pod tlakem sankcí a válečné ekonomiky. A neprokázalo, že deklarované parametry odpovídají skutečnosti.

Stavba prototypu je reálný průmyslový milník, ne propagandistická bublina. Ale mezi prototypem a bojeschopným letounem v sériové výrobě leží roky letových zkoušek, stovky inženýrských úprav a miliardy rublů investic. Dějiny vojenského letectví jsou plné prototypů, které nikdy nedoletěly do série. Jestli Su-75 Checkmate bude výjimkou, ukáže až okamžik, kdy se jeho kola poprvé odlepí od ranveje.

Článek Rusko překvapilo celý svět: ohlásilo výrobu prototypu Su-75 Checkmate. Slibuje velmi levnou protiváhu F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pět let slibů a posunů

Příběh Checkmate začal 20. července 2021 na salonu MAKS u Moskvy. Suchoj tehdy ukázal plnorozměrnou maketu jednomotorového letounu s nízkou radarovou pozorovatelností, interními zbraňovými šachtami a ambiciózními čísly: rychlost Mach 1,8 (přibližně 2 205 km/h), bojový rádius 3 000 km, užitečné zatížení 7 tun. První let měl být v roce 2023, sériová výroba od roku 2026.

V srpnu 2022 UAC mluvila o přípravě výroby dvou prototypů a letových zkouškách v roce 2024. Na podzim 2023 Vedomosti citovaly tiskovou službu Rostecu: dokumentace předána do závodu, zahájena příprava výroby. V listopadu 2025 zkušební pilot Sergej Bogdan tvrdil, že letoun je „v dílně a dokončuje se“, šéf Rostecu Sergej Čemezov hovořil o blížících se pozemních testech. A teprve v červnu 2026 Baděcha potvrdil, že se prototyp skutečně staví.

Mezi maketou a fyzickým letounem tedy uplynulo pět let. Každý mezitím ohlášený termín se posunul minimálně o dva roky.

Co je na Checkmate přepracované

Letoun, který se dnes staví v Komsomolsku na Amuru, se od makety z MAKS 2021 viditelně liší. Analýza patentů, kterou v roce 2023 publikoval Aviation Week, odhalila změny zadní části trupu, zvětšené flaperony na odtokové hraně křídla, prodloužené kořenové přechody a přepracované vnější panely křídla. Ruské zdroje navíc zmiňují úpravy ceny a „některých technických řešení“.

Paralelně se program rozvětvil. Na Dubai Airshow 2025 Rostec vystavil maketu bezpilotní derivace bez kabiny, verzi určenou pro roli loajálního wingmana. Bezpilotní větev přitom není improvizace z loňska: Rostec ji oficiálně představil už v listopadu 2021. Produktová stránka firmy dnes rámuje Checkmate jako jednotnou platformu pro tři konfigurace: jednomístnou, dvoumístnou a bezpilotní.

Konkurent F-35, nebo exportní pitch?

Ruská strana od začátku staví narativ na třech pilířích: jednomotorová koncepce znamená nižší pořizovací i provozní náklady, otevřená architektura umožňuje přizpůsobení zákazníkovi a sdílené systémy se Su-57 zlevňují vývoj i údržbu. Hlavní konstruktér Michail Střelec už v roce 2021 mluvil o „vyváženém parku“ Su-57, Checkmate a dronů, přičemž jako exportní směry jmenoval Afriku, Indii a Vietnam. Novější výstupy Rosoboronexportu přidávají partnery z Blízkého východu.

Jenže srovnání s F-35A na úrovni tvrdých dat dnes vypadá nesouměřitelně:

F-35A má za sebou tisíce letových hodin, prověřenou senzorovou fúzi, datové propojení a bojové nasazení. Su-75 má zatím čísla z prezentací a prototyp ve výrobě. Slib konkurence drží hlavně v cenové a exportní logice, pro státy, které si F-35 nemohou koupit, nebo nechtějí přijmout americké politické podmínky. Podle nás je to dnes spíš exportní pitch než technologická parita.

Sankce jako neviditelná brzda

Posouvání harmonogramu není jen důsledkem konstrukční složitosti. Studie britského think-tanku RUSI z listopadu 2025 podrobně mapuje zranitelnosti výrobního řetězce Suchojů: závislost na zahraničních komponentech, specializovaném měřicím vybavení a materiálech, pro které neexistuje plnohodnotná ruská náhrada. Import po roce 2022 pokračuje přes třetí země (Čínu, Hongkong, Thajsko, Spojené arabské emiráty či Turecko), ale obcházení sankcí program zpomaluje a prodražuje.

Důležitý kontrast: UAC v únoru 2025 tvrdila, že závod v Komsomolsku na Amuru už drží tempo sériové výroby těžkého Su-57 pro domácí i zahraniční poptávku. Těžký typ tedy běží. Lehký Checkmate se teprve materializuje do prvního kusu. Baděcha sám přiznal, že Rusko z kategorie lehkých jednomotorových stíhačů „odešlo“ po rozpadu Sovětského svazu a návrat je strategicky důležitý. Právě proto je program politicky chráněný, ale politická vůle sama o sobě nedodá chybějící komponenty.

Kdy Checkmate poprvé vzlétne

Poslední veřejný termín prvního letu zněl „rok 2026″. Bogdan to v listopadu 2025 řekl výslovně. Jenže v červnu 2026 se teprve potvrzuje stavba prototypu, po které musí následovat pozemní statické zkoušky, systémové prověrky a bench testy motorové soustavy. Realisticky nelze vyloučit skluz do roku 2027.

Pro střední Evropu a české bezpečnostní prostředí je Su-75 dnes vzdálená abstrakce, bez zalétaného kusu, bez sériové výroby, bez známého zahraničního zákazníka. Program ale poprvé přešel z kategorie slibů do kategorie hardwaru. A to je v ruském leteckém průmyslu za současných podmínek víc, než se čekalo.

Článek Rusko začalo po letech stavět přepracovaný Suchoj Su-75 Checkmate. Chce konkurovat F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od FC-31 k J-35: jak se z demonstrátoru stala rodina

Původní FC-31 byl v čínském kontextu anomálie. Shenyang Aircraft Corporation ho financovala z vlastních zdrojů, bez jasného závazku čínské armády. Šlo o exportní demonstrátor, letoun, který měl na veletrzích oslovit země toužící po stealth technologii, ale bez přístupu k americkému F-35. Rané prototypy létaly s ruskými motory RD-93 a kouřily jako dieselový autobus. Neoficiální označení „J-31″ se uchytilo v open-source komunitě, oficiálně ho ale Peking nikdy nepoužil.

Zlom přišel kolem roku 2021, kdy Pentagon zaznamenal první let námořní varianty J-35, určené pro nové čínské letadlové lodě. A v listopadu 2024 Čína veřejně odhalila pozemní J-35A na letecké přehlídce v Ču-chaj. Analytik Rick Joe z The Diplomat po debutu upozornil, že jde o zásadní posun: program se přesunul z kategorie „možná jednou“ do kategorie „aktivně zaváděný“. Zároveň ale dodal, že stroj v té chvíli ještě nevstoupil do aktivní služby.

Kopie F-35? Podobnost není náhoda

Že J-35A vypadá jako F-35, není jen internetový mem. Náčelník amerického letectva David Allvin v listopadu 2024 prohlásil, že podobnost je „zcela zjevná“. Základní silueta, konfigurace křídel, ocasních ploch i bočních vstupů vzduchu se nápadně shodují.

Za tou podobností stojí víc než jen inspirace z veřejně dostupných fotografií. Americká justice v posledních letech řešila několik špionážních kauz přímo napojených na čínské snahy získat technologie programu F-35. Případ Su Bina se týkal odcizených dat k letounům F-22 a F-35. Kauza Jü Lunga zahrnovala dokumenty k motorům F119 a F135, které pohánějí právě tyto americké stroje. Přímý důkaz typu „tato konkrétní součást J-35 pochází z ukradeného dokumentu“ veřejně neexistuje. Ale vzorec čínské technologické špionáže v leteckém sektoru je zdokumentovaný dostatečně na to, aby slovo „inspirace“ znělo jako eufemismus.

Co z J-35A dělá víc než jen stealth stíhačku

Hlavní konstruktér Wang Jung-čching v rozhovoru pro China Daily z května 2025 popsal J-35A nikoli jako klasický stíhač, ale jako uzel protivzdušné sítě. Podle jeho slov má letoun:

• detekovat nepřátelské stealth cíle včetně letounů a střel,
• zamknout cíl a předat jeho souřadnice jiným zbraňovým systémům v reálném čase,
• vlastním radarem navádět prostředky odpálené z jiných platforem.

Čínská armáda při debutu zdůraznila také domácí motor, signál, že závislost na ruských pohonných jednotkách z rané fáze programu je minulostí. Zmíněna byla vysoká obratnost a pilotně přívětivé rozhraní. Veřejně ověřitelné parametry jako radarový odraz, přesný dolet nebo kapacita výzbroje ale Peking neposkytl. „Superzabiják“ je zatím spíš ambice než prokázaná schopnost.

Proč je to pro NATO problém, a co s tím dělá Česko

Skutečná hrozba neleží v jednom konkrétním letounu. Leží v tom, že Čína už provozuje těžký stealth J-20 a zároveň buduje druhou, potenciálně početnější a flexibilnější stealth linii. Pentagon v prosinci 2024 stále uváděl, že FC-31 je nabízen na export, byť bez doložených prodejů. Jenže situace se mění rychle: Pákistán v červnu 2025 potvrdil záměr J-35 pořídit a čínský AVIC na singapurském aerosalonu v únoru 2026 letoun aktivně propagoval jako levnější alternativu k F-35. Pokud se export rozběhne, stealth schopnost se poprvé dostane i k zemím, které nemají přístup k západním platformám.

Pro Česko je odpovědí přesně to, co už ministerstvo obrany dělá. Podpis akvizice 24 letounů F-35A v lednu 2024 není jen nákup stíhačky; resort výslovně popisuje F-35 jako „extrémně výkonný senzor“ schopný detekovat a ničit cíle daleko před územím republiky. Strategické projekty AČR počítají s postupným dosažením operační a plné bojové způsobilosti v následujících letech. A cvičení Steadfast Deterrence 2025 testovalo právě multidoménové obranné plány NATO, kde 5. generace funguje jako koordinátor celé sestavy, od PVO přes elektronický boj po starší letouny s modernizovanou výzbrojí.

Exportní ambice: levnější F-35 pro zbytek světa?

AVIC staví marketingový příběh J-35 na jednoduché premise: ne každý si může dovolit F-35, ale každý chce stealth. Cena západní platformy přesahuje dvě miliardy korun za kus a přístup k ní podléhá přísnému americkému schvalovacímu procesu. Čínská nabídka slibuje podobnou kategorii schopností bez politických podmínek Washingtonu.

Zatím ale chybí potvrzený uzavřený kontrakt. Pákistánský záměr je nejdál, co otevřené zdroje ukazují. Další potenciální zájemci, státy Blízkého východu, jihovýchodní Asie a severní Afriky, zůstávají v rovině spekulací. Podle nás je ale klíčové už samotné tempo: od samofinancovaného demonstrátoru bez kupce k aktivně nabízené stealth rodině za necelých deset let. I kdyby první export přišel až za několik let, samotná existence nabídky mění dynamiku zbrojního trhu.

J-35 nemusí být lepší než F-35, aby byl nebezpečný. Stačí, aby byl dostatečně dobrý a dostatečně dostupný, a přesně tím směrem program míří.

Článek Nejdříve to byla kopie F-35, dnes je J-31 reálná hrozba nejenom pro letectvo NATO. Čína vyvinula superzabijáka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pohádka ve třech dějstvích

Příběh Su-75 se čte jako scénář, kde se pointa pořád odkládá. První dějství napsal v červenci 2021 šéf Sjednocené letecké korporace (OAK) Jurij Sljusar: první let v roce 2023. Druhé dějství přišlo o necelý rok později, v červnu 2022, kdy tehdejší vicepremiér Jurij Borisov termín posunul na rok 2025. A třetí? To se odehrálo právě v Dubaji na přelomu listopadu 2025; Bogdan oznámil nový cíl: začátek roku 2026.

Tři veřejné termíny, tři posuny, nula veřejně doložených letů. Ve veřejně dostupných otevřených zdrojích se nepodařilo dohledat jedinou fotografii letuschopného prototypu. Označení „pohádkář“ pro ruský stát, ať už za ním stojí Putin, Čemezov nebo Sljusar, není invektiva. Je to popis stavu.

Lovec F-35, který zatím loví jen pozornost

OAK na svém produktovém listu uvádí působivá čísla: rychlost až Mach 1,8 (přibližně 2 205 km/h), dolet 2 900 km bez externích nádrží, až pět střel vzduch-vzduch v interních šachtách a schopnost „detekovat a ničit letouny páté generace“. Zní to jako přímá výzva americkému F-35.

Jenže důkazní asymetrie je drtivá. F-35A od Lockheed Martin má za sebou přes milion nalétaných hodin, více než 1 035 dodaných kusů do armád po celém světě a veřejně popsaný senzorový komplex: radar s aktivním elektronickým řízením paprsku APG-81, distribuovaný aperturní systém DAS a elektrooptický zaměřovací systém EOTS. Su-75 má proti tomu makety, rendery a marketingová tvrzení o nízké pozorovatelnosti. Srovnávat zavedený bojový systém s konceptem, který ještě neopustil dílnu, je jako hodnotit závodní auto podle katalogu, zatímco konkurence právě projíždí cílem.

Pro kontext: i čínská J-35A, přímý exportní konkurent Su-75, je na tom viditelně lépe. Podle zprávy provinční vlády Fu-ťien ze září 2025 provedla J-35 starty a přistání z letadlové lodi Fu-ťien a analytici z RUSI v prosinci 2025 už posuzovali její exportní potenciál. Su-75 ve stejnou dobu ukazoval model v dubajské výstavní hale.

Bezpilotní verze: trend, nebo další slib?

Bezpilotní větev Checkmate není čerstvý nápad vymyšlený pro Dubaj. Už v červenci 2023 TASS informoval, že OAK pracuje na třech modifikacích: jednomístné, dvoumístné a bezpilotní. Koncept dává strategický smysl, velké mocnosti skutečně posouvají bojové letectví k autonomním a poloautonomním platformám. Americký program CCA (Collaborative Combat Aircraft), čínské experimenty s rojem dronů, to všechno jsou reálné trendy.

Problém je jinde. U Su-75 neexistují veřejně dostupná data o tom, jak by bezpilotní verze řídila vzdušný boj: jakou autonomii by měla, jaký datový spoj by používala, jaká algoritmická logika by rozhodovala o odpálení rakety. Fyzicky by šlo o klasický vzdušný souboj vedený střelami, jen bez člověka v kabině, ale technický popis takového režimu pro Su-75 dohledatelný není. Zatím jde o programový signál a výstavní exponát, ne o letově ověřenou zbraň.

Proč Rusko prodává budoucnost, kterou nemá

Odpověď je prostá: protože musí. Su-75 byl od první zahraniční premiéry na Dubai Airshow 2021 koncipovaný jako exportní produkt. Rostec tehdy mluvil o zájmu zahraničních delegací a unikátní nabídce pro mezinárodní trh. Jenže od roku 2022 se situace dramaticky změnila.

Čemezov sám v listopadu 2025 agentuře Reuters přiznal, že ruské obranné exporty od začátku války na Ukrajině klesly na polovinu, protože prioritu dostaly dodávky pro vlastní armádu. Sankce komplikují provoz. Studie britského think-tanku RUSI z listopadu 2025 jde ještě hlouběji: popisuje závislost suchojovské výroby na zahraničních komponentech, materiálech a obráběcích strojích, které jsou pod sankcemi stále obtížněji dostupné. Stejná průmyslová základna, která nestíhá vyrábět Su-34 a Su-57 pro vlastní armádu, má zároveň dodat revoluční exportní stealth letoun. A jeho bezpilotní verzi.

Navíc jakýkoli potenciální kupec čelí riziku amerických sekundárních sankcí v rámci zákona CAATSA. Precedent existuje: Turecko po nákupu ruského systému S-400 přišlo o účast v programu F-35 a čelí trvajícím sankcím.

Český úhel: F-35 vs. vzdušný zámek

Česká republika nákup 24 letounů F-35 schválila v září 2023. Podle harmonogramu Armády ČR převezmou čeští piloti první stroje v USA v roce 2029, přesuny do České republiky začnou od roku 2031 a plná operační připravenost je plánovaná na rok 2035. V době, kdy Rusko teprve slibuje dostat Su-75 do prvního letu, české letectvo už trénuje na zavedené, sériově vyráběné a bojově ověřené platformě.

Brát Su-75 jako bezprostřední hrozbu pro NATO nedává smysl. Jako dlouhodobý průmyslový signál, že Rusko neztrácí ambici v oblasti stealth letounů, ano. Ale ambice a schopnost jsou dvě různé věci. A právě ten rozdíl dělá z ruských slibů pohádku, jejíž konec zatím nikdo neviděl.

Největší zpráva z Dubaje 2025 není bezpilotní lovec F-35. Je to fakt, že Rusko dál investuje do marketingu platformy, u které veřejně nedoložilo ani základní letovou realitu.

Článek Putinovi asi pořád nedošlo, že je pohádkář. Su-75 má bezpilotní verzi, která má srážet z oblohy F-35 i bez pilota se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co tři letouny mění v rovnováze sil

Tři kusy samy o sobě válku nevyhrají. Ale mění kalkul protivníka. F-35A je postaven na čtyřech pilířích, které starší stroje postrádají: nízká radarová zjistitelnost (stealth), senzorová fúze slučující data z radaru, infračervených čidel a systémů elektronického boje do jednoho obrazu, schopnost sdílet tento obraz v reálném čase s dalšími platformami a plná interoperabilita s alianční architekturou NATO.

V praxi to znamená jednu věc: pilot F-35 vidí protivníka dřív, než protivník vidí jeho. A nejen vidí, okamžitě předává souřadnice dalším strojům, pozemním systémům Patriot nebo námořním jednotkám. Proti ruským Su-35, které jsou konstrukčně stavěné na jinou filozofii, tedy vysokou rychlost, manévrovatelnost a silný radar bez plnohodnotného stealth, je to asymetrická výhoda. Ruský Su-57, deklarovaný jako pátá generace, existuje zatím v jednotkách kusů a jeho sériová výroba zůstává omezená.

Polské F-35 budou dodány ve standardu Block 4. To je nejnovější konfigurace, která rozšiřuje spektrum nesených zbraní a vylepšuje softwarovou architekturu. Už v listopadu 2025 Varšava podepsala smlouvu na střely AIM-120D-3, nejpokročilejší verzi raket vzduch-vzduch středního dosahu. Nejde tedy jen o platformu. Buduje se celý zbraňový ekosystém.

Proč zrovna Polsko a proč teď

Smlouvu na 32 strojů F-35A podepsala Varšava 31. 1. 2020, ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Harmonogram počítal s dodávkami mezi lety 2024 a 2030 v tempu čtyř až šesti kusů ročně. První polský exemplář byl slavnostně představen v americkém závodě Lockheed Martin 28. 8. 2024, ale fyzický přílet do Polska se uskutečnil až letos v květnu.

Mezi podpisem a přistáním se změnil svět. Válka na Ukrajině přeměnila polskou modernizaci z ambiciózního plánu v existenční nutnost. Polský obranný rozpočet na rok 2025 dosáhl 186,6 miliardy zlotých, tedy 4,7 % HDP podle domácího rozpočtového rámce. NATO odhaduje polské výdaje na 4,48 % HDP, v obou případech jde o číslo, které nemá ve střední Evropě obdoby. F-35 je přitom jen jeden uzel v síti, která zahrnuje systémy Patriot, raketomety HIMARS, tanky Abrams a vrtulníky Apache.

Současně Polsko opouští postsovětské dědictví. Prezident Duda při zavádění lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně řekl, že polské letectvo má létat výhradně na F-16, F-35 a FA-50. MiG-29 a Su-22 míří do historie. Generační skok je obrovský, od strojů bez stealth a bez moderní datové architektury ke stroji, který je de facto létající senzorový uzel.

Střední Evropa v porovnání: kdo má co

Polsko není jediné, kdo ve střední a východní Evropě investuje do letectva. Ale je jediné, kdo už má pátou generaci doma.

• Česko – provozuje dočasně 12 pronajatých Gripenů, objednalo 24 F-35A. První stroj přiletí nejdříve v roce 2031, plná operační schopnost se očekává v roce 2035. Domovskou základnou bude Čáslav.
• Maďarsko – po dubnovém rozšíření v roce 2026 disponuje 16 Gripeny. O F-35 zatím nejedná.
• Slovensko – modernizuje na F-16 Block 70, výroba počáteční flotily byla dokončena do konce roku 2025. Pátá generace není na pořadu dne.
• Rumunsko – podepsalo v listopadu 2024 dopis o přijetí nabídky na 32 F-35, ale stroje zatím nemá.

Polsko tedy kombinuje dvě věci, které nikdo jiný v regionu nemá současně: 48 provozovaných F-16 a první trojici F-35 na domácí základně. Právě tento souběh kvality a objemu, ne samotné tři kusy, zakládá tvrzení o nejsilnějším vzdušném hráči ve střední Evropě.

Cesta k plné bojeschopnosti

Tři letouny jsou začátek, ne cíl. Polské ministerstvo obrany jasně uvádí, že počáteční operační schopnost (IOC) nastane až po splnění několika podmínek: minimálně osm strojů v zemi, vycvičení pilotů a pozemního personálu, vybudování infrastruktury a doplnění zásob munice a náhradních dílů. Aktuálně prochází výcvikem v USA 24 pilotů a 90 techniků. Součástí kontraktu je i integrované výcvikové centrum a osm simulátorů, jde tedy o budování celého systému, ne pouhé parkování letadel na ploše.

Při tempu čtyř až šesti dodávek ročně by Polsko mohlo dosáhnout IOC někdy v průběhu roku 2027 nebo 2028. Plných 32 strojů by mělo být v zemi do roku 2030. Teprve pak půjde o sílu, která dokáže plnohodnotně operovat v prostředí silné protivzdušné obrany, tedy přesně tam, kde by se případný konflikt na východním křídle NATO odehrával.

Co to znamená pro Česko

Z pohledu Česka je podstatné hlavně jedno: severně od naší hranice právě vzniká nejsilnější vzdušná komponenta ve střední Evropě, plně napojená na alianční síť. Polské zkušenosti se zaváděním F-35, od infrastruktury přes výcvik po logistiku, budou přímo přenositelné do českého programu, který startuje o pět let později. Varšava de facto prošlapává cestu, po které půjde i Čáslav.

Bezprostřední dopad na každodenní bezpečnost obyvatel Česka? Minimální. Dlouhodobý efekt? Zásadní. Protivník, který plánuje operace nad střední Evropou, musí od května 2026 počítat s tím, že ho nad Polskem může zachytit stroj, který neuvidí na radaru. A s každým dalším F-35, který přistane v Łasku, se tento kalkul zhoršuje.

Tři Husary na polském betonu nejsou konec příběhu. Jsou jeho první kapitolou, a pro vzdušnou rovnováhu v regionu možná tou nejdůležitější.

Článek Rusové už nemají šanci. Polsko dostalo první F-35 a stalo se nejsilnějším vzdušným hráčem ve střední Evropě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stará myšlenka, nový kabát

Koncept dvoumístného Su-57 se poprvé vynořil v kontextu společného indicko-ruského programu stíhačky páté generace FGFA. Už kolem roku 2010 Indie požadovala mix zhruba 50 jednomístných a 200 dvoumístných kusů, přičemž celkové náklady na vývoj se odhadovaly na 8–10 miliard dolarů. Právě z těchto starších programových čísel se odvíjejí i odhady v řádu stovek miliard korun, nejde o cenu samotné dvoumístné přestavby, ale o kumulativní náklady širší rodiny PAK FA/FGFA, z níž Su-57D vyrůstá.

Jenže indicko-ruská větev se zasekla. Nové Dillí mělo výhrady k motoru, stealth parametrům, sdílení technologií i ceně. V dubnu 2018 Indie z programu FGFA formálně odstoupila a dvoumístná varianta ztratila svého hlavního zahraničního zákazníka. Rusko se soustředilo na dotažení jednomístné sériové verze, první dodávka proběhla až v roce 2020, celou dekádu po prvním letu prototypu.

Zlom přišel v prosinci 2020, kdy Andrej Jelčaninov z ruské Vojensko-průmyslové komise v rozhovoru pro Interfax poprvé veřejně připustil, že Su-57 může dostat dvoumístnou verzi. O dva a půl roku později, 23. května 2023, podala Sjednocená letecká korporace (OAK) patentovou přihlášku.

Co říká patent

Dokument RU2807624C1, zveřejněný 17. listopadu 2023, popisuje „víceúčelový dvoumístný stealth letoun“ s tandemovou kabinou. Nejde o pouhou přidanou sedačku za pilotem. Patent řeší:

• Předávání priority řízení mezi předním a zadním členem posádky, oba mohou převzít plnou kontrolu nad letounem.
• Minimálně dva panoramatické multifunkční displeje pro řízení zbraní, senzorů a komunikačních systémů.
• Roli vzdušného velitelského stanoviště pro koordinaci smíšených skupin pilotovaných i bezpilotních letounů.
• Přepracování horní části předního trupu, delší překryt kabiny, změněné tvarování kvůli zachování stealth charakteristik a přídavný objem v trupu pro avioniku i palivo.

Delší kabina tedy není kosmetická úprava. Je konstrukčním důsledkem zcela nové operační role, ve které má Su-57D fungovat jako uzel propojující zbraně, senzory a drony v síťově vedeném boji.

Proč druhý pilot dává smysl právě teď

Moderní vzdušný boj generuje obrovské množství dat. Pilot jednomístného letounu musí současně řídit stroj, sledovat taktickou situaci, obsluhovat senzory, řídit zbraně a komunikovat, a pokud má navíc koordinovat skupinu bezpilotních prostředků, kognitivní zátěž roste exponenciálně.

Rusko tuto cestu naznačovalo už dříve. V září 2019 absolvoval Su-57 první společný let s úderným dronem S-70 Ochotnik a nacvičoval rozšíření radarového pole a předávání cílů. V červnu 2021 zdroje z ruského obranného průmyslu uváděly, že Su-57 má být schopen koordinovat až čtyři drony Ochotnik současně. Jenže řídit čtyři drony a zároveň bojovat je pro jednoho pilota na hraně únosného.

Západ přitom ukazuje, že to jde i jinak. V listopadu 2025 Lockheed Martin předvedl řízení bezpilotního letounu z kokpitu jednomístného F-22, jedním pilotem, bez druhé sedačky. Americká cesta sází na automatizaci a umělou inteligenci, která pilotovi odlehčí. Ruská cesta sází na druhého člověka. Obě řešení mají svou logiku, ale prozrazují odlišnou úroveň důvěry v autonomní systémy, a možná i odlišnou úroveň jejich vyspělosti.

Válka jako katalyzátor

Konflikt na Ukrajině proměnil Su-57 z prestižního, ale poněkud abstraktního projektu v letoun s reálnou bojovou historií. Rostec v únoru 2026 oznámil první let Su-57 s perspektivním motorem páté generace „izdělije 177″ a výslovně uvedl, že stroj se průběžně modernizuje podle zkušeností ze „speciální vojenské operace“. V dubnu 2026 byla ruské armádě předána další várka Su-57 s aktualizovanými palubními systémy a výzbrojí.

Paralelně roste sériová výroba. Vladimir Putin v roce 2019 oznámil objednávku 76 kusů do roku 2028, OAK rozšiřuje kapacity. Dvoumístná verze je novou větví nad touto existující platformou, ne náhradou, ale rozšířením repertoáru.

Pro NATO včetně České republiky to zatím nepředstavuje bezprostřední skok v hrozbě. K polovině května 2026 není doložena ani operační služba, ani potvrzený první let dvoumístné verze. Důležitější je trend: Rusko systematicky tlačí celou rodinu Su-57 do modernizací, váže ji na síťové operace a bezpilotní prostředky. To je signál pro horizont dalších let.

Kdy a jestli vůbec

Oficiální název „Su-57D“ zatím výrobce nepotvrdil, v mediálním prostoru se objevují i varianty Su-57UB nebo Su-57ED. Termín zavedení do služby neexistuje. Pokud je k polovině roku 2026 doložen nanejvýš prototyp v pojížděcích zkouškách a základní Su-57 potřeboval od prvního letu k první dodávce celou dekádu, dvoumístná varianta sotva vstoupí do operační služby dříve než v horizontu let 2028 až 2029, a plnohodnotné zavedení spíše ještě později.

Ruský letecký průmysl má dlouhou historii ambiciózních oznámení, která naráží na realitu financí, sankcí a výrobních kapacit. Su-57D ale není blesková improvizace. Je to návrat ke staré myšlence, která teď, pod tlakem války, rostoucí složitosti boje a potřeby řídit drony, konečně našla důvod existovat.

Článek Rusko znovu oživilo projekt za 250 miliard Kč. Suchoj Su-57D dostal druhého pilota a delší kabinu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč bolí právě Su-57

Su-57 je vlajková loď ruského letectva – jediný stroj páté generace, který Moskva vyrábí. Sériová produkce začala teprve v roce 2020 a tempo dodávek zůstává pomalé. Tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu v prosinci 2020 hovořil o plánu dodat 22 kusů do konce roku 2024 a 76 do roku 2028. V únoru 2026 Rostec oznámil předání další várky ministerstvu obrany, ale počet strojů nezveřejnil.

Flotila Su-57 se tak stále pohybuje v řádu desítek kusů. Každý vyřazený stroj znamená ztrátu, kterou ruský průmysl nedokáže nahradit za týdny ani měsíce. Pro srovnání: starší Su-34, Su-30 nebo Su-35 Rusko provozuje ve stovkách. Su-57 je jiná kategorie – prestižní, drahá a vzácná.

Skok z 589 na 1 700 kilometrů

Šagol není první případ, kdy Ukrajina zasáhla Su-57. V červnu 2024 ukrajinská vojenská rozvědka GUR potvrdila zásah jednoho stroje na letišti Achťubinsk, 589 kilometrů od linie dotyku. Tehdy to byl průlom. Teď je to trojnásobek vzdálenosti – a víc zasažených letounů najednou.

Samotný dolet přitom není bez precedentů. Už v květnu 2024 GUR hlásila zásah radaru Voroněž-M u města Orsk na vzdálenost přes 1 800 km od ukrajinské hranice. Šagol tedy neznamená náhlý technologický skok, ale další krok v systematické kampani hlubokých úderů, která postupně posouvá hranici dosahu. Typ dronu použitého při útoku Ukrajina nezveřejnila.

Podle Kyiv Post, který citoval ruské vojenské blogery, drony letěly přes deset hodin, než dorazily k cíli. Kritika mířila na ruskou protivzdušnou obranu: jak je možné, že bezpilotní prostředky překonaly celou hloubku ruského území, aniž by je někdo zastavil?

Co víme, co odhadujeme a co nevíme

Tři roviny informací se v médiích snadno míchají, proto je důležité je oddělit:

• Oficiálně potvrzené: Ukrajinské ozbrojené síly deklarují zásah nejméně čtyř letounů na letišti Šagol – dvou Su-57, jednoho Su-34 a jednoho Su neurčené modifikace. Ruský gubernátor přiznal dronový útok v regionu, ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřel 127 ukrajinských dronů v noci na 25. dubna, včetně dronů nad Čeljabinskou a Sverdlovskou oblastí. Moskva ztráty letounů nepotvrdila.
• Vizuálně doložené: Satelitní snímky sdílené analytickým kanálem Exilenova+ a citované Kyiv Post ukazují poškození odpovídající minimálně dvěma Su-57 a jednomu Su-34 na stojánce v Šagolu.
• Dosud nepotvrzené: Finální stupeň poškození – zda jde o stroje opravitelné, nebo definitivně vyřazené. Ukrajinská strana formuluje „zasaženo“, nikoliv „zničeno“. Pokud zásah narušil stealth povrchy, avioniku nebo nosné části draku, oprava může být extrémně nákladná a zdlouhavá. To je ale dedukce, ne zveřejněná diagnóza.

Co to mění v ruském plánování

Praktický dopad útoku na Šagol nespočívá jen v součtu poškozených trupů. Podstatné je, co zásah udělal s představou bezpečného týlu.

Rusko umístilo Su-57 na Ural právě proto, že tuto vzdálenost považovalo za dostatečnou pojistku. Po 25. dubnu žádná základna na evropské části Ruska – a zjevně ani na Uralu – nemůže automaticky počítat s tím, že je mimo dosah. To nutí Moskvu rozptylovat letouny, budovat nové úkryty, posilovat protivzdušnou obranu na dosud klidných letištích. Každé takové opatření stojí peníze, čas a kapacity, které chybí jinde.

Zároveň platí, že jeden noční úder neochromí ruské letectvo jako celek. Ve stejný den Rusko provedlo masivní útok na Dnipro a další ukrajinská města – 619 dronů a 47 řízených střel. Válka se jedním zásahem nepřeklápí.

Exportní rána v nejhorší chvíli

Moskva Su-57 aktivně nabízí zahraničním zákazníkům pod exportním označením Su-57E. Ještě v dubnu 2026 Rosoboronexport na veletrhu DSA v Malajsii tvrdil, že počet zájemců „stále roste“ a někteří partneři už stroj nasmlouvali. Důkaz o rušení kontraktů po útoku na Šagol zatím neexistuje. Jenže každý veřejně zdokumentovaný zásah Su-57 na domácí půdě podkopává hlavní prodejní argument: že jde o elitní, nedotknutelný stroj. A současně zvyšuje tlak na omezenou výrobní kapacitu – protože co Rusko potřebuje nahradit doma, nemůže dodat zákazníkovi.

Na stojánce v Čeljabinsku neshořely jen plechy a avionika. Shořela iluze, že existuje místo, kam ukrajinské drony nedoletí.

Článek Katastrofa, z níž se Rusko nevzpamatuje. Ukrajinci zničili hned dva Su-57 – hluboko v týlu, kde to mělo být nemožné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně se skrývá za označením „Raptor 2.0″

Důležitá poznámka hned na začátek: „Raptor 2.0″ není oficiální název amerického letectva ani společnosti Lockheed Martin. V rozpočtových dokumentech USAF pro fiskální rok 2026 se modernizace dělí do čtyř samostatných programových linií:

• Viability — údržba a prodloužení životnosti draku, motorů a základních systémů.
• Sensor Enhancement — 142 podvěsných podů s pokročilým infračerveným vyhledávacím a sledovacím senzorem (IRST) pro všechny bojově kódované F-22 Block 30/35.
• IRDS (Infrared Defensive System) — vložené infračervené obranné senzory TacIRST, které mají pilota varovat před dlouhodosahovými raketami vzduch-vzduch i země-vzduch.
• Low Drag Tanks and Pylons (LDTP) — 143 sad nových externích nádrží a pylonů s nízkou radarovou viditelností a minimálním aerodynamickým odporem.

Každý z těchto programů řeší jinou slabinu původního Raptoru. Dohromady ale mění celý kill-chain: pilot vidí dál, vidí pasivněji, letí déle a přežije víc. Právě tahle kombinace dala médiím důvod mluvit o „verzi 2.0″.

Proč se vrací infračervený senzor, který F-22 nikdy neměl

Už v roce 1997 psal Air Force Magazine, že IRST nebyl součástí základního programu F-22, protože padl na prioritách a ceně. Téměř třicet let to nevadilo. Radar AN/APG-77 byl tak daleko před konkurencí, že pasivní infračervená detekce vypadala jako luxus. Jenže svět se změnil. Čína rozšiřuje inventář stíhaček J-20 a J-16 s vlastními protistealth schopnostmi, Rusko vyvíjí dlouhodosahové rakety vzduch-vzduch. V prostředí, kde protivník může detekovat radarové emise na velkou vzdálenost, se schopnost hledat cíle pasivně, jen na základě jejich tepelného podpisu, stává existenční nutností.

Ministerstvo letectva to v akvizičním reportu za rok 2021 formulovalo přímo: IRST má F-22 pomoci „lépe sledovat a držet krok s potenciálními protivníky“. Lockheed Martin už absolvoval šest testovacích letů s novým senzorovým podem a podle veřejně dostupných milníků má program přejít do hlavní akviziční fáze ve čtvrtém čtvrtletí fiskálního roku 2026. Cíl je jasný: 142 podů pro celou bojovou flotilu.

Samostatně běží program IRDS. Lockheed Martin v lednu 2025 oznámil kontrakt na integraci vložených infračervených obranných senzorů, které mají detekovat přilétající rakety na vzdálenosti, kde je ještě čas reagovat. Rozhodnutí o malosériové výrobě je plánováno na konec fiskálního roku 2026, první větší dodávky kolem roku 2028.

Stealth nádrže mění pravidla dosahu

Původní přídavné nádrže F-22 o objemu 2 271 litrů byly konstrukčním kompromisem. Nebyly stealth, po odhozu zanechávaly na křídle napojovací bod, který zhoršoval radarovou viditelnost, a jejich aerodynamický odpor omezoval výhody supercruise. Nové nádrže LDTP jsou jiná kategorie. Konstrukce minimalizuje radarový odraz i aerodynamický odpor, pylony využívají pneumatickou technologii smart rack pro čisté odhození, a co je zásadní: letoun s nimi může létat nadzvukově.

Pro pilota to znamená víc než jen delší let. Znamená to schopnost operovat ve vzdálenějších prostorech, déle se držet v oblasti, a přitom neobětovat stealth ani rychlost. Letové testy začaly ve druhém čtvrtletí fiskálního roku 2024, operační testování má odstartovat koncem roku 2025 a dodávky prvního lotu jsou projektovány na první polovinu roku 2028. Celkem jde o 143 sad, po jedné pro každý bojově kódovaný Raptor.

Most mezi pátou a šestou generací

Modernizace F-22 nedává smysl sama o sobě. Dává smysl jako most. V březnu 2025 americké letectvo oficiálně zadalo kontrakt na F-47, stíhačku šesté generace, která má Raptor nahradit kus za kus. Cílem je 185 a více strojů s bojovým dosahem téměř 2 000 kilometrů, tedy téměř dvojnásobek oproti F-22. Jenže F-47 bude v operační službě nejdřív na přelomu dekád. Do té doby musí někdo držet vzdušnou nadvládu.

Velitel Air Combat Command generál Ken Wilsbach to na Warfare Symposium řekl bez obalu: bez vzdušné převahy jsou všechny ostatní operace „mnohem obtížnější, ne-li nemožné“. A právě tady se ukazuje strategická logika upgradu. USA nemají luxus čekat. Čína podle zprávy Pentagonu o čínské vojenské síle z roku 2025 dál rozšiřuje inventář moderních stíhaček a kapacit pro útoky na velké vzdálenosti. Modernizovaný F-22 má v tomto prostředí zajistit to, čemu Američané říkají „first look, first shot, first kill“: uvidět protivníka první, vystřelit první, zasáhnout první.

Rusko pod průmyslovým tlakem

A pak je tu druhá strana rovnice. Zatímco USA financují flotilový upgrade 142 bojových Raptorů a současně rozjíždějí program šesté generace, Rusko čelí problémům jiného řádu. Britská vláda ve svém vystoupení na OBSE v červenci 2025 uvedla, že produkce Su-57, jediné ruské stíhačky páté generace, byla pozastavena kvůli nedostatku dílů. Nejde o americkou propagandu; je to tvrzení spojenecké vlády na mezinárodním fóru, podložené zpravodajskými informacemi.

Technologický rozdíl mezi USA a Ruskem v oblasti stealth letectví tak není jen o letadlech samotných. Je o průmyslové schopnosti vyvíjet, vyrábět a modernizovat ve velkém měřítku. USA zavádějí upgrade napříč celou bojovou flotilou F-22 a paralelně staví nástupce. Rusko podle dostupných informací nedokáže ani udržet sériovou výrobu jednoho typu. Právě tady podle nás leží jádro americké převahy: ne v jednom senzoru nebo jedné nádrži, ale v systémové schopnosti dostat inovaci z laboratoře do hangáru stovek letounů.

Raptor 2.0 není revoluce. Je to chladná, rozpočtově podložená kalkulace, jak z malé elitní flotily vytěžit maximum v dekádě, kdy bude svět nejblíž konfliktu mezi velmocemi s pokročilým letectvem.

Článek F-22 Raptor 2.0 potvrdí vzdušnou nadvládu amerického letectva. Rusko vůbec nestíhá reagovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Je levný a má silnou výzbroj, ale i nedostatky

Suchoj Su-57 Felon je ruským letounem 5. generace, jehož výroba probíhá od roku 2019, uvádí Wikipedia s tím, že do služby vstoupil o rok později. První prototyp se nicméně vznesl po hodně dlouhém vývoji v lednu 2010. Rusové však měli evidentně technické potíže, s nimiž si nedokázali rychle poradit, a mnohé, bohužel pro ně, přetrvávají dodnes.

Video: Ukrajinci neměli kousek slitování. Jedna brigáda si podala na východním bojišti 50 ruských vojáků

Za ikonický příklad dává redakce Armádního Zpravodaje úroveň stealth, která má být oproti americké F-35 dokonce až tisíckrát menší, a v listopadu 2024 se mu také vysmáli čínští inženýři na leteckém veletrhu. Mnozí odborníci přitom dokonce pochybují, že lze vůbec Su-57 označit za stealth, ačkoliv nějaké prvky konstrukce nepochybně má a Rusové na ni stále pracují.

V prosinci 2024 mu například instalovali ploché trysky, a o rok později se vznesl s novým motorem páté generace, který však stále není konečným řešením. Letoun tak není dotažený nikoliv pouze z hlediska stealth, ale dokonce ani „zevnitř“. Snad jediné, v čem opravdu zaujme, je jeho výzbroj, která z něj dělá opravdu silného zabijáka, byť má i „zbytečné“ zbraně.

Nástupce Gripenu přijde do roku 2040. Švédsko dává prioritu vývoji letounu budoucnosti, který má srazit ruské letectvo

Na druhou stranu redakce Armádního Zpravodaje ocenil například systém senzorů, který dává pilotovi pohled kolem celého letadla, nebo že mu stačí ke vzletu relativně krátká dráha. A také je silně vyzbrojen, ačkoliv některé zbraně jsou nejspíše zbytečné – třeba k odpalování střely Kinžal postačují starší (a na provoz levnější) nosiče, ale umět to může.

A jsou tu i další směry, například vektorování tahu, které je třídimenzionální, zatímco třeba americký F-22 Raptor má dvoudimenzionální. Suchoj Su-57 je i díky tomu extrémně manévrovatelný, což se může hodit při vyhýbání se střele, která na něj letí, ale na druhou stranu dnes probíhají boje výhradně za hranicí viditelnosti pilota, takže je kupříkladu dog-fight téměř vyloučen. Ostatně jiné letouny běžně tak rychlé nejsou, není to třeba.

Rusové se nehnou z místa, Ukrajinci je totálně drtí. Na frontě nastal bod zlomu, s nímž si ani jedna strana neví rady

Určitě má tedy co nabídnout, a např. proti letounům 4. a 4,5. generace je určitě lepší, ale na protějšky páté generace jednoduše nemá. Zrazuje ho hlavně nízká úroveň stealth, a nejspíše má i horší radar, ale to nelze zcela posoudit, jenom odhadovat. Co nicméně Su-57 nahrává, je dostupnost, jelikož americké letouny 5. generace je obtížné získat.

Ve hře jsou sice i čínské, ale ani ty nemusí všechny země chtít, protože nemají se zemí draka nejlepší vztahy, případně jsou vyloženě proti ní. Navíc má být ruské bojové letadlo levnější než jiné protějšky 5. generace. Jeho cena vychází na 35 až 50 milionů dolarů, uvádí WION, což je v přepočtu asi 723 milionů až 1,033 miliardy korun, což není tolik.

Ruský velitel je zoufalý z ukrajinské taktiky: „Drtí nás 50 km v týlu,“ zuří, a prozradil, jak to skutečně na bojišti vypadá

Čínský Chengdu J-20 vychází na 100 až 110 milionů dolarů, tedy 2,067 až 2,273 miliardy korun, uvádí SlashGear, takže je rozdíl patrný. A pro zajímavost, F-35 stojí nejméně 82,5 milionů dolarů, tedy asi 1,7 miliardy korun, uvádí Air&SpaceForces s tím, že vychází z obří zakázky na bezmála 300 kusů. Při nižších počtech bývá ovšem o desítky procent vyšší.

Su-57 si tedy může své zákazníky najít, ale tvrdit, že oceňují zejména reální zkušenosti z bojového nasazení, je dle redakce ArmádníZpraovdaj.cz dost výsměch. Naopak se totiž bojů neúčastní, Vladimir Putin se ho doslova bojí nasadit k jeho původnímu záměru, což je průnik protivzdušnou obranou a její zničení, a objevil se pouze jako bombardér.

Rusové se Ukrajinců na frontě děsí. Už nevědí, co mají dělat. Ztráty jsou tak velké, že je nezvládají pokrývat

To je pro něj nicméně nejenom podřadná, ale také velmi drahá role, pro níž jsou lepší levnější alternativy. Takže jediné, na co to lze vztáhnout, jsou jím využívané zbraně. Ty skutečně v boji odzkoušené jsou, ať jde o střely vzduch-vzduch, bomby vzduch-země nebo jiné. Jaké země mohou mít o Su-57 zájem, potom Rosoboronexport nesdělil.

Již dříve byl dodán do Alžírska, ale jedná se pouze o šest kusů, a zájem může mít také Írán, ale ten neměl prostředky ani dříve, natož teď při válce s Izraelem a Amerikou. Rusové ho nicméně nabídli též Indii, která nezvládla vývoj vlastního, a může to pro ni být jediná šance, jelikož na projektu F-35 se neshodla hlavně kvůli neochotě Američanů lokalizovat výrobu.

Putin se bojí Zelenského. Krčí se ve své luxusní rezidenci, kterou opevnil desítkami zbraní. Vojáky ale nechává trpět

Vedle toho je logickým možným kupcem Severní Korea, a zájem projevuje Vietnam. Teoreticky se mohou přidat také Malajsie a Indonésie, které nemají dobré vztahy s Čínou, a dříve byla ve hře Venezuela, ačkoliv její závislost na Rusku nejspíše po svržení prezidenta Nicoláse Madura skončila. Vyloučit nicméně nelze africké země, které s Ruskem spolupracují.

Článek Spása pro Su-57: Rusové míří k velkému úspěchu, prodávají ve velkém. „Zákazníci nejvíce oceňují reálnou bojovou zkušenost“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E na F-35 nemá, i když je skvělý a „má to své“

Největšími argumenty odpůrců F-35 jsou cena a poruchovost. V druhém případě jde ale o těžký omyl, protože jich má za celou dobu na kontě pouze jednotky, potvrzuje Wikipedia, a to šlo ještě v některých případech o testování na uzavřeném letišti, nikoliv boji nebo při rutinním letu. Navíc se ve většině případů jednalo o námořní verzi C a verzi B s krátkým startem a přistáním.

Jdou na to chytře. Rusové se snaží obnovit Černomořskou flotilu, i když jim ji Ukrajinci zdevastovali

České letectvo má nicméně objednanou verzi A pro operace z pozemních základen. Nehodu nebo nedostatek F-35B tedy nelze přejímat i na F-35A, ačkoliv to mnozí rádi dělají a bez dalšího označí nejvyspělejší bojový letoun světa za „předražený krám“. Redakce Armádního Zpravodaje nepopírá, že se v průběhu objevují některé komplikace, ale zpravidla nejde o poruchy.

Kupříkladu Velká Británie došla koncem roku 2025 k závěru, že je program F-35 neuspokojivý, protože je z pořízených letounů schopných operačního nasazení pouze 40 %. Důvodem není, že by měly technické potíže, ale nedostatečné dodávky náhradních dílů. Kvůli tomu nemohou být rychle opravovány a musí zůstat uzemněny, dokud nedorazí.

„Rusko už válku s Ukrajinou strategicky prohrálo.“ Historik vysvětluje, jak se samo prakticky zničilo

Stejný problém mají i jiná letectva, včetně amerického, ale snad všechna ho již řeší zajištěním dodávek potřebných dílů od výrobce Lockheed Martin. F-35 tedy zůstává z bojového hlediska tím nejlepším, co si mohou západní země pořídit. Žádná jiná alternativa letounu 5. generace není, jelikož existují krom F-35 jenom americké F-22, aly ty USA nikomu neprodávají, a navíc slouží k vybojování vzdušné nadvlády, nejsou tak víceúčelové jako „ef-třicet-pětky“.

Potom je tu čínský protějšek J-31, event. J-20, což je ale protějšek F-22; o obou případech by šlo o velké bezpečnostní riziko pro NATO, a pořízení je tedy nemožné. Což platí i pro ruský Suchoj Su-57, který navíc ani nelze vnímat jako plnohodnotnou 5. generace hlavně pro jeho extrémně nízkou úroveň stealth. Co tedy zbývá, než F-35, pokud má být letectvo špičkové?

Pancéřovaný bombardér Su-34 měl přežít moderní válku. Realita nad Ukrajinou je tvrdší, často končí v troskách

Češi rádi navrhují, aby koupilo švédské Gripeny E/F, tedy moderní nástupce Gripenů C/D. Je na místě přiznat, že jsou technologicky skvělé a směle se vyrovnají francouzským Dassault Rafale F4 nebo americkým F-16 Block 70/72, oproti nimž navíc zvládají operovat z horších a provizorních leteckých ploch, a stačí jim ke vzletu kratší dráha. Ve výbavě pak mají moderní radar AESA a řadu západních zbraní včetně nejlepší střech vzduch-vzduch MBDA Meteor, potvrzuje Saab.

Jenomže Gripen E ztrácí na F-35 hlavně v oblasti stealth, které je rozhodující, čím blíže se letoun pohybuje nepřátelskému území, a také nemá tak pokročilou fúzi dat, i když není špatná. V závěru je snad každému patrné, že je Gripen E z hlediska bojové hodnoty horší, a pokud by na souboj došlo, F-35 by ho téměř jistě zničila dříve, než by ji vůbec zaregistroval.

Pentagon přestal aktualizovat software F-35. Velké problémy odhalují paradox nejmodernějších bojových letounů světa

Gripen E je nicméně levnější na provoz. Některé zdroje uvádí velmi hezkých 170 až 215 tisíc korun za letovou hodinu, ale reálnější analýzy pracují s částkou asi 468 tisíc za letovou hodinu, kdežto u F-35 to je 724 až 894 tisíc korun za letovou hodinu. Výrobce sice pracuje na zlevnění až na 532 tisíc korun za letovou hodinu, ale zatím neúspěšně.

Breaking-News potom vypočetlo cenu za letovou hodinu Gripenu U dokonce na 771 tisíc korun, ale současně uvádí vyšší než ostatní také u F-35. Ve výsledku lze tedy brát, že Gripen E létá hodinu za zhruba 0,5 milionu korun, zatímco F-35 za 0,8 milionu korun. To sice argument je, ale popsané výhody F-35 jsou stále přínosnější a nelze je popírat.

Video: perfektní reakce pilota. Ruský voják zaútočil pomocí MANPADS na ukrajinský vrtulník, když letěl pár metrů nad zemí

Samotná pořizovací cena letounů je potom hodně podobná. WION uvádí, že F-35A lze koupit za cca 110 až 150 milionů dolarů (dle zbraní), což je asi 2,343 až 3,2 miliardy korun. Oproti tomu Gripen E má vycházet kolem 140 milionů dolarů, tedy skoro 3 miliardy korun, uvádí UNITED24 Media. V listopadu 2025 také Saab uzavřel smlouvu s Kolumbií na nákup 17 letounů Gripen E za závratných 3,1 miliardy euro, tedy 76 miliard korun.

To znamená skoro 4,5 miliardy za jeden, a to se v obou případech jedná o cenu i se zbraněmi a výcvikem personálu, ale pro Ukrajinu je o tolik nižší z důvodu, že má zájem o mnohem větší množství letounů, což výrobu zlevní. Jednotková cena bez zbraní a výcviku personálu bývá o desítky milionů dolarů nižší u všech zmíněných letadel, takže ji lze snížit výběrem těch, které země potřebuje, a vynecháním těch, bez nichž se naopak může obejít.

Rusové spustili jarní ofenzivu. Ukrajinci je totálně vypráskali: „Masivní ztráty je uzemnily, největší útok měl přes 500 vojáků“

Vedle toho je nicméně nutné připočítat i související náklady na infrastrukturu, kdy jenom úprava letiště pro F-35 stojí ČR mnoho miliard. Na druhou je potřeba vnímat, že bude sloužit také pro zahraniční mise a bude součástí struktury NATO, nebude pouze pro české potřeby. Kdo význam nejlepších letounů 5. generace chápe, jsou Poláci, kteří si jich pořídí ještě více.

„Polsko má zájem pouze o letadla 5. generace nebo novější,“ uvedl podle GeekWeek náčelník generálního štábu generál Wiesław Kukuła v souvislosti se dvěma dalšími perutěmi bojových letadel polského letectva s tím, že nechce F-15EX ani Eurofighter. Polsko jich zatím kupuje 32, což vydá na dvě perutě po 16 letounech, ale je zřejmé, že má zájem o další.

Video: Ukrajinci se pod těžkou palbou ani neodvážili vykouknout. Rus uprostřed boje zběsilý útok s BVP natočil

Kromě zmíněného je také nutné vnímat, že budou F-35 schopny kooperovat s drony, jakým je například Vectis. Ten by nejenom rozšířil operační schopnosti letounu a mohl létat i do oblastí, které jsou pro pilota nebezpečné, ale také by nesl další zbraně a pomohl napáchat větší škody během jediného letu. Není zřejmé, že by něco podobného uměly starší letouny.

Článek Češi je nechtějí, Poláci zvažují další dvě perutě a jiné nechtějí. Evropské letectvo bude definovat F-35, ne Gripen. Důvody jsou prosté se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 využívají software se základem v roce 2014

Práce na aktualizaci softwaru byly v roce 2025 přerušeny, a inženýři nyní očekávají, než se vrátí letouny F-35 zpět, aby mohly novinky hromadně testovat. Nejnovější plánovaná modernizace, známá jako TR-3 (Technology Refresh 3), se navíc ukázala být pro valnou většinu americké flotily nepoužitelná, což by mohlo ohrozit její bojeschopnost, a to nelze připustit.

Trump zuří, Írán ho šeredně vytrestal. Zničil americkému letectvu „boží oko“ za 5,7 miliard. Nové už vyrobit nepůjde

Důvodem byly vážné problémy se stabilitou systému, nedostatečná funkčnost, a neustálé objevování nových vad. V důsledku toho byla implementace této verze softwaru, která má být nakonec použita i na letadlech aktuálně operujících kolem Íránu, značně zpožděna. V současnosti tak F-35 používají starší konfiguraci softwaru TR-2 zaváděnou od roku 2014.

Janes doplňuje, že byla průběžně vylepšována, takže se ta původní od dnešní hodně liší, a stejně tomu bude s TR-3. Nicméně navzdory probíhajícímu konfliktu a vysoké intenzitě bojů znamenalo operační nasazení prioritu, a plné testování a nasazení TR-3 muselo být z bezpečnostních důvodů odloženo. Není ovšem jasné, kdy by nakonec mohlo k jeho zavedení dojít.

Vývojové kanceláři totiž chybí pracovníci i peníze. Na pozadí však probíhají diskuse o dalších investicích potřebných ke zlepšení operační připravenosti flotily F-35, která v posledních letech klesla. Konflikt s Íránem, v němž hraje F-35 klíčovou roli, zdůrazňuje určitý paradox – nejnovější stíhačka světa bojuje v aktivním operačním prostoru a užívá řešení staré mnoho let, zatímco nová a revoluční aktualizace stále není připravena na dnešní bojiště.

Dobytí nepravděpodobné, přesto Rusové zkouší „pás pevností“ prorazit. Ztráty stoupají do extrému. Ukrajinci je kosí po tisících

Neznamená to samozřejmě, že by byly F-35 neschopné. Stále jde o nejpokročilejší letouny v západních zemích, jimž se vyrovná nanejvýš čínský protějšek J-31. Vynikají hlavně vysokou úrovní stealth, vyspělým radarem a mnoha senzory, stejně jako moderními zbraněmi, uvádí Wikipedia, díky čemuž dokáže plnit nejnáročnější mise. Kromě těch bojových se může jednat o průzkumné, jelikož disponuje též pokročilou fúzí dat, a může tak informovat jiné systémy.

Článek Pentagon přestal aktualizovat software F-35. Velké problémy odhalují paradox nejmodernějších bojových letounů světa se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Za 4 roky se Su-57 zmohl jenom na bombardování

Suchoj Su-57 „Felon“ vstoupil do války na Ukrajině s aureolou nedostižného stroje páté generace, který měl změnit pravidla hry, potvrzuje Wikipedia. Realita uplynulých čtyř let je však pro ruskou pýchu hořkým vystřízlivěním. Místo agresivního pronikání na nepřátelské území a dravého ničení PVO se tento technologický klenot proměnil v opatrného „odstřelovače“ z dálky, a v podstatě tak vůbec neplní, k čemu byl určen, což je značně potupné.

Rusko si dalo na rok 2026 smělý cíl. Po letech zpoždění má Su-75 poprvé vzlétnout. „Rusové to nezvládnou,“ hodnotí analytik Vojáček

Operační nasazení, které ruské ministerstvo obrany oficiálně přiznalo, bylo omezeno na mise probíhající téměř výhradně z bezpečného území ruského vzdušného prostoru. Su-57 tam působí jako pouhý nosič střel s plochou dráhou letu jako Ch-59MK2 nebo modernější Ch-69, a řízených leteckých pum. Značnou část své „bojové slávy“ si tak vydobyl vypouštěním munice na desítky až stovky kilometrů vzdálené stacionární cíle, jako jsou sklady a elektrárny.

Tento způsob nasazení je pro letoun, který měl být ruskou odpovědí na americké F-22 a F-35, de facto profesní potupou. Su-57 byl projektován jako stealth letoun s vysokou manévrovatelností a určený k misím typu SEAD/DEAD – tedy k aktivnímu vyhledávání a likvidaci radarů a komplexů PVO přímo nad bojištěm. Ovšem místo toho, aby svůj avizovaný nízký radarový odraz (stealth) využil k průniku přes ukrajinské systémy PVO, drží se od nich v uctivé vzdálenosti.

Video: jednostranný střet. Ukrajinské speciální jednotky zlikvidovaly skupinu Rusů v lese. Ani nevěděla, co se děje

Důvod této extrémní opatrnosti je prostý – strach z reputační katastrofy a ztráty citlivých technologií. Pokud by byl byť jen jeden Su-57 sestřelen nad ukrajinským územím, jeho trosky by se staly kořistí západních zpravodajských služeb. Pro Kreml by šlo o nepředstavitelný debakl, který by okamžitě znehodnotil exportní potenciál letounu a odhalil skutečnou (ne)účinnost jeho stealth prvků, o nichž odborníci i mnozí letci dlouhodobě pochybují.

Za celou dobu konfliktu tak Su-57 nepředvedl žádný ze svých unikátních manévrů, ani nepředvedl přímý vzdušný souboj. Nejdramatičtějším momentem jeho nasazení se stal paradoxně incident z června 2024, kdy byl jeden z nich poškozen na zemi při útoku ukrajinského dronu na letiště Achtubinsk, připomíná KyivIndependent. To jen podtrhlo fakt, že je nejmodernější ruská stíhačka v bezpečí pouze tehdy, když se drží co nejdále od fronty.

Putinův poradce prozradil, že Kreml pracuje na ponorce nové generace, která dokáže zničit každého na světě

Po čtyřech letech války Ruska proti Ukrajině musí redakce ArmádníZpravodaj.cz konstatovat, že i když Su-57 na Ukrajině „bojuje“, jeho přínos je s ohledem na astronomické náklady, schopnosti a ambice zanedbatelný. Měl dominovat nebi, ale stal se symbolem ruské technologické nejistoty. V roli nosiče raket ho efektivně zastoupí starší a levnější stroje Su-34, Su-35 nebo Su-24, což dělá z Su-57 předražený přízrak, který se bojí ukázat svou tvář na skutečném bojišti.

Článek Vladimir Putin se chvástal, jak je Su-57 skvělý. Je zklamáním, že ho už 4 roky drží od Ukrajiny v uctivé vzdálenosti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O Su-57 panuje řada pochybností

Ruský prezident Vladimir Putin musí mít z porovnání nejmodernějších světových letadel s tím nejprestižnějším ruským, tedy Su-57, těžkou hlavu. Wikipedia uvádí, že byl do výzbroje zařazen v roce 2020, a stal se tak 4. letounem 5. generace v aktivní službě. Pravdou však zůstává, že o jeho schopnostech panují veliké pochybnosti, které Rusko nikdy nedokázalo řádně vyvrátit. Kriticky se vůči němu vyjadřují nejen na Západě, ale často také v Číně.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Asi nejslabší stránkou Suchoje Su-57 bude jeho schopnost stealth, což je klíčová vlastnost letounu 5. generace. MilitaryUpdate uvádí, že vychází jeho radarový průřez na 0,1 až 0,5 metru čtverečního, kdežto u americké F-35 na 0,005 metru čtverečního. To znamená, že radary ruský letoun zachytí mnohem dříve a mnohem snáze než americký. Armádní Zpravodaj připomíná, že nejde jenom o pozemní PVO, týká se to i možnosti vzájemného zachycení při souboji. Jak je stealth důležité, se ukázalo při útocích na Írán nebo Venezuelu.

Su-57 je silný v nesprávných směrech

Ruský letoun také zaostává v detekčních schopnostech, i když má radar typu AESA. BoltFlight upozorňuje, že má menší rozlišení než F-35. Výraznou slabinou má pak být i chabá fúze dat a jejich předávání dále. V podstatě lze říci, že letectvo vybavené americkými letouny bude mít o bojišti mnohem lepší přehled a uvidí dále. Může tak nepřítele mnohem dříve napadnout zbraněmi na dlouhou vzdálenost, zatímco on nebude vědět, že byly odpáleny.

Video: Francie se přestává bát, zato Putin začíná. Ukázala, jak zabrala ruský tanker ve Středozemním moři

Ruský letoun má nicméně i některé přednosti, které ho činí lepším než F-35. Je jím například skvělá manévrovatelnost, vyšší rychlost a schopnost supercruise. To lze ovšem využít hlavně v boji na krátkou vzdálenost, který už v současné době téměř není praktikován. Tyto schopnosti tedy nejsou rozhodující, a vlastně ani moc užitečné. NationalInterest navíc uvádí, že letounů Su-57 v současné době existuje pravděpodobně 32, což je oproti asi 1 300 vyrobených F-35 v podstatě směšné číslo, a zatím nic nenaznačuje, že by se to mělo zlepšit.

Článek Putin to ví, ale bojí se to přiznat. Su-57 je ostudou celého Ruska a nikdy nebude ve stejné lize jako F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nízká technologická úroveň Su-57 silně sráží

Suchoj Su-57 Felon je ruským letounem 5. generace, jehož výroba probíhá od roku 2019, uvádí Wikipedia s tím, že do služby vstoupil o rok později. První prototyp se nicméně vznesl po hodně dlouhém vývoji již v lednu 2010. Rusové však měli evidentně technické potíže, s nimiž si nedokázali rychle poradit, a mnohé, bohužel pro ně, přetrvávají dodnes.

Analýza prokázala, že raketa Orešnik postrádala naváděcí systém bojové hlavice. Že něco trefil, byla spíše náhoda

Za ikonický příklad dává redakce Armádního Zpravodaje úroveň stealth, která má být oproti americké F-35 dokonce až tisíckrát menší, a v listopadu 2024 se mu také vysmáli čínští inženýři na leteckém veletrhu. Mnozí odborníci přitom dokonce pochybují, že lze vůbec Su-57 označit za stealth, ačkoliv nějaké prvky konstrukce nepochybně má a Rusové na ni stále pracují.

V prosinci 2024 mu například instalovali ploché trysky, a o rok později se vznesl s novým motorem páté generace, který však stále není konečným řešením. Letoun tak není dotažený nikoliv pouze z hlediska stealth, ale dokonce ani „zevnitř“. Snad jediné, v čem opravdu zaujme, je jeho výzbroj, která z něj dělá opravdu silného zabijáka, byť má i „zbytečné“ zbraně.

Ne jestli, ale kdy. „Pád Pokrovsku je otázkou času,“ přiznává odborník. Ukrajinci ale pořád drží až 30 % města

Produkovat nové Suchoje Su-57 je tak podle redakce Armádního Zpravodaje kontraproduktivní, jelikož by i nově vyrobené letouny muselo Rusko v budoucnu upravovat. Sice mělo dodat dva kusy do zahraničí, konkrétně do Alžírska, které je s nimi údajně spokojené, ale i kdyby byla pravda, nesvědčí to nic o technické vyspělosti, kterou Kreml letadlu přisuzuje.

NationalInterest a SSBcrack se potom shodují, že samotné ruské letectvo nedostalo ani jeden kus, což podporují i velké problémy ve výrobě, na něž ArmádníZpravodaj.cz upozorňoval koncem roku 2025, zatímco Telegraph již o rok dříve uváděl, že se výroba Su-57 zcela zastavila, což by nemusel být tak překvapivé. Rusko teď totiž Su-57 nepotřebuje.

Šokující cena války proti Ukrajině. Rusko se topí ve výdajích, které silně nezvládá. A bude hůře

V srpnu 2025 upozornila redakce ArmádníhoZpravodaje.cz, že Rusko po dlouhé době nasadilo Suchoj Su-57 do bojů na Ukrajině, jak samo tvrdilo, ale ukázalo se, že ji pouze bombarduje z takové vzdálenosti, aby nemohl být zaměřen systémy PVO. V podstatě tak jenom testoval zbraně, ale o svůj původní zámět, pronikat právě skrze PVO, se ani nepokusil.

To je také důvod, proč Rusko aktuálně nepotřebuje Su-57 produkovat. K bombardování pozic na Ukrajině, stejně jako pro zajištění protivzdušné obrany, má vhodnější letouny. Třeba Su-35S, ale i řadu starších jako Su-24 nebo Su-30. Jejich provoz je levnější a jsou k těmto účelům stále dobré, zatímco pro Su-57 je to v podstatě podřadná úloha, a na provoz je drahý.

Rozhovor: Rusové jsou vyděšení z houfnic M777. Dělostřelecký poručík se podělil o zkušenosti z bojů

Vypadá to tedy, že má ruské letectvo stále pouze 32 letounů, a to včetně prototypů. Některé zdroje nicméně tvrdí, že jich mohlo být i několik vyšších jednotek, což by bylo srovnatelné s výrobou mnoha jiných letounů, kupříkladu Su-34 a Su-35S. Je podivné, že by se Rusko zmítající se v ekonomické krizi a pod západními sankcemi dokázalo najednou takto vzchopit.

Článek Výroba se zastavila, ruské letectvo nedostalo ani jeden nový Suchoj Su-57. Dává to smysl, nepotřebuje je se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

To nejlepší, co si mohou západní země koupit

F-35 je v poslední době nejdiskutovanějším letounem 5. generace, jelikož si ho ve velkém pořizují evropské země včetně ČR. Ačkoliv ho mnozí kritizují, faktem zůstává, že jde o to zdaleka nejlepší, a vlastně i jediné, co si mohou pořídit. Ve světě sice existuje i jiné, ruský Suchoj Su-57 a čínské Shenyang J-35 (též známý jako GyrfalconJ-31) a Chengdu J-20.

Video: Ukrajinci dali ruskému tanku zakusit svou nejlepší střelu. Projela pancířem jako nůž máslem a roztrhla ho zevnitř

Ty ale Evropa koupit nemůže, šlo by o bezpečnostní riziko, a ruský letoun je navíc ze všech nejhorší. Ačkoliv je silně vyzbrojený, jeho stealth je dlouhodobě na nízké hodnotě, a dokonce se odborníci domnívají, že je až tisíckrát slabší než u F-35. Američané pak mají ještě F-22, ale ten nikomu neprodávají, neboť slouží k vybojování vzdušné nadvlády.

Největší předností F-35 je jednoznačně stealth, a pak také radar AESA a různé senzory, díky nimž slouží skvěle i jako průzkumný prostředek. Vedle toho je však silně vyzbrojena, a dokonce inženýři pracují na integraci MBDA Meteor, tedy nejlepší střely vzduch-vzduch, jakou Západ vlastní. F-35 však dokáže útočit i na pozemní a námořní cíle, uvádí Wikipedia.

19 ruských generálů padlo. Ukrajinci se utrhli ze řetězu, kosí velení ruské armády jako na běžícím páse

V podstatě se má do budoucna jednat o hlavní leteckou sílu zemí NATO. Armádní Zpravodaj již dříve informoval, že je v plánu až 3 100 kusů F-35 do roku 2035. Není sice jasné, zda se to podaří naplnit, ale Lockheed Martin jich vyrobil v roce 2025 rekordní počet, uvádí ve své zprávě s tím, že jich bylo 191, zatímco do té doby čítal rekord 142 letadel za rok.

Roční výroba F-35 nyní probíhá pětkrát rychleji než u jakéhokoli jiného spojeneckého stíhače, což podle redakce Armádního Zpravodaje jasně ukazuje na důležitost F-35. Aktuálně létají v počtu bezmála 1 300 kusů ve 12 zemích světa, a do budoucna jich bude ještě více. Mezi nimi také Česká republika, která jich kupuje 24, uvádí Ministerstvo obrany ČR.

Fotografie: novináři poprvé ukázali komponenty rakety Orešnik, které se podařilo získat. A zjevně má velké problémy

Jejich dodávky by měly probíhat od roku 2031 do roku 2034, a jelikož jede výroba na plné obrátky, a ještě se ji daří navyšovat, lze předpokládat, že se termín podaří dodržet, což není vždy pravidlem; v lepším případě budou F-35 dodány i dříve, ale nejspíše by šlo max. o několik měsíců. První letadlo pro ČR má sjet z linky v roce 2029, ale poté bude ještě nějaký čas trvat, než se zacvičí piloti a personál. Navíc je nutné do té doby připravit infrastrukturu.

Článek Výroba F-35 překonala všechna očekávání, z linek jich sjely stovky za jediný rok. Nejistota Americe prospívá, ale těží z toho i ČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice nejlepší, co může Západ koupit, ale drahé

F-35 je letounem 5. generace a tím nejlepším, jaký si mohou západní země pořídit. Ačkoliv zrovna v Evropě vznikají skvělá bojová letadla jako francouzský Rafale nebo švédský Gripen E, na F-35 zkrátka ztrácí – hlavně kvůli stealth, které je v bojích často rozhodující, protože snižuje radarový odraz a umožňuje tak letounu dostat se do míst, kam se horší nedostane.

Video: Ukrajinci vzali Rusům taktickou výhodu v Pokrovsku. A to se s nimi vojáci ani nemuseli potkat

I přes kritiku některých lidí přitom západní armády s F-35 počítají, a její výrobce, Lockheed Martin, měl dokonce v plánu vyrobit do roku 2035 až 3 100 letounů, ale není jasné, zda se to podaří, i když produkce neustále roste. Wikipedia potvrzuje, že má F-35 také pokročilé senzory a vyspělý radar AESA, díky čemuž zaměří nepřátelské cíle na vzdálenost stovek kilometrů.

Navíc může fungovat i v roli průzkumníka a data rychle sdílet s ostatními jednotkami. Z hlediska výzbroje je pak schopna nést střely vzduch-vzduch i střely vzduch-země a řízené pumy, z nichž může některé nést ve vnitřním prostoru, čímž si zachovává stealth – jsou-li ovšem na vnějších závěsnících, tak o něj prakticky přichází. S tím ale pochopitelně pilot počítá.

Němci jsou připraveni „dát Putinovi do nosu“. Vypracovali tajný plán na přesun 800 tisíc vojáků NATO na východní hranici

Z vícero důvodů jde tedy o nejlepší letoun, jaký si může západní letectvo pořídit – sice existuje protějšek páté generace ještě v Rusku nebo Číně, ale z bezpečnostního hlediska nepřichází v úvahu, a na vlastním pracuje také Turecko, ale to stále ani nespustilo sériovou výrobu. Názory, že by měl být nákup F-35 zrušen, však ani přesto neberou v některých zemích konce.

Švýcarsko je příkladem. Sice tam v dubnu 2025 řada politiků žádala vypovědění smlouvy s tím, že to dle jejich průzkumu podporuje i 80 % dotázaných občanů, ale zároveň vlastně nemá jinou možnost, než F-35 koupit, protože by tak rychle nezískalo adekvátní náhradu, což by ohrozilo bezpečnost země, a rovněž by bylo nuceno uhradit tučné pokuty.

Češi jsou vzteky bez sebe. „ČR dala na pomoc Ukrajině 91,3 miliard korun,“ upřesnil Fiala s tím, že na tom vydělala

Jenomže se ukázalo, že tamní ministerstvo obrany, ochrany populace a sportu špatně pochopilo výslednou cenu, která tak překročí plánovaných 7,44 miliard dolarů (asi 160 miliard korun) kvůli nedorozumění ohledně konceptu „pevné ceny“, kterou používají Američané. Ta totiž stanovuje, že musí Švýcarsko platit za svá letadla stejně jako Pentagon, ačkoliv politici původně věřili, že se jedná právě o cenu uvedenou ve smlouvě – ale zjevně byla orientační.

Situaci navíc zkomplikovalo zvýšení cel ze strany Spojených států na švýcarský export na 39 %, což dovedlo současného ministra obrany, Martin Pfistera, k zachování rozhodnutí z roku 2021, ale s korekcí počtu letadel. Navrhuje tedy omezit nákup na 30 letounů F-35A namísto 36, aby se Švýcarsko pořád vešlo do finančního stropu programu Air 2030.

Článek Ve Švýcarsku se vyostřila debata o F-35. Jsou příliš drahé, „americká praktika“ nařizuje zaplatit za ně více, než bylo v plánu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I přes nedostatky může mít Su-57 navrch

Su-57 je svým způsobem zajímavý letoun a oproti jiným 5. generace má řadu specifik, z nichž se možná mohou ostatní inženýři poučit, např. z důvodu unikátního umístění radarových antén. To ale nemění nic na tom, že má stále obrovské problémy se schopností stealth, což si Rusové dobře uvědomují a snaží se to neustále posouvat, ale s menším úspěchem, než by si přáli.

Zmatek na cvičišti: Češi měli připravit Ukrajince na moderní válku, ale sami uznali, že vůbec nepobírají, co se děje

Koncem roku 2024 uvedli, že dostane Su-57 ploché trysky, a v půlce roku 2025 dostal nové motory a širší trup, stejně jako změny ve vnitřní zbraňové šachtě. Všechny tyto změny se rozhodli předvést v listopadu tohoto roku na novém propagačním videu, v němž kladli důraz zejména na silnou výzbroj, kterou může nosit i skrytě, ale třeba střely Kinžal považuje Armádní Zpravodaj do značné míry za zbytečné, protože jsou pro ně Su-57 příliš drahými nosiči.

Jenom pro srovnání, jak moc je stealth Su-57 špatné – zkoumání ukázalo, že ho lze zachytit přibližně 6krát dříve než F-35, což je opravdu žalostné. To je ostatně také důvod, proč nebyl ani jednou vidět na Ukrajině poblíž fronty, a zmohl se maximálně na bombardování z dálky. Což je plýtvání jeho potenciálem, neboť měl být schopen pronikat nepřátelskou PVO.

Ukrajinci stvrdili historickou dohodu na obrovské posílení letectva. Nakoupí 100 letadel Rafale z Francie

Wikipedia doplňuje, že je jeho předností také supermanévrovatelnost, což je pravda, ale redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že jde pro moderní vzdušné souboje o prakticky zbytečnou vlastnost, jelikož probíhají na vzdálenost desítek až stovek kilometrů, tedy mimo vizuální dosah pilotů, čímž postrádá smysl. Na letecké show je to však dobré.

Su-57 má nicméně smysl zejména proti technologicky mnohem starším letounům, proti nimž má určitě jednoznačnou převahu. První zahraniční kupec měl přitom obdržet dva kusy, ale není známo, o koho se jedná. „Náš zahraniční zákazník, náš zahraniční partner, již obdržel první dvě letadla. Zahájili bojovou službu a předvádějí své nejlepší schopnosti. Náš zákazník je spokojený,“ řekl Vadim Badekhy, generální ředitele United Aircraft Corporation (UAC).

Video: Rusové se usadili na západě Pokrovsku. Ukrajinci okamžitě vyslali komando, které je zneškodnilo

Armádní Zpravodaj připomíná, že již v únoru 2025 projevilo o Suchoje Su-57 zájem Alžírsko, a dalším možným je Ázerbájdžán. Nabídku na jejich koupi pak dostala nedávno také Indie, zatímco v Maroku dali přednost F-35. Uniklé dokumenty v říjnu 2025 potom ukázaly, že Alžírsko kupuje celkem šest Su-57, a je pravděpodobné, že právě ono se stalo jejich příjemcem.

Článek Rusko oznámilo první exportní spěch stíhaček Su-57, které již zahájily bojovou službu. „Zákazník je spokojený,“ dme se pýchou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Největší slabiny zastírají Rusové zbraněmi

Suchoj Su-57 je ruský letoun 5. generace, ale mnozí odborníci ho za něj nepovažují, protože má velmi nízkou úroveň stealth, která je ovšem nezbytná. To se sice Rusko pokouší všemožně zvrátit, ale podniká pro to spíše dílčí kroky, například instalací plochých trysek. Konstrukčně má zkrátka slabiny, ačkoliv je v jistých směrech také inspirací a má inženýrům co předat.

Rusové natočili postup improvizace. Rozebírají termobarické rakety z TOS-1, aby je využili na dronech

Zaveden byl teprve v roce 2020, uvádí Wikipedia, takže by se mohlo zdát, že bude pokročilejší než dříve představené protějšky jako Lockheed Martin F-35 (2015) nebo F-22 Raptor (2005), ale opak je pravdou. Snad jediné, v čem je překonává, je supermanévrovatelnost, díky níž je dobrý v soubojích na velmi krátkou vzdálenost, což mnozí příznivci rádi vyzdvihují.

Armádní Zpravodaj ale upozorňuje, že to je dnes prakticky zbytečná vlastnost, protože probíhají vzdušné souboje na velmi dlouhé vzdálenosti, často i ve stovkách kilometrů, takže se k sobě letouny ani pořádně nepřiblíží. Su-57 je však v tomto směru v obrovské nevýhodě, protože nemá dobrou úroveň stealth, v důsledku čehož ho umí radary zaměřit snáze.

Smáli se jim, a teď Rusko udalo nový směr. Tankové „boudy“ se pomalu stávají standardem. Budí rozpaky, ale na bojišti fungují dobře

Sám přitom nemá tak vyspělé detekční schopnosti, takže naopak nedokáže zaměřit soupeře na takovou vzdálenost. Rusko se však nevzdává a snaží se vyzdvihovat jeho jiné schopnosti. Ve videu například zmiňuje jeho skryté nosiče zbraní, což má zachovávat stealth, přičemž letoun provádí manévry s částečně otevřenými dveřmi zbraňového prostoru a viditelnými raketami.

Nová šarže Su-57 má mít aktualizované systémy výzbroje a motorů, i když nebyl zveřejněn časový harmonogram, kdy ke změnám dojde. Hackeři z Black Mirror přitom odcizili státní společnosti Rostec sdružující zbrojovky a související společnosti, mezi nimiž je též UAC, která je zodpovědná za jejich dodávky, dokumenty, podle nichž chce Su-57 koupit Írán, Alžírsko e Etiopie.

Zájem ruské armády zřejmě klesá. Uralvagonzavod, největší tankový výrobce, oznámil rozsáhlé propouštění

V srpnu 2025 se také ukázalo, že dostala opětovnou nabídku na koupi Su-57 též Indie, která ho už dříve odmítla s tím, že si vyvine vlastní pátou generaci, ale moc neuspěla. Přitom asi jediné, co přechválený ruský letoun v poslední době dokázal, je bombardování Ukrajiny, což je role, při níž akorát plýtvá potenciálem, jelikož jsou k tomu vhodnější levnější alternativy.

Článek Video: Kreml opět předvádí novinky Su-57 a hledá nové kupce, zájemce už má tři. Největší slabiny zastírá výzbrojí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Britové zanedbali kolem F-35B snad úplně vše

F-35 je aktuálně nejvyspělejším letounem 5. generace na světě, a jde prakticky o jediný, jaký si mohou země Severoatlantické aliance pořídit. Sice ve světě existuje ještě ruský Suchoj Su-57, ale ten je neschopný hlavně proto, že nemá příliš dobrou úroveň stealth, a pak dva čínské, jmenovitě jde o J-31 a J-35, ale ty by byly pro Evropu, stejně jako ruský, bezpečnostní hrozbou.

NATO ukazuje laxní přístup. Belgičanům kroužily drony nad taktickou základnou s jadernými pumami, ale nesestřelili je

Velká Británie přitom vsadila ze 100 % na F-35B, tedy variantu s možností kolmého vzletu a přistání, kterou nasazuje jak na letadlové lodi, tak z pozemních základen. Koncem září 2025 se však objevily také spekulace, že by ráda koupila nějaké F-35A coby nosiče jaderných pum B61, aby ještě více posílila schopnosti jaderného odstrašení vůči Rusku.

Jenomže velmi vyspělý letoun provází i nepříjemnosti. V říjnu 2025 upozornili dokonce sami Američané, že není ani polovina jejich F-35 schopna vzlétnout – ovšem nikoliv z důvodu poruchy nebo technických nedostatků, ale kvůli špatné koordinaci výroby a dodávek náhradních dílů, na něž tak musí čekat uzemněné. Jde tedy o něco, co lze relativně snadno řešit.

Video: Vojáci natočili, co zbylo z ukrajinské houfnice 2S22 Bohdana na podvozku Tatra, na níž zaútočili Rusové

Ačkoliv je zrovna F-35B konstrukčně nejproblematičtější a nejsložitější, na žádné technické nedostatky si britský výbor pro veřejné účty nestěžuje. Vyhodnotil však, že jsou schopnosti F-35 extrémně neuspokojivé, protože lze dlouhodobě využít cca jenom 40 % flotily, za což může zejména nedostatek specialistů – techniků, pilotů, instruktorů a náhradních dílů.

Klíčová omezení pak představuje též nedostatek útočných zbraní dlouhého doletu a zastaralá infrastruktura, stejně jako neustále odkládané dokončení ubytovacích prostor a zázemí pro na základně Marham, která je ve Velké Británii domovem F-35. Pracuje tam 3 600 příslušníků služebního personálu, státních zaměstnanců a kontraktorů, upřesňuje RAF.

Rusové demoralizují vlastní vojáky, jak to Ukrajinci neumí. Omylem je bombardují, za rok na ně shodili skoro 130 bomb

Jenomže ubytování pro nejméně 900 z nich je problematické. Armádní Zpravodaj připomíná, že se Velká Británie rozhodla pro koupi 138 letounů F-35B, z nichž už první provozuje z letadlové lodi HMS Prince od Wales, stejně jako z pozemních základen. Výbor každopádně žádá také objasnit plné financování programu, včetně nákladů nad rámec nákupu F-35B. Situaci aktuálně považují za katastrofální a žádají její rychlou nápravu.

Článek „Program F-35 je extrémně neuspokojivý,“ rozčilují se Britové. Nasazení je schopných pouze 40 % letounů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kanada chce nákup zredukovat kvůli neshodám

F-35 je aktuálně jediný letoun 5. generace, který si mohou země NATO a spojenci Ameriky koupit. Sice ve světě existují ještě další, ale – čínské J-31 a J-35 se sice zdají být dobré, ale představovaly by bezpečnostní hrozbu, pakliže by se dostaly do výzbroje NATO, zatímco ruský Su-57 má hodně nedostatků, zejména v oblasti stealth, a mnozí ho ani za 5. generaci nepovažují.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Nespornou výhodou F-35 je navíc její mnohonásobné otestování v boji, například Izraelem, když útočil na Írán a prakticky mu zdevastovat PVO, byť starší – nejmodernější systém měl být ovšem Bavar-373, obdoba ruského S-400, který sice není špatný, ale má jisté mezery, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že je na tom jeho íránská verze ještě o něco hůře.

Wikipedia doplňuje, že došlo k zavedení letounu v roce 2015, pokud jde o verzi B, zatímco verze A, kterou kupuje i AČR, o rok později, a roku 2019 pak vstoupila do výzbroje ještě námořní C. Za největší přednost F-35 je považována vysoká úroveň stealth, díky níž ji mnohé radary vidí na mnohem kratší vzdálenost, tedy až v momentě, kdy může být pozdě.

Ukrajinci byli zprvu ze slovenských houfnic Zuzana 2 nadšení, pak přišlo zklamání. Fico na nich vydělává, i když zbraně dodávat nechce

Dává jí to výhodu nejenom ve vzdušném souboji proti jinému letounu, ale prakticky proti všemu. K dispozici má však i další vyspělé systémy k provádění průzkumu, a rovněž může nosit moderní zbraní k úderům na pozemní a námořní cíle, stejně jako na vzdušné. Nevýhodou je ovšem vysoká pořizovací i provozní cena, což platí také o vybudování náročné infrastruktury.

Je jedním z hlavních důvodů, proč si některé země nákup rozmyslely. Příkladem je Španělsko, které by na ně sice mělo, ale rozhodlo se utrácet 85 % výdajů na obranu v Evropě, a za zbylou částku by jich moc nepořídilo, takže vybírá náhradu z Evropy v podobě 4,5. generace. A totéž se chystá udělat Kanada, respektive to zvažuje jako velmi pravděpodobný scénář.

Video: MiG-29 rozmetal základnu ruské pěchoty. Na rozlehlý panelák mu stačila jedna silnější puma

Původně si objednala 88 letounů F-35A, z nichž ale nejspíše přijme pouze 16, zatímco 72 zbylých odmítne ve prospěch nižší generace. Konkrétně zvažuje švédské Gripeny E/F, které jí výrobce navrhuje sestavit v Kanadě, která by tak podpořila domácí průmysl. Kontrakt na F-35 původně dosahoval 27,7 miliard dolarů (bezmála 600 miliard korun), z čehož by nakonec mohla americká zbrojovka Lockheed Martin inkasovat pouze 109 miliard (5,5krát méně).

Sice to ještě není rozhodnuto, ale tento scénář naznačovala kanadská vláda již dříve, načež jí nabídl francouzský prezident Emmanuel Macron jejich Rafale. Výsledek bude záležet na jednání obou zemí – pokud udělá Amerika ekonomické ústupky, např. sníží cla, může kontrakt pokračovat v plném rozsahu – v opačném případě se připraví o významnou zakázku.

Nejsilnější nejaderná raketa na světě s 9tunovou hlavicí napáchá škody jako atomovky. Do výzbroje vstoupí do konce roku 2025

Gripen E/F přitom není špatný, ale na F-35 zkrátka nestačí. Jde o silně modernizovanou verzi víceúčelového stíhacího letounu C/D, kterou má i ČR. Verze E je jednomístná, verze F dvoumístná (převážně pro výcvik nebo speciální mise), a oproti starším C/D má zvětšený trup pro větší zásobu paliva, silnější motor (modernizovaný proudový motor řady F414), vyšší nosnost a prodloužený dolet, což mu umožňuje provádět delší a náročnější mise bez tankování.

Disponuje výrazně modernizovanou avionikou, včetně pokročilého radiolokačního systému AESA, systému elektronického boje a zdokonaleného multisenzorového fúzního rozhraní, které pilotovi poskytuje lepší situační povědomí. Gripen E/F je navržen pro síťově orientované operace – podporuje datalinky, přesné naváděné zbraně (včetně dálkových střel vzduch–vzduch jako Meteor) a má nižší provozní náklady a vyšší dostupnost, uvádí Wikipedia.

Video: Američané neměli slitování. Zaútočili na ponorku s drogami, jakmile vyplula na hladinu

V jistém směru je schopný F-35 zastoupit, ale ne úplně. Mnohem více se to pak projeví při střetu s početným letectvem, jaké má třeba Rusko, i když je pořád třeba vnímat, že i Kanada je součástí Severoatlantické aliance, takže by nebojovala sama, ale po boku Američanů a Evropanů.

Článek Jedna z největších zakázek v historii F-35 se zdárně hroutí. Kupec chce odmítnout 72 letounů a koupit místo nich švédské Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejlepší letoun 5. generace je v 1/2 případů k ničemu

F-35 je aktuálně nejvyspělejším letounem 5. generace na světě, a jde prakticky o jediný, jaký si mohou země Severoatlantické aliance pořídit. Sice ve světě existuje ještě ruský Suchoj Su-57, ale ten je prakticky neschopný hlavně proto, že nemá příliš dobrou úroveň stealth, a pak dva čínské, jmenovitě J-31 a J-35, ale ty by zase byly pro Evropu bezpečnostní hrozbou.

Tajná zbraň Rusů proti AWACS a dronům vyzrazena. Zaměří je až na 300 km a některé umí impulsem shodit na zem

Američané mají potom ještě F-22 Raptor, který ovšem nevyváží, protože slouží k vybojování vzdušné nadvlády, a je tedy určen pouze domácímu letectvu. Na zřejmě funkčním konceptu dělá také Turecko vyvíjející TAI TF Kaan, jehož druhý prototyp se nedávno vznesl k nebi – je tedy na dobré cestě, ale F-35 je již zavedená a mnohokrát odzkoušená v boji.

Wikipedia uvádí, že je v provozu od roku 2015, i když nejrozšířenější varianta A byla zavedena o rok později, a k říjnu 2025 bylo vyrobeno téměř 1 250 kusů. Jde tedy zdaleka o nejpočetnější letoun páté generace na světě, a původní plány počítaly, že vznikne do roku 2035 dokonce v počtu dosahujícím 3 100 kusů, ale při současném tempu výroby to asi nevyjde.

Ve hře je 44 bojových vozidel pěchoty CV90 pro Ukrajinu. Ruská armáda si s nimi neumí poradit, na bojišti excelují

F-35 vyniká vysokou úrovní stealth, díky čemuž je hůře zaměřitelná radary i střelami a jinými zbraněmi, využívá nejmodernější střely i rakety, a rovněž může provádět pokročilý průzkum, neb disponuje mnoha senzory a vyspělou fúzí dat. Co dokáže třeba proti ruské PVO v podobě S-300, což je starší systém, ukázalo izraelské letectvo v Íránu, kde ji zcela rozneslo.

Je nicméně zděšením, kolik letounů zůstává uzemněných ne proto, že by armády šetřily na jejich provozu a udržovaly v provozu pouze nějaké nutné minimum, ale protože nejsou techniky schopné operovat. Odhalil to audit, podle něhož vyjádřili američtí senátoři nespokojenost s nízkou bojovou připraveností F-35A, která se pohybuje od 51 % do 71 % v závislosti na roce, a také se značnými problémy s jejich technickou podporou.

Rusko má nový tank, budoucnost armády. Od roku 2026 bude dostávat T-90M2 Ryvok-1, výrobu navýší o 80 %

V březnu 2023 měla flotila F-35 pouze 55 % letadel schopných mise, zatímco v roce 2024 se toto číslo zvýšilo na 67,1 %, ale do roku 2025 opět kleslo na přibližně 51 až 52 %. Na vině mají být hlavně Velitelství vzdušného boje a Pacifické vzdušné síly, které podle zákonodárců selhaly v řádné koordinaci s Pentagonem a výrobcem při řešení otázky uzemněných letadel.

Krom toho pak výrobce, Lockheed Martin, nedokáže zajišťovat nové díly v potřebné rychlosti, v důsledku čehož zůstávají letadla zbytečně uzemněna. Americké letectvo provozuje až 470 letounů páté generace F-35, takže je jejich největším odběratelem a uživatelem, a vzhledem k jejich stále větší propagaci jde podle Armádního Zpravodaje o překvapivý krok.

Článek Velký problém: Až 51 % letounů F-35A není schopno ani vzlétnout, natož bojovat. Kritika zaznívá od největšího zákazníka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nové F-35 budou ve verzi Block 4

Nové dodávky letounů F-35, v současné době jich je vyrobeno přes 1 245, uvádí Wikipedia, což z něj z přehledem dělá nejpočetnější stroj 5. generace na světě, svědčí o neutuchajícím zájmu. Ten vzbuzuje verze F-35 Block 4, tedy ta nejmodernější, jaká v současné době existuje. Není ale specifikováno, zda jde v historicky největší zakázce jenom o typ A pro operace z pozemních základen, nebo též o námořní verzi C či verzi B s krátkým startem a kolmým přistáním.

Velká tanková síla, kde by ji Rusko nečekalo, pokud zaútočí. Ukrajinský soused nakoupí přes 200 tanků

Dodávky nasmlouvaných letadel začnou v roce 2026, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že je mezi nimi i 24 letounů objednaných ČR, protože má již platnou dohodu s americkou vládou. F-35 totiž nejsou kupována u výrobce, ale prostřednictvím amerického programu Foreign Military Sales, a je tedy pravděpodobné, že je vláda USA pro Česko objednala u výrobce právě touto dohodou. O letoun je však zájem i v jiných státech. Příkladem může být Dánsko, kde uvažovali o ukončení objednávek, ale nakonec jich chtějí dalších 16, uvádí Reuters.

Špičkové senzory i zbraně, další přibydou

F-35 je jednomotorový a jednomístný víceúčelový bojový letoun určený k mnoha úlohám. F-35A, jaké má objednané Česká republika, a kterých je nejvíce, jsou dlouhé 15,7 metru a mají rozpětí křídel 11 metrů, přičemž vyvinou rychlost až Mach 1,6. Vybaveny jsou radarem AESA i řadou dalších senzorů a schopností fúze dat, a používají široké spektrum západních zbraní, ale další je v plánu integrovat – například střelu MBDA Meteor.

Ruské letectvo na pokraji rozkladu se zoufale snaží chránit bombardéry pneumatikami. Jenom tím usnadňuje, že shoří

Modernizace Block 4 pak přinese uživatelům přes 80 vylepšení. Dostává výkonnější radar a senzory, nové zbraně, lepší schopnosti elektronického boje či fúze dat, uvádí ArmyRecognition, a dle původních záměrů již měla být v provozu, ale Lockheed Martin se potýkal ze zpožděním při vývoji a integraci novinek. Některé první F-35 tak pravděpodobně nebudou mít všechny slibované schopnosti a dostanou je až později s novým softwarem. Vzhledem k tomu, že letadla pro Česko nejsou mezi prvními, nejspíše se jich to netýká.

Článek F-35 rozhodně není ze hry. Největší zakázka v historii na 300 kusů jasně potvrzuje její budoucnost. Navzdory kritikům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-57 chce Alžírsko ve směšném počtu

Rostec je obří ruský zbrojní konglomerát, který sdružuje přes 800 zbrojovek nebo společností nějak souvisejících s výrobou zbraní. Wikipedia uvádí, že jde oficiálně o „Státní korporaci pro podporu vývoje, výroby a vývozu high-tech produktů“, zkráceně Rostec. Má pod sebou přitom i společnosti letecké, a to včetně vývojářů a výrobce Suchoje Su-57.

Video: Těžká ztráta. Německá houfnice PzH 2000 ukrajinské armády naposledy vystřelila. Poté ji Rusové zničili

Jedná se o svým způsobem impozantní letadlo, které má potenciál. Armádní Zpravodaj je názoru jako řada čínských inženýrů, že se z něj lze v mnohém poučit. Wikipedia upřesňuje, že bylo vyvinuto jako víceúčelový stíhací letoun schopný vzdušného boje, pozemního a námořního úderu, k čemuž má také spoustu odzkoušených zbraní, ale není to jeho hlavní zaměření.

Excelovat by stroj měl ve vzdušném boji, a pak také v pronikání PVO a jejím zničení, čímž by otevřel oblohu pro letouny nižší třídy v pozicích nosičů zbraní. A právě v této oblasti zaostává, což potvrzuje i to, že nebyl nikdy nasazen v podobné roli na Ukrajině, resp. se ani nepřiblížil k bojové linii, ale maximálně ji odstřeloval z dálky pomocí řízených pum, střel apod.

Video: Leopard 2A4 v rukách Ukrajinců zcela dominoval. S pověstnou přesností sám roznesl ruský konvoj

Jeho největší slabinou je nízká úroveň stealth, a mnozí dokonce pochybují, že nějakou má, neboť se zdá být jeho konstrukce silně nedotažená. To ostatně podporují i snahy o její vylepšování a upravování, ale zatím to nevypadá, že by se vůbec měla přiblížit úrovni jiných letounů 5. generace, tedy zejména F-35 a F-22. Ale zrovna Alžírsko prakticky nemá jinou možnost.

Má totiž dlouhodobé spory se svým západním sousedem, Marokem, nad nímž nejspíše chtělo tímto tahem získat leteckou převahu, na což ovšem reagovali Američané a prodali marockému letectvu F-35 jako protiváhu. Ve hře je navíc zakázka na až 32 ks, oproti čemuž je šest Su-57 pro alžírské letectvo jako nic; dokonce ani stejný počet by nezajistil výhodu.

Bulharská F-16, na níž vsadilo i Slovensko, po 6 měsících v problémech. Museli ji uzemnit, závada s nádrží dělá letadlu špatnou pověst

V tabulce je přitom uvedeno pořadí kontrolních a povelových ukazatelů v počtu dvou dávek po šesti kusech – šest bude nejspíše stíhaček, dalších šest na náhradní díly. A vedle toho potvrzuje i objednání 14 ruských bombardérů Su-34. Svědčí o tom i objednávka stejného počtu velitelských a řídících ukazatelů, které měly být přemístěny jako součást letounu.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Článek Hackeři zveřejnili dokumenty, které potvrzují, kolik Alžírsko kupuje ruských Suchojů Su-57 páté generace. Žádná sláva to není se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vývoj Kaan byl pro Turecko nutnost

S myšlenkou mít vlastní letoun 5. generace začalo Turecko koketovat již v roce 2010, uvádí Wikipedia, ale tehdy byli partnery při konstruování a výrobě amerického Lockheed Martin F-35 Lightning II, takže projekt neměl takovou prioritu. Vše se však změnilo poté, co bylo z programu Američany vyřazeno kvůli koupi ruského systému S-400. Vývoj tak nabral na síle a první prototyp Kaan se vznesl k nebi v únoru 2024, a následovat ho má druhý.

38. Kuruluş Yıl Dönümümüzde TUSAŞ Kahramankazan Merkez Yerleşkesi’ni ziyaret ettik. 🇹🇷✈️

TUSAŞ Genel Müdürü Sayın Dr. Mehmet Demiroğlu’nun ev sahipliğinde, Vakfımızın tüm personeliyle yerli ve milli savunma sanayiimizin önemli tesislerinden olan TUSAŞ’ı ziyaret ettik.

KAAN,… pic.twitter.com/p8k8xoCFtg

— TSKGüçlendirme Vakfı (@tsk_gv) September 26, 2025

Je jasné, že má vysokou prioritu, přičemž jeho druhý prototyp TheAviationist odvodil z fotografií na sociálních sítích (výše). Stále je na výrobní lince a chybí mu některé zásadní části, ale jeho první let je v plánu v roce 2026, což Turecko posune blíže k sériové výrobě a zavedení do výzbroje během 30. let 21. století. Navíc ve světě existuje několik zájemců 2 stovku jich chce koupit Saudská Arábie, protože dlouhou dobu marně usiluje o americké F-35.

Američané váhají s dodávkou motorů

Armádní Zpravodaj je názoru, že se může stát turecký TAI TF Kaan konkurencí pro americké a čínské letouny 5. generace, a možná i pro ruské, ale ty mají problémy s výrobou. Američané si uvědomují, tak Kongres dokonce blokuje dodání domácích motorů F110 používaných na prototypech Kaanu, byť není potvrzeno, že je důvodem obava z konkurence. EurAsianTimes uvádí, že sériové turecké letouny by pak měly být poháněné domácím motorem TF35000, ale otázkou zůstává, jak dlouho potrvá vývoj, a zda to program Kaan nezdrží.

Ukrajinci zasáhli 1 700 km za hranicemi klíčového dodavatele k výrobě výbušnin. Vsadili na svou osvědčenou zbraň

Turecký letoun každopádně slibuje velmi dobré parametry a schopnosti. Má být 20,3 metrů dlouhý a osazený 2 motory, které mu dodají rychlost Mach 1,8 a dostup téměř 17 kilometrů. Disponovat má také radarem typu AESA, infračerveným elektrooptickým senzorem nebo schopností spolupracovat s doprovodnými drony. V trupu má mít 8 závěsníků, a dalších 6 na křídlech. Používat má hlavně turecké zbraně od střel typu vzduch-vzduch, přes vzduch-zem nebo přesně naváděné pumy, a umožní nespoléhat se na americkou výzbroj.

Článek Turci utahují smyčku kolem F-35. Pouští do výroby prototyp vlastního letounu 5. generace, který ji brzy vyzve se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Shahed je bojový dron, sundala ho F-35

I když docházelo k jistému testování reakční doby druhé strany již od dob studené války, kdy jak Spojené státy americké a jeho evropští spojenci podnikali lety k hranicím SSSR, a on zase k jejich, Rusko v posledních letech, zejména pak menších, tuto praktiku nejenom intenzivně testuje znovu, ale v mnoha případech překračuje meze slušnosti i mezinárodního práva.

Bulharská F-16, na níž vsadilo i Slovensko, po 6 měsících v problémech. Museli ji uzemnit, závada s nádrží dělá letadlu špatnou pověst

Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje narušení polského vzdušného prostoru ruským průzkumným letounem Iljušin Il-20 v červnu 2025, čemuž asi o měsíc předcházelo narušení estonského vzdušného prostoru bojovým letounem Suchoj Su-35S – ale takových incidentů je více – a vše eskalovalo, když na území Polska dopadlo několik ruských dronů.

Wikipedia uvádí, že jich do polského vzdušného prostoru vstoupilo 19 a 23, z nichž byly některé sestřeleny, zatímco dopadaly většinou do polí. Některé byly typu Gerbera, a Armádní Zpravodaj zaznamenal v mnoha diskuzích, že to je nesmysl, protože nemají takový dolet – už v základu to ovšem zvládnou ze západu Ruska na východ Polska, tedy přes celé Bělorusko, ale hlavně u nich byly nalezeny přídavné nádrže namísto bojových hlavic, což jim dolet prodloužilo.

i

Jiné drony měly být potom typu Shahed 136, což jsou původně íránské dalekonosné letouny s hlavicí vážící 50 kg, které Rusko vyrábí v licenci jako Geran-2, ale ani ty nejspíše neměly hlavici; ale přesto nechtěli Poláci nic riskovat a raději nějaké sestřelili. Za tento počin také dostala vizuální značku v podobě Shahedu 136 zmíněná nizozemská F-35, uvádí ministerstvo obrany Nizozemska (jako když si gangsteři tetují slzy pod oko podle toho, kolik lidí zabili).

Článek NATO už došla trpělivost, Rusko dostalo přes prsty. Nizozemská F-35 sestřelila jeho dron a vysloužila si ocenění se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výroba KF-21 teprve začíná

Korejský KF-21 patří v současné podobě mezi letouny 4,5. generace. Wikipedia uvádí, že existuje jenom v 6 prototypech, ale ty už prošly intenzivními testy, a první verze Block I je připravena k sériové výrobě. Jedná se o dvoumotorový letoun vybavený mnoha moderními technologiemi používanými na letadlech 5. generace, třeba radarem AESA. Schází mu ovšem schopnost stealth, což je jeden z klíčových předpokladů, bez nějž se zkrátka neobejde.

iZdroj fotografie: Korea Aerospace Industries

Ovšem již pohled na současný KF-21 napovídá, že má konstrukci navrženou tak, aby měla malý radarový odraz, upozorňuje Armádní Zpravodaj, a tvarově tak připomíná stávající letouny 5. generace. Postrádá však vnitřní prostor pro skryté nošení zbraní. V současnosti jsou tak rakety, pumy a další zbraně umístěny na 10 vnějších závěsnících, a jejich hmotnost může být až 7,7 tun, popisuje výrobce. To znemožňuje, aby měl letoun schopnost stealth, protože we radarové paprsky od tak výrazných předmětů odrážejí a jsou tedy na radarech vidět.

Švédské Gripeny vyprovodily dva ruské bojové letouny střežící Il-20, který „šmíroval“ u hranic NATO s Baltském moři

Konstruktéři Boramae přitom od počátku počítali, že bude z letounu i 5. generace, a tedy nové verze dostanou vnitřní zbraňový prostor. Defence-Blog uvádí, že KAI již nyní pracuje na verzi Block II, kde je hlavní úlohou výrazně vylepšit schopnosti letounu v útocích na pozemní cíle, dalším plánem je verze Block III někdy označovaná jako KF-21EX. U ní už je počítáno se schopností stealth a dalšími vylepšeními, což z ní bude činit letoun 5. generace.

Boramae 5. generace unese velké pumy

Budoucí KF-21 existuje zatím jenom na papíře, ale jsou známé některé jeho parametry. Twz uvádí, že ho KAI prezentuje jako letoun schopný nést ve vnitřních prostorách 2 pumy o hmotnosti 900 kg, což by odpovídalo americkým MK 84, ale samozřejmě s možností mít na nich sadu JDAM, která z nich činí přesně naváděné a klouzavé. Vedle toho by mohl letoun nést i radarem naváděné střely MBDA Meteor, eventuálně podobné dnes v Jižní Koreji vyvíjené.

iZdroj fotografie: Korea Aerospace Industries / Creative Commons / CC BY-SA

Plány naznačují i další změny, třeba úpravu kokpitu, aby zajistil schopnost stealth, i když možná nakonec nebude tak pokročilá jako u F-35. Počítáno je s elektrooptickým senzorem sloužícím k zaměřování zbraní i infračervenému průzkumu, lepším datovým spojením, i spoluprací s drony nebo zapojením umělé inteligence. Armádní Zpravodaj soudí, že by KF-21 Block III mohl doplnit F-35 ve výzbroji jihokorejského letectva – měl by sice nižší schopnost stealth, ale mohl by sloužit k těžkým pozemním útokům hlavně na pozice Severní Koreje v případě války.

Rusové ukořistili M2 Bradley a podrobili ho testům proti svému BMP-3. Výsledky překvapily odborníky, ale nejvíce asi samotné vojáky

Zatím není jasné, kdy by mohl KF-21 páté generace vstoupit do výroby, ale bude to pravděpodobně za několik let. Lze předpokládat, že by byl v první fázi zařazen do výzbroje Jižní Koreje, ale později nejspíše také určen pro export, protože má země velkou tradici ve vývozu vyspělých zbraní. Otázkou sice bude cena, ale pro některé západní státy nebo jejich spojence by mohl být alternativou k F-35 nebo budoucímu tureckému TAI TF Kaan. Užíval by totiž západní zbraně a byl postavený ke spolupráci se západními letouny.

Článek Jižní Korea oznámila letoun 5. generace. Mohl by v Evropě konkurovat nebo doplňovat F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vystavený naposledy před 1,5 rokem

O tom, že může být Su-75 minulosti, svědčí jeho absence na různých veletrzích, kde ho – respektive jeho model – Rusko dříve prezentovalo. Bylo to důležité, jelikož počítalo s tím, že by vývoj a rozeběhnutí výroby mohlo zaplatit z peněz od možných zájemců, ale nepodařilo se mu žádného najít, možná až na jednu výjimku. Armádní Zpravodaj dohledal poslední zmínky o prezentaci Su-75 v EurAsianTimes. Bylo to na World Defense Show 2024 v Saúdské Arábii v únoru 2024, kdežto spekulace, že se letos objeví v Indii, se nepotvrdily.

Video: Ukrajinci zničili ruský tank dvěma protitankovými granáty RKG-3 na padáčku. První přežil, druhý ho odpálil

Jedním z možných důvodů je nedostatek peněz, nejspíše pro absenci partnerů, neboť jediným prezentovaným je Bělorusko, které by se mělo podílet na výrobě, ale asi ne na financování. Ve hře budou též problémy ruského rozpočtu, který má jiné priority než platit vývoj nového letounu. Su-75 měl být přitom levný, jeho cenovka neměla přesáhnout 30 milionů dolarů (631 milionů Kč), uvádí NationalSecurityJournal, ale tvrzení mnozí experti nevěřili.

Parametry Su-75 měly být skvělé

Rusko samozřejmě může překvapit, protože chce představit dva prototypy Su-75, a slíben byl i první let. Zatím ale žádný termín určen není, i když do konce roku zbývají ještě téměř 4 měsíce. Pokud by se mu to nakonec podařilo, byl by to úspěch, a v jednomotorovém letounu by mohlo získat nejen levnějšího, ale třeba také rychlejšího konkurenta F-35. Checkmate by měl dosahovat rychlosti až Mach 2, uvádí Wikipedia, ale americký letoun létá max. Mach 1,6.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Z dostupných informací by měl být Su-75 jednomístný a unést 7,4 tun výzbroje, což je o 800 kilogramů méně než F-35. Na druhou stranu b měl mít ve vnitřní pumovnici i na trupu 11 závěsníků, kdežto americký letoun jich má 10. Jeho celkové schopnosti by záležely i na takových věcech, jako je úroveň stealth, výkon radaru a mnoha dalších detailech, které nejsou známé. Ale pokud se letoun veřejně neobjeví, nikdo se je nejspíše nikdy nedozví.

Článek Su-75 Checkmate měl být levnější než F-35, a navíc rychlejší; no prostě lepší. Ale zmizel z výstav i rozpočtových plánů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvoumotorová F-55 má být spolehlivější

Americký prezident Donald Trump oznámil stavbu dvoumotorové F-55 postavené na základě F-35 hlavně proto, že je přesvědčen, že jednomotorová letadla nejsou spolehlivá. V podstatě vychází z názoru, že pokud selže motor, tak spadnou, ale dvoumotorová mohou na letiště doletět za pomoci druhého. To je sice teoreticky pravda, ale již mnoho odborníků řeklo, že přepracovat F-35 do dvoumotorové verze znamená v podstatě postavit nový letoun.

Video: Ukrajinci odpálili ruskými vojáky nastražených nejméně 100 protitankových min, aby překazili Rusům postup

Postavit dvoumotorovou F-55 by ovšem trvalo několik let, upozorňuje Reuters na základě názoru leteckých odborníků. Lockheed Martin sice připravuje rozsáhlou modernizaci F-35, ale rozhodně se nejedná o plán na dvoumotorový letoun. Jde o využití technologií a poznatků ze soutěže na letoun NGAD 6. generace, v němž neuspěl, a zapracování do stávající F-35. Nové nebo starší modernizované letouny by mohly získat asi 80 % schopností těch 6. generace.

Ani Amerika nemá peníze na rozhazování

Spojené státy americké samozřejmě mohou postavit dvoumotorový letoun 5. generace, ale znamenalo by to práci na více let, a hlavně značné finanční náklady. Defence-Ua upozorňuje, že se v obranném rozpočtu vedou velké bitvy o peníze na letouny 6. generace Boeing F-47 a projekt určený pro letadlové lodě označovaný jako F/A-XX. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že nový letoun by odčerpal již tak nedostatečné zdroje a vývoj 6. generace zpozdil.

Satelitní snímek potvrzuje zničení dvou ruských vrtulníků Mi-8 a Mi-24 na letišti v samotném nitru Krymu

Američané navíc dvoumotorový letoun 5. generace mají, je jím Lockheed Martin F-22 Raptor. jeho výroba je sice již léta zastavena a neexistují dodavatelské řetězce, ale NationalInterest odhaduje, že znovuobnovení jeho výroby s využitím nových technologií by bylo levnější a rychlejší než konstruování F-55. Ta by totiž vznikala od začátku jako nová, a to včetně všech testů, kdežto koncept F-22 je hotový a prověřený, jenom by byly integrovány novější technologie.

Článek Trumpova F-55 by měla nahradit F-35, jak ji známe. Spíše to ovšem vypadá, že bude čelit zkoušce reality se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Závada a následný pád F-35A je výjimečnou událostí

Nestává se zrovna často, aby západní vojenská letadla padala (na rozdíl od ruských, která jdou k zemi vinou závady i několikrát ročně), ale přesto k tomu dojít může. Incident z ledna 2025 je toho důkazem. Z vyšetřování vyplývá, že byla příčinou námraza na přídi letounu, ale hlavně na vzpěrách povozku, který kvůli tomu nešel uvolnit, a tedy ani vysunout.

Video: Turecká PVO za překročení hranic sestřelila ruský Suchoj Su-24. Incident, který mocné Rusko vyškolil

Pilot F-35A nahlásil závadu hned po startu, jelikož podvozek ani nešel úplně zatáhnout, a když se ho pokusil znovu vysunout, neuspěl. Kontaktoval proto řídicí středisko, které se spojilo s inženýry výrobce Lockheed Martin – ti doporučili, aby ho pilot zkusil „odseknout“ tím, že sletí k přistávací dráze a lehce se jí podvozkem dotkne, čímž by měl vzpěry uvolnit, načež nabere rychlost a vzlétne, aby nedošlo ke kolizi, ale bylo to jenom oddálení havárie.

Napoprvé se to nepovedlo, a když to zkusil podruhé, podařilo se mu ještě vzlétnout, jenomže senzory vyhodnotily, že F-35A dosedla na zem, kvůli čemuž se stal letoun neovladatelným a pilot se musel katapultovat. Na to měl naštěstí dostatek času – záběry totiž ukazují až padající „ef-třicet-pětku“, ale pilot už se tou dobou snášel na padáku k zemi.

Ruská tanková vojska se nevratně rozpadla. Ztratila min. 4 108 tanků, ale škody jsou mnohem větší, než se zdá

Vyšetřovací komise konkrétně zjistila, že byl na vině průnik vody do hydraulického systému v přední části a do hlavních vzpěr podvozku, což způsobilo při teplotě vzduchu -18 °C tak silnou námrazu, že přestaly správně fungovat. Je však nutné vysvětlit, že za to nemůže nějaké selhání techniky, nýbrž údržby. Personál letecké základny měl totiž skladovat sudy s hydraulickou kapalinou na otevřeném prostranství, kde byly vystaveny nepříznivému počasí.

Nehodě šlo tedy pravděpodobně předejít, pokud by došlo k dodržení stanovených postupů. Armádní Zpravodaj proto soudí, že nelze tento incident v žádném případě přičítat technické závadě nebo celkové nespolehlivosti F-35A, protože havárii nezpůsobila její složitost, ani nějaká nedotaženost, a stejně tak ani chyba pilota, ale zkrátka zanedbaná údržba.

Satelitní snímky: Rusové našli způsob, jak na zemi ochránit své nejlepší frontové bombardéry, Suchoje Su-34

Wikipedia potvrzuje, že jsou nehody F-35A vinou technických problémů opravdu výjimečné, a v podstatě je lze spočítat na prstech obou rukou. Také nutno poznamenat, že jde o mimořádně složitý letoun 5. generace, který jako jediný na světě vznikl v počtu přesahujícím 1 000 kusů, a v plánu ho je alespoň 3násonek. Oproti tomu ruských Su-57 páté generace je jenom pár desítek, kdežto čínských J-31 a J-20 dohromady nižší stovky.

Redakce Armádního Zpravodaje sleduje dění kolem F-35A, ale i dalších verzí, dlouhodobě, a je názoru, že je jejich nákup evropskými zeměmi stále tou nejlepší volbou. Nic lepšího zkrátka dnes neexistuje, a ačkoliv mají za 10 až 15 let ovládnout oblohu letouny generace šesté, ty páté budou stále nejenom použitelné, ale ještě desítky let hrát obrovskou roli.

Článek Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Není to dobrá vizitka, ale případů je málo

F-35 je v posledních letech horkým tématem také mezi evropskými zeměmi, jelikož si je začaly pořizovat ve velkém – například Norsko na ně vsadilo již dříve, stejně tak Velká Británie, ale třeba Česká republika teprve nedávno, zatímco další letectva jich přikoupila více, potvrzuje Wikipedia. F-35 se má dokonce během několika let stát páteří letectva NATO.

Největší francouzský nepřítel ruských balistických střel: SAMP/T NG zničí cíl na 150 km, nepronikne ani Iskander

Armádní Zpravodaj soudí, že to dává největší smysl, jelikož západní země v tuto chvíli nemají nic lepšího, co by mohly koupit – jediní Američané, kteří jsou dlouhodobí spojenci a součást Severoatlantické aliance, prodávají „vhodné“ letouny páté generace. Ve světě sice existují i další, ale ty by pro evropské země představovaly bezpečnostní hrozbu.

Jmenovitě jde o čínský J-20 Mighty Dragon a Shenyang J-31, a poté o ruský Suchoj Su-57, ale ten je ze všech nejhorší zejména z důvodu nízké úrovně stealth, ale také se potýká s řadou technických nedostatků a problémů, kvůli čemuž ho mnozí odborníci za 5. generaci neberou. Ve výsledku tak nemají země NATO jinou možnost, než koupit F-35, chtějí-li to nejlepší.

Video: Na nejmodernější ruský bojový vrtulník, Ka-52, zaútočil dron. Trefit ho měl do ocasu, ale není jisté, zda šel k zemi

Je nutné zdůraznit, že ačkoliv vznikají skvělé letouny i v Evropě, ať jde o francouzský Rafale nebo švédský Gripen, případně Eurofighter Typhoon, jedná se v posledních modernizacích pouze o 4,5. generace, která na pátou ztrácí zejména v oblasti stealth, ale také v systémech a senzorech. Jak moc velký rozdíl to je, ukázaly izraelské F-35A, které zničily íránskou PVO založenou na ruských S-300 a Bavar-373 (údajně lepší obdoba S-400).

Své kvality tedy letoun má, ale pochopitelně se ani on neobejde bez technických potíží a tedy incidentů, jakým bylo nedávné nouzové přistání F-35B britského námořnictva, které napříč světem se spojenci cvičí v rámci Highmast (též Carrier Strike Group 25). Aktuálně se má jeho letadlová loď HMS Prince of Wales nacházet v Indo-Pacifiku, kde kooperuje s americkou a japonskou armádou, což je vzkaz všem rivalům, zejména Rusku a Číně.

Ruská armáda může být „zásadně“ posílena severokorejskými tanky Cheonma-2. Vyrovnat se mají ruské T-14 Armatě

Jenomže jeden z letounů F-35B měl nespecifikovanou technickou poruchu, kvůli níž musel nouzově přistát na letišti Kagošima. Nezdá se ale, že by byla natolik závažná, aby vyžadovala speciální tým z Ameriky a Velké Británie – pravděpodobně se ji podaří vyřešit technikům v Japonsku, které „ef-třicet-pětky“ také provozuje.

Není to přitom poprvé, jelikož už v červnu musela jiná F-35B dle GlobalTimes nouzově přistát na indickém letišti Thiruvananthapuram. Zejména po druhém incidentu se F-35 trochu vysmáli čínští a ruští blogeři, ale také InsideHindustan, který položil dotaz: „NEJLEPŠÍ TRYSKOVÉ LETADLO NA SVĚTĚ… VÁŽNĚ?“ Armádní Zpravodaj připomíná, že F-35B je ze všech verzí tou nejsložitější, a že jde o nízké jednotky incidentů vzhledem k počtu vyrobených kusů.

Článek Špatná vizitka pro F-35: „béčko“ britského námořnictva se opět potýká s problémy. Během cvičení musí opakovaně nouzově přistávat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-57 má potenciál, ale je nedotažený

Ani největší zastánce všeho ruského nemůže tvrdit, že je Su-57 kdovíjak povedený letoun, který by měl šanci konkurovat americké F-35, natož pak F-22, nebo čínským J-20 a J-35. To ostatně potvrdilo i samo Rusko, když ho poslalo na letecký veletrh v Číně, kde mu tamní inženýři i odborná veřejnost vysmáli pro jeho viditelné nedostatky.

První Rafale B pro Indonésii je hotový. Francie tím získává větší vliv a Čína soupeře pro svou J-10C, která už ho pokořila

Lze připustit, že mohly být způsobeny tím, že se jednalo o prototyp, ale Armádní Zpravodaj je názoru, že pokud měl prezentovat vrchol ruského leteckého vojenského průmyslu, měl by být naprosto bezchybný. Nicméně i fakt, že se Su-57 nad Ukrajinou prakticky neobjevil, svědčí o tom, že letounu nevěří ani samo Rusko, a je jasné, že kdyby byl jediný kus sestřelen, zasadilo by to jeho vojenskému průmyslu poslední a zdaleka největší ránu.

Za připomínku stojí, že se od něj odvrací stále častěji i tradiční odběratelé. Třeba Kyrgyzstán vsadil na jihokorejské vrtulníky namísto ruských, zatímco Indie začala kompletně nahrazovat ruské letouny, takže je nemyslitelné, aby ještě někdy projevila zájem o Su-35S, za něj vyvíjí vlastní náhradu. Na druhou stranu by mohla chtít Su-57, protože pátou generaci nezvládá. A dokonce se od něj odvrací i Srbsko, které třeba kupuje čínský systém PVO.

Polsko posílilo vojsko u hranic s Ruskem tanky K2 Black Panther. Jeho T-90M převyšuje až hanebně v ochraně i palebné síle

Ale zpět k Suchoji Su-57, který je dle Wikipedie klasifikován jako víceúčelový stíhač, přičemž má sloužit nejenom k vybojování vzdušné nadvlády coby ničitel nepřátelských letounů, ale také systémů protivzdušné obrany. Kdyby mu přitom zejména v druhé roli Rusko věřilo, dáno by ho nasadilo proti Ukrajině – to se ovšem nestalo. Jak se ale blíží nová dohoda o příměří s Ruskem, o níž informuje SkyNews, snaží se ho ještě na poslední chvíli nasazovat.

Stále více se objevuje například s raketami vzduch-vzduch R-77M nebo střelami s plochou dráhou letu Ch-69 určených proti pozemním cílům, potvrzuje Wikipedia, a rovněž se měl Suchoj Su-57 objevit s bombami KAB. Vedle toho prý také odpaluje něco jako hybrid rakety a bezpilotního letounu, ale bližší informace k tomu nejsou známy.

Video: Partyzán vyhodil do povětří ruský bitevní vrtulník Mi-28 a celou akci natočil

Armádní Zpravodaj je názoru, že bombardování je pro Su-57 páté generace podřadná úloha, ale v tomto případě jde zřejmě čistě o testování, byť stále mimo dosah PVO, proti níž by dával v případě útoků na pozemní cíle největší smysl. Stejně tak nedává smysl, aby letoun nosil hypersonickou raketu Kinžal, jelikož je to drahé – existují pro ni lepší nosiče.

Je zřejmé, že Rusko bude chtít využít na poslední chvíli naháněných „úspěchů“ Su-57 k dalšímu prodeji, které zatím velmi váznou. Dosud se totiž rozhodlo pro jeho koupi pouze Alžírsko, které tím chtělo získat technologickou převahu nad svým rivalem Marokem, ale to dostalo na oplátku zelenou ke koupi amerických F-35, aby v oblasti vznikla protiváha.

Článek Právem vysmívané Su-57 začaly bombardovat Ukrajinu. Je to poslední snaha ukázat, že za něco stojí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jinou možnost než F-35 země NATO nemají

F-35 je jedním z mála existujících letounů 5. generace na světě – kromě něj je to rovněž americký F-22 Raptor, ale ten země nikomu neprodává, jelikož slouží k vybojování vzdušné nadvlády. Potom je tu ještě ruský Su-57, ale zejména kolem jeho nízké schopnosti stealth jsou velké pochybnosti, a nakonec dva čínské letouny, tedy J-20 a J-31.

Hitlerova Ahnenerbe hledala dědictví předků, které mělo být důkazem čisté germánské rasy a základem 1 000leté árijské říše

Jak je patrné, krom amerických nepřipadají ostatní v úvahu hlavně z důvodu bezpečnostního rizika. F-35 je tak nejenom jedinou možností v případě páté generace, ale také tou nejlepší, pro jakou se mohou letectva aktuálně rozhodnout. Armádní Zpravodaj připomíná účinnost F-35 třeba proti ruským systémům S-300 v Íránu, které o nich ani nevěděly a byly zcela zničeny; ale stejně měl dopadnout i domácí Bavar-373, který je údajně lepší než ruský S-400.

Redakce Armádního Zpravodaje vnímá názory diskutujících, kteří označují F-35 za šrot, ale pravdou je, že jde o nejlepší letoun současnosti, navíc nejednou odzkoušený v boji, a že mnozí rádi přehlíží jeho komplexnost – slouží totiž i k průzkumu, PVO apod. Sice není manévrovatelný jako jiné, ale to je úplně jedno, protože vzdušné souboje probíhají na dálku.

Elitní jednotka na Krymu zasáhla 2 ruské stíhačky Su-30SM a 3 taktické bombardéry Su-24. Škody jsou obrovské i na Rusko

Byla by obrovská vzácnost, kdyby se k sobě letouny dostaly na vzdálenost jednotek kilometrů nebo stovek metrů. Program F-35 bude navíc pokračovat i přesto, že jsou ve vývoji letouny šesté generace – ano, v mnohém je pochopitelně překonají, ale je třeba vnímat, že bude jejich výroba dlouhá, nákladná a komplikovaná, a určitě tak ze dne na den nenahradí ostatní. Reálně to může být otázka i desítek let – důkazem je samotná F-35.

Wikipedia potvrzuje, že probíhá její výroba od roku 2006 a k lednu 2024 vzniklo něco přes tisíc kusů. Do evropských armád se navíc dostává ve větších počtech až v posledních letech, jelikož dosud spoléhala na starší řešení, a navíc je velmi drahá. Armádní Zpravodaj proto soudí, že je krátkozraké tvrdit, že budou F-35 za pár let k ničemu, když přijde šestá generace.

Video: ruský bombardér Tu-95MS v doprovodu Su-35S a Su-30SM slídil u hranic NATO. Zahnaly je dvě F-16 a F-35, zničily by je všechny

Totéž by šlo ostatně tvrdit o F-16, Gripenu, Rafale a dalších, ale ukazuje se, že je modernizace stále drží i na moderním bojišti, jelikož nemusí tak často bojovat proti vyspělejšímu soupeři (ve světě je stále obrovské množství starých letounů, které budou létat ještě po desítky let hlavně v méně vyspělých zemích), a navíc slouží skvěle jako nosiče zbraní. Často mají vyšší nosnost než pátá generace a jejich provoz je levnější, takže mohou třeba bombardovat.

Eurofighter není zrovna adekvátní náhrada F-35

Hlavním důvodem, proč Španělsko od zvažování nákupu F-35 ustupuje, jsou peníze, jelikož se dle El País rozhodlo utratit 85 % z obranného rozpočtu v Evropě. Jenom pro představu, ten dosahuje 10,471 miliard eur, což je cca 256,8 miliard korun. Zbývajících 15 %, tedy 38,5 miliard, by teoreticky na nákup nějakých letounů stačilo, ale zřejmě by jich nebylo dost.

Ukrajina odpustila dezertérům: 29 000 vojáků se tak dobrovolně vrátilo do armády, aby bránili svou vlast proti Rusku

Třeba AČR má za 24 letounů F-35 zaplatit bezmála 150 miliard korun, uvádí Ministerstvo obrany ČR, což vychází na 6,25 miliard na jeden. Španělsko by tak dokázalo financovat jenom lehce přes šest kusů, což je velmi málo, a navíc nakupuje i jiné zbraně mimo Evropu. Zvažuje proto, že rozšíří své letectvo o další Eurofightery Typhoon.

Aktuálně jich má 72 a patří mezi země, které je přímo vyrábí, takže by tím současně podpořilo domácí ekonomiku. Vedle toho zvažuje, že počká až na letoun 6. generace FCAS, na němž se dle Wikipedia podílí vedle Německa, které však zvažuje i vlastní cestu, a Francie usilující o dominantní podíl, takže není jasné, zda nakonec z projektu něco bude.

Velká rána pro F-35A, zájemce už je nechce. Padla tím obří zakázka, která mohla Americe přinést vliv u souseda Číny

V případě 6. generace by Španělsko pravděpodobně kumulovalo peníze, aby na nákup mělo. Její zavedení do výzbroje je ostatně předpokládáno až ve 30. letech 20. století, takže na to může mít kolem 10 let, během nichž nastřádá klidně stovky miliard korun. Do budoucnosti ovšem nikdo nevidí, je stejně tak možné, že se spolehne na 4,5. generaci Eurofighterů.

Článek Španělsko vyřadilo americké F-35 jako možnou budoucnost letectva. Vybírá náhradu z Evropy, ale Eurofighter adekvátní není se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Indie chtěla vyrábět doma, Amerika nikoliv

I když mají mnozí na „ef-třicet-pětky“ negativní názor s tím, že to je „předražený šrot“, a že v letectvech, která ho mají, ani není 100 % letounů schopných okamžitého nasazení, jedná se o nejlepší, a hlavně jedinou možnost pro americké spojence, jak si letoun 5. generace pořídit; ať má kritik názor jakýkoliv, není zkrátka možné ho ničím nahradit.

Chlouba ruského letectva tragicky havarovala: když Su-34 spadl na obytný dům, zabil 15 lidí. Na vině byla zanedbaná údržba

Letoun 5. generace sice existuje i jinde, ale ruský Suchoj Su-57 je víceméně nepoužitelný hlavně pro slabé stealth a problémy s motory, i když nové už by měly být použitelné, zatímco Čína má sice hned dva modely, ale pochopitelně je neprodá svým rivalům, jakým je právě Indie, kdežto západní země je ani chtít nebudou z bezpečnostních důvodů.

A nahradit ho letouny 4,5. generace jako je Rafale, Gripen E nebo F-16 Block 70/72? Nelze, jeho výhody jsou až příliš velké – senzory lze sice teoreticky nějak dotáhnout, ale stealth už ne, tato schopnost vychází ze samotného tvaru draku letounu. Indie tak v podstatě nemá jinou šanci, ale Armádní Zpravodaj názoru, že může své rozhodnutí ještě přehodnotit.

Německo začíná zbrojit tak mohutně, že vytře zrak i Rusku. K tisícovce Leopardů 2 nakoupí i 8,5 tisíce obrněnců a 20 Eurofighterů

Bloomberg uvedl, že mělo být hlavním důvodem pro vycouvání z nákup neochota Ameriky lokalizovat výrobu z velké části v Indii v rámci programu „Make In India“ (Vyrobeno v Indii), což je snaha tamní vlády o podporu nejenom domácího zbrojního průmyslu. Ten měl dokonce vyvíjet i vlastní letoun páté generace, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval v červnu 2025 s tím, že může program narazit na řadu výzev a neřešitelných překážek.

A to se nejspíše také potvrdilo, jelikož doteď nelétá ani prototyp, a jak se zdá, Indie ho není schopna bez vyspělých zahraničních technologií dotáhnout. To není moc překvapením, jelikož to krom Ameriky dosud dokázala jenom Čína, jejíž oba dva letouny vypadají solidně; ve světě jsou však i další projekty, velmi slibně vypadá turecký TAI TF Kaan.

Video: Havárie ruského strategického letadla Iljušin Il-76. K zemi padalo nekontrolovaně, výbuch byl obrovský

Ten si už dokonce předobjednala Saúdská Arábie v počtu 100 kusů, a později projevila zájem o desítky kusů také Indonésie. Možnosti má tedy rozjeté dobře, ale problém je, že dosud nebyl odzkoušen v boji – to byla v podstatě jenom americká F-35 a F-22, ale jelikož Čína prodala pátou generaci také Pákistánu, je možné, že se nějakého nasazení dočká.

Článek Velká rána pro F-35A, zájemce už je nechce. Padla tím obří zakázka, která mohla Americe přinést vliv u souseda Číny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejpočetnější letoun 5. generace

V činné službě existují jenom 4 typy letounů 5. generace – kromě F-35 jde o americký Lockheed Martin F-22 Raptor, ruský Suchoj Su-57 Felon a čínský Chengdu J-20 Mighty Dragon, a brzy i Shenyang J-35. Ovšem F-22 není už léta vyráběn, těch ruských je kolem 30, navíc pochybné kvality, a čínských nízké stovky. Oproti tomu F-35 již existuje kolem 1 200, uvádí SimpleFlying, a výrobce má mnoho dalších objednávek. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je to zárukou jeho dalšího rozvíjen a modernizací, které ho udrží ho na špici ještě dlouho.

Rozsáhlá modernizace 4 německých ponorek 212A je udělá extrémně nebezpečné. Ruská plavidla budou proti nim zaostalá

Letoun existuje hned ve 3 variantách

F-35 není jenom jeden, ale existuje ve 3 odlišných variantách, přičemž na světě žádný jiný takový není. Wikipedia uvádí, že varianta A je určena pro operace z pozemních základen (tu má objednanou i ČR), varianta zase B umí startovat z krátké dráhy a kolmo přistát – to umí i vzlétnout, ale jenom s minimálním nákladem. Slouží třeba na letadlových lodích bez katapultu, ale i na ostrovech s krátkou dráhou. Varianta C je pak určena pro letadlové lodě s katapultem a záchytnými lany, ale třeba Velká Británie vsází na „béčko“ ve všech rolích.

iZdroj fotografie: Ronnie Macdonald / Creative Commons / CC BY

Vysoká všestrannost vhodná „pro vše“

Ačkoliv mnoho lidí mluví o F-35 jako o stíhačce, je to nepřesné označení. Lockheed Martin ji naopak popisuje jako letoun kombinující vzdušné, pozemní, námořní, vesmírné a kybernetické operace, přičemž zvládá mnoho úloh najednou. Třeba F-22 je bezesporu lepší stíhací letoun a má větší schopnost vyhrát letecký souboj s nepřítelem, ale zase není schopen špičkově zvládnout ostatní typy operací, s čímž naopak F-35 nemá žádný problém.

Buď je to šílenství, nebo budoucnost: americké tanky Abrams budou střílet po dronech svou nejsilnější zbraní, 120mm kanonem

F-35 má druhou nejvyšší úroveň stealth

Všechny letouny 5. generace mají schopnost stealth, ale to neznamená, že je u všech stejné úrovně. U F-35 je skvělá, i když třeba u F-22 ještě lepší, uvádí GlobalSecurity. Naopak u ruského Su-57 je mnohem horší, a pravděpodobně i u J-20, kde by však měla být lepší než u Su-57. A jelikož F-22 nebude nikdy bojovat proti F-35, má tak nad ostatními soupeři znatelnou výhodu, jelikož budou mít problém ji lokalizovat a odpálit na ni střely.

Jedinečné senzory úrovně AWACS

F-35 nemá jenom vynikající schopnost stealth, ale i schopnost získávat svými pokročilými senzory mnoho dat, zpracovat je a sdílet. SimpleFlying uvádí, že hlavním senzorem je vyspělý radar AN/APG-81 typu AESA, systém DAS složený z 6 infračervených kamer, sofistikovaný elektrooptický zaměřovací systém, nebo také systém HMDS na přilbě pilota. O F-35 se někdy říká, že to není jen bojový letoun, ale že může sloužit také jako letoun AWACS.

Článek 5 důvodů, proč je F-35 nejlepším víceúčelovým bojovým letounem na světě. AČR i NATO vsází na to nejlepší, co mohou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kinzhal nebyl pro Su-57 určen

Su-57 je v mnoha směrech impozantní stroj. Wikipedia ho popisuje jako víceúčelový stíhací letoun schopný vzdušného boje i pozemních a námořních úderů, přičemž disponuje schopností stealth, i když ta u něj bývá nejčastěji zpochybňována, upozorňuje Armádní Zpravodaj. V leteckých soubojích může spoléhat na supermanévrovatelnost, radar typu AESA, moderní střely jako R-37M a další. Stejně tak i střely proti pozemním nebo námořním cílům.

„Největším soupeřem je pro stíhačku F-16 ruský Su-57, dokáže ji zaměřit, aniž by o tom věděla,“ srovnal letouny vysloužilý indický pilot

Rusko přitom už nějakou dobu uvažuje o tom, že by letoun mohl používat i raketu Kinzhal, uvádí Defence-Ua. Ovšem dle dostupných informací toho zatím není schopen. Rusko ji přitom označuje za hypersonickou, ale to je hlavně propagandistické tvrzení, přičemž byla navržena pro letouny Tupolev Tu-22M Backfire a Mikoyan MiG-31K Foxhound, a poté upravena i k použití pro stíhací bombardér Suchoj Su-34 FullBack. A jelikož Suchoj Su-57 unese 7,5 tun výzbroje, teoreticky by mohl nést balistickou raketu Kinzhal o hmotnosti 4,3 tuny také.

Su-57 vlastně Kinzhal nepotřebuje

Jestli by letoun díky Kinzhalu něco získal, tak schopnost zasahovat přesně pozemní cíle na vzdálenost až 2 000 km; takový u ní udává dolet MissileTreat. Hlavice o hmotnosti 480 kg je navíc velmi ničivá, a vysoká rychlost značně ztěžuje možnost sestřelení. Spojení tedy podle všeho dává smysl, bylo by vražedné. Podle názoru Armádního Zpravodaje by ale podobně vražedné bylo i spojení s jiným ruským letounem, např. Suchojem Su-35 Flanker-E.

iZdroj fotografie: Uživatel Boevaya mashina / Creative Commons / CC BY-SA

Vzhledem k tomu, že má Rusko jenom hrstku Su-57, je jejich nasazení v roli nosičů balistických raket jenom plýtváním jejich schopnostmi. Ty jim totiž umožňují držet se mimo dosah PVO, ale to by letoun 5. generace se schopností stealth, navíc nejdražší ve výzbroji Ruska, správně potřebovat neměl. Raketa pod trupem ho navíc o schopnost stealth připraví. Logičtější je proto použít jako nosič levnější a méně schopné alternativy bez stealth a kvalitních radarů a Su-57 šetřit na něco sofistikovanějšího. I když jeden smysl spojení dává – propagandistický.

Článek Ruský Su-57 stále postrádá superzbraň jménem Kinzhal. Ovšem použití balistické rakety na něm úplně postrádá logiku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Není jasné, co pád dronu Anka-3 způsobilo

Z dostupných informací není vůbec jasné, co se stalo. Turecké ministerstvo národní obrany mělo uvést, že dron provedl „řízené přistání“, přičemž zjevně stihl vysunout podvozek, aby nebyl náraz tak tvrdý. Ze záběrů se zdá, že zůstal trup neporušen, ale mohlo dojít k vnitřním škodám, a inženýři budou muset vyhodnotit, zda je schopen dalšího letu.

Ukrajina vrací Suchoj Su-24 zpět na bojiště. Nová letecká puma KAB rozdrtí nepřítele až na 100 km, a to velmi přesně (video)

Anka-3 se zřítil do pole a vypadá to, že je jediným poškozením levé křídlo – zda o něj přišel ještě ve vzduchu, nebo až na zemi, není známo. Za nehodou může být ztráta komunikace, ale také technická závada motoru. K testování dronu přitom dochází od roku 2023, kdy také poprvé vzlétl, a Armádní Zpravodaj v listopadu 2024 informoval, že úspěšně pokračují, a také se je daří propojit s pilotovanými letouny, jimž by měly sekundovat.

Dron by měl v budoucnu nejspíše spolupracovat s tureckým letounem 5. generace TAI KF Kaan, který je vyvíjen i ve dvoumístné verzi, z čehož Armádní Zpravodaj usuzuje, že by mohl jeho druhý pilot ovládat jeden nebo více doprovodných dronů, i když mu s tím pochopitelně bude ve velké míře pomáhat počítač; těžko by to zvládal pilot, ačkoliv to vyloučit nelze – lze připustit, že to možné je, pokud by byl Anka-3 vysoce automatizovaný.

Rusko našlo způsob, jak opět masivně zvýšit výrobu raket Iskander. A to západním sankcím navzdory

Informací je o dronu stále velmi omezené množství. Twz uvádí, že by měl mít dvojici vnitřních prostorů k nesení munice, například pum Mk82 o hmotnosti 450 kg – vybavené konverzní sadou se navíc stávají naváděné a klouzavé. Armádní Zpravodaj ale soudí, že bude jistě zvládat i moderní střely, jimiž by např. ničil systémy protivzdušné obrany – pilotovaný letoun by se tak nemusel vystavovat riziku, a mohl by útočit na více cílů během jedné mise.

Konya’da Anka-3 İHA gerçekleştirilen test uçuşu esnasında kontrollü uçuşla yere yaklaşım yaptı.

Teknik ekipler, olayın tüm yönleriyle değerlendirilmesi için saha çalışmalarını başlatmış, olayın sebeplerine ilişkin incelemeler titizlikle yürütülmektedir. pic.twitter.com/ATC5A1Q5gy

— Trafik Konya (@trafik_konya) June 25, 2025

Turecký dron Anka-3 po „řízeném přistání“ u města Konya

Článek Záběry: turecký úspěch skončil nezdarem. První dron světa pro pátou generaci letadel ovládaný 100% z nich se zřítil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Írán žádnou F-35 téměř jistě nesestřelil

Z grafu „Google Finance“ je vidět, že akcie v posledních týdnech spíše rostly – k prudkému propadu došlo oprávněně 11. června 2025 poté, co americké ministerstvo obrany oznámilo, že v následujícím roce jednotlivé ozbrojené složky odeberou až o 50 % méně letounů všech variant, o čemž Armádní Zpravodaj informoval následující den.

Rusko zachránilo továrnu nejsilnějších íránských zbraní, jaké má. PVO útok odrazila, ale škody byly stejně obrovské

Následně začala hodnota akcií opět stoupat, ale 16. června 2025 se opět prudce propadla. Z původních 486,45 dolarů (10 418,3 Kč) na 467,06 dolarů (10 003,024 Kč) za akcii. Je zjevné, že se jedná o reakci trhu na nedávno ohlášené sestřelení izraelských F-35 íránskou protivzdušnou obranou. Redakce Armádního Zpravodaje zhodnotila, že má papírově systém, který je toho schopen, ale už dříve se ukázalo proti S-300, jak jsou F-35 schopné.

iZdroj fotografie: Google Finance

Íránem předložené důkazy – fotografie údajně sestřelené F-35, a video, na němž je vidět údajný sestřel F-35 – jsou navíc lživé. Napovídá tomu už jenom obří velikost letounu, který je na snímku mnohonásobně než domy, zatímco záběry pochází ze simulátoru.

Je to však ukázka, jak snadné je někoho dezinformovat, a že tomu zjevně věří i vzdělaní lidé, ačkoliv může akcie Lockheed Martin vlastnit de facto kdokoliv. A to ani nebyly „důkazy“ vypuštěné Íránem nijak sofistikované a šlo je snadno prohlédnout.

Článek Akcie výrobce F-35 silně klesají poté, co Írán oznámil jejich sestřelení. Je to krásná ukázka, jak lidé věří dezinformacím se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kapacitu výroby F-35 mohou využít evropské země

Amerika má dlouhodobě napjatý rozpočet, který se zdá být v posledních letech neúnosný. Donald Trump ostatně už v předvolební kampani sliboval, že pokud bude zvolen za prezidenta, napraví to, nebo se o to alespoň pokusí – a tak se také děje, armádou počínaje. Už v prosinci 2022 Armádní Zpravodaj upozorňoval, že dává na zbrojení 17,6 bilionů korun ročně.

Nová válka na obzoru: důkazy říkají, že by Kambodža mohla zaútočit na Thajsko. Vybudovala vojenskou základnu

To je zdaleka nepřekonatelná částka – jenom pro srovnání, Čína měla ve stejném období výdaje dosahující 5,33 bilionů korun, a Rusko „pouze“ 3,5 bilionu korun. V Evropě pak vydalo nejvíce Německo, a to 1,145 bilionu korun. V posledních letech ovšem náklady na zbrojení rostou, takže budou vyšší – v březnu 2024 Armádní Zpravodaj psal, že to bylo v roce 2023 o 4,5 %, a bylo to poprvé, co splnila ČR svůj závazek vůči NATO, která za 10 let navýšila výdaje 3násobně.

V dubnu 2025 potom přišlo rozhodnutí Severoatlantické aliance, že dojde povinně ke zvýšení investic do obranného průmyslu o celých 50 %, což platí pro všechny členské země. Zda to bude dodržovat i Amerika, není jisté, jelikož Donald Trump nejednou pohrozil, že z NATO vystoupí, ale Armádní Zpravodaj zhodnotil, že by to pro ni byla obrovská strategická chyba.

Izrael nečekaně zaútočil na Írán a rozpoutal válku: 200 letouny mu v noci zdevastoval tajnou výrobu atomovek a zabil generály

Snižování výdajů v armádě má – v případě F-35 – v roce 2026 za následek snížení objednávek verze A (start z pozemních letišť) ze 48 na 24 letounů, a škrty čekají také námořnictvo s verzí C (start z letadlových lodí), které dostane 12 letadel namísto 17, a námořní pěchotu, kde jich bude dodáno 13 místo původně plánovaných 11, ale není jasné, o jaké verze se má jednat, jelikož provozuje C i B (kolmý start a přistání, takže je schopna operovat ze země i lodi).

Škrty jsou součástí plánu ministra obrany Petea Hegsetha na snížení celkových vojenských výdajů o 8 % v příštích pěti letech. Americké ozbrojené síly jsou dlouhodobě největším zákazníkem, pokud jde o letouny F-35, ale v dalších letech se to může změnit ve prospěch evropských zemí. Armádní Zpravodaj upozorňoval, že má v rámci programu F-35 vzniknout až 3 100 letounů do roku 2035, a dochází k navyšování produkce – v tomto roce až na 190 kusů.

Ruskému Suchoji Su-57 zůstává jeho největší výhoda. F-35 prozatím nejlepší střelu NATO kvůli problémům nedostane

Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že z toho mohou profitovat evropské země, které teď musí na dodání F-35 čekat i několik let. Kapacita původně rezervovaná pro americké letectvo, námořnictvo a námořní pěchotu se tak jednoduše uvolní pro ostatní zájemce.

F-35 je tím nejlepším, co může Evropa koupit

Víceúčelový stíhací letoun páté generace F-35 Lightning II je aktuálně jediným dostupným řešením pro evropská i další spojenecká letectva. Jeho hlavní předností je kombinace stealth technologie, vysoké manévrovatelnosti, pokročilých senzorů a schopnosti síťově centric­kého boje. Využívat má pokročilý radar AN/APG-81 AESA a senzory DAS a EOTS, které pilotovi poskytují 360stupňová situační přehled, což zvyšuje jeho bezpečnost a rozhodovací schopnosti.

Polsko kvůli Rusku nepřestává zbrojit a objednává další tanky K2 Black Panther; 500 si jich vyrobí samo, aby podpořilo domácí průmysl

F-35, ačkoliv je schopný boje proti vzdušným, pozemním i námořním cílům, vyniká v oblasti průzkumu také díky nízké radarové stopě – stealth – takže je obtížně odhalitelný. Armádní Zpravodaj připomíná, že má navíc schopnost přežití i v prostředí s hustou protivzdušnou obranou. Jeho propojení s dalšími prvky na bojišti z něj dělá klíčový nástroj moderního vedení války, na což se budou spoléhat letectva v rámci Severoatlantické aliance.

Článek Dodávky F-35 klesnou v roce 2026 o celých 50 %. Američané revidují odběr, což může naopak posílit evropské odběratele se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letouny 5. i 6. generace spolupracující s drony

Experimentální jednotka amerického letectva funguje pod 53. křídlem na základně Nelis. Její úkol je jednoduchý – vyvinout a otestovat koncepty spolupráce mezi různými drony a letouny 5. a 6. generace – s drony mají spolupracovat Lockheed Martin F-22 Raptor, Lockheed Martin F-35 Lightning II a chystaný letoun 6. generace Boeing F-47. Objevily se však spekulace, že nakonec nemusí vzniknout, i když je nějaký pokročilejší rozhodně potřeba.

iZdroj fotografie: Public Domain

Jednotka by měla zajistit, že budou systémy vzdušného boje za využití letounů a dronů nasaditelné, spolehlivé a okamžitě účinné, tvrdí ArmyRecognition. V podstatě to znamená, že piloti, operátoři dronů a další odborníci musí vytvořit doktríny a taktiky toho, aby byla spolupráce funkční a přinášela výsledky, domnívá se Armádní Zpravodaj. Jimi ověřené postupy budou potom zaváděny do praxe u pilotů a operátorů dronů.

Několik druhů dronů už existuje

Američané dělají na vývoji dronů schopných spolupracovat s letadly již delší dobu. Příkladem může být výkonný Kratos XQ-58 Valkyrie, nebo třeba v Austrálii vyvinutý Boeing MQ-28 Ghost Bat. Americké letectvo také již nějakou dobu rozvíjí program spolupráce letadel a dronů nazvaný Collaborative Combat Aircraft, uvádí Airforce-Technology.

Kdyby Čína zaútočila, zkomplikovala by jí cestu k pobřeží tchajwanská bezpilotní ponorka. Ta jistě dokáže potopit i větší lodě

V podstatě se předpokládá, že letectvo bude nasazovat velké množství různých autonomních dronů s pilotovanými letadly. Spolupráce má zahrnovat umělou inteligenci, nové zbraně, senzory či systémy řízení bitev. Drony by navíc měly být mnohem levnější než stále dražší bojová letadla, a v nebezpečných situacích by riskovaly hlavně ony. Tím by se omezilo riziko ztráty drahého letounu i špičkově vycvičeného pilota (a života), kdežto dron by šlo snáze nahradit.

Článek Budoucnost na dosah: experimentální bezpilotní letka amerického letectva oznámila testování spolupráce letadel a dronů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

5. generace letounu se střelou o dosahu 400 km

Informace o střetu Rafale a J-10C stále chybí. Pákistánské letectvo uvedlo, že se mu podařilo sestřelit nejméně jeden nepřátelský letoun na vzdálenost 182 km, což by byl světový rekord, avšak druhá strana zcela mlčela a mlčí dodnes. Až po pár týdnech se vyjádřila Francie, ačkoliv nesdělila nic konkrétního – pouze to, že pokud by bylo sestřelení potvrzeno, jednalo by se o první případ za více než 20letou službu Rafale, čímž tedy přímo nepotvrdila, že k tomu došlo.

Belgie brzy dostane první z devíti vyrobených F-35. Může tak urychlit přesun F-16 na Ukrajinu

Armádní Zpravodaj je nicméně názoru, že nejméně jeden francouzský letoun k zemi šel, ale z důvodu zachování prestiže se to všichni zainteresovaní snaží utajit. Na druhou stranu to vůbec neznamená, že by šlo o špatný letoun – i ty nejlepší mohou mít k zemi – a navíc nejsou známy okolnosti. Nejspíše i proto si Indonésie kupuje dalších 18 Dassault Rafale.

Mezi Indií a Pákistánem přitom zavládlo po necelém týdnu příměří, zatímco vznikly velké škody na obou stranách. Země Orientu měla přijít o velitelské vozidlo systému S-400, zatímco Pákistán třeba o letoun včasné výstrahy, ačkoliv na zemi, nikoliv ve vzduchu. I přesto to ale vypadá, že obě země zrychleně zbrojí – může to poukazovat i na další budoucí eskalaci, ale také jenom na odstrašení, aby už k žádné nedošlo. Ale pákistánsko-indické vztahy jsou složité.

Skvělý úder: ukrajinský MiG-29 rozmetal 1 ranou sídlo ruské pěchoty a muniční sklad, o němž zřejmě nevěděl (video)

Informace o dřívějších dodávkách J-35A do Pákistánu se objevila už koncem května 2025, ale nedávno bylo potvrzeno, že by měly být plněny už během několika měsíců; piloti prý aktuálně prochází výcvikem v Číně. Zajímavé je, že by měly být letouny vybaveny střelou PL-17 s dosahem až 400 km, která teprve v roce 2022 vstoupila do služby čínského letectva, uvádí Wikipedia.

Článek Pákistán kupuje to nejlepší: potvrdil, kdy dostane čínské letouny FC-31 páté generace, a že je vybaví střelou s dosahem 400 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letoun Su-57 má řadu nedostatků

Poprvé se Suchoj Su-57 vznesl na oblohu v roce 2010 a do výzbroje ruského letectva byl zařazen na konci roku 2020, uvádí Wikipedia. Vlastně se jednalo o provizorium, jelikož původně neměl plánované motory, a tak se musel spokojit s jejich starší verzí. Ani jeho samotné zpracování přitom nebylo nejlepší – když se v roce 2024 objevil v Číně, vysmáli se mu. Ovšem modernizovaná verze Su-57M, a nejnověji M1, má přinést mnohá vylepšení a zapojení umělé inteligence.

Russia Enhances Su-57M1 Fighter Jet with Artificial Intelligence and Aerodynamic Upgrades.Sukhoi’s integration of automated system checks and pilot support functions through AI reflects a broader shift toward autonomy and human-machine teaming in Russian aerospace doctrine. pic.twitter.com/EfFmczZo6r

— Valhalla (@ELMObrokenWings) May 16, 2025

Konkrétně by v letadle měla umělá inteligence sloužit jako asistent pilota, popisuje ArmyRecognition, jemuž by měla pomoci zrychlit rozhodování a reakce, ale podrobnosti o tom, co přesně dokáže, nejsou známé. Dalším vylepšením má být instalace výkonnějšího radaru s větším dosahem, ale přesné specifikace opět nejsou známé. Redakce Armádního Zpravodaje každopádně upozorňuje, že to může vést k odhalení protivníka na delší vzdálenost, a tedy i dávat šanci lépe využít radarově naváděnou střelu R-37M s údajným dosahem až 400 km.

Výkonný motor a změny v trupu

Významnou změnou má být také instalace nového výkonnějšího motoru AL-51F a rozšíření draku letadla. MilitaryWatchMahazine se domnívá, že to usnadní nadzvukový let bez použití přídavného spalování, přičemž mají plošší trup a změny na vnitřní zbraňové šachtě přinést i zlepšení stealth, což je jedna z nejvíce zpochybňovaných schopností Su-57, zvláště pak ze strany a zezadu. Jak moc se zlepší, lze ovšem jenom spekulovat.

Jak americké letectvo přepravuje nejmocnější muže a ženy v zemi: má pro ně speciální vrtulník MH-139 Grey Wolf s balistickou ochranou

O tom, že úpravy na letounu Su-57 zvýší jeho bojovou hodnotu a schopnosti, určitě nelze pochybovat, prováděny jsou jistě právě z tohoto důvodu. Jestli ale dosáhne kvalit svých amerických nebo čínských protějšků, nelze určit, protože ještě nebylo možné model nezávisle posoudit, a ani není sériově vyráběn. Ruská propaganda o Suchoji Su-57 opakovaně lhala, třeba o údajně rekordním sestřelu, za kterým však vůbec nestál. Nelze tedy věrohodně určit, jaká jsou opravdová vylepšení letounu, pokud je popisuje pouze ruská strana.

Článek Rusko posouvá Suchoj Su-57M1 na novou úroveň. V hlavní roli umělá inteligence, lepší stealth a lepší využití potenciálu střely R-37M se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínská J-35A je ekvivalent k americké F-35

Letecký střet s Pákistánem přinesl Indii nemalé ztráty zejména v podobě francouzských Rafale, o čemž Armádní Zpravodaj informoval 09. května 2025. Je jasné, že tím utrpěla pověst možná nejlepšího letounu 4. a 4,5. generace v Evropě, ale nejspíše i na celém Západě, jelikož by minimálně poslední modernizace měla překonávat dokonce i americkou F-16.

Velká překážka pro Rusko: Itálie dodá Ukrajině jeden z nejsilnějších systémů PVO na světě. Zvládne s klidem i jeho Iskander

Ztracen měl být přitom i Mirage 2000, ale to je letoun nižší generace, takže šlo takový výsledek střetu předpokládat. Jako velice schopné se přitom ukázaly čínské střely PL-15, které měl mít Pákistán pouze v exportní verzi PL-15E, u níž Wikipedia potvrzuj dosah 145 km. Nedáno ovšem vyšlo najevo, že měl být jeden z Rafale sestřelen na vzdálenost 182 km, což by znamenalo, že mělo pákistánské letectvo k dispozici i neexportní verzi s doletem až 300 km.

Armádní Zpravodaj připomíná, že je Pákistán pro Čínu silným strategickým partnerem, potažmo velkým odběratelem jejích zbraní. A jelikož nelpí na různých omezeních, jako je tomu běžné u amerických a evropských představitelů, dává mu větší volnost ve využívání – což se potvrdilo i v nedávném konfliktu mezi Pákistánem a Indií, který se země draka nepokusila urovnat, a nejspíše také svolila k nasazení zmíněné střely vzduch-vzduch PL-15 v neexportní verzi.

Ukrajinci potvrdili dominanci v Černém moři: zaútočili na ruskou plošinu pro těžbu plynu. „Není tu místo pro ruský odpad,“ vzkázali

Je de facto jisté, že čínská vláda do jisté míry konflikt uvítala, jelikož tak mohla nechat otestovat své zbraňové systémy v reálných podmínkách. A výsledek zřejmě nemohl být lepší, ačkoliv pochopitelně v nedošlo na střet toho nejlepšího z její výzbroje (na rozdíl od indické).

Jako další krok má nyní nastat dodávka čínských letounů Shenyang J-35 páté generace, kterých si pákistánské letectvo objednalo několik desítek. Z posledních vyjádření čínských politiků přitom po nedávném jednání s pákistánským ministrem obrany Khawajem Asifem vyplývá, že mu budou dodány dříve než v roce 2026, jak bylo původně v dohodě plánováno.

Video: 1v5 postřílel granátem poraněný ukrajinský voják 5 útočících Rusů, kteří zničili jeho pozici minometem

Už v tomto roce by tak měl Pákistán obdržet prvních 30 letounů J-35A z celkem 40 objednaných. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že se tím chce lépe připravit na další možný střet s Indií a získat technologickou převahu, jelikož ta na ně nemá adekvátní odpověď. Sice se pokouší vyvíjet vlastní letoun páté generace známý jako AMCA, o němž Armádní Zpravodaj informoval už v červnu 2022, ale zatím se zdá, že nebude dříve než za několik let.

Jenomže koupit pro letectvo narychlo adekvátní alternativu, nejspíše není reálné. Ruský Suchoj Su-57 existuje stále jenom v počtu několika desítek, a to jde převážně o prototypy, zatímco americké F-35 nejspíše Indie získat nemůže – už jenom proto, že provozuje ruské systémy PVO, kvůli nimž bylo z programu vyřazeno také Turecko. Američané se jednoduše obávali úniku dat, resp. ruského špehování, například přes systém S-400 v jeho výzbroji.

Satelitní snímky ukazují, že Rusko kompletně vyčerpalo zásoby obrněné techniky v jednom ze skladů – včetně tanků

Nejbližší možností by tak mohl být turecký letoun TAI TF Kaan, jehož prototypy již létají, a první sériově vyráběné kusy by měly přicházet od roku 2028. Je však otázkou, zda se indicko-pákistánské vztahy do té doby opět nevyostří. Na druhou stranu je patrné, že obě strany v krátkém konfliktu pocítily sílu té druhé. Země Orientu třeba zasáhla velmi drahý švédský letoun včasné výstrahy SAAB 2000 Erieye střelami BrahMos s plochou dráhou letu.

Článek Pákistán dostane urychleně čínské stealth letouny J-35A páté generace. Získá tak výraznou technologickou převahu nad Indií se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kaan už létá, ale dostane lepší stealth

Projekt letounu Kaan nabral v Turecku na důležitosti v okamžiku, kdy ho Amerika vyřadila z programu Lockheed Martin F-35 Lightning II, protože si pořídila ruský systém PVO S-400. Prototyp letadla nakonec uskutečnil první let v únoru 2024, uvádí Wikipedia, a pro zemi je prioritou, neboť má ambice být důležitou regionální velmocí, k čemuž silné letectvo potřebuje. Kaan má ambice vyrovnat se tomu nejlepšímu na světe a Turecko tomu podřizuje vše.

Turkey TAI TF kaan 5 🚀#aviation $PARAM $BLOCK pic.twitter.com/IpQ9brIoWb

— World Fighters (@talkmillitary) March 20, 2024

Nejnovější informace o projektu přitom naznačují, že další stavěný prototyp bude mít oproti současnému významné změny v designu. ArmyRecognition spekuluje, že by měly hlavně zlepšit schopnosti v oblasti stealth, což samozřejmě vyžaduje nejen optimalizovaný tvar, ale i speciální materiály pohlcující radarové paprsky, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Je velkou otázkou, jakými technologiemi Turci disponují, ale určitě není na místě je podceňovat.

Také výzbroj TAI TF Kaan bude turecká

Armádní Zpravodaj zjistil, že se program Kaan údajně vyvíjí tak dobře, že by mohl být zařazen do výzbroje již v roce 2028, spekuluje NationalInterest. Turecku však zbývá i úkol nahradit používaný americký motor domácím, aby se zbavilo závislosti na cizích dodavatelích. Také musí úspěšně dotáhnout instalaci všech technologií od radaru až třeba ke sdílení dat a zbraní, protože by letoun měl využívat primárně turecké zbraně, jako jsou střely vzduch-vzduch Peregrine nebo Gökhan, ale i střely a pumy proti pozemním a námořním cílů.

Video: turecká stíhačka 5. generace Kaan je náhradou za americké F-35 a budoucností, má ambice vyrovnat se nejlepším na světě

Dvoumotorový Kaan má dosahovat rychlosti 1,8 Mach, mít jednomístnou kabinu a být poměrně veliký, jeho délka je 20,3 metrů. Ovšem jaký bude ve skutečnosti, bude možné posoudit, až bude zcela hotový – záležet nebude ani tak na velikosti a rychlosti, jako na jeho technologiích a zbraních. Už teď mu ovšem věří nejen Turecko, ale i další země. Třeba Saúdská Arábie uvažuje o koupi stovky letounů Kaan, protože ani jí nechce Amerika prodat F-35.

Článek Turecký letoun 5. generace dostává nový design a vstupuje do testovací fáze. Hotový by mohl být již v roce 2028 a nahradit F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rafale a Boramae se v mnohém podobají

Při pohledu na letouny je jasné, že jsou si v mnohém podobné. Oba jsou dvoumotorové, jedno nebo dvoumístné, a oba mají maximální rychlost kolem Mach 1,8. Rafale je o něco menší, Wikipedia uvádí, že má délku 15,27 m a rozpětí křídel 10,9 m, zatímco Boramae měří 16,9 m a rozpětí křídel je 11,2 m. Oba jsou to letouny 4,5. generace, a pokud by se nějaké evropské nebo světové letectvo rozhodovalo, bude záležet na detailech a samozřejmě ceně.

iZdroj fotografie: Dassault

I výzbroj je v mnohém podobná – obecně jsou oba letouny uzpůsobené pro západní zbraně, i když s některými rozdíly. KF-21 Boramae může používat nejlepší západní střelu vzduch-vzduch MBDA Meteor, uvádí Wikipedia. U francouzského protějšku je to jasné, neb Francie patří ke spolutvůrcům této zbraně. Rozdíly jsou ale třeba v používání francouzských střelách MICA na Rafale. Boramae bude uzpůsobený pro řízené střely Taurus KEPD 350, francouzský pro SCALP-EG, ale jde o podobné zbraně a letouny asi není problém přizpůsobit.

Automatizovaná výroba KF-21 Boramae

Otázkou je, co může rozhodnout. Jednou z možností je cena, ale ta bude vždy výsledkem jednání, i když Jihokorejci slibují cenovou dostupnost. NationalInterest uvádí, že by měl být Boramae vyráběný v automatizovaném procesu – dodávky by tak teoreticky mohly být rychlé, kdežto na Rafaele je dnes relativně dlouhá fronta. Armádní Zpravodaj soudí, že by pro evropskou zemi mohl hrát roli fakt, že je Francie v Evropě a náročnou údržbu či modernizaci by letectvo mohlo dělat v podstatě za rohem – a ne téměř na druhém konci světa.

Na nebe se letos vznese jihokorejská stíhačka KF-21 Boramae. Může přinést malou leteckou revoluci

Existuje ovšem ještě jedna věc, kterou může jihokorejský letoun ten francouzský trumfnout. Má totiž řadu prvků letounů 5. generace, dokonce i omezenou schopnost stealth, a to pravděpodobně o něco lepší než Rafale, který ji dle mnohých nemá vůbec. KF-21 Boramae má dokonce potenciál stát se letounem generace páté, uvádí ArmyRecognition, a otevřeně se o tom mluví. Pokud bude mít nějaká budoucí verze schopnost nést zbraně ve vnitřním prostoru, letoun nejspíše dosáhne stealth, a vyloučena nejsou ani další vylepšení.

Článek Jihokorejský KF-21 Boramae půjde francouzskému Dassault Rafale od roku 2026 po krku. Může z něj být i letoun 5. generace se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rafale F5 bude spolupracovat s dronem

Francouzský letoun je bezesporu velice úspěšný – už jenom proto, že není zaveden jenom ve francouzských ozbrojených silách, ale pořídily si ho i jiné země, např. Indie, Řecko a Egypt. Francouzi přitom aktuálně vyvíjí novou verzi s označením F5, která by měla být mnohem lepší než současná. ArmyRecognition uvádí, že by měla být osazena novým typem radaru s pokročilou fúzí dát, a mohla zvládat nové zbraně, a mluví se i o výkonnějším typu motoru a spolupráci s dronem. Je tedy otázkou, zda by takový letoun nedokázal nahradit F-35.

iZdroj fotografie: Raytheon

Letoun F-35 je však koncepčně trochu jiný než Rafale – je třeba jednomotorový namísto dvoumotorového, ale především je 5. generace. I ten je navíc neustále vyvíjen a vylepšován – roce 2024 začala produkce verze označované Block 4, která dostala výkonný procesor, rozšířenou paměť a nové displeje. Pilot má tak k dispozici nové způsoby zaměřování, navigace, komunikace či elektronické systémy boje, vysvětluje AirAndSpaceForces.

Nová italská fregata FREMM v hybridní konfiguraci GP-EVO rozerve jakoukoliv ruskou ponorku nebo loď až na 350 km

Jestli by Rafale dokázal F-35 nahradit, by podle názoru Armádního Zpravodaje záleželo na tom, jakou by zrovna musel plnit misi. Oba letouny jsou totiž takzvaně víceúčelové a poslouží v mnoha různých úlohách. V některých může mít jeden z nich přednost, v jiných zase mohou být v podstatě vyrovnané. Všeobecně ovšem bude bezesporu platit, že F-35 bude jakožto letoun 5. generace Rafale, tedy generaci 4,5., převyšovat; i když ne ve všem.

Výhodou F-35 je stealth

Asi největší předností F-35 je schopnost stealth, uvádí Wikipedia, zatímco francouzský Rafale ji postrádá. Znamená to tedy, že je americký letoun obtížně zaměřitelný radary, což přináší řadu výhod. Může například pronikat i do prostoru ovládaného nepřátelskou protivzdušnou obranou, a v případě leteckého souboje na dlouhou vzdálenost vidí svého protivníka mnohem dříve než on jeho. Už jenom to jsou vlastnosti, kterých Rafale nikdy nedosáhne, a proto bude řadách misí horší, ačkoliv má oproti 5. generaci nedostatků více.

iZdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain

F-35 je také vyzdvihovaný jako letoun s pokročilými senzory a fúzí dát – ostatně byl tak přímo konstruován. Tyto schopnosti má nicméně i Rafale a budou u něj prohlubovány, i když nelze říci, zda dosáhnou úrovně F-35. Tyto informace totiž nebývají veřejné, a navíc verze F5 ještě neexistuje. Ovšem to, že Rafale postrádá stealth, znamená, že nemůže působit ani se svými vyspělými senzory coby průzkumník na krátkou vzdálenost, neb by mohl být sestřelen.

C1 Ariete vs. T-90M: nejspíše nejvyrovnanější souboj, jaký by se mohl odehrát. Oba mají totiž značné slabiny

I přesto existuje minimálně jedna oblast, v níž Rafaele dokáže F-35 strčit do kapsy, a tou je souboj na krátkou vzdálenost. Wikipedia uvádí, že byl postavený jako vysoce manévrovatelný letoun, což americký letoun nemá a v souboji tělo na tělo by byl ve značné nevýhodě. Na druhou stranu platí, že jsou vzdušné souboje v současnosti vedeny hlavně na dlouhou vzdálenost, kdy má F-35 výhodu, protože by Rafale viděla a zaměřila mnohem dříve, a mohla na něj tak vypálit střely. Zničila by ho tak nejspíše dříve, než by se k ní dostal.

Článek Dassault Rafale F5 vs. F-35 Block 4: oba letouny jsou solidní, ovšem ten francouzský vyhrává pouze v jedné nevýznamné oblasti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Technologicky nemá Portugalsko jinou volbu

Kdo chce silné a moderní letectvo, měl by pochopitelně kupovat to nejlepší a nejvyspělejší. V případě letounů to jsou ty 5. generace, z nichž jsou pro členy NATO dostupné jenom ty americké. Ačkoliv mají nějaké technologické potíže, které se však daří průběžně odstraňovat, a nejsou vůbec levné, jsou F-35 jedinou možností, jak mít pokročilé letouny.

Americká armáda je v rozkladu, má silný nedostatek vojáků a noví se nehlásí. Řešením má být i cizinecká legie

Francie se sice nechala slyšet, že nabídne namísto F-35 své Dassault Rafale, jenomže redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jsou v nejlepší modernizaci pouze letouny 4,5. generace a nikdy ne pátou nepostoupí. Na svého „soupeře“ tak hodně ztrácí, byť jsou skvělé. V dubu 2025 také Armádní Zpravodaj upozorňoval, že výrobce F-35, Lockheed Martin, pracuje na vylepšení, které dá vzniknout de facto zcela novému letounu s označením F-35+.

Obsahovat má totiž mnoho technologií z vyvíjeného letounu 6. generace, ale být oproti němu mnohem levnější. I to bude pravděpodobně mnohé kupce F-35 zajímat. V případě Portugalska server DA s odkazem na své zdroje přímo uvádí: „Důvodů pro toto rozhodnutí je podle náčelníka hned několik, mj. nedávno vydaná Transformační strategie vzdušných sil Força Aérea 5.3, která přímo poukazuje na stíhačky páté generace jako na strategickou a operační nutnost.“

Američané vyvrací zvěsti o F-35: „Nelze je na dálku vypnout. Žádné kill switch neexistuje.“ Ale ochromit je přesto mohou

Vyznačuje se podle něj výjimečnou schopností přežití a komunikačními schopnostmi, kterým se evropské letouny jako Eurofighter, Rafale nebo Gripen rovnat nemohou. S tím se redakce Armádního Zpravodaje ztotožňuje; F-35 jsou zkrátka technologicky napřed. Lze tak zhodnocovat spíše to, zda jsou nezbytné pro onu konkrétní zemi, ať už pro Portugalsko nebo ČR.

Plány navíc stále počítají, že bude F-35 létat během několika let přes 3 000, což je asi hodně smělý plán, ale už dnes jde o nejpočetnější letoun 5. generace na světě.

Článek Portugalsko nakonec F-35 koupí. Je to jediný letoun, který mu zapadá do strategie. Francouzský Rafale je ze hry, konkurovat nemůže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdyby Švýcarsko odstoupilo, zaplatilo by sankce

Významným důvodem, proč se neutrální země nejspíše ani nepokusí nákup F-35 přehodnotit, jsou sankce – kdyby ho teď totiž zrušilo, velmi pravděpodobně by ji to stálo dost peněz, ačkoliv není jasné, kolik přesně, vysvětluje SwissInfo s odvoláním na debatu ve švýcarském parlamentu, kde někteří politici vyjádřili pochybnosti, zda Amerika dostojí svým závazkům.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Švýcarsko si objednalo dohromady 36 letounů F-35, za něž už mělo zaplatit 700 milionů franků, což je v přepočtu bezmála 19 miliard korun; celá transakce má dosahovat 6 miliard švýcarských franků, tedy zhruba 161,4 miliard českých korun. Armádnímu Zpravodaji se ale nepodařilo najít, jak vysoké sankce by případně muselo zaplatit – ale protože nechce tamní vláda od zakázky odstoupit, i když by mohla, nejspíše to nebude málo.

Švýcarsko už nemá čas, F-35 chce do 5 let

Sankce nejsou jediným důvodem, proč se Švýcarsko nechce poohlížet po jiných letounech. Tím možná hlavním je časová tíseň, jelikož je potřebuje do roku 2030 k zajišťování bezpečnosti svého vzdušného prostoru, a právě F-35 vidí jako nejlepší možnost. Redakce Armádního Zpravodaje prostudovala tiskovou zprávu švýcarského Federálního ministerstva obrany, civilní ochrany a sportu (DDPS), z níž vychází, že to je ekonomické i strategické rozhodnutí.

Amerika potichu začala s anexí Grónska, ale ne vojensky. Jenom ona ho prý může ochránit před invazí Ruska a Číny

F-35 by se totiž měl stát nejrozšířenějším západním letounem, jelikož na něj přezbrojují mnohé evropské země, aby dokázaly čelit případné ruské invazi, resp. jí ideálně předešly. Švýcarsko by přitom rádo podpořilo domácí průmysl, resp. dosáhlo maximální autonomie a nespoléhalo se na zahraniční dodavatele, ale produkt srovnatelné kvality vyrábět nedokáže, a ani zajistit vlastní komponenty nebo vývoj, takže prý nedává smysl od F-35 odstoupit.

Uvádí nicméně, že má dohodnuté podmínky, aby se Američané v otázkách obrany nemohli do užívání švýcarských F-35 vměšovat. Zpráva uvádí, že dálkové ovládání nebo blokování F-35A, např. vnějšími zásahy do elektroniky, není možné, a že Švýcarsko nepotřebuje souhlas, pokud chce použít své zbraňové systémy nebo řízené střely ke své obraně.

Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout

Může tak činit autonomně, nezávisle a kdykoliv to uzná za vhodné. Obdržet má přitom moderní verzi Block 4, žádnou jinou (rozhodně ne horší), což je smluvně dohodnuto. Američané by tedy nemohli smlouvu obejít s tím, že aby dodali plný počet letounů, nahradili by aspoň část staršími verzemi. Švýcarská vláda očekává, že dohodu splní v plném rozsahu.

Článek Švýcarsko se F-35 nevzdá, je to nejlepší volba, jakou udělalo. Američané ho ale drží pod krkem, i když si nadiktovalo podmínky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-57 je rychlý a velmi dobře manévruje

K zařazení letounu do výzbroje ruského letectva došlo oficiálně v prosinci roku 2020 a v současné době existuje, včetně prototypů, v počtu lehce přes 30 kusů, uvádí Wikipedia. Jde o dvoumotorový jednomístný letoun se schopností stealth, i když její úroveň je pravděpodobně jedním z kritických míst, k čemuž došli i Číňané. Má však velice dobrou manévrovatelnost a dokáže se pohybovat rychlostí Mach 2,2. I to jsou pravděpodobně důvody, proč Su-57 kupuje Alžírsko, zatímco sousední Maroko si může „na truc“ pořídit americké F-35.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY-SA

Co jednoznačně platí, je fakt, že v bojových operacích nezaznamenal Su-57 jedinou ztrátu; a nasazený v nich opravdu byl. Třeba jako prototypy v Sýrii, kde ale žádné vyspělé obraně nečelily, a pak v konfliktu na Ukrajině. Armádní zpravodaj ale upozorňuje, že podle dostupných informací ruské letectvo úzkostlivě drží Su-57 mimo dosah protivzdušné obrany, takže ho ani sestřelit nelze. Důvodem bude hlavně prestiž vůči domácímu publiku, a také vůči možným budoucím kupcům – letoun, který sestřelen byl, by se prodával hůře.

Su-57 má zbraně dlouhého dosahu

Výhodou ruského letounu 5. generace dle Armádního Zpravodaje je, že operace mimo dosah PVO zvládá. Na letecké cíle může útočit za pomoci vyspělého radaru AESA a střely R-37M. MilitaryWatchMagazine uvádí, že by měla mít dosah až 400 kilometrů a rychlost až Mach 6. Na pozemní cíle pak dokáže zaútočit třeba moderní řízenou střelou Ch-69. Ta je podzvuková a má dosah až 400 kilometrů, a podle ArmyRecognition je užívána především proti vysoce hodnotných cílům, jako jsou systémy protivzdušné obrany, velitelská centra a infrastruktura.

Rusko padá do hluboké krize, ztráty na bojišti nestíhá doplňovat. A tak vyhlásilo dosud největší odvody – dosahují 20 % ukrajinské armády

Do budoucna lze předpokládat, že Rusko bude v praxi chránění Su-57 z prestižních důvodů pokračovat. To ale neznamená, že letoun nikdy k zemi nešel. Twz uvádí, že se jeden z jeho prototypů v prosinci 2019 zřítil nedaleko Komsomolsku na Amuru – důvodem mělo být selhání systémů řízení letu. Pilotovi se však podařilo katapultovat. V roce 2014 byl potom jeden z prototypů Felonu těžce poškozený, když začal hořet jeho motor.

Článek Nikdy nesestřelený ruský Suchoj Su-57 páté generace těží z toho, že po něm nikdo nikdy střílet nemohl. A přesto jeden k zemi šel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve to vypadalo, že F-35 úplně končí

Již před několika dny proběhla médii zpráva, že Portugalsko údajně zcela vylučuje F-35 jako možnou náhradu za stárnoucí F-16, ale to se později ukázalo jako nepravdivé. Když byl totiž odcházející ministr obrany Nuno Melo dotázán portugalským médiem Público, zda se vláda bude vláda řídit doporučením letectva k nákupu F-35, odpověděl:

40členný ruský konvoj obrněnců neprojel, a navíc padlo 160 vojáků. Ukrajinci ho na východním bojišti rozstříleli (video)

„Nemůžeme ignorovat geopolitické prostředí v našich volbách. Nedávný postoj Spojených států v kontextu NATO …nás musí přimět přemýšlet o nejlepších možnostech, protože předvídatelnost našich spojenců je větším přínosem, který je třeba vzít v úvahu.“

Portugalské ministerstvo obrany bude nově při výběru zvažovat kritéria „Geopolitický kontext“ a „Rozsah omezení používání letadel“. Armádní Zpravodaj připomíná, že je Amerika nastavováním přísných mantinelů známá a ráda je později používá jako páku.

Ukrajinci „dostali kouř“ hlavně na východní frontě, Rusové je rubali ze všech stran. Ztratit měli i MiG-29 (15. 03. 2025)

Ministr neupřesnil, o kterých evropských letadlech ministerstvo uvažuje, avšak naznačil, že mezi možnostmi, které portugalská vláda prozkoumala, byly francouzské stíhací letouny Rafale. To koresponduje s nedávným prohlášením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který doporučil jako náhradu jejich Dassault Rafale 4,5. generace.

Článek Amerika si to pěkně pohnojila, ani Portugalsko už F-35 nechce a hledá alternativy za F-16 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Evropská náhrada (ne)existuje, ale zřejmě brzy bude

V současné době je těžké jenom tak nahradit dodávky F-35 od americké společnost Lockheed Martin, jelikož jde o odborníky nejlépe hodnocený letoun 5. generace na světě. Protějškem se ve světě například ruský Suchoj Su-57, ale ten má mnohé problémy. Armádní Zpravodaj upozorňoval i na jeho nevydařenou prezentaci v Číně, kde se mu vysmáli.

Alternativou mohou být i čínské letouny 5. generace Chengdu J-20 Mighty Dragon a Shenyang J-35, ale to je vzhledem k bezpečnostním rizikům nepravděpodobné. Zřejmě nejlepší volbou by tak mohly být francouzské letouny Dassault Rafale, které jsou v poslední modernizaci označeny jako 4,5. generace, kdy jim zejména chybí vlastnost stealth.

Obdobně by tomu potom mohlo být u protivzdušných systémů, ačkoliv je MIM-104 Patriot považován za opět nejlepší na světě. V Evropě nyní neexistuje jeho 100% náhrada, ale rýsuje se. Redakce Armádního Zpravodaje dle informací výrobce MBDA usuzuje, že připravovaná verze NG systému SAMP/T by mohla mít velmi podobné vlastnosti jako MIM-104 Patriot.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru řekl: „Těm, kteří si kupují systémy Patriot, by měla být nabídnuta francouzsko-italská generace SAMP/T nové generace. Těm, kteří si koupí F-35, by měly být nabídnuty stíhací letouny Rafale.“ Na 14. března 2025 svolal schůzku se zástupci francouzských zbrojařských firem, s nimiž záležitost probíral.

Článek Francie chce evropskou náhradu, rázem odmítá americké letouny F-35 a systémy MIM-104 Patriot. Může strhnout lavinu nezájmu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nizozemsko o cvičení skoro nic neprozradilo

Armádnímu Zpravodaji se nepodařilo najít o cvičení příliš zmínek. Jedná se poměrně ojedinělou událost, moc takových cvičení F-35 totiž neprobíhá. Nizozemské královské letectvo v příspěvku jenom stroze informovalo, že letouny sestřelily nad Baltským mořem drony, a to pomocí raket AIM-9 Sidewinder typu vzduch-vzduch s rychlostí až 2,5 Mach, uvádí Wikipedia.

Rusové překročili hranice Ukrajiny ze severu, snaží se přesunout boje mimo Kurskou oblast. Ale do jednoho padli (video)

Letouny ve výzbroji ruského letectva, které by jimi byly zaměřeny, de facto nemohou uletět, jelikož nejsou dostatečně rychlé – s výjimkou MiG-31 Foxhound, ten létá až 2,83 Mach a patří mezi nejrychlejší vojenské letouny světa, jak Armádní Zpravodaj připomínal. Střely mají přitom Infračervené navádění, takže se zaměřují na teplo vycházející z motorů.

Více informací potom nesdělilo ani nizozemské ministerstvo obrany. V přehledu novinek jenom uvedlo, že F-35 sestřelily bezpilotní letouny nad Baltským mořem, a že bylo cvičení iniciováno Nizozemskem a Estonskem. Armádní Zpravodaj považuje tyto letouny za jednu z největší hrozeb pro ruskou armádu i letectvo, pokud by došlo na nějaký konflikt.

Rusko nemá odpověď, není jí ani Su-57

F-35 jsou mnohem vyspělejší než cokoliv, co má k dispozici protistrana, což platí i pro její nejmodernější Suchoj Su-57. Má sice například střelu vzduch-vzduch s delším doletem, ale jeho slabinou má být zejména slabé stealth. Ostatně se mu vysmáli Číňané, když ho Rusové vystavili na jejich veletrhu, o němž Armádní Zpravodaj přinášel info 15. listopadu 2024.

6 radarů a 6 dalších pozoruhodných vlastností ruské stíhačky Su-57 Felon, díky níž je dle Ruska lepší než jakákoliv konkurence

Naše redakce srovnávala letouny již koncem února 2023 s tím, že i když by mohly být souboj jeden na jednoho vyrovnaný, americká technika by jednoznačně dominovala. Existuje totiž v mnohem vyšších počtech, zatímco Su-57 pouze v desítkách kusů, z nichž jsou navíc mnohé prototypy. Nehledě na to, že dokáže F-35 shromažďovat obrovské množství informací a ničit třeba systémy PVO, které by ji ani nemusely zavčasu registrovat.

Článek Rusko neví, proti čemu stojí. F-35 sestřelily několik letounů a ukázaly, čeho jsou schopné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zprvu letoun pro čínské letadlové lodě

Čínský letoun J-35 je jiný než J-20, v několika směrech by se dal spíše přirovnat k americkému F-35, ale rozhodně nejde o jeho kopii, a existuje i mnoho odlišností – třeba použití dvou motorů u čínského stroje. Vzniknout by měl dle všeho v několika variantách, i když je stále trochu zmatek v tom, jak je označovat – a nejspíše bude přetrvávat, dokud nebude letoun zavedený do výzbroje. Podle NationalInterest je s ním počítáno jako s palubním letounem pro letadlové lodě, ale existovat bude i varianta pozemní, a pak nejspíše upravená exportní.

J-35 (Naval Version) pic.twitter.com/ksfP8Pgt4g

— International Defence Analysis (@Defence_IDA) February 5, 2025

Oproti J-20 je J-35 menší. Wikipedia uvádí, že měří na délku 17,3 metrů a rozpětí křídel má 11,2 metrů, používá dvojici motorů Guizhou WS-21 a měl by létat rychlostí až Mach 1,8 – bude tedy o něco rychlejší než americká F-35. Bojový dosah je potom 1 250 kilometrů, s přídavnými nádržemi až 2 000 kilometrů, ale v této kombinaci by pravděpodobně neměl schopnost stealth. Podle současných informací bude jednomístný, o dvoumístné verzi zmínky nejsou.

J-35 ponese i vyspělou střelu PL-15

Velmi důležitá bude u čínského letounu 5. generace i jeho výzbroj. Ve vnějším prostoru bude schopen nést šest střel – v této variantě by zůstávala zachována jeho schopnost stealth – což ale neplatí, ponese-li dalších šest na vnějších závěsnících pod křídlem. Jednou z jeho zbraní by měla být vyspělá radarově aktivně naváděná střela vzduch-vzduch PL-15, jejíž operační dosah je až 300 kilometrů, uvádí stránky americké armády, což je více než u amerických střel. Nést může však i pumy nebo střely k útokům na pozemní nebo námořní cíle.

Čínský J-20 se ukazuje jako horký kandidát k nahrazení F-35, ale ne vždy musí dostat přednost, když je ve hře evropský letoun

J-35 je osazen radarem typu AESA, a dle předpokladů by mohl svými schopnostmi dokonce konkurovat radaru F-35. Má mít i pokročilé sdílení dat a další technologie, ale není příliš jasné, na jaké úrovni budou. Také lze předpokládat, že exportní verze, o níž je už oficiálním zájemcem Pákistán, budou mít některé schopnosti omezené. I tak ovšem půjde o letouny 5. generace, které budou schopné získat země, jimž by Amerika neprodala F-35.

Článek Čínský Shenyang J-35 bude druhou čínskou protiváhou F-35. Zaujmout může i tam, kde Američané zájem nemají se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Za rok možná vznikly jenom tři Su-57

Kolik je nyní letounů Su-57 v činné službě, Rusko neuvádí. Již to musí naznačovat, že není něco v pořádku, protože jinak je velmi pravděpodobné, že by se pochlubilo. Odhady mluví o tom, že jich je nejspíše jenom 32, ale je do toho započítaných i 10 prototypů. MilitaryWatchMagazine uvádí, že ruské letectvo dostalo v roce 2024 celkem 3 dodávky letounů, ale bez uvedených počtů. Je tedy možné, že každá dodávka zahrnovala pouze 1 ks.

RuAF received a new batch of the Su-57 5th generation fighter jets. pic.twitter.com/tpDPwwSZPq

— 𝔗𝔥𝔢 𝕯𝔢𝔞𝔡 𝕯𝔦𝔰𝔱𝔯𝔦𝔠𝔱△ 🇬🇪🇺🇦🇺🇲🇬🇷 (@TheDeadDistrict) September 12, 2024

Rusko mělo sice otevřít novou továrnu na produkci Su-57 v Komsomolsku na Amuru, uvádí AeroSpaceGlobalNews, ale otázkou je, zda se mu podaří výrobu do budoucna navýšit. Mohou ji totiž brzdit i západní sankce, jelikož stačí, aby neproběhla dodávka jediné kritické součástky, kterou není schopno vyrobit nebo dovézt, a má problém. Minimálně by ale jistě chtělo splnit objednávku 76 sériových Su-57 do roku 2028, které mají navíc dostat silnější motory; ve srovnání s produkcí letounů 5. generace v Americe a Číně jde však o směšný počet.

Stealth Su-57 je asi největší slabina slabina

Největší kritikou ruského Su-57 nicméně zůstává jeho stealth, na což upozorňuje mnoho expertů, uvádí EurAsianTimes. A podporuje to i skutečnost, že ho Rusko nenasazuje do bojových operací, s výjimkou odpalování střel z velké dálky – evidentně mu tak nevěří ani velení ruského letectva a obává se, že by mohl být zaměřen a sestřelen. Na prototypu však konstruktéři testují ploché trysky, což by mu mohlo dát Su-57 lepší stealth zezadu.

„Největším soupeřem je pro stíhačku F-16 ruský Su-57, dokáže ji zaměřit, aniž by o tom věděla,“ srovnal letouny vysloužilý indický pilot

Ani přes mnoho negativ však nelze o Su-57 tvrdit, že by to nebyl nebezpečný stroj. Když se mu například postaví letoun\ 4. nebo 4,5. generace, nejspíše bude překoná, jelikož žádnou schopnost stealth nemá, a radar, na němž záleží, bude mít zhruba na stejné úrovni. Navíc může nést některé zbraně, s nimiž se nemohou západní pravděpodobně rovnat, i když lze vycházet opět jenom z tvrzení Ruska. Tou nejsilnější by byla v leteckém souboji střela vzduch-vzduch R-37M, k níž Wikipedia uvádí, že má mít dosah až 400 kilometrů.

Článek Ani nejnovější šarže Suchojů Su-57 není o nic lepší než předchozí verze, jelikož neřeší kritické nedostatky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Saúdové by chtěli celou stovku letadel

Mezi Tureckem a Saúdskou Arábií probíhají intenzivní jednání o budoucím obchodě týkajícím se zhruba stovky letounů Kaan. ArmyRecognition uvádí, že se tak rozhodla poté, co ji opakovaně odmítli Američané s F-35, kteří nemohou žádostem vyhovět z několika důvodů. Jedním je slib Izraeli, že žádná jiná země Blízkého východu tyto letouny páté generace nedostane, ale obávat se mohou i případné špionáže a úniku informací o technologiích směrem do Číny.

Turkey’s 5th Gen Fighter aircraft KAAN made first flight The prototype performed taxi/ground tests Mar 16, 2023 ceremonially rolled out two days later. TAI maiden flight, initially scheduled 27 Dec 2023 (one day before maiden flight of the TAI Anka-3), completed on 21 Feb 2024. pic.twitter.com/cSH0P2cUPZ

— Chris Bolton (@CcibChris) February 21, 2024

Saúdové navíc mohou být pod tlakem Spojených států amerických, aby si nekupovali zbraně z Číny nebo Ruska. Letoun z Turecka, tedy od člena NATO, by ale mohl být něčím jiným. TurkeyTribune uvádí, že dohoda o případném koupi stovky strojů by byla výhodná jak pro Saúdskou Arábii, tak i pro Turecko, jemuž by přinesla jistotu peněz nutných pro vývoj drahého letadla páté generace. Jedná se také o jeho možné licenční výrobě v Saúdské Arábii, což by zase znamenalo významné posílení místního zbrojního průmyslu.

Pro Ameriku je lepší turecký letoun než čínský

Turecký TAI TF Kaan je dvoumotorový, takže se může konstrukcí podobat americkému Lockheed Martin F-22 Raptor nebo čínskému Chengdu J-20 Mighty Dragon. Wikipedia uvádí, že je zhruba 21 metrů dlouhý a vyráběn by měl být v jedno i dvoumístné variantě. Jeho max. rychlost má být Mach 1,8 s tím, že byl navržen k používání různých druhů tureckých střel a pum, ale vzhledem k členství Turecka v NATO by nejspíše mohl zvládat i zbraně západní.

Video: turecká stíhačka 5. generace Kaan je náhradou za americké F-35 a budoucností, má ambice vyrovnat se nejlepším na světě

Turecko zatím TAI TF Kaan nevyrábí, prototyp letadla se poprvé vznesl k nebi v únoru 2024; je tedy jasné, že jeho výroba začne až za několik let, což je u podobných projektů naprosto běžné. Ve výsledku lze tedy předpokládat, že by Saúdská Arábie obdržela objednané letouny zřejmě až někdy ve 30. letech 21. století. Alternativou může být samozřejmě nákup čínských letounů Shenyang J-35, a pokud by se tak opravdu stalo, byla by to pro Američany v oblasti veliká prohra. V případě TAI TF Kaan jde tedy o přijatelnou volbu.

Článek Americe vzniká v Turecku tak velká konkurence, že si může Saúdská Arábie koupit 100 letounů TAI TF Kaan namísto F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-57 má hlavně velice pochybné stealth

S prodejem ruského letounu 5. generace do zahraničí to zprvu vypadalo velice špatně, navíc když se mu ještě Číňané vysmáli v okamžiku, kdy se objevil na jejich veletrhu. Cílem vtípků se stalo jeho zpracování, kdy hlavně nelícovaly některé jeho části a vystupovaly šrouby, což znamená, že nemůže mít tak vyspělé stealth, jak Rusko tvrdí. Jde přitom o jednu z nejdůležitějších vlastností letadel 5. generace, protože když je mohou radary špatně zaměřit, je velice obtížné je ničit a ony zároveň mohou napáchat více škod. I přesto ale může mít Rusko šanci letoun prodat.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY

AviationWeek uvádí, že nejpravděpodobnějším zákazníkem pro Su-57 je Alžírsko, které ostatně avizovalo zájem před lety, a Wikipedia doplňuje, že mohlo už v roce 2019 podepsat smlouvu. Země je logickým zákazníkem, neboť patří mezi největší odběratelé ruských zbraní – včetně letadel. Pro jeho piloty by byl tedy přechod na Su-57 jednoduchý. Naopak jeho největší soupeř, Maroko, letoun podobné kvality nevlastní a dost možná ani nebude.

Jediné řešení i pro Írán nebo Vietnam

Kromě Alžírska existují i další potenciální zákazníci. NationalInterest uvádí, že jedním z nich by mohl být Írán, který čelí sankcím, a právě se Suchojem Su-57 by mohl získat stroj, který by se mohl kvalitou přiblížit izraelským Lockheed Martin F-35 Lightning II. Dalším kandidátem je pak Indie, i když ta pracuje na vlastním letounu 5. generace, takže by dala logicky přednost jemu. To ale neplatí o Vietnamu, který nemůže získat americký F-35 ani čínský Shenyang J-35, protože je Čína jeho největším soupeřem a hlavně proti ní by takto vyspělý letoun potřeboval.

„Největším soupeřem je pro stíhačku F-16 ruský Su-57, dokáže ji zaměřit, aniž by o tom věděla,“ srovnal letouny vysloužilý indický pilot

Ačkoliv ale panují o letounu Su-57 některé pochybnosti, pravdou je, že bude jistě lepší než všechny předchozí ruské letouny, a to včetně Suchoje Su-35 Flanker-E. Státy provozující ruská nebo sovětská letadla by si tak bezesporu značně polepšily. Nehledě na to, že k nim Rusko nabízí i různé vyspělé a odzkoušené zbraně – může se jednat například o radarem naváděné střely vzduch vzduch R-37M, klouzavé pumy nebo vyspělé řízené střely, jakou je Ch-59, dávající vlastníkům možnost zasahovat přesně cíle do vzdálenosti několika stovek kilometrů.

Článek Rusko by skutečně mohlo prodat svůj Suchoj Su-57 páté generace. Pro některé země totiž může být tím nejlepším řešením se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K Su-57 lze dodávat i vyspělé zbraně

Snahou Ruska získat severoafrické zákazníky, jimž v minulosti dodalo řadu ze svých zbraní včetně letadel, může být třeba účast na zbrojním veletrhu v Egyptě. Suchoj Su-57 tam vystavěný bude, uvádí ArmyRecognition, a to i s vyspělými zbraněmi, které k němu mohou zájemci získat – třeba řízenou střelu Ch-69 s prvky stealth. Nabídnou lze však i další systémy, třeba radarem naváděné střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu a přesné klouzavé pumy. Případný kontrakt by mohl pomoci se stagnující výrobou letounu i jeho nákladným vylepšováním.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY

Mnohé severoafrické země již zákazníky Ruska byly. Třeba Egypt má letouny Mikoyan MiG-29 Fulcrum, Alžírsko zase Suchoj Su-30 Flanker C. Defence-Blog pak uvádí, že s nimi byla vedena jednání o letounech Suchoj Su-35 Flanker E, ale nakonec se je nepodařilo prodat – pro Egypt již byly dokonce ve výrobě, ale nakonec dal přednost francouzským Dassault Rafale. A dobře nedopadl ani údajný zájem Alžírska o stíhací bombardéry Suchoj Su-34 Fullback.

Rusko nemusí být spolehlivý dodavatel

Ačkoliv se snaží Rusko prezentovat na různých veletrzích, nemusí mu to přinášet kýžené výsledky. Wikipedia uvádí, že zrovna Su-57 je sice letoun 5. generace s prvky stealth, ale není jasné, jak je v této oblasti pokročilý – ostatně to také může být důvodem, proč ho Rusko dosud nasadilo maximálně mimo dosah protivzdušné obrany. A aby toho nebylo málo, DefenseNews uvádí, že výroba Su-57 stagnuje – problém je hlavně s novými motory. I to může zájemce odrazovat, protože by Rusko nemuselo dodávat objednaná letadla v termínu.

„Největším soupeřem je pro stíhačku F-16 ruský Su-57, dokáže ji zaměřit, aniž by o tom věděla,“ srovnal letouny vysloužilý indický pilot

Jestli Rusko s letouny neuspěje, může to pro něj do budoucna znamenat katastrofu, jelikož se na jeho pozice tlačí jiní nezápadní dodavatelé. Největší hrozbou je Čína, která začíná nabízet svůj letoun 5. generace Shenyang J-31 Gyrfalcon. Ten chce i Pákistán a zájem má údajně také Egypt. Mnohé severoafrické země by také mohly chtít vyvíjený turecký letoun TAI TF Kaan, kdežto ostatní možná i jihokorejský letoun KAI KF-21 Boramae.

Článek (Ne)úspěšný letoun Suchoj Su-57 by mohl zachránit export do severní Afriky. Ale pravděpodobnější se mi jeví, že ho převálcuje konkurence se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výrobu Su-57 Rusko evidentně nezvládá

Suschoj Su-57 je jedním ze 4 letadel páté generace na světě zařazených v činné službě. Z Ruska by tedy měl dělat leteckou velmoc, ale pravda je trochu jiná – zatímco ostatních letadel jsou řádově stovky, těch ruských doslova jenom hrstka – přitom jsou oficiálně ve výzbroji od roku 2020, uvádí Wikipedia. Rusko se totiž potýká s mnoha problémy s jejich produkcí. DefenseNews uvádí, že se proto snaží výrobu urychlit třeba zprovozněním vývojového zařízení souvisejícího s palivovým systémem nebo výstavbou hangáru pro testování avioniky.

iZdroj fotografue: Vojenské vzdušné síly Ruské federace

Výsledky výroby letadel Su-57 jsou doposud tristní. V roce 2019 si jich Rusko objednalo 76 s výhledem, že je všechny zařadí do roku 2027, jenomže jich doposud obdrželo pouhých 10 v roce 2022, a dalších 11 pak v roce 2023. V letošním roce by jich mělo být více, konkrétně 22, ale není to vůbec jisté. Problémem je, že až doposud měly dodané modely provizorní typ motoru, ale od roku 2024 již měla mít všechna dodaná letadla nové motory AL-41F-1. Jejich sériová výroba však nejspíše začne v roce 2025, takže letos nemusí dorazit ani jeden Su-57.

Ruské letectvo využívá i prototypy Su-57

Pro ruské letectvo jsou dodávky letounů evidentně nedostatečné, a kolik přesně jich je nasaditelných, není jasné. NationalInterest upozorňuje, že zařadilo dokonce do ostrého provozu i desítku postavených prototypů, což je tak nestandardní krok, že to svědčí o naprostém zoufalství. Navíc byly dva letouny poškozeny vlivem útoků na ruské letiště, uvádí ArmyRecognition, a další nejsou nasaditelné, protože podstupují údržbu, což je běžné.

„Největším soupeřem je pro stíhačku F-16 ruský Su-57, dokáže ji zaměřit, aniž by o tom věděla,“ srovnal letouny vysloužilý indický pilot

Rusko by přitom letadla se schopnostmi Su-57 potřebovalo pro vedení bojů, ale zatím jsou zprávy jenom o několika případech nasazení, kdy odpalovala řízené střely z ruského území mimo dosah protivzdušné obrany. To je pro špičkové letouny 5. generace se stealth dost podřadná role, zvládnou ji i méně vyspělé. Naopak Su-57 by se měly snažit útočit třeba na protivzdušnou obranu a využít všech svých výhod – tedy pokud je nemají jenom na papíře.

Článek Rusko zaostává za plánem mít 76 letounů Su-57 už v roce 2027. Letos však nemusí vyrobit ani jeden, zoufale zařadilo i prototypy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-35S ve světě moc úspěchu nesklidil

Zmíněný letoun je poslední odvozeninou sovětského Suchoje Su-27 Flanker. Jeho první let se uskutečnil v roce 2008 a o dva roky později začala jeho sériová výroba, uvádí Airforce-Technology. Bylo to v době, kdy již USA měly letouny 5. generace a intenzivně na nich pracovala Čína, ale i Rusko. A ačkoliv se americkým protějškům 5. generace Su-35S nevyrovnal, mohl se postavit těm generace 4., které tvořily základ výzbroje letectev po světě a je tomu tak dodnes.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Ruská agentura Rostec označuje Su-35S za extrémně nebezpečný, a údajně je schopný čelit hrozbám v podobě jiných letounů se stealth, čímž může myslet jedině letouny páté generace. Není pochyb, že jde o vyspělý stroj, který se stal díky svým počtům a schopnostem páteří ruského letectva, a dokonce je určen i k exportu, i když nejspíše není tak skvělý. Zájem o něj měl třeba Egypt a v testech, v nichž dle TheAviationGeekClub pohořel, ho postavil proti francouzskému Dassault Rafale. Jako slabinou se ukázal hlavně radar.

Skvěle manévruje a je velmi univerzální

Jednou z předností letounu Su-35S je jeho obratnost, jíž zajišťuje tvar trupu a hlavně dva motory s trojsměrným vektorováním tahu, uvádí NationalInterest. Hnací jednotky zároveň mají schopnost supercruise, tedy dosahovat nadzvukové rychlosti bez přídavného spalování. Maximální rychlost Su-35S je Mach 2,25 a dosah až 4 500 kilometrů, pakliže jsou použity dvě externí palivové nádrže. Kabina je jednomístná a vybavená digitálními přístroji.

„F-16 je zranitelným cílem pro ruský systém S-300 i letouny Su-35 a MiG-31,“ myslí si americký bojový veterán Davis

Letoun Su-35S má 12 závěsných bodů a je schopný nést až 8 tun výzbroje. Má být také schopen využívat různé typy ruských střel vzduch-vzduch, a to včetně nejlepší střely na světě Vympel R-37M, i když zrovna u ní panují v případě Su-35S pochybnosti hlavně vzhledem k radaru Irbis-E. Kromě toho může nést různé typy pum či střel k zasahování pozemních či námořních cílů, a výzbroj zakončuje kanon ráže 30 mm, což letadlo dělá velmi univerzálním.

Článek Suchoj Su-35S je „přemosťovací platforma“ na letouny 5. generace a je nepostradatelný, ačkoliv ve světě pohořel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Testovaný evropský model nemá ocas

Jak bude evropský letoun vypadat, mohou napovědět záběry z testování modelu zvaného „Superman“ z aerodynamického tunelu společnosti Onera. TopWar upozorňuje, že se model podobá koncepcí ruskému letounu Suchoj Su-57 Felon, neboť jde o takzvaný bezocasý letoun. Nelze samozřejmě v žádném případě tvrdit, že by se evropští výzkumníci po Rusech tzv. opičili; mnohé koncepty letadel se často velmi podobají, jelikož vědci mají nějaké zadání a zároveň stejné znalosti či materiály, a proto dojdou i k podobnému řešení.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY

Použití takového konceptu vlastně není překvapivé, Twz vysvětluje, že bezocasá konstrukce poskytuje mnohé výhody. Jednou z nich je velmi pokročilá schopnost stealth proti mnoha typům radarů, a to z více úhlů. Takový tvar má také snížený aerodynamický odpor, což letounu umožňuje velmi rychlý let, a pochopitelně i nižší spotřebu paliva. Na druhou stranu může tvar ovlivnit manévrovatelnost, ale to se dá kompenzovat různými technologiemi.

Bezocasá konstrukce i v Americe a Číně

Ve světě vznikají i další letouny 6. generace. Na jednom pracují v USA, (ne)chtěné vyzrazení podoby stíhačky 6. generace NGAD ze strany Lockheed Martin ukazuje rovněž letoun bez ocasu. Podobně je na tom pak i čínský projekt letounu 6. generace, který se podobá tomu americkému. Opět nelze předpokládat, že by Číňané něco kopírovali, jejich schopnosti zkonstruovat letouny 5. generace dokazují, že je jejich letecký průmysl dostatečně vyspělý.

Britové vyvíjí vlastní stíhačku 6. generace Tempest: bude tím nejlepším ve světovém žebříčku, její havárie bude téměř nemožná

Na konečnou podobu letounů 6. generace si ale budeme muset ještě několik let počkat, alespoň dokud se neobjeví první létající prototypy. Ty budou určitě podrobeny testům, během nichž se ještě mohou parametry i vzhled mírně měnit. Evropské plány na letoun FCAS počítají s tím, že by měl být zaveden do výzbroje kolem roku 2040, uvádí Airbus. Rychlejší však asi budou Američané, jejich letoun by mohl být zařazen do služby již o 5 let dříve.

Článek Ruský Suchoj Su-57 a budoucí evropská stíhačka nové generace FCAS sdílí „překvapivou“ podobnost, ale o kopírování Rusů nejde se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O čínský J-31 jistě bude ve světě zájem

Letoun J-31 ještě dle všeho není v sériové výrobě, ale nemá k tomu daleko. Jeden z tradičních odběratelů čínských letadel, tedy Pákistán, již dokonce avizoval, že si ho chce koupit, jak uvádí ShephardMedia. Nahradit by tak měl staré verze General Dynamics F-16 Fighting Falcon, ale i další. Na konstrukci letadla začali Číňané pracovat někdy kolem roku 2008, poprvé vzlétlo v roce 2012, a o pět let později se objevil vylepšený prototyp, upřesňuje MilitaryToday.

iZdroj fotografie: Užovatel Heavenly Sword 2 / Creative Commons / CC BY-SA

Hlavním bojovým letounem 5,. generace čínského letectva je Chengdu J-20 Mighty Dragon, který je dokonce rychlejší a obratnější než F-35. Původně proto nemělo o projekt J-31 zájem, ale zdá se, že převládla potřeba vytvořit ve světě konkurenci pro americké letouny. Ten čínský by mohl být levnější, ale hlavně bez podmínek, jaké běžně kladou USA. Zajímat se o něj navíc začalo i čínské námořnictvo, které by ho chtělo v označení J-35 na nové letadlové lodě. K tomu by musel být pochopitelně vybaven zesílenou konstrukcí a přistávacím hákem.

Zásadní upgrade tchajwanských F-16 umožňuje odhalit i čínské stealth letouny Chengdu J-20, 100% vítězství ale nepřinese

Jak bude vypadat srovnání letounů F-35 a J-31 je obtížné soudit, neboť o tom čínském je málo informací. Má mít však stealth, i když je otázkou, jak pokročilou, a zda např. u exportních verzí nebude o něco horší než u domácích. Jasné ani není, jestli bude srovnatelný v oblasti fúze dat a jejich sdílení, i když bude mít moderní radar typu AESA. Vyzbrojený potom bude čínskými zbraněmi, které jsou v mnoha oblastech srovnatelné se světovou špičkou.

J-31 má dvojici motorů

Na rozdíl od jednomotorového F-35 bude J-31 vybaven dvojicí motorů. Jeho délka bude zhruba 16,9 metrů a rozpětí křídel 11,5 metrů, uvádí Airforce-Technology. To by znamenalo, že bude jenom o něco málo větší než jeho americký konkurent. Oproti němu bude ale rychlejší, protože se má pohybovat rychlostí až Mach 1,8. Navíc je možné, že bude mít lepší manévrovatelnost, protože této schopnosti si Číňané u svých letounů obvykle dost cení.

Woah ! Somehow missed this 👀
J-31 (歼-31) is the Official AVIC designation now, not FC-31

But J is assigned to operational fighters, A hint towards Airforce induction 🤔 https://t.co/IlAiNo5aHb pic.twitter.com/TtBqs47nzL

— Húrin (@Hurin92) February 9, 2024

Letoun J-31 má mít celkovou nosnost zbraní kolem 8 tun, což je s F-35 srovnatelné, a vybavený bude nejspíše i kanonem. Ve vnitřních prostorech má pak místo pro 4 střely, a dalších 6 závěsníků je na křídlech. Ale jen pokud jsou zbraně ve vnitřním prostoru letadla, zůstává zachována schopnost stealth. Ponese přitom střely vzduch-vzduch, různé typy pum včetně naváděných, ale i další zbraně. Třeba vyspělé čínské střely PL-15 s dosahem až 300 km mají však v exportní verzi dosah jen 145 km, uvádí Wikipedia, což se může týkat i dalších zbraní.

Ve světě létá už přes 1 000 letounů F-35: jsou právem tak vychvalované, nebo mnozí přehání? Pojí se s nimi i negativa

Schopnosti letounu budou záležet i na jeho radaru a dalších systémech, které v něm budou namontované. Přesně je bude možné posoudit, až budou letadla ve vzduchu, a ještě lépe, až se objeví u jiného než čínského letectva. Jejich produkce bude znamenat, že se v některých částech světa může změnit rovnováha sil ve vzduchu, protože hlavně pro bohatší státy bez možnosti získat F-35 bude čínský letoun velikým lákadlem.

Článek Konkurence pro F-35, čínská stealth stíhačka J-31 5. generace ji může i předčít a vzít postavení ve světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 existuje hned ve 3 variantách

F-35 vychází z programu Joint Strike Fighter z 90. let 20. století, v němž se Spojené státy americké a jejich spojenci snažili vyvinout letoun páté generace, který by nahradil několik typů letounů generace čtvrté. Soutěže se kromě Lockheed Martin účastnil i Boeing, ale ten nakonec se svým návrhem neuspěl. V projektu byly přitom podmínky, že musí být letoun silně víceúčelový a jeho varianty být schopné startovat nejenom z letišť, ale i z letadlových lodí, a stejně tak měly mít možnost vzletu z velmi krátké dráhy a kolmého přistání, podotýká Wikipedia.

F-35 mohou létat sotva 200 km od ruského Petrohradu: vnímat je lze jako provokaci i výzvu, Rusko bude muset zabezpečit hranice

I z těchto důvodů existují hned 3 verze letadla, uvádí Airforce-Technology. První z nich je F-35A určená k operacím z letišť, a jde také o nejpočetnější variantu; další je F-35C pro letadlové lodě, která postupně doplňuje letky na amerických letadlových lodích. Je přitom zesílená, aby vydržela start pomocí katapultu, a má přistávací hák. Verze F-35B má potom za kabinou pilota turboventilátor a naklápěcí zadní trysku, díky čemuž může kolmo přistávat. Využívá ji americká námořní pěchota, ale třeba i Velká Británie na svých letadlových lodích.

Zhodnocení F-35 je prozatím těžké

Velkou otázkou dosud zůstává, zda je F-35 opravdu tak dobrá, jak o ní mnozí tvrdí. Jde to velmi těžko posuzovat, neboť se s jinými letouny 5. generace nikdy nestřetla, resp. pouze na cvičeních stála proti Lockheed Martin F-22 Raptor. To je téměř čistokrevný stíhač postavený k vybojování vzdušné nadvlády, a v této oblasti také dominuje. Naopak F-35 je víceúčelový letoun, který je schopen nosit různé typy zbraní a útočit na pozemní i námořní cíle, a má pokročilé senzory, aby sloužil jako průzkumný; pověstný je i pokročilým sdílením dat.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

Jedním z jeho negativ může být asi zejména cena, jeden totiž stojí přibližně 80 milionů dolarů (v přepočtu 1,83 miliardy Kč), a poté je třeba započítat ještě zbraně, výcvik, díly a další položky. Kolik stojí v porovnání s ruskými nebo čínskými letadly, není jasné, protože třeba Suchoj Su-57 Felon a Chendu J-20 Mighty Dragon nikomu komunistické země neprodaly. V budoucnu však budou na export jiné letouny páté generace, tím prvním nejspíše čínský Shenyang FC-31 Gyrfalcon, ale zatím nejsou známé ani jeho schopnosti, ani jeho cena.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Na druhou stranu je třeba vnímat úroveň jednotlivých vlastností, neboť že je letoun 5. generace ještě neznamená, že je automaticky stejně dobrý jako ostatní. Třeba ruský Su-57 Felon má až žalostně slabé stealth, jak ArmádníZpravodaj upozorňoval, kdežto čínské Chengdu J-20 je zase v některých směrech horší než F-35, ale ve výsledku nemá žádné technické potíže a jeho produkce je podstatně vyšší, na což jsme rovněž upozorňovali.

Lepší než rivalové, i když má potíže

Nejpočetnější verze F-35A, kterou si mimochodem pořizuje české letectvo a o čemž jsme psali, má na délku 15,7 metrů a rozpětí křídel 11 metrů, zatímco další verze se v rozměrech a schopnostech mírně odlišují. O pohon se stará jeden motor, který je schopen udělovat rychlost až Mach 1,6 a vynést jednomístný letoun do výšky až 15 kilometrů. Jeho bojový dosah je potom 1 239 kilometrů a je schopen vykonávat obraty s přetížením 9g, uvádí Military.

Letoun je vyzbrojen kanonem ráže 25 milimetrů a unese až 8 200 kilogramů výzbroje, přičemž má 4 závěsníky v trupu, a pokud nese výzbroj jenom v něm, zachovává si schopnost stealth, ovšem v případě výzbroje i na vnějších závěsnících ho radar zachytí snáze a na delší vzdálenost. Nést může různé typy střel vzduch-vzduch, střely k útokům na pozemní, námořní či radarové cíle, ale i přesně naváděné pumy nebo jaderné pumy B61.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Někteří zastánci hodně vyjadřovali podporu švédskému letounu Jas-39 Gripen E, který by byl podle nich minimálně pro evropské země lepší volbou. Je pravdou, že se jedná o velice schopný letoun, jak ArmádníZpravodaj zhodnotil, ale není ani 5. generace, takže na F-35 v mnoha směrech ztrácí, a zájem o něj má pouze Švédsko a možná Brazílie, takže by byl jakýkoliv jeho další vývoj (včetně zbraní), náhradní díly, ale i výcvik pilotů apod. o dost nákladnější. A dokonce už pořizovací cena Jas-39 Gripen E se v současnosti rovná F-35.

Bojový letoun Lockheed Martin F-35 Lightning II představuje snahu o vytvoření jednotné víceúčelové stíhačky. Chybí mu k tomu jediná věc

Vedle zmíněného se ovšem F-35 potýká i s řadou problémů – počínaje různými nehodami, což na druhou stranu není u vojenských letadel (a zvláště těch nových) nic výjimečného, a to ani když se F-35B zcela vymaní z kontroly a ztratí. Dochází však i ke zpoždění dodávek, jak ArmádníZpravodaj upozorňoval, neb ve výrobě chybí klíčové komponenty.

Již v roce 2023 měla být k dispozici varianta Block 4 schopná nést více a modernějších zbraní, disponovat novými senzory, výkonnější fúzí dat a možností elektronického boje, uvádí TheDrive, ale nabrala zpoždění – prozatím v měsících. Až se podaří problémy vyřešit, bude F-35 mnohem schopnější, a pokud je mi známo, nikdo z rivalů technologii takové úrovně nevlastní, i když se nepochybně snaží o její vývoj, aby F-35 minimálně dohnali.

Článek Ve světě létá už přes 1 000 letounů F-35: jsou právem tak vychvalované, nebo mnozí přehání? Pojí se s nimi i negativa se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stealth letoun definuje více aspektů

Vlastnosti stealth je u letadel dosaženo kombinací několika faktorů. TheAviationGeekClub vysvětluje, že jedním z nejdůležitějších je přeprava zbraní ve vnitřním prostoru letounu, neboť když jsou střely a pumy v podvěsu, je jeho radarový průřez veliký a radar ho tak dokáže zachytit i na dlouhou vzdálenost. Tuto vlastnost přitom Su-57 má a může v trupu přepravovat až 6 střel, ale není to jediná podmínka, a navíc u ní i jiných panují pochybnosti.

„Největším soupeřem je pro stíhačku F-16 ruský Su-57, dokáže ji zaměřit, aniž by o tom věděla,“ srovnal letouny vysloužilý indický pilot

Z pohledu stealth vyvolává otázky také tvar trupu, sání do motorů nebo umístění lopatek motorů. Vše musí být totiž poskládáno tak, aby došlo k minimalizaci směrů, v nichž se radarové vlny odráží, neb stačí jenom maličkost a radarový odraz letadla nebude tak malý. Jenomže třeba sání motorů a trysek Su-57 tomu zcela neodpovídá. „Neviditelnost“ však zajišťují i použité materiály, případně povrchy. Rusové bezesporu mnohé použili, ale není jisté, zda byli schopni vyvinout tak kvalitní jako Američané, kteří s tím mají téměř 40 let zkušeností.

S F-35 se Su-57 zdaleka rovnat nemůže

Web NationalInterest například cituje leteckého experta Chrise Boltona, podle něhož je radarový průřez Su-57 srovnatelný s letounem Boeing F/A-18E/F Super Hornet. Ten však není letounem generace páté, ale čtvrté, případně „čtyř a půlté“. Vojenský analytik Harry Kazianis pro NewsWeek zase uvedl, že je vyloučeno, aby mělo Rusko nějakou výhodu, neboť Suchoj Su-57 není srovnatelný s Lockheed Martin F-22 Raptor ani Lockheed Martin F-35 Lightning II, ať jde o technologie, vlastnost stealth, zbraně nebo výcvik pilotů.

iZdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY

Zkrátka to vypadá, že je těch pochybností o Su-57 stále více, ať se to věčným zastáncům všeho ruského líbí nebo ne (a tím opravdu nevelebím vše americké, ať nedojde k nedorozumění). Ostatně jsme v ArmádnímZpravodaji již dříve upozorňovali, že může Su-57 dle ruských tvrzení proniknout i protivzdušnou obranou, ale dosud k tomu nedošlo, a dokonce má mít i některé schopnosti letounu 6. generace, což je ale opět spíše přání než realita.

A jelikož k mnoha deklarovanému dosud nedošlo (a nejspíše ani dlouho nedojde), nelze asi vnímat Suchoj Su-57 jinak jako velice silně vyzbrojený letoun, zatímco v ostatních směrech oproti světové špičce zaostává. Dokonce jsme dříve i srovnávali Su-57 s americkou F-35, která by dle mého názoru v souboji 1 vs. 1 drtivě vyhrála. Je prostě o moc lepší.

Názor: Suchoj Su-57 převyšuje vše, co má k dispozici Ukrajina, a do bojů by se Rusku náramně hodil – přesto raději zůstává stranou

TheAviationGeekClub se přitom pokouší popsat „neviditelnost“ letounu na konkrétním příkladu radaru 91N6E systému S-400. Výrobce udává, že má být na 390 kilometrů schopen zachytit cíl o průřezu 4 metrů čtverečních, a dle známých a udávaných hodnot o průřezech letadel prý uvidí F/A-18E Super Hornet na 275 kilometrů, a Su-57 na 155 kilometrů. Ovšem stealth americké letouny F-22 a F-35 až na pouhých 27 kilometrů.

Myslím, že je z toho více než zjevné, jak špatně na tom musí Suchoj Su-57 být, a že jsou F-35 i F-22 doslova průkopníky, s nimiž se nemůže rovnat. Tvrzení (třeba o tryskách a sání motorů) bych ještě podtrhl právě vyvíjeným Su-75 Checkmate, u něhož si ruští konstruktéři uvědomili právě tyto nedostatky a konstrukci letounu podle toho upravili.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Pokud by tyto údaje byly skutečné a některý americký letoun by se postavil ruskému Su-57, pravděpodobně by vyhrál. Americké letadla mají špičkové radary AESA, ruský stroj má tento radar také, otázkou je, zda stejně dobrý, jako mají Američané. I kdyby ano, američtí piloti uvidí svého protivníka mnohem dříve a budou proti němu schopni vypálit střelu dlouhého dosahu ještě v době, kdy o nich ruský pilot nebude mít ani tušení, a tak ho z bezpečí zničí.

Su-57 mnohé stroje porazit dokáže

Rozhodně nelze tvrdit, že Su-57 je letoun k ničemu. NewsWeek třeba uvádí, že je prokazatelně lepší než F-15 či General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Je i lepší než vše, co má k dispozici Ukrajina. Je tedy hrozbou pro jakoukoli stíhačku čtvrté generace, na kterou narazí, ale také pro letoun páté generace, pokud se k němu dostane nablízko, uvádí PopularMechanics s odkazem na obratnost Su-57. Problém ale je, že dostat se blízko třeba k F-35 je pro ruský stroj v podstatě nemožné, protože dříve bude zničený.

O tom, že i Rusové mají o stealth schopnostech Su-57 možná pochybnosti, svědčí i to, že i když by mohl ničit protivzdušnou obranu, na takové akce ho neposílají. Patrně se obávají, že moderní systémy by ho dokázaly zaměřit a sestřelit a pravda by mohla vyjít najevo. To se ale stane až v okamžiku, kdy se Su-57 dostane do hledáčků západních radarů a odborníci budou schopni posoudit na základě ověřených údajů, jak to s ním vlastně je.

Článek Vychvalovaný Suchoj Su-57 má až žalostně slabé stealth, zachytit ho lze téměř 6krát dříve než F-35, která je pravým klenotem stealth se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rychlost Mach 2 i se starým motorem

Dosud využívaná hnací jednotka Saturn AL-41F1 je derivátem pohonu známého z bojových letounů Suchoj Su-35 Flanker-E. „Padesát sedmičce“ však umožňuje i tak úctyhodné výkony – maximální rychlost je až Mach 2, uvádí Airforce-Technology, a letadlo s ním může nadzvukovou rychlostí letět i bez přídavného spalování. Většina zdrojů se shoduje, že je v takovém případě rychlost Mach 1,3, což je i tak velmi dobrý výkon. Let bez přídavného spalování přitom šetří samotný motor i palivo, a piloti ho používají jenom ve specifických situacích.

iZdroj fotografue: Vojenské vzdušné síly Ruské federace

Nový motor Saturn AL-51, s nímž se má Suchoj Su-57 objevit v roce 2024, má být v mnoha ohledech lepší – zejména být výkonnější, a je dokonce možné, že o něco zvýší maximální rychlost. EurAsianTimes uvádí, že by mohl bez přídavného spalování dosahovat rychlosti až Mach 1,5 nebo 1,6, a jenom pro srovnání – rychlost Mach 1,6 je maximum toho, co ze sebe může dostat americký letoun Lockheed Martin F-35 Lightning II. Na druhou stranu jde o trochu jiný typ letadla a jenom s jedním motorem, ne dvěma, jimiž disponuje Su-57.

Střely s infračerveným naváděním mají problém

Další výhodou nového motoru je nový typ trysky, který by měla být plošší a její okraje mají být speciálně zoubkované. To umožňuje mnohem efektivnější rozložení tepla vycházejícího z motoru a jeho smíšení s okolním vzduchem, což je výhoda třeba proti střelám s infračerveným naváděním, pro něž by mělo být obtížnější takový letoun zaměřit. Stejně tak by mohl být Su-57 hůře detekovatelný senzory IRST montovanými na letadla, aby mohla detekovat letouny se schopností stealth, protože jsou špatně zaměřitelné radary.

6 radarů a 6 dalších pozoruhodných vlastností ruské stíhačky Su-57 Felon, díky níž je dle Ruska lepší než jakákoliv konkurence

Nový motor by měl mít také nižší spotřebu paliva, což by mohlo letounu prodloužit dosah. Všechny informace je ale samozřejmě nutné brát s rezervu, protože jde o oficiální údaje udávané ruskou stranou, a tedy nemusí být ve všem pravdivé. Ani tak ovšem nelze pochybovat, že se vlastnosti Su-57 zlepší, a možná by mu mohly konenčě umožnit efektivně bojovat s protivzdušnou obranou. Na druhou stranu, ve starých letounech mají zůstat motory Saturn AL-41F1 a výroba Su-57 je pomalá, do roku 2026 jich má mít Rusko jenom pouhých 76.

Článek Ruský Suchoj Su-57 Felon má být s motorem 6. generace rychlejší než kdy dříve, výčet „skvělých“ výhod tím ale nekončí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Politici a letectvo se přou velmi často

O osudu některých F-22 vypukl spor nejspíše mezi představiteli amerického letectva a Kongresu, což ostatně není výjimečná situace. Dobrým příkladem jsou třeba letouny Fairchild Republic A-10 Thunderbolt II, které se dle BreakingDefense snaží letectvo poslat do výslužby již přes 10 let, ale o svolení svádí boj s politiky. A některé zdroje dokonce uvádí, že mnozí kongresmani A-10 doslova milují. Ovšem i spor o špičkový F-22 je možná spíše překvapením.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Americké letectvo by se již delší dobu rádo zbavilo 32 kusů F-22, ale politici souhlasili pouze s vyřazením některých A-10 a jiných letounů, přibližuje DefenseNews. Plány se jim totiž zdály předčasné, kdežto letci argumentovali penězi. Je pravda, že je provoz F-22 velmi drahý, a letouny navrhované k vyřazení navíc nejsou bojové, ale cvičné, a k boji se tedy nehodí. Ušetřené peníze by přitom bylo možné použít k vývoji letounu 6. generace NGAD. Oba tyto důvody osobně považuji za relevantní, ale zda je ve hře více aspektů, to nevím.

Cvičných F-22 je příliš, ale být nemělo

A teď ta podstata sporu, protože není novodobý. Kořeny má již v historii F-22, kdy chtělo americké letectvo kolem 750 letounů. V prvních fázích nechalo postavit 74 cvičných F-22 Block 10/20, a teprve poté plnohodnotné bojové letouny verze Block 30/35, vysvětluje PopularMechanics. Když potom přišlo rozhodnutí nevyrobit letadel 750 a počet se zastavil na 187, byl poměr cvičných a plně bojových nevyrovnaný. A proto je logické, že je chce letectvo raději zakonzervovat a ušetřené peníze věnovat na rychlý vývoj lepšího letadla 6. generace.

F-35 dnes bezesporu překonává F-22 Raptor, i když v přímém souboji by naopak vyhrál starší letoun; snad jen proti skupině by neobstál

Ve světě jsou už totiž další letadla 5. generace a další vznikají, takže se rovnováha sil mění. Kdo bude chtít nejsilnější leteckou sílu, potřebuje nejlépe letoun vyšší generace, který všechny ostatní strčí do kapsy. Snaha vynaložit peníze na novou konstrukci je tedy logická, a navíc by vyřazením nebojových F-22 k žádnému zásadnímu oslabení letectva nedošlo.

Článek Zatímco americkému letectvu dává smysl F-22 Raptor vyřazovat, politici je nařizují ve službě ponechat. Důvod je nicméně logický se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Suchoj Su-57 operuje v bezpečí

O zapojení nejlepšího ruského letadla do útoků na ukrajinské cíle informoval i portál Defence-Blog, který se odvolává na dobře informované ukrajinské telegramové kanály. Podle těchto zpráv Su-57 Felon bombarduje cíle podél frontové linie, takže nepůsobí přímo nad ukrajinským územím, kam Rusko ani letadla neposílá. Naopak je drží v bezpečí ruského prostoru a mimo dosah ukrajinské protiletadlové obrany. I útoky proto provádí z veliké dálky.

Jak Ukrajina F-16 využije je už teď patrné, moc možností nemá. Postavit se jim navíc může jen hrstka ruských Su-57 a Su-35, ty je ale nezničí

Dispozice k tomu ruský letoun má. Jednou z jeho výhod je pak údajná vlastnost stealth, což ale neznamená, že ho nelze zaměřit – je to však obtížné a možné spíše až na kratší vzdálenosti. Míra „nevidiltenosti“ Su-57 přitom není veřejně známá, ale nějaké úrovně jistě dosahuje, na radarech je totiž hůře odhalitelný než jiná letadla; a totéž platí o zaměření jeho střel naváděných radarem. Ale nutno zmínit, že Ukrajina nemá u fronty moderní systémy od spojenců (ty nechává chránit města), takže na něj nejspíše míří max. radarem systému S-300.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY

Je však nutno připomenout, že se mnozí ruští představitelé dříve kasali, že by dokázal Suchoj Su-57 proniknout ukrajinskou protiletadlovou obranou, tu zničit a vyčistit tak cestu méně schopným letounům, o čemž jsme také na ArmádnímZpravodaji psali. Dosud se tak ale nestalo a téměř jistě ani nestane. Letoun totiž s největší pravděpodobností až tak dechberoucí není, a kdyby navíc v této misi neuspěl, znamenalo by to další obrovskou ránu pro ruský vojenský exportní průmysl. Lépe by na tom snad byl jedině Su-75, na němž Rusové dále pracují.

Su-57 nosí řízené střely i klouzavé pumy

Jak uvádí portál MilitaryToday, na ruský letoun Suchoj Su-57 je možné naložit až 7,5 tun zbraní umístěných na 12 závěsných bodech. Jenom 6 jich je ovšem interních, takže pokud jsou využity i externí, letadlo ztratí vlastnost stealth. Využívat přitom může například řízené střely Ch-38 s dosahem 40 kilometrů a Ch-59 s doletem až 290 kilometrů. Na letoun je také možné umístit pumy KAB-250 a KAB-500, a to i s konverzní sadou, což z nich dělá klouzavé pumy se satelitním naváděním a dosahem několika desítek kilometrů.

„Největším soupeřem je pro stíhačku F-16 ruský Su-57, dokáže ji zaměřit, aniž by o tom věděla,“ srovnal letouny vysloužilý indický pilot

Letoun Su-57 je pak dvoumotorový a může dosahovat rychlosti až Mach 2, přičemž má dostup do 20 kilometrů. Jeho prototyp poprvé vzlétl v roce 2010 a ruské letectvo ho poprvé přijalo do výzbroje na konci roku 2020, takže jde o velice moderní letoun. V současné době probíhá jeho sériová výroba, ale podle všeho je velice pomalá. Rusko by mělo mít do roku 2026 „jenom“ 76 sériově vyrobených kusů. Dříve je dokonce chtělo exportovat, ale to už je vzhledem k potřebám ruského letectva v příštích letech nejspíše nepravděpodobné.

Letoun Su-57 v ruském letectvu

Článek Ani Suchoj Su-57 se coby nejlepší ruský letoun až k Ukrajině neodváží. Ničit tak musí z dálky a mimo dosah protiletadlové obrany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zásadní vylepšení letadel F-15 Eagle

Historie F-15EX začíná již v v 70. letech 20. století u letounu McDonnell Douglas F-15 Eagle, z něhož v 80. letech 20. století právě F-15E Strike Eagle vznikl. Ve své době se jednalo o jeden z nejlepších víceúčelových letounů světa s vysokou rychlostí a opravdu silnou výzbrojí. Postupem doby však přirozeně zastarával, a když americké letectvo hledalo moderní silný dvoumotorový letoun, který by ale nemusel být tak schopný a drahý jako Lockheed Martin F-22 Raptor, přišel Boeing se zásadním vylepšením F-15EX.

iZdroj fotografie: Boeing

Konstrukce draku letadla zůstala stejná, ale změnil se motor, elektronika a vnitřní vybavení, což udělalo z F-15EX jeden z nejsilnějších a nejrychlejších bojových letounů světa. Podle papírových předpokladů měl být vyrovnaným nebo lepším soupeřem pro všechny stoje 4,5. generace, například čínskému Shenyang J-16, ale dostal i vybavení, jež by mělo zvyšovat šance na střet s letouny 5. generace. Indonésie tak bude mít jedno z nejsilnějších letectev v jihovýchodní Asii, protože F-15EX doplní ještě moderní francouzské Dassault Rafale.

F-15EX léta dvaapůlkrát rychleji než zvuk

Letoun Boeing F-15EX je dlouhý 19,45 metrů a rozpětí jeho křídel činí 13,05 metrů; většinou je dvoumístný, ale může mít i jednočlennou osádku. Vybaven je dvojicí nových motorů General Electric F110-GE-129 dodávajících mu rychlost až Mach 2,5. Zvládá operovat ve výšce až 18 kilometrů a jeho bojový dosah vychází na 1 272 kilometrů. Má pokročilou avioniku a řadu vybavení srovnatelnou se stroji 5. generace, i když nemá schopnost stealth.

Americký orel: Legendární stíhací letoun F-15 zdobí nebe již půl století. V posledním vzdušném souboji se utkal se sovětskými MiG-25

Mezi jeho další výhody patří velmi výkonný radar typu AESA AN/APG-82(V)1 nebo systém IRST detekující teplo letounů a střel, což má pomoci v boji právě se stealth stroji páté generace. Letoun dokáže nést až 22 střel vzduch-vzduch a je připraven na integraci nyní vyvíjené radarem naváděné střely AIM-260 JATM s dosahem přes 200 kilometrů. Kromě toho může nést i pumy a různé rakety o celkové hmotnosti až 13,4 tun.

Článek Boeing F-15EX Eagle II může Indonésie s klidem poměřit s čínskými letouny, má i schopnosti 5. generace a patří mezi nejlepší na světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Podzvukový Jak-130 unese 3 tuny

Ruské letectvo má Jak-130 jako cvičný letoun od roku 2010, jde tedy o poměrně moderní konstrukci. Vybaven je dvěma proudovými motory a k jeho obsluze je třeba 2členná osádka. Slouží hlavně k výcviku pilotů pro letadla 4., a pravděpodobně i 5. generace. Nedosahuje přitom ani nadzvukové rychlosti, jeho „maximálka“ je 1 060 km/h, čímž se ovšem rychlosti zvuku velice blíží. Nést může až 3 t výzbroje na 9 závěsnících.

iZdroj fotografie: Ronnie Macdonald/ Creative Commons / CC BY

Ve společnosti Jakovlev se rozhodli této schopnosti využít a upravit letoun tak, aby se co nejvíce blížil schopnostem světského bitevníku Suchoj Su-25. Jak-130 je oproti němu výrazně menší, už jenom svou délkoi 11,49 m je o 4 metry kratší, ale nosností se jeho 4,4 tunám zbraní relativně přibližuje. Plán počítá s tím, že by letoun mohl používat i přesně naváděné zbraně, tedy pravděpodobně naváděné rakety a klouzavé pumy s delším dosahem, takže by pilot mohl s letadlem zůstávat mimo dosah většiny protivzdušné obrany.

Možné pancéřování a lepší motor

Přesné specifikace připravovaného bitevníku nejsou známé, ale na veřejnost pronikly informace, že by měl dostat i nějaký druh pancéřování, aby byl odolnější při zásahu protiletadlovými zbraněmi. To by samozřejmě zvýšilo jeho hmotnost, ale údajně pro něj existuje nový typ motorů s vyšším výkonem a nižší spotřebou, což by mohlo nárůst váhy kompenzovat. Jak-130M by měl údajně dosáhnout i do větší výšky než je současných 12,5 kilometrů.

Ruský pilot sundal ukrajinský Suchoj Su-25: ten odvádí i přes své stáří skvělou práci na obou stranách, jeho slabiny kompenzuje výzbroj

Disponovat má mj. novým zaměřovacím a navigačním systémem, a není vyloučena ani instalace radaru, a možná i kanonu v trupu, tedy by nebyl jen na závěsníku. V Rusku se již v minulosti objevily zprávy o konstrukci bitevníku Jak-131 na základě cvičného letounu, který měl být vybaven autokanonem ráže 30 mm a v přídi radarem. Je možné, že by pak mohl používat nejen střely vzduch-vzduch s infračervený naváděním, ale i radarově naváděné s delším dosahem.

Je možné, že se Ruská federace snaží tímto krokem získat relativně levný a nenáročný letoun, který by dokázala produkovat ve vysokých počtech. Třeba oproti Suchoj Su-57 by to byla velká změna, těch totiž zvládne sotva 10 ročně, a nemluvě o vysněné „sedmdesát pětce“. Mimochodem, Rusové si zvolili Jak-130 jako náhradu za české letouny L-39 Albatros.

Článek Ruská transformace cvičného letounu Jak-130 5. generace na úroveň bitevníku Su-25 může být jeho levnou a schopnější náhradou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Africká země chce posilovat letectvo

Nigérie, což je vzhledem k velikosti země dnes největší africká ekonomika, má dlouhodobě zájem na posilování (nejenom) svého letectva. Svědčí o tom i nedávná koupě tří čínsko-pákistánských bojových letounů CAC/PAC JF-17 Thunder nebo ruských bitevních vrtulníků Mil Mi-35. Samozřejmě je otázkou, zda by Nigérie na nákup letadel páté generace měla, jelikož je to stále rozvojová země, i když se může opřít o své příjmy z ropy; v neklidném regionu by nicméně mělo vlastnictví takovýchto letadel patřičnou váhu.

iZdroj fotografie: Kenneth Iwelumo / Creative Commons / CC BY-SA

Ačkoliv se ještě nedávno zdálo, že po odchodu všech potenciálních partnerů skončí projekt Suchoj Su-75 Checkmate u ledu, protože se Rusko nyní potřebuje soustředit na potřeby války na Ukrajině a vyrábět zavedená letadla, hlavně tedy Suchoj Su-57 Felon, není tomu tak. Společnost Suchoj nově patentovala některé prvky letounu, a je tedy jasné, že konstruktéři na stroji Su-75 neustále pracují, i když není jisté, jak intenzivně. Je však pravděpodobně, že by použila mnohé technologie a zbraně z programu Su-57; ty už má přitom připravené.

Dvoumístná varianta a dron

Současné plány letounu Su-75 se v mnoha ohledech odlišují od makety několikrát vystavené na zbrojních veletrzích. Kupříkladu avizují změnu tvaru kormidla, křídel a dalších částí stroje, a topravděpodobně s cílem zvýšit schopnosti stealth. Firma Suchoj by navíc chtěla postavit i dvoumístnou cvičnou variantu a nepilotovanou verzi, čímž by vznikl dron o velikosti a schopnostech klasického bojového letadla. Teoreticky by pak mohl sloužit jako doprovod pilotovaných letadel, přičemž by nejspíše také létal rychlostí Mach 1,8.

Americký superletoun F-35A Lightning II může v blízkosti bouřky až explodovat, zrovna ten chce přitom AČR; jde o kritický problém

I přes evidentní pokrok v konstrukčních pracích však není jasné, kdy by se mohl objevit alespoň prototyp Su-75, a jestli vůbec vzlétne. Zatím to totiž vypadá, že je jeho cesta výrazně trnitější než například u T-14 Armata. Pokud by třeba s pomocí Nigérie letadlo nakonec vzniklo, je možné, že by se někteří zájemci nakonec objevili; často se mluví například o Vietnamu. Na druhou stranu nelze ani odhadnout, kolik sil je Rusko schopno a ochotno za současné válečné a ekonomické situace na dokončení stroje vynaložit, jistě má teď jiné priority.

Článek Ruský sen, Suchoj Su-75, má stát jenom 40 % ceny F-35; zájem o něj může přece jenom být, a to dokonce v rozvojové Nigérii se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kvůli potížím výroba F-35 zaostává

Z dostupných informací vychází, že by letos měla společnost Chengdu Aerospace Corporation vyrobit kolem 120 strojů J-20. Oproti tomu Lockheed Martin se naopak potýká s potížemi při zavádění nové modernizace F-35 označované jako TR-3, při níž letadla dostanou nový software a hardware, což značně vylepší jejich schopnosti. Technické problémy znamenají, že společnost nebude schopna vyrobit 150 plánovaných F-35, ale jenom 100 až 120, tedy až o 33,3 % méně; v prvním pololetí 2023 jich přitom zvládla pouze padesátku.

iZdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain

Ačkoliv tedy bude produkce letounů vyrovnaná, platí, že J-20 Mighty Dragon je určen pouze pro čínské ozbrojené síly. Ty jich přitom mají v současné době k dispozici již více než 200, a jak vidno, jejich počty budou rychle stoupat, což je poznat i podle toho, jak často je letectvo nasazuje. Naopak z produkce F-35 Lightning II půjde americkým ozbrojeným silám jen asi 48 strojů, zbytek je určen pro spojence. A situace údajně nemá být o moc lepší ani v roce 2024. Na druhou stranu je nutné zmínit, F-35 existuje aktuálně zhruba 900, tedy 4,5krát více než J-20.

Chengdu J-20 je rychlejší a obratnější

Papírově se může navíc zdát, že jsou americké stroje slabší než čínské, ačkoliv patří F-35 ke zdaleka nejvyspělejším na světě. J-20 je ale rychlejší a obratnější a unese i více zbraní, přičemž je větší a dvoumotorové, kdežto americké jednomotorové. Čínské radarově naváděné střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu mají také větší dolet než americké. Experti ovšem tvrdí, že má F-35 oproti tomu lepší detekční schopnosti i úroveň stealth, takže je otázkou, nakolik spolehlivě a kdy dokáže Chengdu J-20 protivníka jako F-35 zaměřit.

Čínský J-20 bude zblízka nebezpečný protivník. Vektorováním tahu předvedl úžasnou manévrovatelnost. Využije to v moderním souboji?

Čína má také v blízké době spustit výrobu dalšího letounu páté generace, konkrétně Shenyang FC-31 Gyrfalcon, i když některé kusy by nejspíše měly být určeny k exportu. Existovat má navíc i varianta označovaná jako J-35 pro letadlové lodě. Lockheed Martin naopak uvedl, že by mohl produkci F-35 v budoucnu navýšit na více než 200 letadel ročně, produkci by ale opět dělil mezi americké letectvo a spojence. USA, Čína i další státy ke všemu intenzivně pracují na strojích 6. generace, které se nejspíše objeví ve 30. letech 21. století.

Článek Čínské stíhačky Chengdu J-20 jsou rychlejší a obratnější než americké F-35, nemají žádné technické potíže, a také jich vzniká více se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.