<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>Volodymyr Zelenskyj &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/volodymyr-zelenskyj/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 28 Aug 2026 16:46:35 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>Volodymyr Zelenskyj &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Služba vlasti bez výjimky, žádná protekce. Ukrajinský bloger blízký Zelenskému dostal mobilizační příkaz. Narukuje dobrovolně</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinsky-bloger-blizky-zelenskemu-dostal-mobilizacni-prikaz/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 28 Aug 2026 21:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[mobilizace]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=362510</guid>

	
					<description>Volodymyr Zolkin, tvář rozhovorů s ruskými válečnými zajatci na YouTube, v srpnu 2026 zveřejnil fotografie v uniformě. Slouží jako operátor radioelektronického průzkumu na jihu Ukrajiny.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě v březnu čelil veřejným obviněním, že ho před mobilizací chrání speciální režim napojený na vojenskou rozvědku. O pět měsíců později stojí v řadě se spolubojovníky 91. samostatného protitankového praporu v Dněpropetrovské oblasti. Příběh, který by se dal číst jako osobní obrat jednoho blogera, ve skutečnosti obnažuje mnohem hlubší problém: po více než čtyřech letech války si Ukrajina nemůže dovolit viditelné výjimky pro nikoho. A Rusko, které se tváří, že žádný personální problém nemá, na tom není o moc lépe.</p>



<h2 id="h-z-youtube-do-z-kopu">Z YouTube do zákopu</h2>



<p>Zolkin se po ruské invazi v únoru 2022 proslavil formátem, který neměl na Ukrajině obdoby: natáčel rozhovory s ruskými válečnými zajatci a publikoval je na YouTube. Videa získala miliony zhlédnutí a jeho tvář se stala symbolem informační války. Později se stal i moderátorem televizního pořadu „Pljusy Minusy&#8220; na stanici My, Ukrajina+. Kritici ho řadili k proprezidentským mediálním tvářím, ačkoli formální vazba na Kancelář prezidenta Zelenského nebyla nikdy veřejně doložena.</p>



<p>Podle svého vlastního vyjádření pro <a rel="nofollow" href="https://detector.media/infospace/article/251924/2026-08-17-bloger-volodymyr-zolkin-mobilizuvavsya-do-lav-zsu/">Detector Media</a> byl mobilizován už v dubnu 2026. Absolvoval základní vševojskový výcvik a dnes slouží jako operátor ve čtvodu radioelektronického průzkumu. Na otázku, proč šel, odpověděl stručně: „Mobilizovat se mají všichni.&#8220; Jednotka, do které nastoupil, přitom není žádná papírová kulisa. <a rel="nofollow" href="https://91battalion.mil.gov.ua/">91. samostatný protitankový prapor</a> vznikl v roce 2022, od května 2024 funguje v dnešní praporní podobě a má za sebou nasazení na doněckém, záporožském, kurském i pokrovském směru.</p>



<h2 id="h-bro-kter-zmizela">Broň, která zmizela</h2>



<p>Celý příběh má ale i druhou vrstvu. Poslanec Jaroslav Železňak v březnu 2026 veřejně tvrdil, že Zolkin byl v květnu 2025 sejmut z obecné vojenské evidence a převeden na speciální; podle Železňaka šlo o ochranu ze strany vojenské rozvědky HUR. Ministerstvo obrany samo údajně odpovědělo, že o převedení nerozhodlo, a HUR informaci neuměla potvrdit ani vyvrátit. Přesný dokument s právním titulem nikdy veřejně publikován nebyl.</p>



<p>Později tentýž poslanec oznámil, že Zolkin o tuto „broň&#8220;, tedy ochranu před mobilizací, přišel a vrátil se do běžného režimu. Časová souhra je přitom nápadná: ve stejném měsíci, kdy Zolkin říká, že nastoupil, Úřad ekonomické bezpečnosti potvrdil zahájení předsoudního vyšetřování kvůli podezření z legalizace majetku a daňových úniků podle paragrafů 209 a 212 ukrajinského trestního zákoníku. Podezření mu ale podle dostupných zdrojů formálně sděleno nebylo. Kauzální vazba mezi vyšetřováním a nástupem do armády prokázaná není; bezpečné je mluvit o souběhu dvou událostí, ne o útěku před stíháním.</p>



<h2 id="h-ukrajina-nem-lidi-a-v-to">Ukrajina nemá lidi a ví to</h2>



<p>Zolkinův případ je čitelný právě proto, že padá do doby, kdy Ukrajina otevřeně přiznává personální nouzi. Reuters v roce 2026 opakovaně popsal akutní nedostatek pěchoty. Kyjev reaguje reformou armády, změnami kontraktů a finanční motivací; v červnu vláda oznámila zvýšení základního vojenského platu na 30 tisíc hřiven a frontových příjmů pěšáků v průměru na 300 tisíc hřiven měsíčně, tedy zhruba 185 tisíc korun. Prezident Zelenskyj slíbil vyšší odměny i rozšíření náboru zahraničních dobrovolníků.</p>



<p>Systém výjimek přitom na Ukrajině dál existuje a je legální. <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/explanation/u-chomu-riznytsia-mizh-broniuvanniam-i-vidstrochkoiu">Ministerstvo obrany</a> rozlišuje mezi individuálním odkladem a rezervací pro kriticky důležité instituce. Více než devadesát procent odkladů se prodlužuje automaticky přes aplikaci Reserv+. Veřejná známost ale zákonnou kategorii pro výjimku nepředstavuje. Právě proto je politicky tak důležité, že někdo spojovaný s dřívější VIP ochranou dnes slouží v poli. Ve válečném roce 2026 jsou viditelné výjimky pro mediálně známé tváře jednoduše neudržitelné.</p>



<h2 id="h-peskov-v-syn-a-rusk-verze-protekce">Peskovův syn a ruská verze protekce</h2>



<p>Personální problémy ale nemá jen Ukrajina. Nezávislá <a rel="nofollow" href="https://meduza.io/amp/en/feature/2026/06/24/something-could-start-as-early-as-october-russian-authorities-are-discussing-a-new-wave-of-mobilization-after-the-state-duma-elections">Meduza</a> v červnu 2026 popsala klesající zájem Rusů o vojenské kontrakty a debaty uvnitř Kremlu o možné nové mobilizaci po zářijových volbách do Státní dumy. Dmitrij Medveděv tyto spekulace označil za „lživou provokaci&#8220;, což je v ruském kontextu spíš potvrzení, že téma je živé. Zelenskyj v srpnu veřejně prohlásil, že Rusko může po volbách chystat nábor až 300 tisíc lidí; tvrzení je třeba brát jako ukrajinský odhad, ne jako potvrzený fakt.</p>



<p>Nejčitelnější symbol ruské elitní protekce ale pochází už z podzimu 2022. Když Kreml vyhlásil částečnou mobilizaci, opozičníci z projektu Popular Politics zavolali Nikolaji Peskovovi, synovi Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, jako falešný vojenský komisariát. Peskov mladší odmítl dorazit a naznačil, že pro „pana Peskova&#8220; není správné být na tom seznamu a že se to vyřeší „na jiné úrovni&#8220;. Pozdější snaha obraz napravit tvrzením, že sloužil u wagnerovců, se ukázala jako přinejmenším sporná: Meduza upozornila na záznamy o pokutách jeho Tesly v Moskvě v době, kdy měl být údajně na frontě. Protekce, která se ani nesnaží vypadat věrohodně.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-echy">Co to znamená pro Čechy</h2>



<p>Mobilizační tlak se přelévá i do Česka. Od 5. srpna 2026 musí ukrajinští muži ve věku 18 až 60 let při nové žádosti o dočasnou ochranu doložit plnění vojenských povinností přes aplikace Reserv+ a eVOD. Stávajících držitelů, kteří si ochranu nepřerušili, se podmínka netýká. Kdo nové požadavky nesplní, může podle informačního portálu Ministerstva vnitra požádat o vízum za účelem strpění. Paralelně funguje i centrum Unity Hub v Praze, které podporuje dobrovolné návraty.</p>



<p>Zolkin dnes sedí u přijímače radioelektronického průzkumu někde v Dněpropetrovské oblasti. Syn Putinova mluvčího jezdí po Moskvě v Tesle. Dva příběhy, jeden kontrast, a v něm celá pravda o tom, kdo v téhle válce skutečně platí účet.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinsky-bloger-blizky-zelenskemu-dostal-mobilizacni-prikaz/">Služba vlasti bez výjimky, žádná protekce. Ukrajinský bloger blízký Zelenskému dostal mobilizační příkaz. Narukuje dobrovolně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="39134" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/blogger-volodymyr-zolkin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/blogger-volodymyr-zolkin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenský zadal úkol: Ukrajina v EU i NATO a tlak na Rusko. Staronový ministr prozradil, jak dosáhne všeho</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelensky-zadal-ukol-ukrajina-v-eu-i-nato-a-tlak-na-rusko-chce-vse/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Aug 2026 19:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Evropská unie]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=361415</guid>

	
					<description>Andrij Sybiha se po červencovém pádu celé vlády vrátil na post šéfa ukrajinské diplomacie. Z prezidentské kanceláře si přinesl seznam úkolů, který se dá změřit na kusy zbraní, miliardy korun a počet sankčních balíčků.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 3. srpna 2026 Volodymyr Zelenskyj veřejně oznámil, čím se bude kvalita ukrajinských ambasád napříště poměřovat: kolik zbraní vyjednají, kolik peněz přivedou a kolik politických rozhodnutí namířených proti Rusku dokážou u hostitelských vlád prosadit. Není to rétorika. Je to provozní zadání, které z velké diplomacie dělá logistiku, a právě Sybiha má celý stroj řídit.</p>



<h2 id="h-pro-staronov-ministr">Proč „staronový&#8220; ministr</h2>



<p>Když 16. července 2026 podal premiér rezignaci, padl s ním podle ústavních pravidel celý kabinet. Nový předseda vlády Serhij Koreckyj složil vládu, kterou <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/za-bud-yakogo-scenariyu-ukrayina-maye-buti-povnistyu-gotovoy-105501">prezidentská kancelář</a> označila za kabinet obrany, ekonomického rozvoje a evropské integrace. Sybiha se při srpnovém potvrzení vrátil na stejný post, který zastával už před rekonstrukcí. Nejde tedy o povýšení ani o trest, jde o institucionální důsledek širokého resetu, který se dotkl i vojenského velení. Zelenskyj 21. července vyměnil vrchního velitele ozbrojených sil a přestavěl strukturu generálního štábu. Celá operace měla jediný deklarovaný cíl: zrychlit.</p>



<h2 id="h-kol-od-zelensk-ho-dodac-seznam-ne-projev">Úkol od Zelenského: dodací seznam, ne projev</h2>



<p>Titulkový „úkol&#8220; není jedna věta z tiskové konference. V <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/sankcijnij-tisk-na-rosiyu-zbilshennya-vijskovoyi-ta-energeti-105681">oficiálním materiálu prezidentské kanceláře</a> z 3. srpna 2026 je rozepsaný do konkrétních projektů a termínů. Diplomacie má doručit výsledky v těchto oblastech:</p>



<ul><li><strong>Sankční tlak na Rusko</strong> – nové balíčky, důslednější vymáhání stávajících, koordinace s partnery.</li><li><strong>Dohody o dronech</strong> – smlouvy o společném vývoji a nákupu bezpilotních systémů.</li><li><strong>PURL a SAFE</strong> – projekty zaměřené na vojensko-průmyslovou spolupráci a bezpečnostní financování.</li><li><strong>Protibalistická koalice</strong> – rozšíření okruhu zemí dodávajících interceptory a systémy protivzdušné obrany.</li><li><strong>Zimní připravenost</strong> – energetická odolnost před další válečnou zimou, zajištění dodávek generátorů, transformátorů a paliv.</li></ul>



<p>Zelenskyj k tomu přidal ještě strategickou rovinu: Rusko má podle něj cítit narůstající tlak nejen na frontě, ale i v ekonomice a mezinárodní izolaci. Střednědobé údery a silné pozice na bojišti mají být druhou stranou téže mince.</p>



<h2 id="h-dv-cesty-dva-r-zn-tempy">Dvě cesty, dva různé tempy</h2>



<p>Sybiha ve svém květnovém <a rel="nofollow" href="https://www.rada.gov.ua/meeting/stenogr/show/8739.html">vystoupení ve Verchovné radě</a> postavil zahraniční politiku na třech osách: mírové úsilí, tlak na agresora a asymetrická diplomacie. Jenže „Ukrajina v EU i NATO&#8220; jsou ve skutečnosti dvě zcela odlišné tratě s odlišnou rychlostí.</p>



<p><strong>Evropská unie:</strong> Přístupový proces běží klasicky po klastrech. K srpnu 2026 má Ukrajina otevřené dva ze šesti (Fundamentals a External Relations), jak potvrzuje <a rel="nofollow" href="https://commission.europa.eu/topics/eu-solidarity-ukraine/ukraines-path-towards-eu-accession_en">Evropská komise</a>. Další postup závisí na reformách, sbližování s unijním právem a politické vůli členských států. Válka proces nezastavila, ale ani neodstranila jeho procedurální brzdy. Říct, že Ukrajina bude brzy plnohodnotným členem, by bylo předčasné. Říct, že proces stojí, by byla lež.</p>



<p><strong>NATO:</strong> Formální pozvánka zatím na stole není. Co na stole je, jsou peníze a výzbroj. Aliační summit v Ankaře 8. července 2026 přinesl závazek poskytnout Ukrajině vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur jen za rok 2026, a potvrzení, že v roce 2027 bude úroveň minimálně srovnatelná. Praktická integrace přes interoperabilitu, společný výcvik a standardizaci výzbroje postupuje rychleji než politická debata o členství. Podle nás je právě tohle reálný obsah formulace „NATO v praktické rovině&#8220;, ne datum na pozvánce, ale každodenní propojování armád.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Praha stojí v tomto příběhu na jasné straně. Rámcový dokument <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/en/foreign_relations/policy_planning/foreign_policy_framework.mobi">českého ministerstva zahraničí</a> zakotvuje politickou, vojenskou, diplomatickou, humanitární i rekonstrukční pomoc Ukrajině a podporu její aspirace na vstup do EU. Česká pozice je podpůrná, ale ne bezpodmínečná; Praha si ponechává důraz na reformní výkon kandidáta a na to, aby rozšíření nenarušilo schopnost Unie fungovat.</p>



<p>Sybihova diplomacie od Prahy nežádá nic nového navíc. Žádá totéž, co od všech: rychleji, víc a měřitelně. Zbraně, sankce, politická rozhodnutí. Právě v tom spočívá posun oproti éře velkých projevů, méně rétoriky o směru, více tabulek s dodacími lhůtami.</p>



<h2 id="h-pragmatismus-jako-metoda-ne-stup-z-ambic">Pragmatismus jako metoda, ne ústup z ambicí</h2>



<p>Sybihův přístup bývá označovaný za pragmatický. Snadno by se to dalo číst jako ústup od velkých cílů. Opak je pravda. Členství v EU a NATO zůstává strategickým horizontem, ale cesta k němu je rozložená do stovek dílčích kroků, z nichž každý má svého „vlastníka&#8220;, konkrétního velvyslance, konkrétní ambasádu, konkrétní termín. Zelenskyj to řekl otevřeně: diplomata nehodnotím podle počtu recepcí, ale podle toho, co jeho země Ukrajině reálně dodala.</p>



<p>Tři souběžné ambice (EU, NATO, tlak na Rusko) nejsou tři oddělené projekty. Tlak na Moskvu drží vojensko-politickou pozici, unijní proces kotví reformy a aliační spolupráce průběžně zvyšuje bezpečnost. Slabým místem zůstává tempo formálního členství, které se pohybuje pomaleji než válka sama. Ale právě proto Sybiha dostal úkol, který se nedá splnit projevem. Jen výsledky.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelensky-zadal-ukol-ukrajina-v-eu-i-nato-a-tlak-na-rusko-chce-vse/">Zelenský zadal úkol: Ukrajina v EU i NATO a tlak na Rusko. Staronový ministr prozradil, jak dosáhne všeho</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="39354" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-prezident-ukrajiny-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-prezident-ukrajiny-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Kyjev si vynutil nejtvrdší ruskou odvetu za celou válku,“ vysvětluje americký magazín s tím, že Ukrajina škodí sama sobě</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kyjev-si-vynutil-nejtvrdsi-ruskou-odvetu-za-celou-valku-vysvetluje-redaktor/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Aug 2026 18:43:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Kyjev]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=361418</guid>

	
					<description>Americký zahraničněpolitický magazín Responsible Statecraft tvrdí, že ukrajinské údery hluboko na ruském území nepřiblížily mír, ale vyprovokovaly bezprecedentní ruskou odvetnou salvu a zkomplikovaly vyjednávací pozici Kyjeva.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 1. června 2025 provedla ukrajinská bezpečnostní služba SBU operaci s krycím názvem Spiderweb (Pavučina). Sto sedmnáct FPV dronů současně zaútočilo na čtyři ruské letecké základny. SBU tvrdí, že zničila 41 letounů. Nezávislá analýza varšavského Centra pro východní studia (OSW) potvrdila na základě satelitních snímků nejméně dvanáct poškozených či zničených strategických bombardérů, tedy zhruba desetinu úderného potenciálu ruského dálkového letectva. Tři dny nato Putin v telefonátu s Trumpem prohlásil, že Rusko musí odpovědět. A odpovědělo.</p>



<h2 id="h-noc-na-6-ervna-salva-jako-politick-poselstv">Noc na 6. června: salva jako politické poselství</h2>



<p>V noci na 6. června 2025 Rusko vypálilo na Ukrajinu 407 dronů a 44 až 45 balistických a řízených střel. Šlo o kombinovaný celostátní úder, který zasáhl Kyjev i další města a maximálně zatížil ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ruské ministerstvo obrany útok výslovně označilo za odpověď na ukrajinské „teroristické akty&#8220;, poprvé tak otevřeně rámovalo masivní salvu jako přímou odvetu za konkrétní ukrajinskou operaci.</p>



<p>Právě tuto sekvenci (Spiderweb, Putinovo varování, bezprostřední odvetný úder) popisuje <a rel="nofollow" href="https://responsiblestatecraft.org/ukraine-attacks-russia-peace-process/">Responsible Statecraft</a> jako moment, kdy si Kyjev vynutil nejtvrdší ruskou reakci za celou válku. Magazín jde ale dál: tvrdí, že tyto údery „posunuly mír dál&#8220; a daly Kremlu záminku k eskalaci, čímž Ukrajina poškodila vlastní zájmy.</p>



<h2 id="h-byl-to-skute-n-rekord">Byl to skutečně rekord?</h2>



<p>Jako bezprostřední, veřejně deklarovaná odveta po konkrétní ukrajinské operaci salva z 6. června obstojí. V čistě číselném srovnání ale nebyla konečným maximem. Už 29. června Rusko nasadilo 537 vzdušných prostředků. 4. července následovalo 550 dronů a střel. A 9. července přišel dosud rekordní útok: 728 dronů a 13 střel za jedinou noc.</p>



<p>Trend je zřejmý. Po Spiderwebu se ruské vzdušné údery nejen zintenzivnily, ale postupně lámaly vlastní rekordy. Otázka, kterou klade Responsible Statecraft, proto není absurdní: vyplatilo se to?</p>



<h2 id="h-dva-t-bory-jeden-spor">Dva tábory, jeden spor</h2>



<p>Odpověď závisí na tom, koho se zeptáte. Responsible Statecraft patří pod Quincy Institute, washingtonský think-tank, který se <a rel="nofollow" href="https://responsiblestatecraft.org/about/">otevřeně profiluje</a> jako kritik „nekonečných válek&#8220; a prosazuje zdrženlivější americkou zahraniční politiku. Nejde o proruský zdroj, ale ani o neutrální zpravodajskou agenturu, je to analytický magazín s jasnou hodnotovou linií.</p>



<p>Podobné obavy ale zaznívají i odjinud. Platforma Open Nuclear upozornila, že Spiderweb měl pravděpodobně zanedbatelný vliv na celkovou trajektorii války a mohl Trumpovi signalizovat, že strany nejsou připravené na mír. Na opačném pólu stojí Carnegie Endowment, podle něhož Ukrajina potřebuje více operací typu Spiderweb, protože Rusko nedokáže rychle nahradit stárnoucí strategické bombardéry. A CSIS připomíná, že hluboké údery narušují kremelskou „normalitu&#8220; a historicky zvyšovaly domácí tlak na jednání.</p>



<p>Skutečný spor tedy není o tom, zda byly ukrajinské údery odvážné nebo vojensky účinné. Jde o to, zda jejich politický a diplomatický efekt vyvážil následný tlak na ukrajinskou obranu, ekonomiku a vyjednávací prostor.</p>



<h2 id="h-cena-kterou-kyjev-plat">Cena, kterou Kyjev platí</h2>



<p>Každá ruská salva spotřebovává interceptory, kterých ubývá. Podle AP Zelenskyj uvedl, že Ukrajina v první polovině roku 2026 dostala jen třetinu protivzdušných střel oproti stejnému období předchozího roku. Německá vláda veřejně konstatovala, že Ukrajina potřebuje šedesát střel PAC-3 měsíčně jen pro udržení základní protivzdušné obrany, a rozjela evropské shánění těchto interceptorů.</p>



<p>Ekonomické dopady jsou stejně tvrdé. Přes černomořský koridor proudí devadesát procent ukrajinského exportu obilí a olejnin, jakékoli narušení pobřežní logistiky přímo ohrožuje příjmy státu. Kyjevský Institut pro ekonomický výzkum odhadl meziroční pokles HDP o 1,5 procenta v únoru 2026, způsobený škodami na energetické a dopravní infrastruktuře. Ukrajina v té době dovážela rekordních 1,26 milionu megawatthodin elektřiny a sama neexportovala ani kilowatthodinu. Světová banka vyčíslila celkové potřeby obnovy na 588 miliard dolarů.</p>



<p>Česká republika v tomto kontextu pokračuje v programu pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s alokací miliardy korun ročně, zaměřeném na rekonstrukci a nevojenskou podporu. NATO koordinuje kritické dodávky americké výzbroje přes mechanismus PURL, jehož objem k létu 2026 přesáhl 150 miliard korun.</p>



<h2 id="h-co-kyjev-z-skal">Co Kyjev získal</h2>



<p>Obraz ale není černobílý. Operace Spiderweb měla reálný vojenský dopad, zasáhla část ruské „nukleární triády&#8220; a podle <a rel="nofollow" href="https://www.osw.waw.pl/en/publikacje/analyses/2025-06-03/ukraine-deals-blow-to-russian-strategic-aviation-day-1196-war">OSW</a> vyřadila přibližně desetinu strategického úderného potenciálu. Ekonomický efekt ukrajinských úderů na ruskou ropnou infrastrukturu rovněž nebyl zanedbatelný: podle KSE Institute mohly zásahy na terminály v Ust-Luze, Primorsku a Novorossijsku snížit ruské příjmy z exportu ropy o 1,76 miliardy dolarů během pouhých dvou týdnů.</p>



<p>Srovnání s kurskou operací z roku 2024 nabízí poučení. Vpád do Kurské oblasti přinesl největší ukrajinský územní zisk od roku 2022, donutil Rusko stahovat rezervy a vyvolal evakuaci statisíců civilistů. Jenže Moskva potřebovala přes sedm měsíců, aby Ukrajince vytlačila, politicko-symbolický zisk byl reálný, ale časově omezený. Spiderweb měl vyšší dopad na konkrétní vojenskou kapacitu, ale spor o jeho strategickou návratnost je překvapivě podobný.</p>



<p>SBU uvádí, že operaci nařídil přímo prezident Zelenskyj a příprava trvala přes rok a půl. Při útoku na strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně musel Kyjev s tvrdou odvetou počítat. Rozsah a rychlost ruské reakce ale zřejmě překonaly i pesimistické scénáře, a hlavně se nezastavily u jediné salvy.</p>



<p>Responsible Statecraft má pravdu v tom, že eskalační spirála po Spiderwebu byla strmá a nákladná. Nemá ale nutně pravdu v závěru, že Kyjev škodí sám sobě, protože alternativa, ve které Rusko nerušeně bombarduje ukrajinská města svými strategickými letouny, není o nic bezpečnější.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kyjev-si-vynutil-nejtvrdsi-ruskou-odvetu-za-celou-valku-vysvetluje-redaktor/">„Kyjev si vynutil nejtvrdší ruskou odvetu za celou válku,“ vysvětluje americký magazín s tím, že Ukrajina škodí sama sobě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="25960" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/prezident-ukrajiny-zelenskyj-volodymyr-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/prezident-ukrajiny-zelenskyj-volodymyr-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin je zodpovědný za smrt vlastních civilistů, hazarduje s osudem Ruska. Zelenskyj přikázal útoky ještě zesílit</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-je-zodpovedny-za-smrt-vlastnich-civilistu-hazarduje-s-osudem-ruska/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 19 Aug 2026 13:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360845</guid>

	
					<description>Belgorodská oblast se proměnila v nechráněné válečné zázemí. Kreml nedokáže ochránit vlastní pohraničí a Kyjev tlak systematicky stupňuje.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když v srpnu 2025 dopadly na Valujský okres v Belgorodské oblasti další ukrajinské drony, regionální úřady hlásily mrtvé civilisty. Podle oficiálních výstupů oblasti létalo nad ní během jednoho dne kolem 120 bezpilotních prostředků, z toho 34 právě nad Valujským okresem. Gubernátor mluvil o obětech, zraněných, poškozených domech. A přesně v tu chvíli se znovu otevřela otázka, kterou Kreml nechce slyšet: kdo za to nese odpovědnost? Odpověď je jednoduchá. Bez Putinovy invaze by Belgorod nebyl pod palbou.</p>



<h2 id="h-politick-odpov-dnost-ne-n-hoda">Politická odpovědnost, ne náhoda</h2>



<p>Vladimir Putin rozpoutal v únoru 2022 plnohodnotnou válku proti Ukrajině. Tím z ruského pohraničí udělal logistické zázemí invaze, a zároveň legitimní cíl ukrajinské sebeobrany. <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/2024/06/13/doorstep-statement">NATO</a> opakovaně potvrdilo, že Ukrajina má právo zasahovat vojenské cíle na území agresora. Tehdejší generální tajemník Jens Stoltenberg to řekl přímo: právo na sebeobranu nekončí na hranici útočníka.</p>



<p>Putin tedy neprohrává jen v tom, že Ukrajina útočí. Prohrává v tom, že válka trestá regiony, které měl jeho režim držet mimo přímý dosah fronty. Belgorodská oblast funguje v permanentním bezpečnostním režimu. Oficiální web regionu otevřeně mluví o potřebě „dále zesilovat ochranu tras a infrastruktury proti dronům&#8220;, což je nepřímé přiznání, že stávající obrana nestačí. Stát situaci neřeší návratem k normálu, ale militarizací civilního prostoru.</p>



<h2 id="h-m-kreml-hazarduje">Čím Kreml hazarduje</h2>



<p>Čísla z Belgorodské oblasti jsou výmluvná. Jen za rok 2025 region kompenzoval škody na více než 2 600 poškozených automobilech v hodnotě přes 600 milionů rublů, tedy zhruba 150 milionů korun. Obcím a záchranným službám bylo předáno 247 obrněných vozidel, aby vůbec mohly fungovat. Sanitky, hasiči, komunální služby, to vše jezdí v pancéřovaných autech jako v aktivní válečné zóně.</p>



<p>Co to znamená pro Rusko v širším měřítku:</p>



<ul><li><strong>Bezpečnost pohraničí</strong> je fakticky neudržitelná proti masovým dronovým vlnám. Levné bezpilotní prostředky zahlcují obranu, kterou statické systémy protivzdušné obrany nedokážou pokrýt na stovkách kilometrů hranice.</li><li><strong>Důvěra obyvatel ve stát</strong> eroduje. Lidé žijí v režimu permanentního rizika, ne v míru.</li><li><strong>Rozpočtové náklady</strong> na kompenzace, obrněná vozidla a dodatečnou ochranu rostou, a to v době, kdy ruský rozpočet už tak nese obrovskou zátěž válečných výdajů.</li></ul>



<p>Putin svým rozhodnutím proměnil Belgorod a další pohraniční regiony ve faktické týlové bojiště. A nedokáže je z něj dostat zpět, dokud válka trvá.</p>



<h2 id="h-zelenskyj-a-strategie-hlubok-ch-der">Zelenskyj a strategie hlubokých úderů</h2>



<p>Na ukrajinské straně mezitím probíhá systémová eskalace, která nemá nic společného s improvizací. Volodymyr Zelenskyj v létě 2025 opakovaně zdůrazňoval, že ruská logistika a palivová infrastruktura „to cítí&#8220;. V <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/news/z-nashogo-boku-vse-bude-maksimalno-gotove-shob-vijnu-zakinch-99781">projevu z 26. srpna</a> explicitně mluvil o tom, že Ukrajina bude pokračovat v úderech na zásobovací řetězce nesoucí ruskou válečnou mašinérii.</p>



<p>Klíčovou postavou této strategie je Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Madžar. Nejde o pouhého frontového velitele proslulé brigády „Ptáci Madžara&#8220;, <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/documents/3862025-55265">dekretem prezidenta</a> ze 3. června 2025 byl jmenován velitelem Sil bezpilotních systémů, tedy celého samostatného druhu vojsk. Pod jeho velením funguje projekt Linie dronů, koncipovaný jako systém škálování nejefektivnějších bezpilotních jednotek. Cílem je zasahovat cíle ve strategické hloubce stovek kilometrů od linie kontaktu.</p>



<p>Konkrétní příklad ze 17. srpna 2025: podle zdroje z ukrajinské vojenské rozvědky HUR zasáhly ukrajinské drony železniční stanici Liski ve Voroněžské oblasti, tedy hluboko v ruském týlu, s cílem přerušit dodávky munice a personálu na frontu. Nejde o náhodný zásah. Jde o doktrínu.</p>



<h2 id="h-v-lka-se-rozl-v">Válka se rozlévá</h2>



<p>Eskalace má přesahy daleko za Belgorod. Zelenskyj 21. srpna 2025 upozornil, že Rusko zaútočilo 574 drony a 40 raketami, přičemž jeden ruský útočný dron pronikl do vzdušného prostoru Polska. Další incidenty zaznamenala Litva. Pro země NATO, Českou republiku nevyjímaje, to není abstraktní hrozba.</p>



<p>Premiér Petr Fiala opakovaně rámoval podporu Ukrajiny jako součást evropské bezpečnosti. Po jednání koalice ochotných v červenci 2025 řekl, že „pokud chceme v Evropě mír, nesmíme ustupovat agresorům&#8220;. Česká pozice je jasná a ukrajinské hluboké údery na ruskou logistiku jsou její logickou součástí.</p>



<p>Pro srovnání: mimořádně velké dronové vlny, kdy Rusko tvrdí sestřelení přes dvě stě ukrajinských bezpilotních prostředků za noc, se v průběhu roku 2025 opakovaly několikrát. Nejde o výjimku, ale o nový standard války. Standard, který Kreml nedokáže zastavit.</p>



<h2 id="h-co-z-toho-plyne-pro-rusko">Co z toho plyne pro Rusko</h2>



<p>Putin stojí před problémem, který si sám vytvořil a který nemá čistě vojenské řešení. Dokud trvá invaze, Belgorodská oblast zůstane pod tlakem. Dokud Ukrajina škáluje dronové kapacity, hloubka úderů poroste. A dokud Kreml řeší ochranu vlastních občanů obrněnými sanitkami místo ukončením války, bude odpovědnost za každou další oběť v pohraničí ležet na jediném člověku, na tom, kdo válku začal.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-je-zodpovedny-za-smrt-vlastnich-civilistu-hazarduje-s-osudem-ruska/">Putin je zodpovědný za smrt vlastních civilistů, hazarduje s osudem Ruska. Zelenskyj přikázal útoky ještě zesílit</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="54863" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/prezident-ruske-federace-vladimir-putin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/prezident-ruske-federace-vladimir-putin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Jakmile ztratí financování z EU, ztratí veškerou moc.“ Poláci se opřeli do Zelenského a spočítali, co se potom stane</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/jak-ztrati-financovani-z-eu-ztrati-moc-polaci-se-opreli-do-zelenskeho/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Aug 2026 14:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Evropská unie]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360783</guid>

	
					<description>Ukrajina v roce 2025 získala ze zahraničí 52,4 miliardy dolarů. Bez těchto peněz by stát nedokázal vyplácet penze ani platy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Polský názorový týdeník Myśl Polska přišel v červenci 2026 s ostrou tezí: jakmile Kyjev přijde o tok peněz z Evropské unie, Volodymyr Zelenskyj ztratí schopnost vládnout. Nejde přitom o armádu ani o zbraně. Jde o něco mnohem prozaičtějšího, o schopnost státu zaplatit učitelky, důchodce, úředníky a udržet v chodu nemocnice, školy a sociální služby uprostřed války. Redakce polského listu nepředložila vlastní fiskální model, ale pracovala s publicistickou dedukcí: bez západních peněz se zúží manévrovací prostor kyjevské elity a padne její legitimita. Na tvrdých číslech je ale vidět, že ta dedukce má reálný základ.</p>



<h2 id="h-co-k-polsk-t-den-k-a-co-kaj-sla">Co říká polský týdeník a co říkají čísla</h2>



<p>Myśl Polska není reprezentativní hlas celého Polska. Jde o názorový týdeník s výraznou národně-konzervativní linií, který kombinuje odpor ke korupci, spory o historickou paměť a únavu z uprchlického tématu do rámce „polské peníze především Polákům&#8220;. Přisuzovat jeho postoj celé zemi by bylo zavádějící.</p>



<p>Zároveň ale průzkumy <a rel="nofollow" href="https://www.cbos.pl/EN/publications/reports_text.php?id=7137">CBOS</a> ukazují, že polská společnost je v otázce pomoci Ukrajině skutečně rozdělená. Na začátku roku 2026 souhlasilo s přijímáním ukrajinských uprchlíků jen 48 % Poláků, 46 % bylo proti. Tři čtvrtiny dotázaných nicméně stále říkají, že Polsko a Ukrajina by měly spolupracovat proti ruské hrozbě. Únava roste, ale aliance drží.</p>



<p>Klíčová teze článku, že Zelenskyj „ztratí veškerou moc&#8220;, se nejlépe čte ne jako předpověď osobního pádu, ale jako popis strukturální závislosti. <a rel="nofollow" href="https://www.mof.gov.ua/en/news/in_2025_ukraines_ministry_of_finance_secured_524_billion_in_external_financing_more_than_70_of_which_came_from_revenues_generated_by_frozen_russian_assets-5520">Ukrajinské ministerstvo financí</a> uvádí, že v roce 2025 zahraniční pomoc pokryla klíčové sociální a humanitární výdaje. Více než 70 % z oněch 52,4 miliardy dolarů přitom pocházelo z výnosů zmrazených ruských aktiv. Mezinárodní měnový fond označuje včasné vyplácení vnější podpory za nezbytné pro makroekonomickou stabilitu země.</p>



<h2 id="h-jak-eu-pomoc-podmi-uje-a-skute-n-kr-t">Jak EU pomoc podmiňuje a skutečně krátí</h2>



<p>Brusel peníze neposílá naslepo. Celý mechanismus Ukraine Facility, dosud největšího nástroje unijní pomoci Ukrajině v objemu 42 miliard eur, funguje na principu tvrdé podmíněnosti. Každá čtvrtletní platba je vázaná na splnění konkrétních reformních kroků: od protikorupčních opatření přes nezávislost vyšetřovacích orgánů NABU a SAPO až po reformu správy zabavených aktiv (ARMA).</p>



<p>V srpnu 2025 tento mechanismus poprvé viditelně zabral. Evropská komise a Rada pustily jen částečnou čtvrtou platbu, protože Kyjev splnil pouze 13 z 16 požadovaných kroků. Tři nesplněné body znamenaly zadržení části peněz. Až když v září vstoupila v platnost reforma ARMA, Komise uznala jeden z chybějících kroků za splněný a pozastavené prostředky začala uvolňovat.</p>



<p>Nejde tedy o scénář „Brusel jednoho dne zavře kohoutky&#8220;. Jde o režim disciplinace: peníze tečou, ale po kapkách, a každá kapka vyžaduje konkrétní reformní protihodnotu. Pro Kyjev to znamená, že musí neustále plnit podmínky, jinak se tok zpomalí. A ve válečné ekonomice může i zpomalení o pár týdnů způsobit kaskádové problémy.</p>



<h2 id="h-korupce-jako-p-ka-i-alibi">Korupce jako páka i alibi</h2>



<p>Polský týdeník staví svou argumentaci také na korupčních kauzách. A tady má materiál. Ukrajinský Národní antikorupční úřad (NABU) ve své zprávě za první polovinu roku 2026 podrobně popisuje operaci „Midas&#8220;, schéma ve státní energetické společnosti Energoatom, kde dodavatelé platili úplatky, aby jim nebyly blokovány platby nebo aby nepřišli o status dodavatele. NABU mluví o částce přes 112 milionů dolarů v hotovosti přijaté kriminální organizací a o praní více než 460 milionů hřiven.</p>



<p>EU tyto kauzy sleduje, ale nesoustředí se na jednotlivé operace pod jejich krycími názvy. Sleduje systémové indikátory: funguje NABU nezávisle? Má SAPO dostatečné pravomoci? Probíhá reforma ARMA? Právě tyto otázky jsou součástí podmínek pro výplatu dalších peněz. Ukrajina tak zůstává korupčně rizikovou zemí, ale na rozdíl od řady jiných krizových států je pod mimořádně hustou mezinárodní kontrolou s kvartálním dohledem.</p>



<h2 id="h-co-by-v-padek-pen-z-znamenal-v-praxi">Co by výpadek peněz znamenal v praxi</h2>



<p>Kdyby zahraniční financování skutečně vyschlo, ať už rozhodnutím EU, nebo politickým patem v jiných donorských zemích, první dopad by nepřišel na frontě. Přišel by v každodenním životě. Penze by se zpožďovaly. Platy státních zaměstnanců by se krátily. Veřejné služby by se rozpadaly. A civilní rozpočet by začal soutěžit s obranou o stejné domácí zdroje, kterých je ve válečné ekonomice zoufale málo.</p>



<p>Pro Česko to není abstraktní scénář. Česká republika v roce 2025 odvedla do rozpočtu EU 68,4 miliardy korun. Státní závěrečný účet navíc uvádí 231,2 milionu korun jako český podíl na úrocích za makrofinanční pomoc Ukrajině. Přesnou „českou část&#8220; <a rel="nofollow" href="https://commission.europa.eu/topics/eu-solidarity-ukraine/eu-assistance-ukraine/ukraine-facility_en">Ukraine Facility</a> ale nelze účetně oddělit, granty jdou ze společného rozpočtu EU, půjčky se financují emisí unijních dluhopisů. Destabilizace Ukrajiny by se v Česku projevila spíš tlakem na migrační a sociální systém než na konkrétní rozpočtovou položku.</p>



<h2 id="h-moc-kter-stoj-na-ciz-ch-pen-z-ch">Moc, která stojí na cizích penězích</h2>



<p>Myśl Polska přehání, když mluví o „veškeré moci&#8220;. Ale jádro argumentu je obtížně vyvratitelné. Ukrajina patří mezi státy, kde zahraniční pomoc není doplněk, ale nosná podmínka chodu rozpočtu. Celkově EU a její členské státy mobilizovaly z unijního rozpočtu už 107 miliard eur na podporu Ukrajiny. To nejsou drobné, to je základní nosič fungování válečného státu.</p>



<p>Zelenského síla je ve válce navázaná na tok peněz zvenčí těsněji než v jakémkoli mírovém scénáři. Fakta ale zatím ukazují spíš na disciplinaci Kyjeva než na přípravu jeho finančního odstřižení. EU pomoc krátí, podmiňuje a zpomaluje, ale neukončuje. Dokud to tak zůstane, Zelenskyj vládne. Otázka, kterou polský týdeník položil, ale visí ve vzduchu: co když jednou přestane?</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/jak-ztrati-financovani-z-eu-ztrati-moc-polaci-se-opreli-do-zelenskeho/">„Jakmile ztratí financování z EU, ztratí veškerou moc.“ Poláci se opřeli do Zelenského a spočítali, co se potom stane</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="32517" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-cerne-obleceni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-cerne-obleceni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové sní o zkáze Ukrajiny, chtějí ji vyhladit jako nacisté. Zelenskyj jim chystá „krvavý podzim“, který je vyškolí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusove-sni-o-zkaze-ukrajiny-chteji-ji-vyhladit-jako-naciste/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Aug 2026 04:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360734</guid>

	
					<description>Rusko na podzim 2024 systematicky ničí ukrajinskou energetiku před zimou. Zelenskyj odpovídá plánem dálkových úderů, které mají válku vrátit na ruské území.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 3. dubna 2022 se na serveru státní agentury RIA Novosti objevil text publicisty Timofeje Sergejceva s názvem „Co má Rusko udělat s Ukrajinou&#8220;. Nemluvil o diplomacii ani o příměří. Mluvil o „deukrajinizaci&#8220;, o likvidaci části ukrajinských elit, o generační převýchově celé společnosti, o popření samotné legitimity Ukrajiny jako národního státu. O dva roky později, na podzim 2024, tahle rétorika přestala být jen textem na webu. Proměnila se v devět koordinovaných vln raketových a dronových útoků mezi březnem a srpnem, které zasáhly dvacet ukrajinských regionů a zničily devět gigawattů instalovaného výkonu. Parlamentní shromáždění <a rel="nofollow" href="https://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/Xref-XML2HTML-en.asp?fileid=33575&amp;lang=en">Rady Evropy</a> k tomu v roce 2024 uvedlo, že ruská oficiální a mediální rétorika může představovat přímé veřejné podněcování ke genocidě nebo odhalovat genocidní úmysl. Zelenskyj 8. května 2024 řekl, že „nacistické zločiny jsou páchány pod ruskou vlajkou&#8220;. Srovnání s nacismem tedy nestojí na prázdné nadsázce, opírá se o doloženou eliminační rétoriku a o systematickou praxi ničení podmínek pro civilní život.</p>



<h2 id="h-energetick-v-lka-kter-je-hor-ne-cokoliv-p-edt-m">Energetická válka, která je horší než cokoliv předtím</h2>



<p>Mezinárodní energetická agentura (<a rel="nofollow" href="https://www.iea.org/reports/ukraines-energy-security-and-the-coming-winter/the-upcoming-winter-will-be-a-critical-test">IEA</a>) ve své zářijové analýze popsala zimu 2024/2025 jako dosud nejkritičtější energetický moment Ukrajiny. Oproti předchozím dvěma zimám se změnila kvalita útoků: Rusko už necílí jen na rozvodny a trafostanice, ale souběžně na výrobu i přenos elektřiny. Kombinuje balistické střely, řízené střely a drony tak, aby obcházelo protivzdušnou obranu. Škody jsou rozsáhlejší a trvalejší.</p>



<p>Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině (HRMMU) doplnila tvrdá čísla. Devět velkých koordinovaných vln. Dvacet zasažených regionů. Devět gigawattů zničeného výkonu. A důsledky daleko za hranicí elektřiny: výpadky vody, tepla, kanalizace, veřejného zdravotnictví, školství. V létě 2024 některé oblasti včetně Kyjeva zažívaly výpadky delší než dvanáct hodin denně. UNHCR pracoval s odhadem, že útoky zničily přes šedesát procent výrobní kapacity země.</p>



<p>Nejde o teror jedné zimy. Jde o systematické osekávání energetické základny celého státu.</p>



<h2 id="h-co-znamen-krvav-podzim-a-kdo-ho-chyst">Co znamená „krvavý podzim&#8220; a kdo ho chystá</h2>



<p>Formulace „krvavý podzim&#8220; není přímý Zelenského citát. Je to redakční zkratka pro to, co ukrajinský prezident na přelomu léta a podzimu 2024 veřejně popsal jako asymetrickou podzimní kampaň, sérii kroků, které mají přenést cenu války zpět na Rusko.</p>



<p>1. září 2024 Zelenskyj řekl, že co nejvíc ruských vojenských zařízení, logistických uzlů a součástí válečné ekonomiky musí spadat do dosahu ukrajinských zbraní. 6. září na jednání kontaktní skupiny v Ramsteinu to zpřesnil: Ukrajina potřebuje dálkový dosah i na ruské území, aby Moskvu motivovala hledat mír. Spojil to s operacemi proti Krymu, díky nimž Ukrajina podle jeho slov „vrátila bezpečnost do Černého moře&#8220; a obnovila potravinové exporty.</p>



<p>16. října 2024 pak Zelenskyj veřejně <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/plan-peremogi-skladayetsya-z-pyati-punktiv-i-troh-tayemnih-d-93857">představil Victory Plan</a> (Plán vítězství), pět bodů a tři tajné přílohy sdílené jen s vybranými partnery. Veřejná kostra zahrnuje operace v určených oblastech Ruska, posílení protivzdušné obrany, zrušení omezení pro dálkové údery, zpravodajská a satelitní data, rezervní brigády a nevojenský tlak přes sankce a zmrazená ruská aktiva. Jedna z tajných příloh se týká „strategického odstrašení&#8220;.</p>



<p>„Vyškolit&#8220; Rusko v tomto kontextu znamená vrátit mu pocit zranitelnosti, zasáhnout logistiku, zázemí, Krym, válečnou ekonomiku a donutit ho k diplomacii z horší pozice. Není to slib rychlého zlomu na frontě. Je to pokus změnit kalkulaci v Kremlu.</p>



<h2 id="h-ukrajinsk-obrana-siln-j-arzen-l-p-et-en-j-syst-m">Ukrajinská obrana: silnější arzenál, přetíženější systém</h2>



<p>Zelenskyj 21. července 2024 oznámil příchod dalšího systému Patriot a posílení protivzdušné obrany. NATO ve Washingtonské deklaraci z 10. července mluvilo o pěti nových pokročilých strategických systémech a dalších taktických prostředcích. Arzenál je objektivně silnější než před rokem.</p>



<p>Jenže zátěž roste rychleji než kapacita. IEA upozornila, že ani posílená PVO nedokázala zabránit zásadním škodám, protože ruské salvy jsou větší, kombinované a míří na zranitelnější síť. Každý další zničený gigawatt znamená, že zbývající infrastruktura nese větší zátěž a je křehčí vůči dalšímu úderu. Je to závod, ve kterém obě strany přidávají, ale Rusko má v zásobě víc střel než Ukrajina systémů PVO.</p>



<h2 id="h-pro-se-to-t-k-eska">Proč se to týká Česka</h2>



<p>Energeticky je Česká republika v relativně bezpečné pozici: zásobníky plynu v EU dosáhly 90% naplnění už 21. srpna 2024. Bezprostřední fyzické riziko výpadků je nízké. Citlivější zůstává cenová nervozita na trzích, každá eskalace ji živí.</p>



<p>Migrační dopad je ale přímý a měřitelný. Ke konci roku 2024 evidovalo <a rel="nofollow" href="https://mv.gov.cz/chh/SCRIPT/ViewFile.aspx?docid=22536638">Ministerstvo vnitra ČR</a> téměř 389 tisíc osob s dočasnou ochranou, z toho 388 067 občanů Ukrajiny. V přepočtu na obyvatele jich Česko přijalo nejvíc v celé EU. Další zima bez tepla a vody na Ukrajině by tlačila na další přesuny, a tím i na české bydlení, školy a sociální služby.</p>



<p>Česká diplomacie 9. července 2024 v Radě bezpečnosti OSN označila útoky na nemocnice a civilní objekty za válečný zločin. Premiér Fiala v dubnu 2024 veřejně tlačil na další dodávky protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Postoj Prahy je jasný. Otázka je, jestli bude stačit.</p>



<h2 id="h-v-lka-o-p-e-it-ne-o-zem">Válka o přežití, ne o území</h2>



<p>Na podzim 2024 se na Ukrajině nevedou dvě oddělené války, frontová a energetická. Je to jedna válka o to, jestli stát dokáže fungovat. Rusko útočí na podmínky života milionů lidí: na teplo, vodu, světlo, nemocnice. Ukrajina odpovídá tím, že se snaží vrátit cenu války zpět na ruské zázemí, zasáhnout logistiku, sklady, rafinerie, vojenské uzly.</p>



<p>Zelenskyj sám to rámuje jako volbu mezi kapitulací a eskalací. Plán vítězství není záruka vítězství. Je to pokus donutit Kreml, aby si spočítal, kolik ho válka ještě bude stát, a jestli se mu vyplatí pokračovat v kampani, kterou Rada Evropy označuje za možné podněcování ke genocidě.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusove-sni-o-zkaze-ukrajiny-chteji-ji-vyhladit-jako-naciste/">Rusové sní o zkáze Ukrajiny, chtějí ji vyhladit jako nacisté. Zelenskyj jim chystá „krvavý podzim“, který je vyškolí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="74930" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/sergej-sojgu-vladimir-putin-dovolena-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/sergej-sojgu-vladimir-putin-dovolena-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Čekám, že v srpnu zlikvidujeme 30 000 okupantů.“ Zelenskyj posiluje Slovjansk a Kostiantynivku, ale dochází mu peníze</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/v-srpnu-zlikvidujeme-30-000-okupantu-ocekava-optimisticky-zelenskyj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 17 Aug 2026 11:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360424</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident ve večerním projevu 14. srpna spojil ambiciózní bojový cíl s otevřeným přiznáním: válka v první polovině roku spolkla víc peněz, než stát plánoval.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj po jednání s hlavním velitelem Mychajlem Drapatým oznámil, že v srpnu očekává likvidaci „nejméně 30 000 okupantů&#8220; a že nařídil posílit dva klíčové donbaské směry, Slovjansk a Kostiantynivku. Ve stejném projevu ale řekl něco, co v bojové rétorice obvykle nezaznívá: výdaje na armádu v prvním pololetí výrazně přesáhly plán a vzniklý schodek označil za „značný&#8220;. Dva signály najednou. Jeden mířil na frontu, druhý na partnery a vlastní vládu.</p>



<h2 id="h-t-icet-tis-c-jako-spodn-hrana-ne-v-jimka">Třicet tisíc jako spodní hrana, ne výjimka</h2>



<p>Číslo 30 000 zní dramaticky, ale v kontextu roku 2026 jde spíš o dolní hranici tempa, které Kyjev veřejně hlásí už měsíce. V lednu Zelenskyj uváděl 30 000 zlikvidovaných okupantů za měsíc. Na konci července pak shrnul, že za necelých sedm měsíců roku dosáhly ruské ztráty přibližně 225 500, redakčním přepočtem tedy přes 33 000 měsíčně.</p>



<p>Důležitý je přitom význam slova „zlikvidovaní&#8220;. Ukrajinská terminologie pod ním zahrnuje nejen zabité, ale i těžce raněné, kteří se na frontu nevrátí. Třicet tisíc mrtvých to tedy neznamená. Znamená to třicet tisíc vojáků, které Rusko ztratí z bojeschopného stavu. I tak je to číslo, které by za jediný měsíc odpovídalo zhruba polovině celkového mírového stavu české armády.</p>



<h2 id="h-pevnostn-p-s-kter-nesm-prasknout">Pevnostní pás, který nesmí prasknout</h2>



<p>Slovjansk a Kostiantynivka nejsou dvě náhodně vybraná města. Leží na severním a jižním konci toho, co analytici z <a rel="nofollow" href="https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-assessment-february-16-2025">ISW</a> označují jako „pevnostní pás&#8220;, obrannou páteř ukrajinských pozic v Doněcké oblasti, která zahrnuje ještě Kramatorsk a Družkivku. Prolomení kteréhokoli z těchto bodů by zásadně zhoršilo ukrajinské postavení na celé donbaské ose.</p>



<p>A tlak je reálný. Tehdejší hlavní velitel Oleksandr Syrskyj 20. července popsal Kostiantynivku jako jeden z nejžhavějších úseků fronty: průměrně dvacet ruských útoků denně, pokusy o infiltraci do hloubky města, až 145 nahromaděných okupantů v jednom sektoru. O týden později Ukrinform hlásil 227 střetů za jediný den na celé frontě, přičemž nejintenzivnější boje probíhaly právě na pokrovském a kostiantynivském směru. Na slovjanském směru zaznamenali devatenáct útoků.</p>



<p>Zelenskyj po Drapatého hlášení nařídil „kroky a prostředky&#8220; k posílení obou směrů. Konkrétní brigády ani počty vojáků nezveřejnil, to by bylo bezpečnostní riziko. Z jeho červencového vystoupení k nástupu nového velitele ale víme, jaké priority s Drapatým řešil: dodávky zbraní, dronů a vybavení, reformu velení a aktualizovanou obrannou strategii. Právě drony jsou přitom jádrem současného ukrajinského způsobu boje. Už v lednu Zelenskyj uvedl, že přes 80 % nepřátelských cílů ničí drony, z drtivé většiny domácí výroby. Jenže drony se spotřebovávají rychleji než klasická munice, a stojí peníze.</p>



<h2 id="h-v-lka-kter-spolkla-v-c-ne-st-t-napl-noval">Válka, která spolkla víc, než stát naplánoval</h2>



<p>A tady se dostáváme k druhé polovině rovnice. Zelenskyj ve svém projevu přiznal, že výdaje v první polovině roku byly „výrazně vyšší&#8220; a že vzniklý nedostatek je třeba „co nejvíc pokrýt&#8220;. Přesnou sumu neuvedl. Ale kontext mluví sám.</p>



<p>Už v červnu musel ukrajinský parlament schválit mimořádnou novelu státního rozpočtu, která navýšila výdaje na bezpečnost a obranu o 1,56 bilionu hřiven, v přepočtu zhruba 900 miliard korun. Z toho:</p>



<ul><li>174,3 miliardy hřiven šly na platy vojáků</li><li>1,371 bilionu hřiven na výzbroj, techniku a modernizaci</li></ul>



<p>Celkové obranné výdaje Ukrajiny na rok 2026 se tak vyšplhaly na rekordních zhruba 4,4 bilionu hřiven. A přesto to nestačilo. Srpnový schodek, o kterém Zelenskyj mluví, vznikl nad rámec této už tak mimořádné injekce.</p>



<p>Příčina není záhadná. Ukrajina vede technologicky náročnou válku: masivní nasazení dronů, elektronický boj, moderní protivzdušná obrana. Tento model je efektivní, drží ruské ztráty vysoko a brzdí průlom. Ale je drahý. A čím intenzivnější boje, tím rychleji hoří rozpočet.</p>



<h2 id="h-sign-l-dovnit-i-ven">Signál dovnitř i ven</h2>



<p>Zelenskyj o penězích nemluví veřejně náhodou. Jeho projev ze 14. srpna je dvojí zpráva. Dovnitř říká vládě a parlamentu: připravte se na další rozpočtové rozhodnutí. Ven říká partnerům: potřebujeme peníze rychleji.</p>



<p>Opory pro obě strany existují. Spojenci NATO na červencovém <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/2026/07/08/the-ankara-summit-declaration">summitu v Ankaře</a> slíbili Ukrajině na rok 2026 celkem 70 miliard eur ve vojenském vybavení, pomoci a výcviku. Z EU už do ukrajinského rozpočtu míří první polovina balíku Ukraine Support Loan v objemu 45 miliard eur, z toho přes 31 miliard na obranyschopnost. Domácí strana zase od července odvádí speciální vojenský odvod do fondu na platy vojáků a nové vývozní clo na vojenské zboží má financovat modernizaci.</p>



<p>Česko v tomto systému hraje specifickou roli. Premiér Babiš v lednu potvrdil, že česká muniční iniciativa bude pokračovat, pokud ji budou financovat jiné státy; Praha tedy zůstává koordinátorem dodávek velkorážové munice, nikoli přímým plátcem ukrajinských vojenských platů. Pro sektory jako Kostiantynivka, kde se denně odehrávají desítky střetů, je ale právě munice životně důležitá.</p>



<h2 id="h-sout-ve-v-dr-i-ne-v-jednom-pr-lomu">Soutěž ve výdrži, ne v jednom průlomu</h2>



<p>Finanční problémy Ukrajiny neznamenají kolaps. Znamenají něco jiného: válka zůstává soutěží ve výdrži. Pokud peníze a dodávky přicházejí včas, Ukrajina dokáže držet model obrany, který Rusko stojí tisíce vojáků měsíčně. Pokud se zpozdí, nepraskne fronta přes noc, ale zpomalí se tempo, kterým Kyjev dokáže ruské ztráty proměňovat ve strategickou výhodu. Zelenskyj to 14. srpna řekl nahlas, protože si nemůže dovolit, aby se zpozdily.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/v-srpnu-zlikvidujeme-30-000-okupantu-ocekava-optimisticky-zelenskyj/">„Čekám, že v srpnu zlikvidujeme 30 000 okupantů.“ Zelenskyj posiluje Slovjansk a Kostiantynivku, ale dochází mu peníze</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="36093" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj velkoryse nabídl Rusům mír. Oni ale konec války nechtějí a odpověděli výhrůžkou: „Letošní zimu zmrznete“</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-velkoryse-nabidl-rusum-mir-oni-ale-konec-valky-nechteji/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 17 Aug 2026 11:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360423</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident navrhl zastavit palbu podél současné frontové linie. Moskva odpověděla masovými údery na energetiku a miliony lidí nechala v mrazu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj v říjnu 2025 vystoupil s projevem, ve kterém řekl něco, co by ještě rok předtím znělo nemyslitelně: Ukrajina je připravena zkusit dialog podél aktuální linie fronty. Žádné předběžné podmínky o stažení ruských vojsk, žádné ultimátum. Nejdřív umlčet zbraně, pak jednat. Z ukrajinské perspektivy šlo o mimořádný ústupek, ochotu nechat první krok k míru začít, aniž by Rusko předem vyklidilo jediný kilometr okupovaného území. Kreml na to reagoval po svém. Ne diplomacií, ale drony a raketami mířícími na elektrárny, rozvodny a teplárny.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-nab-dl">Co přesně Zelenskyj nabídl</h2>



<p>V <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/liniya-frontu-mozhe-buti-pochatkom-diplomatiyi-zvernennya-pr-100889">projevu z 21. října 2025</a> nazvaném „Frontová linie může být začátkem diplomacie&#8220; Zelenskyj popsal svou vizi: zastavení bojů tam, kde obě armády právě stojí, a otevření diplomatického kanálu. Žádné předběžné řešení všech územních sporů. Nejdřív ticho na frontě, pak jednací stůl.</p>



<p>Nebyl to úplně nový tón. Už v listopadu 2024 v rozhovoru pro Sky News připouštěl, že „horká fáze&#8220; války by mohla skončit při zvláštním bezpečnostním uspořádání pro části Ukrajiny pod kontrolou Kyjeva. V červnu 2026 pak svou pozici zpřesnil, mluvil o „nejrychlejší cestě&#8220; k zastavení zabíjení, o setrvání „tam, kde stojíme&#8220; a o přechodu k diplomacii. Trval ovšem na garancích a monitoringu, aby se válka nemohla jednoduše rozběhnout znovu.</p>



<p>Z pohledu Kyjeva je to nabídka, která bolí. Ukrajina by de facto přijala, že část jejího území zůstane prozatím pod ruskou okupací, výměnou za to, že přestanou umírat lidé. Právě proto ji lze označit za velkorysou, ne vůči Rusku jako gestu přátelství, ale vůči realitě jako přiznání, že životy mají přednost před mapou.</p>



<h2 id="h-moskva-nechce-p-m-chce-kapitulaci">Moskva nechce příměří. Chce kapitulaci</h2>



<p>Kreml nabídku odmítl, a to nikoli diplomatickým mlčením, ale explicitně. Ruské ministerstvo zahraničí už v lednu 2025 prohlásilo, že jakékoli „zmrazení&#8220; konfliktu je nepřijatelné, protože by Západ využil pauzu k přezbrojení Ukrajiny. Moskva požaduje „trvalé a nevratné&#8220; řešení.</p>



<p>Co tím myslí, upřesnil v listopadu 2025 náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko chce:</p>



<ul><li>záruku nerozšiřování NATO k ruským hranicím,</li><li>uznání „realit na zemi&#8220;, tedy faktické přijetí anexí,</li><li>řešení otázek ruského jazyka, ruských věřících a pravoslavné církve na Ukrajině.</li></ul>



<p>Jinými slovy, Moskva nepožaduje mír. Požaduje, aby Ukrajina přestala existovat jako suverénní stát se svobodnou volbou vlastní zahraniční politiky. Dokud se tak nestane, Kreml dává najevo ochotu válčit dál. A zatímco diplomacie stojí, rakety létají.</p>



<h2 id="h-zima-jako-zbra">Zima jako zbraň</h2>



<p>V ruské komunikační linii se opakovaně objevovaly výhrůžky, že Ukrajinci „letošní zimu zmrznou&#8220;. A Moskva slova proměnila v činy. Podle <a rel="nofollow" href="https://ukraine.ohchr.org/en/Attacks-against-Ukraine-s-energy-infrastructure-and-update-on-the-human-rights-situation-in-Ukraine-1-December-2025-31-May-2026">zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva</a> byly útoky na energetickou infrastrukturu v zimě 2025/2026 systematické a opakované. V lednu 2026 šlo o téměř každodenní údery. Poškozeny byly klíčové součásti energetiky nejméně v 17 regionech a v Kyjevě.</p>



<p>Miliony lidí měly elektřinu jen několik hodin denně. Bez proudu nefungovalo topení ani dodávky vody. Podle údajů českého ministerstva zahraničí bylo v nejhorších momentech bez tepla asi 1,7 milionu lidí a bez elektřiny přibližně 1,4 milionu.</p>



<p>Rozsah úderů ilustruje útok z 3. února 2026: podle dat ukrajinského letectva, která citoval The Kyiv Independent, Rusko nasadilo 71 střel a 450 dronů, z toho téměř 300 íránských Šáhidů. Další masivní údery přišly 6., 23. a 27. prosince 2025. Šáhidy se staly symbolem nočního teroru, levné, hlučné, pomalé, ale v takovém množství devastující.</p>



<p>Nebyla to první zimní kampaň. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že už v letech 2022–2023 bylo zhruba 50 % ukrajinské výrobní kapacity okupováno, zničeno nebo poškozeno. Ukrajina první dvě zimy přežila díky nižší poptávce, mírnému počasí a rychlým opravám. Třetí zima ale byla podle OSN nejtvrdší, civilní ztráty v období prosinec 2025 až květen 2026 byly vyšší než ve stejném období kteréhokoli roku od invaze s výjimkou roku 2022.</p>



<h2 id="h-evropa-a-esko-nenechaly-ukrajinu-samotnou">Evropa a Česko nenechaly Ukrajinu samotnou</h2>



<p>Evropská unie na zimu 2025/2026 vyčlenila přes 40 milionů eur na takzvanou winterizaci, tedy zateplování, generátory a záložní zdroje. V březnu 2026 Evropská komise přidala zimní energetický plán za 920 milionů eur s tím, že ukrajinská energetická bezpečnost je součástí bezpečnosti evropské.</p>



<p>Česko reagovalo konkrétně. V únoru 2026 <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/ceska_republika_posila_na_ukrajinu_55.html">poslalo na Ukrajinu 55 dieselových generátorů</a> za 10 milionů korun, určených pro Dnipro a Dněpropetrovskou oblast. České ministerstvo zahraničí už dříve na půdě Rady bezpečnosti OSN označilo ruské útoky na energetiku za porušení mezinárodního práva.</p>



<p>Přímý dopad na české dodávky energie je dnes omezený. Praha v lednu 2025 oznámila plnou náhradu ruské ropy západní trasou a ministr Lipavský v září 2025 hovořil o závislosti na ruském plynu „blízké nule&#8220;. Reálnější hrozbou pro Česko je nová uprchlická vlna. Mezinárodní organizace pro migraci v únoru 2026 varovala, že 325 tisíc ukrajinských navrátilců může být kvůli energetické krizi znovu vysídleno a více než třetina z nich zvažuje odchod do zahraničí.</p>



<h2 id="h-m-r-kter-nikdo-nechce-p-ijmout">Mír, který nikdo nechce přijmout</h2>



<p>Zelenského návrh je v podstatě jednoduchý: přestaňme se zabíjet a pojďme jednat. Moskva ho odmítá, protože nechce jednat, chce diktovat. A tak se válka táhne dál, měřená nejen v kilometrech fronty, ale v hodinách bez proudu, v nočních sirénách a v počtu rodin, které znovu balí kufry. Šáhidy létají, rozvodny hoří a diplomatické kanály mlčí. Zelenskyj nabídl ruku. Kreml odpověděl raketou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-velkoryse-nabidl-rusum-mir-oni-ale-konec-valky-nechteji/">Zelenskyj velkoryse nabídl Rusům mír. Oni ale konec války nechtějí a odpověděli výhrůžkou: „Letošní zimu zmrznete“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="78915" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/volodymyr-zelenskyj-mezi-vojaky-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/volodymyr-zelenskyj-mezi-vojaky-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rus vyhrožuje Ukrajincům, ale přepočítal se. Zelenskyj hodlá přes zimu zničit vše, co je Kremlu drahé</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rus-vyhrozuje-zelenskyj-hodla-pres-zimu-znicit-vse-co-je-kremlu-drahe/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 16 Aug 2026 06:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360314</guid>

	
					<description>Ukrajinské drony od začátku roku 2026 zasáhly desítky ruských ropných rafinerií a terminálů. Kyjev tak odpovídá na systematické ruské ničení ukrajinské energetiky vlastní ofenzívou proti ruské válečné pokladně.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Každou zimu od roku 2022 se opakuje stejný scénář: Moskva soustředí rakety a drony na ukrajinské elektrárny, teplárny a rozvodny. Cíl je prostý, proměnit mráz ve zbraň a zlomit vůli civilistů. Jenže letos se rovnice změnila. Zatímco ruské ministerstvo obrany oznamovalo masivní údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev spustil dosud nejsystematičtější kampaň proti tomu, co Kreml potřebuje nejvíc: ropným příjmům, palivové logistice a pocitu bezpečí v ruském týlu.</p>



<h2 id="h-rusk-zima-jako-zbra">Ruská zima jako zbraň</h2>



<p>Zpráva <a rel="nofollow" href="https://ukraine.ohchr.org/en/Attacks-against-Ukraine-s-energy-infrastructure-and-update-on-the-human-rights-situation-in-Ukraine-1-December-2025-31-May-2026">Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva</a> popisuje zimu 2025/2026 jako období téměř každodenních útoků na ukrajinskou energetiku. V lednu 2026 zasáhly ruské střely a drony zařízení nejméně v sedmnácti regionech a v Kyjevě. Nebyly to náhodné údery, šlo o koordinovanou kampaň, která měla vyřadit teplo, elektřinu a plyn v době, kdy teploty klesaly hluboko pod nulu.</p>



<p>Mezinárodní agentura pro energii ve svém předzimním hodnocení upozorňovala, že ukrajinská soustava je po předchozích vlnách útoků křehká a každý další zásah snižuje její schopnost regenerace. Výsledkem byly výpadky proudu, omezené dodávky tepla a další vysídlení civilistů. Podle UNHCR bylo v Česku k 31. květnu 2026 evidováno 388 052 ukrajinských uprchlíků, a pokud by se opakovaly dlouhé výpadky ve větších městech, je Česko kvůli existujícím komunitám jednou z přirozených destinací dalších příchozích.</p>



<h2 id="h-kyjev-m-na-ruskou-pokladnu">Kyjev míří na ruskou pokladnu</h2>



<p>Odpověď Kyjeva nemíří na ruské zásuvky. Míří na ruský rozpočet. Ukrajinské ministerstvo obrany v únoru 2026 oznámilo, že od ledna zasáhlo třináct ropných a plynových objektů na ruském území. V březnu přibylo dalších deset. Cíle nejsou náhodné: rafinerie, překladiště, pumpovací stanice a skladové kapacity tvoří páteř toho, z čeho Kreml válku financuje a z čeho ruská armáda čerpá diesel, benzin a letecké palivo.</p>



<p>Škody nejsou jen mediální. Analytická firma <a rel="nofollow" href="https://www.kpler.com/blog/drone-strikes-trigger-early-drop-in-russian-crude-runs-ahead-of-autumn-maintenance-season">Kpler</a> v srpnu 2025 odhadovala, že ukrajinské údery narušily více než dvacet procent ruské rafinérské kapacity a snížily zpracování ropy o 400 až 500 tisíc barelů denně. Reuters už v březnu 2024 počítal čtrnáct procent vyřazené primární kapacity. V prvním čtvrtletí 2025 sice podíl klesl na zhruba čtyři procenta celkové kapacity, ale každá nová vlna útoků čísla opět zvedá. To je dost na bolest. Málo na okamžitý knockout, ale dost na to, aby Rusko cítilo, že zimní nátlak na Ukrajinu má svou cenu.</p>



<h2 id="h-pro-je-oprava-dra-ne-z-sah">Proč je oprava dražší než zásah</h2>



<p>Jeden dron stojí zlomek toho, co stojí oprava primární destilační jednotky. A právě tady sankce hrají do karet Kyjevu. Reuters už v roce 2024 popsal, jak americké a evropské sankce komplikují Rusku přístup k západním technologiím a náhradním dílům, bez nichž se klíčové rafinérské celky nedají plnohodnotně obnovit. Opravy se protahují, jsou dražší a výsledek je často provizorní.</p>



<p>K tomu přibývá další nákladová vrstva. Podle analýzy <a rel="nofollow" href="https://carnegieendowment.org/russia-eurasia/politika/2026/05/russia-drone-defense-economy">Carnegie Endowment</a> byly ruské firmy donuceny pořizovat si vlastní protivzdušnou obranu a systémy elektronického boje. Stát jim ochranu plošně nezajistí. Každá rafinerie, každý terminál se tak stává malou pevností, a každá pevnost stojí peníze, které chybí jinde. Ukrajinské ministerstvo obrany to otevřeně rámuje jako strategii, která má dostat ruský rozpočtový deficit v roce 2026 na historické maximum.</p>



<h2 id="h-zelenskyj-zmrazit-frontu-ne-v-lku">Zelenskyj: zmrazit frontu, ne válku</h2>



<p>V rozhovoru pro Sky News, který v červnu 2026 přetiskly Interfax i Ukrajinska Pravda, Zelenskyj prohlásil, že fixace současné linie kontaktu a přechod k diplomacii je „nejrychlejší cesta&#8220; k míru. Nejde o kapitulaci ani o vzdání se území, jde o signál, že Kyjev je ochoten jednat, ale za podmínek, které neumožní návrat války. Už v dubnu 2025 na oficiálním prezidentském briefingu mluvil o plném příměří jako o prvním kroku k trvalému míru.</p>



<p>Kreml ale hraje jinou hru. Putin po červencovém hovoru s Trumpem v roce 2025 přes mluvčího zopakoval, že Moskva neustoupí od „původních cílů&#8220; a požaduje řešení „kořenových příčin&#8220;, což v ruském slovníku znamená podmínky daleko za pouhým příměřím. Kyjev na to odpovídá kombinací: diplomatická ochota na stole, drony nad ruskými rafineriemi ve vzduchu.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Přímé surovinové vydírání přes ropu už Rusko vůči Česku prakticky nemá v rukou. Podle <a rel="nofollow" href="https://mpo.gov.cz/cz/energetika/statistika/ropa-ropne-produkty/statistika-dovozu-ropy-do-cr-2013_2025--291975/">statistiky MPO</a> činil ruský podíl na dovozu ropy do ČR za rok 2025 pouhých 7,7 procenta, zatímco 92,3 procenta proudilo západní trasou přes ropovody TAL a IKL. Vláda v dubnu 2025 oznámila dokončení rozšíření kapacity TAL-PLUS a konec závislosti na ruské ropě.</p>



<p>Cenové riziko ale zůstává. Americká EIA upozorňuje, že ukrajinské útoky na ruské rafinerie omezily ruské exporty ropných produktů a přispěly k utaženějšímu evropskému trhu s dieselem. A IEA ve své energetické revizi Česka připomíná, že přechodem na jedinou hlavní západní trasu vznikla nová typologie rizika, závislost na jednom koridoru místo dvou. Česko se tedy zbavilo ruského vydírání, ale ne zranitelnosti jako takové.</p>



<p>Moskva chtěla zimu proměnit v nástroj nátlaku na ukrajinské civilisty. Kyjev ji proměňuje v nástroj nátlaku na ruskou válečnou pokladnu. Kdo se přepočítal víc, ukáže účet za opravy, a ochota jednat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rus-vyhrozuje-zelenskyj-hodla-pres-zimu-znicit-vse-co-je-kremlu-drahe/">Rus vyhrožuje Ukrajincům, ale přepočítal se. Zelenskyj hodlá přes zimu zničit vše, co je Kremlu drahé</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="39354" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-prezident-ukrajiny-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-prezident-ukrajiny-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj chce přenést válku do Ruska, jenže spirála se už otáčí proti Ukrajině. Kreml si vytvořil silnou páku</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-chce-prenest-valku-do-ruska-spirala-se-uz-otaci-proti-ukrajine/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 15 Aug 2026 12:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360116</guid>

	
					<description>V červnu 2026 proudilo přes černomořské přístavy 90 % ukrajinského exportu obilí a olejnin. Právě na tento koridor Moskva soustředí stále tvrdší údery.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj od léta 2023 opakuje, že válka se musí vrátit tam, odkud přišla, na ruské území. V květnu 2026 to na <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/nasha-dalekobijnist-ce-te-sho-znachno-zminyuye-situaciyu-ta-104465">prezidentském webu</a> konkretizoval: ukrajinské dálkové zbraně ničí rafinerie, ropná zařízení a logistické uzly, které udržují ruský válečný stroj v chodu. Jenže Kreml mezitím našel odpověď, která nemíří na frontu, ale na ekonomickou tepnu Ukrajiny. A ta odpověď funguje.</p>



<h2 id="h-co-zelenskyj-mysl-p-enesen-m-v-lky">Co Zelenskyj myslí „přenesením války&#8220;</h2>



<p>Nejde o abstraktní heslo. Už 30. července 2023 Zelenskyj <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/postupovo-vijna-povertayetsya-na-teritoriyu-rosiyi-i-ce-nemi-84621">prohlásil</a>, že válka se „postupně vrací na území Ruska&#8220;. O tři roky později z politického signálu vyrostla systematická strategie: ukrajinské drony a rakety zasahují ruské rafinerie, palivové sklady, tankery i logistické trasy. V červenci 2026 Reuters popisoval prohlubující se nedostatek paliv v některých ruských regionech a omezení plavby v Azovském moři, kudy proudí zhruba čtvrtina ruského exportu obilí.</p>



<p>Kyjev tím prokazatelně zvyšuje Moskvě náklady na válku. Ukrajinské údery narušují tichou dohodu ruského režimu se společností, dohodu, že běžný Rus může „žít mimo válku&#8220;, jak to v květnu 2026 pojmenovala analytička <a rel="nofollow" href="https://carnegieendowment.org/russia-eurasia/politika/2026/04/russia-fear-politics">Carnegie Endowment</a>. Nervozita roste, komfort mizí. Ale přímá masová vzpoura? Tu veřejná data neukazují. Levada Center v lednu 2026 stále měřilo vysokou podporu armádě a méně než polovina Rusů dění kolem Ukrajiny sledovala pozorně. Tlak na ruskou veřejnost funguje spíš jako pomalý korozivní proces než jako zápalná šňůra.</p>



<h2 id="h-kremlova-p-ka-p-stavy-lod-obil">Kremlova páka: přístavy, lodě, obilí</h2>



<p>Moskva odpovídá tam, kde to Kyjev cítí nejvíc. Od začátku roku 2026 vyslalo Rusko na ukrajinské přístavy přes 1 500 útočných dronů. Od začátku plnohodnotné invaze bylo poškozeno nebo zničeno 966 objektů přístavní infrastruktury, zasaženo více než 200 civilních lodí a při útocích na přístavy zahynulo nebo bylo zraněno 257 civilistů. Jen v roce 2026 zaznamenala Ukrajina přes 70 útoků na obchodní plavidla.</p>



<p>Čísla mluví jasně:</p>



<ul><li>Přes černomořské přístavy šlo v červnu 2026 celých <strong>90 %</strong> ukrajinského agrárního exportu. Přes unijní solidární koridory pouhých 10 %.</li><li>Podle Reuters přišla Ukrajina asi o <strong>třetinu</strong> exportní kapacity přes černomořské přístavy.</li><li>Náměstek ministra hospodářství Taras Vysockyj v červnu odhadl, že tok z oděských přístavů může klesnout na <strong>4 miliony tun měsíčně</strong>. Na Dunaj lze přesměrovat jen asi milion tun.</li><li>Koncem července rejdaři dočasně zastavili vplouvání lodí. Zelenskyj sám zmínil den, kdy do ukrajinského přístavu nepřiplula ani jediná loď.</li></ul>



<p>Kreml neútočí na okrajový segment. Útočí na hlavní devizový kanál ukrajinského zemědělství, a tím i na schopnost státu financovat válku z vlastních zdrojů.</p>



<h2 id="h-asymetrie-kter-rozhoduje">Asymetrie, která rozhoduje</h2>



<p>Ukrajina umí Rusku bolet. Rusko umí Ukrajinu škrtit. V tom je jádro problému.</p>



<p>Zásahy do ruských rafinerií a tankerů vyvolávají lokální palivové krize a nutí Moskvu přesunovat zdroje na obranu zázemí. Ale Ukrajina zasahuje cíle, které jsou pro Rusko nepříjemné, zatímco Rusko zasahuje cíl, který je pro Ukrajinu existenční. Devadesát procent agrárního exportu přes jednu trasu, to není logistický detail, to je systémová zranitelnost.</p>



<p>Dopady se řetězí: nižší domácí ceny pro farmáře, dražší alternativní doprava, plné sklady, slabší schopnost financovat další sezónu. Vysockyj podle Reuters připustil, že den, týden ani měsíc ještě roční export nerozhodí. Ale „několik měsíců&#8220; už ano. A právě v tom spočívá Kremlova páka: nemusí přístavy zničit, stačí je zneprovoznit dostatečně dlouho, aby se tlak přelil do podzimního setí, úvěrování a celkového cash-flow ukrajinského zemědělství.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-evropu">Co to znamená pro Česko a Evropu</h2>



<p>Po eskalaci útoků v polovině července vyskočila evropská cena pšenice na Euronextu o 7 %. Přímý a okamžitý skok českých regálových cen z dostupných dat zatím patrný není; harmonizovaný index cen obilovin v ČR byl v květnu 2026 stabilní. Ale přenosový kanál existuje: při delším narušení černomořské trasy by se dopad promítal nejdřív do velkoobchodních cen v EU, a tedy nepřímo i do Česka.</p>



<p>Roste také tlak na finanční pomoc. <a rel="nofollow" href="https://www.imf.org/en/news/articles/2026/07/20/pr26254-ukraine-imf-completes-1st-review-of-eff-arrangement-concludes-2026-aiv-consultation">MMF</a> výslovně spojuje ukrajinskou stabilitu se „silnou podporou dárců&#8220; a v červnu 2026 odhadl růst HDP na pouhých 1,0–1,6 %. EU v dubnu schválila úvěr 90 miliard eur pro roky 2026–2027, v červnu vyplatila další téměř 2,8 miliardy eur. Česká vláda pokračuje v programu pomoci na roky 2026–2030 a přes Nástroj EU pro Ukrajinu získalo Česko dva programy v objemu 4 miliard korun pro zapojení do obnovy.</p>



<h2 id="h-ot-zka-na-kterou-nikdo-nezn-odpov">Otázka, na kterou nikdo nezná odpověď</h2>



<p>Klíč celého příběhu neleží v tom, zda Ukrajina umí udeřit v Rusku. Umí, a dělá to stále sofistikovaněji. Skutečná otázka zní jinak: dokáže Kyjev udržet funkční mořský koridor déle, než Moskva vydrží náklady na obranu vlastního zázemí? Pokud se omezení přístavů protáhne z týdnů na měsíce, přestane jít o lokální logistický problém. Půjde o tlak na makrostabilitu, na vyjednávací pozici, na samotnou schopnost Ukrajiny vést válku z vlastních ekonomických zdrojů.</p>



<p>Zelenskyj vsadil na to, že rostoucí cena války donutí Rusko ustoupit. Kreml vsadil na to, že Ukrajinu zlomí dřív ekonomicky než vojensky. Obě sázky běží současně, a čas pracuje proti tomu, komu dřív dojde dech.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-chce-prenest-valku-do-ruska-spirala-se-uz-otaci-proti-ukrajine/">Zelenskyj chce přenést válku do Ruska, jenže spirála se už otáčí proti Ukrajině. Kreml si vytvořil silnou páku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="52811" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zelenskyj-drapatyj-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zelenskyj-drapatyj-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj chce přenést válku do Ruska a donutit Rusy, aby se vzbouřili proti Kremlu. Plán vymyslel se Západem</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-chce-prenest-valku-do-ruska-a-donutit-rusy-aby-se-vzbourili/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 14 Aug 2026 17:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360122</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident poprvé veřejně představil strategii hlubokých úderů do ruského zázemí už v říjnu 2024. V létě 2026 se její důsledky projevují frontami u čerpacích stanic a palivovou krizí napříč Ruskem.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když Volodymyr Zelenskyj 16. října 2024 vystoupil ve Verchovné radě, nemluvil o symbolech ani o naději. Mluvil o pěti bodech a třech tajných dodatcích, které předtím osobně předal lídrům Spojených států, Velké Británie, Francie, Itálie a Německa. Jádro sdělení bylo prosté: dokud Rusové necítí válku na vlastní kůži, Kreml nemá důvod ji ukončit. Ukrajina proto musí zasahovat vojenskou infrastrukturu na ruském území, ničit rafinerie, sklady a logistické uzly a proměnit ruský týl v další frontu. Ne symbolicky. Fyzicky.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-pl-n-v-t-zstv-obsahuje">Co přesně „Plán vítězství&#8220; obsahuje</h2>



<p><a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/news/plan-peremogi-skladayetsya-z-pyati-punktiv-i-troh-tayemnih-d-93857">Pětibodový plán</a> představený ve Verchovné radě stojí na několika pilířích: pokračování operací v určených oblastech Ruské federace, posílení protivzdušné obrany, doplnění rezervních brigád, žádost o zrušení západních omezení pro údery na vojenské cíle v Rusku a zpravodajská spolupráce v reálném čase. K tomu tři tajné dodatky, jejichž obsah zůstává utajený; veřejně je známo jen to, že obsahují konkrétní seznamy zbraní, cílů a operačních parametrů.</p>



<p>Zelenskyj plán nepřipravoval v izolaci. Koordinoval ho s klíčovými západními partnery, kteří obdrželi neveřejné přílohy ještě před veřejným představením. Nejde tedy o jednostranný ukrajinský manifest, ale o strategii rozpracovanou v součinnosti s Washingtonem a evropskými hlavními městy. Sám Zelenskyj ji označil za „most k druhému mírovému summitu&#8220;, páku, která má Kyjevu zajistit silnější vyjednávací pozici.</p>



<h2 id="h-v-lka-kterou-rusov-kone-n-c-t">Válka, kterou Rusové konečně cítí</h2>



<p>V létě 2026 už nejde o plány na papíře. 6. července 2026 Zelenskyj ve <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/news/yakbi-ukrayina-otrimala-vid-ameriki-licenziyi-na-virobnictvo-105273">večerním projevu</a> zmínil zásah omské rafinerie, cíle vzdáleného téměř 2 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Ukrajinské drony a rakety systematicky zasahují ropnou infrastrukturu, sklady paliv a logistické uzly hluboko na ruském území.</p>



<p>Důsledky jsou hmatatelné. Podle agentur Reuters a AP se v Rusku rozjela palivová krize: fronty u čerpacích stanic, regionální omezení prodeje pohonných hmot, skokový růst cen. Běžní Rusové, kteří dosud válku vnímali jen z televizních zpráv, najednou stojí v řadě na benzín. Kreml dopad registruje, ale navenek ho bagatelizuje; Putin mluví o „dočasných logistických potížích&#8220;. Jenže fronty na pumpách nejsou logistická potíž. Jsou to trhliny v iluzi, že se válka Ruska netýká.</p>



<p>Symbolicky silný byl i moment z 3. června 2026, kdy Zelenskyj na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Kyjevě odpovídal na otázky o ukrajinských úderech, právě v den petrohradského ekonomického fóra, kde Kreml potřeboval demonstrovat stabilitu a kontrolu. Rutte tehdy řekl, že Ukrajina „mění dynamiku bojiště a drží frontu&#8220;.</p>



<h2 id="h-vzpoura-nebo-eroze">Vzpoura, nebo eroze?</h2>



<p>Zelenskyj veřejně neříká, že čeká okamžité masové povstání. Jeho formulace je přesnější: Rusové mají „cítit, co je válka&#8220; a obracet hněv směrem ke Kremlu. Praktický mechanismus není revoluční, ale erozivní: výpadky paliv, zdražování, nejistota v týlu, tlak na bezpečnostní pocit obyvatel i na ruské elity.</p>



<p>Funguje to? Částečně. Analýza think-tanku <a rel="nofollow" href="https://ikar-thinktank.org/en/analytics/russians-perception-of-the-fuel-crisis">IKAR</a> z léta 2026 ukazuje, že frustrace ruské veřejnosti roste, ale kremelská propaganda ji zatím dokáže přesměrovávat, ne proti Putinovi, ale proti „vnějšímu nepříteli&#8220;. Historické precedenty z čečenských válek potvrzují, že vojenské ztráty a ekonomické náklady na náladu působí, ale v autoritářském režimu s funkčním represivním aparátem se nespokojenost jen obtížně přetavuje v organizovaný tlak zdola. Zlomit tuto dynamiku by vyžadovalo souběh vysokých ztrát, viditelných ekonomických škod, neschopnosti režimu přehodit vinu jinam a trhlin uvnitř elit. Zatím se naplňují první dva body.</p>



<h2 id="h-z-pad-podpora-s-hranicemi">Západ: podpora s hranicemi</h2>



<p>Západní partneři nejsou jen pasivními příjemci Zelenského plánů. Společné prohlášení lídrů Francie, Velké Británie, Německa a Ukrajiny z 8. června 2026 mluví o navýšení interceptorů, antibalistických střel a dalekodosahových prostředků. NATO v rámci programu PURL přislíbilo téměř 150 miliard korun na další podporu. Logika hlubokých úderů není veřejně odmítána; naopak, E3 současně odsuzuje pokračující ruské útoky na ukrajinská města a průniky ruských dronů do prostoru členských zemí.</p>



<p>Limity ale existují. Není shoda na členství Ukrajiny v NATO. Část partnerů odmítá přímou vojenskou přítomnost na Ukrajině. Česká republika pokračuje v muniční iniciativě, kterou premiér Andrej Babiš potvrdil v lednu 2026, ale vyslání českých vojáků na Ukrajinu odmítl. Prezident Petr Pavel v únoru 2026 v Senátu řekl, že Rusko „prostřednictvím Ukrajiny vede válku se Západem&#8220; a pád Ukrajiny by otevřel prostor pro další ruský tlak na státy bývalé sovětské sféry, včetně České republiky.</p>



<h2 id="h-p-ka-ne-alternativa-k-diplomacii">Páka, ne alternativa k diplomacii</h2>



<p>Zelenského strategie není volbou mezi údery a mírem. Je to pokus vyrobit si silnější pozici pro jednání tím, že válka přestane být pro Rusko bezbolestná. E3 v červnu 2026 podpořila přímý dialog Ukrajiny s Ruskem za účasti USA a Evropy, výchozí příměří a bezpečnostní garance. Hluboké údery jsou v tomto rámci nástrojem nátlaku, ne náhradou diplomacie.</p>



<p>Jestli to stačí k tomu, aby Kreml usedl k jednacímu stolu s něčím jiným než s ultimátem, záleží na tom, jak dlouho Ukrajina udrží frontu, jak hluboko dokáže zasahovat ruské zázemí a jak dlouho Západ vydrží dodávat munici, střely a politickou vůli. Fronty u ruských čerpacích stanic jsou zatím nejviditelnějším důkazem, že iluze bezpečného týlu se drolí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-chce-prenest-valku-do-ruska-a-donutit-rusy-aby-se-vzbourili/">Zelenskyj chce přenést válku do Ruska a donutit Rusy, aby se vzbouřili proti Kremlu. Plán vymyslel se Západem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="36093" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Teď je na řadě Zelenskyj,“ řekl otevřeně Kreml. Změna statusu speciální vojenské operace z něj dělá legitimní cíl</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ted-je-na-rade-zelenskyj-rekl-otevrene-kreml-je-z-nej-legitimni-cil/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Jul 2026 15:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Kreml]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354806</guid>

	
					<description>Kreml poprvé nahlas přepnul z „operace&#8220; na „válku“. Jenže kdo přesně řekl co, a co z toho skutečně plyne, je složitější, než se na první pohled zdá.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 5. července 2026 usedl tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před kamery státní televize Vesti a v rozhovoru s Pavlem Zarubinem pronesl větu, která obletěla svět: „Jde skutečná válka.&#8220; Jako důvod uvedl přímou podporu Ukrajiny ze strany Berlína, Paříže, Haagu, Osla a „bohužel i Washingtonu&#8220;, včetně satelitního navádění zbraní. Zelenského jméno v jeho výroku nezaznělo. Přesto se během hodin objevily titulky o tom, že ukrajinský prezident je „na řadě&#8220; a stává se „legitimním cílem&#8220;. Jak je to možné? Protože mezi Peskovova slova a jejich nejostřejší interpretaci se vklínil někdo jiný.</p>



<h2 id="h-kdo-co-skute-n-ekl">Kdo co skutečně řekl</h2>



<p>Řetězec je třívrstevný a stojí za to ho rozmotat. Peskov ve <a rel="nofollow" href="https://www.vesti.ru/ns/peskov-zayavil-chto-nastoyashchaya-vojna-uzhe-idet-tak-kak-za-ukrainoj-stoit-zapad">Vesti</a> mluvil o „skutečné válce&#8220; a o tom, že za Ukrajinou stojí kolektivní Západ se svou infrastrukturou, satelity a naváděcími systémy. Slovo „Zelenskyj&#8220; nepoužil. Ani slovo „cíl&#8220;.</p>



<p>O den později, 6. července, přišel vojenský komentátor Vasilij Dandykin s rozhovorem pro list <a rel="nofollow" href="https://www.mk.ru/politics/2026/07/06/prishla-ochered-zelenskogo-izmenenie-statusa-svo-delaet-prosrochennogo-legalnoy-celyu.html">Moskovskij komsomolec</a>. Právě on formuloval tezi, že v podmínkách „války&#8220; už pro kyjevské vedení neplatí dřívější nepsané limity a Zelenskyj se stává legitimním cílem. Z Peskovova politického signálu udělal vojenský závěr, který mluvčí Kremlu sám nevyřkl.</p>



<p>A pak přišla třetí vrstva, titulky. Dandykinova interpretace splynula s Peskovým výrokem do jednoho rámce, jako by šlo o totéž. Nešlo.</p>



<h2 id="h-v-lka-nebo-operace-kreml-si-dr-oboj">Válka, nebo operace? Kreml si drží obojí</h2>



<p>Samotné slovo „válka&#8220; z úst oficiálního mluvčího je v ruském kontextu politicky silný moment. Tři roky Moskva trvala na tom, že vede „speciální vojenskou operaci&#8220;, termín, který jí umožňoval obcházet plnou válečnou mobilizaci i mezinárodněprávní důsledky formálního válečného stavu. Peskov tuto hradbu 5. července prorazil.</p>



<p>Jenže už 7. července tentýž Peskov <a rel="nofollow" href="https://www.vesti.ru/ns/v-kremle-rasskazali-do-kakogo-momenta-prodolzhitsya-svo">znovu mluvil</a> o tom, že „speciální vojenská operace pokračuje do dosažení všech stanovených cílů&#8220;. Žádný prezidentský dekret, žádný zákon, žádná nová vojenská doktrína. Kreml si tak drží dvojí rámec současně: navenek „válka proti Západu&#8220; pro domácí publikum i zahraniční média, formálně dál „SVO&#8220; pro právní a administrativní účely.</p>



<p>Podle nás jde o promyšlený manévr: testování tvrdšího jazyka bez závazku. Výrok nezazněl na chodbě mezi novináři, ale v řízeném rozhovoru pro loajální státní platformu. A jeho stažení o dva dny později ukazuje, že Kreml si ponechal zadní vrátka.</p>



<h2 id="h-co-k-mezin-rodn-pr-vo-a-co-ne">Co říká mezinárodní právo, a co ne</h2>



<p>Dandykinova logika zní jednoduše: válka znamená širší okruh cílů, tedy i politické vedení protivníka. Mezinárodní humanitární právo ale funguje jinak.</p>



<p>Podle <a rel="nofollow" href="https://www.icrc.org/en/article/faq-ihl-and-escalating-conflict-middle-east">Mezinárodního výboru Červeného kříže</a> je rozhodující skutečný status osoby, ne to, jak si konflikt jedna strana pojmenuje. Politický představitel bez vojenské funkce nebo přímé účasti v bojích zůstává civilistou. Ochranu ztrácí pouze tehdy, pokud se přímo účastní bojových akcí, a jen po dobu této účasti. Změna slovníku z „operace&#8220; na „válku&#8220; na tom nic nemění.</p>



<p>Stejně tak platí, že samotná dodávka zbraní nebo vojenského materiálu cizím státem automaticky nedělá z tohoto státu stranu konfliktu. ICRC to říká výslovně. Jiná situace nastává u přenosu taktických zaměřovacích informací pro konkrétní úder, to už může být přímá účast v bojích. Právě sem míří Peskovova zmínka o satelitech a navádění. Ale ani to ze Zelenského nedělá vojenský cíl.</p>



<p>Rusko přitom má s cíleným odstraňováním vůdců protivníka historickou zkušenost. V Čečensku šlo po Džocharu Dudajevovi, kterého v roce 1996 zasáhl útok navedený podle signálu satelitního telefonu. Aslan Maschadov byl zabit v roce 2005 při „speciální operaci&#8220;. Oba ale byli vůdci ozbrojených separatistických sil, ne civilní prezidenti suverénního státu uznaného mezinárodním společenstvím. Právní i faktická situace je zásadně odlišná.</p>



<h2 id="h-na-asov-n-mluv-za-v-e">Načasování mluví za vše</h2>



<p>Peskovův výrok přišel tři dny před summitem NATO v Ankaře. To není náhoda. Generální tajemník Mark Rutte už 6. července na předsummitové tiskové konferenci mluvil o ruských útocích jako o „jasném vzkazu Alianci&#8220;. A 8. července <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/news-and-events/articles/news/2026/07/08/secretary-general-on-the-ankara-summit-nato-delivers">NATO potvrdilo</a> nejméně 70 miliard eur roční vojenské podpory pro Ukrajinu.</p>



<p>Kreml tedy přitvrdil jazyk přesně ve chvíli, kdy chtěl vyslat signál třem publikům najednou:</p>



<ul><li><strong>Domácímu</strong> — válka trvá, protože bojujeme proti celému Západu, ne jen proti Ukrajině.</li><li><strong>Kyjevu</strong> — dosavadní nepsaná tabu se mohou změnit, nikdo není v bezpečí.</li><li><strong>NATO</strong> — vaše podpora má cenu, a tu cenu pojmenováváme nahlas.</li></ul>



<p>Výsledek? Západ na ruské slovní přitvrzení nereagoval ústupem, ale dalším navýšením podpory. Zastrašovací efekt se minul účinkem, alespoň na úrovni aliančních rozhodnutí.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Česká republika patří mezi viditelné podporovatele Ukrajiny. Muniční iniciativa, dlouhodobý výcvik ukrajinských vojáků, politická podpora, to vše Moskva zahrnuje pod hlavičku „kolektivního Západu&#8220;, proti kterému údajně vede válku. Premiér Babiš v lednu 2026 uvedl, že Česko nepočítá s vysláním svých vojáků na Ukrajinu, ale pokračování muniční iniciativy potvrdil.</p>



<p>Z právního hlediska samotná dodávka munice a výcvik nepřekračují práh, který by z České republiky dělal stranu ozbrojeného konfliktu s Ruskem. Případný přímý útok na české vojáky na území členského státu NATO by ale už nebyl jen „varování Kyjevu&#8220;; vstupoval by do hry článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.</p>



<p>Peskovova slova jsou politická munice, ne právní realita. Ale v konfliktu, kde se hranice mezi rétorikou a činem posouvají každý měsíc, je důležité vědět, kde přesně ta hranice dnes stojí, a kdo se ji snaží posunout.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ted-je-na-rade-zelenskyj-rekl-otevrene-kreml-je-z-nej-legitimni-cil/">„Teď je na řadě Zelenskyj,“ řekl otevřeně Kreml. Změna statusu speciální vojenské operace z něj dělá legitimní cíl</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="78915" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/volodymyr-zelenskyj-mezi-vojaky-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/volodymyr-zelenskyj-mezi-vojaky-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Zelenský se Ruska vůbec nebojí,“ naříká Kreml, zatímco Trump panikaří a obává se íránské odvety</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelensky-se-ruska-vubec-neboji-narika-kreml-zatimco-trump-panikari/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Jul 2026 10:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=355080</guid>

	
					<description>Dva prezidenti, dvě existenční hrozby, a diametrálně odlišné reakce. Jeden natáčí videa z kanceláře pod raketovým ostřelováním, druhý vyhrožuje tisícem raket, pokud by ho někdo zabil.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V únoru 2023 bývalý izraelský premiér Naftali Bennett veřejně popsal scénu z března 2022: v Moskvě se Vladimira Putina přímo zeptal, zda hodlá Volodymyra Zelenského zabít. Putin odpověděl, že ne. Bennett to okamžitě telefonicky předal do Kyjeva. Zelenskyj se během hodin vrátil z bunkru do prezidentské kanceláře a natočil video, v němž dal najevo, že se nebojí. O čtyři roky později, v létě 2026, americký prezident Donald Trump na sociálních sítích píše o íránské hrozbě atentátu na svou osobu a slibuje, že odpovědí bude „1 000 raket&#8220;. Stejná logika osobního cílení na hlavu státu, a přesto úplně jiný příběh.</p>



<h2 id="h-kreml-kter-si-zelensk-ho-nech-v-na-ivu">Kreml, který si Zelenského nechává naživu</h2>



<p>Moskva Zelenského roky démonizuje. Nazývá ho nelegitimním, drogově závislým, loutkou Západu. Přesto ho nikdy fyzicky neodstranila. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v únoru 2023 na otázku ohledně Bennettova svědectví reagoval po svém, odmítl Putinův slib potvrdit, ale odmítl ho i vyvrátit. Tato nejednoznačnost trvá dodnes.</p>



<p>V červnu 2026 Putin v rozhovoru prohlásil, že nevidí důvod se se Zelenským osobně setkat. Zároveň ale reagoval na Zelenského otevřený dopis a mluvil o něm jako o potenciálním protějšku při podpisu budoucí dohody. To je klíčový detail. Kreml Zelenského verbálně ničí, ale fakticky ho potřebuje. Zabitý Zelenskyj by se stal mučedníkem. Institucionální vakuum by nenastalo, podle <a rel="nofollow" href="https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/254%D0%BA/96-%D0%B2%D1%80?lang=en">článku 112 ukrajinské ústavy</a> by pravomoci okamžitě přešly na předsedu Nejvyšší rady, kterým je nyní Ruslan Stefančuk. A Rusko by přišlo o mezinárodně rozpoznatelného protivníka, vůči němuž může současně vést propagandu i vyjednávací tlak.</p>



<p>Frustrace Kremlu je tedy reálná. Zelenskyj se chová, jako by Putinovy hrozby byly šum v pozadí. Ukrajina v létě 2026 nevystupuje defenzivně, vede aktivní dronovou kampaň proti ruské logistice na Azovském moři, útočí na zásobovací trasy a tlačí na Moskvu způsobem, který ruská strana zjevně nečekala od „slabšího&#8220; protivníka.</p>



<h2 id="h-trump-a-osobn-rovnice-s-r-nem">Trump a osobní rovnice s Íránem</h2>



<p>Na druhé straně Atlantiku se odehrává jiný druh dramatu. Trump svůj konflikt s Íránem přeložil do hluboce osobní roviny. Na sociálních sítích napsal, že Írán hrozí „zavražděním nebo pokusem o zavraždění&#8220; amerického prezidenta, a dodal, že odpovědí budou masivní raketové údery. Rétorika je apokalyptická a maximalistická. Ale není bezdůvodná.</p>



<p>Hrozba má reálné podloží. Americké ministerstvo spravedlnosti už v roce 2024 oznámilo <a rel="nofollow" href="https://www.justice.gov/archives/opa/pr/justice-department-announces-murder-hire-and-related-charges-against-irgc-asset-and-two">obžalobu Farhada Šakeríha</a>, agenta Íránských revolučních gard, který měl podle úřadů rozvíjet atentátní plány zahrnující i tehdejšího zvoleného prezidenta Trumpa. Nejde tedy jen o Trumpův subjektivní pocit, jde o předmět federální trestní kauzy.</p>



<p>Situaci dramaticky zhoršila smrt íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího při americkém úderu z 28. února 2026. Jeho syn a nástupce Mojtabá Chameneí vydal první veřejné poselství, v němž prohlásil pomstu za „požadavek národa&#8220;, který se „musí jistě uskutečnit&#8220;. A nejde jen o slova. V červnu a červenci 2026 si USA a Írán znovu vyměňují údery kolem Hormuzského průlivu, Írán trvá na právu kontrolovat lodní dopravu v průlivu a útoky míří i na regionální státy hostící americké síly.</p>



<h2 id="h-tis-c-raket-kter-neodlet-samy">Tisíc raket, které neodletí samy</h2>



<p>Trumpova hrozba „mrtvého spínače&#8220;, tedy automatické masivní odvety v případě jeho smrti, zní děsivě. Jenže <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/trump-iran-threats-dead-mans-switch-vance-9f2fd9085fac9a0d67629ee9424d1fa4">AP výslovně upozorňuje</a>, že žádný takový mechanismus reálně neexistuje. Pokud by Trump zemřel, prezidentem by se stal viceprezident JD Vance a rozhodoval by on. Žádný předem naprogramovaný odpal, žádná automatická eskalace.</p>



<p>To neznamená, že hrozba je prázdná. Funguje jako odstrašení, veřejné zvýšení ceny jakéhokoli atentátu. Trump říká Teheránu: i kdybyste uspěli, následky budou katastrofální. Je to kalkulovaná rétorika, ne panika v klinickém smyslu. Ale způsob, jakým americký prezident personalizuje státní konflikt do roviny vlastního přežití, nemá v moderní americké politice obdobu.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-evropu-a-esko">Co to znamená pro Evropu a Česko</h2>



<p>Krize kolem Hormuzského průlivu není jen americko-íránská záležitost. Před válkou přes tento úzký koridor procházela zhruba pětina celosvětově obchodované ropy a plynu. Každá eskalace se promítá do cen energií, pojistného lodní dopravy a stability dodavatelských řetězců, tedy přímo do evropských a českých peněženek.</p>



<p>České ministerstvo zahraničí už 28. února 2026 vydalo prohlášení, v němž varovalo občany před cestami do Íránu a širšího regionu a naznačilo očekávání delší vojenské operace. Česko má navíc vojáky přímo v Iráku v rámci operace Inherent Resolve a NATO Mission Iraq. Přímý automatický závazek pro případ otevřené války USA s Íránem sice v českých dokumentech nenajdeme, ale český personál v regionu už dnes existuje a jakákoli eskalace zvyšuje riziko i pro něj.</p>



<h2 id="h-dva-styly-pod-tlakem">Dva styly pod tlakem</h2>



<p>Kontrast mezi oběma prezidenty není primárně o odvaze jednoho a strachu druhého. Zelenskyj buduje obraz neústupného státníka, který odmítá dát Moskvě satisfakci paniky, a dělá to konzistentně od prvních dnů invaze. Putin si ho ponechává naživu, protože mrtvý Zelenskyj by byl pro Kreml strategicky horší než živý. Trump naopak sám sebe staví do centra příběhu jako potenciální cíl, kolem něhož se může rozhořet celý region. Jeden prezident hrozbu tiše absorbuje a přetavuje ji v politický kapitál. Druhý ji zesiluje, personalizuje a překlápí do jazyka totální odvety, a právě tím mění pravidla hry pro všechny ostatní.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelensky-se-ruska-vubec-neboji-narika-kreml-zatimco-trump-panikari/">„Zelenský se Ruska vůbec nebojí,“ naříká Kreml, zatímco Trump panikaří a obává se íránské odvety</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="39354" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-prezident-ukrajiny-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-prezident-ukrajiny-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Ptáček mi prozradil, že Ukrajina dostane právo vyrábět Patrioty sama,“ řekl Trump z očí do očí Zelenskému</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-dostane-pravo-vyrabet-patrioty-sama-rekl-trump-zelenskemu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Jul 2026 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[MIM-104 Patriot]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354818</guid>

	
					<description>Americký prezident na summitu NATO v Ankaře veřejně oznámil, že Washington pustí Ukrajinu k licencované výrobě interceptorů Patriot. Zelenskyj o den později potvrdil, že politická dohoda existuje.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stalo se to 8. července 2026 při bilaterálním jednání, které sledovaly kamery celého světa. Donald Trump se otočil k Volodymyru Zelenskému a s úsměvem pronesl: „Ptáček mi to prozradil,&#8220; a vzápětí dodal, že Spojené státy dají Ukrajině právo „dělat Patrioty&#8220;. Kdo byl oním ptáčkem, neřekl. Sám přiznal, že o rozhodnutí ještě neinformoval ani výrobce. Forma byla typicky trumpovská, improvizovaná, osobní, teatrální. Obsah ale mířil na jedno z nejcitlivějších míst celé války: chronický nedostatek střel, které dokážou zastavit ruské balistické rakety.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-trump-sl-bil-a-co-ne">Co přesně Trump slíbil, a co ne</h2>



<p>Trumpova formulace zněla široce: „Patriots.&#8220; Jenže Patriot není jedna raketa. Je to celý systém: radar AN/MPQ-65, velitelské stanoviště, odpalovací zařízení a několik typů interceptorů od GEM-T po PAC-3 MSE. Když o den později Zelenskyj na tiskové konferenci potvrdil, že s USA je na politické úrovni dohodnuta licence, mluvil konkrétně o interceptorech, tedy o střelách. Podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/us-ukraine-russia-patriot-license-trump-797bbb29923bcba14f8e8ba652e98499">analýzy agentury AP</a> licence nemusí automaticky znamenat právo stavět kompletní baterie od nuly. Může jít o finální montáž z dovezených komponentních sad, o výrobu vybraných dílů nebo o kombinaci obojího.</p>



<p>Veřejně dostupný licenční dokument k 11. červenci neexistoval. Nebyl znám rozsah licence, zapojené firmy, umístění výrobních linek ani harmonogram. Reuters dokonce den po summitu z textu odstranila původní zmínku o konkrétní verzi PAC-3, signál, že ani agentura si nebyla jistá přesným typem střely.</p>



<h2 id="h-pr-lom-politick-ne-v-robn">Průlom politický, ne výrobní</h2>



<p>Skutečná váha celé události neleží v bonmotu o ptáčkovi. Leží v tom, že Washington posunul debatu o licencované výrobě Patriotů pro Ukrajinu z neveřejných diplomatických kuloárů do veřejně potvrzené politické roviny. Zelenskyj o tom jednal nejméně od začátku června; už 3. června po schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/zayava-prezidenta-ukrayini-pid-chas-spilnogo-z-generalnim-se-104733">prohlásil</a>, že Patriot je jediný funkční nástroj proti ruské balistice a že licenční jednání s USA běží. Trumpův výrok v Ankaře tedy nebyl blesk z čistého nebe. Byl to veřejné razítko na proces, který se odehrával týdny v zákulisí.</p>



<p>Jenže od politického razítka k první vyrobené střele vede dlouhá cesta. AP odhaduje, že i při dodávkách komponentů ze zahraničí by pilotní výrobní linka potřebovala minimálně 18 až 24 měsíců. Potom teprve přijde certifikace, testování, náběh sériové produkce. A to vše za podmínek probíhající války, kdy je každý průmyslový závod potenciálním cílem ruského úderu.</p>



<h2 id="h-pro-je-to-tak-nal-hav">Proč je to tak naléhavé</h2>



<p>Dva dny před ankarským jednáním, v noci z 5. na 6. července, Rusko vypustilo na Ukrajinu 68 raket a 351 dronů. Ukrajinské vzdušné síly podle svého <a rel="nofollow" href="https://t.me/s/kpszsu?before=67525">oficiálního hlášení</a> zničily nebo potlačily 37 raket a 326 dronů. Čísla vypadají solidně, dokud se člověk nepodívá na detail. Zásahy 29 balistických a protilodních střel byly zaznamenány na 34 místech po celé zemi. Právě proti balistice je Patriot nenahraditelný. A právě interceptorů Patriot je kritický nedostatek.</p>



<p>Zelenskyj to říkal opakovaně a stále důrazněji:</p>



<ul><li><strong>3. června</strong> – stávající objemy a rychlost dodávek nestačí, Rusko vyrábí kolem 120 balistických střel měsíčně.</li><li><strong>4. července</strong> – na zasedání OBSE prohlásil, že Ukrajina interceptory Patriot „kriticky potřebuje&#8220;.</li><li><strong>5. července</strong> – ve večerním projevu řekl, že politická vůle USA by mohla nedostatek pokrýt, ale podpory zatím není dost.</li></ul>



<p>Tři dny nato seděl naproti Trumpovi v Ankaře.</p>



<h2 id="h-ir-pr-myslov-kontext">Širší průmyslový kontext</h2>



<p>Trumpův výrok nevisel ve vzduchoprázdnu. Zapadal do širšího přesunu výrobních kapacit systému Patriot směrem k Evropě, který běží už delší dobu. NATO v lednu 2024 objednalo až tisíc střel Patriot s cílem rozšířit evropskou výrobu a doplnit alianční zásoby. Raytheon (dnes RTX) v dubnu 2026 oznámil kontrakt na interceptory GEM-T pro Ukrajinu s výrobní linkou v německém Schrobenhausenu. Lockheed Martin den před ankarským summitem představil plán na ztrojnásobení evropského servisního zázemí pro PAC-3. <a rel="nofollow" href="https://www.whitehouse.gov/fact-sheets/2026/07/fact-sheet-president-donald-j-trump-secures-historic-defense-investment-from-nato-allies-powering-american-industry/">Bílý dům</a> celý summit rámoval jako impuls k evropské obranné industrializaci.</p>



<p>Pro Česko je dopad nepřímý. Armáda ČR buduje vyšší vrstvu protivzdušné obrany na systému SPYDER, Patrioty sama neprovozuje. Silnější ukrajinská protibalistická obrana by ale zmenšovala prostor, v němž Rusko používá balistické údery jako hlavní páku proti ukrajinským městům, a tím posilovala bezpečnostní nárazník na východní hranici NATO.</p>



<h2 id="h-dv-roviny-jednoho-probl-mu">Dvě roviny jednoho problému</h2>



<p>Zelenskyj po summitu jasně oddělil dvě věci. Za prvé: okamžité dodávky hotových interceptorů, které mají dorazit „v příštích dnech&#8220;. Za druhé: licencovanou výrobu, na níž mají technické týmy začít pracovat „bez odkladu&#8220;. První rovina je o přežití příštích týdnů. Druhá o strategické soběstačnosti na roky dopředu.</p>



<p>Trump dal Ukrajině veřejný politický příslib. Zelenskyj ho přijal střízlivě, bez překvapení, a okamžitě přeložil do úkolů pro své týmy. Ptáček promluvil. Teď zbývá postavit továrnu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-dostane-pravo-vyrabet-patrioty-sama-rekl-trump-zelenskemu/">„Ptáček mi prozradil, že Ukrajina dostane právo vyrábět Patrioty sama,“ řekl Trump z očí do očí Zelenskému</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="50741" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zelenskyj-trump-prezidenti-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zelenskyj-trump-prezidenti-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj přitvrdil, oznámil historickou dohodu. Francie začne cvičit ukrajinské piloty na Rafale</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-pritvrdil-francie-zacne-cvicit-ukrajinske-piloty-na-rafale/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 16 Jul 2026 06:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[letoun Dassault Rafale]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=355454</guid>

	
					<description>Paříž a Kyjev podepsaly 14. července konkrétní plán k pořízení 16 letounů Dassault Rafale, první objednávku svého druhu v dějinách ukrajinského letectva.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se Volodymyr Zelenskyj postavil po boku Emmanuela Macrona v den francouzského státního svátku, neměl v ruce jen další slib. Měl podepsanou společnou deklaraci, která mění loňský rámcový záměr na akvizici až 100 letounů Rafale v konkrétní první fázi: šestnáct strojů, z nichž první čtyři kusy dorazí na Ukrajinu po dokončení výcviku pilotů a mechaniků. K tomu navázaná výzbroj: řízené pumy AASM, střely MICA a Meteor, přesné střely s plochou dráhou letu SCALP, a licence na výrobu části této munice přímo na ukrajinském území. Právě tohle Zelenskyj označil za historické. A právě tohle znamená „přitvrdil&#8220;: ne emotivní gesto, ale tvrdý průmyslový a bezpečnostní krok, který Ukrajinu poprvé napojuje na celý ekosystém kolem jedné z nejschopnějších západních leteckých platforem.</p>



<h2 id="h-od-slibu-k-pl-nu-co-se-zm-nilo-za-osm-m-s-c">Od slibu k plánu: co se změnilo za osm měsíců</h2>



<p>V listopadu 2025 podepsali Zelenskyj s Macronem v Paříži <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/volodimir-zelenskij-ta-emmanyuel-makron-pidpisali-dokument-s-101397">deklaraci záměru</a>, která otevřela cestu k pořízení až stovky Rafale. Tehdy to byl politický signál, silný, ale bez konkrétních čísel, termínů a finančních mechanismů. Červencová deklarace 2026 je jiná kategorie. Obsahuje první pevnou objednávku šestnácti strojů, harmonogram výcviku, který má začít ještě letos, a financování přes mechanismus Ukraine Support Loan na roky 2026 a 2027.</p>



<p>Posun není jen papírový. Už v únoru 2026 potvrdila francouzská ministryně ozbrojených sil, že letouny Mirage jsou integrovány do ukrajinské protivzdušné obrany. Rafale na to navazují jako další stupeň téže transformace, od sovětského dědictví k západní letecké architektuře.</p>



<h2 id="h-v-c-ne-letouny-protivzdu-n-bal-k-a-muni-n-licence">Víc než letouny: protivzdušný balík a muniční licence</h2>



<p>Kdo čte jen titulky o pilotech a stíhačkách, mine podstatnou část dohody. <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/spilna-deklaraciya-prezidenta-ukrayini-ta-prezidenta-francuz-105425">Společná deklarace</a> ze 14. července totiž zahrnuje i:</p>



<ul><li><strong>4 systémy SAMP/T NG</strong>, novou generaci francouzsko-italské protivzdušné a protibalistické obrany</li><li><strong>1 radar GF300</strong> do konce roku 2026 a <strong>5 radarů GM400</strong> do konce roku 2027</li><li><strong>Dočasné vyslání 2 kompletů SAMP/T</strong> do doby, než dorazí nové systémy NG</li><li><strong>Licence na výrobu střel AASM, SCALP a Aster 30</strong> přímo na Ukrajině</li></ul>



<p>Právě ty licence jsou podle nás nejpřelomovější prvek celé dohody. Francie tím neříká jen „dodáme vám zbraně&#8220;. Říká: „Naučíme vás je vyrábět.&#8220; Pro zemi, která denně spotřebovává munici tempem, jež žádný zahraniční dodavatel nedokáže plně pokrýt, je to zásadní rozdíl. A pro Rusko nepříjemný signál; pařížský summit z 13. července výslovně rámoval celý balík jako <a rel="nofollow" href="https://www.elysee.fr/emmanuel-macron/2026/07/13/sommet-de-la-coalition-des-volontaires-a-paris">posílení tlaku na ruské válečné úsilí</a>.</p>



<h2 id="h-kdy-rafale-skute-n-vzl-tnou-nad-ukrajinou">Kdy Rafale skutečně vzlétnou nad Ukrajinou</h2>



<p>Tady je potřeba oddělit dvě časové roviny. Výcvik pilotů a mechaniků ve Francii může podle deklarace začít ještě v roce 2026; Macron upřesnil, že půjde o „nadcházející měsíce&#8220;. Přesný počet pilotů ani konkrétní základna zveřejněny nebyly. Pro srovnání: u lehčích Mirage 2000-5 Macron v roce 2024 uváděl pět až šest měsíců výcviku pro zkušené piloty. U sofistikovanějšího Rafale lze očekávat přinejmenším srovnatelnou, spíše delší dobu.</p>



<p>První čtyři Rafale v ukrajinském nebi? Macron mluví o horizontu 2028 až 2029. Důvodů je několik. Výcvik je jen jeden z nich. Dassault Aviation měl na konci roku 2025 nevyřízených 220 objednaných Rafale a za celý rok dodal 26 kusů; výrobní linka je vytížená. K tomu příprava pozemního zázemí, servisních řetězců, muničních skladů a integrace do ukrajinského velení.</p>



<p>Strategický průlom je tedy okamžitý. Frontový dopad přijde s odstupem let.</p>



<h2 id="h-rafale-vs-f-16-pro-ukrajina-pot-ebuje-oboj">Rafale vs. F-16: proč Ukrajina potřebuje obojí</h2>



<p>Ukrajina už provozuje americké F-16, které podle <a rel="nofollow" href="https://www.defensenews.com/global/europe/2026/07/14/ukraine-agrees-on-plan-to-acquire-16-rafale-jets-frances-macron-says/">Defence News</a> využívá především k obraně proti střelám s plochou dráhou letu a íránským dronům Šáhed. F-16 je osvědčený, relativně nenákladný víceúčelový stroj s širokou koalicí podpory a rozjetou logistikou. Rafale je jiná liga, a jiná filozofie.</p>



<p>Podle oficiálních dat <a rel="nofollow" href="https://www.dassault-aviation.com/en/defense/rafale/adapt-and-deliver/">Dassault Aviation</a> nese Rafale přes devět tun externí výzbroje na čtrnácti závěsnících. Je konstruován jako víceúčelová platforma: v jedné misi dokáže kombinovat útok na pozemní cíle, vzdušný boj i průzkum. Integruje střely Meteor s dosahem přes 100 kilometrů, které dávají pilotovi výhodu v boji za hranicí vizuálního kontaktu.</p>



<p>Pro Ukrajinu to neznamená „buď, nebo&#8220;. F-16 pokrývají objem: je jich víc, jsou jednodušší na údržbu, koalice dodavatelů je širší. Rafale přinášejí kvalitu: lepší senzory, těžší výzbroj, větší dosah. Dohromady tvoří dvoupilířové letectvo, které je pro Rusko výrazně těžší cíl než jakýkoli monokulturní model.</p>



<h2 id="h-kde-stoj-francie-vedle-usa-a-brit-nie">Kde stojí Francie vedle USA a Británie</h2>



<p>Americká bezpečnostní asistence Ukrajině přesáhla od února 2022 do března 2026 částku 67,8 miliardy dolarů v obranných článcích a službách. Británie uvádí 13 miliard liber vojenské podpory a přes 63 tisíc vycvičených ukrajinských vojáků. Francie v absolutních číslech za oběma zaostává. Ale hraje jinou hru.</p>



<p>Paříž nesází na objem, nýbrž na hloubku integrace. Mirage v ukrajinské PVO, Rafale jako páteř budoucího letectva, SAMP/T NG jako protibalistický štít, radary nové generace a licence na výrobu klíčové munice; to není jednorázová zásilka materiálu. Je to dlouhodobá přestavba ukrajinských obranných schopností podle francouzského a evropského vzoru. Francouzská diplomacie to sama rámuje jako součást širší linie: podpora Ukrajiny, evropská obranná integrace a systematický tlak na Rusko.</p>



<p>14. července 2026 se na pařížském Place de la Concorde slavil den dobytí Bastily. Několik kilometrů odtud dva prezidenti podepisovali dokument, který mění budoucnost ukrajinského nebe. První Rafale s modrožlutými kokardami jsou zatím na papíře. Ale papír, na kterém stojí konkrétní čísla, termíny a průmyslové licence, má v obraně váhu, kterou žádný obecný slib nemůže nahradit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-pritvrdil-francie-zacne-cvicit-ukrajinske-piloty-na-rafale/">Zelenskyj přitvrdil, oznámil historickou dohodu. Francie začne cvičit ukrajinské piloty na Rafale</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="51094" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/francouzsky-rafale-m-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/francouzsky-rafale-m-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Zelenskyj se náhle rozhodl ukázat temnou stránku ukrajinské armády.“ Velitel poslal ozbrojený oddíl a zavraždil dva bratry</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-se-nahle-rozhodl-ukazat-temnou-stranku-ukrajinske-armady/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Jul 2026 17:18:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=355289</guid>

	
					<description>Bývalý velitel ukrajinské brigády skončil ve vazbě. Podle vyšetřovatelů úkoloval podřízené vojáky k únosu a vraždě dvou civilních bratrů z Kyjevské oblasti.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 13. července 2026 vystoupil Volodymyr Zelenskyj po hlášení ministra vnitra Ihora Klymenka a veřejně pojmenoval to, co označil za „strašnou tragédii&#8220;. Deset lidí zadržených, mezi nimi bývalý velitel 155. samostatné mechanizované brigády „Anna Kyjevská&#8220;. Podplukovník Stanislav Lučanov. Muž, který měl podle žalobce zneužít velitelskou pravomoc k tomu, aby skupina jeho podřízených vnikla do domu civilistů, odvlekla dva bratry a nakonec je zavraždila. Nejde o bojový exces na frontě. Jde o podezření ze soukromé vendety provedené služební silou.</p>



<h2 id="h-nos-na-konci-ervna">Únos na konci června</h2>



<p>Bratři Roman a Maxim Mosejčukovi žili v obci na Kyjevštině. Podle verze žalobce, kterou <a rel="nofollow" href="https://hromadske.ua/amp/nauka-i-tekhnolohiyi/267599-strilialy-v-nohu-ta-pereviazaly-ochi-prokuror-rozpoviv-detali-vykradennia-ta-vbyvstva-brativ-moseychukiv-na-kyyivshchyni">Hromadske</a> přineslo z jednání soudu 14. července, ozbrojená skupina podřízených vojáků koncem června 2026 vnikla do jejich domu. Bratrům střelili do nohy, zavázali oči a odvezli je stovky kilometrů od domova, k vojenské jednotce A5001 u Poltavy. Tam byli drženi do 1. července.</p>



<p>Pak měl Lučanov rozhodnout o jejich odstranění. Cíl byl podle vyšetřovatelů prostý: zakrýt předchozí únos. Vykonavatelem měl být velitel praporu Oleksij Dolholenko, který bratry podle obžaloby zastřelil na vojenském polygonu a těla zakopal. Nic z toho nebyla oficiální vojenská operace. Žalobce mluví o tom, že Lučanov vytipoval podřízené, rozdělil role a dal pokyn k únosu civilistů, čistě mimo jakýkoli zákonný rámec.</p>



<p>Co se týče motivu, v policejně-mediální verzi a výpovědích místních obyvatel se objevuje banální sousedský konflikt spojený s Lučanovovou manželkou. Plně rozkrytý procesní dokument ale tento motiv zatím nepopisuje s konečnou konkrétností. Ministr vnitra Klymenko celou věc veřejně rámoval jako nepřípustné „banditské metody&#8220; jednotlivých vojáků v týlu.</p>



<h2 id="h-kdo-je-stanislav-lu-anov">Kdo je Stanislav Lučanov</h2>



<p>Do čela 155. brigády nastoupil Lučanov v únoru 2026. Přišel z pozice náčelníka štábu 425. útočného pluku „Skala&#8220;, útvaru, který má v ukrajinském veřejném prostoru dvojí tvář. Oficiální prezentace z něj dělá elitní jednotku s bojovými zásluhy u Izjumu, Bachmutu, Avdijivky či Vuhledaru. Jenže investigace serveru <a rel="nofollow" href="https://babel.ua/en/texts/127938-the-skelya-assault-regiment-has-combat-merits-and-is-well-equipped-and-according-to-eyewitnesses-they-torture-and-beat-people-to-death-there-babel-s-investigation">Babel</a> i reportáže Suspilne odhalily závažné stížnosti na týrání nováčků, špatné zacházení a nejméně 26 úmrtí v zázemí či výcviku. „Skala&#8220; se stala reputačně toxickou značkou ještě předtím, než Lučanov přešel do nové funkce.</p>



<p>Proč byl přesunut právě on? Ukrainska Pravda v únoru 2026 potvrdila personální rošádu, dosavadní velitel brigády Taras Maksimov odcházel do štábu 16. armádního sboru, ale důvody změny tehdy nikdo veřejně nevysvětlil. Jisté je, že Lučanov si z prostředí „Skaly&#8220; přinesl zkušenost s útvarem, kde vnitřní kontrola zjevně selhávala.</p>



<h2 id="h-reakce-st-tu-deset-zadr-en-ch-a-vazba">Reakce státu: deset zadržených a vazba</h2>



<p>Případ Mosejčukových bratrů se od jiných nedávných kauz liší kombinací tří prvků: osobní motiv mimo bojové operace, použití podřízených vojáků jako vykonavatelů a vražda civilistů po převozu do vojenského prostoru. Kauzy kolem „Skaly&#8220; se týkaly hlavně násilí vůči vlastním vojákům. Tady šlo podle žalobce o únos a likvidaci dvou lidí, kteří s armádou neměli nic společného.</p>



<p>Ukrajinské instituce ale případ samy otevřely a dotáhly do tvrdé trestní fáze:</p>



<ul><li>Deset podezřelých bylo zadrženo, figuranti odstaveni od služby.</li><li>Lučanov byl zadržen 13. července a následující den ho soud poslal na 60 dní do vazby bez možnosti kauce.</li><li>Dalších devět obviněných dostalo rovněž vazbu.</li><li>Operativní velení „Pivnič&#8220; potvrdilo, že Lučanov byl v době zadržení v takzvaném SZČ (záloze ozbrojených sil), tedy mimo aktivní velení.</li></ul>



<p>Zelenskyj po hlášení ministra vnitra slíbil potrestání všech viníků. Důležité je, co z toho vyplývá: nejde o zametání pod koberec. Procesní kroky jsou veřejné, mediálně sledované a politicky posvěcené z nejvyšší úrovně. Na pravomocný rozsudek je samozřejmě brzy, ale směr je jednoznačný.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-a-co-ne">Co to znamená, a co ne</h2>



<p>Případ Lučanova je mimořádně závažný. Zároveň je třeba ho číst přesně: jde o selhání konkrétního velitele a jeho okruhu, ne o verdikt nad celou ukrajinskou armádou. Vypovídá o tom, že v některých útvarech existuje reálné riziko zneužití moci a slabé vnitřní kontroly, zejména tam, kde velitelé přicházejí z prostředí s už narušenou kulturou kázně.</p>



<p>Pro českou debatu je podstatné, že kauza nezměnila oficiální linii české podpory Ukrajině. Vláda ještě 13. července vystupovala v <a rel="nofollow" href="https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier-babis-po-jednani-koalice-ochotnych-evropa-by-mela-vytvorit-spolecny-projekt-protivzdusne-obrany--228001/">koalici podporujících zemí</a> a muniční iniciativa pokračuje. Česká strana přitom dlouhodobě uvádí, že převzetí darovaného vojenského materiálu potvrzuje ukrajinské ministerstvo obrany písemně; formální kontrolní mechanismy tedy existují. Odpůrci pomoci mohou kauzu rétoricky využít, ale institucionálně zatím nic nenasvědčuje tomu, že by jednotlivý kriminální případ měnil bezpečnostní strategii.</p>



<h2 id="h-temn-str-nka-kterou-kyjev-neuklidil-do-upl-ku">Temná stránka, kterou Kyjev neuklidil do šuplíku</h2>



<p>Formulace o „temné stránce armády&#8220; se v tomto případě opírá o konkrétní a ověřitelná fakta: velitel zneužil podřízené k osobní vendettě, dva civilisté zemřeli a armádní prostor posloužil jako místo činu. To je selhání, které nelze relativizovat. Podle nás je ale stejně důležitá druhá polovina příběhu, totiž to, že ukrajinský stát případ sám vyšetřil, veřejně pojmenoval a dotáhl do vazby pro všechny podezřelé. V zemi, která třetím rokem bojuje o přežití, to není samozřejmost.</p>



<p>Lučanov čeká na soud. Deset lidí sedí ve vazbě. A ukrajinská veřejnost sleduje, jestli po slovech přijde i rozsudek.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-se-nahle-rozhodl-ukazat-temnou-stranku-ukrajinske-armady/">„Zelenskyj se náhle rozhodl ukázat temnou stránku ukrajinské armády.“ Velitel poslal ozbrojený oddíl a zavraždil dva bratry</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="69447" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Poslední fáze války,“ tvrdí Rusové. Zelenskyj chtěl Putina přinutit k ústupu, dosáhl opaku. Teď ničí i to, čeho si dříve nevšímal</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/posledni-faze-valky-tvrdi-rusove-zelenskyj-chtel-putina-prinutit-k-ustupu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Jul 2026 08:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=355304</guid>

	
					<description>Rusko systematicky ničí ukrajinské čerpací stanice, lokomotivy a depa. Proruský komentátor mluví o „poslední fázi války“, realita je složitější.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když ukrajinské ministerstvo obrany 27. května 2026 oznámilo program s názvem <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/ministry-of-defence-launches-logistics-lockdown-program-with-uah-5-billion-allocated-for-middle-strike-capabilities">„Logistics Lockdown&#8220;</a> a vyčlenilo na něj pět miliard hřiven, šlo o jasný signál: Kyjev chce ničit ruskou logistiku, sklady, velitelská stanoviště a zásobovací trasy v operační hloubce. Volodymyr Zelenskyj 10. června potvrdil, že „plán ukrajinských dálkových sankcí&#8220; funguje a že údery zasahují ruská ropná zařízení i zásobovací řetězce. Cíl byl čitelný: zvyšovat Moskvě náklady na válku tak dlouho, dokud se Kreml neposadí k jednacímu stolu. Jenže Moskva si sedla jinam. Místo ústupu přitvrdila a začala pálit to, čeho si dříve příliš nevšímala: poslední článek ukrajinského zásobovacího řetězce.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-kyjev-d-lal-a-jak-moskva-odpov-d-la">Co přesně Kyjev dělal, a jak Moskva odpověděla</h2>



<p>Ukrajinská strategie hlubokých úderů není novinkou léta 2026, ale program Logistics Lockdown ji poprvé formalizoval jako ucelenou doktrínu s vlastním rozpočtem a jasně definovanými cíli. Zbraně středního dosahu, tedy systémy s dosahem desítek až stovek kilometrů, měly paralyzovat ruskou logistiku ještě předtím, než se zásoby dostanou k frontové linii. Zelenskyj to veřejně přiznal a stavěl na tom svou rétoriku.</p>



<p>Kreml reagoval přesně opačně, než Kyjev doufal. Mluvčí Dmitrij Peskov 9. července prohlásil, že eskalace ukrajinských úderů válku neukončí a povede jen k rozšíření ruské „bezpečnostní zóny&#8220;. Zdroje agentury <a rel="nofollow" href="https://www.reuters.com/">Reuters</a> blízké Kremlu dodaly, že útoky na ruské rafinerie a přístavy paradoxně posílily Putinovo odhodlání pokračovat. Místo kompromisu přišla odveta, a tentokrát mířila na cíle, které dosud nebyly na seznamu priorit.</p>



<h2 id="h-posledn-m-le-erpac-stanice-cisterny-lokomotivy">Poslední míle: čerpací stanice, cisterny, lokomotivy</h2>



<p>Právě tady se odehrává posun, který proruský komentátor Sergej Ivanov v článku pro agenturu Novorossija nazval „poslední fází války&#8220;. Důležité je říct rovnou: nejde o oficiální stanovisko ruské vlády ani armády. Ivanov se odvolává na blíže neurčené „ukrajinské vojenské experty&#8220;, které ovšem nejmenuje. Formulace má všechny znaky propagandistického rámování, ale jádro jeho popisu reálnou událost obsahuje.</p>



<p>Ruské údery se v posledních měsících viditelně přesunuly od velkých energetických uzlů k tomu, co lze nazvat „poslední míle&#8220; zásobování:</p>



<ul><li><strong>Čerpací stanice</strong> – státní společnost <a rel="nofollow" href="https://www.ukrnafta.com/en/for-nearly-a-week-straight%2C-the-russians-have-been-attacking-ukrnafta%E2%80%99s-production-facilities-and-gas-stations">Ukrnafta</a> potvrdila týdenní sérii útoků na své stanice a produkční zařízení ve více regionech. Šest stanic bylo odstaveno už od začátku roku 2026.</li><li><strong>Lokomotivy a železniční depa</strong> – šéf Ukrzaliznycje Oleksandr Percovskij koncem června popsal opakované zásahy lokomotiv v Záporožské a Sumské oblasti. Při jednom z nich zahynul pomocný strojvedoucí. Proruské zdroje šíří číslo „více než 200 zničených lokomotiv od začátku roku&#8220;, ale nezávislý audit toto číslo nepotvrzuje.</li><li><strong>Cisterny a palivová depa</strong> – Sumská vojenská správa už otevřeně řeší alternativní scénáře palivového zásobování a vyzývá obyvatele, aby sledovali letecké poplachy i při vjezdu na čerpací stanice.</li></ul>



<p>Proruské zdroje tvrdí, že v Dnipropetrovské oblasti shořela zhruba čtvrtina všech čerpacích stanic. Toto číslo se v otevřených nezávislých zdrojích nepodařilo ověřit. Jisté je, že útoky na retailové palivo a provozní železniční techniku jsou systematické a mají stoupající intenzitu.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-b-n-ukrajince-a-pro-esko">Co to znamená pro běžné Ukrajince, a pro Česko</h2>



<p>Čísla z Kyjevské ekonomické školy mluví jasně: v květnu 2026 vzrostly ceny paliv na Ukrajině meziročně o 38,7 %, dopravní služby zdražily o 22,6 %. Tlak z kombinace drahé energie, práce a logistiky se propisuje do cen potravin i služeb daleko za frontovou linií. Drahé palivo znamená dražší rozvoz zboží, dražší opravy sítí, dražší sanitky.</p>



<p>Zpráva <a rel="nofollow" href="https://ukraine.ohchr.org/en/Attacks-against-Ukraine-s-energy-infrastructure-and-update-on-the-human-rights-situation-in-Ukraine-1-December-2025-31-May-2026">Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva</a> z konce června 2026 popisuje, že už zimní útoky 2025/2026 způsobily výpadky elektřiny a tepla pro miliony lidí, narušily zdravotnictví, školy i zásobování vodou a vedly část obyvatel k opuštění domovů. Letní vlna útoků na čerpací stanice a železnici zvyšuje riziko, že se stejný tlak do zimy 2026/2027 přenese i do mobility a nouzových služeb.</p>



<p>Pro Česko to není abstraktní problém. Podle Eurostatu měla Česká republika k 30. dubnu 2026 celkem 384 435 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny, což je nejvyšší poměr na obyvatele v celé EU (35,2 na tisíc). I středně velká nová vlna vysídlení by dopadla na zemi, která je už teď relativně velmi vytížená.</p>



<h2 id="h-posledn-f-ze-propaganda-nebo-realita">„Poslední fáze&#8220; – propaganda, nebo realita?</h2>



<p>Označení „poslední fáze války&#8220; je v kontextu dostupných důkazů spíš propagandistický rámec než ověřitelný vojenský stav. Institut pro studium války (ISW) v hodnocení z 9. července popisuje pokračující opotřebovací válku a upozorňuje, že i v ruském prostředí zaznívají hlasy, podle nichž je cíl dobýt celý Donbas do konce roku 2026 při současných ztrátách a tempu náboru „nereálný&#8220;. Putin podle zdrojů Reuters odmítá příměří na současné linii a sází na strategii „přečkat&#8220;: přečkat Ukrajinu i západní podporu.</p>



<p>Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) spolu s ukrajinským Centrem pro komunikační obranu v červnové zprávě popsaly, jak Rusko používá sítě webů, Telegramu a státem napojených aktérů k šíření příběhů, které mají zvyšovat únavu a snižovat podporu Ukrajiny. Formulace o „poslední fázi&#8220; do tohoto vzorce přesně zapadá. České ministerstvo zahraničí ostatně vydalo veřejnou brožuru „Informační manipulace Kremlu&#8220;, která doporučuje dávat pozor právě na anonymní „experty&#8220;, chybějící původ dat a texty hovořící jazykem nevyhnutelného kolapsu bez doložených čísel.</p>



<h2 id="h-z-pad-reaguje-ale-as-hraje-proti">Západ reaguje, ale čas hraje proti</h2>



<p>EBRD a Evropská unie už nefinancují jen poválečnou obnovu. Na vybraných lokalitách Ukrzaliznycje má vzniknout až 200 MW decentralizované plynové výroby, aby železnice a energetika fungovaly i při dalších útocích. Jenže lokomotivy se nedají tisknout po stovkách měsíčně a kompletní obnova sítě čerpacích stanic je běh na roky. Pomoc existuje, ale před zimou půjde spíš o udržení funkčnosti než o plné nahrazení ztrát.</p>



<p>Válka se neblíží k žádnému rychlému finále. Mění se ale v něco možná ještě brutálnějšího: v boj o logistickou výdrž a civilní odolnost, kde se rozhoduje ne na frontové linii, ale u čerpacích stojanů, v lokomotivních depech a v rozvodných skříních. Zima 2026/2027 ukáže, kdo to vydrží déle.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/posledni-faze-valky-tvrdi-rusove-zelenskyj-chtel-putina-prinutit-k-ustupu/">„Poslední fáze války,“ tvrdí Rusové. Zelenskyj chtěl Putina přinutit k ústupu, dosáhl opaku. Teď ničí i to, čeho si dříve nevšímal</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="93629" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/rusti-vojaci-nastup-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/rusti-vojaci-nastup-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj vyhodil premiérku i velvyslankyni v USA. Korupční kauza roste a může nahněvat samotného Trumpa</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-vyhodil-premierku-i-velvyslankyni-v-usa-korupcni-kauza-roste/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Jul 2026 07:13:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=355307</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident během jediného víkendu odstavil premiérku Svyrydenkovou a přijal odchod velvyslankyně Stefanišynové z Washingtonu. Za jednou výměnou stojí strategický reset, za druhou narůstající vyšetřovací stín.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 12. července 2026 Volodymyr Zelenskyj oznámil sérii personálních změn, které zasáhly samotný vrchol ukrajinské exekutivy i nejcitlivější diplomatický post v zahraničí, ambasádu ve Washingtonu. Premiérka Julija Svyrydenková, která stála v čele vlády teprve od 17. července 2025, skončila po necelém roce. Velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová formálně požádala o ukončení služby „z osobních důvodů&#8220;. Jenže motivace obou odchodů se zásadně liší, a právě ten druhý může Kyjev stát víc, než si dnes připouští.</p>



<h2 id="h-premi-rka-padla-kv-li-resetu-ne-kv-li-skand-lu">Premiérka padla kvůli resetu, ne kvůli skandálu</h2>



<p>Zelenskyj den před oznámením změn <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/gotuyu-zmini-na-diplomatichnih-napryamah-potribna-nova-yakis-105393">veřejně promluvil</a> o tom, že připravuje přenastavení diplomatických směrů. Potřebuje rychleji doručovat dohody o zbraních a licencích, posílit evropskou agendu a připravit zemi na další válečnou zimu. Svyrydenkovou veřejné zdroje nespojují s žádným vlastním korupčním stíháním. Její konec vypadá jako válečný refresh, podobný tomu, jakým v červenci 2025 skončil její předchůdce Denys Šmyhal.</p>



<p>Rozdíl je v tempu. Šmyhalův odchod působil jako plánovaná institucionální obměna. Letošní přestavba přišla po sérii korupčních otřesů v prezidentově okolí a vypadá defenzivněji. Reuters ji popsal jako „šokové odvolání&#8220;, které vyvolalo obavy z nepořádku v klíčové fázi války. 14. července parlamentní výbor doporučil přijmout rezignaci Svyrydenkové. Mezi kandidáty na nástupce se podle <a rel="nofollow" href="https://kyivindependent.com/naftogaz-ceo-koretskyi-likely-to-become-ukraines-next-prime-minister-sources-say/">Kyiv Independent</a> objevila jména šéfa Naftogazu Serhije Koreckého, expremiéra Šmyhala, ministra digitální transformace Mychajla Fedorova i charkovského starosty Ihora Terechova. Koreckyj je líčen jako favorit, technokrat bez vazeb na oligarchické bloky.</p>



<p>Původně se spekulovalo, že Svyrydenková převezme právě washingtonskou ambasádu. K 14. červenci ale nebylo potvrzeno, že nabídku přijala.</p>



<h2 id="h-velvyslankyn-a-st-n-vy-et-ov-n">Velvyslankyně a stín vyšetřování</h2>



<p>U Stefanišynové je příběh složitější. Formální důvod, osobní žádost o ukončení služby, zní neutrálně. Jenže paralelně ukrajinská média popisují sílící vyšetřovací tlak.</p>



<p>Veřejně dohledatelné jsou dvě linie:</p>



<ul><li><strong>Majetková:</strong> Investigativní server Hromadske popsal byt rodičů Stefanišynové v kyjevském rezidenčním projektu Lvivska Plošča. V registru figurovala cena kolem 3,04 milionu hřiven, zatímco srovnatelné třípokojové byty ve stejné lokalitě se nabízely od 12 milionů. Stefanišynová namítla, že rodiče investovali už v roce 2019 formou splátek.</li><li><strong>Procesní:</strong> Agentura <a rel="nofollow" href="https://unn.ua/en/news/ukraines-ambassador-to-the-us-stefanishyna-is-being-prepared-for-replacement-due-to-a-possible-suspicion-from-nabu-journalist">UNN</a> s odkazem na novináře Jurije Nikolova uvedla, že kolem velvyslankyně se rýsuje možné podezření ze zneužití pravomoci úředníků agentury ARMA. Specializovaná protikorupční prokuratura SAPO přitom už v červenci 2025 otevřela řízení na základě mediálních zjištění.</li></ul>



<p>Důležitá poznámka: veřejně dohledatelný primární dokument NABU nebo SAPO, který by Stefanišynovou jmenovitě obviňoval, k dispozici není. Podle ukrajinských médií jí podezření teprve může hrozit. Redakčně je ale podstatné, že i samotná existence vyšetřovacího stínu nad ambasadorkou v USA mění povahu celé přestavby.</p>



<h2 id="h-pro-je-washington-nejcitliv-j-m-sto">Proč je Washington nejcitlivější místo</h2>



<p>Trumpova administrativa má s tématem ukrajinské korupce vlastní historii. Už v roce 2019 tehdejší viceprezident Pence veřejně zdůrazňoval, že Trump chce vidět pokrok Ukrajiny v reformách a boji proti korupci. Celý první impeachment v roce 2019 se točil kolem tlaku na Kyjev kvůli vyšetřováním. Pro Trumpův politický tábor je „Ukrajina plus korupce&#8220; výbušná kombinace, ne proto, že by ji vymyslel, ale proto, že ji roky používal jako argument.</p>



<p>Dnes je kontext ještě citlivější. V květnu 2025 Washington a Kyjev oznámily společný rekonstrukční investiční fond, který Bílý dům explicitně prodával přes transparentnost a odpovědnost. Korupční stín nad osobou, která měla tento vztah v USA denně zastupovat, proto není jen domácí ukrajinská aféra. Je to problém, který se může propisovat přímo do Trumpovy agendy a posílit skeptiky v Kongresu, kteří hledají důvody k omezení podpory.</p>



<p>Přímý veřejný signál, že by Trump na kauzu osobně reagoval, zatím dohledatelný není. Riziko je v tuto chvíli reputační a politické. Ale právě proto Zelenskyj jednal rychle.</p>



<h2 id="h-zelenskyj-reaguje-ale-za-jakou-cenu">Zelenskyj reaguje, ale za jakou cenu</h2>



<p>Za stanného práva bez voleb zůstává personální přestavba jedním z mála nástrojů, kterými prezident řídí stát. Zelenskyj ji používá opakovaně, a opakovaně po korupčních otřesech. Protikorupční tlak přitom nesahá jen k „nižším&#8220; úředníkům. Dlouholetý Zelenského spolupracovník Tymur Mindič, spolumajitel produkční společnosti Kvartal 95, byl v rámci širší energetické kauzy zařazen do sankčního režimu prezidentským dekretem. Kyiv Independent popsal, že vyšetřování kolem Mindiče bylo jedním z faktorů loňského pokusu oslabit nezávislost Národního protikorupčního úřadu. Přímou vazbu mezi Mindičovou kauzou a červencovým odvoláním obou funkcionářek veřejné zdroje nedokládají, ale ilustrují, jak blízko k prezidentskému okruhu protikorupční vyšetřovatelé operují.</p>



<p>Česká podpora Ukrajiny by neměla být krátkodobě ohrožena. Program Ukrajina 2026–2030 českého ministerstva zahraničí počítá se systémovou dlouhodobou asistencí a muniční iniciativa pokračuje i letos. Větší problém by nastal, pokud by se institucionální krize v Kyjevě znovu propsala do vztahů se západními dárci jako celkem.</p>



<p>Zelenskyj teď neřeší jen to, kdo kde sedí. Řeší, kolik ho bude stát každý den, kdy washingtonská ambasáda funguje pod vyšetřovacím mrakem, v době, kdy potřebuje Trumpův Bílý dům víc než kdykoli předtím.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-vyhodil-premierku-i-velvyslankyni-v-usa-korupcni-kauza-roste/">Zelenskyj vyhodil premiérku i velvyslankyni v USA. Korupční kauza roste a může nahněvat samotného Trumpa</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="43488" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/julia-svyrydenko-ukrajinska-premierka-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/julia-svyrydenko-ukrajinska-premierka-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Ukrajinci se chystají na povstání proti Zelenskému,“ přejí si Rusové. Velitel nechal zabít dva civilisty, protože urazili jeho ženu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-se-chystaji-na-povstani-proti-zelenskemu-preji-si-rusove/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Jul 2026 06:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=355309</guid>

	
					<description>Bývalý velitel ukrajinské brigády cvičené ve Francii skončil ve vazbě za organizaci únosu a vraždy dvou bratrů z Kyjevské oblasti. Kremelská média z toho okamžitě udělala důkaz blížícího se „povstání“.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V noci na 28. června 2026 přijelo osm vojáků k domu v obci Kalynivka. Vnikli na pozemek, svázali dva bratry, zavázali jim oči a odvezli je k vojenské jednotce u Poltavy. Čtyři dny je tam drželi proti vůli. Pak je odvezli na cvičiště, zastřelili a zakopali. Podle ukrajinské prokuratury celou akci nařídil Stanislav Lučanov, tehdy velitel 155. samostatné mechanizované brigády „Anna Kyjevská&#8220;. Samotnou střelbu vyšetřovatelé připisují veliteli praporu Oleksiji Dolholenkovi. Motiv? Podle dosavadních verzí osobní spor kolem rodiny velitele, bratři měli hlučně jezdit na motorkách v okolí a dostat se do konfliktu s Lučanovovou manželkou. Lučanov vinu odmítá. Prokremelská média ale z kauzy a dalších lokálních incidentů okamžitě vyrobila příběh o tom, že se Ukrajinci chystají svrhnout Zelenského. Realita je složitější, a pro ruskou propagandu méně příjemná.</p>



<h2 id="h-anatomie-zlo-inu-kter-ot-sl-ukrajinskou-arm-dou">Anatomie zločinu, který otřásl ukrajinskou armádou</h2>



<p>Bratři Mosejčukové nebyli žádní „problémoví civilové&#8220;. Maxym Mosejčuk podle rodiny sloužil dva a půl roku u Národní gardy, od prvních dnů plnohodnotné ruské invaze bránil Ukrajinu. Jeho otec padl na frontě v červenci 2023. Právě tento rodinný kontext dělá z kauzy něco víc než kriminální případ, zasahuje přímo do srdce proukrajinského narativu o armádě jako ochránkyni civilistů.</p>



<p>Chronologie podle <a rel="nofollow" href="https://hromadske.ua/en/amp/society/267578-kombryhu-155-ombr-luchanovu-obyraiut-zapobiznyy-zakhid">Hromadske</a> a <a rel="nofollow" href="https://mvs.gov.ua/news/zatrimano-osobu-z-grupi-iaka-zorstoko-vbila-dvox-meskanciv-sela-na-kiyivshhini">ukrajinského ministerstva vnitra</a> vypadá takto: vpád do domu, fyzické násilí, svázání, transport k jednotce A5001 poblíž Poltavy, čtyřdenní držení a nakonec poprava na cvičišti. Deset lidí bylo zadrženo. Lučanov po zadržení svých podřízených zmizel, vypnul telefony, měnil auta, skrýval se v Kyjevě. Dopadli ho 13. července. Soud ho poslal do vazby na šedesát dnů bez možnosti kauce.</p>



<h2 id="h-mu-ze-skaly-v-ele-brig-dy-cvi-en-ve-francii">Muž ze „Skaly&#8220; v čele brigády cvičené ve Francii</h2>



<p>Lučanov nepřišel do čela 155. brigády z ničeho nic. V únoru 2026 nastoupil na post z funkce náčelníka štábu 425. pluku „Skala&#8220;, jednotky, která v tu dobu už čelila veřejným obviněním ze šikany a nebojových úmrtí nováčků. Investigace serveru <a rel="nofollow" href="https://babel.ua/texts/127938-shturmoviy-polk-skelya-maye-boyovi-zaslugi-i-dobre-zabezpechennya-a-shche-kazhut-ochevidci-tam-katuyut-i-zabivayut-lyudey-na-smert-rozsliduvannya-babelya">Babel</a> popsala nejméně 25 nebojových úmrtí od podzimu 2025 do jara 2026, později dalších sedm případů, plus svědectví o bití a ponižování. Vojenská ombudsmanka Olha Rešetylová veřejně uvedla, že o porušeních ve „Skale&#8220; se vědělo už dříve, ale vojenská služba pořádku nezasáhla.</p>



<p>A právě z tohoto prostředí přišel Lučanov řídit brigádu, jejíž vojáci absolvovali výcvik ve Francii. Nejde o bezejmenný útvar, „Anna Kyjevská&#8220; má symbolickou i mezinárodní viditelnost. Personální rozhodnutí poslat člověka z problematické „Skaly&#8220; do čela takové brigády vyvolává otázky, které přesahují jednoho velitele. Jde o kulturu velení a o to, jak ukrajinská armáda vybírá a prověřuje své důstojníky.</p>



<h2 id="h-jak-z-lok-ln-ho-zlo-inu-vznik-povst-n-proti-zelensk-mu">Jak z lokálního zločinu vzniká „povstání proti Zelenskému&#8220;</h2>



<p>Prokremelská média pracují s předvídatelnou mechanikou: vezmou reálnou událost, odříznou kontext a nafouknou ji do teze o kolapsu ukrajinského státu. Server Vzgljad označil střet asi dvou stovek civilistů s mobilizační hlídkou ve Lvově z 8. až 9. července za „první akt masové neposlušnosti&#8220;. Cargrad šel dál a psal rovnou o „povstání ve Lvově&#8220;. RIA Novosti dlouhodobě publikuje texty o „konci Zelenského režimu&#8220; a „sílící izolaci Kyjeva&#8220;.</p>



<p>Lvovský incident přitom podle ukrajinské policie a prokuratury vypadal jinak: konflikt kolem dvou stovek lidí s hlídkou teritoriálního centra komplementace, převrácené auto TCK, následná trestní řízení proti čtyřem zadrženým. Žádný celostátní protest, žádné barikády, žádné politické požadavky na Zelenského odchod.</p>



<p>Kauza Lučanova do tohoto propagandistického mixu zapadla jako další ingredience. Brutální zločin uvnitř armády, oběti s vlasteneckým pozadím, velitel na útěku, to všechno se snadno přepisuje do jazyka „rozkladu&#8220; a „vzbouření&#8220;. Jenže právě tady ruský narativ naráží na nepříjemný fakt.</p>



<h2 id="h-pro-ukrajinsk-reakce-bere-rusk-propagand-st-s-ly">Proč ukrajinská reakce bere ruské propagandě část síly</h2>



<p>Ukrajinské instituce případ nezametly pod koberec. Společná operace vojenské služby pořádku a policie vedla k zadržení deseti lidí v několika regionech. Generální štáb, pozemní síly i vojenská prokuratura případ veřejně uznaly. Prezident Zelenskyj se k němu vyjádřil poté, co ho informoval ministr vnitra Ihor Klymenko. Lučanov skončil ve vazbě.</p>



<p>Srovnání s historickým precedentem je poučné. V létě 2013 (tedy ještě za Janukovyčovy vlády) otřásla Ukrajinou kauza z městečka Vradijivka, kde policisté znásilnili a zbili ženu. Obyvatelé v noci vzali útokem policejní stanici, následoval pochod protestujících do Kyjeva, ministr vnitra musel odvolat šéfy regionální policie. Tehdy stát reagoval až pod tlakem ulice. Nyní represivní a procesní aparát zasáhl dřív, než vznikla srovnatelná protestní vlna.</p>



<p>To neznamená, že je všechno v pořádku. Kauza „Skaly&#8220; ukazuje, že prevence selhává a varovné signály se ignorují. Klíčovou otázkou procesu bude, zda žalobci prokážou přímou vazbu mezi Lučanovým rozkazem a vykonáním vraždy, obhajoba právě toto zpochybňuje. Ale samotná existence veřejného vyšetřování, vazby a deseti zadržených je přesný opak toho, co by vypadalo jako rozpadající se stát.</p>



<h2 id="h-co-si-z-toho-odn-st">Co si z toho odnést</h2>



<p>Existuje praktický filtr, jak podobné zprávy číst: hledat primární ukrajinský zdroj (policii, prokuraturu, soud). Ověřit, zda jsou známá jména, data, místo a právní kvalifikace. A pak sledovat, zda tatáž událost v ruských médiích nemutuje do tezí o „povstání&#8220; a „konci režimu&#8220;. Na kauze Lučanova je reálné vyšetřování vraždy dvou civilistů. Ruská nadstavba o chystaném svržení Zelenského je přání vydávané za analýzu.</p>



<p>Česká vládní linie podpory Ukrajiny zůstává podle <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/cesko_pokracuje_v_programu_ukrajina_a.mobi">ministerstva zahraničí</a> dlouhodobou prioritou. Jednotlivé kriminální kauzy uvnitř ukrajinské armády přilévají vodu do už existující české únavy z konfliktu, ale samy o sobě politiku státu nelámou. Mohou ale sloužit jako argumentační munice pro odpůrce pomoci, a právě proto je důležité odlišovat konkrétní zločin od propagandistické generalizace.</p>



<p>Stanislav Lučanov sedí ve vazbě a čeká na proces. Bratři Mosejčukové jsou mrtví. A v Moskvě někdo píše další článek o tom, jak se Ukrajina rozpadá zevnitř. Tři věty, tři reality, a jen dvě z nich jsou pravdivé.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-se-chystaji-na-povstani-proti-zelenskemu-preji-si-rusove/">„Ukrajinci se chystají na povstání proti Zelenskému,“ přejí si Rusové. Velitel nechal zabít dva civilisty, protože urazili jeho ženu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="54305" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/ukrajinsti-lide-u-pomniku-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/ukrajinsti-lide-u-pomniku-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Trumpův „geniální plán“ na mír: Sejít se se Zelenským, zavolat Putinovi a hotovo. Kreml se ale cuká</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trumpuv-genialni-plan-na-mir-sejit-se-se-zelenskym-zavolat-putinovi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Jul 2026 20:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354730</guid>

	
					<description>Donald Trump opustil summit NATO v Ankaře s dvoustupňovým receptem na mír: nejdřív Zelenskyj, potom Putin. Moskva ale mezitím dává najevo, že telefonát nestačí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 8. července 2026, jen pár hodin po bilaterální schůzce s Volodymyrem Zelenským na okraji summitu NATO, nechal Trump prostřednictvím svého týmu naznačit další krok: hovor s Vladimírem Putinem, který má přijít „v blízké budoucnosti&#8220;. Celý postup působí elegantně jednoduše, jako obchodní transakce, kde stačí potřást rukou s jednou stranou, zvednout telefon k druhé a uzavřít deal. Jenže válka na Ukrajině není nemovitostní obchod na Manhattanu. A právě v tom je háček.</p>



<h2 id="h-co-se-v-anka-e-skute-n-dohodlo">Co se v Ankaře skutečně dohodlo</h2>



<p>Oficiální výstup z jednání Trump–Zelenskyj je pozoruhodně mlhavý. <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/prezidenti-ukrayini-ta-ssha-obgovorili-ideyi-yaki-mogli-b-zm-105357">Kancelář ukrajinského prezidenta</a> po schůzce zveřejnila formulace o „nápadech, které by mohly posílit ukrajinské pozice a přiblížit mír&#8220;. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za důraz na protivzdušnou obranu, zmínil systémy Patriot a potřebu co nejrychlejšího získání interceptorů PAC-2 a PAC-3. To je konkrétní. Zbytek nikoli.</p>



<p>Žádný veřejný seznam ústupků, žádný rámec budoucí dohody, žádný harmonogram. Den předtím, 7. července, Zelenskyj na společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem označil protivzdušnou obranu za absolutní prioritu. Patrioty a střely k nim, to byl jeho hlavní požadavek ještě předtím, než usedl naproti Trumpovi. Schůzka tedy přinesla potvrzení toho, co Kyjev chtěl, ale veřejně nedoložila nic, co by Moskvu přimělo změnit postoj.</p>



<h2 id="h-pro-se-kreml-cuk">Proč se Kreml cuká</h2>



<p>Slovo „cuká&#8220; přesně vystihuje ruskou pozici: Moskva neodmítá kontakt, ale odmítá podstatu kompromisu. Kreml 6. července prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že Trump a Putin se mají znovu spojit. Zároveň ale Reuters s odkazem na tři zdroje blízké Kremlu 9. července napsal, že Putin odmítl i návrhy na příměří podél současné linie dotyku. Chce dobojovat zbytek Donbasu. A to není všechno.</p>



<p>Peskov v červnu zopakoval podmínky, které Moskva poprvé formulovala v létě 2024: ukrajinské stažení z území ve čtyřech anektovaných regionech (Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti), včetně částí, které Kyjev stále drží. Po nedávných ukrajinských úderech na ruské území Kreml navíc začal mluvit o rozšiřování „nárazníkové zóny&#8220; a o tom, že má dostatečné kapacity pokračovat ve „speciální vojenské operaci&#8220;. Jinými slovy: Moskva sice zvedne telefon, ale nemá v plánu říct to, co by Trump chtěl slyšet.</p>



<h2 id="h-trump-v-styl-s-la-a-osobn-z-sah">Trumpův styl: síla a osobní zásah</h2>



<p>Trumpova metoda není nová. U Íránu fungovala podobně: bezprecedentní vojenský a ekonomický tlak, námořní blokáda, a pak na poslední chvíli zrušené údery výměnou za pokrok v jednání. Bílý dům to v červnu 2026 prezentoval jako ukázkový příklad „míru skrze sílu&#8220;. Jenže mezi Íránem a Ruskem je zásadní rozdíl. Írán neokupoval území třetí země, nešlo o frontovou válku s tisíci mrtvých měsíčně a Washington měl jasné bilaterální páky.</p>



<p>Vůči Kremlu jsou Trumpovy páky asymetrické. Na Kyjev a spojence tlačit umí: zbraně, protivzdušná obrana, průmyslová spolupráce, to všechno jde podmínit. Na Putina? Sankce běží roky, ruská ekonomika se adaptovala a Moskva věří, že válkou získá víc než kompromisem. Dokud tato kalkulace v Kremlu platí, žádný telefonát ji nepřepíše.</p>



<h2 id="h-co-p-inesl-summit-nato-a-pro-to-nen-m-lo">Co přinesl summit NATO, a proč to není málo</h2>



<p>Zatímco Trumpův mírový plán zůstává v rovině osobní diplomacie, <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/2026/07/08/the-ankara-summit-declaration">summit v Ankaře</a> přinesl tvrdá čísla. Spojenci slíbili pro Ukrajinu 70 miliard eur na rok 2026 a minimálně stejnou úroveň i pro rok 2027. Deklarace výslovně potvrdila článek 5, označila Rusko za dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a zdůraznila, že Evropané a Kanada už financují většinu bezpečnostní pomoci Kyjeva. Podpora Ukrajiny přestala být čistě americkým projektem.</p>



<p>Pro Česko to znamená potvrzení aliančního rámce, vyšší obranné výdaje a pokračující zapojení do podpory Ukrajiny, ať už v podobě munice, výcviku, nebo průmyslové spolupráce. I kdyby Trumpův telefonát s Putinem skončil bez průlomu, alianční infrastruktura drží.</p>



<h2 id="h-hodiny-tikaj-a-ne-jen-na-front">Hodiny tikají, a ne jen na frontě</h2>



<p>Je tu ještě jeden faktor, který Trumpův tým dobře zná. Reuters už v únoru s odvoláním na americké zdroje psal, že s blížícími se listopadovými kongresovými volbami bude mít Bílý dům méně času i politického kapitálu na dotažení jakékoli dohody. To vysvětluje, proč Trump sází na rychlé, vizuálně silné diplomatické tahy právě teď. Schůzka se Zelenským v Ankaře, avizovaný hovor s Putinem, to je choreografie pro kameru i pro kalendář.</p>



<p>Problém je, že Kreml má jiný kalendář. Moskva nespěchá, protože věří, že čas hraje v její prospěch. Putin odmítá zmrazení fronty, chce víc území a mluví o eskalaci. Trumpův dvoustupňový plán (Zelenskyj, pak Putin) je srozumitelný, mediálně úderný a v televizní zkratce vypadá jako génius v akci. Ale mír nevzniká z choreografie lídrů. Vzniká z momentu, kdy obě strany dojdou k závěru, že válkou už nezískají víc. A Kreml k tomuto závěru zatím nedošel.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trumpuv-genialni-plan-na-mir-sejit-se-se-zelenskym-zavolat-putinovi/">Trumpův „geniální plán“ na mír: Sejít se se Zelenským, zavolat Putinovi a hotovo. Kreml se ale cuká</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="43380" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/trump-donald-americky-prezident-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/trump-donald-americky-prezident-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Je to šílenec.“ Zelenskyj dal Lukašenkovi sedmidenní ultimátum a Britové se obrátili proti němu. Kritika sílí i u spojenců</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/je-to-silenec-britove-se-obratili-proti-zelenskemu-kritika-u-spojencu-sili/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Jul 2026 14:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Alexandr Lukašenko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Velká válka]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354633</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident 19. června 2026 veřejně pohrozil Bělorusku přímou akcí, pokud do týdne nezmizí zařízení pomáhající ruským dronům. Reakce přišla i z Londýna, ale jiná, než by čekal.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj stál před kamerou a mluvil o čtyřech retranslačních stanicích v Homelské a Brestské oblasti, které podle Kyjeva udržují spojení s ruskými drony útočícími na ukrajinská města. „Týden bude stačit,&#8220; řekl. Nebyla to diplomatická nóta ani zákulisní vzkaz, byl to veřejný, časově ohraničený požadavek adresovaný Alexanderu Lukašenkovi, s výslovnou hrozbou, že pokud Minsk nezasáhne, „uděláme to sami&#8220;. Během několika hodin se ultimátum stalo nejkomentovanějším tématem nejen na Ukrajině, ale i v britských médiích, kde část komentátorů označila ukrajinského prezidenta za hazardéra. Někteří šli ještě dál, v komentářových sekcích britského Daily Express se objevovaly reakce v duchu „je to šílenec&#8220;. Jenže mezi hlasitou komentářovou sekcí bulváru a skutečnou britskou politikou leží propast.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-po-adoval-a-pro-zrovna-te">Co přesně Zelenskyj požadoval, a proč zrovna teď</h2>



<p>Ultimátum nevzniklo z ničeho. Kyjev o běloruských retranslátorech mluvil nejméně od února 2026, kdy Zelenskyj uvalil sankce na Lukašenka a poprvé veřejně zmínil, že systém retranslačních stanic se na běloruském území budoval už ve druhé polovině roku 2025. V květnu přišlo varování o „preventivních krocích&#8220;. A 19. června přišla konkrétní lhůta.</p>



<p>Podle <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/sogodni-vnochi-ta-najblizhchim-chasom-treba-osoblivo-uvazhno-105061">oficiálního projevu</a> z 20. června Zelenskyj spojil retranslátory s dronovými útoky na Žytomyrskou, Rivnenskou a Volyňskou oblast. Nešlo ale jen o čtyři stožáry. Ukrajinský prezident zároveň vytáhl data o běloruské ekonomické podpoře ruské válečné mašinerie: od ledna do května 2026 podle něj vzrostly dodávky benzinu z Běloruska do Ruska třináctkrát a nafty třikrát. Tím posunul debatu od technické infrastruktury k celému běloruskému zapojení do války.</p>



<p>Technicky retranslátory fungují jako prodloužená ruka operátora; podle <a rel="nofollow" href="https://www.rferl.org/a/relay-stations-belarus-ukraine-tensions/33789474.html">analýzy RFE/RL</a> dokážou udržet kvalitní spojení s dronem na vzdálenost kolem 150 kilometrů a umožňují změnu mise za letu. Pro ruské Šáhidy mířící na západní Ukrajinu to znamená přesnější navádění z bezpečného území, které Kyjev dosud nemohl napadnout bez rizika otevření další fronty.</p>



<h2 id="h-luka-enko-ustoupil-ne-lh-ta-vypr-ela">Lukašenko ustoupil, než lhůta vypršela</h2>



<p>Sedmidenní ultimátum mělo vypršet 26. června. Jenže už 24. června Zelenskyj tvrdil, že retranslátory přestaly fungovat 22. června, tedy čtyři dny před koncem lhůty. Podle <a rel="nofollow" href="https://kyivindependent.com/lukashenko-blinks-first-drone-relay-equipment-switched-off-in-belarus-after-ukraines-ultimatum/">Kyiv Independent</a> Lukašenko nejprve mlčel, pak prostřednictvím svých kanálů vzkázal, že pokud si Kyjev myslí, že s Minskem může mluvit tímto způsobem, „kvalita války se změní&#8220;.</p>



<p>Slova to byla tvrdá. Činy méně. RFE/RL popsal Lukašenka jako politika, který balancuje mezi tím, aby nevypadal slabě před Moskvou, a tím, aby Bělorusko nevtáhl do otevřeného konfliktu. Kreml reagoval předvídatelně: mluvčí Dmitrij Peskov obvinil Kyjev z ohrožování běloruské suverenity a oznámil, že to Putin s Lukašenkem proberou. Ale retranslátory umlkly.</p>



<p>Podle nás je právě tohle nejdůležitější čtení celé epizody. Zelenskyj poprvé veřejně a s konkrétní lhůtou přenesl cenu ruských dronových útoků na běloruské území a běloruskou ekonomiku. A Minsk navzdory rétorice ustoupil.</p>



<h2 id="h-britov-se-obr-tili-co-za-t-m-skute-n-stoj">„Britové se obrátili&#8220;, co za tím skutečně stojí</h2>



<p>Britský bulvární deník Daily Express zarámoval ultimátum jako hrozbu rozšíření konfliktu. V komentářových sekcích se objevily ostré reakce části čtenářů, kteří Zelenského označovali za nezodpovědného eskalátora. Formulace typu „je to šílenec&#8220; zachycují náladu segmentu britské veřejnosti unavené válkou, nikoliv pozici britské vlády nebo většinový názor.</p>



<p>Oficiální britská linie totiž zůstává jednoznačná. <a rel="nofollow" href="https://www.gov.uk/government/publications/uk-support-to-ukraine-factsheet/uk-support-to-ukraine-factsheet">Factsheet britské vlády</a> k podpoře Ukrajiny, aktualizovaný v červnu 2026, potvrzuje pokračující vojenskou i diplomatickou pomoc. V březnu 2026 proběhl britsko-ukrajinský strategický dialog. Londýn s Kyjevem dál systematicky koordinuje bezpečnostní politiku.</p>



<p>Čísla ale ukazují, že podpora už není tak jednolitá jako dřív:</p>



<ul><li>V roce 2023 chtělo 53 % Britů pomáhat Ukrajině „tak dlouho, jak bude třeba&#8220; a 68 % podporovalo vojenskou pomoc.</li><li>Na konci roku 2025 stále 48 % Britů preferovalo podporu Ukrajiny až do převahy nad Ruskem, proti 24 % pro vyjednaný konec i za cenu ztraceného území.</li><li>Generační propast je ale dramatická: podle průzkumu BFPG z roku 2025 považuje podporu Ukrajiny za hlavní prioritu 46 % Britů starších 66 let, ale jen 17 % ve věkové skupině 18–25.</li></ul>



<p>Nejde tedy o obrat, ale o erozi jednomyslnosti. Část britské společnosti, zejména mladší ročníky, je citlivější na cenu války, na riziko eskalace a na otevírání dalších front. Ultimátum vůči Bělorusku přesně tento nerv zasáhlo.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-st-edn-evropu">Co to znamená pro Česko a střední Evropu</h2>



<p>Případný přímý ukrajinský úder na běloruské území by zvýšil tlak na celé východní křídlo NATO. Česká diplomacie to reflektuje: ministr zahraničí Petr Macinka v lednu 2026 v Kyjevě výslovně označil protidronovou obranu za klíčovou bezpečnostní prioritu. Česko-ukrajinská bezpečnostní dohoda rámuje obranu Ukrajiny jako součást bezpečnosti celého evropského kontinentu.</p>



<p>Praktický detail, který stojí za pozornost: vláda Andreje Babiše v lednu 2026 potvrdila, že česká muniční iniciativa může pokračovat, ale bez peněz českých daňových poplatníků. Česko zůstává koordinátorem, platí jiní. To je důležitý kontext pro každou debatu o tom, zda české zbraně mohou skončit v případném úderu na Bělorusko. V otevřených zdrojích žádný český balík veřejně určený pro takovou operaci neexistuje.</p>



<h2 id="h-lenec-nebo-strat-g">Šílenec, nebo stratég</h2>



<p>Zelenskyj v červnu 2026 udělal něco, co dosud nedělal: dal konkrétní lhůtu, konkrétní cíl a konkrétní hrozbu státu, který formálně není ve válce s Ukrajinou. Riskoval diplomaticky i vojensky. Retranslátory ale umlkly ještě před vypršením termínu. Část spojeneckých veřejností to vnímá jako nebezpečnou eskalaci, oficiální spojenecká podpora však zatím drží. Otázka není, zda je Zelenskyj šílenec, otázka je, jak dlouho mu bude tato taktika vycházet.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/je-to-silenec-britove-se-obratili-proti-zelenskemu-kritika-u-spojencu-sili/">„Je to šílenec.“ Zelenskyj dal Lukašenkovi sedmidenní ultimátum a Britové se obrátili proti němu. Kritika sílí i u spojenců</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="58920" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin tvrdí, že dobyl Kostiantynivku, a navrhuje příměří. Zelenskyj ho pozval, ať se tam s ním sejde osobně</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-tvrdi-ze-dobyl-kostiantynivku-zelenskyj-ho-pozval-at-se-tam-sejdou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 Jul 2026 10:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Konstantinovka]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354085</guid>

	
					<description>Kreml 3. července 2026 oznámil, že Kostiantynivka „zcela přešla pod ruskou kontrolu&#8220;. Podle nezávislých analýz to není pravda.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Večer 3. července vystoupil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s prohlášením, které mělo znít jako hotová věc: frontové město Kostiantynivka v Doněcké oblasti je prý dobyto. Jako důkaz posloužily dronové záběry, videohlášení útočných jednotek údajně „z centra města&#8220; a briefing velitele skupiny Jih pro Vladimira Putina. O den později přišla odpověď z Kyjeva, a místo diplomatické nóty to byl veřejný políček. Volodymyr Zelenskyj řekl, že pokud Rusko město opravdu drží, Putin by neměl mít problém se tam s ním osobně sejít a hledat diplomatická řešení k ukončení války. Hned dodal, že Putin frontu nepřekročí, protože realita se od jeho slov zásadně liší.</p>



<h2 id="h-co-tvrd-kreml-a-co-ukazuj-mapy">Co tvrdí Kreml, a co ukazují mapy</h2>



<p>Ruská verze stojí na inscenovaném briefingu. Putin měl vidět záběry z průzkumných dronů, slyšet hlášení z terénu a na jejich základě konstatovat plnou kontrolu. Jenže <a rel="nofollow" href="https://www.criticalthreats.org/analysis/russian-offensive-campaign-assessment-july-3-2026">ISW</a> ještě téhož dne hodnotila celou prezentaci jako informační operaci s nadsazenými tvrzeními o ruských postupech, cílenou na západní mediální pokrytí přes víkend amerického Dne nezávislosti.</p>



<p>Čísla mluví jinak. Podle analýzy ISW z 1. července 2026 kontrolovaly ruské síly nebo do nich pronikly přibližně v 37 procentech města. To je infiltrace, ne dobytí. Ukrajinský mapový projekt DeepState, na který odkazuje <a rel="nofollow" href="https://newsukraine.rbc.ua/news/ukraine-says-kostiantynivka-remains-under-1783153978.html">RBC-Ukraine</a>, plné ovládnutí města rovněž neukazoval. A mluvčí ukrajinského generálního štábu Andrij Kovalov 4. července s odkazem na systémy Dzvin a DELTA uvedl, že Kostiantynivka zůstává pod kontrolou obránců, byť v ní operují malé ruské pěší skupiny a probíhají protiinfiltrační akce.</p>



<p>Rozdíl mezi „infiltrací do částí města&#8220; a „konsolidovaným ovládnutím&#8220; je zásadní. Kreml ho záměrně stírá.</p>



<h2 id="h-p-m-jako-propagandistick-n-stroj">Příměří jako propagandistický nástroj</h2>



<p>Na tvrzení o dobytí Moskva okamžitě navázala dalším krokem. Večer 4. července ruské ministerstvo obrany navrhlo lokální šestihodinové přerušení ostřelování Kostiantynivky, a to 6. července od 12:00 do 18:00 moskevského času. Rámovalo ho jako humanitární gesto kvůli předání těl padlých ukrajinských vojáků. Kyjev měl odpovědět do poledne 5. července „po kanálech speciálních služeb&#8220;.</p>



<p>Konstrukce návrhu byla promyšlená:</p>



<ul><li>Krátký termín pro odpověď vytvářel binární rámec „ano, nebo ne&#8220;, a při jakémkoli výsledku mohl Kreml těžit. Odmítnutí by prezentoval jako neochotu Kyjeva k humanitárním krokům.</li><li>Samotné příměří by legitimizovalo tvrzení, že město je pod ruskou kontrolou; kdo jiný by v něm mohl zastavit palbu?</li><li>ISW navíc upozorňuje, že krátké lokální příměří by Rusům mohlo pomoci s rotacemi, logistikou a další infiltrací pod humanitárním krytím.</li></ul>



<p>Není to nový trik. <a rel="nofollow" href="https://www.criticalthreats.org/analysis/russian-offensive-campaign-assessment-july-5-2026">ISW připomíná</a> podobný manévr z konce října 2025 u Kupjansku a Pokrovsku, kde krátká ruská „příměří&#8220; měla umožnit novinářům vidět údajně obklíčené Ukrajince, přestože žádné takové obklíčení podle analytiků neexistovalo.</p>



<p>Veřejně ověřitelné je, že navrhované příměří k žádnému potvrzenému zastavení palby nevedlo. Ruská strana následně tvrdila, že Kyjev návrh odmítl. Oficiální ukrajinskou veřejnou odpověď se nám dohledat nepodařilo.</p>



<h2 id="h-zelensk-ho-test-kdo-m-sto-dr-a-se-v-n-m-uk-e">Zelenského test: kdo město drží, ať se v něm ukáže</h2>



<p>Zelenského výzva ze 4. července nebyla diplomatickou nabídkou v klasickém smyslu. Byla testem. Nejkratší možnou odpovědí na ruský pokus proměnit neuzavřenou bitvu v hotové vítězství. Logika byla prostá: kdo město skutečně ovládá, může se v něm nechat vidět.</p>



<p>Kreml na výzvu reagoval, ale ne Putin osobně. Peskov řekl, že pokud tím Zelenskyj vyjadřuje ochotu přijet do Ruska, Kreml to „vítá&#8220;, ovšem čeká ho v Moskvě, nikoli v Kostiantynivce. Samotná odpověď prozrazuje víc, než chtěla. Přesunout místo setkání z frontového města do ruské metropole znamená vyhnout se přesně tomu testu, který Zelenskyj nastavil.</p>



<p>Ukrajinský prezident ještě 5. července večer zopakoval, že boje o Kostiantynivku pokračují a že Putin by se tam neodvážil ukázat.</p>



<h2 id="h-pro-kreml-pot-ebuje-v-t-zstv-i-kdy-ho-nem">Proč Kreml potřebuje vítězství, i když ho nemá</h2>



<p>Kostiantynivka je hlavním těžištěm ruské letní ofenzívy 2026 a součástí ukrajinského obranného systému zvaného „Fortress Belt&#8220;. Prolomení by zvýšilo tlak na další obranné uzly Donbasu. Jenže po měsících bojů Rusko nedosáhlo operačně významného průlomu. ISW 4. července konstatovala, že nebyl potvrzen nový pozemní postup ani jedné strany.</p>



<p>Právě proto Kreml tolik tlačí informační rovinu. Cíle jsou podle analytiků jasné: přesvědčit západní publikum, že ukrajinská fronta kolabuje, přinutit spojence k tlaku na Kyjev a vytvořit mediální zisk tam, kde vojenský chybí. Zinscenovaný briefing, předčasné vyhlášení vítězství, humanitární příměří jako kulisa, to vše spadá do jednoho scénáře kognitivní války, kterou Moskva vede paralelně s tou skutečnou.</p>



<p>Pro Evropu včetně Česka platí jednoduchá rovnice: čím déle se boje o uzly jako Kostiantynivka vedou bez ruského průlomu, tím déle zůstává válka bezpečnostní a zbrojní zátěží celého kontinentu. ISW ve stejném období zaznamenává i varování před možnými ruskými provokacemi proti východnímu křídlu NATO.</p>



<p>Zelenskyj nabídl Putinovi schůzku v městě, o kterém Kreml tvrdí, že ho dobyl. Putin nepřijel. To je asi nejstručnější verdikt o tom, kdo Kostiantynivku skutečně drží.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-tvrdi-ze-dobyl-kostiantynivku-zelenskyj-ho-pozval-at-se-tam-sejdou/">Putin tvrdí, že dobyl Kostiantynivku, a navrhuje příměří. Zelenskyj ho pozval, ať se tam s ním sejde osobně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="61221" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/putin-a-sojgu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/putin-a-sojgu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Námořníci ukázali Zelenskému zbraň, o které nikdo nevěděl, a Rusové se jí děsí. Střela NSM už chrání pobřeží</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/namornici-ukazali-zelenskemu-zbran-o-niz-nevedel-a-rusove-se-ji-desi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 08 Jul 2026 20:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<category><![CDATA[protilodní střela]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354154</guid>

	
					<description>Ukrajinské námořnictvo při prezidentské návštěvě Oděské oblasti 4. července 2026 poprvé veřejně ukázalo norský protilodní systém NSM, střelu, jejíž dodání nikdo předtím oficiálně neoznámil.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj přijel do Oděské oblasti poděkovat pobřežní raketové brigádě námořnictva. Na záběrech, které zveřejnil <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/prezident-zustrivsya-z-voyinami-vms-vidznachiv-yih-derzhavni-105229">Úřad prezidenta Ukrajiny</a>, analytici serveru Defense Express identifikovali vedle dříve utajovaného odpalovacího zařízení Harpoon i něco, co do té chvíle v ukrajinském arzenálu oficiálně neexistovalo: pobřežní systém Naval Strike Missile od norského Kongsbergu. Žádné předchozí prohlášení, ani ukrajinské, ani norské, dodávku nepotvrdilo. Námořníci ji prostě vytáhli před kamery a svět se díval.</p>



<h2 id="h-st-ela-kter-se-neozve-dokud-neude">Střela, která se neozve, dokud neudeří</h2>



<p>NSM není jen další protilodní raketa. Je to zbraň navržená tak, aby lodní obranu maximálně zatížila. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.kongsberg.com/what-we-do/defence-and-security/missile-systems/nsm-naval-strike-missile/">výrobce Kongsberg</a> střela letí celou trasu pasivně, nevyzařuje žádný signál, který by loď mohla zachytit. Drží se těsně nad hladinou, v závěrečné fázi manévruje a cíl rozpoznává autonomně pomocí technologie ATR (Autonomous Target Recognition). Dolet přesahuje 300 kilometrů.</p>



<p>Pro ruskou loď to znamená noční můru v několika krocích. Nejdřív ji nevidí na radaru, protože střela sama nic nevysílá. Pak ji zachytí pozdě, protože letí metr dva nad vlnami. A když ji konečně detekuje, zbývá minimum času na reakci, protože NSM v terminální fázi mění kurz. Není to „nesestřelitelná&#8220; zbraň, taková neexistuje. Ale je to střela, která dělá obranu extrémně obtížnou.</p>



<h2 id="h-pro-o-n-nikdo-nev-d-l-a-pro-se-to-m-n-pr-v-te">Proč o ní nikdo nevěděl, a proč se to mění právě teď</h2>



<p>Utajení dává smysl. Dokud protivník neví, že systém existuje, nemůže proti němu plánovat. Chrání se tím dopravní trasa, místo rozvinutí, počet odpalovačů i zapojení do bojové sítě. Přesný okamžik dodání zůstává neznámý, ale časová osa nabízí indicie. Norsko od 1. ledna 2024 povolilo přímé prodeje zbrojních produktů Ukrajině a <a rel="nofollow" href="https://www.regjeringen.no/contentassets/73846097b4414c919d7e9aa141b0c7d2/exports-of-defence-related-products-in-2024.pdf">norský exportní report za rok 2024</a> u Ukrajiny uvádí i položky v raketové kategorii ML4, bez názvu konkrétního systému. Zda jde přímo o NSM, z toho vyčíst nejde. Spekulace o polské dodavatelské trase existovaly už v roce 2023, jenže ukrajinský odpalovač na zveřejněných záběrech se vizuálně liší od známé polské konfigurace. Původ dodávky tak zůstává otevřený.</p>



<p>Odhalení 4. července působí jako kontrolované zveřejnění. Zelenskyj ocenil konkrétně 65. a 68. samostatný pobřežní raketový divizion 360. samostatné pobřežní raketové brigády a řekl, že Harpoon a Neptun „účinně čelí ruské flotile&#8220;. NSM v jeho řeči přímo nezazněl, ale stál za ním na fotografiích. Systém zjevně dosáhl stadia, kdy jeho ukázání nepředstavovalo bezprostřední operační riziko, a naopak mohlo posloužit jako signál.</p>



<h2 id="h-jak-nsm-chr-n-pob-e-a-pro-nejde-jen-o-jednu-st-elu-na-jednu-lo">Jak NSM chrání pobřeží, a proč nejde jen o jednu střelu na jednu loď</h2>



<p>Pobřežní verze NSM CDS (Coastal Defence System) není izolovaný odpalovač. Skládá se z velitelsko-palebného centra, mobilních odpalovacích vozidel a napojení na radary i externí datové zdroje. Umí střílet přes horizont, plánovat více současných zásahů a v síťovém režimu se až čtyři velitelsko-palebné uzly dokážou koordinovat na až 48 různých cílů najednou.</p>



<p>V praxi to znamená systém odstrašení proti vstupu do prostoru. Každá ruská loď, která se přiblíží k ukrajinskému pobřeží, musí počítat s tím, že ji může zasáhnout střela, kterou neviděla přilétat. Ohroženy nejsou jen hladinové lodě na moři, ale i výsadková plavidla, hlídkové čluny, a dokonce i cíle na pevnině, přístavní sklady, velitelská stanoviště, senzory protivzdušné obrany.</p>



<p>Srovnání s konkurencí pomáhá zasadit NSM do kontextu:</p>



<ul><li><strong>Harpoon Block II</strong> – ověřená americká střela s aktivním radarovým navedením, těžší 227kilogramovou hlavicí a doletem přes 124 kilometrů. Robustní a masově rozšířená, ale snáze detekovatelná kvůli aktivnímu radaru v závěrečné fázi.</li><li><strong>P-800 Oniks/Bastion</strong> (ruský) – střela s náporovým motorem letící nadzvukovou rychlostí s doletem kolem 300 kilometrů. Rusko sází na rychlost a kinetickou energii zásahu. NSM naopak na neviditelnost a manévrování.</li><li><strong>Neptun</strong> (ukrajinský) – domácí protilodní střela, která se proslavila potopením křižníku Moskva. Kratší dolet, ale důkaz, že Ukrajina umí provozovat vlastní pobřežní raketový ekosystém.</li></ul>



<p>NSM do této mozaiky přidává západní vrstvu s důrazem na nízkou pozorovatelnost a autonomii navedení. Podle nás jde o nejsofistikovanější protilodní střelu, kterou Ukrajina aktuálně prokazatelně vlastní.</p>



<h2 id="h-rusk-flotila-u-te-operuje-opatrn-ji-nsm-ten-tlak-zvy-uje">Ruská flotila už teď operuje opatrněji, NSM ten tlak zvyšuje</h2>



<p>NSM nepřevrací situaci v Černém moři ze dne na den. Spíš posiluje trend, který běží už měsíce. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk koncem května 2026 <a rel="nofollow" href="https://www.ukrinform.net/rubric-ato/4128078-russia-uses-ships-to-launch-cruise-missiles-only-once-over-past-month-pletenchuk.html">uvedl</a>, že Rusko za poslední měsíc použilo lodě k odpalu řízených střel z moře jen jednou a jinak je na moři často vůbec nedrželo. Kombinace Neptunů, Harpoonů, námořních dronů a úderů na přístavní infrastrukturu donutila ruské námořnictvo k opatrnosti, která by byla ještě před dvěma lety nemyslitelná.</p>



<p>NSM přidává do rovnice další proměnnou. Loď, která se dosud cítila relativně bezpečně ve vzdálenosti 200 kilometrů od pobřeží, teď musí počítat s pasivní střelou s doletem přes 300 kilometrů. A protože jde o mobilní systém na nákladním podvozku, ruská strana nemůže jednoduše zaměřit pevnou pozici, baterie se přesouvá.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-ir-bezpe-nost">Co to znamená pro širší bezpečnost</h2>



<p>Pro NATO je ukrajinská pobřežní obrana víc než regionální záležitost. Aliance označuje prostor od Arktidy po Černé moře za součást svého východního křídla. Silnější ukrajinské odstrašení v Černém moři snižuje prostor pro ruský nátlak na jihovýchodní spojence, především Rumunsko a Bulharsko. Polsko přitom provozuje vlastní pobřežní NSM v rámci Morska Jednostka Rakietowa a americká námořní pěchota testuje pozemní variantu NMESIS na bezosádkovém nosiči. Ukrajina se tak de facto zapojuje do stejné doktríny pobřežního odstrašení, kterou NATO buduje po celém východním křídle.</p>



<p>Přímá česká vazba na ukrajinské NSM z veřejných zdrojů nevyplývá. Ale každý kilometr, o který se ruská loď musí vzdálit od ukrajinského pobřeží, je kilometr, který nemusí řešit alianční plánovači jinde.</p>



<p>Čtyřicet osm cílů najednou, střela, která se neozve, dokud neudeří, a flotila, která se už teď bojí vyplout. Námořníci v Oděse neukázali Zelenskému zázrak, ukázali mu další důvod, proč ruské lodě raději zůstávají v přístavu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/namornici-ukazali-zelenskemu-zbran-o-niz-nevedel-a-rusove-se-ji-desi/">Námořníci ukázali Zelenskému zbraň, o které nikdo nevěděl, a Rusové se jí děsí. Střela NSM už chrání pobřeží</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="34707" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/protilodni-strela-ukrajinske-namornictvo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/protilodni-strela-ukrajinske-namornictvo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Válka může reálně skončit.“ Zelenskyj prozradil, co mu řekl Trump po telefonu, než se sjeli na summit NATO</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/valka-muze-realne-skoncit-zelenskyj-prozradil-co-mu-rekl-trump/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 08 Jul 2026 15:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354087</guid>

	
					<description>Volodymyr Zelenskyj po telefonátu s Donaldem Trumpem 4. července prohlásil, že existuje „reálná perspektiva&#8220; ukončení války. O tři dny později se oba sešli v Ankaře.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Formulace je nejsilnější, jakou Kyjev za celou dobu kontaktů s Trumpovou administrativou použil. Ještě v prosinci 2025 ukrajinský prezident po osobním jednání v Mar-a-Lagu mluvil o „věcném a konstruktivním&#8220; rozhovoru. Tentokrát šel výrazně dál a svůj optimismus okamžitě propojil s konkrétním požadavkem na americkou protivzdušnou obranu i s pokračováním jednání na summitu NATO. Co přesně Trump Zelenskému řekl, veřejně nevíme. Víme ale, co z toho Kyjev vyvodil a kam to směřuje.</p>



<h2 id="h-co-zelenskyj-skute-n-prozradil">Co Zelenskyj skutečně prozradil</h2>



<p>Oficiální zpráva z <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/prezident-ukrayini-proviv-telefonnu-rozmovu-z-prezidentom-ss-105257">webu ukrajinského prezidenta</a> je stručná a pečlivě formulovaná. Zelenskyj uvedl, že s Trumpem hovořil o situaci na frontě a o diplomatickém úsilí. Po hovoru napsal, že existuje „reálná perspektiva ukončení této války&#8220; a že rozhodující je americká odhodlanost. Dohodli se, že v debatě budou pokračovat na summitu NATO v Ankaře.</p>



<p>Žádnou přímou Trumpovu větu Kyjev nezveřejnil. Zelenskyj tedy neprozradil doslovnou citaci, ale svou interpretaci výsledku hovoru, a ta byla nezvykle sebejistá. Bílý dům o den později potvrdil osobní schůzku na středu 8. července na okraj summitu. Americký zdroj citovaný <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/trump-zelenskyy-ukraine-syria-nato-1796d878f93e2fd9bcd1f63e1c619ebf">agenturou AP</a> dodal, že Trump cítí naléhavost válku ukončit a že po jednání se Zelenským plánuje navázat kontaktem s Putinem.</p>



<h2 id="h-pro-je-tentokr-t-optimismus-siln-j">Proč je tentokrát optimismus silnější</h2>



<p>Kontrast s předchozími setkáními je markantní. V únoru 2025 skončilo jednání v Oválné pracovně podle serveru Axios otevřenou hádkou a předčasným odchodem. V prosinci téhož roku se atmosféra oteplila, ale Kyjev volil opatrná slova. Červencový telefonát 2026 je první případ, kdy Zelenskyj veřejně spojil hovor s Trumpem s výrazem „reálná perspektiva konce války&#8220;.</p>



<p>Důvody jsou minimálně dva. Za prvé, Washington drží současně linku do Kyjeva i do Moskvy; Trump jedná s oběma stranami a Ankara měla být místem, kde se diplomatický tlak přetaví do konkrétních kroků. Za druhé, Zelenskyj optimismus okamžitě převedl do hmotného požadavku: více střel pro systémy Patriot, licence na jejich výrobu přímo na Ukrajině a zapojení do širší protibalistické koalice. V projevu ze 6. července to řekl otevřeně: pokud by Ukrajina získala od Ameriky licence na výrobu protivzdušných systémů, změnilo by to rovnováhu na bojišti.</p>



<h2 id="h-boji-t-mluv-jinou-e">Bojiště mluví jinou řečí</h2>



<p>Diplomatický signál přichází na pozadí tvrdé reality. 6. července Rusko zasáhlo Kyjev a okolí raketovým útokem, při kterém zahynulo nejméně 28 lidí. Reuters současně upozornil, že Ukrajině docházejí americké interceptory pro Patrioty, tedy přesně ta munice, o kterou Zelenskyj žádá.</p>



<p>Na zemi je situace složitější, než jak ji prezentuje kterákoli strana. Ukrajinské střednědosahové drony podle AP zpomalují ruskou logistiku a zvyšují náklady postupu, ale ruská armáda dál tlačí. Fronta se nehýbe dramaticky ani jedním směrem; jde o vysoce opotřebovací fázi, kde každý kilometr stojí obě strany enormní materiál i životy. Kyjev proto nestaví svůj optimismus na vojenském vítězství, ale na předpokladu, že rostoucí cena války pro Moskvu otevírá diplomatické okno.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Do Ankary odjel premiér Babiš s ministry zahraničí a obrany. Česko je přímo zapojeno do jednoho z nových aliančních projektů, vývoje společného prototypu 155mm munice NATO, na kterém spolupracuje devět spojenců. Muniční iniciativa, kterou Praha spoluzaložila, může podle vlády pokračovat, pokud ji budou financovat další státy.</p>



<p>Pro více než 300 tisíc Ukrajinců žijících v Česku by případné příměří neznamenalo okamžitou změnu. Dočasná ochrana platí do 4. března 2027 a <a rel="nofollow" href="https://mv.gov.cz/npo/clanek/eu-prodluzuje-docasnou-ochranu-pro-uprchliky-z-ukrajiny-do-brezna-2027.aspx">ministerstvo vnitra</a> výslovně uvádí, že při příměří se může pozastavit vydávání nové ochrany, nikoli zrušit stávající. O zvláštní dlouhodobý pobyt už projevilo zájem 56 500 osob. Budoucnost po březnu 2027 Praha váže na celoevropskou debatu a vývoj na Ukrajině.</p>



<h2 id="h-re-ln-j-okno-ne-hotov-m-r">Reálnější okno, ne hotový mír</h2>



<p>Zelenskyj svou formulací posunul veřejnou rétoriku o stupeň výš. Ale mezi „reálnou perspektivou&#8220; a podepsanou dohodou leží propast, kterou zatím nevyplnil žádný veřejně známý návrh podmínek, žádný časový plán příměří, žádný kompromis Moskvy. Rakety na Kyjev dopadaly ještě dva dny po telefonátu.</p>



<p>Co se otevřelo, je diplomatické okno, širší než kdykoli za poslední rok. Washington jedná s oběma stranami, Ankara poskytla platformu a Kyjev poprvé nahlas řekl, že konec je představitelný. Jestli tím oknem někdo projde, záleží na tom, co padlo za zavřenými dveřmi v Ankaře. A to zatím neví nikdo mimo místnost.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/valka-muze-realne-skoncit-zelenskyj-prozradil-co-mu-rekl-trump/">„Válka může reálně skončit.“ Zelenskyj prozradil, co mu řekl Trump po telefonu, než se sjeli na summit NATO</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="69032" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/setkanu-trump-zelensky-unor-2025-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/setkanu-trump-zelensky-unor-2025-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Zelenskyj pohřbívá vlastní zemi v přímém přenosu,“ tvrdí analytik. Rozšifroval význam oblečení, které nosí už tři roky</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-pohrbiva-vlastni-zemi-v-primem-prenosu-tvrdi-analytik/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 06 Jul 2026 15:48:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=351560</guid>

	
					<description>Černá barva Zelenského outfitu se stala terčem propagandistických výkladů. Nejostřejší z nich přirovnává prezidenta k zaměstnanci pohřebního ústavu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj se od prvních hodin ruské invaze v únoru 2022 stal jedním z nejfotografovanějších státníků planety. Khaki mikina, olivové polo, vojensky střižené kalhoty, to všechno fungovalo jako vizuální zkratka: jsem s armádou, jsem ve válce, neodcházím. Jenže na podzim 2023 se prezident poprvé od začátku plné invaze objevil v přísné černé košili a od té doby se jeho šatník postupně proměňuje. A právě tady se rozpoutala bitva o výklad. Zatímco západní média a ukrajinský návrhář Viktor Anisimov mluví o promyšlené diplomatické komunikaci, anonymní proruské telegramové kanály v černé čtou smutek, úpadek a „pohřbívání vlastní země v přímém přenosu&#8220;.</p>



<h2 id="h-kdo-vlastn-tvrd-e-zelenskyj-poh-b-v-svou-zemi">Kdo vlastně tvrdí, že Zelenskyj „pohřbívá svou zemi&#8220;</h2>



<p>Věta, která obletěla ruská média, nepochází od žádného jmenovaného bezpečnostního analytika ani politologa. Její původ lze vysledovat k anonymnímu telegramovému kanálu Legitimnyj, jehož výrok v červnu 2026 převzal ruský web <a rel="nofollow" href="https://bloknot.ru/v-mire/dela-ochen-plohi-na-ukraine-ponyali-pochemu-zelenskij-hodit-v-robe-pohoronnogo-byuro-1521264.html">Bloknot</a> a podal ho jako „závěr analytiků&#8220;. Projekt <a rel="nofollow" href="https://narratives.voxukraine.org/en.html">VoxUkraine</a>, který systematicky mapuje dezinformační narativy na ruských a proruských telegramových kanálech, přitom Legitimnyj výslovně řadí mezi anonymní proruské kanály, které budují autoritu přes údajné „insiderské&#8220; informace z ukrajinské politiky. Jinými slovy: nejde o neutrální expertizu, ale o součást informační války, ve které se Zelenského obraz stává zbraní.</p>



<p>To neznamená, že se o symbolice černého oblečení nemluví i jinde. Mluví. Ale každý v něm čte něco jiného.</p>



<h2 id="h-t-i-v-klady-jednoho-outfitu">Tři výklady jednoho outfitu</h2>



<p>Proruské a polemické zdroje si na Zelenského černé vybudovaly hned několik narativů, které se vzájemně liší, ale spojuje je negativní rámec:</p>



<ul><li><strong>Legitimnyj</strong> přirovnal černý outfit k „uniformě pohřebního ústavu&#8220; a tvrdil, že Zelenskyj vede Ukrajinu do záhuby „zaživa a v přímém přenosu&#8220;. Jde o nejostřejší verzi, která cílí na emoce.</li><li><strong>Larry Johnson</strong>, bývalý analytik CIA, v říjnu 2023 v pořadu Judging Freedom prohlásil, že přechod z khaki do černé je známkou nervozity; Zelenskyj prý „rozumí tomu, co ho čeká&#8220;, a bojí se, že válka Izraele s Hamásem odvede pozornost Západu od Ukrajiny. Svůj závěr neopřel o žádný interní zdroj, pouze o vlastní čtení vizuální změny.</li><li><strong>Taťjana Nikolajevová</strong>, ruská expertka na etiketu a protokol, v červnu 2025 pro server Argumenty i Fakty označila černý kostým za „špatný tón&#8220; a spojila ho se smutkem, demonstrací, že „věci jsou velmi špatné&#8220;, a dokonce s historickou asociací s „černokošiláči&#8220;.</li></ul>



<p>Tři různí komentátoři, tři různé interpretace: pohřeb, nervozita, smutek. Kdyby šlo o skutečně rozluštěný kód, čekali bychom shodu. Místo ní vidíme soutěž výkladů, z nichž každý slouží trochu jinému účelu.</p>



<h2 id="h-co-k-druh-strana-n-vrh-a-diplomacie">Co říká druhá strana: návrhář a diplomacie</h2>



<p>Zcela odlišný obraz nabízí reportáž agentury <a rel="nofollow" href="https://www.investing.com/news/world-news/how-a-ukrainian-designer-helped-zelenskiy-dress-for-trump-diplomacy-4200514">Reuters</a>, která v srpnu 2025 přinesla přímé vyjádření ukrajinského návrháře Viktora Anisimova. Ten se Zelenským začal spolupracovat v lednu 2025 a vytvořil pro něj novou „kapsulovou řadu&#8220;, černý civilně-vojenský komplet, který záměrně stojí na pomezí uniformy a obleku. Cíl? Zachovat obraz „prezidenta ve válce&#8220;, ale posunout ho blíž k diplomatickému prostředí. Černá měla fungovat i jako signál naděje na mír.</p>



<p>Důležitý je kontext: po únorové roztržce v Bílém domě se před Zelenského srpnovou cestou do USA řešil i detail, jak moc má outfit připomínat civilní oblek. To ukazuje, že oblečení je součástí vyjednávací scénografie, nikoli spontánní reakcí na náladu.</p>



<p>Khaki v prvních měsících války vysílalo jasný signál solidarity s vojáky na frontě. Černá od roku 2023 tento signál neruší, ale posouvá. Zelenskyj už nemusí dokazovat, že je ve válce, to ví celý svět. Potřebuje ale ukazovat, že je schopen jednat i za diplomatickým stolem.</p>



<h2 id="h-pro-se-o-prezidentov-oble-en-v-bec-mluv">Proč se o prezidentově oblečení vůbec mluví</h2>



<p>Může se zdát absurdní rozebírat barvu košile uprostřed konfliktu, který si vyžádal statisíce obětí. Jenže Zelenskyj od prvního dne invaze používá svůj vzhled jako komunikační nástroj. Khaki mikina se stala ikonickou právě proto, že fungovala jako vizuální zkratka celé ukrajinské rezistence. Když se taková ikona změní, všimne si toho každý, spojenci i protivníci.</p>



<p>První viditelný zlom přišel 16. září 2023, kdy ukrajinský Telegraf zaznamenal, že se prezident před cestou do USA poprvé objevil ve striktní černé košili. Už o dva dny později ruský Moskovskij Komsomolec spekuloval, zda nejde o signál k vyjednávání. Systematická černá linie s prací návrháře je ale doložená až od začátku roku 2025. Formulace „už tři roky&#8220; je tedy zaokrouhlením (od podzimu 2023 do roku 2026), ale časová osa drží.</p>



<p>V českém mediálním prostoru bývá Zelenského válečný styl dlouhodobě čten spíš jako symbol odhodlání a leadershipu. „Pohřební&#8220; interpretace rezonuje hlavně tam, kde se o Ukrajině mluví optikou Moskvy.</p>



<p>Stejný kus oblečení, dva zcela protichůdné příběhy. Pro jedny je Zelenskyj prezident, který přizpůsobuje image fázi konfliktu. Pro druhé muž v černém, který pohřbívá vlastní zemi. Rozdíl mezi těmito čteními neříká nic o střihu saka, ale hodně o tom, kdo a proč se dívá.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-pohrbiva-vlastni-zemi-v-primem-prenosu-tvrdi-analytik/">„Zelenskyj pohřbívá vlastní zemi v přímém přenosu,“ tvrdí analytik. Rozšifroval význam oblečení, které nosí už tři roky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="32517" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-cerne-obleceni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-cerne-obleceni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Amerika, Evropa a země G7 a G20 musí Rusko přimět ukončit válku,“ apeluje Zelenskyj. Rusové bez slitování zabíjí děti</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/amerika-a-evropa-musi-rusko-primet-ukoncit-valku-apeluje-zelenskyj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 06 Jul 2026 08:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=353354</guid>

	
					<description>Ruské řízené bomby dopadly večer 3. července do centra Sum. Mezi čtyřmi mrtvými bylo pětileté dítě.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj zveřejnil v noci na 4. července na sociálních sítích apel, který tentokrát nežádá nový plán ani novou rezoluci. Žádá tvrdší použití nástrojů, které Západ už má: sankce na ruskou energetiku, zásahy proti stínové ropné flotile, uzavření finančních kanálů a rychlé dodávky systémů protivzdušné obrany. Slova přišla pár hodin poté, co v sumském centru zemřeli muž, žena a malé dítě pod troskami bytového domu a obchodu. Zelenskyj to řekl přímo: Amerika, Evropa, G7 a G20 musí Rusko přimět ukončit válku. A především musí posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu.</p>



<h2 id="h-co-se-stalo-v-sum-ch">Co se stalo v Sumách</h2>



<p>Čtvrteční večer 3. července 2026 vypadal v centru Sum jako běžný letní podvečer. Pak dopadly řízené bomby. Podle místních úřadů zasáhly jednu z centrálních ulic, epicentrum tvořil bytový dům, přilehlý obchod a silnice. Starosta města mezi prvními potvrzenými oběťmi jmenoval muže, ženu a pětileté dítě. Celková bilance se v nočních hodinách upřesňovala; Zelenskyj hovořil o čtyřech mrtvých a 27 zraněných.</p>



<p>Sumy leží přibližně 40 kilometrů od ruské hranice. Město čelí útokům opakovaně. <a rel="nofollow" href="https://www.amnesty.org/en/latest/news/2025/06/ukraine-civilians-killed-in-indiscriminate-strikes-on-sumy-city-as-russian-military-increase-attacks-new-research/">Amnesty International</a> už v červnu 2025 označila obdobné údery na hustě obydlené části Sum za nerozlišující útoky a vyzvala k jejich vyšetřování jako možných válečných zločinů. O rok později se scénář opakuje: řízená munice, civilní zástavba, mrtvé dítě. Formulace „bez slitování&#8220; není nadsázka. Je to popis vzorce, který monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině koncem června 2026 shrnula jako „stále smrtelnější fázi války&#8220; pro civilní obyvatelstvo se systematickými útoky na infrastrukturu a rostoucími civilními ztrátami.</p>



<h2 id="h-pro-zelenskyj-jmenuje-pr-v-g7-a-g20">Proč Zelenskyj jmenuje právě G7 a G20</h2>



<p>Ukrajinský prezident nemluví do prázdna a nevybírá adresáty náhodou. G7, tedy USA, Británie, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Kanada a EU jako člen, je koordinační fórum, které reálně řídí západní sankční politiku a vojenskou pomoc. G20 je širší: sdružuje největší vyspělé i rozvíjející se ekonomiky, pokrývá zhruba 85 % světového HDP a přes 75 % globálního obchodu. Sedí v něm i státy, které mají na ruské příjmy nebo diplomatický prostor Moskvy nepřímý vliv: Indie, Čína, Turecko, Saúdská Arábie.</p>



<p>Zelenskyj si je vědom, že G20 jako celek nemá sankční mechanismus a že v něm sedí i samo Rusko. Jeho apel proto čteme jako tlak na klíčové jednotlivé členy: aby nezůstávali pasivní, nepomáhali obcházet sankce a neposkytovali Moskvě ekonomický kyslík. Zároveň nejde o první výzvu tohoto druhu. Nové je načasování, bezprostředně po útoku na civilní centrum, a přesné vyjmenování tří kanálů: energetika, ropná flotila, finance.</p>



<p>A hlavně: G7 sama na summitu 16.–17. června 2026 veřejně slíbila zvýšit dodávky protivzdušných kapacit a interceptorů pro Ukrajinu a zpřísnit sankce včetně ropného a plynového sektoru. Zelenskyj tedy nežádá něco nového. Žádá splnění čerstvého závazku.</p>



<h2 id="h-n-stroje-existuj-ot-zka-je-jak-tvrd-se-pou-vaj">Nástroje existují, otázka je, jak tvrdě se používají</h2>



<p>Západní sankce ruské příjmy prokazatelně poškozují. Podle analýzy <a rel="nofollow" href="https://energyandcleanair.org/publication/fourth-year-of-full-scale-invasion-russian-fossil-fuel-revenues-tank-to-27-below-pre-invasion-levels/">Centre for Research on Energy and Clean Air</a> z února 2026 klesly ruské příjmy z fosilních paliv meziročně o 18 %. Jenže objemy exportu ropy zůstaly šest procent nad předinvazní úrovní. Rusko prodává levněji, ale pořád prodává hodně. Právě proto Zelenskyj tlačí na stínovou flotilu, stovky tankerů s nejasným vlastnictvím a pojištěním, které obcházejí cenové stropy a sankční režimy.</p>



<p>Evropská unie reaguje, ale postupně. Dvacátý sankční balík z dubna 2026 zavedl budoucí zákaz námořních služeb pro ruskou ropu a rozšířil transakční zákazy na banky ve třetích zemích napojené na ruskou válečnou ekonomiku. Červnový balík pak výslovně cílil na ekosystém stínové flotily, pojišťovny, zprostředkovatele, servisní firmy. <a rel="nofollow" href="https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/06/15/russia-s-war-of-aggression-against-ukraine-new-eu-sanctions-target-energy-revenues-the-military-industrial-complex-propaganda-and-human-rights-violations/">Rada EU</a> to označila za zásah proti „záchrannému lanu&#8220; ruské ekonomiky.</p>



<p>Problém není absence nástrojů. Problém jsou mezery v jejich prosazování. A právě tam míří Zelenského apel.</p>



<h2 id="h-esk-kontext-od-dru-by-k-sank-n-mu-seznamu">Český kontext: od Družby k sankčnímu seznamu</h2>



<p>Česko v tomto příběhu nehraje roli pouhého diváka. Praha už deklarovala úplné odstřižení od závislosti na ruské ropě díky rozšíření kapacity ropovodu TAL-PLUS, kterým proudí neruská ropa západní cestou. To jí dává politický prostor tlačit na tvrdší energetické sankce bez bezprostředního domácího rizika.</p>



<p>A nejde jen o deklarace. V březnu 2026 se česká diplomacie na jednání Rady EU pro zahraniční věci hlásila k posilování sankčního tlaku a nabídla nezávislou expertní misi k ropovodu Družba, která měla pomoci odblokovat dvacátý sankční balík. Na konci března pak vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o Konstantina Rogače, muže napojeného na zprostředkování pojištění tankerů ruské stínové flotily. Praha zároveň oznámila snahu dostat ho i na unijní seznam.</p>



<p>Vojenská podpora pokračuje rovněž. Ministerstvo obrany zdůrazňuje financování nejnaléhavějších ukrajinských potřeb a spolupráci v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany v rámci EU. V únoru 2026 Česko poslalo na Ukrajinu 55 generátorů pro posílení energetické odolnosti po ruských útocích na infrastrukturu. Nejde o systém Patriot, ale o praktickou pomoc, která drží města v chodu, když bomby dopadají na rozvodny.</p>



<h2 id="h-co-m-e-p-im-t-rusko-zastavit-se">Co může přimět Rusko zastavit se</h2>



<p>Upřímná odpověď: jistotu nemá nikdo. Dosavadní data ukazují, že sankce dokážou omezovat ruské příjmy a zdražovat válku, ale samy o sobě agresi nezastavily. Kombinace ekonomického tlaku, vojenské pomoci (zejména protivzdušné obrany, která chrání civilisty jako ti v Sumách) a diplomatické izolace je podle nás nejrealističtější cesta. Zelenskyj to ví. Proto nejmenuje jeden zázračný nástroj, ale tři kanály současně.</p>



<p>Pětileté dítě v Sumách se nedožilo rána. Interceptory, které by řízené bomby sestřelily, existují. Otázka zní, jestli dorazí dřív než další salva.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/amerika-a-evropa-musi-rusko-primet-ukoncit-valku-apeluje-zelenskyj/">„Amerika, Evropa a země G7 a G20 musí Rusko přimět ukončit válku,“ apeluje Zelenskyj. Rusové bez slitování zabíjí děti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="32517" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-cerne-obleceni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-cerne-obleceni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Putin nechal vypracovat plán útoku na Kyjev,“ varuje Syrskyj. K tomu ale potřebuje Bělorusko, které se bojí Zelenského</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-nechal-vypracovat-plan-utoku-na-kyjev-varuje-syrskyj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Jul 2026 05:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Bělorusko]]></category>
		<category><![CDATA[Oleksandr Syrskyj]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352780</guid>

	
					<description>Vrchní velitel ukrajinské armády tvrdí, že Kreml zadal generálnímu štábu propočítat varianty severní ofenzívy včetně úderu na Kyjev přes Bělorusko. Minsk ale váhá, a má k tomu důvod.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Oleksandr Syrskyj to řekl 30. června v rozsáhlém rozhovoru pro <a rel="nofollow" href="https://tsn.ua/exclusive/syrskyy-dav-velyke-interviu-shcho-skazav-pro-front-nastup-iz-pivnochi-mobilizatsiiu-v-rf-ta-iadernyy-shantaz-moskvy-3117881.html">TSN</a>: Putin uložil ruskému generálnímu štábu vypracovat několik variant útočné operace ze severu, přičemž jedna z nich počítá s využitím běloruského území a s cílem obsadit Kyjev. Nejde o uniklý ruský dokument ani o zachycený rozkaz, jde o tvrzení muže, kterého Zelenskyj při jmenování v únoru 2024 označil za nejzkušenějšího ukrajinského velitele a který řídil obranu Kyjeva i charkovskou protiofenzívu. Když varuje on, nejde o komentátorský odhad. Jde o operační hodnocení z nejvyšší úrovně ukrajinského velení. Syrskyj ale zároveň dodává něco, co dramatický titulek snadno přehlédne: za nejpravděpodobnější nepovažuje běloruskou osu, nýbrž útok z ruské Brjanské oblasti směrem na Černihiv. Cílem takové operace by nebylo dobytí hlavního města, ale natažení fronty a odčerpání ukrajinských záloh z jiných úseků. Kyjevský scénář přes Bělorusko je tedy reálný plán, ale jeho spuštění závisí na jednom klíčovém faktoru.</p>



<h2 id="h-pro-moskva-pot-ebuje-b-lorusko">Proč Moskva potřebuje Bělorusko</h2>



<p>Geometrie je nekompromisní. Běloruská hranice leží od Kyjeva necelých 150 kilometrů vzdušnou čarou. V únoru 2022 právě odtud proudily ruské kolony směrem na hlavní město, a právě tam se zastavily v logistickém chaosu. Přesto zůstává běloruský koridor pro jakýkoli vážný pokus o tlak na Kyjev nejkratší a nejpřímější cestou. Alternativa, nástup z Brjanské oblasti, vede přes Černihivskou oblast, kde je terén členitější a vzdálenost ke Kyjevu podstatně delší. Syrskyj proto rozlišuje dvě roviny hrozby: brjanský směr jako reálnější omezenou operaci s cílem roztáhnout frontu a běloruský směr jako strategicky nebezpečnější, ale podmíněný souhlasem Minsku.</p>



<p>Analytik Arťom Šrajbman v květnové studii pro <a rel="nofollow" href="https://carnegieendowment.org/russia-eurasia/politika/2026/05/belarus-ukraine-new-war">Carnegie Endowment</a> připomíná, že Bělorusko pro Kreml není jen tranzitní koridor. Rusko tam už drží část taktických jaderných zbraní, nasadilo systém Orešnik a v květnu 2026 obě země spustily společná cvičení zaměřená na použití jaderných prostředků. Bělorusko je zkrátka vojensky aktivní platforma Kremlu, ne neutrální kulisa.</p>



<h2 id="h-pro-se-minsk-zdr-h">Proč se Minsk zdráhá</h2>



<p>A přesto Lukašenko brzdí. 25. června, pět dní před Syrského rozhovorem, běloruský prezident prostřednictvím státní agentury BELTA prohlásil, že se setkal se zástupci Zelenského a že Bělorusko nechce být „vtaženo do války&#8220;. Dodal sice, že Minsk bude „po boku Ruska&#8220;, ale samotná formulace o nechtěném zatažení do konfliktu je signál, a to signál adresovaný nejen Kyjevu, ale i vlastní veřejnosti.</p>



<p>Co za tím stojí? Především Zelenského ultimátum z 20. června. Ukrajinský prezident tehdy ve večerním projevu jmenoval čtyři konkrétní retranslátory na běloruském území, které podle Kyjeva slouží k navádění ruských úderných dronů, a dal Minsku jasně najevo: buď je odstraníte, nebo si Ukrajina poradí sama. Formulace „Bělorusko se bojí Zelenského&#8220; je redakční zkratka, ale opírá se o reálnou dynamiku. Minsk čelí riziku ukrajinských preventivních úderů na infrastrukturu, která slouží ruské válečné mašinérii. A Lukašenko si pamatuje, jak rychle se v roce 2022 proměnil z „neutrálního prostředníka&#8220; ve spoluviníka invaze.</p>



<p>Mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko k tomu 5. června řekl dvě věci najednou: Rusko se Bělorusko snaží do války vtáhnout, ale na běloruské straně hranice zatím není nové útočné uskupení. Hranice je opevněná, zaminovaná a pod dohledem. Přesun desítek tisíc vojáků a techniky by dnes bylo těžké utajit, a ještě těžší politicky obhájit v zemi, jejíž režim drží moc právě proto, že slibuje stabilitu.</p>



<h2 id="h-sc-n-ne-rozkaz-k-toku">Scénář, ne rozkaz k útoku</h2>



<p>Důležité je odlišit dvě věci: plánování a provedení. Generální štáby všech armád světa mají v šuplících desítky scénářů, které nikdy neopustí papír. Že Putin nechal propočítat variantu útoku na Kyjev, neznamená, že zítra vyrazí tanky z Homelské oblasti. Znamená to, že Kreml drží severní osu jako páku na Ukrajinu, na Bělorusko i na západní spojence.</p>



<p>Syrskyj to ví a pracuje s tím vědomě. Když veřejně pojmenuje nejhorší variantu, legitimizuje posilování severního úseku a přípravu záloh. Zároveň tím posílá vzkaz Minsku: víme, co se plánuje, a jsme připraveni reagovat. A připomíná západním partnerům, že severní fronta není „vyřešená&#8220;, že Bělorusko zůstává pro Kreml použitelnou platformou, která může kdykoli změnit rovnováhu.</p>



<p>Zelenskyj ostatně severní hrozbu zvedá systematicky. Už 20. května na zasedání Stavky hovořil o pěti scénářích rozšíření války přes sever a o černihivsko-kyjevském směru jako prioritní ose sledování. Syrského rozhovor z 30. června tedy není blesk z čistého nebe, je součástí promyšlené komunikační strategie.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-nato">Co to znamená pro Česko a NATO</h2>



<p>Případný ruský tlak na Kyjev ze severu by neohrozil Českou republiku přímo, ale zásadně by změnil bezpečnostní dynamiku na východním křídle Aliance. Bělorusko sousedí s Polskem, Litvou a Lotyšskem, tedy se zeměmi, kde <a rel="nofollow" href="https://nato.int/en/what-we-do/deterrence-and-defence/strengthening-natos-eastern-flank">NATO</a> udržuje devět mnohonárodních bojových uskupení. České jednotky jsou zapojeny v Lotyšsku, Litvě i na Slovensku. Eskalace na severní ose by zvýšila tlak na celou tuto strukturu.</p>



<p>Česká vláda v lednu 2026 potvrdila pokračování muniční iniciativy pro Ukrajinu, byť s důrazem na financování ze strany spojenců. Ministerstvo zahraničí zároveň deklarovalo pokračování Programu Ukrajina až do roku 2030. Syrského varování na tomto kurzu nic nemění, ale připomíná, proč má smysl v něm pokračovat.</p>



<p>Kyjevský scénář přes Bělorusko dnes zůstává spíš krizovým plánem v šuplíku než rozběhnutou operací. Ale šuplíky se otevírají rychle. A klíč k tomu drží muž v Minsku, který se právě teď snaží sedět na dvou židlích, a obě se pod ním začínají hýbat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-nechal-vypracovat-plan-utoku-na-kyjev-varuje-syrskyj/">„Putin nechal vypracovat plán útoku na Kyjev,“ varuje Syrskyj. K tomu ale potřebuje Bělorusko, které se bojí Zelenského</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="54081" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/oleksandr-syrskyj-velitel-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/oleksandr-syrskyj-velitel-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kreml zuří, Zelenskyj si udržuje páku na celé Rusko. Plán na rychlý mír ztroskotal na ruské chamtivosti</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kreml-zuri-rychly-mir-nebude-zelenskyj-si-udrzuje-paku-na-cele-rusko/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 02 Jul 2026 17:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352913</guid>

	
					<description>Trumpův cíl uzavřít mír do června 2026 narazil na ruské podmínky, které Kyjev nemohl přijmout. Ukrajina mezitím přenesla válku hluboko do ruského týlu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když americký prezident na začátku roku tlačil na rychlou dohodu, vypadalo to jako reálná šance. Zelenskyj 7. února potvrdil, že Washington chce mít podpisy pod dohodou do léta. Jenže už v lednu bylo zřejmé, že Moskva nemíní ustoupit z ničeho podstatného, a v následujících měsících se její pozice spíš zatvrdila. Výsledek? Žádný průlom, žádné příměří. Zato série ukrajinských dronových úderů, které Kremlu dramaticky zdražily pokračování války a donutily ho přesouvat protivzdušnou obranu k vlastnímu hlavnímu městu.</p>



<h2 id="h-jedn-n-kter-nikam-nevedla">Jednání, která nikam nevedla</h2>



<p>Chronologie je výmluvná. Už 14. ledna 2026 šéf ruské diplomacie Lavrov prohlásil, že debata o pouhém příměří bez komplexní mírové dohody <a rel="nofollow" href="https://www.investing.com/news/commodities-news/russia-says-talk-of-a-ceasefire-rather-than-a-full-peace-deal-in-ukraine-is-simply-not-serious-4446713">„prostě není vážná&#8220;</a>. O devět dní později mluvčí Kremlu Peskov zopakoval, že odevzdání celého Donbasu je „velmi důležitá podmínka&#8220;. V únoru se jednalo v Abú Zabí, na jaře v Ženevě, a pokaždé se ukázalo totéž: problém nebyl procedurální, ale obsahový. Moskva neměla v úmyslu couvnout.</p>



<p>Analytička Angela Stentová to v <a rel="nofollow" href="https://foreignpolicy.com/2026/02/23/us-russia-ukraine-trump-putin-negotiations-four-years-peace-deal/">Foreign Policy</a> shrnula přímočaře: Putin využívá jednání performativně, aby obsloužil Trumpovu potřebu ukázat pokrok, zatímco sám neustupuje z maximalistických cílů. Ještě v dubnu Kreml tvrdil, že Ukrajina měla z Donbasu odejít „už včera&#8220;.</p>



<h2 id="h-co-v-echno-moskva-po-adovala">Co všechno Moskva požadovala</h2>



<p>Označit ruské podmínky za chamtivost není nadsázka, je to popis rozsahu. Nejde jen o území. Moskva požadovala:</p>



<ul><li><strong>Celý Donbas</strong> včetně částí Doněcké oblasti, které Ukrajina stále drží a brání.</li><li><strong>Zmrazení zbytku fronty</strong> za podmínek výhodných pro Rusko.</li><li><strong>Neutralitu Ukrajiny</strong> a zákaz jakéhokoli přibližování k NATO.</li><li><strong>Zákaz cizích vojsk a výcvikových misí</strong> na ukrajinském území.</li><li><strong>Drastické seškrtání ukrajinské armády</strong> a bezpečnostní architekturu, v níž by Moskva fakticky mohla blokovat budoucí pomoc Kyjevu.</li></ul>



<p>Tohle není kompromis. Je to seznam, který by z Ukrajiny udělal stát neschopný vlastní obrany. Istanbulský protokol z roku 2022 obsahoval podobné body; od té doby se ruské ambice spíš rozrostly. Council on Foreign Relations upozorňuje, že Putinovy cíle sahají ještě dál, k potlačení ukrajinské politické identity a trvalému oslabení vazeb Kyjeva na Západ.</p>



<h2 id="h-drony-jako-nov-vyjedn-vac-m-na">Drony jako nová vyjednávací měna</h2>



<p>Zatímco diplomacie stála, Zelenskyj měnil pravidla hry na bojišti. Ne frontovým postupem, ten je na obou stranách bolestně pomalý, ale přenesením války do ruského týlu. Série hlubokých dronových úderů zasáhla rafinerie, logistické uzly, komunikační centra ruské armády i zásobovací trasy na Krym.</p>



<p>Výsledky jsou měřitelné. Putin sám 28. června přiznal „dočasný deficit&#8220; paliv. Na Krymu byl pozastaven prodej benzinu civilistům. V ruských regionech se objevily příděly pohonných hmot a fronty u pump. Podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-drones-crimea-trump-25dc47db4d1a3b2908b8f060434aa765">AP</a> Moskva přesunula systémy protivzdušné obrany k ochraně Moskvy, Valdaje a Kerčského mostu, tedy pryč od fronty, kde jí chybí.</p>



<p>Zelenskyj 24. června hovořil o úderech více než 1 200 kilometrů od frontové linie a o vytváření podmínek, které mají Rusko „dotlačit k volbě míru&#8220;. Páka je reálná. Kreml ji cítí na vlastní infrastruktuře, na cenách paliv, na nervozitě kolem strategických objektů.</p>



<h2 id="h-p-ka-m-sv-limity-bez-spojenc-nevydr">Páka má své limity, bez spojenců nevydrží</h2>



<p>Dronový tlak ale není samospasitelný. Analytici z RUSI varují, že účinnost dlouhodosahových úderů může postupně klesat, jak Rusko zahušťuje pasivní obranu a přizpůsobuje logistiku. Bez pokračující západní podpory (komponentů, munice, zpravodajských dat) jde spíš o silnou vyjednávací brzdu než o nástroj rychlého zlomu.</p>



<p>Právě proto je podstatné, co se děje na spojenecké straně. NATO v dubnu zdůraznilo, že spojenci nesmí ztratit pozornost směrem k Ukrajině, a výslovně zmínilo českou muniční iniciativu. Česká <a rel="nofollow" href="https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/bezpecnostni-rada-statu-se-zabyvala-ceskou-municni-iniciativou-224703/">Bezpečnostní rada státu</a> už v lednu řešila ochranu kritické infrastruktury před drony s přímým odkazem na ukrajinské zkušenosti. Ministerstvo zahraničí má schválený program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030. Neúspěch rychlého míru podporu nezastavil, spíš ji dál institucionalizuje.</p>



<h2 id="h-co-zmrazen-fronty-znamen-pro-lidi-v-okupaci">Co zmrazení fronty znamená pro lidi v okupaci</h2>



<p>Chatham House v květnové analýze varoval, že špatně nastavené příměří může Rusku umožnit obnovit síly a dál ohrožovat Ukrajinu i celou Evropu. A pro miliony Ukrajinců na okupovaných územích by zmrazení bez garancí neznamenalo normalizaci, ale zakonzervování represí. Zprávy OHCHR z března 2026 popisují systematické vytlačování obyvatel, svévolné zadržování, mučení, nucené odvody a zákaz ukrajinského školního kurikula. Zastavení fronty neznamená zastavení utrpení.</p>



<p>Zelenskyj dnes nedrží páku územními ústupky, ale schopností zvyšovat Kremlu domácí náklady války. Dokud tato schopnost trvá a dokud ji spojenci pomáhají udržet, Moskva nemůže diktovat podmínky z pozice vítěze. A právě to ji přivádí k zuřivosti víc než cokoli jiného.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kreml-zuri-rychly-mir-nebude-zelenskyj-si-udrzuje-paku-na-cele-rusko/">Kreml zuří, Zelenskyj si udržuje páku na celé Rusko. Plán na rychlý mír ztroskotal na ruské chamtivosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="71007" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zelenskyj-volodymyr-pri-jednani-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zelenskyj-volodymyr-pri-jednani-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Krvavý kyjevský klaun,“ zuří ruský odborník. Tři scénáře, jak může Ukrajina otevřít severní frontu s Běloruskem</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/krvavy-kyjevsky-klaun-zuri-odbornik-tri-scenare-fronty-s-beloruskem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Jun 2026 18:24:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Bělorusko]]></category>
		<category><![CDATA[Kyjev]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352592</guid>

	
					<description>Kyjev poprvé otevřeně pohrozil údery na běloruské území. Prokremelský komentář na to reagoval třemi scénáři eskalace a propagandistickou urážkou Zelenského.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 19. června 2026 stál Volodymyr Zelenskyj před novináři v Kyjevě a řekl něco, co do té doby žádný ukrajinský prezident nevyslovil takto přímo: Bělorusko má týden na to, aby odstranilo reléové vybavení u hranic, které podle Kyjeva pomáhá ruským dronům zasahovat ukrajinská města. Pokud se tak nestane, Ukrajina zasáhne sama. Reakce z Moskvy přišla rychle. Komentář na prokremelském serveru Svobodná Pressa, přetištěný portálem Rambler, označil Zelenského za „obezumělého klauna&#8220; a „krvavého kyjevského klauna&#8220; a rozepsal tři scénáře, jak by Ukrajina mohla otevřít severní frontu proti Bělorusku. Jazyk urážky není náhodný. Navazuje na léta ruské propagandistické praxe, která Zelenského systematicky dehumanizuje odkazem na jeho hereckou minulost. Podstatné ale není nadávání. Podstatné je, co za ním stojí.</p>



<h2 id="h-retransl-tory-kter-zm-nily-r-toriku">Retranslátory, které změnily rétoriku</h2>



<p>Jádrem sporu jsou zařízení, která Ukrajina označuje jako reléové stanice, tedy komunikační věže v Brestské a Homelské oblasti Běloruska, údajně napojené na řídicí řetězec ruských útočných dronů. Podle Kyjeva tyto stanice pomáhají dronům udržet spojení a přesnější navádění při průletu přes severní Ukrajinu. Obvinění není čerstvé. Už 18. února 2026 <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/ukrayina-zastosuvala-sankciyi-proti-samoprogoloshenogo-prezi-102917">ukrajinský prezidentský úřad</a> zdůvodnil sankce proti Lukašenkovi mimo jiné právě nasazením „systému reléových stanic&#8220; ve druhé polovině roku 2025. Červnové ultimátum tedy nebylo náhlým výkřikem, ale veřejným dotažením měsíce budované argumentační linie.</p>



<p>Důležitá poznámka: nezávislý, veřejně dostupný vizuální důkaz konkrétních zařízení jsme při rešerši nenašli. <a rel="nofollow" href="https://www.rferl.org/a/relay-stations-belarus-ukraine-tensions/33789474.html">RFE/RL</a> to výslovně rámuje jako tvrzení ukrajinské strany s omezenou veřejnou verifikací. To neznamená, že stanice neexistují, ale znamená to, že redakčně poctivé je psát „podle Kyjeva&#8220;, nikoli „je prokázáno&#8220;.</p>



<h2 id="h-t-i-sc-n-e-z-prokremelsk-kuchyn">Tři scénáře z prokremelské kuchyně</h2>



<p>Komentář na Svobodné Presse, který vyvolal vlnu přebírání v ruských médiích, nabízí tři varianty toho, co by Ukrajina mohla udělat:</p>



<ul><li><strong>Informační bluff.</strong> Zelenskyj hrozí, ale nemá v úmyslu skutečně udeřit. Cílem je vytvořit tlak na Lukašenka a zároveň testovat reakci Moskvy.</li><li><strong>Omezený vzdušný konflikt.</strong> Ukrajina zaútočí na pohraniční infrastrukturu, průmyslové cíle a rafinerie v Bělorusku. Nejde o pozemní invazi, ale o cílené údery na zařízení, která Kyjev považuje za součást ruského úderného řetězce.</li><li><strong>Pokus o změnu režimu v Minsku.</strong> Nejméně pravděpodobný scénář, v němž by kombinace vojenského tlaku a vnitřní nestability vedla k pádu Lukašenkova režimu.</li></ul>



<p>Třetí varianta je v textu přítomna spíš jako strašák než jako realistická analýza. Ale první dva scénáře si pozornost zaslouží, právě proto, že se pohybují na škále od rétoriky po omezenou kinetickou akci, tedy v prostoru, kde se eskalace odehrávají nejčastěji.</p>



<h2 id="h-co-severn-fronta-prakticky-znamen">Co „severní fronta&#8220; prakticky znamená</h2>



<p>Pojem severní fronta neznamená totéž co frontová linie na Donbasu. Jde o operační směr podél bělorusko-ukrajinské hranice (Volyňská, Rivnenská, Žytomyrská, Kyjevská a Černihivská oblast) plus logistické koridory napojené na Polsko. Právě tudy proudí podle polského ministerstva zahraničí nejméně <a rel="nofollow" href="https://www.gov.pl/attachment/b7942f9f-ae68-4c00-9897-e83cd748fa25">80 % zahraniční pomoci pro Ukrajinu</a>, převážně přes letiště Rzeszów-Jasionka. Jakákoli eskalace na severu by tyto trasy ohrožovala.</p>



<p>Zároveň platí, že ukrajinská pohraniční služba ještě 9. června 2026 hlásila, že na běloruském území nevidí vytváření úderných skupin ani diverzních uskupení. A Zelenskyj 24. června řekl, že sporné retranslátory od 22. června nefungují. Napětí se tedy krátkodobě spíš snížilo, než aby přerostlo v otevřený střet.</p>



<h2 id="h-b-lorusko-samo-b-lorusko-s-ruskem">Bělorusko samo, Bělorusko s Ruskem</h2>



<p>Samostatně je Bělorusko pro Ukrajinu vojensky zvládnutelný protivník. Zelenskyj už v lednu 2025 uváděl 880 tisíc vojáků v ukrajinské armádě, zatímco běloruské ozbrojené síly čítají odhadem 50 až 75 tisíc lidí. Ukrajina má navíc čtyři a půl roku bojových zkušeností z velké války. Bělorusko ne. Analýza Konrad-Adenauer-Stiftung z května 2026 to potvrzuje: běloruská hrozba je reálná hlavně v kombinaci s Ruskem.</p>



<p>A právě tady vstupuje do hry bezpečnostní smlouva Svazového státu z prosince 2024. Podle ní by Moskva a Minsk měly povinnost neprodleně konzultovat a podporovat se „všemi dohodnutými prostředky&#8220; při ohrožení bezpečnosti či územní celistvosti. Jakýkoli ukrajinský úder na běloruské území by Kreml mohl rámovat jako casus belli vyžadující společnou reakci. K tomu přidejte ruské taktické jaderné zbraně, které jsou podle opakovaných tvrzení obou stran, potvrzených i ročenkou <a rel="nofollow" href="https://www.sipri.org/media/press-release/2026/increasing-focus-nuclear-weapons-amid-heightened-escalation-risks-new-sipri-yearbook-out-now">SIPRI Yearbook 2026</a>, rozmístěny na běloruském území. Konvenčně slabé Bělorusko tak sedí pod jaderným deštníkem, který dramaticky zvyšuje sázky.</p>



<h2 id="h-pro-je-tohle-d-le-it-pr-v-te">Proč je tohle důležité právě teď</h2>



<p>Lukašenko 25. června tvrdil, že v Minsku jednal se zástupci Zelenského a varoval je před zatažením Běloruska do války. Vedle veřejné přestřelky tedy běžely i neveřejné kontakty. To naznačuje, že obě strany si uvědomují, jak tenký je led.</p>



<p>Pro Česko a střední Evropu je klíčový praktický dopad: severní směr je zásobovací páteří Ukrajiny. Eskalace by nemusela znamenat velkou pozemní válku, ale i omezené vzdušné incidenty nebo tlak na logistické uzly by zkomplikovaly dodávky zbraní a materiálu, včetně těch českých. Zároveň by každý ukrajinský úder na běloruské území musel být úzce cílený a důkazně podložený, jinak by riskoval ztrátu části západní podpory.</p>



<p>Největší posun neleží v pravděpodobnosti velké války s Běloruskem. Leží v tom, že Kyjev veřejně a oficiálně označil běloruskou infrastrukturu za legitimní součást ruského úderného řetězce a dal najevo, že je připraven na ni reagovat silou. Propagandistické nálepky z Moskvy jsou jen šum kolem tohoto faktu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/krvavy-kyjevsky-klaun-zuri-odbornik-tri-scenare-fronty-s-beloruskem/">„Krvavý kyjevský klaun,“ zuří ruský odborník. Tři scénáře, jak může Ukrajina otevřít severní frontu s Běloruskem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="38419" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kreml se děsí, co nastane. Zelenskyj si dělá zálusk na Krym a čeká už jenom na rozhodnutí zemí G7</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kreml-se-desi-co-nastane-zelenskyj-ma-zalusk-na-krym-ceka-na-svoleni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Jun 2026 17:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Kreml]]></category>
		<category><![CDATA[Krym]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352515</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident oznámil, že má připravenou operaci zaměřenou na Krym. Její plný rozjezd závisí na partnerech ze skupiny G7.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Bylo úterý 24. června 2026, krátce po desáté večer kyjevského času, když Volodymyr Zelenskyj před kamerou pronesl větu, která okamžitě obletěla bezpečnostně-analytické kanály celého Západu. Ukrajina má podle něj „pečlivě propočítanou operaci, včetně té týkající se Krymu&#8220;, a její plný efekt závisí na tom, co rozhodnou partneři v rámci G7. Nebyla to vágní naděje. Zelenskyj výslovně dodal, že partneři „přesně vědí, co je tím myšleno&#8220;. A právě v tom je jádro nervozity, která se podle dostupných indicií šíří Moskvou: Krym přestává být pro Rusko nedotknutelnou pevností a stává se drahou, zranitelnou a stále hůře zásobovatelnou základnou.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-ekl-a-pro-pr-v-te">Co přesně Zelenskyj řekl a proč právě teď</h2>



<p>Ve svém <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/yaksho-te-pro-sho-mi-govorili-z-partnerami-v-ramkah-g7-v-ukr-105085">večerním projevu</a> Zelenskyj nešetřil konkrétními údaji. Zmínil zásahy do skladů munice, výroby raketových komponentů, ropných a plynových zařízení i komunikačních center na ruském území. Pak přešel ke Krymu. Řekl, že Rusko je nuceno přesouvat protivzdušnou obranu k Moskvě, k jezeru Valdaj a ke Kerčskému mostu, a to na úkor jiných oblastí. Více než šedesát ruských regionů podle něj už pociťuje nedostatek paliv.</p>



<p>Načasování nebylo náhodné. Přesně o týden dříve, 16. a 17. června, se v Évianu konalo jednání lídrů G7 rozšířené o ukrajinskou delegaci. A právě závěry tohoto summitu tvoří klíč k pochopení Zelenského slov.</p>



<h2 id="h-co-sl-bila-g7-a-co-z-toho-plyne-pro-krym">Co slíbila G7, a co z toho plyne pro Krym</h2>



<p>Oficiální <a rel="nofollow" href="https://www.consilium.europa.eu/media/edgdrkoo/g7-leaders-statement-on-geopolitical-issues.pdf">prohlášení lídrů G7</a> z Évianu obsahuje tři zásadní body, které se přímo dotýkají ukrajinské schopnosti tlačit na Krym:</p>



<ul><li><strong>Navýšení protivzdušné obrany</strong> — více systémů a interceptorů, aby Ukrajina mohla chránit vlastní města a zároveň uvolnit kapacity pro ofenzivní operace.</li><li><strong>Další dálkové úderné prostředky</strong> — rozšiřují dosah ukrajinských sil hluboko do ruského týlu a na přístupy ke Krymu.</li><li><strong>Ochota zvažovat licence pro výrobu zbraní přímo na Ukrajině</strong> — strukturální posun od jednorázových dodávek k udržitelné produkci.</li></ul>



<p>Spojené státy přitom podle zprávy kanceláře ukrajinského prezidenta nabídly roli jakéhosi garanta celého balíku. Přesný neveřejný obsah toho, na co Zelenskyj narážel, oficiálně zveřejněn nebyl. Ale logika je čitelná: Kyjev už dnes disponuje britskými střelami Storm Shadow, francouzskými SCALP a americkými ATACMS. Nové rozhodnutí G7 by nepřidávalo jen další kusy, ale celou kategorii schopností, a hlavně možnost vyrábět si je doma. To je rozdíl mezi příležitostným bodnutím a systematickým škrcením.</p>



<h2 id="h-jak-vypad-operace-na-krymu-v-praxi">Jak vypadá „operace na Krymu&#8220; v praxi</h2>



<p>Kdo čeká obrazy tanků valících se přes Perekopskou šíji, bude zklamán. Ale kdo sleduje, co se na Krymu a kolem něj děje posledních několik měsíců, vidí něco možná účinnějšího. Ukrajinské ministerstvo obrany v červnovém shrnutí své kampaně středních úderů uvedlo, že trasa Berďansk–Melitopol–Džankoj, primární zásobovací tepna pro ruské jižní uskupení, je pod palebnou kontrolou. Ničeny jsou sklady, depa, opravárenské kapacity, radary i prvky protivzdušné obrany.</p>



<p>Den před Zelenského projevem, 23. června, agentura AP informovala o ukrajinském útoku na železniční most přes Severokrymský kanál. Tatáž agentura popsala širší kampaň zaměřenou na energetickou infrastrukturu poloostrova: rozvodny, plynové uzly, kerčské přístavy. Nejde o jeden efektní úder na ikonický cíl, jako byly dřívější zásahy Kerčského mostu nebo potopení křižníku Moskva. Jde o síťovou operaci, která z Krymu metodicky dělá ostrov bez spolehlivého zásobování.</p>



<p>A právě tady vstupuje do hry rozhodnutí G7. Dosavadní ukrajinská kampaň funguje jako obtěžování. S novými dálkovými prostředky a vlastní výrobní kapacitou by se mohla proměnit v systematickou izolaci, kterou Rusko nedokáže snadno zacelit.</p>



<h2 id="h-pro-je-krym-achillovou-patou-kremlu">Proč je Krym Achillovou patou Kremlu</h2>



<p>Krym má pro Moskvu hodnotu symbolickou i vojenskou. Je to základna černomořské flotily, výchozí bod pro zásobování celého jižního úseku fronty a politický totem, na němž Putin vystavěl narativ o „návratu domů&#8220;. Jenže právě ta koncentrace klíčové infrastruktury do několika uzlů (Kerčský most, trajektový přístav, džankojský železniční uzel, silnice R-280 „Novorossija&#8220;) dělá z poloostrova zranitelný terč.</p>



<p>Zelenskyj to ve svém projevu nepřímo pojmenoval, když mluvil o přesunech ruské protivzdušné obrany. Pokud Moskva stahuje systémy PVO ke Kerčskému mostu a k vlastnímu hlavnímu městu, znamená to, že jinde zůstávají díry. A díry v protivzdušné obraně znamenají další úspěšné ukrajinské údery.</p>



<p>Zajímavý signál přišel tentýž den i z Washingtonu. Donald Trump na tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl, že Zelenskyj „si vede docela dobře&#8220; a „drží se&#8220;. Nepotvrdil žádný frontový průlom, ale uznal, že Ukrajina nekolabuje, a to navzdory více než dvěma letům plnohodnotné ruské invaze.</p>



<h2 id="h-kde-je-v-tom-esko">Kde je v tom Česko</h2>



<p>Česká republika u stolu G7 nesedí. Ale v řetězci podpory Ukrajiny hraje roli, která přesahuje její velikost. Praha koordinuje pomoc přes NATO, Evropskou unii a vlastní muniční iniciativu v rámci koalice ochotných. Vláda v září 2025 schválila program podpory Ukrajiny na roky 2026–2030, přičemž <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/en/issues_and_press/press_releases/czechia_continues_the_ukraine_program.html">české ministerstvo zahraničí</a> výslovně uvedlo, že pomoc Ukrajině posiluje i bezpečnost Česka. Ministr obrany Zuna v květnu 2026 jednal s vrchním velitelem spojeneckých sil NATO v Evropě právě o koordinaci alianční podpory.</p>



<p><a rel="nofollow" href="https://nato.int/en/what-we-do/partnerships-and-cooperation/natos-support-for-ukraine">NATO</a> k červnu 2026 uvádí, že spojenci v rámci programu PURL financovali pro Ukrajinu vojenský materiál za více než 150 miliard korun pořizovaný v USA. Politické sliby se reálně přeměňují v dodávky. A právě proto Zelenského slova o „rozhodnutí partnerů&#8220; nejsou prázdnou rétorikou, jsou odkazem na mechanismus, který už funguje a může být zesílen.</p>



<p>Krym se nemusí vrátit pod ukrajinskou kontrolu zítra. Ale každý zničený sklad, každý přerušený most a každý přesunutý systém PVO přibližuje okamžik, kdy bude pro Rusko udržení poloostrova stát víc, než si může dovolit. A to je přesně ten scénář, ze kterého Kreml nemá klidné spaní.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kreml-se-desi-co-nastane-zelenskyj-ma-zalusk-na-krym-ceka-na-svoleni/">Kreml se děsí, co nastane. Zelenskyj si dělá zálusk na Krym a čeká už jenom na rozhodnutí zemí G7</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="58920" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„40 dní pekla pro Rusko.“ Zelenskyj spustil operaci, která má Moskvu donutit k míru. První úder smetl kerčskou loděnici</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/40-dni-pekla-pro-rusko-zelenskyj-spustil-operaci-ktera-ho-donuti-k-miru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Jun 2026 10:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Krym]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352391</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident schválil čtyřicetidenní kampaň SBU proti ruské logistice a vojenským objektům na okupovaném Krymu. Hned první noční úder zapálil kerčský závod Zaliv.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V noci z 25. na 26. června 2026 se nad Kerčí rozsvítila obloha. Drony ukrajinské bezpečnostní služby SBU zasáhly dvě specializované vojenské lodě ve výstavbě, téměř dokončený trajekt a prvky systému protivzdušné obrany S-400. Nad loděnicí Zaliv se vzedmul mohutný požár. Nebyl to náhodný úder. Byl to začátek operace, kterou Volodymyr Zelenskyj veřejně oznámil jako čtyřicetidenní kampaň s jediným cílem: donutit Rusko, aby válčení stálo víc, než kolik je ochotné platit.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-schv-lil">Co přesně Zelenskyj schválil</h2>



<p>Formulace „40 dní pekla&#8220; nepochází z válečného filmu. Zelenskyj po konzultaci s vedením SBU schválil čtyřicetidenní sérii úderů zaměřených na ruskou logistiku, ropnou infrastrukturu, vojenské objekty a protivzdušnou obranu na okupovaných územích i hlouběji v Rusku. Kompletní seznam cílů ani harmonogram operace zveřejněny nebyly, prezident oznámil rámec a délku, nikoli operační detaily.</p>



<p>Provedení leží na jednotce Alfa, elitní složce SBU, kterou Zelenskyj veřejně pochválil jen dva dny před prvním úderem. Na <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/voyini-alfi-zavzhdi-na-pershomu-misci-za-rezultatami-urazhen-105073">oficiálním webu ukrajinského prezidenta</a> tehdy řekl, že zásahy do ruské logistiky a vojenských kapacit v okupovaných územích jsou nejlepší cestou, jak Rusko dotlačit k diplomacii. Nejde tedy o jednorázový útok. Jde o pojmenovanou fázi nátlakové strategie, která má Moskvě systematicky komplikovat vedení války.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-ker-a-pro-pr-v-tyto-lod">Proč právě Kerč, a proč právě tyto lodě</h2>



<p>Kerč není náhodný bod na mapě. Je to místo, kde se protíná námořní logistika, speciální vojenské projekty a protivzdušná obrana kryjící Kerčský průliv, jedinou námořní spojnici mezi Ruskem a okupovaným Krymem. Jedním úderem tak Ukrajina zasáhla hned čtyři typy hodnotných cílů v jednom prostoru.</p>



<p>Podle sdělení SBU, které citovala <a rel="nofollow" href="https://www.pravda.com.ua/eng/news/2026/06/26/8041208/">Ukrajinská pravda</a>, drony zasáhly:</p>



<ul><li><strong>Kabelové lodě Volga a Vjatka</strong> (projekt 15310), specializovaná plavidla stavěná pro GUGI, ruskou správu hlubinného podmořského průzkumu</li><li><strong>Trajekt Petropavlovsk</strong>, nákladně-osobní plavidlo údajně hotové z 96 %</li><li><strong>Prvky systému S-400</strong>, radar a zbraňové komponenty krycí oblast Kerčského průlivu</li></ul>



<p>Právě Volga a Vjatka si zaslouží pozornost. Nejsou to klasické úderné lodě typu fregata nebo korveta. Podle odborného portálu <a rel="nofollow" href="https://www.janes.com/defence-intelligence-insights/defence-news/russia-launches-first-project-15310-cable-laying-ship">Janes</a> šlo o plavidla s kapacitou pro kabelové operace na mořském dně, dynamickým držením pozice a padesátidenní vytrvalostí na moři. SBU uvádí, že měla souviset s nasazováním systému Garmonija pro podmořský průzkum a mohla klást bezkontaktní miny proti lodím, potrubím i podmořským kabelům. Jejich ztráta tedy neznamená minus jednu raketovou loď. Znamená zásah do vzácné nikové schopnosti Ruska v oblasti podmořské infrastrukturní války.</p>



<p>Drobná poznámka k názvosloví: některé zpravodajské zdroje píší o loděnici „Zatoka&#8220; nebo „Zatoka Shipbuilding Plant&#8220;. Historicky doložený a odborně zavedený název závodu je Zaliv. Nejde o dvě různá místa, jen o přepisový šum mezi jazyky.</p>



<h2 id="h-jak-m-operace-donutit-moskvu-k-m-ru">Jak má operace „donutit Moskvu k míru&#8220;</h2>



<p>Zelenskyj netvrdí, že čtyřicet dní úderů přinutí Kreml podepsat mírovou smlouvu. Jeho logika je jiná a pragmatičtější. Ve svém večerním projevu z 29. června mluvil o „dlouhodosahových a střednědosahových sankcích&#8220;, tedy o systematickém ničení toho, co Rusko potřebuje k vedení války. Ropná infrastruktura, logistické uzly, protivzdušná obrana, vojenské objekty.</p>



<p>Cíl je ekonomicko-psychologický: zvyšovat cenu pokračování války tak, aby bylo pro Moskvu dražší bojovat než jednat. Každý zničený radar S-400 nutí Rusko přesouvat obranu. Každá zasažená loděnice znamená měsíce nebo roky zpoždění ve speciálních projektech. Každý požár na Krymu narušuje obraz „bezpečného zázemí&#8220;, který Kreml svým občanům prodává.</p>



<p>Podle nás je právě tohle důvod, proč Zelenskyj operaci veřejně oznámil. Taktická nevýhoda je minimální, nezveřejnil seznam cílů, tras ani prostředků. Zveřejnil záměr a délku. Tím vyslal signál dvěma směry: Rusku sdělil, že tlak bude soustavný a politicky krytý prezidentem. Spojencům ukázal, že Ukrajina má strategii, ne jen reaktivní palbu.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-ruskou-obranu-krymu">Co to znamená pro ruskou obranu Krymu</h2>



<p>Zásah prvků S-400 v Kerči má bezprostřední praktický dopad. Vyřazení radaru, byť lokální, může dočasně „oslepit&#8220; vrstvu protivzdušné obrany nad konkrétním koridorem a otevřít okno pro další dronové nebo raketové údery na východní Krym. To neznamená kolaps celé krymské protivzdušné obrany. Znamená to ale, že Rusko musí reagovat: přesouvat systémy, doplňovat kapacity, a tím oslabovat obranu jinde.</p>



<p>Krym funguje jako zadní základna a tranzitní prostor mezi Ruskem a okupovaným jihem Ukrajiny. Kerčský průliv je jeho pupeční šňůra. Útoky na loděnici, trajektovou kapacitu i krycí systémy proto míří na zásobovací a ochranný uzel, ne jen na symbol. Plný efekt se ukáže až v sérii dalších zásahů v průběhu zbývajících týdnů kampaně.</p>



<h2 id="h-esko-a-ir-kontext">Česko a širší kontext</h2>



<p>Česká republika se k ukrajinským úderům na okupovaná území staví konzistentně. Ve společné deklaraci premiéra Petra Fialy a prezidenta Zelenského Praha zdůrazňuje právo Ukrajiny na sebeobranu a závazek podporovat její schopnost bránit své území „na zemi, na moři i ve vzduchu&#8220;. Ministerstvo zahraničí dlouhodobě tlačí na další vojenskou pomoc. K této konkrétní operaci zatím české úřady nevydaly zvláštní vyjádření, ale stávající linie je jednoznačně podpůrná.</p>



<p>Čtyřicetidenní operace SBU není rozhodující bitva, která válku ukončí jedním úderem. Je to cílená série zásahů na slabiny, které mají Rusku zkomplikovat vedení války natolik, aby bylo dražší pokračovat než jednat. První noc v Kerči ukázala, že Ukrajina ví, kam bít: tam, kde se v jednom bodě protíná logistika, speciální projekty i obrana. Zbývá třicet devět dní.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/40-dni-pekla-pro-rusko-zelenskyj-spustil-operaci-ktera-ho-donuti-k-miru/">„40 dní pekla pro Rusko.“ Zelenskyj spustil operaci, která má Moskvu donutit k míru. První úder smetl kerčskou loděnici</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="41405" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelenskyj-volodymyr-jednani-armada-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelenskyj-volodymyr-jednani-armada-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Kreml zažije tolik bolesti, že už se vyjednávání nevyhne,“ slibuje Zelenskyj. Chystá dvě ofenzivy najednou, Rusko na ně nemá</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kreml-zazije-tolik-bolesti-ze-se-vyjednavani-nevyhne-slibuje-zelenskyj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Jun 2026 05:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Kreml]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352383</guid>

	
					<description>Kyjev oznámil čtyřicetidenní operaci nátlaku, která má současně bít do ruské energetiky v hloubce a dusit zásobování okupovaného Krymu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Večer 25. června 2026 zveřejnil Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích rozhodnutí, které ukrajinský přístup k válce posouvá do nové fáze. Po brífinku úřadujícího šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Jevhenije Chmary schválil časově ohraničenou kampaň, čtyřicet dní soustředěného tlaku na ruské zázemí i okupovaný poloostrov. Nejde o jednu velkou frontovou ofenzivu s tankovými klíny. Jde o dvě paralelní úderné osy, které mají Moskvě prodražit pokračování války natolik, že vyjednávání přestane být volbou a stane se nutností. Kreml přitom už teď reaguje přesuny protivzdušné obrany, krizovým řízením na Krymu a hasí palivový deficit, který sám Vladimir Putin poprvé veřejně přiznal.</p>



<h2 id="h-dv-osy-jeden-c-l">Dvě osy, jeden cíl</h2>



<p>Zelenskyj už 19. června na zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny rozlišil dvě kategorie úderů. První nazval „dalekodosahové sankce&#8220;, útoky dronů a raket na ruské rafinerie, ropné přečerpávací stanice, průmyslové uzly a energetickou infrastrukturu hluboko na ruském území, včetně okolí Moskvy. Druhou kategorii označil jako „střední dosah&#8220;, údery na logistiku Krymu, mosty, překladiště, palivové sklady a zásobovací trasy z ruské pevniny.</p>



<p>Právě souběh obou os dává kampani smysl. Když Moskva přesouvá systémy protivzdušné obrany k hlavnímu městu, aby chránila rafinerie a politicky citlivé cíle, obnažuje Krym. Když posiluje obranu Kerčského průlivu, ztrácí krytí jinde. Ukrajina nevsází na jednu průlomovou bitvu, ale na to, že ruský obranný systém začne být příliš drahé udržovat všude současně. Levnější drony a speciální operace SBU jí přitom pomáhají kompenzovat ruskou převahu v klasických vojenských zdrojích, jak <a rel="nofollow" href="https://ssu.gov.ua/photo-galleries/dalekobiini-udary-sbu-postupovo-nablyzhaiut-spravedlyvyi-myr-dlia-ukrainy-tvo-holovy-sbu-yevhenii-khmara">úřadující šéf SBU Chmara</a> otevřeně přiznal už v květnu.</p>



<h2 id="h-co-u-kreml-bol">Co už Kreml bolí</h2>



<p>Slovo „bolest&#8220; v Zelenského rétorice není abstrakce. Má konkrétní adresy. Deset dní před oznámením kampaně zasáhla SBU dvě přečerpávací stanice, Vtorovo a Lobkovo, které zásobovaly palivem přímo Moskvu. O šest dní později přišel na řadu moskevský ropný závod, klíčový dodavatel pohonných hmot pro ruské hlavní město. Podle <a rel="nofollow" href="https://ssu.gov.ua/novyny/sbu-razom-iz-inshymy-sylamy-oborony-urazyla-moskovskyi-naftopererobnyi-zavod-kliuchovyi-postachalnyk-palnoho-do-stolytsi-rf">SBU</a> šlo o cílený úder na páteř zásobovacího řetězce.</p>



<p>Na Krymu je situace ještě viditelnější. Ukrajinské síly zasáhly ropný terminál na obou stranách Kerčského mostu, poškodily železniční most a narušily další infrastrukturu poloostrova. Podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-crimea-drone-peninsula-d44f4639e670ed6e4f97c1e0ad6dce6e">AP</a> ukrajinský poradce Mychajlo Fedorov otevřeně mluví o plánu „udělat z Krymu ostrov&#8220;, logisticky ho odříznout od zbytku Ruska. Okupační úřady den po Zelenského oznámení vyhlásily na poloostrově stav nouze, zastavily civilní prodej paliv, omezily turistiku a zrušily dětské tábory. To není gesto, to je administrativní přiznání, že tlak funguje.</p>



<p>Rusko reaguje přesuny. Podle agentury AP Moskva stahuje systémy PVO k hlavnímu městu, k prezidentské rezidenci na Valdaji i ke Kerčskému mostu. Putin 29. června poprvé veřejně připustil „určitý deficit&#8220; paliva. Vzápětí ale dodal, že Kyjevu vyjednávací efekt nedá. Slova a čísla si tu protiřečí, a právě na tom Kyjev staví.</p>



<h2 id="h-pro-rusko-na-to-nem">Proč Rusko „na to nemá&#8220;</h2>



<p>Nejde o to, že by ruská armáda neměla vůbec nic. Jde o kapacitní přetížení. Moskva nedokáže stejně silně krýt politické centrum, energetickou infrastrukturu, Kerčský most, krymské zásobovací trasy, celé týlové zázemí a zároveň udržet ofenzivní tlak na frontě. Každý systém S-400 přesunutý k Moskvě chybí někde na jihu. Každý muniční konvoj přesměrovaný na opravu rafinerie nedorazí na frontu.</p>



<p>Ukrajina tuhle rovnici chápe a systematicky ji využívá. Centrum speciálních operací „Alfa&#8220; při SBU, které Zelenskyj i Chmara v červnu veřejně vyzdvihovali, podle oficiálních údajů služby způsobuje až dvacet procent všech ztrát ruské pěchoty. Kampaň tedy není jen o dronech a raketách, za údery stojí specializované jednotky s reálnými bojovými výsledky.</p>



<h2 id="h-s-zka-na-vy-erp-n-ne-na-z-zrak">Sázka na vyčerpání, ne na zázrak</h2>



<p>Zelenskyj neslibuje, že za čtyřicet dní válka skončí. Slib je jiný: že cena pokračování konfliktu pro Moskvu poroste rychleji, než je Kreml ochoten platit. Zajímavý je i geopolitický kontext. Podle exkluzivních informací <a rel="nofollow" href="https://kyivindependent.com/trump-privately-urged-zelensky-to-act-more-boldly-toward-russia/">Kyiv Independent</a> americký prezident Donald Trump při soukromém jednání 16. června Zelenského povzbudil k odvážnějšímu postupu, údajně věří, že Putin bez tlaku neustoupí. Není to oficiální stanovisko Bílého domu, ale zdrojovaná zákulisní informace, která vysvětluje, proč Kyjev eskaluje právě teď.</p>



<p>Čtyřicetidenní okno od 25. června vychází přibližně na začátek srpna. Úspěch se nebude měřit jednou velkou šipkou na mapě, ale tím, zda pokračuje palivový deficit, zda se opakují zásahy rafinerií, zda Krym zůstane logisticky pod tlakem, a hlavně zda Moskva změní tón. Zatím ho nemění. Ale platí víc.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Přímý nový závazek pro Prahu z ukrajinské kampaně neplyne. Česko má ale schválený <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/cesko_pokracuje_v_programu_ukrajina_a.html">Program Ukrajina na roky 2026–2030</a> a Bezpečnostní rada státu se začátkem roku zabývala muniční iniciativou i obranou kritické infrastruktury proti dronům. Zkušenosti z ukrajinsko-ruské dronové války už Česko přímo promítá do vlastního bezpečnostního plánování, od protidronových systémů po kybernetickou odolnost. Válka na Ukrajině tak není jen vzdálený konflikt, ale živá laboratoř, jejíž výsledky formují i českou obranu.</p>



<p>Kreml teď stojí před dilematem, které si nevybral: bránit symbolické centrum moci, nebo klíčovou okupační základnu na Krymu. Obojí najednou ho stojí víc, než je ochoten přiznat. A přesně na to Kyjev sází.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kreml-zazije-tolik-bolesti-ze-se-vyjednavani-nevyhne-slibuje-zelenskyj/">„Kreml zažije tolik bolesti, že už se vyjednávání nevyhne,“ slibuje Zelenskyj. Chystá dvě ofenzivy najednou, Rusko na ně nemá</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="69447" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Medveděv naznačil, že Zelenskyj ztratil imunitu a může být „odstraněn“. Možná tím ale vzkázal něco úplně jiného</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/medvedev-naznacil-ze-zelenskyj-ztratil-imunitu-a-muze-byt-odstranen/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 28 Jun 2026 06:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Dmitrij Medveděv]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=351864</guid>

	
					<description>Místopředseda ruské Rady bezpečnosti na právním fóru v Petrohradu spojil starý narativ o „propadlém mandátu“ s tvrzením, že Zelenskyj přišel o veškeré imunity.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dmitrij Medveděv vystoupil 24. června 2026 na plenárním zasedání XIV. Petrohradského mezinárodního právního fóra a přednesl tři scénáře „změny kyjevského režimu&#8220;: volby, pokud na ně Kyjev přistoupí; svržení „revoluční cestou&#8220;; nebo převzetí kontroly nad co největším počtem území. Současně zopakoval, že Volodymyru Zelenskému údajně vypršel mandát 20. května 2024, a proto prý přišel o „jakékoli imunity&#8220;. Slova zněla hrozivě. Jenže kdo poslouchal pozorně, slyšel ještě něco jiného: pokus obejít Zelenského jako vyjednávacího partnera a přesunout těžiště na ukrajinský parlament.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-medved-v-ekl-a-co-t-m-myslel">Co přesně Medveděv řekl, a co tím myslel</h2>



<p>Na první pohled to vypadalo jako další z řady výhrůžek. Medveděv použil formulaci o ztrátě imunit a naznačil, že Zelenského lze „odstranit&#8220;. V kontextu jeho starších výroků to zní jednoznačně: už v květnu 2024 na platformě TASS prohlásil, že Zelenskyj má být po kapitulaci „dopaden a postaven před soud&#8220;, případně „likvidován jako terorista&#8220;, pokud by ho nebylo možné dopadnout. Fyzicky násilná rovina v jeho slovníku tedy existuje a nelze ji ignorovat.</p>



<p>Jenže aktuální výrok zazněl na právním fóru, obklopený právnickým jazykem. A hned vedle hrozby stál jiný argument: Medveděv tvrdil, že na ukrajinské straně „není s kým jednat&#8220;, protože většina vrcholných orgánů je podle něj vyčerpaná nebo sesazená. Současně ale dodal, že parlament formálně zůstává a lze přes něj „najít právní způsob&#8220; k zachycení případných dohod. Jinými slovy: ostrá slova pro publikum, a vedle nich konstrukce scénáře, v němž Moskva Zelenského jednoduše obchází.</p>



<h2 id="h-rusk-narativ-versus-ukrajinsk-a-evropsk-pr-vo">Ruský narativ versus ukrajinské a evropské právo</h2>



<p>Celá Medveděvova argumentace stojí na předpokladu, že Zelenskému skončil mandát a s ním i legitimita. Tento předpoklad ale neobstojí ani v ukrajinském, ani v evropském právním rámci.</p>



<p>Ukrajinský <a rel="nofollow" href="https://zakon.rada.gov.ua/laws/anot/en/1647-14">zákon o právním režimu válečného stavu</a> výslovně zakazuje konání prezidentských i parlamentních voleb během stanného práva. <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/president/about-president">Oficiální web ukrajinského prezidenta</a> uvádí, že hlava státu vykonává své povinnosti do nástupu nově zvoleného prezidenta a po celou dobu mandátu požívá imunitu. A stanné právo na Ukrajině běží nepřetržitě, naposledy bylo prodlouženo dekretem č. 342/2026 z 27. dubna 2026, tedy necelé dva měsíce před Medveděvovým vystoupením.</p>



<p>Totéž potvrzují evropské instituce. Materiál Rady Evropy k poválečným volbám na Ukrajině výslovně říká, že zákon o válečném stavu „předepisuje prodloužení pravomoci prezidenta Ukrajiny, pokud jeho ústavní mandát vyprší během stanného práva&#8220;. Předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tiny Kox k tomu dodal, že dokud platí stanné právo a ústava v nynější podobě, volby prostě nejsou možné. Medveděvův argument o „propadlém mandátu&#8220; je tedy politický nástroj, nikoli nesporné právní pravidlo.</p>



<h2 id="h-komu-je-vzkaz-ur-en">Komu je vzkaz určen</h2>



<p>Medveděvova rétorika míří na několik publik současně. Domácímu ruskému divákovi nabízí obraz tvrdosti a nekompromisnosti. Západním hlavním městům posílá psychologický tlak, signál, že Moskva považuje Zelenského za odstranitelnou překážku. A ukrajinskému politickému prostředí adresuje vzkaz, že Kreml zkouší budovat scénář „bez Zelenského&#8220;, v němž by případné dohody fixoval přes jiný orgán.</p>



<p><a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/2024/10/18/natos-approach-to-counter-information-threats">NATO ve svém přístupu k informačním hrozbám</a> popisuje právě takové koordinované manipulační aktivity státních aktérů jako součást hybridního působení. Medveděvův výrok do tohoto rámce zapadá přesně: kombinuje hrozbu, delegitimizaci a nabídku alternativního kanálu v jednom balíčku.</p>



<p>Česká diplomacie a Aliance přitom drží opačnou linii. České ministerstvo zahraničí označilo v únoru 2025 ruské řeči o Zelenského nelegitimitě za „neopodstatněné nesmysly&#8220;. NATO už v den zahájení invaze v únoru 2022 výslovně uvedlo, že stojí při „legitimním, demokraticky zvoleném prezidentovi, parlamentu a vládě&#8220; Ukrajiny. Specifickou reakci na výrok z 24. června 2026 se nám nepodařilo dohledat, ale oficiální linie je jednoznačná.</p>



<h2 id="h-r-torika-nebo-re-ln-hrozba">Rétorika, nebo reálná hrozba?</h2>



<p>Samotný výrok není důkazem bezprostředně chystaného útoku. Ale Zelenskyj žije v trvale vysokém riziku, které není jen teoretické. AP v květnu 2024 popsala zmařený ruský plán na jeho atentát, Reuters v červnu téhož roku informoval o čistce ve státní ochrance po odhalení spiknutí uvnitř bezpečnostních struktur. Zelenského pohyb je kvůli bezpečnosti tajen.</p>



<p>Jak tedy rozlišit reálnou hrozbu od eskalační rétoriky? Základní filtry jsou prosté: zda k výroku přibydou konkrétní kroky, zda přicházejí oficiální varování od ukrajinských služeb nebo spojenců, zda se mění veřejně patrný bezpečnostní režim a zda jde o novou informaci, nebo o přebalení starého narativu. V tomto případě jde hlavně o to poslední: starý argument o vypršeném mandátu dostal nový právnický kabát na prestižním fóru.</p>



<p>Medveděvův výrok z Petrohradu není ani prázdná věta, ani operační komuniké. Je to vrstvené politické sdělení, jehož skutečná váha neleží v hrozbě fyzické likvidace, ale v pokusu právnicky připravit scénář, v němž Rusko tvrdí, že Zelenského lze obejít, a případné dohody uzavřít s někým jiným.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/medvedev-naznacil-ze-zelenskyj-ztratil-imunitu-a-muze-byt-odstranen/">Medveděv naznačil, že Zelenskyj ztratil imunitu a může být „odstraněn“. Možná tím ale vzkázal něco úplně jiného</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="42109" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/medvedev-dmitrij-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/medvedev-dmitrij-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kreml se má bát, ne vyjednávat. Trump v soukromí řekl Zelenskému, aby proti Rusku jednal odvážněji</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kreml-se-ma-bat-ne-vyjednavat-trump-rekl-zelenskemu-aby-byl-tvrdsi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Jun 2026 11:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Kreml]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=351258</guid>

	
					<description>Americký prezident měl na summitu G7 v soukromí vyzvat Zelenského k tvrdšímu postupu proti Rusku. Veřejně přitom dál mluví o dohodě.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 16. června seděli v Évian-les-Bains u jednoho stolu tři muži: Donald Trump, Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron. Schůzka na okraj summitu G7 nebyla na oficiálním programu. Zelenskyj podle <a rel="nofollow" href="https://kyivindependent.com/zelensky-trump-macron-hold-behind-the-scenes-meeting-at-g7-summit/">The Kyiv Independent</a> vytáhl fotografie zničené Kyjevskopečerské lávry po ruském útoku, a Trump vypadal záběry viditelně zasažený. Jenže to, co následovalo za zavřenými dveřmi, má potenciálně větší váhu než jakýkoliv snímek. Podle vysokého ukrajinského činitele, jehož slova zprostředkovala <a rel="nofollow" href="https://www.pravda.com.ua/eng/news/2026/06/23/8040734/">Ukrajinska Pravda</a>, Trump Zelenskému řekl, aby jednal „odvážněji&#8220;, a dodal, že Putin bez tlaku nic neudělá.</p>



<h2 id="h-dv-tv-e-jednoho-summitu">Dvě tváře jednoho summitu</h2>



<p>Summit G7 v Évian-les-Bains trval od 15. do 17. června 2026 a jeho veřejný výstup zněl diplomaticky. Trump po setkání novinářům řekl, že „Rusko by mělo uzavřít dohodu&#8220; a že udělá, co bude v jeho silách. Společné <a rel="nofollow" href="https://www.elysee.fr/en/G7evian/2026/06/17/g7-leaders-statement-on-geopolitical-issues">prohlášení lídrů G7</a> hovořilo o posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, systémech s dlouhým dosahem, zvažování licencí pro ukrajinskou výrobu interceptorů a dalším tlaku na ruskou válečnou ekonomiku. Nic, co by znělo jako výzva k eskalaci.</p>



<p>Neveřejná rovina ale vypadala jinak. Evropští lídři podle Reuters na Trumpa tlačili argumentem, že Ukrajina je v lepší pozici než kdykoliv předtím, a že právě teď je čas zvýšit náklady Kremlu. Trump podle sekundárního shrnutí Financial Times reagoval na ukrajinské hluboké údery „s obrovským nadšením&#8220;. Americká strana přitom veřejně nepotvrdila explicitní souhlas s údery na ruském území. Vznikl tak charakteristický obraz: veřejný mír, neveřejná páka.</p>



<h2 id="h-co-znamen-jednat-odv-n-ji">Co znamená „jednat odvážněji&#8220;</h2>



<p>Trumpův vzkaz nezní do prázdna. Ukrajina už od konce května 2026 provádí strategii, kterou ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov nazval „logistický lockdown&#8220;. Jde o škálování střednědosahových úderů v pásmu 20 až 300 kilometrů za frontovou linií, na velitelská stanoviště, sklady munice, pozice protivzdušné obrany, objekty FSB a energetickou infrastrukturu. K tomu pokračují dlouhodosahové údery na ruské rafinerie a vojenské cíle hluboko v týlu.</p>



<p>Konkrétní příklad přišel přímo v den schůzky v Évian: 16. června ukrajinský dron zasáhl největší rafinerii v Moskevské oblasti. Podle Reuters se počet útoků na ruské rafinerie od začátku roku 2026 zdvojnásobil. „Jednat odvážněji&#8220; tedy neznamená začít s něčím novým. Znamená to pokračovat a přidat.</p>



<p>Zelenskyj sám po summitu agentuře Reuters řekl, že Trump pozitivně reagoval na návrh dodat Ukrajině systémy Patriot a licence k výrobě interceptorů. Zároveň lídři G7 diskutovali o dalších sankcích proti Rusku. Logika je přímočará: nejdřív zvýšit cenu války, pak jednat.</p>



<h2 id="h-cena-kterou-kreml-u-plat">Cena, kterou Kreml už platí</h2>



<p>Slovo „bát se&#8220; v kontextu Kremlu neznamená kolaps režimu. Znamená rostoucí náklady uvnitř Ruska, které nelze skrýt ani za propagandu. A ty jsou měřitelné:</p>



<ul><li><strong>Paliva:</strong> Rusko podle Reuters zvažuje zákaz exportu dieselu a dovoz pohonných hmot. Benzínový výstup je meziročně nižší. Odstávky rafinerií se prodlužují.</li><li><strong>Krym:</strong> Poloostrov omezuje veřejný život, uzavírky pláží, omezení dopravy, evakuace turistických oblastí. Logistické zásobování přes Kerčský průliv je pod trvalým tlakem.</li><li><strong>Rétorika:</strong> Kreml reagoval na summit G7 tvrzením, že Evropané Trumpa „krmili škodlivými nápady&#8220;. Putin mluvil o snaze destabilizovat ruskou společnost. Vláda řeší dopady úderů na infrastrukturu.</li></ul>



<p>To není jazyk sebevědomé velmoci. Je to jazyk krizového managementu.</p>



<h2 id="h-b-lorusk-osa-a-hranice-odv-nosti">Běloruská osa a hranice odvážnosti</h2>



<p>Tři dny po summitu, 19. června, Zelenskyj veřejně pohrozil Bělorusku: pokud Minsk do týdne neodstraní reléové stanice používané při útocích na Ukrajinu, Kyjev zasáhne sám. Kreml okamžitě obvinil Ukrajinu z ohrožování suverenity svého spojence. Přímá spojitost mezi touto hrozbou a Trumpovým neveřejným vzkazem doložená není, ale načasování ukazuje, že Kyjev po summitu jedná sebevědoměji na více frontách současně.</p>



<p>Důležité je, co Trumpův signál není. Není to veřejně vyhlášená změna americké politiky. Není to povolení útočit na cokoliv a kdekoliv. Američtí činitelé explicitní souhlas s údery na Moskvu nebo Bělorusko veřejně nepotvrdili. Je to ale prostor, a Kyjev ho čte jako potvrzení, že tvrdší tlak na ruské zázemí Washington nejen toleruje, ale vítá.</p>



<h2 id="h-esk-kontext-zn-m-logika">Český kontext: známá logika</h2>



<p>Česká diplomacie se v této logice pohybuje dlouhodobě. Ministr zahraničí Jan Lipavský už v únoru 2025 po jednání s americkým vyslancem Keithem Kelloggem řekl, že Ukrajince je třeba vyzbrojit tak, aby jednali z pozice síly. V lednu 2026 Bezpečnostní rada státu potvrdila pokračování české muniční iniciativy a výslovně zohlednila dronovou hrozbu pro kritickou infrastrukturu. Praha dodává munici, drony a podílí se na financování obrany. Trumpův neveřejný vzkaz z Évian není pro český kurz překvapením, je jeho potvrzením z nečekané strany.</p>



<p>Trumpova slova z Évian dávají smysl jen v jednom scénáři: Rusko musí nejdřív pocítit, že válka stojí víc, než kolik je ochotno zaplatit. Teprve potom má důvod sednout ke stolu. Kreml se nemusí bát kolapsu, ale účtu, který každý den roste.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kreml-se-ma-bat-ne-vyjednavat-trump-rekl-zelenskemu-aby-byl-tvrdsi/">Kreml se má bát, ne vyjednávat. Trump v soukromí řekl Zelenskému, aby proti Rusku jednal odvážněji</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="69032" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/setkanu-trump-zelensky-unor-2025-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/setkanu-trump-zelensky-unor-2025-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>V Zelenského týmu vypukly nepokoje. Bývalá mluvčí ho veřejně ponížila a varuje před katastrofou: „Porazitelná hloupost“</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/v-zelenskeho-tymu-vypukly-nepokoje-byvala-mluvci-ho-verejne-ponizila/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Jun 2026 10:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=351249</guid>

	
					<description>Jediný prezidentský dekret z konce května rozbouřil nejcitlivější spojenecký vztah Ukrajiny, a kritika přišla i zevnitř.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj 26. května 2026 podepsal <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/documents/4402026-59649">dekret č. 440/2026</a>, kterým elitní jednotce Sil speciálních operací „Pivnič&#8220; udělil čestný název „jménem Hrdinů UPA&#8220;. V Polsku, kde je Ukrajinská povstalecká armáda spojována s volyňskými masakry, to spustilo diplomatickou lavinu, jakou mezi oběma zeměmi nezažili od začátku ruské invaze. A právě v tomto okamžiku se z okruhu bývalých prezidentských komunikátorů ozvala veřejná kritika, která Zelenského rozhodnutí označila za „porazitelnou hloupost&#8220;, chybu, kterou si Kyjev způsobil sám a které mohl snadno předejít. Místo vojenské fronty tak prezident musel hasit frontu diplomatickou, a to ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje každého spojence víc než kdy dřív.</p>



<h2 id="h-dekret-kter-zap-lil-doutn-k">Dekret, který zapálil doutnák</h2>



<p>Jednotka „Pivnič&#8220; patří mezi nejzkušenější formace ukrajinských speciálních sil. Pojmenovat ji po „Hrdinech UPA&#8220; mělo být gesto vůči domácímu narativu o národním odboji. Jenže v Polsku má UPA jednoznačně jinou konotaci, masakry civilistů na Volyni v letech 1943–1944, při nichž zahynuly desítky tisíc Poláků. Reakce Varšavy přišla rychle a tvrdě.</p>



<p>Polský prezident Karol Nawrocki 19. června <a rel="nofollow" href="https://www.president.pl/news/president-karol-nawrocki-i-have-decided-to-revoke-the-order-of-the-white-eagle-from-the-president-of-ukraine%2C122167">oznámil odebrání Řádu bílého orla</a>, nejvyššího polského státního vyznamenání, Zelenskému. Důvod formuloval explicitně: Ukrajina uctila formaci zodpovědnou za utrpení polských občanů. O den později Zelenskyj vyznamenání vrátil. Symbolická přestřelka mezi dvěma spojenci, kteří spolu za pár dní měli spolupořádat konferenci o obnově Ukrajiny, byla dokonána.</p>



<h2 id="h-kritika-zevnit-ve-ejn-zpochybn-n-prezidentova-sudku">Kritika zevnitř: veřejné zpochybnění prezidentova úsudku</h2>



<p>Právě v tomto napjatém období se z okruhu bývalých spolupracovníků Zelenského ozvala ostrá veřejná výtka. Kritička z řad někdejších prezidentských komunikátorů, podle dostupných informací bývalá mluvčí, označila celý krok za „porazitelnou hloupost&#8220; a varovala před katastrofálními důsledky pro ukrajinskou diplomacii.</p>



<p>Slovo „porazitelná&#8220; v tom výroku nese klíčový význam: nejde o nevyhnutelný osud, ale o chybu způsobenou lidským rozhodnutím, kterou šlo předvídat a které šlo zabránit. Veřejné zpochybnění prezidentova úsudku uprostřed mezinárodní krize je v ukrajinském politickém prostředí nezvyklé, a právě proto působí tak silně. Nejde o zákulisní šeptandu, ale o otevřený signál, že i lidé, kteří Zelenského dříve hájili před kamerami, považují tento konkrétní krok za zbytečné sebepoškození.</p>



<p>Důležité je ale říct, co tato kritika neznamená. Otevřené zdroje neprokazují masový rozklad prezidentské kanceláře ani řetězec odchodů klíčových lidí. Jde o ojedinělý, ale mimořádně viditelný výbuch; trhlinu v komunikaci, ne puč.</p>



<h2 id="h-katastrofa-kter-nemusela-nastat">Katastrofa, která nemusela nastat</h2>



<p>Slovo „katastrofa&#8220; v kontextu tohoto sporu nemíří na vojenskou porážku. Míří na něco jiného: na diplomatickou erozi vztahu s Polskem, jedním z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny od února 2022.</p>



<p>Načasování je přitom fatální. Na 25.–26. června 2026 byla naplánována <a rel="nofollow" href="https://www.urc-international.com/">konference o obnově Ukrajiny</a> v polském Gdaňsku, společně pořádaná Polskem a Ukrajinou. Místo toho, aby obě země prezentovaly jednotu před mezinárodními dárci, řešily historický spor o symboliku. Podle zpráv z 23. června se dokonce objevily signály, že Zelenskyj na konferenci nepřijede osobně a delegaci povede premiérka Julija Svyrydenková, byť definitivní potvrzení chybělo.</p>



<p>Polští politici napříč spektrem přitom upozorňovali na to, komu eskalace prospívá. Místopředseda Sejmu Włodzimierz Czarzasty na začátku června <a rel="nofollow" href="https://www.pap.pl/aktualnosci/czarzasty-w-interesie-polski-nie-jest-zaostrzanie-sporow-z-ukraina">prohlásil</a>, že zostřování sporů s Ukrajinou není v polském zájmu. Premiér Donald Tusk sice odpovědnost za skandál přičetl Zelenskému, ale ani on nevolal po zastavení podpory. Nawrocki sám výslovně uvedl, že odebrání řádu neznamená snížení polské pomoci Ukrajině v obraně proti Rusku.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-ir-spojeneckou-podporu">Co to znamená pro Česko a širší spojeneckou podporu</h2>



<p>Česká linie se nemění. Ministerstvo zahraničních věcí ČR má schválený <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/koncepce_publikace/koncepce/schvaleni_programu_humanitarni.html">program humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistence Ukrajině</a> na roky 2026–2030 s ročními alokacemi 500 milionů korun na bilaterální aktivity a dalšími 500 miliony na kofinancování evropských projektů. Institucionální podpora pokračuje bez ohledu na polsko-ukrajinský symbolický střet.</p>



<p>Skutečné riziko ale leží jinde než v zastavení pomoci. Leží v obrazu:</p>



<ul><li><strong>Narativ jednoty</strong> spojenců proti Rusku dostává trhliny ve chvíli, kdy Moskva hledá každou příležitost k rozklínování západní koalice.</li><li><strong>Vyjednávací pozice</strong> Ukrajiny v případných budoucích mírových jednáních slábne, pokud její nejbližší sousedé řeší historické křivdy místo koordinace.</li><li><strong>Důvěra dárců</strong> na konferenci o obnově může být narušena, pokud hostitelská země a příjemce pomoci spolu veřejně bojují o symboly.</li></ul>



<h2 id="h-opraviteln-chyba-s-vysokou-cenou">Opravitelná chyba s vysokou cenou</h2>



<p>Podle nás je jádro problému prosté: nešlo o nevyhnutelný střet civilizací, ale o politicky opravitelnou chybu, která přerostla v mezinárodní symbolický požár. Zelenskyj mohl jednotku ocenit jinak. Mohl konzultovat s Varšavou. Mohl zvážit načasování. Nic z toho se nestalo, a výsledkem je odebraný řád, vrácené vyznamenání a otazník nad osobní účastí ukrajinského prezidenta na klíčové konferenci v Gdaňsku.</p>



<p>Právě proto ta kritika zevnitř tak rezonuje. Nejde o zradu, nejde o rozpad. Jde o moment, kdy i lidé z prezidentova okolí nahlas řekli to, co si myslela řada diplomatů: tohle byla zbytečná rána do vlastních řad, a to uprostřed války, ve které si Ukrajina nemůže dovolit ztratit jediného spojence.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/v-zelenskeho-tymu-vypukly-nepokoje-byvala-mluvci-ho-verejne-ponizila/">V Zelenského týmu vypukly nepokoje. Bývalá mluvčí ho veřejně ponížila a varuje před katastrofou: „Porazitelná hloupost“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="36852" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelensky-mendel-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelensky-mendel-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj zariskoval, ale zahrál to skvěle. Bělorusku rychle došlo, že by ho Ukrajina smetla. Radši tak zradilo Rusko</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-to-zahral-skvele-belorusku-doslo-ze-by-ho-ukrajina-smetla/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Jun 2026 09:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Bělorusko]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=351742</guid>

	
					<description>Čtyři retranslační věže v Brestské a Homelské oblasti pomáhaly ruským dronům Šáhed zasahovat cíle na severu a západě Ukrajiny. Zelenskyj dal Lukašenkovi týden. Věže přestaly fungovat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nebyla to improvizace ani náhlý záchvat odvahy. Když Volodymyr Zelenskyj 19. června 2026 před novináři řekl, že pokud Lukašenko opakovače neodstraní, „uděláme to my&#8220;, stál za tím půlrok zpravodajské práce, dva kola sankcí a veřejně zdokumentovaná mapa ruské dronové infrastruktury na běloruském území. Riziko bylo zřejmé: otevřeně připustit ukrajinský úder za běloruskou hranicí. Zisk ještě zřejmější: Minsk si spočítal, že čtyři věže nestojí za přímou konfrontaci s Ukrajinou, a zařízení podle ukrajinské strany skutečně přestala pracovat.</p>



<h2 id="h-p-lrok-kter-p-edch-zel-ultim-tu">Půlrok, který předcházel ultimátu</h2>



<p>Příběh nezačal červnovým projevem, ale kyberoperací. Skupina <a rel="nofollow" href="https://informnapalm.org/en/russian-drone-operators-use-belarus/">Fenix ve spolupráci s InformNapalm</a> pronikla do účtů desítek ruských operátorů dronů a po šest měsíců sledovala, jak Moskva využívá běloruské mobilní věže a civilní telekomunikační infrastrukturu k udržení stabilního signálu a trasování letů útočných bezpilotníků. Výsledky zveřejnila 21. února 2026.</p>



<p>Už tři dny předtím, 18. února, Kyjev uvalil <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/ukrayina-zastosuvala-sankciyi-proti-samoprogoloshenogo-prezi-102917">sankce přímo na Lukašenka</a>, a relay systém pro řízení dronů v Bělorusku uvedl jako jeden z výslovných důvodů. V dubnu přišla další vlna sankcí, tentokrát na běloruské podniky napojené na ruský vojensko-průmyslový komplex. A 10. června běloruská redakce Rádia Svobodná Evropa rozkreslila celý „dronový pás&#8220; podél běloruské hranice: startovací komplexy, sklady, trasy vedené přes běloruský vzdušný prostor.</p>



<p>Zelenskyj tedy nepřišel s neurčitou hrozbou. Přeložil měsíce zpravodajské práce do jediné věty s týdenním deadlinem.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-opakova-e-d-laly-a-pro-na-nich-z-le-elo">Co přesně opakovače dělaly a proč na nich záleželo</h2>



<p>Opakovače nejsou odpalovací rampy. V architektuře ruské dronové války představují čtvrtou vrstvu, vrstvu velení, signálu a stabilizace trasy. Celý systém funguje ve čtyřech stupních: start, logistika, trasování letu a právě relay/control. Retranslační prvky na mobilních věžích v Brestské a Homelské oblasti pomáhaly udržet spojení s drony na severozápadním koridoru a zvyšovaly šanci, že Šáhedy doletí k cílům v Žytomyrské, Rivnenské a Volyňské oblasti.</p>



<p>Podle <a rel="nofollow" href="https://informnapalm.org/en/a-drone-belt-along-belarus-border/">InformNapalm</a> tatáž infrastruktura pravděpodobně sehrála roli i při průnicích ruských dronů do polského vzdušného prostoru v září 2025, což posouvá celou věc z čistě ukrajinského rámce do roviny širší evropské bezpečnosti.</p>



<p>Vypnutí čtyř věží Rusko nezastaví. Moskva disponuje nejméně čtrnácti známými startovacími místy a může útoky přesměrovávat. Ale nahradit konkrétní relay vrstvu na běloruských civilních věžích není totéž jako přesunout start jinam. Bez aktivní spolupráce Minsku bude severozápadní koridor pro ruské drony méně pohodlný a méně přesný.</p>



<h2 id="h-zrada-nebo-taktick-krok">Zrada, nebo taktický úkrok?</h2>



<p>Slovo „zrada&#8220; je třeba číst v operativním, ne geopolitickém smyslu. Pokud Minsk zařízení skutečně odstavil, přerušil na vlastním území infrastrukturu, která pracovala výhradně pro ruské útoky. To je krok proti bezprostřednímu ruskému zájmu. Nic víc, nic míň.</p>



<p>Lukašenko totiž zároveň Rusku pomáhá dál, a masivně. Zelenskyj ve svém <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/news/sogodni-vnochi-ta-najblizhchim-chasom-treba-osoblivo-uvazhno-105061">večerním projevu z 20. června</a> uvedl, že dodávky benzinu z Běloruska do Ruska mezi lednem a květnem 2026 meziročně vzrostly třináctkrát, dodávky dieselu trojnásobně. Více než tři tisíce běloruských podniků podle Kyjeva dodává Rusku kriticky důležité stroje a komponenty. O strategickém odklonu od Moskvy tedy nemůže být řeč.</p>



<p>Podle nás Lukašenko prostě spočítal poměr rizika a zisku. Čtyři retranslační věže za něj nestály za to, aby riskoval přímý ukrajinský úder na běloruské území, zvlášť ve chvíli, kdy Zelenskyj téhož dne prezentoval nové ukrajinské dálkové drony s doletem až 3 000 kilometrů. Minsk navíc sám nese náklady ruského využívání svého vzdušného prostoru: ruské drony nad Běloruskem létají bez koordinace a představují bezpečnostní problém i pro samotný režim.</p>



<h2 id="h-co-z-toho-plyne-pro-dal-v-voj">Co z toho plyne pro další vývoj</h2>



<p>Nejdůležitější není samotné vypnutí věží. Důležité je, že Kyjev poprvé udělal z běloruské „pomocné role&#8220; konkrétní, adresnou a potenciálně trestatelnou infrastrukturu. Přeloženo: to, co bylo roky šedou zónou (Bělorusko formálně neválčí, ale pomáhá), dostalo tvář, souřadnice a deadline.</p>



<p>Zda byly opakovače fyzicky demontovány, nebo jen dočasně odstaveny, zatím není potvrzeno. Ukrajina to bude zjišťovat kombinací signálového monitoringu a sledování letových tras. Pokud se věže znovu rozsvítí, Zelenskyj má precedent i veřejný mandát jednat.</p>



<p>Lukašenko si koupil čas. Zelenskyj si koupil něco cennějšího: důkaz, že i bez jediného výstřelu dokáže změnit chování sousedního státu, když má data, vůli a ochotu riskovat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-to-zahral-skvele-belorusku-doslo-ze-by-ho-ukrajina-smetla/">Zelenskyj zariskoval, ale zahrál to skvěle. Bělorusku rychle došlo, že by ho Ukrajina smetla. Radši tak zradilo Rusko</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="41405" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelenskyj-volodymyr-jednani-armada-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelenskyj-volodymyr-jednani-armada-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Polsko hrozí zastavením zbraní pro Ukrajinu. Zelenskyj teď stojí před rozhodnutím, které nemá dobré řešení</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/polsko-proti-ukrajine-zelenskyj-stoji-pred-rozhodnutim-ktere-nema-reseni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 24 Jun 2026 15:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=350905</guid>

	
					<description>Polsko pozastavilo převod dalších stíhaček MiG-29 Ukrajině a prezident Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání. Krize mezi spojenci eskaluje v nejhorší možný moment.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě na jaře 2026 patřilo Polsko k nejhlasitějším obhájcům Ukrajiny v Evropě. Pak přišel 26. květen a prezidentský dekret, kterým Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinskému centru speciálních operací „Sever&#8220; čestný název po „Hrdinech UPA&#8220;. V polské kolektivní paměti je Ukrajinská povstalecká armáda spojena s volyňskými masakry, při nichž podle polských odhadů zahynulo nejméně sto tisíc polských civilistů. Reakce Varšavy přišla rychle a tvrdě, a dnes stojí Zelenskyj před volbou, která nemá dobrou variantu: přijet do Gdaňsku na konferenci o obnově Ukrajiny a vypadat doma jako ten, kdo ustoupil, nebo nepřijet a poškodit spojenectví, na kterém závisí bezpečnost jeho země.</p>



<h2 id="h-dekret-d-a-t-i-t-dny-eskalace">Dekret, řád a tři týdny eskalace</h2>



<p>Časová osa konfliktu je přímočará a brutálně rychlá. 26. května podepsal Zelenskyj <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/documents/4402026-59649">dekret č. 440/2026</a>. 8. června zasedla Kapitula Řádu Bílého orla. A 19. června vystoupil polský prezident Karol Nawrocki s <a rel="nofollow" href="https://k.prezydent.pl/aktualnosci/wypowiedzi-prezydenta-rp/wystapienia/prezydent-karol-nawrocki-podjalem-decyzje-o-odebraniu-orderu-orla-bialego-prezydentowi-ukrainy%2C122164">oficiálním projevem</a>, ve kterém oznámil odebrání nejvyššího polského vyznamenání ukrajinskému prezidentovi. Řád Bílého orla je v polské hierarchii tím, čím je v české Řád Bílého lva, symbolem státní úcty, který se neuděluje ani neodebírá lehkovážně.</p>



<p>Nawrocki ale nezůstal u symboliky. Ve stejném projevu řekl, že pro ty, kdo neodmítají „kult násilí&#8220;, není v Evropské unii místo, a že to Polsko „určitě&#8220; nedovolí. Tím přenesl historický spor do roviny, která Kyjev bolí mnohem víc než ztráta vyznamenání: do roviny evropské integrace.</p>



<p>Ukrajinská strana odpověděla sérií vracení polských ocenění ze strany vrcholných představitelů. Zelenskyj navíc podle European Pravda přestal od začátku června využívat polské letiště Rzeszów pro zahraniční cesty a přesunul provozní bázi prezidentského letadla do Kišiněva. Oficiální vysvětlení chybí, ale politické čtení je jednoznačné.</p>



<h2 id="h-zastaven-zbran-co-to-znamen-v-praxi">Zastavení zbraní: co to znamená v praxi</h2>



<p>Formulace „zastavení zbraní&#8220; vyžaduje upřesnění. Veřejně doložená vyhláška o plošném embargu na dodávky Ukrajině neexistuje. Nawrocki sám 19. června zdůraznil, že odebrání řádu „neznamená změnu strategického směru polské bezpečnostní politiky&#8220; a že Polsko Ukrajinu nadále podporuje proti ruské agresi.</p>



<p>Jenže mezi rétorikou a realitou už se otevřela mezera. 15. června náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v Radiu Zet potvrdil, že Polsko nepředalo Ukrajině další stíhačky MiG-29, protože Kyjev nesplnil dohodu o sdílení dronových technologií. To není abstraktní hrozba, to je konkrétní pozastavený transfer.</p>



<p>A rozsah polské pomoci, která by teoreticky mohla být podmíněna, je značný. Podle polského <a rel="nofollow" href="https://en.bbn.gov.pl/en/news/891%2CPoland039s-aid-to-Ukraine.html">Národního bezpečnostního úřadu</a> Varšava dosud dodala mimo jiné:</p>



<ul><li>přes 250 bojových vozidel pěchoty BWP-1</li><li>100 kolových transportérů Rosomak</li><li>přes 100 samohybných děl</li><li>14 stíhaček MiG-29</li><li>12 bitevních vrtulníků Mi-24</li></ul>



<p>K tomu výcvik, logistika a politická váha největšího východoevropského člena NATO. Plošné utnutí by Ukrajinu na frontě okamžitě nesrazilo; analytici European Pravda upozorňují, že část pomoci by dokázaly kompenzovat státy západní a severní Evropy. Ale selektivní páky v letectvu, výcviku a průmyslové spolupráci by byly citelné. A hlavně: signál, který by takové omezení vyslalo ostatním spojencům, by mohl být zničující.</p>



<h2 id="h-gda-sk-jako-past-bez-v-chodu">Gdaňsk jako past bez východu</h2>



<p>25. a 26. června se v Gdaňsku koná <a rel="nofollow" href="https://www.urc-international.com/">Ukraine Recovery Conference 2026</a>, konference o obnově Ukrajiny, kterou Polsko a Ukrajina společně pořádají. Letošní ročník má navíc novou bezpečnostní a obrannou dimenzi, kterou do formátu přidala právě polská strana. Má přilákat investory, vlády i finanční instituce. Premiér Donald Tusk veřejně deklaroval, že Zelenského účast očekává navzdory krizi. Podle informací z polské vládní strany zprostředkovaných médii Kyjev účast diplomatickou notou potvrdil.</p>



<p>Zelenskyj tak stojí před klasickým dilematem, kde obě varianty stojí příliš mnoho.</p>



<p><strong>Pokud přijede:</strong> Doma to může vypadat jako ústupek. Polsko mu právě odebralo nejvyšší vyznamenání, ukrajinští představitelé demonstrativně vracejí polská ocenění, a prezident jede do Gdaňsku jednat s těmi, kdo ho veřejně ponížili. Pro domácí publikum, unavené válkou a citlivé na národní důstojnost, je to těžko stravitelný obraz.</p>



<p><strong>Pokud nepřijede:</strong> Poškodí konferenci, kterou jeho vlastní země spolupořádá. Oslabí Tuska, který se krizi snažil udržet pod kontrolou, a dá polské pravici munici pro argument, že Kyjev ničí spojenectví s klíčovým sousedem. A co je nejhorší, dá prostor těm v Polsku, kteří chtějí historickou otázku přepsat do podmínek ukrajinského vstupu do EU.</p>



<h2 id="h-v-c-ne-symbolika-t-i-tvrd-oblasti-dopadu">Víc než symbolika: tři tvrdé oblasti dopadu</h2>



<p>Krize už dávno přerostla spor o vyznamenání a historickou paměť. Zasahuje tři konkrétní oblasti, které mají pro Ukrajinu existenční význam.</p>



<p><strong>Evropská integrace.</strong> Nawrockého výrok o tom, že Polsko nepustí do EU nikoho, kdo neodmítá kult násilí, je tvrdší než samotné odebrání řádu. Pokud by si Varšava z historické otázky udělala trvalou politickou podmínku, česká, pobaltská ani skandinávská podpora by sama o sobě nestačila. Polsko má v Radě EU váhu, kterou nelze obejít.</p>



<p><strong>Rekonstrukce.</strong> URC 2026 není akademická konference. Je to mechanismus, který má mobilizovat miliardy na obnovu zničené infrastruktury. Polsko-ukrajinská roztržka přímo nad tímto formátem podkopává důvěru investorů i partnerských vlád.</p>



<p><strong>Vojensko-průmyslová spolupráce.</strong> Pozastavené MiGy-29 jsou první vlaštovkou. Dohoda o sdílení dronových technologií, kterou Kyjev podle Tomczyka nesplnil, ukazuje, že spolupráce má konkrétní smluvní rámec, a ten lze podmínit nebo zmrazit.</p>



<h2 id="h-srovn-n-s-ma-arskem-kulh-ale-varovn-sign-l-je-jasn">Srovnání s Maďarskem kulhá, ale varovný signál je jasný</h2>



<p>Nabízí se paralela s maďarsko-ukrajinským sporem za Orbána. Jenže ta kulhá. Budapešť blokovala unijní úvěr v hodnotě desítek miliard korun, sankční balíčky i kroky kolem přístupových jednání; šlo o systémovou institucionální obstrukci. Polský spor je zatím silnější v symbolice a vnitropolitickém využití, ale nedošel tak daleko v blokování unijních nástrojů.</p>



<p>Varovné ale je, že Nawrocki už používá stejný jazyk, jazyk veta. A průzkum SW Research pro deník Rzeczpospolita z poloviny června ukazuje, že 51,9 % Poláků vnímá svůj postoj k Ukrajině po kauze UPA jako zhoršený. To není číslo, které by polský politik před parlamentními volbami v roce 2027 ignoroval.</p>



<p>Analytici Carnegie Endowment přitom upozorňují, že přes rostoucí podráždění zůstávají Polsko a Ukrajina strategicky zajedno v tom nejdůležitějším: v odporu proti ruskému ohrožení. Úplný strategický obrat zatím na stole není. Reálnější je scénář tvrdšího podmiňování, a první známky toho už jsou vidět.</p>



<p>Zelenskyj má do Gdaňsku pár dní. Ať udělá cokoliv, někdo to bude číst jako chybu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/polsko-proti-ukrajine-zelenskyj-stoji-pred-rozhodnutim-ktere-nema-reseni/">Polsko hrozí zastavením zbraní pro Ukrajinu. Zelenskyj teď stojí před rozhodnutím, které nemá dobré řešení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="40393" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/mig-29-polske-letectvo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/mig-29-polske-letectvo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajině narostl hřebínek: „Na všechny kroky Polska odpovíme stejně,“ vzkazuje po rozepři kvůli „banderovské jednotce“</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajine-narostl-hrebinek-na-vsechny-kroky-polska-odpovime-stejne/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 Jun 2026 14:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=350658</guid>

	
					<description>Kyjev přešel od uklidňování k tvrdé symbolické odvetě. Ministr zahraničí vrátil polské vyznamenání, prezident poslal řád poštou zpět do Varšavy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě na začátku června 2026 ukrajinský šéf diplomacie Andrij Sybiha veřejně vyzýval, aby se „neroztáčela spirála nenávisti&#8220;. O šestnáct dní později už mluvil o „strategické chybě&#8220; polského prezidenta, o „neuctivých a impulzivních krocích&#8220; Varšavy a oznamoval, že vrací své polské vyznamenání. Volodymyr Zelenskyj šel ještě dál: Řád Bílého orla, nejvyšší polské státní vyznamenání, které dostal v dubnu 2023 jako symbol mimořádné solidarity, zabalil a 20. června odeslal poštou zpět do Polska. Zveřejnil i poštovní doklad. „Odpovíme stejně&#8220; shrnuje právě tuto reciproční linii: cokoli Varšava v symbolické rovině udělá, Kyjev zrcadlově vrátí. A odmítne jakýkoli polský nárok mluvit Ukrajině do její historické politiky.</p>



<h2 id="h-jednotka-kter-rozbu-ku-odp-lila">Jednotka, která rozbušku odpálila</h2>



<p>Celý spor začal 26. května 2026, kdy Zelenskyj podepsal <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/documents/4402026-59649">dekret č. 440/2026</a> o udělení čestného názvu Samostatnému centru speciálních operací „Sever&#8220;, elitní jednotce Sil speciálních operací. Název zní „jménem Hrdinů UPA&#8220;, tedy Ukrajinské povstalecké armády. Nejde tedy o přímé pojmenování po Stepanu Banderovi, jak by mohla nadpisová zkratka naznačovat. Banderovský kontext je ale neoddělitelný: UPA vznikla v roce 1942 pod politickým vedením Organizace ukrajinských nacionalistů, jejímž vůdcem byl právě Bandera.</p>



<p>V ukrajinském čtení dějin představuje UPA protiimperiální odboj, boj za nezávislost proti Sovětům i nacistům. V polském čtení je to především formace odpovědná za masové vraždy polských civilistů na Volyni a ve východní Haliči ve 40. letech. Desítky tisíc mrtvých. Toto trauma formuje polskou národní paměť dodnes a přenesení názvu UPA na aktivní elitní vojenskou jednotku Varšava přečetla jako státní glorifikaci pachatelů.</p>



<h2 id="h-od-deeskalace-k-odvet-za-estn-ct-dn">Od deeskalace k odvetě za šestnáct dní</h2>



<p>Časová osa ukazuje, jak rychle se tón změnil:</p>



<ul><li><strong>26. května 2026</strong> – Zelenskyj podepisuje dekret o čestném názvu.</li><li><strong>3. června</strong> – Sybiha ještě uklidňuje, tvrdí, že název vybrali sami vojáci bez protipolského záměru, a vyzývá, aby se historické otázky nechaly historikům.</li><li><strong>8.–9. června</strong> – Premiér Donald Tusk veřejně apeluje na přímý rozhovor mezi polským prezidentem Karolem Nawrockým a Zelenským. Píše, že z konfliktu těží jedině Moskva. Současně ale dodává: „Nikdo nemůže zlehčovat naši citlivost.&#8220;</li><li><strong>19. června</strong> – Nawrocki po konzultaci s Kapitulou řádu oznamuje odebrání Řádu Bílého orla. Zdůvodňuje to ochranou prestiže nejvyššího polského vyznamenání.</li><li><strong>19. června, večer</strong> – Sybiha reaguje na Facebooku: mluví o strategické chybě, vrací svůj Komandérský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy o Polsko a prohlašuje, že „žádný prezident jiné země nám nebude diktovat naši historii&#8220;. Dodává, že Nawrocki svým krokem „sklízí potlesk z Moskvy&#8220;.</li><li><strong>20. června</strong> – Zelenskyj posílá řád poštou zpět. Vysvětluje, že vyznamenání patřilo ukrajinskému lidu a armádě, ne jemu osobně.</li></ul>



<p>Šestnáct dní stačilo k tomu, aby se z uklidňujícího diplomata stal ministr, který veřejně obviňuje spojence ze strategické chyby. Právě tato proměna tónu, z opatrnosti do tvrdé reciprocity, je to, co lze označit jako moment, kdy Kyjevu „narostl hřebínek&#8220;.</p>



<h2 id="h-symbolick-v-lka-zat-m-ne-skute-n">Symbolická válka, zatím ne skutečná</h2>



<p>Zásadní otázka zní: přelije se paměťová krize do reálného ochlazení bezpečnostní spolupráce? Zatím všechno nasvědčuje tomu, že ne. Nawrocki sám při oznámení odebrání řádu řekl, že to neznamená omezení polské podpory Ukrajině. Tusk trvá na tom, že Ukrajina „nesmí tuto válku prohrát&#8220;. A mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj ještě 10. června <a rel="nofollow" href="https://en.interfax.com.ua/news/general/1175434.html">označil Polsko za primárního strategického spojence</a>, klíčového pro logistiku a dodávky zbraní.</p>



<p>Navíc existuje detail, který snadno zapadne: mezi 9. a 18. červnem 2026, tedy v samém epicentru krize, probíhaly v Hutě Pieniacké <a rel="nofollow" href="https://www.gov.pl/web/kultura/rozpoczecie-prac-poszukiwawczych-w-hucie-pieniackiej">polsko-ukrajinské pátrací práce</a> pod vedením polského Institutu národní paměti za účasti ukrajinského partnera. Praktická historická spolupráce se nezastavila ani ve chvíli, kdy se politici přetahovali o vyznamenání.</p>



<p>Kyjev si podle nás tuto hranici hlídá vědomě. Ukrajina má vůči Polsku páky spíš symbolické než strategické: tempo povolování exhumací, tón bilaterální komunikace, ceremoniální kontakty. Ale nemá zájem ohrozit logistické vazby, na kterých závisí její válečné úsilí. Sází na to, že Varšava paměťový spor nepřetaví do zastavení vojenské pomoci. A Varšava zatím dává najevo totéž.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Tento spor není abstraktní ani z našeho pohledu. Česko patří k nejvýznamnějším dodavatelům munice a výcvikové podpory Ukrajině, velká část logistiky prochází právě přes Polsko. České vrtulníky Viper navíc od letošního roku chrání polský vzdušný prostor v rámci spojeneckých závazků. Pokud by se symbolická krize přelila do praktické koordinace, třeba do zpomalení tranzitu nebo politického blokování společných projektů, dopadlo by to i na české bezpečnostní zájmy.</p>



<p>V českém prostředí je obraz „banderovců&#8220; historicky jiný než v Polsku. Jak připomíná historik Jiří Plachý na ČT24, v Čechách a na Slovensku byl dlouho formován komunistickou propagandou jako obraz nacistického spolupracovníka, zatímco v Polsku jde o hluboce prožité národní trauma spojené s konkrétními masakry. České vnímání je méně jednotné, a proto i méně emocionální. Těžiště české politiky dnes leží jednoznačně v bezpečnostní podpoře Ukrajiny, ne v paměťových sporech.</p>



<p>Červnová roztržka je zatím tvrdá hlavně v rovině gest, vyznamenání a veřejné rétoriky. Obě strany vědí, že z ní těží Moskva, a obě to nahlas říkají. Právě v tom spočívá paradox celého sporu: Kyjev i Varšava se shodnou na tom, kdo je skutečný nepřítel, a přesto si navzájem posílají poštou zpět nejvyšší státní vyznamenání.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajine-narostl-hrebinek-na-vsechny-kroky-polska-odpovime-stejne/">Ukrajině narostl hřebínek: „Na všechny kroky Polska odpovíme stejně,“ vzkazuje po rozepři kvůli „banderovské jednotce“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="36398" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelenskyj-volodymyr-armada-jednani-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelenskyj-volodymyr-armada-jednani-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové se blíží, tak Syrskyj poprvé odmítl Zelenského rozkaz. Nařídil armádě ústup z Krasného Limanu, než bude pozdě</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusove-se-blizi-tak-syrskyj-poprve-odmitl-zelenskeho-rozkaz/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 Jun 2026 04:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Oleksandr Syrskyj]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=350770</guid>

	
					<description>Ruské infiltrační skupiny pronikly až do centra Lymanu. Vrchní velitel Syrskyj podle neoficiálních zdrojů upřednostnil stažení sil před rizikem obklíčení.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 19. června 2026 zveřejnil americký Institut pro studium války (ISW) geolokalizované záběry, na nichž ruský voják s vlajkou stojí v centru Krasného Limanu. Analytici to hodnotí jako infiltrační misi malé skupiny, nikoli jako potvrzené ovládnutí města, ale samotný fakt, že se útočníci dostali tak hluboko, mění charakter celé bitvy. V anonymních ukrajinských kanálech se téměř souběžně objevilo tvrzení, že velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj dal přednost pružné obraně a částečnému stažení sil před tím, než by se pozice stala pastí. Pokud by se to potvrdilo, šlo by o první takto popsaný případ, kdy Syrskyj veřejně upřednostnil vojenskou logiku před politickým imperativem držet každý metr Donbasu.</p>



<h2 id="h-co-je-u-lymanu-potvrzen-a-co-ne">Co je u Lymanu potvrzené, a co ne</h2>



<p>Začněme tím, co víme jistě. Ukrajinský vojenský mluvčí Viktor Trehubov 6. června řekl agentuře <a rel="nofollow" href="https://www.ukrinform.net/rubric-ato/4131217-highest-russian-activity-observed-on-lyman-front-military-spox.html">Ukrinform</a>, že právě na lymanském směru pozorují nejvyšší ruskou aktivitu. Rusové tam nasazují malé pěší skupiny, které se snaží pronikat do zástavby a obcházet ukrajinské pozice. O třináct dní později ISW popsal infiltrace do centra města a zásah přechodu přes řeku Severní Doněc u obce Majaky bombou FAB-3000, tedy přímý úder na logistickou tepnu, po které proudí zásobování obránců.</p>



<p>Co naopak veřejně doložené není: konkrétní Zelenského rozkaz „držet Lyman za každou cenu&#8220; ani oficiální Syrského rozkaz k ústupu. Tvrzení o rozkolu mezi prezidentem a vrchním velitelem pochází z anonymního telegramového kanálu Rezident, který se odvolává na zdroje v generálním štábu. Jenže analýza webu <a rel="nofollow" href="https://en.detector.media/post/trust-me-bro-how-often-do-insights-from-anonymous-telegram-channels-come-true">Detector Media</a> ukázala, že ze 75 „insidů&#8220; čtyř podobných kanálů včetně Rezidentu se potvrdilo pouhých 12 procent. To je spolehlivost, na které se nedá stavět příběh. Dá se na ní ale stavět otázka.</p>



<h2 id="h-pro-vojensk-logika-mluv-pro-stup">Proč vojenská logika mluví pro ústup</h2>



<p>I bez potvrzeného rozkazu dává rámec „ustoupit dřív, než bude pozdě&#8220; na lymanském úseku smysl. Důvodů je několik:</p>



<ul><li><strong>Infiltrace do centra města.</strong> Když se malé skupiny protivníka dostanou do zástavby, obrana se mění z pozičního boje na chaotické městské střety, kde obránce ztrácí výhodu připravených pozic.</li><li><strong>Ohrožená logistika.</strong> Zásah přechodu u Majaků ukazuje, že Rusko cíleně ničí zásobovací trasy. Pokud padne další most nebo brod, jednotky v Lymanu se ocitnou v polokotli.</li><li><strong>200 až 300 klouzavých bomb denně.</strong> Syrskyj sám na konci března upozornil, že Rusko shazuje na ukrajinské pozice toto množství naváděných leteckých bomb každý den. V městské zástavbě bez dostatečné protivzdušné obrany je to devastující.</li></ul>



<p>Ukrajinská ústava definuje prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, ale přímé operativní řízení vede vrchní velitel a <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/about-us/the-general-staff-of-the-armed-forces-of-ukraine">generální štáb</a>. Mezi politickým rozhodnutím „tento bod nesmíme ztratit&#8220; a vojenským vyhodnocením „tato pozice je neudržitelná&#8220; existuje přirozené napětí. Viděli jsme ho u Bachmutu, viděli jsme ho u Avdijivky. U Lymanu se ale liší jedno: zatím chybí veřejně doložený prezidentský příkaz i veřejně doložený akt neposlušnosti. Máme jen signály z bojiště, které takový scénář činí vojensky logickým.</p>



<h2 id="h-lyman-jako-br-na-ke-slovjansku-a-kramatorsku">Lyman jako brána ke Slovjansku a Kramatorsku</h2>



<p>Proč je právě tohle město tak důležité? Lyman leží na severovýchodním přístupu ke slovjansko-kramatorské aglomeraci, dvojměstí, které Syrskyj 29. května označil za jeden z „klíčových a nejžhavějších úseků&#8220;. Ruská jarně-letní ofenziva 2026 se podle ISW snaží postupovat na Slovjansk právě přes lymanský směr. Pád Lymanu by neznamenal okamžitý útok na aglomeraci, ale výrazně by zjednodušil další fázi ruského tlaku: lepší nástupiště, kratší zásobovací trasy, větší manévrovací prostor.</p>



<p>Syrskyj to zjevně ví. 19. června navštívil sektory Slovjansk, Kramatorsk a Kostjantynivka a podle oficiální zprávy tam vydal „nezbytná rozhodnutí a pokyny&#8220;. Co přesně nařídil, nezveřejnil. Ale kontext mluví jasně, přijel na nejkritičtější úsek fronty a řešil situaci přímo v terénu.</p>



<h2 id="h-strategick-obrana-ne-kapitulace">Strategická obrana, ne kapitulace</h2>



<p>Případný lokální ústup od Lymanu by nebyl zlomem, ale provedením strategie, kterou Syrskyj veřejně formuloval už 2. dubna 2026: strategická obrana, vyčerpávání nepřítele, budování rezerv a současné protiútoky tam, kde je protivník slabý. 8. června Syrskyj uvedl, že Ukrajina od začátku roku znovu získala přes 600 čtverečních kilometrů území. Jedna ohrožená pozice neznamená celkovou prohru.</p>



<p>Na kritických směrech přitom Syrskyj už jedná razantně. Začátkem června podle serveru Babel odvolal velitele 28. brigády v kostjantynivském směru kvůli neudržení úseku. Personální zásahy na nižších stupních probíhají. Vrcholový rozkol s prezidentem ale potvrzen není; naopak ještě 22. března Zelenskyj veřejně informoval o standardním briefingu se Syrským a náčelníkem generálního štábu Hnatovem.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-dal-v-voj">Co to znamená pro další vývoj</h2>



<p>Boj o Lyman ukazuje, že válka o Slovjansk a Kramatorsk už není vzdálený horizont. Probíhá teď, přes severovýchodní přístupy, malými infiltračními skupinami a těžkými leteckými údery na logistiku. Jestli Syrskyj skutečně upřednostnil stažení části sil před rizikem obklíčení, udělal to, co by udělal každý velitel, který počítá s delší válkou než s jednou bitvou. Otázka není, zda Lyman ustojí navždy. Otázka je, kolik ukrajinských vojáků bude naživu, až přijde čas na protiúder.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusove-se-blizi-tak-syrskyj-poprve-odmitl-zelenskeho-rozkaz/">Rusové se blíží, tak Syrskyj poprvé odmítl Zelenského rozkaz. Nařídil armádě ústup z Krasného Limanu, než bude pozdě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="66292" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelensky-syrsky-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelensky-syrsky-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj schválil údery na běloruské rafinerie, aby zničil Rusko. Lukašenko má poslední šanci couvnout, pokud nechce válku</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-schvalil-udery-na-beloruske-rafinerie-aby-znicil-rusko/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 Jun 2026 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Bělorusko]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=350771</guid>

	
					<description>Kyjev poprvé otevřeně pohrozil zásahy na běloruskou rafinerskou infrastrukturu. Důvod? Běloruské dodávky benzinu do Ruska letos vyskočily třináctkrát.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj během dvou červnových dnů, 19. a 20. června 2026, přehodil výhybku v přístupu k Minsku. Místo diplomatických varování a sankčních balíčků přišel s ultimátem, které má jasný adresát i jasný časový rámec: Bělorusko má týden na to, aby odstranilo retranslátory sloužící k navádění ruských útoků na ukrajinská města. „Pokud to neudělá, uděláme to my,&#8220; prohlásil ukrajinský prezident. A vzápětí přidal druhou, ještě tvrdší rovinu: otevřenou hrozbu vůči běloruskému rafinerskému sektoru, který podle něj masivně zásobuje ruskou válečnou mašinérii pohonnými hmotami.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-rafinerie-a-pro-pr-v-te">Proč právě rafinerie, a proč právě teď</h2>



<p>Bělorusko disponuje pouze dvěma velkými ropnými rafineriemi. Jedna stojí v Mozyru na jihu země, druhá, Naftan, v Navapolacku na severu. Obě patří k páteři běloruské ekonomiky, generují podstatnou část exportních příjmů a zaměstnávají tisíce lidí. Podle analýzy varšavského <a rel="nofollow" href="https://www.osw.waw.pl/en/publikacje/osw-commentary/2012-06-19/inexhaustible-source-income-significance-belarusian-refineries">Centra pro východní studia (OSW)</a> jsou tyto dva závody strukturálně nenahraditelné pro celý běloruský petrochemický sektor.</p>



<p>Zelenskyj konkrétní jména rafinerií ve svých veřejných projevech nevyjmenoval. Mluvil o „podnicích dodávajících Rusku palivo&#8220; a o běloruském rafinerském sektoru jako celku. Jenže když má země jen dvě rafinerie, dedukce je jednoduchá. Mozyr a Naftan jsou jediné logické cíle.</p>



<p>A proč teď? Protože se podle ukrajinské strany dramaticky změnil objem toho, co z Běloruska proudí do Ruska. Zelenskyj 20. června uvedl, že mezi lednem a květnem 2026 vzrostly dodávky benzinu z Běloruska do Ruska třináctkrát a dieselu třikrát oproti stejnému období loňského roku. Rusko si tak přes svého nejbližšího spojence buduje náhradní palivový kanál, právě v době, kdy Ukrajina systematicky ničí ruské rafinerské kapacity na vlastním území.</p>



<h2 id="h-ultim-tum-s-operativn-m-precedentem">Ultimátum s operativním precedentem</h2>



<p>Červnová hrozba nestojí ve vzduchoprázdnu. Kyjev tlak na Minsk stupňuje měsíce:</p>



<ul><li><strong>Únor 2026</strong> – Ukrajina uvalila sankce přímo na Lukašenka a na více než tři tisíce běloruských podniků, které podle Kyjeva zásobují ruský zbrojní průmysl.</li><li><strong>Březen 2026</strong> – Zelenskyj tvrdil, že Ukrajina již zničila antény na běloruském území používané k podpoře útoků íránských dronů Šáhed.</li><li><strong>Duben 2026</strong> – další sankční balíček cílil na běloruské firmy napojené na ruskou vojenskou výrobu.</li><li><strong>Květen 2026</strong> – ukrajinský prezident se veřejně pochlubil úspěšným zásahem v hloubce 1 700 kilometrů od hranice, v ruské Permské oblasti.</li></ul>



<p>Poslední bod je klíčový. Mozyr leží od ukrajinské hranice výrazně blíž než Perm. Naftan je sice dál na severu Běloruska, ale po demonstraci doletu ukrajinských prostředků nejde jen o rétoriku. Kyjev ukázal, že umí zasáhnout cíle hluboko v týlu, a běloruské rafinerie jsou technicky jednodušší úkol.</p>



<p>Zajímavý je i starší kontext. V rozhovoru pro běloruské nezávislé médium <a rel="nofollow" href="https://news.zerkalo.io/amp/economics/120832.html">Zerkalo</a> z 23. února 2026 Zelenskyj prozradil, že mu Lukašenko na počátku ruské invaze v roce 2022 sám říkal, že Ukrajina může „odpovědět&#8220; úderem na mozyrskou rafinerii. Kyjev to tehdy neudělal, obával se, že by tím Rusku pomohl vtáhnout Bělorusko do války ještě hlouběji. Dnes je situace jiná. Podle Zelenského se Bělorusko do války vtahuje samo.</p>



<h2 id="h-co-mus-luka-enko-ud-lat-a-co-re-ln-m-e">Co musí Lukašenko udělat, a co reálně může</h2>



<p>Zelenskyj svůj požadavek formuloval překvapivě konkrétně. Na běloruském území podle něj fungují čtyři retranslátory v Gomelské a Brestské oblasti, které pomáhají navádět ruské útoky. Minsk je má do týdne vypnout nebo odstranit. Současně má zastavit dodávky paliv a průmyslových komponentů pro ruskou armádu.</p>



<p>Otázka, kterou si klade řada analytiků, zní: má vůbec Lukašenko prostor pro vlastní rozhodnutí? Zelenskyj sám jeho manévrovací prostor popisuje jako omezený, ale ne nulový. V únoru říkal, že právě věci jako retranslátory a lokální infrastruktura „přesně závisí&#8220; na běloruské moci. Zároveň ale varoval, že po určitém bodě už Rusové přivezou další systémy bez ohledu na to, co si Lukašenko přeje. Prakticky řečeno: Minsk není plně suverénní, ale část dnešní pomoci Rusku stále kontroluje. A právě za tu část po něm Kyjev začíná chtít přímou cenu.</p>



<p>Reuters, který Zelenského tiskovou konferenci z 19. června pokryl, poznamenal, že jeho tvrzení o technice na běloruském území nezávisle neověřil. To je důležitá novinářská poznámka, ale nemění fakt, že Kyjev už v březnu tvrdil, že podobné antény ničil, a nikdo z Minsku to tehdy veřejně nepopřel.</p>



<h2 id="h-co-by-eskalace-znamenala-pro-region">Co by eskalace znamenala pro region</h2>



<p>Rozšíření konfliktu na běloruské území by neznamenalo automaticky plnohodnotnou mezistátní válku. Znamenalo by ale přímé ukrajinské údery na ekonomicky klíčovou infrastrukturu suverénního státu, se vším, co k tomu patří: vyšší tlak na protivzdušnou obranu, nervozita v příhraničí, bezpečnostní a ekonomický šok pro běloruské obyvatelstvo.</p>



<p>Pro <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/what-we-do/deterrence-and-defence/strengthening-natos-eastern-flank">východní křídlo NATO</a> by to znamenalo další zvednutí pohotovosti na už tak zesíleném základu. Aliance má k červnu 2026 na východním křídle devět mnohonárodních bojových skupin včetně Polska, Litvy a Lotyšska. Samotný ukrajinsko-běloruský střet článek 5 Severoatlantické smlouvy nespouští, ten se vztahuje na ozbrojený útok proti členské zemi. Situace by se ale dramaticky změnila ve chvíli, kdy by jakýkoli zásah dopadl na polské či pobaltské území.</p>



<p>Hlavním důsledkem pro běžného Evropana by byla vyšší geopolitická riziková přirážka, další nervozita na energetických trzích a tlak na alianční logistiku, na které se podílí i Česko.</p>



<h2 id="h-cena-za-tichou-spolupr-ci">Cena za tichou spolupráci</h2>



<p>Podstata celého příběhu není v tom, zda Minsk pošle pěchotu přes hranici. Běloruská armáda na ukrajinském území oficiálně není a Zelenskyj to sám rozlišuje. Jde o něco jiného: Bělorusko poskytuje Rusku technologické a logistické zázemí (retranslátory, paliva, komponenty, servis) a Kyjev za to začíná chtít přímou, hmatatelnou cenu. Třináctkrát více benzinu za pět měsíců není neutrální obchod. Je to zásobovací linka pro válku.</p>



<p>Lukašenko má podle Zelenského ještě pár dní na to, aby část té linky přestřihl sám. Pokud to neudělá, Kyjev naznačuje, že to udělá za něj, a ne diplomatickou nótou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-schvalil-udery-na-beloruske-rafinerie-aby-znicil-rusko/">Zelenskyj schválil údery na běloruské rafinerie, aby zničil Rusko. Lukašenko má poslední šanci couvnout, pokud nechce válku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="41405" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelenskyj-volodymyr-jednani-armada-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/zelenskyj-volodymyr-jednani-armada-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin se bojí, odmítl schůzku se Zelenským na summitu G7. Trump přesto tvrdí, že chtějí oba mír</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-se-boji-odmitl-schuzku-se-zelenskym-na-summitu-g7/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 22 Jun 2026 07:25:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=350345</guid>

	
					<description>Volodymyr Zelenskyj nabídl Vladimiru Putinovi přímé setkání během summitu G7 ve francouzském Évianu. Moskva odmítla. Trump po telefonátech s oběma prezidenty tvrdí, že prostor pro mír existuje.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V pondělí 15. června 2026 Zelenskyj veřejně potvrdil, že ruské straně doručil nabídku sejít se tváří v tvář na okraji summitu G7, za přítomnosti Donalda Trumpa a Emmanuela Macrona. Odpověď nedostal. Místo ní přišlo ticho, a pak Putinova věta z předchozích dnů, že „nevidí důvod ke schůzce&#8220;. Kreml svou pozici zúžil ještě dřív: summit prezidentů má podle mluvčího Peskova smysl jedině k potvrzení už hotových dohod. Žádné hotové dohody přitom neexistují. A právě v tomto rozporu, mezi Trumpovým optimismem a ruskými podmínkami, se odehrává aktuální kapitola války na Ukrajině.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-nab-dl">Co přesně Zelenskyj nabídl</h2>



<p>Základ položil <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/vidkritij-list-prezidentu-rosijskoyi-federaciyi-vid-preziden-104769">otevřený dopis</a> ze 4. června, adresovaný přímo Putinovi. Zelenskyj v něm navrhl přímé setkání na neutrální půdě, jmenoval Švýcarsko, Turecko i arabské země, a zdůraznil, že klíčové otázky vždy řeší lídři, ne prostředníci. Moskvu i Kyjev jako místo jednání výslovně vyloučil.</p>



<p>O jedenáct dní později přišel konkrétnější krok. Zelenskyj podle Reuters řekl, že nabídl schůzku přímo během summitu G7 v Évian-les-Bains, který probíhá 15.–17. června. Nešlo o potvrzený bod programu, ale o iniciativu: pojďme se potkat tady, pod dohledem světových lídrů, nebo alternativně v USA. Zelenskyj tvrdí, že s pozváním Putina na G7 souhlasily i Spojené státy; přímé americké ani francouzské oficiální potvrzení ale zatím chybí.</p>



<p>Ruská strana formální odmítnutí nezveřejnila. Žádný dopis, žádná nóta. Odmítání nesly veřejné výroky: Putin 5. června prohlásil, že nevidí důvod ke schůzce, a Peskov zopakoval, že lídrovský summit dává smysl jen jako tečka za předem vyjednanými dohodami.</p>



<h2 id="h-trump-v-optimismus-nar-na-kremelsk-podm-nky">Trumpův optimismus naráží na kremelské podmínky</h2>



<p>V neděli 14. června Trump telefonoval odděleně s Putinem i Zelenským. Na okraji summitu pak novinářům řekl větu, která obletěla svět: oba prezidenti jsou prý „otevření tomu něco udělat&#8220;. O den později, po osobním jednání se Zelenským v Évianu, přidal, že „Rusko by mělo uzavřít dohodu&#8220; a že udělá, co může.</p>



<p>Jenže Trumpův optimismus stojí na jeho vlastní interpretaci telefonátů, ne na potvrzeném průlomu. Proti němu leží tvrdá fakta:</p>



<ul><li>Moskva trvá na tom, že summit prezidentů přijde až po dosažení „určitých výsledků&#8220; na nižší úrovni.</li><li>Rusko požaduje předání zbytku Donbasu, který dosud nekontroluje, pro Kyjev politicky nesplnitelná podmínka ještě před zahájením jednání.</li><li>Kreml označil evropské mediační zapojení za „nepřijatelné&#8220; a ruský ministr zahraničí Lavrov 15. června zopakoval, že Moskva akceptuje pouze americké návrhy, nikoli evropská ultimáta.</li></ul>



<p>Trumpovi vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner, kteří v únoru vedli ženevská jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, mají podle Reuters brzy znovu přijet do Moskvy. Udržují kontakty s oběma stranami. Klíčová otázka ale není, zda Trump dokáže telefonovat s Putinem, to umí. Otázka je, zda dokáže své osobní kanály přetavit do formátu, který Moskva neodmítne bez viditelných politických nákladů.</p>



<h2 id="h-pro-moskva-odm-t-pr-v-tento-form-t">Proč Moskva odmítá právě tento formát</h2>



<p>Kreml neříká, že nechce jednat vůbec. Říká, že nechce jednat takhle. A „takhle&#8220; znamená: za přítomnosti Trumpa, Macrona, evropských lídrů a kamer summitu G7, kde by Putin seděl v pozici toho, kdo se musí obhajovat.</p>



<p>Společná <a rel="nofollow" href="https://www.elysee.fr/emmanuel-macron/2026/06/07/declaration-conjointe-des-dirigeants-de-la-france-du-royaume-uni-de-lallemagne-et-de-lukraine">deklarace Francie, Británie, Německa a Ukrajiny</a> ze 7. června výslovně podpořila přímý dialog Ukrajiny a Ruska s aktivní účastí USA i Evropy. Právě to je pro Moskvu nepřijatelné. Kreml chce bilaterální kanál s Washingtonem, ne multilaterální tlak. Schůzka na G7 by znamenala přesný opak: Putina pod společným tlakem Západu, bez kontroly nad místem, agendou ani výstupem.</p>



<p>Vývoj ruské pozice od začátku války přitom nesměřuje k otevírání, ale k dalšímu zužování. Na jaře 2026 Kreml říkal, že schůzka může být jen k finalizaci dohod. V červnu Putin prohlásil, že nevidí důvod ke schůzce vůbec. A 15. června Zelenskyj konstatoval, že „Rusko znovu ukázalo, že není připravené mluvit&#8220;.</p>



<h2 id="h-evropa-p-itvrzuje-m-sto-ek-n">Evropa přitvrzuje místo čekání</h2>



<p>Zatímco diplomatická hra kolem schůzky skončila patem, Evropa mezitím jedná. A jedná tvrdě.</p>



<p><a rel="nofollow" href="https://www.consilium.europa.eu/fr/press/press-releases/2026/06/15/russia-s-war-of-aggression-against-ukraine-new-eu-sanctions-target-energy-revenues-the-military-industrial-complex-propaganda-and-human-rights-violations/">Rada EU</a> 15. června přijala nový sankční balík mířící na ruské energetické příjmy, vojensko-průmyslový komplex i propagandistické struktury. O den později Británie udeřila na ruské banky, stínovou flotilu tankerů a logistické sítě zásobující ruskou armádu. Na summitu G7 se podle Reuters otevřela debata o dalších sankcích na ropný export a posílení protivzdušné obrany pro Ukrajinu.</p>



<p>Zelenskyj sám řekl přímo: pokud Rusko odmítne i tuto šanci, „bude potřeba větší tlak&#8220;. A Evropa mu v tom zatím vychází vstříc. Česká republika pokračuje v muniční iniciativě jako zprostředkovatel, byť odmítla ručit za unijní půjčku Ukrajině ve výši až 90 miliard eur na roky 2026–2027. Podpora Kyjevu ano, ale s finančními limity.</p>



<h2 id="h-kdo-te-boduje-a-kdo-brzd">Kdo teď boduje a kdo brzdí</h2>



<p>Mediálně si tento týden připsal bod Kyjev. Zelenskyj dostal Ukrajinu zpět do centra agendy G7, ukázal ochotu jednat a nechal Putina v roli toho, kdo odmítá. Na bojišti mluví o zlepšené pozici a tlačí na další sankce.</p>



<p>Procedurálně ale tempo stále drží Moskva. Dokud Putin může odmítat samotný formát schůzky, ne její obsah, ale její podobu, má v rukou účinné veto. A dokud Trumpův optimismus stojí jen na telefonátech bez hmatatelného výstupu, zůstává spíš diplomatickým signálem než cestou k příměří.</p>



<p>Summit G7 v Évianu pokračuje do úterý. Společné prohlášení lídrů k Ukrajině zatím zveřejněno nebylo. Místo průlomu se rýsuje další kolo sankcí, další zbraně pro Kyjev a další Trumpův telefonát. Válka vstupuje do pátého roku a mír zůstává tam, kde byl, v budoucím čase.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-se-boji-odmitl-schuzku-se-zelenskym-na-summitu-g7/">Putin se bojí, odmítl schůzku se Zelenským na summitu G7. Trump přesto tvrdí, že chtějí oba mír</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="40938" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/valerij-gerasimov-a-vladimir-putin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/valerij-gerasimov-a-vladimir-putin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Můžeme jednat s někým jiným,“ škádlí Zelenskyj ruského vládce. Putinova popularita prudce klesá, lidé už mu nevěří</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/muzeme-jednat-s-nekym-jinym-skadli-zelenskyj-ruskeho-vladce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Jun 2026 18:18:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=350062</guid>

	
					<description>Kreml podle uniklých dokumentů sám počítá s tím, že Putinova podpora spadne do září 2026 na 55 procent. Veřejně přitom hlásí čísla o dvacet bodů vyšší.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>dne 14. června 2026 Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na svém telegramovém kanálu materiály, které označil za interní kremelské prognózy určené přímo ruskému vedení. Vedle čísel přidal větu, která rezonovala víc než jakákoli tabulka: pokud se trendy v Rusku nezmění, „dohodu bude třeba uzavírat už s někým jiným z Ruska&#8220;. Nikoho konkrétního nejmenoval. Nemusel. Samotná formulace je vzkaz, a míří na tři adresy najednou.</p>



<h2 id="h-co-kaj-unikl-dokumenty">Co říkají uniklé dokumenty</h2>



<p>Podle materiálů, které Zelenskyj prezentoval jako podklady končící na Putinově stole, interní projekce počítá s tím, že do parlamentních voleb v září 2026 klesne Putinovo schválení na 55 procent, nespokojenost vzroste na 33 procent a deklarovaná podpora vládní strany Jednotné Rusko se propadne na 22 procent. Dokumenty údajně zmiňují i rostoucí protestní nálady v regionech a nutnost „větších korekcí&#8220; volebních výsledků.</p>



<p>Metodiku ani instituci, která prognózu vypracovala, Zelenskyj neodhalil. Autenticitu materiálů nelze nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident pouze poděkoval „všem, kdo pomáhají získávat důležité informace a podporují ukrajinské zpravodajské operace&#8220;. Přesto: i kdyby šlo o částečnou konstrukci, síla úniku nespočívá v přesnosti čísla, ale v tom, že ho Kyjev použil jako diplomatickou zbraň ve správný okamžik.</p>



<h2 id="h-dv-sady-sel-dva-obrazy-ruska">Dvě sady čísel, dva obrazy Ruska</h2>



<p>Veřejně dostupné ruské průzkumy vypadají jinak, ale ne tak jinak, jak by si Kreml přál.</p>



<figure class="wp-block-table is-style-stripes"><table><thead><tr><th>Agentura</th><th>Období</th><th>Putinova podpora</th></tr></thead><tbody><tr><td><a rel="nofollow" href="https://www.levada.ru/en/ratings/">Levada Center</a></td><td>duben–květen 2026</td><td>79 % schválení</td></tr><tr><td><a rel="nofollow" href="https://media.fom.ru/fom-bd/d23pi2026.pdf">FOM</a></td><td>7. června 2026</td><td>75 % „spíše dobře&#8220;</td></tr><tr><td>VCIOM</td><td>31. května 2026</td><td>72,3 % důvěry</td></tr><tr><td><strong>Uniklá projekce</strong></td><td><strong>do září 2026</strong></td><td><strong>55 % schválení</strong></td></tr></tbody></table></figure>



<p>I ve veřejných datech je vidět erozní trend. Levada zaznamenala pokles z 84 procent v lednu na 79 v květnu. FOM spadl z 80 procent v únoru na 71 začátkem května, než se částečně odrazil. Nejde o kolaps, ale o sestupnou křivku, kterou nezastaví ani státem řízená média. Podle zdrojů <a rel="nofollow" href="https://meduza.io/en/news/2026/05/01/putin-s-approval-rating-falls-to-its-lowest-point-since-russia-s-full-scale-invasion-began">Meduzy</a> stojí za poklesem kombinace zdražování, únavy z války a blokací Telegramu a mobilního internetu, tedy věcí, které se dotýkají každodenního života obyčejných Rusů.</p>



<p>Rozdíl mezi veřejnými 75–79 procenty a uniklými 55 procenty je propastný. Buď interní analytici pracují s realističtějšími daty očištěnými o strach respondentů, nebo projekce zahrnuje scénář dalšího zhoršení přes léto. Pravděpodobně obojí.</p>



<h2 id="h-t-i-adresy-jednoho-vzkazu">Tři adresy jednoho vzkazu</h2>



<p>Načasování úniku není náhoda. Zelenskyj ho zveřejnil ve stejný den, kdy hovořil s Donaldem Trumpem, a těsně před týdnem summitů G7, EU a NATO. Deset dní předtím, 4. června, poslal Putinovi otevřený dopis s návrhem osobní schůzky na neutrální půdě, příměří během jednání, výměny zajatců a účasti USA a Evropy jako garantů. Podle <a rel="nofollow" href="https://kyivindependent.com/behind-zelenskys-letter-to-putin/">Kyiv Independent</a> byl dopis záměrně adresován nejen Putinovi, ale i ruským elitám a západním partnerům.</p>



<p>Únik interních dokumentů tento signál zesiluje ve třech rovinách:</p>



<ul><li><strong>Kremlu:</strong> Víme, co si říkáte za zavřenými dveřmi. Vaše vlastní čísla mluví proti vám.</li><li><strong>Ruským elitám:</strong> Loď se potápí. Zvažte, jestli chcete jít ke dnu s kapitánem.</li><li><strong>Západu:</strong> Nabízíme jednání, máme důkazy, že tlak funguje, pokračujte v něm.</li></ul>



<p>Podle analýzy Carnegie z února 2026 platí, že dokud je Putin u moci, zásadní ústupky jsou nepravděpodobné. Změna ruských válečných cílů by přišla spíš až po politické změně v Moskvě. Krátkodobé příměří nebo zesílení jednání možné jsou, stabilní mír za současného vedení nikoli. Zelenskyj tuto logiku zjevně zná. Proto nemluví o Putinově pádu, ale o tom, že jednou může být nutné jednat s někým jiným.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-evropu">Co to znamená pro Česko a Evropu</h2>



<p>Pro střední Evropu by oslabení Putinova režimu neznamenalo automatické zlepšení. Carnegie v březnové analýze varuje, že i přeskupující se Rusko bude pokračovat v hybridních aktivitách: dezinformacích, sabotážích, útocích na infrastrukturu a volebním vměšování. Česká koncepce zahraniční politiky z roku 2025 staví bezpečnost země na tom, aby Rusko v agresi neuspělo a aby fungovalo odstrašení v rámci NATO a EU. Tento rámec platí bez ohledu na to, kdo sedí v Kremlu.</p>



<p>Nejsilnější poselství Zelenského úniku proto není samotné číslo 55 procent. Je to demonstrace, že Kyjev umí pracovat s informacemi z nitra ruského systému a použít je jako páku přesně ve chvíli, kdy se o válce rozhoduje u summitových stolů. Jestli jsou čísla přesná, ukáže září 2026. Jestli je vzkaz účinný, se pozná dřív.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/muzeme-jednat-s-nekym-jinym-skadli-zelenskyj-ruskeho-vladce/">„Můžeme jednat s někým jiným,“ škádlí Zelenskyj ruského vládce. Putinova popularita prudce klesá, lidé už mu nevěří</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="69447" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Omlouvám se, že jsem tě ranil.“ Lukašenko couvá před Zelenským a přiznává: „Bělorusko válčit nemůže“</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/omlouvam-se-ze-jsem-te-ranil-lukasenko-couva-pred-zelenskym/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Jun 2026 16:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Alexandr Lukašenko]]></category>
		<category><![CDATA[Bělorusko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=349799</guid>

	
					<description>Běloruský prezident se v rozhovoru pro Al Arabiya omluvil Zelenskému za ostré výroky a otevřeně popsal, proč jeho země podle něj není schopna vstoupit do války.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě 31. května mluvil Alexandr Lukašenko o „jednom velmi vážném cíli&#8220; na Ukrajině, k němuž má přesné souřadnice. O dva týdny později, v rozhovoru pro arabskou televizní stanici <a rel="nofollow" href="https://www.investing.com/news/world-news/belarus-lukashenko-says-both-sides-must-compromise-to-end-russiaukraine-war-4743661">Al Arabiya</a>, zvolil úplně jiný rejstřík. „Pokud se Volodymyr Oleksandrovyč urazil, omlouvám se mu za ta slova,&#8220; řekl. Doplnil, že „možná neměl mluvit tak ostře&#8220;, protože Zelenskyj je ve válce. Slova, která ještě nedávno zněla jako vyhrožování, najednou nahradil kajícný tón. Otázka je, co za tím stojí.</p>



<h2 id="h-spor-o-500-c-l-a-slovn-p-est-elka-kter-omluvu-spustila">Spor o 500 cílů a slovní přestřelka, která omluvu spustila</h2>



<p>Celá sekvence začala v květnu 2026. Ukrajinský představitel Robert Brovdy veřejně prohlásil, že Kyjev má v Bělorusku vytipovaných 500 cílů. Lukašenko reagoval ostře, zmínil onen „jeden velmi vážný cíl&#8220; na ukrajinské straně a nechal vyznít, že Minsk má čím odpovědět. Rétorika rychle eskalovala. Zelenskyj 15. května varoval, že Rusko zvažuje operace z běloruského území proti severu Ukrajiny, a Kyjev připravuje odpověď.</p>



<p>Červnová omluva tedy nemíří na celou běloruskou roli od února 2022. Míří konkrétně na tuto slovní přestřelku. Lukašenko nelituje obsahu v plném rozsahu, spíš formy. Sám to formuloval tak, že „zašel příliš daleko&#8220;. Je to důležitý rozdíl: nejde o přiznání spoluviny na ruské agresi, ale o ústup z pozice, která hrozila zatáhnout Bělorusko do přímého konfliktu s Ukrajinou.</p>



<h2 id="h-t-i-d-vody-pro-b-lorusko-podle-luka-enka-v-l-it-nem-e">Tři důvody, proč Bělorusko podle Lukašenka válčit nemůže</h2>



<p>V témže rozhovoru Lukašenko neobvykle otevřeně rozebral vlastní slabiny. Uvedl tři argumenty, proč Bělorusko nesmí otevřít novou frontu:</p>



<ul><li><strong>Vojenská zranitelnost.</strong> Běloruská infrastruktura je podle něj „vysoce zranitelná&#8220; vůči ukrajinským úderům. Země nemá hloubku ani prostředky, aby absorbovala odvetné údery na energetiku a dopravu.</li><li><strong>Neochota společnosti.</strong> Bělorusové nechtějí umírat v cizí válce. Lukašenko to řekl přímo, jeho lidé nemají motivaci bojovat proti Ukrajině.</li><li><strong>Prodloužení fronty.</strong> Případný útok ze severu by přidal zhruba 1 500 kilometrů frontové linie, kterou by ani Rusko, ani Bělorusko nedokázaly uhlídat.</li></ul>



<p>Každý z těchto bodů je sám o sobě logický. Dohromady tvoří obraz země, která ví, že by se vstupem do války podepsala vlastní rozsudek. Podle nás je právě tohle jádro Lukašenkova „couvání&#8220;, ne náhlá empatie k Zelenskému, ale studený kalkul, že válka na běloruském území by režim v Minsku ohrozila víc než cokoli od roku 2020.</p>



<h2 id="h-severn-sm-r-z-st-v-otev-en">Severní směr zůstává otevřený</h2>



<p>Slova jsou jedna věc. Fakta druhá. V noci ze 14. na 15. června 2026 zasáhl ruský dron Geraň-2 historickou Kyjevskopečerskou lávru. Bezpečnostní služba Ukrajiny na místě zajistila trosky. Mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko <a rel="nofollow" href="https://pozirk.online/en/news/191855/">uvedl</a>, že Rusko při téže vlně útoků využilo běloruský vzdušný prostor.</p>



<p>Přímý důkaz, že konkrétní dron odstartoval z běloruského území, doložen není; oficiálně uváděná odpalovací místa leží v ruských Brjanské, Orlovské a Smolenské oblasti a na okupovaném Krymu. Jenže běloruský vzdušný prostor jako průletový koridor je sám o sobě součástí ruské válečné logistiky. Lukašenko může veřejně odmítat vstup do války, ale dosud neprokázal, že umí nebo chce severní směr Rusku skutečně uzavřít. Zelenskyj to v únoru 2026 v rozhovoru pro <a rel="nofollow" href="https://news.zerkalo.io/economics/120832.html">Zerkalo</a> pojmenoval bez obalu: Lukašenko je „spolupachatel&#8220; agrese.</p>



<h2 id="h-omluva-jako-pojistka-ne-jako-obrat">Omluva jako pojistka, ne jako obrat</h2>



<p>Lukašenkův tón se za tři roky změnil dramaticky. V březnu 2023 nazval Zelenského „veš&#8220;. Teď se mu veřejně omlouvá. Jenže mezi těmito dvěma póly nestojí žádný diplomatický průlom, žádná nabídka zprostředkování, žádné uzavření vzdušného prostoru. Stojí tam strach.</p>



<p>Strach z toho, že Kyjev přestane rozlišovat mezi Ruskem a jeho satelitem. Že 500 vytipovaných cílů jednou přestane být jen číslo v prohlášení a stane se seznamem souřadnic v palebném plánu. Lukašenko v rozhovoru zmínil i možnou schůzku s Donaldem Trumpem, další signál, že se snaží prezentovat jako hráč usilující o deeskalaci, nikoli jako spojenec agresora.</p>



<p>Kyjev na omluvu bezprostředně veřejně nereagoval. A to je možná výmluvnější než jakákoli odpověď.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/omlouvam-se-ze-jsem-te-ranil-lukasenko-couva-pred-zelenskym/">„Omlouvám se, že jsem tě ranil.“ Lukašenko couvá před Zelenským a přiznává: „Bělorusko válčit nemůže“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="437825" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/alexandr-lukasenko-belorusko-800x450.png" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/alexandr-lukasenko-belorusko-800x450.png</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Polsko se obrací proti Ukrajině, stačil Zelenského jediný přešlap. Ale vzít zpět, co udělal, už stačit nemusí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/polsko-se-obraci-proti-ukrajine-stacil-zelenskeho-jediny-preslap/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Jun 2026 21:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=349141</guid>

	
					<description>Jeden prezidentský dekret, šest dní diplomatické bouře a dva průzkumy, které ukazují, že většina Poláků vnímá vztah s Ukrajinou hůř než před týdnem.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj 26. května 2026 podepsal <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/documents/4402026-59649">dekret č. 440/2026</a>, kterým Oddělenému centru speciálních operací „Sever&#8220; udělil čestný název „jménem Hrdinů UPA&#8220;. Zdůvodnění znělo věcně: obnova historických tradic národního vojska a ocenění vzorného plnění bojových úkolů. Jenže tři písmena, UPA, zasáhla nejcitlivější místo polské kolektivní paměti. Ukrajinská povstalecká armáda je v Polsku neodmyslitelně spojená s volyňskými masakry. A právě v okamžiku, kdy se Varšava a Kyjev po letech přetahování konečně posouvaly vpřed v otázce exhumací obětí, přišel krok, který polská strana přečetla jako facku.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-podepsal-a-co-t-m-spustil">Co přesně Zelenskyj podepsal a co tím spustil</h2>



<p>Dekret sám o sobě zabírá pár řádků. Jednotka speciálních sil dostala čestné pojmenování, prezidentská kancelář ho den poté zopakovala ve veřejném blahopřání k desátému výročí ukrajinských SSO. V Zelenského příspěvku na síti X z 27. května už ale název „Hrdinové UPA&#8220; chyběl, dominoval válečný výkon elitních vojáků, poděkování za nasazení na frontě. Jako by Kyjev okamžitě pochopil, že v mezinárodní komunikaci je ten symbol nepoužitelný.</p>



<p>Jenže dekret byl podepsaný. A nebyl sám. Už 19. května Zelenskyj oznámil zahájení procesu <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/v-ukrayini-rozpochavsya-proces-perepohovannya-andriya-melnik-104489">přepohřbení Andrije Melnyka</a>, kontroverzního vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů. Konec května 2026 tak nepůsobí jako izolovaný přešlap, ale jako vědomý posun v ukrajinské paměťové politice, a Polsko to přečetlo přesně takto.</p>



<h2 id="h-var-ava-odpov-d-la-na-t-ech-front-ch">Varšava odpověděla na třech frontách</h2>



<p>Reakce přišla 29. května a byla trojstupňová.</p>



<p>Polské <a rel="nofollow" href="https://www.gov.pl/web/dyplomacja/oswiadczenie-msz33">ministerstvo zahraničí</a> vydalo stanovisko, v němž mluví o rozhořčení a varuje, že krok ohrožuje strategické partnerství. Premiér Donald Tusk rozhodnutí označil za znepokojivé a urážející polskou historickou citlivost, ale zároveň nechal otevřená vrátka: bezpečnostní spolupráce pokračuje, 47. balík vojenské pomoci byl téměř celý doručen, 48. balík v hodnotě zhruba 1,3 miliardy korun se připravuje.</p>



<p>Nejostřeji reagoval prezident Karol Nawrocki. Zelenského dekret podle něj dodal „mnoho kyslíku ruské propagandě&#8220;, zpochybnil „mentalitu&#8220; ukrajinského vedení a navrhl zařadit na jednání kapituly otázku odebrání Řádu bílé orlice, který Zelenskyj obdržel jako nejvyšší polské státní vyznamenání. Nawrocki tak otevřel symbolickou rovinu, která přesahuje diplomacii; jde o gesto srovnatelné s veřejným odvoláním důvěry.</p>



<p>Rozdíl mezi Tuskem a Nawrockým je klíčový. Premiér hraje na dvě strany: kritizuje Kyjev, ale drží bezpečnostní linku. Prezident eskaluje, protože historická paměť je jeho politický terén. Oba přitom reagují na totéž, na náladu vlastních voličů.</p>



<h2 id="h-pr-zkumy-ukazuj-kodu-kterou-dekret-nedok-e-vz-t-zp-t">Průzkumy ukazují škodu, kterou dekret nedokáže vzít zpět</h2>



<p>A právě tady se láme skutečný příběh. Dva nezávislé průzkumy agentury SW Research, provedené v prvních dvou týdnech června, změřily dopad na polské veřejné mínění.</p>



<ul><li><strong>Průzkum pro Rzeczpospolitu</strong> (12. června 2026): 51,9 % dotázaných uvedlo, že se po Zelenského rozhodnutí zhoršil jejich vztah k Ukrajině a Ukrajincům.</li><li><strong>Průzkum pro Onet</strong> (3. června 2026): 65,2 % respondentů řeklo, že dekret negativně ovlivnil jejich pohled na polsko-ukrajinské vztahy.</li></ul>



<p>Nejde o abstraktní diplomatickou roztržku. Jde o měřitelný posun v hlavách milionů lidí, kteří volí, platí daně a jejichž ochota nést náklady podpory Ukrajiny se právě snížila. Polští politici, ať už chtějí, nebo ne, budou s těmito čísly pracovat při každém dalším hlasování o vojenském balíku, při každé debatě o kompenzacích z Evropského mírového nástroje, při každém rozhodnutí o tom, zda poslat další munici nebo MiGy-29.</p>



<h2 id="h-pro-ani-couvnut-nemus-sta-it">Proč ani couvnutí nemusí stačit</h2>



<p>Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po vypuknutí krize zvolil smířlivý tón. Tvrdil, že název vybrala armáda, nikoli politické vedení, že šlo o poctu těm, kdo bojovali proti „imperiální Moskvě&#8220;, a nabídl dialog. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz po jednání s šéfem ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem potvrdil, že obě země „zůstávají partnery v bezpečnostních otázkách&#8220;.</p>



<p>Dveře tedy zůstávají otevřené. Ale místnost za nimi vypadá jinak než před 26. květnem.</p>



<p>Spor totiž nepřišel ve vzduchoprázdnu. Polsko-ukrajinský dialog o exhumacích obětí volyňských masakrů se po letech blokací konečně rozjížděl. Právě proto mohl být polský pocit zmařené investice do smíření tak intenzivní: Varšava ustupovala, hledala kompromisy, a Kyjev mezitím podepisoval dekret oslavující symbol, kvůli kterému se vyjednávalo. Historické srovnání nabízí éra Duda–Porošenko v letech 2017–2018, kdy Ukrajina zastavila polské exhumace po odstranění pomníku UPA v Hrušovicích. Tehdejší krize byla institucionálně závažná, ale neměla k dispozici sociální sítě a průzkumy, které by ji během dnů přeměnily v čísla veřejného mínění.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-eskou-optiku">Co to znamená pro českou optiku</h2>



<p>Česko stojí v jiné pozici. Historická zkušenost s UPA existuje (volyňští Češi, „banderovské&#8220; téma po roce 1947), ale nemá zdaleka takovou politickou váhu jako v Polsku. Česká vláda v únoru 2026 schválila pokračování <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/en/issues_and_press/press_releases/czechia_continues_the_ukraine_program.html">Programu Ukrajina na roky 2026–2030</a>, Praha drží dlouhodobou linii podpory. Zároveň se Česko nepřipojilo k <a rel="nofollow" href="https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20260206IPR33903/parliament-approves-EU90-billion-ukraine-support-loan-package">evropskému úvěrovému balíku 90 miliard eur</a> pro Ukrajinu, takže i bez UPA je evropská debata o podpoře Kyjeva fragmentovaná.</p>



<p>Polsko-ukrajinská krize ale vysílá signál, který se týká všech spojenců: symbolická politika Kyjeva má reálnou cenu. A tu neplatí jen diplomaté, ale voliči v zemích, které posílají zbraně.</p>



<p>Zelenskyj možná dekret stáhne. Možná ne. Ale čísla z polských průzkumů už stažena nebudou, a právě s nimi budou polští politici počítat, až příště přijde na stůl otázka, kolik ještě stojí za to pro Ukrajinu udělat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/polsko-se-obraci-proti-ukrajine-stacil-zelenskeho-jediny-preslap/">Polsko se obrací proti Ukrajině, stačil Zelenského jediný přešlap. Ale vzít zpět, co udělal, už stačit nemusí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="78915" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/volodymyr-zelenskyj-mezi-vojaky-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/volodymyr-zelenskyj-mezi-vojaky-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Ochrana ruskojazyčného obyvatelstva? Ruština si ochranu nezaslouží.“ Zelenskyj ji podpisem smazal z mapy Ukrajiny</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelensky-zrusil-ochranu-rustiny-na-ukrajine-putin-zuri-co-si-dovoluje/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Jun 2026 07:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=349146</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident 12. června podepsal zákon, který ruštinu vyřazuje ze zvláštní ochrany podle Evropské charty regionálních jazyků. Nezakázal ji, ale odebral jí privilegovaný status.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zákon č. 4699-IX prošel parlamentem už 3. prosince 2025, Zelenskyj ho ale podepsal až po více než půl roce. Výsledek je jednoznačný: ruština přestává být na Ukrajině jazykem, na nějž se vztahují závazky Charty, tedy zvláštní zacházení ve školství, na úřadech, v médiích a v kultuře. Soukromě jí nikdo mluvit nezakazuje. Článek 10 ukrajinské ústavy dál garantuje „svobodný rozvoj, užívání a ochranu ruštiny a dalších jazyků národnostních menšin&#8220;. Jenže mezi zákonným právem mluvit a státem garantovanou podporou je propast. A právě tu Kyjev prohloubil.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-z-kon-m-n-a-co-ne">Co přesně zákon mění, a co ne</h2>



<p>Evropská charta regionálních či menšinových jazyků není symbolický dokument. Státy, které ji ratifikovaly, se zavazují k velmi konkrétním věcem: umožnit menšinové vzdělávání, zajistit styk s úřady v daném jazyce, podporovat média a kulturní život. Právě tyto vrstvy ochrany ruština na Ukrajině ztrácí.</p>



<p>Co zákon nedělá:</p>



<ul><li>Nekriminalizuje mluvení rusky.</li><li>Neruší ústavní garance pro ruštinu.</li><li>Nezavádí žádný nový postih za užívání jazyka.</li></ul>



<p>Co zákon dělá:</p>



<ul><li>Vyřazuje ruštinu ze seznamu jazyků chráněných Chartou.</li><li>Odebírá jí zvláštní režim státní podpory a ochrany.</li><li>Současně rozšiřuje chartovou ochranu na 18 jazyků, včetně češtiny, jak informovalo <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/aktualni_informace/ukrajina_aktualizovala_rezim_ochrany.html">české ministerstvo zahraničí</a>.</li></ul>



<p>Jinými slovy: Kyjev neříká „rusky se nesmí&#8220;. Říká: „Ruština není ohrožený menšinový jazyk a nemá využívat nástroje určené pro skutečně zranitelné komunity.&#8220; Poslankyně Jevhenija Kravčuková to po schválení v parlamentu shrnula přímo: ruština „nepotřebuje ochranu a státní podporu&#8220;, protože není minorizovaná ani ohrožená.</p>



<h2 id="h-jazyk-jako-z-minka-a-pro-rada-evropy-dala-kyjevu-argument">Jazyk jako záminka, a proč Rada Evropy dala Kyjevu argument</h2>



<p>Klíčový kontext tohoto zákona nesídlí v Kyjevě, ale ve Štrasburku. Už v červnu 2022, čtyři měsíce po začátku plnohodnotné invaze, <a rel="nofollow" href="https://www.coe.int/be/web/portal/-/continued-use-of-the-situation-of-russian-as-a-minority-language-as-a-pretext-for-aggression-against-ukraine-unacceptable">výbor expertů Rady Evropy</a> výslovně konstatoval, že Rusko situaci ruštiny na Ukrajině používá jako záminku k agresi. Poradní výbor k ochraně menšin pak mluvil o „použití menšinových práv jako pretextu k invazi&#8220;.</p>



<p>Kreml roky budoval narativ o „ochraně ruskojazyčného obyvatelstva&#8220;. Ukrajinská odpověď je teď legislativní: pokud je ruština nástrojem propagandistické mobilizace, nemá mít na Ukrajině privilegovaný režim ochrany. Logika je tvrdá, ale má oporu v evropském právním prostředí.</p>



<p>Zajímavý detail: ještě 13. června 2026, den po prezidentově podpisu, vedl treaty office Rady Evropy u Ukrajiny starou deklaraci, kde ruština stále figurovala mezi chráněnými jazyky. Mezinárodní evidence prostě nestíhala. Novou veřejnou reakci Rady Evropy na podpis jsme k datu publikace nedohledali.</p>



<h2 id="h-miliony-lid-kte-mluv-rusky-co-se-pro-n-m-n">Miliony lidí, kteří mluví rusky: co se pro ně mění</h2>



<p>Podle průzkumů agentury Rating Group mluvilo v srpnu 2022 doma rusky 13 % Ukrajinců, o rok později už jen 9 %. Trend je jasný: válka prohlubuje odklon od ruštiny i bez zákonů. Ale zákon přidává institucionální vrstvu.</p>



<p>Prakticky to znamená, že ruskojazyční Ukrajinci přicházejí o chartovou oporu, když chtějí jednat s úřadem v ruštině, požadovat ruské školní programy nebo se domáhat vysílání v ruštině. Nikdo je za mluvení rusky nepotrestá. Ale stát jim přestává vycházet vstříc.</p>



<p>V evropském srovnání je to neobvyklý krok. Finsko pod Chartou chrání i ruštinu a zajišťuje pro ni učitele, média i sociální služby. Chorvatsko garantuje menšinové vzdělávání, správu a vysílání. Ukrajina jde opačným směrem a přesměrovává ochranný důraz na jazyky, kterým skutečně hrozí zánik: jidiš, karaimštinu, krymčacký jazyk, romštinu nebo urumštinu. Seznam ohrožených jazyků schválila vláda už v červnu 2024.</p>



<h2 id="h-m-r-v-lka-a-jazyk-jako-vedlej-kolej">Mír, válka a jazyk jako vedlejší kolej</h2>



<p>Nabízí se otázka, jestli zákon zkomplikuje mírová jednání. Podle veřejně dostupných přehledů, včetně analýzy Congressional Research Service z května 2026, patří mezi hlavní vyjednávací témata příměří, území, bezpečnostní garance, sankce a výměny zajatců. Jazykový status mezi nimi nefiguruje.</p>



<p>Podle nás je reálný dopad jinde: Moskva zákon s největší pravděpodobností využije jako další mobilizační téma v informační válce. Nálepka „neonacismus&#8220;, kterou Kreml na podobné kroky lepí, je součástí dlouhodobého propagandistického rámce, ne mezinárodně sdíleného právního hodnocení. Ale v ruské domácí politice a na sociálních sítích funguje spolehlivě.</p>



<p>Pro českou diplomacii je podstatný spíš vedlejší efekt: nový režim rozšiřuje ochranu i na češtinu, což je pro krajanskou komunitu na Ukrajině praktický posun. Zároveň ale platí, že každé vyostření jazykového sporu dává Moskvě munici, a tu Kreml nikdy neplýtvá.</p>



<p>Zelenskyj podpisem neposlal ruštinu do ilegality. Poslal ji z kategorie „chráněný druh&#8220; do kategorie „jazyk, který se musí obejít sám&#8220;. Pro miliony ruskojazyčných Ukrajinců to není konec světa. Ale je to konec jedné éry a začátek debaty, která se bude vést ještě dlouho po válce.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelensky-zrusil-ochranu-rustiny-na-ukrajine-putin-zuri-co-si-dovoluje/">„Ochrana ruskojazyčného obyvatelstva? Ruština si ochranu nezaslouží.“ Zelenskyj ji podpisem smazal z mapy Ukrajiny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="38419" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj vyhrožuje Rusku a slibuje tvrdou odvetu za nevyčíslitelné škody v Kyjevě po útoku na chrám z 11. století</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-vyhrozuje-rusku-a-slibuje-tvrdou-odvetu-za-utok-na-kyjev/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 12:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Kyjev]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=349259</guid>

	
					<description>Ruský masivní útok v noci na 15. června 2026 zasáhl areál Kyjevsko-pečerské lávry, tisíciletého kláštera zapsaného na seznamu UNESCO. Zelenskyj přijel na místo ještě téhož dne.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Hořela střecha Uspenského soboru, kupole nesly stopy po zásahu, zdmi se táhly praskliny a okna se rozpadla. Ukrajinský prezident stál mezi troskami a mluvil o spravedlivé odpovědi. Ne o raketovém protiúderu, ale o diplomatickém tlaku, tvrdších sankcích a každodenních dodávkách raket pro protivzdušnou obranu. Právě tato kombinace slov a obrazů z poničeného chrámu se okamžitě stala nejsilnější zbraní Kyjeva v informační válce.</p>



<h2 id="h-noc-ze-14-na-15-ervna-70-st-el-a-611-dron">Noc ze 14. na 15. června: 70 střel a 611 dronů</h2>



<p>Podle <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/na-teritoriyi-kiyevo-pecherskoyi-lavri-prezident-podyakuvav-104913">prezidentského webu</a> Rusko vypustilo na Ukrajinu 70 raket a 611 bezpilotních letounů. Kyjev nebyl jediným cílem, ale dostal nejtvrdší ránu. Bezpečnostní služba SBU lokalizovala zásah klášterního komplexu na 01:50 místního času. Dva drony podle ukrajinské verze mířily přímo na oblast lávry a přilehlého Mysteckého arzenálu.</p>



<p>Starosta Vitalij Kličko ráno bilancoval: pět mrtvých, 35 zraněných, požár na střeše Uspenského soboru, škody na filmovém studiu Dovženka. Finanční odhad ztrát nikdo nezveřejnil. U stavby, jejíž kořeny sahají do roku 1051, se ale peněžní suma míjí s podstatou, jde o kulturní a civilizační ztrátu, kterou žádná pojistka nepokryje.</p>



<h2 id="h-co-zelenskyj-skute-n-sl-bil">Co Zelenskyj skutečně slíbil</h2>



<p>Prezident po návštěvě lávry nařídil svému týmu „maximálně vytěžit kontakty s partnery&#8220;, aby příští mezinárodní jednání přinesla „skutečné výsledky&#8220;. Večer pak v projevu k účastníkům <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/zvernennya-prezidenta-ukrayini-do-uchasnikiv-mizhuryadovoyi-104921">mezivládní konference EU</a> zpřesnil, co tím myslí:</p>



<ul><li><strong>Silnější sankce</strong> – pokud Rusko odmítne další šanci na přímé rozhovory.</li><li><strong>Každodenní dodávky raket do PVO</strong> – zejména antibalistických systémů a interceptorů.</li><li><strong>Zrychlení přístupových jednání Ukrajiny do EU</strong> – jako „jednu z nejsilnějších odpovědí Evropy&#8220;.</li></ul>



<p>Žádný konkrétní vojenský protiúder Zelenskyj veřejně neohlásil. Odveta, o které mluví, je politická a alianční: více zbraní, více izolace Moskvy, více mezinárodní podpory. Síla jeho slov přitom stojí právě na kontrastu, klidný diplomatický jazyk pronášený nad troskami tisíciletého chrámu.</p>



<h2 id="h-dv-verze-jednoho-z-sahu">Dvě verze jednoho zásahu</h2>



<p>Informační bitva o lávru začala dřív, než dohasil požár na střeše. Ukrajinská strana tvrdí, že chrám zasáhl ruský dron typu Geran-2 (íránský Šáhid). SBU zveřejnila nález motoru a částí trupu bezpilotního letounu přímo v areálu kláštera.</p>



<p>Ruské ministerstvo obrany přišlo s opačnou verzí: Moskva prý cílila výhradně na vojenské továrny v Kyjevě a lávru poškodila americká raketa systému Patriot, údajně s „prošlou&#8220; municí. Tvrzení o expirovaných střelách se v otevřených zdrojích nepodařilo ověřit; chybí servisní záznamy i vyjádření západních dodavatelů.</p>



<p>Na sociálních sítích kolují videa, která obě strany interpretují ve svůj prospěch. Autoritativní forenzní rozbor těchto záběrů zatím neexistuje. Jisté je jediné: kdo kontroluje příběh o zásahu symbolu s téměř tisíciletou váhou, získává mocný argument pro domácí i zahraniční publikum.</p>



<h2 id="h-chr-m-kter-u-jednou-vstal-z-ruin">Chrám, který už jednou vstal z ruin</h2>



<p>Uspenský sobor má s destrukcí bolestnou zkušenost. Během druhé světové války byl vyhozen do povětří, dodnes se vedou spory, zda nacisty, nebo sovětskými minami. Dnešní podoba katedrály pochází z let 1998–2000, kdy byla znovu vybudována podle historických plánů. I tentokrát se počítá s opravami: škody jsou vážné, ale dílčí. Střešní konstrukce, kupole, stěny a zasklení, nic z toho podle dostupných informací neznamená nenávratnou zkázu celé stavby.</p>



<p>Důležitý detail, který se v záplavě dramatických záběrů snadno ztratí: <a rel="nofollow" href="https://en.interfax.com.ua/news/general/1176520.html">SBU podle agentury Interfax-Ukraine</a> na místě zásahu neeviduje žádné mrtvé ani zraněné. Oběti a zranění se týkají širšího útoku na Kyjev, nikoli samotného klášterního areálu.</p>



<h2 id="h-esk-kontext-patriot-tu-nehledejte">Český kontext: Patriot tu nehledejte</h2>



<p>V české debatě se po každém zmínění systému Patriot objevuje otázka, zda se Česko na dodávkách podílí. Odpověď je jednoznačná: Armáda České republiky Patriot neprovozuje. Vyšší vrstvu protivzdušné obrany buduje na izraelském systému SPYDER. Z vlastních skladů tedy Česko celé baterie Patriot Ukrajině posílat nemohlo, a veřejné potvrzení o dodávkách českých komponent do patriotů používaných na Ukrajině neexistuje.</p>



<p>Zelenskyj stojící v poničené lávře nepotřeboval vyhrožovat raketami. Stačil mu obraz, který obletěl svět, a seznam požadavků, které teď bude mnohem těžší odmítnout.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-vyhrozuje-rusku-a-slibuje-tvrdou-odvetu-za-utok-na-kyjev/">Zelenskyj vyhrožuje Rusku a slibuje tvrdou odvetu za nevyčíslitelné škody v Kyjevě po útoku na chrám z 11. století</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="77995" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/katedrala-uspen-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/katedrala-uspen-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Rozmetali jsme jim ropné rezervy 700 km od hranic.“ Zelenskyj ukázal, co z nich po útoku SBU zbylo</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rozmetali-jsme-jim-ropne-rezervy-700-km-od-hranic-ukazal-zelenskyj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 04:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=349140</guid>

	
					<description>Ukrajinské drony v noci zasáhly sklad Temp v Rybinsku, kde Rusko uchovává strategické palivové rezervy pro armádu i civilní zásobování.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj 14. června 2026 dopoledne zveřejnil na Facebooku video, na kterém hoří tanková farma hluboko v ruském vnitrozemí. Záběry doprovázejí slova o „dálkových sankcích&#8220;, které se vracejí tam, odkud válka přišla. Nejde ale o neurčitý „ropný cíl někde v Rusku&#8220;. Podle ukrajinské bezpečnostní služby SBU drony jejího Speciálního operačního centra „A&#8220; udeřily na kombinát Temp v Rybinsku v Jaroslavlské oblasti, depot spadající pod ruskou Federální agenturu pro státní rezervy Rosrezerv. Areál s více než šedesáti nádržemi skladuje benzin, naftu a další pohonné hmoty a maziva. Zásobuje severovýchodní regiony Ruska a zároveň drží strategický palivový polštář pro armádu. Tři velká ohniska, která SBU hlásí, proto nejsou jen efektní oheň na satelitním snímku. Jsou to hořící zásoby, na nichž stojí část ruské válečné logistiky.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-ho-elo-a-pro-na-tom-z-le">Co přesně hořelo a proč na tom záleží</h2>



<p>Označení „ropné rezervy&#8220; je zkratka. Temp neskladuje surovou ropu, nýbrž hotové produkty: motorovou naftu, automobilový benzin, letecký petrolej a technická maziva. Právě to z něj dělá pro Kreml cennější cíl, než je běžný regionální sklad. Rosrezerv funguje jako ruská obdoba amerického strategického ropného skladu, jenže místo surové ropy drží paliva připravená k okamžité distribuci. Když vyhoří rafinerie, Rusko přijde o kapacitu, kterou může měsíce opravovat. Když vyhoří depot Rosrezervu, přijde o hotový produkt, který měl být zítra v nádrži tanku nebo zásobovacího konvoje.</p>



<p>Gubernátor Jaroslavlské oblasti Michail Jevrajev podle agentury Reuters potvrdil „masivní dronový útok&#8220; a uvedl, že většinu bezpilotních prostředků protivzdušná obrana sestřelila. Část jich ovšem pronikla k palivovým nádržím a způsobila, jeho vlastními slovy, „velký požár&#8220;. Přesný počet zasažených tanků ani objem shořelého paliva zatím nezávisle vyčíslen nebyl.</p>



<h2 id="h-sedm-set-kilometr-hodn-ale-ne-rekord">Sedm set kilometrů: hodně, ale ne rekord</h2>



<p>Vzdálenost 700 kilometrů od ukrajinských hranic zní dramaticky, a oprávněně: jde o zásah hluboko za pohraniční pásmo, do logistického zázemí, které Moskva dlouho považovala za bezpečné. Jenže v kontextu letošní ukrajinské kampaně už to není extrém. Zelenskyj sám 10. června <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/plan-nashih-ukrayinskih-dalekobijnih-sankcij-vikonuyetsya-ab-104869">hovořil o zásahu</a> 900 kilometrů od Ukrajiny v Čeboksarech a 23. května <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/sogodni-bula-horosha-nasha-dalekobijna-sankciya-proti-rosiyi-104561">potvrdil úder</a> 1 700 kilometrů od hranice v Permské oblasti.</p>



<p>Důležitější než samotná vzdálenost je typ cíle. Ukrajina už neútočí jen na pohraniční sklady a menší rafinerie. Systematicky sahá po uzlech, kde se ruská válka mění v palivo, logistiku a chemii pro munici. Rybinsk je toho dalším důkazem.</p>



<h2 id="h-azot-hnojiv-rna-kter-krm-muni-n-linky">Azot: hnojivárna, která krmí muniční linky</h2>



<p>Ve stejném videu Zelenskyj zmínil i zásah chemičky NAK Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Oficiálně jde o podnik skupiny <a rel="nofollow" href="https://www.eurochem.ru/nak-azot/">EuroChem</a>, který vyrábí amoniak, dusičnan amonný, močovinu a metanol. Na jeho produktové stránce figuruje i kyselina dusičná a kyselý melange, a právě tady začíná vojenský rozměr.</p>



<p>Investigace agentury Reuters z prosince 2024 doložila, že závod Novomoskovskij Nitrogen během války odeslal téměř 5 000 tun kyseliny dusičné do muničního závodu Sverdlov. Kyselina dusičná je klíčová surovina pro výrobu výbušnin typu RDX a HMX. Podle odhadu Reuters by zmíněných 5 000 tun mohlo stačit zhruba na 3 000 tun RDX, tedy na naplnění přibližně 500 tisíc velkorážních dělostřeleckých granátů. Zelenskyj proto Azot neoznačil za „strategický podnik&#8220; náhodou. Navenek hnojivárna, uvnitř článek řetězce, bez kterého ruské muniční linky zpomalí.</p>



<h2 id="h-kampa-v-slech-tvrtina-rafina-n-kapacity-mimo-provoz">Kampaň v číslech: čtvrtina rafinační kapacity mimo provoz</h2>



<p>Útok na Temp nezní tak hlasitě jako zásah exportního přístavu Primorsk s kapacitou milionu barelů denně, který drony zasáhly začátkem května. Ale zapadá do kampaně, jejíž kumulativní efekt už Rusko cítí.</p>



<ul><li>Podle Reuters byla v květnu 2026 zastavena nebo omezena rafinační kapacita ve středním Rusku přesahující 83 milionů tun ročně, zhruba čtvrtina celkového ruského rafinačního výkonu.</li><li>Zasažené závody vyráběly přes 30 % ruského benzinu a asi 25 % nafty.</li><li><a rel="nofollow" href="https://www.iea.org/reports/oil-market-report-may-2026">Mezinárodní energetická agentura</a> v květnovém reportu evidovala meziroční pokles ruské těžby o 460 tisíc barelů denně.</li><li>The Moscow Times 11. června informoval o šestém měsíci poklesu ruské produkce v řadě a o nejnižším rafinačním průtoku za dlouhé období.</li></ul>



<p>Podíl ruské ropy na dovozu do EU klesl z 27 % na začátku roku 2022 na pouhá 2 % v roce 2025, jak uvádí Evropská komise v bilanci programu REPowerEU. Jeden hořící depot v Rybinsku cenu benzinu na českých čerpacích stanicích přímo neovlivní. Cenově citlivější by byly opakované zásahy velkých exportních terminálů, které by mohly pohnout globálním trhem se surovou ropou.</p>



<h2 id="h-pro-obrana-selh-v-700-kilometr-od-fronty">Proč obrana selhává 700 kilometrů od fronty</h2>



<p>Ruská strana tradičně tvrdí, že „většinu dronů sestřelila&#8220;. U Rybinsku to gubernátor Jevrajev zopakoval. Přesto část bezpilotních prostředků pronikla k nádržím a zapálila je. Při souběžném útoku, který podle Zelenského omezil letový provoz na šesti ruských letištích a vyvolal poplach v 28 regionech, je odpověď nasnadě: Rusko nedokáže hermeticky krýt každý strategický objekt v hloubce území, když současně chrání Moskvu, vojenská letiště a další klíčové body. Drony jsou pomalé a levné, ale přicházejí v rojích a z různých směrů. Protivzdušná obrana musí být všude. Drony musí uspět jen jednou.</p>



<p>Kreml umí část šoku kompenzovat přesměrováním toků, zvýšením exportu surové ropy na úkor domácího zpracování, opravami. Jenže každý shořelý depot a každá odstavená rafinerie zvyšují logistické tření. A právě o to Ukrajině jde: ne o jeden spektakulární výbuch, ale o systematické opotřebovávání palivového a chemického zázemí, na kterém ruská válečná mašinérie stojí.</p>



<p>Nad Rybinskem se 14. června ráno stále vznášel černý dým. Šedesát nádrží, tři velká ohniska, strategické zásoby pro armádu. Válka se vrátila tam, odkud přišla, a tentokrát hořela naftou z vlastních rezerv.</p>



<blockquote class="twitter-tweet" data-media-max-width="750"><p lang="en" dir="ltr">Our warriors have achieved good results in applying long-range sanctions against important facilities on the territory of Russia and in the temporarily occupied territories of Ukraine.<br><br>More than 700 kilometers from our state border, in Russia’s Yaroslavl region, SSU warriors… <a rel="nofollow" href="https://t.co/GKhmUgXMof">pic.twitter.com/GKhmUgXMof</a></p>&mdash; Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) <a rel="nofollow" href="https://x.com/ZelenskyyUa/status/2066067751412621801?ref_src=twsrc%5Etfw">June 14, 2026</a></blockquote> <script async src="https://platform.x.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rozmetali-jsme-jim-ropne-rezervy-700-km-od-hranic-ukazal-zelenskyj/">„Rozmetali jsme jim ropné rezervy 700 km od hranic.“ Zelenskyj ukázal, co z nich po útoku SBU zbylo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="36678" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/velikiye-luki-ruska-ropna-rafinerie-hori-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/velikiye-luki-ruska-ropna-rafinerie-hori-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Raketa, která poletí na Moskvu.“ Zelenský vyhrožuje Putinovi, že pocítí válku doma naplno</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/raketa-ktera-poleti-na-moskvu-zelensky-vyhrozuje-putinovi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 15 Jun 2026 07:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[Moskva]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=348997</guid>

	
					<description>Ukrajinské střely Flamingo 10. června zasáhly vojenský závod 900 kilometrů od fronty. A firma, která je vyrobila, už pracuje na balistické raketě s doletem na Moskvu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Večer 10. června 2026 se Volodymyr Zelenskyj postavil před kameru a oznámil, co ruské úřady teprve začínaly přiznávat. Závod v Čeboksarech, kde se vyrábí vojenská elektronika, dostal zásah střelami Flamingo. Ve stejné vlně letěly údery na ropná zařízení v Samarské a Vladimirské oblasti. „Nepřítel to cítí a budeme to dál rozšiřovat,&#8220; řekl ukrajinský prezident ve svém <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/plan-nashih-ukrayinskih-dalekobijnih-sankcij-vikonuyetsya-ab-104869">večerním projevu</a>. Agentura AP potvrdila rozsah náletů nezávisle; ruské ministerstvo obrany přiznalo sestřelení stovek dronů, šéf Čuvašské republiky Oleg Nikolajev potvrdil raketový útok na region. Jenže Flamingo je teprve první stupeň. Firma Fire Point, která střelu vyvinula, má v portfoliu ještě něco jiného: balistickou raketu FP-9 s deklarovaným doletem 855 kilometrů. Pokud splní sliby výrobce, Moskva se ocitne v jejím dosahu.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-flamingo-dok-zalo">Co přesně Flamingo dokázalo</h2>



<p>FP-5 Flamingo je pozemně odpalovaná střela s udávaným operačním dosahem až 3 000 kilometrů. Červnový útok na Čeboksary byl prvním veřejně potvrzeným nasazením, které Zelenskyj pojmenoval konkrétním typem zbraně. Nejde přitom o izolovaný nálet.</p>



<p>Ukrajinské ministerstvo obrany už v březnu 2026 <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/in-just-half-a-month-ukraine-s-defence-forces-struck-over-20-targets-supporting-enemy-air-defense">zveřejnilo přehled</a>, podle kterého jen v první polovině měsíce zasáhly ukrajinské síly přes 20 cílů podporujících ruskou protivzdušnou obranu: radary, odpalovače, velitelská stanoviště, systémy identifikace vlastních letadel. V dubnu přibylo dalších nejméně 25 zásahů proti PVO a radarovým systémům. Ministerstvo to samo popisuje jako vytváření „slepých míst&#8220; a „úderových oken&#8220; pro následné operace.</p>



<p>Červnový zásah v Čeboksarech tak dává smysl jako výsledek měsíců přípravy, ne jako jednorázový odvážný pokus. Nejdřív systematicky rozeberete obranu, pak skrz mezery proletí střela na cíl vzdálený 900 kilometrů od fronty.</p>



<h2 id="h-fp-9-ambice-kter-teprve-ek-na-ov-en">FP-9: ambice, která teprve čeká na ověření</h2>



<p>Spoluzakladatel Fire Pointu Denys Štilerman v rozhovoru s novinářkou Alesou Bacmanovou na YouTube prohlásil, že FP-9 má být „lepší než Iskander&#8220; a schopná zasáhnout Moskvu. Na <a rel="nofollow" href="https://firepoint.army/">webu firmy</a> jsou uvedeny parametry: dolet až 855 kilometrů, rychlost kolem 2 200 metrů za sekundu. Moskva z ukrajinského směru do takového poloměru spadá.</p>



<p>Jenže mezi firemní prezentací a bojovým nasazením leží propast. V otevřených zdrojích chybí potvrzení ostrých letových testů FP-9. Štilerman v médiích hovořil o létě 2026, firma na webu stále prezentuje systém jako „již brzy&#8220;. Bez nezávislého ověření (armádních zkoušek, státní certifikace, prvního bojového nasazení) zůstává FP-9 technologicko-politickým signálem. Silným signálem, ale signálem.</p>



<p>Srovnání s existujícími systémy je proto zatím spíš srovnáním ambicí. Iskander má ověřený dolet kolem 500 kilometrů, americký ATACMS přibližně 300 kilometrů, novější PrSM přes 500. FP-9 by se svými deklarovanými parametry řadila výš. Ale deklarované parametry nejsou totéž co bojově ověřená data.</p>



<h2 id="h-v-lka-v-rusk-m-t-lu-u-ne-r-torika-ale-trend">Válka v ruském týlu: už ne rétorika, ale trend</h2>



<p>I bez FP-9 se realita války pro Kreml zásadně proměnila. Vojenské továrny, rafinerie, radary a sklady stovky kilometrů od fronty přestaly být bezpečné. Ruská protivzdušná obrana není souvislá kupole nad celým územím, je to síť prioritizovaných uzlů, kterou lze přetěžovat a lokálně rozebírat. A Ukrajina to dělá systematicky, měsíc po měsíci.</p>



<p>Putin po předchozích útocích poblíž Petrohradu slíbil posílení PVO. Slib zjevně nestačil. Kombinace dronů, střel s plochou dráhou letu a domácích systémů jako Flamingo vytváří tlak, který nelze pokrýt všude najednou. Každý zničený radar znamená další slepé místo, každé slepé místo znamená další průlet.</p>



<p>Pro Kreml to má konkrétní ekonomický rozměr. Zásahy ropné infrastruktury zdražují provoz válečné mašinérie zevnitř. Pro Evropu včetně Česka je dopad hlavně cenový: podle <a rel="nofollow" href="https://mpo.gov.cz/cz/energetika/statistika/ropa-ropne-produkty/statistika-dovozu-ropy-do-cr-2013_2025--291975/">statistik MPO</a> šlo v roce 2025 přes 92 % českého dovozu ropy neruskou trasou a podíl Ruska klesl pod 8 %. Delší série útoků na ruské rafinerie může zdražovat ropu na evropském trhu, ale neznamená návrat české závislosti na ruských dodávkách.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-nato">Co to znamená pro Česko a NATO</h2>



<p>Česká republika patří k nejvýznamnějším dodavatelům vojenského materiálu pro Ukrajinu: systémy PVO, raketomety, drony, munice, zprostředkované nákupy. V otevřených oficiálních zdrojích ale není doložené přímé napojení českých komponent na střely FP-5 nebo projekt FP-9. To je důležité říct, protože spekulace se šíří rychleji než fakta.</p>



<p>Hlavní bezpečnostní riziko pro Česko neplyne z kinetického přelivu války, ale z ruské hybridní reakce. Vláda v dubnu 2026 schválila nový akční plán k čelení hybridním hrozbám na roky 2026–2027: kyberútoky, dezinformace, tlak na infrastrukturu. Každý úspěšný ukrajinský úder hluboko do Ruska zvyšuje pravděpodobnost, že Kreml zintenzivní právě tento typ odvety vůči zemím, které Ukrajinu podporují.</p>



<p>Schopnost ohrozit Moskvu, ať už reálná, nebo zatím jen deklarovaná, mění vyjednávací dynamiku. Ne jako samostatný zlomový bod, ale jako páka. Zelenskyj a ukrajinské ministerstvo obrany rámují hluboké údery jako způsob, jak zvýšit cenu války pro Kreml a posílit ukrajinskou pozici před jakýmkoli jednáním.</p>



<p>Flamingo už létá a zasahuje cíle 900 kilometrů od fronty. FP-9 zatím létá hlavně v prezentacích a rozhovorech. Ale právě ta vzdálenost mezi „už&#8220; a „brzy&#8220; drží Kreml v nejistotě, která je sama o sobě zbraní.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/raketa-ktera-poleti-na-moskvu-zelensky-vyhrozuje-putinovi/">„Raketa, která poletí na Moskvu.“ Zelenský vyhrožuje Putinovi, že pocítí válku doma naplno</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="62148" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Putin odmítl Zelenského a podepsal si rozsudek.“ Ukrajinský ministr má jasno: Rusko čeká recese, ztráty a horší podmínky míru</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-odmitl-zelenskeho-a-podepsal-si-rozsudek-rusko-ceka-recese/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 12 Jun 2026 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=348587</guid>

	
					<description>Ruský prezident veřejně odmítl přímou schůzku se Zelenským. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha z toho vyvodil tvrdý závěr: Moskva právě promarněla šanci odejít z války za snesitelných podmínek.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Celá sekvence trvala necelé dva dny. Večer 4. června 2026 zveřejnil Volodymyr Zelenskyj na webu ukrajinského prezidenta <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/vidkritij-list-prezidentu-rosijskoyi-federaciyi-vid-preziden-104769">otevřený dopis</a> adresovaný přímo Putinovi. Nešlo o vágní výzvu k dialogu, dopis obsahoval konkrétní návrh data schůzky, plné příměří po dobu jednání, výměnu všech zajatců a zapojení Evropy i USA jako garantů. O den později Putin na petrohradském ekonomickém fóru SPIEF odpověděl, že v setkání „nevidí smysl&#8220;, a dopis označil za nevhodný. A 6. června přišla reakce Andrije Sybihy. Ukrajinský ministr zahraničí na platformě X napsal, že Putin si právě podepsal rozsudek, ne v právním smyslu, ale jako metaforu promarněné příležitosti, po které Rusko čekají jen rostoucí ztráty, hlubší ekonomické problémy a nakonec horší vyjednávací pozice.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-nab-dl-a-co-putin-odm-tl">Co přesně Zelenskyj nabídl a co Putin odmítl</h2>



<p>Zelenského dopis nebyl diplomatickou zdvořilostí. Ukrajinský prezident v něm formuloval tři argumenty: frontová linie je místo, od kterého musí začít diplomacie; nemá smysl čekat, až se americká pozornost vrátí z Íránu zpět k Evropě; a klíčové otázky řeší lídři osobně, ne nekonečné technické formáty. K tomu přiložil balík konkrétních kroků: příměří, výměnu zajatců, mezinárodní garance.</p>



<p>Putin reagoval na fóru v Petrohradu způsobem, který se lišil od jeho dosavadní linie. Kreml v minulosti opakoval „mír ano, ale po našem&#8220;: neutralita Ukrajiny, celý Donbas, konec rozšiřování NATO na východ, úleva od sankcí. Tentokrát k tvrdým podmínkám přibyl veřejný odmítavý signál vůči samotnému formátu přímého jednání lídrů. Podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-putin-ukraine-st-petersburg-economy-a57c76d347f580eaf8325062ed13a6ec">AP</a> šlo o posun od „jednejme za našich podmínek&#8220; k „nebudeme jednat vůbec&#8220;.</p>



<p>Zelenskyj ještě téhož večera v projevu shrnul: „Ruská strana si znovu vybírá válku. Všichni to slyšeli.&#8220;</p>



<h2 id="h-t-i-pil-e-sybihova-rozsudku">Tři pilíře Sybihova „rozsudku&#8220;</h2>



<p>Sybihův výrok nebyl jen ostrá metafora pro sociální sítě. Podle přepisu, který zveřejnil <a rel="nofollow" href="https://en.interfax.com.ua/news/general/1174301.html">Interfax-Ukraine</a>, ministr svou tezi opřel o tři konkrétní linie tlaku.</p>



<p><strong>Ekonomické zpomalení.</strong> Ruská centrální banka sama přiznává, že ekonomika v prvním čtvrtletí 2026 zpomalila: investiční aktivita zůstává utlumená, spotřebitelská poptávka deceleruje. V květnovém komentáři banka odhadla meziroční pokles HDP v 1Q 2026 na −0,5 %. Reuters na základě ruských ministerských dat psal o první kvartální kontrakci za tři roky, o 0,3 %. Přebytek běžného účtu v prvním čtvrtletí klesl. Sybiha k tomu přidal politickou projekci: víc ztracených pracovních míst, vyšší daně, inflace dopadající na nejzranitelnější domácnosti.</p>



<p><strong>Rostoucí vojenské ztráty.</strong> Ukrajinské ministerstvo obrany za 6. červen 2026 uvádělo za předchozí den 1 380 ruských vojáků, 82 dělostřeleckých systémů a přes dva tisíce dronů. Jsou to ukrajinská čísla a je třeba je číst s rezervou, ale trend je konzistentní měsíc po měsíci. Podle ukrajinských vojenských zdrojů se tlak posouvá i do ruského týlu: logistika, sklady munice, ropné rafinerie, výrobní kapacity podporující válku. Brigádní generál Denys Prokopenko to začátkem června shrnul slovy, že Rusko ztrácí „bezpečný týl&#8220;; ne že by Ukrajina mohla zasáhnout cokoliv, ale že hluboký týl už není mimo dosah dálkových úderů.</p>



<p><strong>Sílící sankční tlak.</strong> Rada EU v dubnu 2026 <a rel="nofollow" href="https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/04/23/russia-s-war-of-aggression-against-ukraine-20th-round-of-stern-eu-sanctions-hits-energy-military-industrial-complex-trade-and-financial-services-including-crypto/">přijala 20. balík sankcí</a> mířící na energetiku, vojensko-průmyslový komplex, obchod i finanční služby včetně kryptoměn. Sybiha výslovně spojil Putinovo odmítnutí s potřebou dalšího zpřísnění: zmrazení aktiv, cestovní zákazy, odpovědnost za válečné zločiny. K 10. červnu 2026 nebyl dohledán nový konkrétní balík vyhlášený přímo jako reakce na odmítnutí z 5. června. Ale argument pro další kroky je na stole.</p>



<h2 id="h-hor-podm-nky-oproti-emu">„Horší podmínky&#8220; – oproti čemu?</h2>



<p>Sybiha konkrétní seznam „horších podmínek míru&#8220; nevyjmenoval. To je potřeba přiznat. Lze ale rekonstruovat, co tím myslí, z aktuálních pozic obou stran.</p>



<p>Dnes jsou proti sobě dvě osy. Ruská: celý Donbas, neutralita Ukrajiny, konec rozšiřování NATO na východ, úleva od sankcí, řešení zmrazených ruských aktiv. Ukrajinská: žádné jednostranné odevzdání území, neuznání ruské suverenity nad okupovanou částí Donbasu, bezpečnostní garance, příměří po dobu jednání. Zelenskyj v rozhovoru pro Axios v únoru 2026 jasně řekl, že Kyjev nepřistoupí na diktát ohledně Donbasu bez referenda a bez garancí.</p>



<p>Pokud se ruská ekonomika dál zhoršuje, vojenské ztráty rostou a sankční tlak sílí, Moskva postupně přichází o prostor pro územní, sankční i bezpečnostní diktát. Podle nás je právě tohle jádro Sybihova výroku: ne že by Rusko zítra kapitulovalo, ale že každý měsíc odkladu zužuje manévrovací prostor Kremlu u jednacího stolu. Odmítnutí samo válku neláme. Zvyšuje ale cenu, za kterou může Moskva později vůbec jednat.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Praktický dopad pro Prahu: menší šance na rychlé příměří a delší tlak na evropské bezpečnostní plánování. České ministerstvo zahraničí už v lednu 2026 při návštěvě ministra Macinky v Kyjevě označilo protidronovou obranu za klíčovou bezpečnostní prioritu. V březnu 2026 v Bruselu Macinka řešil další kroky EU vůči válce, sankční tlak i regionální bezpečnost.</p>



<p>Na výši české podpory Ukrajině odmítnutí jednání automaticky nic nemění. Česká muniční iniciativa pokračuje, ale s podmínkou zahraničního financování. Vláda souhlasila s unijní půjčkou pro Ukrajinu, avšak bez českých státních garancí. Spíš než okamžitou změnu objemu peněz Putinovo odmítnutí posiluje argument pro pokračování dosavadního kurzu, podpory i sankcí.</p>



<p>Jedno je nicméně zřejmé: dokud Kreml odmítá i samotný formát přímého jednání, bezpečnostní nejistota v Evropě se nezkracuje. A čas, jak tvrdí Sybiha, pracuje proti tomu, kdo ho odmítá využít.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-odmitl-zelenskeho-a-podepsal-si-rozsudek-rusko-ceka-recese/">„Putin odmítl Zelenského a podepsal si rozsudek.“ Ukrajinský ministr má jasno: Rusko čeká recese, ztráty a horší podmínky míru</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="40938" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/valerij-gerasimov-a-vladimir-putin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/valerij-gerasimov-a-vladimir-putin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj odtajnil nové záběry, jak Ukrajinci navždy ponížili Rusko. Desítky strategických bombardérů hořely, škody jsou nevratné</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-odtajnil-nove-zabery-jak-ukrajinci-navzdy-ponizili-rusko/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 11 Jun 2026 11:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[strategický bombardér]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=347924</guid>

	
					<description>Přesně rok po operaci Pavučina zveřejnila ukrajinská SBU dosud neviděné záběry z útoku, který zasáhl ruské bombardéry více než čtyři tisíce kilometrů od fronty.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 1. června 2026, v devět třicet ráno, se na webu ukrajinské bezpečnostní služby objevilo výroční video. Záběry z nočních kamer ukazují hořící trupy strategických bombardérů na čtyřech ruských letištích, od Engelse na Volze až po základnu Belaja hluboko na Sibiři. Večer téhož dne Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu oznámil, že předal státní vyznamenání lidem, bez nichž by operace nevznikla. Jejich jména ale zůstávají utajená. „Podrobnosti o zapojených lidech nemohou být zveřejněny a musí zůstat dlouho tajné,&#8220; řekl. Tím se uzavřel kruh kolem jednoho z nejdrzejších úderů celé války, a zároveň se znovu otevřela otázka, jak velké škody Ukrajina skutečně způsobila.</p>



<h2 id="h-117-dron-p-t-kamion-a-firma-vedle-s-dla-fsb">117 dronů, pět kamionů a firma vedle sídla FSB</h2>



<p>Operace Pavučina nebyla improvizací. Podle šéfa SBU Vasylje Maljuka, který detaily popsal v rozhovoru pro kanál My-Ukrajina, příprava trvala přes rok a půl. Ukrajinská rozvědka založila v Čeljabinsku krycí logistickou firmu, pronajala sklady (ironicky hned vedle místní pobočky FSB) a nakoupila pět nákladních aut. Dovnitř umístila dřevěné kabiny s odklápěcí střechou, ve kterých se skrývalo 117 FPV dronů. Sankcionované bateriové stanice putovaly do Ruska přes složité dodavatelské kanály.</p>



<p>Zelenskyj v rozhovoru pro ABC později doplnil klíčový detail: ruští řidiči kamionů o obsahu nákladu nevěděli. „Jen dělali svou práci.&#8220; Ukrajinští agenti opustili Rusko ještě před spuštěním útoku. Drony měly autonomní režim pro případ ztráty signálu a komunikovaly přes více nezávislých kanálů. Výsledkem byl koordinovaný úder na letiště Engels-2, Ďagilevo, Šajkovka a Belaja v noci z 31. května na 1. června 2025.</p>



<h2 id="h-ty-icet-jedna-dvacet-nebo-sedm-spor-o-sla">Čtyřicet jedna, dvacet, nebo sedm? Spor o čísla</h2>



<p>Ukrajinská oficiální linie se od útoku posunula. V červnu 2025 Zelenskyj mluvil o 41 zasažených vojenských letounech, tedy 34 procentech ruských strategických nosičů střel s plochou dráhou letu. O rok později výroční video <a rel="nofollow" href="https://ssu.gov.ua/en/novyny/1-chervnia-2025-roku-istorychna-data-koly-sbu-provela-spetsoperatsiiu-pavutyna-video">SBU</a> formulaci přitvrdilo; už nemluví o „zasažených&#8220;, ale o „zničených&#8220; strojích, a škodu vyčísluje na více než 180 miliard korun.</p>



<p>Západní odhady jsou střízlivější. Američtí činitelé podle Reuters odhadli až 20 zasažených a zhruba 10 zničených letadel. Německý generál Christian Freuding hovořil o více než tuctu poškozených strojů, což odpovídá přibližně deseti procentům ruské flotily strategických bombardérů. <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-drone-attack-bomber-d9078d989efcec36ec65ddfedfd2b3a5">AP</a> na satelitních snímcích potvrdila nejméně sedm zcela zničených bombardérů jen na samotné základně Belaja.</p>



<p>Mezi zasaženými typy figurují:</p>



<ul><li><strong>Tu-95</strong> – hlavní dálkový nosič střel s plochou dráhou letu, kapacita osmi dlouhodosahových střel, výroba ukončena po rozpadu SSSR</li><li><strong>Tu-22M3</strong> – nosič střel Ch-22, používaný proti pozemním cílům</li><li><strong>Tu-160</strong> – jaderně schopný strategický bombardér, nová výroba modernizované verze Tu-160M běží tempem kolem 1,5 kusu ročně</li><li><strong>A-50</strong> – letoun včasné výstrahy a řízení, ruský ekvivalent systému AWACS, existuje jen v malém počtu</li></ul>



<p>Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov tvrdil, že letadla byla jen poškozena a budou obnovena. Satelitní snímky ale ukazovaly zcela vyhořelé trupy. A jak upozorňuje <a rel="nofollow" href="https://carnegieendowment.org/russia-eurasia/politika/2026/02/russia-nuclear-modernization-priorities">Carnegie Endowment</a>, sankce dál omezují přístup k citlivým komponentům a tempo nové výroby zdaleka nestačí na kompenzaci ztrát.</p>



<h2 id="h-pro-nav-dy-nen-p-ehnan">Proč „navždy&#8220; není přehnané</h2>



<p>Generál Freuding otevřeně řekl, že okamžitý pokles ruských raketových úderů nečeká; Moskvě zůstává asi 90 procent flotily strategických bombardérů a jádro jaderného odstrašení stojí hlavně na pozemních a námořních nosičích. Přesto je slovo „navždy&#8220; na místě. Ne kvůli počtu shořelých trupů, ale kvůli tomu, co operace rozbila v hlavách.</p>



<p>Základna Belaja leží přes 4 300 kilometrů od ukrajinské fronty. Analytici <a rel="nofollow" href="https://www.csis.org/analysis/how-ukraines-spider-web-operation-redefines-asymmetric-warfare">CSIS</a> ji označují za první zdokumentovaný ukrajinský zásah vojenského cíle v této části Sibiře. Chatham House doplňuje, že cíl byl dál než u jakéhokoli předchozího ukrajinského dronového průniku. Ďagilevo zase není jen parkoviště; jde o centrální uzel výcviku posádek strategického letectva a opravárenské zázemí pro Tu-95, Tu-160 i Tu-22M3. Zásah tam poškodil víc než jen plech.</p>



<p>Reakce z ruské strany potvrzuje rozsah ponížení. Vojenští blogeři obviňovali vlastní velení z nedbalosti a absence krytých stání. Putin v hovoru s Donaldem Trumpem podle Reuters řekl, že Moskva „bude muset reagovat&#8220;. Satelitní snímky analyzované ISW z července 2025 ukázaly, že Rusko začalo na zasažených základnách horečně budovat ochranné bunkry a přesouvat bombardéry jinam.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-nato-a-pro-esko">Co to znamená pro NATO, a pro Česko</h2>



<p>Chatham House operaci interpretuje jako varování nejen pro Moskvu, ale i pro západní aliance. Pokud dokáže skupina agentů s FPV drony v dřevěných kabinách zasáhnout strategické bombardéry na druhém konci kontinentu, pak jsou otevřená letiště a logistická infrastruktura v Evropě podobně zranitelná. Pro Česko a další členské státy NATO z toho plyne konkrétní lekce: ochrana vlastních základen a skladů před levnými drony přepravovanými běžnou nákladní dopravou není teoretický scénář. Je to precedent.</p>



<p>Pozitivní stránka je zřejmá: oslabení části flotily, která vypouští střely proti ukrajinským městům a zároveň slouží k demonstrativním patrolám podél hranic NATO, znamená větší tlak na zbylé ruské kapacity. Zbývající stroje budou létat víc, opotřebovávat se rychleji a Moskva bude muset víc improvizovat s rozptylem i údržbou.</p>



<p>Operace Pavučina nezastavila ruské rakety. Ale vzala Moskvě něco, co žádná oprava nevrátí: jistotu, že strategické letectvo může stát beztrestně kdekoli na ruském území. Tahle iluze shořela spolu s trupy na Belaje a žádný bunkr ji už neslepí dohromady.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Inside Ukraine&#039;s most daring covert operation: New video reveals extent of Operation Spiderweb" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/_tnVB13iTeg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-odtajnil-nove-zabery-jak-ukrajinci-navzdy-ponizili-rusko/">Zelenskyj odtajnil nové záběry, jak Ukrajinci navždy ponížili Rusko. Desítky strategických bombardérů hořely, škody jsou nevratné</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/_tnVB13iTeg" duration="95">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/_tnVB13iTeg" />
			<media:title type="html">Zelenskyj odtajnil nové záběry, jak Ukrajinci navždy ponížili Rusko</media:title>
			<media:description type="html">Rok po operaci Pavučina zveřejnila ukrajinská SBU neviděné záběry z útoku na ruské bombardéry více než čtyři tisíce kilometrů od fronty.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/tnvb13iteg.jpg" />
			<media:keywords>ruské letectvo,Rusko (Ruská federace),strategický bombardér,válka na Ukrajině,Vladimir Putin,Volodymyr Zelenskyj</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="40969" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/tu-95-belaya-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/tu-95-belaya-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin se bojí Zelenského, místo odpovědi na dopis poslal vzkaz vojákům na frontu: „Celá země se na vás dívá. Pracujte, bratři“</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-se-boji-zelenskeho-misto-odpovedi-poslal-vzkaz-vojakum-na-frontu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 06 Jun 2026 11:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=348065</guid>

	
					<description>Zelenskyj navrhl Putinovi osobní schůzku na neutrální půdě s příměřím po dobu jednání. Putin o den později na petrohradském fóru odpověděl, ne jemu, ale svým vojákům.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ve čtvrtek 4. června 2026 zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bezprecedentní <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/vidkritij-list-prezidentu-rosijskoyi-federaciyi-vid-preziden-104769">otevřený dopis</a> adresovaný přímo Vladimiru Putinovi. Písemně, veřejně, s konkrétními body: neutrální místo mimo Moskvu i Kyjev (Švýcarsko, Turecko nebo některá z arabských zemí), pevné datum, plné příměří po dobu jednání, výměna zajatců na principu „všichni za všechny&#8220;, návrat civilistů a unesených dětí, zapojení Evropy a USA jako garantů bezpečnostní architektury. Šlo o první přímý veřejný vzkaz Putinovi od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Odpověď přišla za necelých čtyřiadvacet hodin. Jenže ne Zelenskému.</p>



<h2 id="h-m-sto-diplomacie-frontov-rozkaz">Místo diplomacie frontový rozkaz</h2>



<p>V pátek 5. června, na plenární části Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, Putin dopis odmítl. Podle zpravodajství <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-putin-ukraine-st-petersburg-economy-a57c76d347f580eaf8325062ed13a6ec">AP</a> prohlásil, že v osobní schůzce „nevidí smysl&#8220;, dopis označil za „hulvátský&#8220; a tvrdil, že takový text prostor pro jednání neotevírá, ale naopak zavírá. Pak přesměroval pozornost. Řekl, že v dané situaci je třeba obracet se ne k „autorům dopisu&#8220;, ale k ruským bojovníkům na linii bojového kontaktu. A obrátil se k nim: „Celá země se na vás dívá, celá země je na vás hrdá a spoléhá na vás.&#8220; Zakončil třemi slovy: „Pracujte, bratři.&#8220;</p>



<p>Ta slova nejsou improvizací. Fráze „Pracujte, bratři&#8220; má v Rusku hluboký vlastenecký náboj, jsou to poslední slova dagestánského policisty Magomeda Nurbagandova, kterého v roce 2016 popravili bojovníci a který odmítl vyzvat kolegy ke složení zbraní. Od té doby se z nich stal neoficiální slogan ruských silových složek. Putin tedy vojákům neposlal povzbuzení. Poslal symbolický rozkaz pokračovat.</p>



<h2 id="h-dopis-versus-demonstrace-s-ly">Dopis versus demonstrace síly</h2>



<p>Kontrast mezi oběma gesty je ostrý. Zelenského dopis je strukturovaný diplomatický dokument, osm konkrétních bodů, nabídka příměří, jmenovaná neutrální místa, rámec pro zapojení mezinárodních partnerů. Putinova odpověď je performativní akt na domácí scéně s mezinárodním publikem.</p>



<p>Výběr jeviště nebyl náhodný. SPIEF je každoroční výkladní skříň Kremlu, ročník 2026 probíhal 3.–6. června. Fórum slouží k předvádění ekonomické „normality&#8220; navzdory válce a sankcím. Odmítnout Zelenského návrh právě tady znamenalo spojit dvě sdělení do jednoho: Rusko jedná z pozice síly a summit lídrů nepotřebuje.</p>



<p>Jako další argument Putin zmínil ukrajinský dronový útok z 22. května v okupované Luhanské oblasti. Dodal také, že mu Zelenského nabídku údajně už dříve tlumočil nejmenovaný ruský podnikatel, který navštívil Kyjev. Identita prostředníka zůstává neznámá.</p>



<h2 id="h-pa-2019-versus-petrohrad-2026">Paříž 2019 versus Petrohrad 2026</h2>



<p>Jediné osobní setkání obou prezidentů se odehrálo 9. prosince 2019 v Paříži, v normandském formátu za účasti Macrona a Merkelové. Výstupem byly <a rel="nofollow" href="https://www.elysee.fr/front/pdf/elysee-module-14873-en.pdf">společné závěry</a>: závazek k příměří do konce roku, výměna zadržených, nové přechody na kontaktní linii a příslib další schůzky do čtyř měsíců. Nedokonalý výsledek, ale existoval společný dokument a potvrzený další krok.</p>



<p>O sedm let později neexistuje ani jedno. Žádný společný dokument, žádný potvrzený summit, žádná shoda na formátu. Jen veřejné odmítnutí.</p>



<p>Přitom nabídky setkání se hromadí. Už v květnu 2025, po Trumpově návratu do Bílého domu, Zelenskyj opakovaně deklaroval připravenost přijet do Turecka, do Ankary nebo Istanbulu, a jednat přímo s Putinem. Koncem května 2025 se probíral i čtyřstranný formát Ukrajina–Rusko–Turecko–USA. Dopis z června 2026 je ale kvalitativně jiný: první písemný, veřejný, s kompletním návrhem bezpečnostního rámce. A právě proto je odmítnutí tak čitelné.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-p-m-a-pro-esko">Co to znamená pro příměří, a pro Česko</h2>



<p>Vyhlídka na rychlé osobní jednání Putin–Zelenskyj v nejbližších týdnech výrazně klesla. Reálně zůstávají tři koleje: pokračování bojů na frontě, nižší či zprostředkované kontakty bez summitu lídrů a další sankční a finanční tlak ze strany EU a partnerů.</p>



<p>Evropská unie drží linii nátlaku. V dubnu 2026 přijala <a rel="nofollow" href="https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/04/23/russia-s-war-of-aggression-against-ukraine-20th-round-of-stern-eu-sanctions-hits-energy-military-industrial-complex-trade-and-financial-services-including-crypto/">20. balík sankcí</a> proti Rusku a dokončila úvěrový rámec 90 miliard eur pro Ukrajinu. Česká vláda pokračuje v koordinaci muniční iniciativy při financování od partnerů a podpořila unijní úvěrové řešení, byť bez českého ručení za půjčku. Putinovo veřejné odmítnutí summitu paradoxně posiluje právě tuto linii: když Moskva nechce jednat, zbývá tlak a podpora.</p>



<h2 id="h-kreml-nechce-summit-chce-v-sledek">Kreml nechce summit, chce výsledek</h2>



<p>Podle nás nejde jen o to, že Putin odmítl jednu konkrétní schůzku. Jde o signál, že Kreml chce případná jednání připustit až jako potvrzení výsledku dosaženého silou na frontě, ne jako cestu k jeho teprve hledanému vyjednání. Zelenskyj nabídl proces. Putin odpověděl vojákům.</p>



<p>Neutrální půda existuje, formáty existují, ochota Kyjeva existuje. Chybí jediná věc, ochota Moskvy sednout si k jednomu stolu dřív, než bude moci diktovat podmínky. Dokud ta ochota nepřijde, platí tři slova z petrohradského pódia: „Pracujte, bratři.&#8220;</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-se-boji-zelenskeho-misto-odpovedi-poslal-vzkaz-vojakum-na-frontu/">Putin se bojí Zelenského, místo odpovědi na dopis poslal vzkaz vojákům na frontu: „Celá země se na vás dívá. Pracujte, bratři“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="50458" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/putin-kim-cong-un-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/putin-kim-cong-un-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj napsal Putinovi dopis a nabídl mu schůzku. Nezapomněl se mu vysmát: „Jste první vládce Ruska, který prosil Pchjongjang o pomoc“</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-napsal-putinovi-dopis-nabidl-schuzku-a-vysmal-se-mu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 06 Jun 2026 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=348008</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident 4. června 2026 zveřejnil otevřený dopis, v němž Putinovi nabídl přímou schůzku v neutrální zemi, a zároveň ho veřejně ponížil výčtem ruských závislostí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dopis se objevil ve 21:20 na webu ukrajinského prezidenta a okamžitě se stal nejsdílenějším diplomatickým textem večera. Není to běžná nóta mezi kancelářemi. Je to sedm stran, ve kterých Zelenskyj střídá konkrétní mírové návrhy s osobními útoky na Putinovu historickou stopu. Podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-ukraine-zelenskyy-putin-c5d735ba02ba98199ccac4e6faf51bd0">AP</a> jde o první veřejnou přímou zprávu, kterou ukrajinský prezident ruskému protějšku adresoval od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Kreml večer téhož dne pouze potvrdil, že dopis zaznamenal a Putin bude informován. Žádný průlom. Ale taky žádné odmítnutí, které by šlo citovat.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-nab-z">Co přesně Zelenskyj nabízí</h2>



<p>Diplomatická rovina dopisu je překvapivě konkrétní. Zelenskyj navrhuje osobní schůzku prezident–prezident v neutrální zemi, výslovně ne v Moskvě ani v Kyjevě. Jmenuje Švýcarsko, Turecko a země arabského světa. Chce stanovit jasné datum, zavést plné příměří po dobu vyjednávání a otevřít přímý bilaterální kanál. Do širšího rámce počítá s Evropou a USA jako možnými garanty.</p>



<p>K tomu přidává humanitární balík: výměnu zajatců v režimu všechny za všechny a návrat civilistů včetně dětí. Fronta je podle něj „linií, od níž musí diplomacie začít&#8220;, a klíčové otázky mají řešit lídři přímo, ne technické pracovní skupiny a nekonečná kyvadlová diplomacie.</p>



<p>Z jmenovaných míst vypadá nejreálněji Turecko. Ukrajina už v dubnu 2026 formálně požádala Ankaru o hostitelství případného summitu. Ze zemí arabského světa připadají v úvahu především Spojené arabské emiráty, které v dubnu 2026 spolu s USA facilitovaly výměnu 193 válečných zajatců na obou stranách.</p>



<h2 id="h-kde-kon-diplomacie-a-za-n-v-sm-ch">Kde končí diplomacie a začíná výsměch</h2>



<p>Nejostřejší pasáže dopisu nemíří na Rusko jako stát, ale přímo na Putina jako člověka. Zelenskyj ho označuje za prvního vládce Ruska, který se obrátil na Pchjongjang o pomoc, a hned přidává, že Rusko je poprvé ve své historii plně závislé na Číně. Připomíná wagnerovskou vzpouru z roku 2023. Poznamenává, že „věk se začíná projevovat&#8220;. A tvrdí, že i ruští funkcionáři, byznys a propagandisté už na Putina hledí s únavou.</p>



<p>Zmínka o Severní Koreji není jen rétorika. KLDR v dubnu 2025 poprvé oficiálně potvrdila vyslání vojáků do Ruska a <a rel="nofollow" href="https://graphics.thomsonreuters.com/testfiles/2025/rNHdBFuW1nfs/">Reuters</a> podrobně zmapoval dodávky severokorejských raket a munice na ruské bojiště. Šestnáctý sankční balík Evropské unie z února 2025 zase jmenuje čínské a hongkongské entity zapojené do obcházení restrikcí a nákupu citlivých položek pro ruský vojenský průmysl. Zelenskyj tedy útočí na obraz Ruska jako samostatné velmoci fakty, která jsou ověřitelná, a právě proto bolí víc než běžná válečná rétorika.</p>



<p>Dopis ale míří i dovnitř Ruska. Zmiňuje drahotu, nedostatek benzínu, restrikce, druhou vlnu mobilizace. Podle nás jde o záměrnou psychologickou operaci: text je psaný tak, aby ho sdíleli i Rusové, kteří válku vnímají jako břemeno.</p>



<h2 id="h-jak-se-li-od-v-eho-co-p-i-lo-p-edt-m">Jak se liší od všeho, co přišlo předtím</h2>



<p>Zelenskyj veřejně nabízel setkání s Putinem už dříve. V dubnu 2025 mluvil o jednání „v jakémkoli formátu&#8220;, v květnu 2025 říkal, že byl připraven na schůzku v Ankaře nebo Istanbulu. Tón byl ale jiný, věcný, otevřený, bez osobních útoků.</p>



<p>Červnový dopis z roku 2026 je jiná kategorie. Srovnání s istanbulskými jednáními z března 2022 ukazuje posun ve třech bodech:</p>



<ul><li><strong>Formát:</strong> Istanbul 2022 byl delegační, řešil neutralitu Ukrajiny výměnou za bezpečnostní garance. Současný návrh cílí rovnou na summit lídrů.</li><li><strong>Příměří:</strong> V Istanbulu se o příměří mluvilo jako o výsledku, teď je podmínkou jednání.</li><li><strong>Garanti a humanitární rozměr:</strong> Dopis výslovně vtahuje Evropu a USA do role garantů a přidává výměnu zajatců a návrat civilistů jako součást balíku.</li></ul>



<p>A pak je tu ten tón. Istanbul byl technicko-vyjednávací. Červnový dopis je osobně konfrontační. Zelenskyj nepíše vládě, píše člověku, a chce, aby to bylo vidět.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-st-edn-evropu">Co to znamená pro Česko a střední Evropu</h2>



<p>Bezprostřední zvláštní reakci české vlády na dopis se nám nepodařilo dohledat. Oficiální česká linie je ale stabilní: <a rel="nofollow" href="https://vlada.gov.cz/assets/media-centrum/aktualne/Spolecne-prohlaseni-premieru-Ceske-republiky-a-Ukrajiny-ze-dne-20--kvetna-2025.pdf">společné prohlášení</a> premiérů ČR a Ukrajiny z května 2025 deklaruje podporu spravedlivého a trvalého míru při respektu k územní celistvosti Ukrajiny. České ministerstvo zahraničí v dubnu 2026 výslovně konstatovalo, že ruská válka vedla k vážnému zhoršení bezpečnostní situace v Evropě.</p>



<p>Pokud by schůzka vedla k ověřitelnému příměří, snížila by krátkodobý eskalační tlak na východní křídlo NATO. Ale bezpečnostní „reset&#8220; by to neznamenal. Aliance dál označuje Rusko za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro spojence a od roku 2022 systematicky posiluje přítomnost mezi Baltem a Černým mořem. Jeden dopis na tom nic nemění, ani kdyby na něj Putin odpověděl.</p>



<h2 id="h-m-rov-nab-dka-nebo-ve-ejn-past">Mírová nabídka, nebo veřejná past?</h2>



<p>V dopise Zelenskyj říká přímo: pokud Putin osobně nedospěje k závěru, že je čas válku ukončit, Ukrajina bude dál bojovat. Donald Trump reagoval slovy, že by bylo „skvělé&#8220;, kdyby se oba prezidenti sešli. Únorová jednání zprostředkovaná Washingtonem přitom strany přiblížila k dokumentu o monitoringu případného příměří, technický základ tedy existuje.</p>



<p>Jenže americká pozornost je teď silně přesunutá k Íránu, a právě to Zelenskyj v dopise zmiňuje jako důvod, proč nelze čekat. Otevřený formát dává nabídku i případné ruské odmítnutí do veřejného záznamu. Pokud Putin neodpoví, Kyjev bude mít v ruce dokument, který může předložit každému spojenci s jedinou větou: nabídli jsme všechno, on mlčel.</p>



<p>Dopis je současně olivová ratolest i zbraň. A právě v tom spočívá jeho síla, ať Putin udělá cokoli, prohrává na očích.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-napsal-putinovi-dopis-nabidl-schuzku-a-vysmal-se-mu/">Zelenskyj napsal Putinovi dopis a nabídl mu schůzku. Nezapomněl se mu vysmát: „Jste první vládce Ruska, který prosil Pchjongjang o pomoc“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="39354" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-prezident-ukrajiny-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/volodymyr-zelenskyj-prezident-ukrajiny-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenský udělal hodně velký přešlap: elitní jednotka pojmenovaná po Banderovcích nahněvala Poláky</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/elitni-jednotka-pojmenovana-po-banderovcich-nahnevala-polaky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 May 2026 10:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346607</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident udělil elitní jednotce speciálních sil čestný název „jména Hrdinů UPA“. Polsko reagovalo s razancí, která nemá v posledních letech obdoby.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stačil jeden dekret a tři týdny diplomatického oteplování šly vniveč. Volodymyr Zelenskyj 26. května 2026 podepsal <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/documents/4402026-59649">dekret č. 440/2026</a>, kterým Samostatnému centru speciálních operací „Pivnič&#8220;, elitní jednotce ukrajinských Sil speciálních operací, přidělil čestné pojmenování po „Hrdinech Ukrajinské povstalecké armády&#8220;. Oficiální odůvodnění mluví o „obnově historických tradic národního vojska&#8220; a ocenění zásluh jednotky při obraně územní celistvosti Ukrajiny. Jenže v Polsku tahle formulace nezní jako vojenská pocta. Zní jako políček do tváře.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-podepsal-a-pro-pr-v-te">Co přesně Zelenskyj podepsal a proč právě teď</h2>



<p>Dekret nebyl žádný administrativní detail proklouznutý pod radarem. Zelenskyj ho veřejně představil o den později, 27. května, při slavnostním ceremoniálu ke Dni speciálních sil a desátému výročí vzniku této složky ukrajinské armády. Šlo o vědomé, inscenované gesto před kamerami.</p>



<p>Načasování přitom působí téměř absurdně. Ještě 4. května Zelenskyj na svém oficiálním webu popisoval jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem o eurointegraci, konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku a „dobrosousedských vztazích&#8220;. V únoru a březnu se pohnuly exhumace obětí volyňských zločinů, ukrajinské ministerstvo kultury dalo konečný souhlas k pátracím pracím v Hucie Pieniacké, což polský Ústav národní paměti (IPN) výslovně spojil s prosincovým setkáním obou prezidentů. Křehké oteplení, měsíce budované drobnými kroky, narazilo na symbolický balvan.</p>



<p>Pojmenování jednotky navíc nezůstalo osamocené. Už 19. května Zelenskyj oznámil zahájení procesu přepohřbení Andrije Melnyka, diplomata a jedné z klíčových postav Organizace ukrajinských nacionalistů. Dekret o UPA tak zapadá do širšího paměťového kurzu Kyjeva, který systematicky pracuje s nacionalistickým panteonem 20. století.</p>



<h2 id="h-pro-je-upa-pro-polsko-erven-linie">Proč je UPA pro Polsko červená linie</h2>



<p>Pro pochopení polské reakce je nutné vědět, co zkratka UPA v polském veřejném prostoru znamená. Ukrajinská povstalecká armáda byla ozbrojeným ramenem banderovské frakce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B). V polské institucionální paměti, a v materiálech IPN, je UPA popisována jako struktura spoluodpovědná za systematické vyvražďování polského civilního obyvatelstva na Volyni a ve východní Haliči v letech 1943–1944. Polský parlament označil tyto události za genocidu.</p>



<p>Na ukrajinské straně existuje jiný rámec. <a rel="nofollow" href="https://uinp.gov.ua/dokumenty/normatyvno-pravovi-akty-rozrobleni-v-instytuti/zakony/the-law-on-the-legal-status-and-honoring-the-memory-of-fighters-for-ukraines-independence-in-the-twentieth-century">Zákon z roku 2015</a> o právním statusu bojovníků za nezávislost Ukrajiny ve 20. století řadí příslušníky UPA mezi hrdiny osvobozeneckého boje a dává jim paměťovou ochranu. Ukrajina klade důraz na protisovětský rozměr UPA, Polsko na protipolské násilí. Tyto dva výklady se míjejí už desítky let. Zelenskyj je ale svým dekretem postavil proti sobě ostřeji než kdykoli od začátku ruské invaze.</p>



<h2 id="h-var-ava-reagovala-nap-politick-m-spektrem">Varšava reagovala napříč politickým spektrem</h2>



<p>Polská odpověď přišla rychle a šla od vládního středu až po prezidentský palác.</p>



<ul><li><strong>Polské ministerstvo zahraničí</strong> krok „jednoznačně negativně&#8220; odsoudilo. Mluvčí Maciej Wewiór označil pojmenování jednotky za nepřijatelné a varoval, že může posloužit ruské propagandě k rozdělování Poláků a Ukrajinců.</li><li><strong>Premiér Donald Tusk</strong> prohlásil: „Máme velmi vážný problém.&#8220; Formulace je u Tuska, který se dlouhodobě drží umírněné linie vůči Kyjevu, neobvykle ostrá.</li><li><strong>Prezident Karol Nawrocki</strong> zašel nejdál. Navrhl, aby se 8. června Kapitula Řádu bílé orlice, nejvyššího polského státního vyznamenání, zabývala otázkou jeho odebrání Zelenskému. Řád mu udělil Andrzej Duda 5. dubna 2023 za přínos polsko-ukrajinským vztahům, demokracii a bezpečnosti v Evropě. Odebrání by bylo bezprecedentním symbolickým aktem.</li><li><strong>Ukrajinský velvyslanec Vasyl Bodnar</strong> byl pozván na jednání do polského ministerstva zahraničí, kde mu byla sdělena nespokojenost. Ukrajinská ambasáda potvrdila agentuře <a rel="nofollow" href="https://www.pap.pl/aktualnosci/nadanie-ukrainskiej-jednostce-imienia-bohaterow-upa-jest-reakcja-polskiego-msz">PAP</a>, že o schůzce bylo informováno ukrajinské ministerstvo zahraničí.</li></ul>



<p>Důležitý detail: ani Nawrocki, ani Tusk nezpochybnili strategickou podporu Ukrajiny proti Rusku. Nawrocki výslovně řekl, že obrana Ukrajiny zůstává pro Polsko prioritou. Ale právě v tom spočívá jádro napětí: Varšava chce pomáhat, a přesto cítí, že Kyjev jí opakovaně šlape na nejbolestivější místo vlastní historie.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-ukrajinu-a-jej-spojence">Co to znamená pro Ukrajinu a její spojence</h2>



<p>Krátkodobý tvrdý zlom v polské podpoře naše rešerše nepotvrzuje. Den po zveřejnění dekretu, 28. května, ukrajinský parlament ratifikoval úvěrovou dohodu s EU v objemu 90 miliard eur; širší evropská finanční podpora běží dál. Spor zatím zůstává hlavně bilaterální záležitostí Varšavy a Kyjeva; silná veřejná reakce dalších evropských metropolí se dosud neobjevila.</p>



<p>Reálné škody ale hrozí v „měkké&#8220; vrstvě. Polská veřejná nálada vůči Ukrajincům se od roku 2022 výrazně proměnila. Podle průzkumu agentury CBOS z ledna 2026 podporovalo přijímání ukrajinských uprchlíků už jen 48 % Poláků, zatímco krátce po začátku invaze to bylo 94 %. Více než polovina dotázaných preferovala ukončení války i za cenu ukrajinských územních ústupků. V takovém klimatu dává každý symbolický přešlap domácím kritikům Ukrajiny munici a polským politikům ztěžuje obhajobu vstřícných kroků vůči Kyjevu.</p>



<p>Pro Česko je situace odlišná. Volyňské masakry jsou v českém odborném prostoru známé téma, ale Praha nemá k UPA srovnatelně centrální a živou institucionální křivdu. Co je pro Varšavu přímá politická rána do vlastní národní paměti, je pro Prahu spíš citlivý historický kontext.</p>



<h2 id="h-v-dom-gesto-nebo-podcen-n-d-sledk">Vědomé gesto, nebo podcenění důsledků</h2>



<p>Zelenskyj zjevně nepodepisoval dekret s úmyslem vyprovokovat Polsko. Šlo o domácí vojensko-symbolické gesto v logice ukrajinské paměťové politiky, které mělo posílit identitu elitní jednotky a podtrhnout kontinuitu boje za nezávislost. Jenže právě v tom je problém: Kyjev opakovaně ukazuje, že svou paměťovou agendu řídí bez ohledu na diplomatické náklady u klíčového spojence. A Kreml dostává materiál zadarmo; spor mezi dvěma sousedy uvnitř proukrajinského tábora je přesně ten typ trhliny, kterou ruská propaganda umí roztahovat.</p>



<p>Kapitula Řádu bílé orlice se má sejít 8. června. Ať už rozhodne jakkoli, jedna věc je jasná už teď: pro Polsko je volyňská paměť i v roce 2026 tvrdou červenou linií, kterou žádná strategická kalkulace nedokáže přemazat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/elitni-jednotka-pojmenovana-po-banderovcich-nahnevala-polaky/">Zelenský udělal hodně velký přešlap: elitní jednotka pojmenovaná po Banderovcích nahněvala Poláky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="40926" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/ukrajinsti-vojaci-s-drony-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/ukrajinsti-vojaci-s-drony-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko je stále zoufalejší, válku prohrává. Zahájilo tajnou mobilizaci, o žádný mír nestojí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-je-stale-zoufalejsi-valku-prohrava-zahajilo-tajnou-mobilizaci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 29 May 2026 07:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346397</guid>

	
					<description>Volodymyr Zelenskyj po poradě s vrchním velením oznámil, že Rusko rozjíždí další vlnu skryté mobilizace. Nezávislá data mu dávají za pravdu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Večer 27. května 2026 vystoupil ukrajinský prezident před kamery po poradě s náčelníkem generálního štábu Oleksandrem Syrským a šéfem vojenské rozvědky Andrijem Hnatovem. Řekl věc, kterou Kreml nechce slyšet nahlas: Rusko vydává stále více povolávacích příkazů, svolává muže na „vojenská cvičení&#8220; a v podstatě rozšiřuje skrytou mobilizaci, aby doplnilo ztráty, které už nedokáže pokrýt běžným náborem. Informace o tom Kyjev předá partnerům. Už o týden dříve, 20. května, přitom <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/prezident-proviv-stavku-shodo-vidpovidej-na-mozhlive-rozshir-104497">oficiální prezidentský web</a> zmiňoval zpravodajská data o přípravě dalších 100 tisíc lidí pro ruskou armádu. Zelenského výrok nebyl izolovaný výstřel, byl tečkou za dvěma týdny narůstajících varovných signálů.</p>



<h2 id="h-sla-kter-mluv-jasn-ji-ne-projevy">Čísla, která mluví jasněji než projevy</h2>



<p>Tvrzení o ruské slabosti se dá opřít o veřejně dostupná data, a ta jsou výmluvná. V dubnu 2026 ruské síly poprvé od srpna 2024 zaznamenaly čistou ztrátu kontrolovaného území: minus 116 kilometrů čtverečních. Tempo postupu v prvních čtyřech měsících roku spadlo na 2,9 km² denně, oproti 9,76 km² ve stejném období 2025 je to pokles o sedmdesát procent. Jarní a letní ofenzíva, od níž si Moskva slibovala operačně významné zisky, nedosáhla žádného průlomu.</p>



<p>A pak jsou tu ztráty lidské. Ředitelka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová ve <a rel="nofollow" href="https://www.gchq.gov.uk/speech/gchq-annual-lecture-2026-as-delivered">výroční přednášce</a> 27. května hovořila o téměř půl milionu padlých ruských vojáků od začátku konfliktu. Nezávislý projekt <a rel="nofollow" href="https://en.zona.media/article/2026/05/09/losses">Mediazona a Meduza</a>, který pracuje s dědickým registrem a ověřenými jmény, odhadl 352 tisíc zabitých ruských mužů ve věku 18–59 let do konce roku 2025. Čísla se liší metodikou a datem uzávěrky, ale trend je shodný: Rusko platí za pokračování války cenu, která nemá v moderních evropských konfliktech obdobu.</p>



<h2 id="h-mobilizace-kter-nesm-n-st-sv-jm-no">Mobilizace, která nesmí nést své jméno</h2>



<p>Klíčové je pochopit, co „tajná mobilizace&#8220; v květnu 2026 znamená, a co ne. Nejde o opakování září 2022, kdy Putin otevřeně vyhlásil „částečnou mobilizaci&#8220; 300 tisíc záložníků. Tentokrát Kreml volí politicky méně riskantní cestu: rozptýlenou směs administrativních opatření, která dohromady plní stejnou funkci.</p>



<p>Konkrétní stopy jsou veřejně viditelné:</p>



<ul><li><strong>Celoroční odvodní režim</strong> – Rusko přešlo k nepřetržitému procesu předvolávání, včetně elektronického obesílání s právními sankcemi za ignorování.</li><li><strong>Regionální bonusy</strong> – v lednu 2026 znovu vyskočily náborové prémie v Tatarstánu, Čuvašsku, Mari El, Samaře a Orenburgu; v únoru přidaly Petrohrad, Jugra, Krasnodarský kraj a další oblasti.</li><li><strong>Nábor na univerzitách</strong> – tlak na studenty dokumentují zprávy z petrohradských, moskevských i regionálních vysokých škol, včetně Plechanovovy a Baumanovy univerzity.</li><li><strong>Nové vojenské struktury</strong> – podle uniklých dokumentů, které získal investigativní server iStories, počítá ruské ministerstvo obrany s náborem 78 800 lidí do nově budovaných vojsk bezpilotních systémů do konce roku 2026. Z toho 58 tisíc má přijít ze studentů, absolventů kurzů, bývalých leteckých specialistů a žen s relevantní přípravou.</li><li><strong>Oddlužení jako lákadlo</strong> – Putin 25. května podepsal dekret, který novým rekrutům a jejich manželům či manželkám odpouští dluhy až do výše 10 milionů rublů (zhruba 2,3 milionu Kč) při podpisu minimálně roční smlouvy.</li></ul>



<p>Analytik Janis Kluge, jehož výpočty cituje ISW, odhaduje, že v prvním čtvrtletí 2026 Rusko získávalo 800 až 1 000 nových vojáků denně, oproti 1 000 až 1 200 o rok dříve. Ve stejném období stát vyplatil kompenzace rodinám přibližně 25 tisíc padlých. Nábor zkrátka nestačí krýt ztráty. A právě tady začíná politicky maskovaný doplňovací režim, který Zelenskyj nazývá skrytou mobilizací.</p>



<h2 id="h-m-r-o-kter-nikdo-ne-d">Mír, o který nikdo nežádá</h2>



<p>Paralelně s personálním tlakem pokračuje Moskva v útocích, které jakékoli mírové signály spolehlivě vyvrací. 6. května Rusko ignorovalo jednostranné ukrajinské příměří a pokračovalo v úderech drony. O týden později, 13. května, zasáhlo asi dvacet ukrajinských regionů nejméně 800 bezpilotními prostředky, šlo o jeden z nejmasivnějších útoků od začátku invaze.</p>



<p>A podmínky? Ty se nezměnily. Putin nadále trvá na uznání Krymu a čtyř anektovaných oblastí, stažení ukrajinských sil z částí vlastního území, omezení velikosti ukrajinské armády a odmítnutí členství v NATO. Jsou to požadavky, které Kyjev ani západní spojenci nemohou přijmout, aniž by legitimizovali anexi silou. Podle nás jde spíš o záměrně nesplnitelné podmínky než o skutečný vyjednávací rámec.</p>



<h2 id="h-co-z-toho-plyne-pro-esko-a-nato">Co z toho plyne pro Česko a NATO</h2>



<p>Zelenskyj oznámil, že data o ruské mobilizaci předá partnerům. Veřejně není známo, jaký konkrétní materiál dostane Praha, ale cesta je zřejmá: spojenecké zpravodajské briefy v rámci existujících formátů. Petr Pavel seděl se Zelenským a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem 13. května na summitu B9 v Bukurešti. V dubnu NATO na kontaktní skupině v Berlíně přivítalo nové příspěvky do programu prioritní podpory Ukrajiny včetně české muniční iniciativy.</p>



<p>Zelenského načasování dává smysl ve třech rovinách: zarámovat Rusko jako stranu, která chystá další eskalaci; podpořit žádost o rychlejší dodávky protivzdušné a protibalistické obrany (ve stejný den o tom jednal s americkými kongresmany Richardem Blumenthalem a Jimem Himesem); a dodat argument pro pokračování sankcí a zbrojní podpory. V projevu to řekl přímo: tlak na Rusko není dostatečný.</p>



<p>Rusko nekolabuje. Ale kombinace rekordních ztrát, klesajícího tempa postupu a stále dražšího náboru ukazuje armádu, která se opotřebovává rychleji, než se doplňuje. Otázka už nezní, jestli Kreml potřebuje další lidi. Zní, jak dlouho dokáže předstírat, že je nepotřebuje.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-je-stale-zoufalejsi-valku-prohrava-zahajilo-tajnou-mobilizaci/">Rusko je stále zoufalejší, válku prohrává. Zahájilo tajnou mobilizaci, o žádný mír nestojí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="40938" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/valerij-gerasimov-a-vladimir-putin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/valerij-gerasimov-a-vladimir-putin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin je úplně zoufalý, potřebuje si zachránit tvář. Může děkovat Ukrajincům, že nezničili Moskvu, když mohli</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-je-zoufaly-muze-dekovat-ukrajincum-ze-neznicili-moskvu-mohli/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 27 May 2026 16:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346019</guid>

	
					<description>Bezpečnost nejdůležitější ruské vojenské přehlídky nezajistila protivzdušná obrana, ale rozhodnutí nepřítele nestřílet. A Kreml teď potřebuje, aby se na to zapomnělo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 8. května 2026, den před oslavami Dne vítězství, podepsal ukrajinský prezident Zelenskyj <a rel="nofollow" href="https://president.gov.ua/documents/3742026-59389">dekret č. 374/2026</a>. Dokument neříkal nic o příměří ani o gestu dobré vůle. Říkal něco horšího, z pohledu Kremlu mnohem horšího. Kyjev formálně „dovolil&#8220; konání přehlídky v Moskvě a na dobu jejího trvání od 10:00 kyjevského času výslovně vyňal čtverec Rudého náměstí z plánu použití ukrajinských zbraní. Uvedl přesné souřadnice. Uvedl přesný čas. A tím řekl celému světu jednu věc: máme schopnost tam udeřit, ale rozhodli jsme se to neudělat. Pro Vladimira Putina, který buduje svůj obraz na nezlomné síle, to bylo ponížení v přímém přenosu, jen ne na ruských televizních kanálech.</p>



<h2 id="h-p-ehl-dka-kterou-chr-nil-nep-tel">Přehlídka, kterou chránil nepřítel</h2>



<p>9. května projely po Rudém náměstí tanky, nad Moskvou proletěl stíhací letoun a Putin stál na tribuně jako vždy. Jenže tentokrát viselo ve vzduchu něco nového. Ukrajinský dekret nepracoval s vágním příslibem klidu zbraní. Pracoval s přesnými souřadnicemi a časovým oknem, odkazoval na jednání s americkou stranou z téhož dne a formuloval humanitární cíl. Šlo o chirurgicky konkrétní dokument, který de facto potvrzoval, že Kyjev disponuje prostředky schopnými zasáhnout srdce ruské metropole v okamžiku její nejvyšší symbolické zranitelnosti.</p>



<p>Institut pro studium války a Critical Threats Project (ISW/CTP) to ve svých hodnoceních čtou jednoznačně: bezpečnost přehlídky nebyla výsledkem neprostupné ruské obrany, nýbrž ukrajinského rozhodnutí neútočit. Kreml to samozřejmě nikdy nepřizná. Ale právě proto potřeboval, rychle a hlasitě, změnit téma.</p>



<h2 id="h-salva-za-361-milion-jako-kou-ov-clona">Salva za 361 milionů jako kouřová clona</h2>



<p>Téma přišlo v noci z 23. na 24. května. Rusko vypustilo na Kyjev jednu z největších kombinovaných vln od začátku války; podle ukrajinských zdrojů 690 prostředků vzdušného napadení, z toho přibližně 90 raket a 600 dronů. Poprvé v tomto měsíci nasadilo i balistickou střelu Orešnik, jejíž cena se odhaduje na zhruba 50 milionů dolarů. Ukrajinský vojenský portál <a rel="nofollow" href="https://armyinform.com.ua/2025/05/24/oryeshnik-czyrkony-ta-balistyka-kombinovana-ataka-na-kyyiv-koshtuvala-rosiyanam-361-mln/">ArmyInform vyčíslil</a> celkové náklady salvy na asi 361 milionů dolarů.</p>



<p>Vojenský efekt? Omezený. Symbolický efekt? Přesně o ten šlo. Podle monitorovacích a OSINT zdrojů mohl druhý nasazený Orešnik selhat a dopadnout na ruské vlastní pozice v okupované Doněcké oblasti; definitivní potvrzení zatím chybí, ale už samotná možnost ukazuje, jak drahá a riskantní je tato „zbraň odstrašení&#8220; v praxi.</p>



<p>Den poté, 25. května, zavolal šéf ruské diplomacie Lavrov americkému protějšku Rubiovi a <a rel="nofollow" href="https://kelo.com/2026/05/25/lavrov-tells-rubio-of-russian-decision-to-strike-kyiv-sites-linked-to-military/">oznámil rozhodnutí Moskvy</a> zahájit „systematické&#8220; údery na cíle v Kyjevě spojené s vojenskou infrastrukturou. Kreml to rámoval jako odvetu za ukrajinský úder na Starobilsk. ISW/CTP ale upozorňuje, že Rusko historicky vypouští největší úderné balíky těsně před nebo po mírových jednáních, ne jako reakci, ale jako nástroj nátlakové diplomacie.</p>



<h2 id="h-t-i-vrstvy-tlaku-kter-putin-p-ek-ikuje">Tři vrstvy tlaku, které Putin překřikuje</h2>



<p>Podle analytiků ISW/CTP se za eskalací skládají minimálně tři vrstvy slabosti, které Kreml potřebuje přehlušit:</p>



<ul><li><strong>Ponížení kolem přehlídky.</strong> Fakt, že nejdůležitější rituál režimu závisel na milosti protivníka, podkopává celý narativ o neporazitelném Rusku. Doma se o dekretu 374/2026 nemluví. Ale v zahraničních analytických kruzích ano, a Kreml to ví.</li><li><strong>Stagnující fronta.</strong> Jarně-letní ofenziva 2026 nepřinesla operačně významný průlom. Ruské síly v prvních čtyřech měsících roku postupovaly v průměru jen o 2,9 km² denně. V dubnu utrpěly čistou územní ztrátu. U Kosťantynivky naráží měsíce bez výsledku. Ukrajina naopak od zimy získala zpět přes 400 km² na jihu a rozjela protiútoky i jinde. Zisky existují, ale jsou pomalé, drahé a neodpovídají rétorice o drtivé převaze.</li><li><strong>Ekonomika, která drhne.</strong> Ruská centrální banka ve <a rel="nofollow" href="https://www.cbr.ru/eng/dkp/mp_dec/decision_key_rate/comment_07052026/">střednědobé prognóze z 18. května</a> odhaduje HDP za první čtvrtletí 2026 na -0,5 % meziročně. Drží vysoké úrokové sazby kvůli přetrvávajícím inflačním rizikům. Hrubá tvorba fixního kapitálu za rok 2025 byla po revizi meziročně -0,4 %, nikoli dříve uváděných +1,7 %. Nejde o kolaps. Jde o zpomalování, které v kombinaci s válečnými výdaji (jedna noční salva za 361 milionů) zužuje Kremlu manévrovací prostor.</li></ul>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-pro-vyjedn-v-n">Co to znamená pro Česko a pro vyjednávání</h2>



<p>Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo státy k evakuaci diplomatů z Kyjeva. České ministerstvo zahraničí k 26. květnu žádné stažení diplomatů neoznámilo. Velvyslanectví v Kyjevě i generální konzulát ve Lvově fungují, MZV nadále varuje před jakýmikoli cestami na celé území Ukrajiny a udržuje nouzové kontakty pro české občany. Kdo má na Ukrajině příbuzné nebo obchodní zájmy, měl by přehodnotit neesenciální cesty a aktualizovat evakuační plány, ne proto, že jde o zcela novou kvalitu války, ale proto, že Moskva tentokrát předem a veřejně signalizovala záměr Kyjev dál masivně zatěžovat.</p>



<p>Širší kontext přidává i zákon, který ruská Duma schválila 13. května: prezident získává pravomoc nasadit ozbrojené síly v zahraničí na ochranu „ruských občanů&#8220;. Podle TASS, jak shrnula Meduza, jde o rozšíření právního rámce pro budoucí tlak a zastrašování. NATO Rusko v květnu 2026 nadále označuje za nejvýznamnější a přímou hrozbu. Samostatné veřejné stanovisko české vlády přímo k tomuto zákonu se nám dohledat nepodařilo, ale zákon přesně zapadá do vzorce, který Aliance už popisuje.</p>



<h2 id="h-tich-p-ka-je-siln-j-ne-salva">Tichá páka je silnější než salva</h2>



<p>Největší zbraní Kyjeva v květnu 2026 nebyla raketa, která doletěla. Byla to raketa, která nedoletěla, záměrně. Dekret 374/2026 ukázal, že Ukrajina dokáže proměnit vlastní údernou schopnost ve vyjednávací nástroj. Schopnost zasáhnout Moskvu a rozhodnutí ji nepoužít v klíčový moment vytvářejí páku, kterou žádná protivzdušná obrana nevyruší. A právě tohle Putina žene k hlasitějším hrozbám a dražším salvám, protože ticho, které si Kyjev mohl dovolit 9. května, mluví hlasitěji než šest set dronů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-je-zoufaly-muze-dekovat-ukrajincum-ze-neznicili-moskvu-mohli/">Putin je úplně zoufalý, potřebuje si zachránit tvář. Může děkovat Ukrajincům, že nezničili Moskvu, když mohli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="40938" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/valerij-gerasimov-a-vladimir-putin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/valerij-gerasimov-a-vladimir-putin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Bělorusko do války proti Ukrajině nepůjde,“ ujistil Lukašenko. Kyjev mu nevěří, z jeho území už Rusko jednou zaútočilo</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/belorusko-do-valky-proti-ukrajine-nepujde-ujistil-lukasenko-kyjev-neveri/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 24 May 2026 06:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Alexandr Lukašenko]]></category>
		<category><![CDATA[Bělorusko]]></category>
		<category><![CDATA[Kyjev]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=345250</guid>

	
					<description>Alexandr Lukašenko 21. května 2026 zopakoval, že jeho armáda do války nevstoupí. Řekl to uprostřed společných jaderných cvičení s Ruskem.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Výrok padl při komunikaci s novináři během návštěvy raketové brigády, tedy v kulisách, které jeho mírová slova poněkud podkopávají. Běloruský prezident formuloval podmínku přesně: země bude „vtažena&#8220; do konfliktu jedině tehdy, pokud bude spáchána agrese přímo na její území. Současně ale dodal, že je připraven bránit společný prostor s Ruskem „od Brestu po Vladivostok&#8220;. A nabídl schůzku Volodymyru Zelenskému, „kdekoli, na Ukrajině i v Bělorusku&#8220;. Kyjev odpověděl tentýž den. Tvrdě.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-luka-enko-sl-bil-a-co-ne">Co přesně Lukašenko slíbil, a co ne</h2>



<p>Klíčové je rozlišit, co běloruský prezident vyloučil a co ponechal otevřené. Vyloučil přímé nasazení běloruské armády proti Ukrajině bez předchozí „agrese&#8220; na běloruské území. Nevyloučil ale nic z toho, co dělá Bělorusko problematickým už čtvrtý rok: poskytování území, infrastruktury a logistického zázemí ruským ozbrojeným silám. Formulace o společné obraně s Moskvou nechává otevřený model, v němž by Minsk mohl vstoupit do války pod záminkou obrany svazového prostoru, aniž by formálně porušil vlastní slib.</p>



<p>Podle analýzy <a rel="nofollow" href="https://www.chathamhouse.org/2026/01/transforming-belarus-russian-asset-buffer-state-european-security/summary">Chatham House z ledna 2026</a> jde o záměrnou „ambiguitu&#8220;: mírovější rétorika směrem na západ, vojenská spolupráce a věrnost Kremlu v praxi. Carnegie Endowment to doplňuje střízlivěji, jakýkoli běloruský manévr je možný jen do míry, do jaké ho Moskva nechá proběhnout.</p>



<h2 id="h-pro-kyjev-nem-d-vod-v-it">Proč Kyjev nemá důvod věřit</h2>



<p>Volodymyr Zelenskyj ve svém <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/sogodni-u-slavutichi-vazhlivo-pidtrimati-nashih-lyudej-tut-p-104521">večerním projevu ze Slavutyče</a> téhož dne výslovně připomněl, že ruská ofenziva v únoru 2022 šla i z běloruského území. A měl k tomu důvod, precedent je jednoznačný.</p>



<p>24. února 2022 ukrajinská pohraniční služba hlásila útok na státní hranici z Ruska i z Běloruska současně. Do tří dnů Lukašenko sám potvrdil, že z běloruského území byly vypáleny rakety na ukrajinské pozice. Tehdy v Bělorusku stálo devět tisíc ruských vojáků, kteří tam přijeli pod záminkou cvičení. Cvičení skončilo invazí.</p>



<p>A rétorika? Ta se taky posunula, ale ne směrem k větší důvěryhodnosti. V rozhovoru zveřejněném 7. února 2022, sedmnáct dní před útokem, Lukašenko říkal, že pokud Kyjev začne válku proti Donbasu, Bělorusko se zachová „přesně tak jako ruská armáda&#8220;. Dnes rámuje vstup do války jako výhradně obrannou reakci. Posun od otevřené solidarity s ruským válečným scénářem k opatrnější formulaci je zřejmý. Otázka je, jestli odráží skutečnou změnu postoje, nebo jen lepší PR.</p>



<p>NATO pochybnosti sdílí. Generální tajemník Mark Rutte ještě v únoru 2026 ve Verkhovné radě zařadil Bělorusko mezi státy podporující ruskou válečnou mašinerii. Aliance dlouhodobě drží linii, že Minsk invazi umožnil a zůstává jejím spolupachatelem.</p>



<h2 id="h-hranice-bez-tank-ale-ne-bez-rizika">Hranice bez tanků, ale ne bez rizika</h2>



<p>Operativní realita na jaře 2026 vypadá jinak než v únoru 2022. Ukrajinská pohraniční služba v dubnu nehlásila navýšení sil ani přesuny techniky u hranice. K 8. května 2026 dokonce nezaznamenala přítomnost ruských vojenských jednotek na běloruském území vůbec. Devět tisíc vojáků z roku 2022 tam prostě není.</p>



<p>Jenže strukturální riziko zůstává:</p>



<ul><li>Bělorusko dál buduje cvičiště a logistické trasy, které může Rusko využít kdykoli.</li><li>Na běloruském území jsou podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/4cb480f1f4c8cddb8cafd0dcf8845bcf">AP</a> rozmístěny ruské taktické jaderné zbraně a od prosince 2025 i systém Oreshnik.</li><li>Společná jaderná cvičení, právě ta, při nichž Lukašenko svůj výrok pronesl, demonstrují hloubku vojenské integrace obou zemí.</li></ul>



<p>Ukrajina na to reaguje prakticky. Severní hranici s Běloruskem proměnila v linii opevnění, bažiny, miny, kaponiéry. Směr Černihiv–Kyjev drží v pohotovosti. Zelenskyj ve Slavutyči mluvil o nutnosti tuto obranu dál posilovat.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-nato-a-esk-spojence">Co to znamená pro NATO a české spojence</h2>



<p>Běloruský faktor není jen ukrajinské téma. NATO na východním křídle drží mnohonárodní bojové skupiny v Polsku, Litvě a Lotyšsku, zemích, které s Běloruskem přímo sousedí. Česko do alianční přítomnosti na východním křídle přispívá. V únoru 2026 NATO nasadilo v Litvě tým pro podporu proti hybridním hrozbám kvůli incidentům přicházejícím právě z běloruského směru.</p>



<p>Případné přímé zapojení Běloruska do války by neznamenalo bezprostřední ohrožení České republiky, ale dramaticky by zvýšilo nároky na obranu aliančního východního křídla, a tím i na české příspěvky. Samostatné stanovisko české vlády k Lukašenkovu výroku z 21. května se nám nepodařilo dohledat.</p>



<h2 id="h-slib-kter-nic-nem-n">Slib, který nic nemění</h2>



<p>Podle nás jde o klasický lukašenkovský manévr: řekněte dost na to, aby západní média citovala „Bělorusko nechce válku&#8220;, ale neřekněte nic, co by omezilo Moskvu v budoucím využití běloruského území. Slib se týká běloruských vojáků. Netýká se běloruských letišť, skladů, raketových ramp ani železničních uzlů.</p>



<p>Kyjev to ví. Proto staví bunkry, ne mosty důvěry.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/belorusko-do-valky-proti-ukrajine-nepujde-ujistil-lukasenko-kyjev-neveri/">„Bělorusko do války proti Ukrajině nepůjde,“ ujistil Lukašenko. Kyjev mu nevěří, z jeho území už Rusko jednou zaútočilo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="437825" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/alexandr-lukasenko-belorusko-800x450.png" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/alexandr-lukasenko-belorusko-800x450.png</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Na jeden nemá Ukrajina odpověď: „Rusko má 5 scénářů útoku na Kyjev,“ varuje Zelenský. Ale potřebuje mobilizovat 100 tisíc mužů</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-ma-5-scenaru-utoku-na-kyjev-ale-potrebuje-100-tisic-muzu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 23 May 2026 13:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=345131</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident svolal Stavku kvůli pěti ruským scénářům rozšíření války přes sever. Oficiální seznam ale nezveřejnil a tvrdí, že Kyjev připravuje odpovědi na všechny.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 20. května 2026 zasedla ukrajinská Nejvyšší rada velení, takzvaná Stavka, k jedinému bodu: jak reagovat na možné rozšíření ruské agrese přes severní Ukrajinu směrem na Kyjev. Volodymyr Zelenskyj po jednání oznámil, že zpravodajské služby identifikovaly pět scénářů, jimiž by Rusko mohlo udeřit. Žádný z nich veřejně nepopsal. Řekl ale něco, co stojí za pozornost víc než samotné číslo pět: že Moskva pro takovou operaci potřebuje dalších zhruba sto tisíc mužů a dnes nemá kapacitu je skrytě zmobilizovat. Právě proto podle něj hledá „politická rozhodnutí jiného formátu&#8220;. Co to znamená a jak blízko je reálná hrozba, vyžaduje víc než jeden titulek.</p>



<h2 id="h-co-vlastn-zelenskyj-ekl-a-co-ne">Co vlastně Zelenskyj řekl, a co ne</h2>



<p>Primární zdroj, tedy <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/prezident-proviv-stavku-shodo-vidpovidej-na-mozhlive-rozshir-104497">oficiální zpráva Kanceláře prezidenta</a>, neobsahuje formulaci, že by na některý scénář Ukrajina „neměla odpověď&#8220;. Zelenskyj naopak uvedl, že úkolem Stavky bylo „připravit odpovědi na každý možný průběh&#8220; a posílit stát tak, aby neuspěl žádný z nich. Konkrétní výčet pěti variant nezazněl ani v projevu z 15. května, kde prezident poprvé veřejně varoval před zesílenými ruskými jednáními s Alexandrem Lukašenkem.</p>



<p>Z veřejně dostupných indicií lze rekonstruovat pět okruhů, o nichž se v Kyjevě mluví:</p>



<ul><li>Přímý vojenský tlak na černihivsko-kyjevský směr.</li><li>Využití běloruského území jako nástupního a logistického prostoru.</li><li>Diverzní a hraniční provokace ze severu.</li><li>Cílené údery na politická a vojenská centra v Kyjevě: Zelenskyj 15. května zmínil, že Ukrajina disponuje ruskými dokumenty k takovým cílům.</li><li>Rozšíření hrozby i proti státu NATO sousedícímu s Běloruskem.</li></ul>



<p>Jde o naši dedukci z veřejných projevů a expertních komentářů. Oficiální seznam Kancelář prezidenta nezveřejnila.</p>



<h2 id="h-sto-tis-c-mu-slo-kter-rusko-zat-m-nem">Sto tisíc mužů: číslo, které Rusko zatím nemá</h2>



<p>Klíčový parametr celé debaty je personální. Zelenskyj po Stavce mluvil o přípravě „plus sto tisíc osob&#8220; a zároveň konstatoval, že Rusko dnes nemá potenciál takový počet skrytě zmobilizovat. Vojenský analytik Oleksandr Kovalenko v <a rel="nofollow" href="https://unn.ua/en/amp/russia-may-again-use-belarus-to-attack-chernihiv-and-kyiv-how-real-is-the-threat-of-an-offensive">komentáři pro UNN</a> odhadl, že pro novou vážnou operaci směrem na Kyjev by Moskva potřebovala minimálně zhruba sto tisíc vojáků a jejich soustředění by trvalo měsíce, přičemž nešlo by ho utajit.</p>



<p>Srovnání s rokem 2022 je poučné. Tehdy Putin vyhlásil otevřenou „částečnou mobilizaci&#8220; tří set tisíc lidí. Dnes Rusko staví hlavně na smluvním náboru. Podle analýzy <a rel="nofollow" href="https://www.congress.gov/crs_external_products/IF/PDF/IF12606/IF12606.6.pdf">Congressional Research Service</a> z února 2026 činí ruské tempo náboru kolem třiceti až čtyřiceti tisíc měsíčně, což stačí spíš na udržení stávajících operací než na velkou novou ofenzivu. Polský think-tank OSW dodává, že většina nových náborů jen nahrazuje ztráty na frontě.</p>



<p>Právě proto Zelenskyj očekává „politická rozhodnutí jiného formátu&#8220;. Den před jeho prvním varováním, 16. května, Vladimir Putin podepsal dekret zjednodušující udělování ruského občanství obyvatelům moldavského Podněstří. Podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-moldova-transnistria-citizenship-536a22e668a5f5351f2ba59c336a5071">agentury AP</a> jde o právně-politický krok, který rozšiřuje okruh potenciálních „ruských občanů&#8220; v závislém prostoru bez klasické mobilizace. Analogie s Běloruskem se nabízí: ne masové povolávání v Rusku, ale hlubší zapojení běloruského území, cvičení, formální nasazení.</p>



<h2 id="h-nen-to-z-t-ej-tok-ale-strategick-tlak">Není to zítřejší útok, ale strategický tlak</h2>



<p>Důležitý kontext přineslo 28. dubna 2026 ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.ukrinform.net/rubric-ato/4117584-ccd-says-reports-of-new-russian-offensive-on-kyiv-manipulation.html">Ukrinformu</a> centrum výslovně označilo zprávy o bezprostřední nové ofenzivě na Kyjev za manipulaci a uvedlo, že v daný moment nevidí podmínky pro takový útok. Zmínilo přitom budovanou obrannou linii od Kyjevské přehrady po Sumy.</p>



<p>O tři týdny později Zelenskyj svolává Stavku. Rozpor? Spíš posun v hodnocení. Signály z poloviny května: ruská jednání s Lukašenkem, dekret k Podněstří, zpravodajská data o černihivsko-kyjevském směru, zjevně přiměly Kyjev přehodnotit časový horizont hrozby ze „vzdálené&#8220; na „střednědobou&#8220;.</p>



<p>A právě tady je jádro problému, které přesahuje otázku, zda útok přijde. Samotná existence pěti scénářů nutí Ukrajinu držet sever trvale pod zbraní. Každý batalion vázaný na černihivském směru chybí na Donbasu nebo u Záporoží. Rusko nemusí zaútočit, aby severní hrozba fungovala: stačí, že je dostatečně věrohodná.</p>



<h2 id="h-co-d-l-kyjev-a-co-praha">Co dělá Kyjev, a co Praha</h2>



<p>Zelenskyj po Stavce oznámil několik kroků: posílení černihivsko-kyjevského směru, přípravu „dodatečných opatření diplomatického vlivu vůči Bělorusku&#8220;, neveřejné úkoly pro rozvědky a rozšíření geografie „dálkových sankcí po území Ruské federace&#8220;. Posledním termínem Zelenskyj označuje hluboké ukrajinské údery: 17. května popsal operaci v Moskevské oblasti na vzdálenost přes 500 km.</p>



<p>Konkrétní diplomatická opatření vůči Minsku veřejně neupřesnil. Jejich účinnost by se opírala spíš o mezinárodní tlak a odstrašení než o přímý vojenský efekt.</p>



<p><a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/cesko_pokracuje_v_programu_ukrajina_a.html">Program Ukrajina</a> pokračuje na roky 2026–2030, podpora Ukrajiny zůstává deklarovanou prioritou vlády, sociální a pobytový rámec pro osoby s dočasnou ochranou dál funguje. Severní hrozba sama o sobě českou politiku nemění, ale posiluje bezpečnostní argument, proč Praha pomoc neukončuje. NATO mezitím posiluje protivzdušnou obranu a pohotovost na východním křídle: dopad pro Česko by byl alianční, ne přímý pohraniční.</p>



<h2 id="h-nor-2022-se-neopakuje-ale-echo-zn">Únor 2022 se neopakuje, ale echo zní</h2>



<p>Podobnost s únorem 2022 je hlavně v běloruské ose jako možném nástupním prostoru. Rozdílů je víc: Ukrajina sever průběžně opevňuje, veřejně o hrozbě mluví s předstihem měsíců a vytvoření velkého ruského uskupení by tentokrát bylo zpravodajsky viditelné dřív, než by se pohnulo. NATO má zesílený režim na východním křídle, jakého před třemi lety nebylo.</p>



<p>Přesto: pět scénářů na stole Stavky ukazuje, že válka se neblíží ke konci. Blíží se k dalšímu rozšíření hracího pole, kde Rusko nemusí vyhrát bitvu, aby vyhrálo pozici. Stačí, že Kyjev musí bránit všechno najednou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-ma-5-scenaru-utoku-na-kyjev-ale-potrebuje-100-tisic-muzu/">Na jeden nemá Ukrajina odpověď: „Rusko má 5 scénářů útoku na Kyjev,“ varuje Zelenský. Ale potřebuje mobilizovat 100 tisíc mužů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="36093" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin má na krku obří problémy: 400 odstavených vrtů a deficit přes 2 biliony Kč. Zelenský ukázal tajné ruské dokumenty</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-ma-obri-problemy-400-odstavenych-vrtu-a-deficit-pres-2-biliony-kc/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 22 May 2026 16:13:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=345008</guid>

	
					<description>Ukrajinská rozvědka získala interní ruské dokumenty o válečných ekonomických škodách. Část klíčových čísel už potvrzují i veřejná data z Moskvy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Volodymyr Zelenskyj vystoupil 18. května 2026 s prohlášením, které v sobě spojilo pět okruhů ruských potíží najednou: odstavené ropné vrty, propad rafinérských kapacit, banky na pokraji likvidace, rozpočtový schodek přesahující ekvivalent dvou bilionů korun a regionální rozpočty v červených číslech. Nejde o jednotlivou ránu. Jde o souběh problémů přesně v sektorech, z nichž Kreml financuje válku, a právě to dělá celý obraz závažnějším, než by bylo kterékoli číslo samo o sobě.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-zve-ejnil">Co přesně Zelenskyj zveřejnil</h2>



<p>Ukrajinský prezident ve svém <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/zaraz-u-nih-uzhe-znachna-kilkist-regioniv-u-stani-bankrutstv-104477">večerním projevu</a> popsal materiály jako „ruské interní hodnocení&#8220; válečných ztrát, které získala ukrajinská zahraniční zpravodajská služba. Nejde o publikovaný sken ani celý spis, veřejnosti představil prezidentské shrnutí klíčových bodů. Zároveň instruoval šéfa rozvědky Oleha Luhovského, aby informace šířil způsobem, který nekompromituje zdroje.</p>



<p>Podle tohoto shrnutí jedna ruská ropná společnost, „ne ta největší&#8220;, musela odstavit přibližně 400 aktivních vrtů. Ruská rafinace klesla nejméně o deset procent. Jedenáct finančních institucí je připravováno k úplné likvidaci, dalších osm má kritické problémy. A „významný počet regionů&#8220; se podle dokumentů nachází ve stavu faktického bankrotu.</p>



<p>Konkrétní firma, seznam bank ani mapa postižených regionů zveřejněny nebyly. To je důležité říct na rovinu: mikrodetaily zatím nelze nezávisle ověřit. Makročísla ale ano.</p>



<h2 id="h-rozpo-tov-schodek-kter-potvrzuje-i-moskva">Rozpočtový schodek, který potvrzuje i Moskva</h2>



<p>Tady se ukrajinské tvrzení potkává s ruskými vlastními daty. <a rel="nofollow" href="https://tass.com/economy/2128451">Ruské ministerstvo financí</a> vykázalo za leden až duben 2026 federální deficit 5,88 bilionu rublů, zhruba 79 miliard dolarů. Příjmy dosáhly 11,7 bilionu, výdaje 17,6 bilionu rublů. Schodek tak odpovídal zhruba polovině dosažených příjmů za první čtyři měsíce roku.</p>



<p>Tempo zhoršování je přitom strmé. Už za samotný první kvartál činil deficit 4,6 bilionu rublů, meziročně o 2,6 bilionu více. A ropně-plynové příjmy, páteř ruského rozpočtu, klesly o 38,3 %. To není ukrajinská propaganda. To jsou čísla, která zveřejnila agentura TASS s odkazem na ruský resort financí.</p>



<p>Zelenskyj mluví o deficitu „téměř 80 miliard dolarů do pátého měsíce roku&#8220;. Veřejná data za leden až duben ukazují 79,2 miliardy. Shoda je téměř přesná.</p>



<h2 id="h-ropa-rafinerie-a-paradox-exportu">Ropa, rafinerie a paradox exportu</h2>



<p>Ukrajinské dálkové údery na ruské rafinerie, které Zelenskyj den předtím nazval „long-range sanctions&#8220;, mají měřitelný dopad. <a rel="nofollow" href="https://www.iea.org/reports/oil-market-report-may-2026">Mezinárodní energetická agentura</a> v květnové zprávě potvrzuje, že opakované útoky snížily domácí zpracování ropy a změnily exportní toky.</p>



<p>Paradoxně to ale neznamená, že ze světového trhu zmizely ruské barely. Méně rafinace doma znamená víc exportované surové ropy. Pro Rusko je to přesto problém: surová ropa se prodává levněji než hotové produkty a domácí trh trpí nedostatkem paliv. IEA v dubnu evidovala ruskou produkci na 8,96 milionu barelů denně, výrazně pod implikovaným cílem OPEC+ 9,57 milionu.</p>



<p>Restart odstavených vrtů přitom není otázka jednoho rozhodnutí. Zelenskyj výslovně říká, že Rusko musí pro obnovení těžby udělat „výrazně více&#8220; než řada jiných producentů. Specifika ruských ložisek, permafrost, stáří infrastruktury a sankční omezení na technologie, z každého odstaveného vrtu dělají potenciálně trvalou ztrátu.</p>



<h2 id="h-banky-tich-krize-pod-st-tn-kontrolou">Banky: tichá krize pod státní kontrolou</h2>



<p>O bankovním sektoru mluví nejen Zelenskyj, ale i starší analýza ukrajinské zahraniční rozvědky z února 2026. Podle <a rel="nofollow" href="https://szru.gov.ua/en/news-media/news/the-banking-crisis-in-russia-has-already-begun">SZRU</a> je současná fáze „latentní&#8220;: nesplácené úvěry dosahují 11 %, ale stát problémy maskuje restrukturalizacemi, regulačními úlevami a dominancí státních bank. Žádný run na banky se nekoná. Místo toho se bilance pomalu rozpadají pod kontrolovanou fasádou stability.</p>



<p>Zelenskyj k tomu přidává konkrétní čísla: jedenáct institucí směřuje k likvidaci, osm dalších balancuje na hraně. Ověřit tento seznam z veřejných zdrojů nelze, ale mechanismus, který popisuje SZRU, je konzistentní s tím, co o ruském bankovnictví víme: stát drží zdání normálu za cenu rostoucích skrytých nákladů.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Přímý fyzický dopad na české zásobování ropou je od dubna 2025 omezený. Česká vláda tehdy <a rel="nofollow" href="https://uv.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier-fiala-cesko-se-definitivne-zbavilo-zavislosti-na-ruske-rope-219326/">oznámila</a>, že republika je poprvé v historii zásobována výhradně neruskou ropou přes ropovody TAL a IKL s kapacitou až osm milionů tun ročně. Fyzicky jsme od ruských problémů odděleni.</p>



<p>Cenově nikoli. Světový trh s ropou je propojená nádoba a dominantní cenový šok jara 2026, omezení v Hormuzském průlivu, s ruskými potížemi přímo nesouvisí. Ruské problémy ale přidávají volatilitu. Méně ruské rafinace znamená méně hotových produktů na globálním trhu, a to se promítá do marží, které nakonec platí i český řidič u pumpy.</p>



<p>Ruská ekonomika nekrachuje zítra. Ale 400 odstavených vrtů, deficit požírající polovinu příjmů, devatenáct bank v potížích a regiony bez peněz, to všechno dohromady tvoří účet, který Kreml platí za válku. A ten účet roste každý měsíc.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-ma-obri-problemy-400-odstavenych-vrtu-a-deficit-pres-2-biliony-kc/">Putin má na krku obří problémy: 400 odstavených vrtů a deficit přes 2 biliony Kč. Zelenský ukázal tajné ruské dokumenty</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="59540" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/ropny-vrt-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/ropny-vrt-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Jste v bezpečí, pane Putine. Útočit nebudeme.“ Zelenský daroval Rusům příměří, aby mohli oslavit Den vítězství</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/jste-v-bezpeci-pane-putine-nezautocime-zelensky-daroval-primeri/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 09 May 2026 16:05:13 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Moskva]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=343003</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident podepsal dekret, který z plánu použití zbraní vyjímá přesně čtyři souřadnice na mapě Moskvy. Nic víc, nic míň.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Večer 8. května 2026 se na webu ukrajinského prezidenta objevil dokument, který by ještě před rokem působil jako absurdní satira. Dekret č. 374/2026 stanoví, že po dobu vojenské přehlídky 9. května, od 10:00 kyjevského času, Ukrajina nebude používat své zbraně proti územnímu čtverci Rudého náměstí. Čtyři GPS souřadnice, jeden časový úsek, žádné velké gesto velkorysosti. Spíš chirurgicky přesná zpráva: víme, kde jste, víme, kdy tam budete, a rozhodli jsme se nestřílet. Tentokrát.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-zelenskyj-podepsal">Co přesně Zelenskyj podepsal</h2>



<p><a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/documents/3742026-59389">Dekret č. 374/2026</a> je právnicky strohý text o několika odstavcích. Neříká „jste v bezpečí, pane Putine&#8220; — to je parafráze, která zachycuje politický podtext, ne doslovnou citaci. Nejbližší ověřená Zelenského formulace pochází z večerního projevu 7. května: „Chtějí od Ukrajiny povolení uspořádat svou přehlídku.&#8220;</p>



<p>Dekret sám:</p>



<ul><li>Vyjímá z plánu použití ukrajinských zbraní pouze vymezený čtverec Rudého náměstí definovaný čtyřmi souřadnicemi.</li><li>Platí výhradně během přehlídky 9. května 2026 od 10:00 kyjevského času.</li><li>Odkazuje na jednání s americkou stranou a „humanitární účel&#8220;.</li></ul>



<p>Nechrání Moskvu. Nechrání Rusko. Chrání jedno náměstí po dobu jednoho ceremoniálu. Síla gesta spočívá právě v tom, jak úzký prostor bezpečí je Kyjev ochoten Putinově přehlídce přiznat.</p>



<h2 id="h-dv-vrstvy-kter-se-p-ekr-vaj">Dvě vrstvy, které se překrývají</h2>



<p>Samotný dekret je jen špička. Pod ním leží širší dohoda: <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/007c385a9b81ba81b4b51c1a5b8ace9b">třídenní příměří od 9. do 11. května 2026</a>, které oznámil Donald Trump na Truth Social jako „pozastavení veškeré kinetické aktivity&#8220;. Součástí je avizovaná výměna tisíce zajatců na každé straně.</p>



<p>Jsou to dvě odlišné věci, které se časově překrývají:</p>



<figure class="wp-block-table is-style-stripes"><table><thead><tr><th>Vrstva</th><th>Rozsah</th><th>Trvání</th><th>Broker</th></tr></thead><tbody><tr><td>Dekret č. 374/2026</td><td>Čtverec Rudého náměstí</td><td>Během přehlídky 9. 5.</td><td>Kyjev jednostranně</td></tr><tr><td>Širší příměří</td><td>Celá frontová linie</td><td>9.–11. 5. 2026</td><td>USA (Trump, Witkoff, Kushner)</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Ani jedno z toho není mírová smlouva. Ani jedno z toho neznamená konec války. Předchozí pokusy o klid zbraní, jednostranná ruská „pauza&#8220; z počátku května a ukrajinská protipauza, se rozpadly během hodin. Ještě 6. května <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/007c385a9b81ba81b4b51c1a5b8ace9b">AP</a> popisovala pokračující ruské útoky navzdory deklarovanému tichu. A 4. května Moskva hrozila „masivním raketovým úderem na centrum Kyjeva&#8220;, pokud by oslavy kdokoli narušil.</p>



<h2 id="h-pro-to-kyjev-ud-lal">Proč to Kyjev udělal</h2>



<p>Ještě 4. května v Jerevanu Zelenskyj veřejně mluvil o tom, že se Rusové bojí dronů nad Rudým náměstím. O pět dní později podepsal dekret, který přehlídku chrání. Co se změnilo?</p>



<p>Podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/007c385a9b81ba81b4b51c1a5b8ace9b">AP</a> odpověď zní: zajatci. Zelenskyj na Telegramu napsal, že Rudé náměstí je méně důležité než životy ukrajinských vojáků, kteří se mohou vrátit domů. Humanitární stopa přitom není improvizace, už únorová ženevská jednání explicitně stavěla na výměně zajatců a propuštění civilistů, dubnový videohovor s Witkoffem a Kushnerem řešil příměří a bezpečnostní garance.</p>



<p>Podle nás nejde o ústupek z přesvědčení, ale o transakci zprostředkovanou Washingtonem. Kyjev dostal příslib tisíce svých lidí zpět, tři dny relativního klidu a diplomatický kredit u americké administrativy. Moskva dostala nerušenou přehlídku, ovšem ve zmenšeném formátu, bez těžké techniky a pod mimořádnými bezpečnostními opatřeními, poprvé po téměř dvou dekádách.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-frontovou-linii">Co to znamená pro frontovou linii</h2>



<p>Formálně má třídenní příměří zastavit veškerou kinetickou aktivitu na celé frontě, nejen v okolí Moskvy. Prakticky nikdo nemůže garantovat absolutní ticho, historie této války ukazuje, že deklarace a realita se rozcházejí v řádu hodin.</p>



<p>Pro ukrajinské civilisty je to šance na dočasné snížení intenzity ostřelování, ne záruka bezpečí. Výměna zajatců je dohodnutá, ale k 9. květnu ještě nebyla oficiálně potvrzena jako dokončená. Širší bezpečnostní architektura, americky vedený monitoring, verifikační komise a mechanismus pro určování odpovědnosti za porušení, existuje zatím jen v <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/parizka-deklaraciya-nadijni-garantiyi-bezpeki-dlya-micnogo-j-102313">Pařížské deklaraci z ledna 2026</a> jako rámec pro budoucnost, ne jako operativní pojistka pro tento víkend.</p>



<h2 id="h-evropa-a-esko-podpora-bez-koment-e-k-dekretu">Evropa a Česko: podpora bez komentáře k dekretu</h2>



<p>Český ministr zahraničí Lipavský 9. května ve Lvově na neformálním jednání EU zopakoval podporu Ukrajině, sankcím proti Rusku a „spravedlivému a trvalému míru&#8220;. Specifická česká reakce na samotný dekret č. 374/2026 se ve veřejně dostupných oficiálních výstupech neobjevila. Praha v lednu řešila bezpečnostní garance po případném příměří, ale odmítla vysílat vojáky, linie zůstává konzistentní: podpora ano, vlastní vojenská přítomnost ne.</p>



<p>Čtyři souřadnice na mapě Moskvy, tisíc zajatců v jednom směru, tisíc v druhém, tři dny nejistého ticha. Zelenskyj nedaroval Rusku bezpečí. Daroval mu zrcadlo, ve kterém je vidět, jak málo si ho dnes Moskva dokáže zajistit sama.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/jste-v-bezpeci-pane-putine-nezautocime-zelensky-daroval-primeri/">„Jste v bezpečí, pane Putine. Útočit nebudeme.“ Zelenský daroval Rusům příměří, aby mohli oslavit Den vítězství</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="69447" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenský přestává mlčet a Trumpovi to neudělá radost. Porušené sliby rozvázaly Kyjevu ruce</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelensky-prestava-mlcet-a-trumpovi-to-neudela-radost/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 04 May 2026 07:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=341932</guid>

	
					<description>Stačilo devatenáct dní, aby se z vděčného partnera stal veřejný kritik. Mezi 1. a 20. dubnem 2026 se Zelenskyj otočil o sto osmdesát stupňů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 1. dubna ukrajinský prezident po videohovoru s Trumpovými vyslanci Stevenem Witkoffem a Jaredem Kushnerem <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/volodimir-zelenskij-obgovoriv-iz-predstavnikami-prezidenta-s-103701">veřejně děkoval za jejich práci</a> a mluvil o posilování bezpečnostních garancí. 20. dubna v rozhovoru pro ICTV řekl, že je „neúcta&#8220; jezdit do Moskvy a nestavit se v Kyjevě, a nahlas zpochybnil, zda se bez Ukrajiny neposouvá dohoda o Donbasu. Mezi těmito dvěma body leží konkrétní, datovatelný slib, který Washington porušil, a tím Kyjevu paradoxně dal nejsilnější argument, proč přestat hrát tichého partnera.</p>



<h2 id="h-dva-dny-jeden-obrat">Dva dny, jeden obrat</h2>



<p>Dne 15. dubna 2026 vystoupil americký ministr financí Scott Bessent na briefingu Bílého domu a řekl, že obecná licence na ruskou ropu obnovena nebude. 17. dubna, pouhých 48 hodin poté, úřad OFAC vydal <a rel="nofollow" href="https://ofac.treasury.gov/media/935526/download?inline=">General License 134B</a> a výjimku prodloužil do 16. května 2026. Podle vysvětlení, které zachytila <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russian-oil-sanctions-iran-war-95ae06ece63f4f8c1f72ac3c2dc4251f">agentura AP</a>, šlo o reakci na energetický šok spojený s válkou proti Íránu a na tlak zranitelných chudších zemí.</p>



<p>Pro Kyjev ale vysvětlení nehraje roli. Hraje roli sekvence: veřejné ujištění, pak přesný opak. Pokud Washington sám během dvou dnů otočí u sankční výjimky na ruskou ropu, další veřejná loajalita bez protitlaku by byla jednostranná. Zelenskyj to pochopil.</p>



<h2 id="h-co-rozv-zan-ruce-znamenaj-a-co-ne">Co „rozvázané ruce&#8220; znamenají, a co ne</h2>



<p>Fráze zní dramaticky, ale nejde o vojenský rozchod s USA. Ukrajina dál potřebuje Patrioty, americkou průmyslovou kapacitu i mechanismus PURL. Rozvázané ruce jsou diplomatické a komunikační:</p>



<ul><li>Kyjev může veřejně pojmenovávat rozpory v americké linii, aniž by se bál, že tím ztratí něco, co už stejně nedostává.</li><li>Zelenskyj odmítá dělat z příjezdů vyslanců „senzaci&#8220; a žádá jednání přímo v Kyjevě nebo ve třetích zemích.</li><li>Ukrajina se silněji opírá o evropské formáty: PURL, urgentní Patrioty z evropských zásob, bilaterální projekty jako norský dronový program dojednaný 14. dubna v Oslu.</li></ul>



<p>Logika je prostá. Veřejná zdrženlivost přestala přinášet výsledky. Americká strana avizovala začátkem dubna návštěvu Kyjeva, do 20. dubna k ní nedošlo. V roce 2025 nebyla schválena žádná nová finanční vojenská pomoc. Reuters varuje před možným zpožděním PURL i přesměrováním výrobních kapacit na americké vlastní priority. Zelenskyj nezačal mluvit ostře proto, že by přestal USA potřebovat. Začal proto, že ticho přestalo fungovat.</p>



<h2 id="h-evropa-jako-z-loha-ne-n-hrada">Evropa jako záloha, ne náhrada</h2>



<p>Rámec, o který se Kyjev opírá, není iluzorní. Na 33. jednání v Ramsteinu v únoru 2026 byly potvrzeny nové balíky přes šest miliard dolarů, jedná se o urgentním dodání Patriotů z evropských zásob a PURL běží, byť s riziky. Norsko podepsalo dronový program, Česko drží muniční iniciativu a pokračuje v Programu Ukrajina 2026–2030 s roční alokací miliardy korun.</p>



<p>Evropa ale není rychlá náhrada za celou americkou průmyslovou a politickou váhu. Je to pojistka, která Zelenského kritiku činí méně sebevražednou, ne bezrizikovou. Pro Prahu to znamená větší význam rolí nezávislých na přímém americkém souhlasu: koordinace munice, rekonstrukční programy, evropské financování.</p>



<h2 id="h-strategie-vydr-et-do-podzimu">Strategie „vydržet do podzimu&#8220;</h2>



<p>Zelenského kalkul se dá číst takto: zvýšit cenu za obcházení Kyjeva, ukázat domácímu publiku, že neobchoduje území potichu, a přinutit Evropu přejít od sympatií ke konkrétním dodávkám. Mezitím vydržet do podzimu, kdy se může změnit americká politická dynamika.</p>



<p>Riziko je zřejmé. Trumpův tým může Zelenského vyhodnotit jako překážku a ještě víc spojit vyjednávání s tlakem na ústupky. Ale opačné riziko, mlčet a doufat, se právě vyčerpalo. Když vám partner slíbí konec ropné výjimky a za 48 hodin ji prodlouží, mlčení přestává být diplomacií. Stává se slabostí.</p>



<p>Devatenáct dní mezi poděkováním a výtkou není příběh o impulzivním prezidentovi. Je to příběh o kalkulaci, která přestala vycházet, a o novém sázení, které teprve ukáže, jestli Kyjev vsadil správně.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelensky-prestava-mlcet-a-trumpovi-to-neudela-radost/">Zelenský přestává mlčet a Trumpovi to neudělá radost. Porušené sliby rozvázaly Kyjevu ruce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="38419" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruská jarní ofenziva bude jiná. Zelenský se mezitím chlubí zázračnými zbraněmi, ale realita na frontě vypráví jiný příběh</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruska-ofenziva-bude-jina-zelensky-se-chlubi-zazracnymi-zbranemi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 Apr 2026 11:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=341352</guid>

	
					<description>Rusko na jaře 2025 nesoustředí tlak po celé frontě. Sbíhá ho do jednoho bodu — na doněcký pevnostní pás přes osu Pokrovsk–Kostiantynivka.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Devátého dubna 2025 řekl vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj novinářům větu, která se v Kyjevě neobjevila na žádném billboardu: ruská ofenziva už fakticky běží a počet útoků na hlavních směrech se téměř zdvojnásobil. Ve stejných týdnech prezident Zelenskyj představoval spojencům dron s doletem 3 000 kilometrů, chválil výsledky Dlouhého Neptunu a ukazoval Paljanycju s poznámkou, že už je nasazená na bojišti. Obě věci jsou pravda současně. Jenže na frontě u Pokrovsku a Kostiantynivky se rozhoduje něco, co žádný jednotlivý zbraňový systém sám nevyřeší.</p>



<h2 id="h-ofenziva-kter-se-sb-h-do-jednoho-uzlu">Ofenziva, která se sbíhá do jednoho uzlu</h2>



<p>U Bachmutu v roce 2023 Rusko postupovalo obklíčením přes Soledar, vlnami pěších útoků a taktikou spálené země. U Avdijivky o rok později zkoušelo obchvat ze severu a jihozápadu, nejprve většími mechanizovanými skupinami, po neúspěchu přechodem na malé útočné čety. Obě operace měly společný rys: rozptýlený opotřebovávací tlak bez čitelného jediného bodu zlomu.</p>



<p>Jaro 2025 vypadá jinak. Analytická platforma <a rel="nofollow" href="https://meduza.io/en/feature/2025/04/15/moscow-s-spring-offensive-begins">Meduza popsala 15. dubna</a> první velký jarně-letní úder severně od Torecku s postupem směrem na Kostiantynivku. Reuters už 25. března označila jádro ruské kampaně jako útok na pevnostní pás opevněných měst v Doněcké oblasti. DeepState varoval, že dosažení trasy Pokrovsk–Kostiantynivka u Novooleňivky by výrazně zhoršilo situaci obou měst i Torecku mezi nimi.</p>



<p>Čísla za pouhé čtyři březnové dny: přes 600 útoků, z toho 163 na pokrovském směru a 84 u Kostiantynivky. Nejde o plošné „škrábání&#8220; po celé linii. Jde o sbíhavý tlak na jeden operační uzel, jehož pád by otevřel cestu hlouběji do Donbasu.</p>



<h2 id="h-zelensk-ho-zbran-re-ln-ale-ne-v-emocn">Zelenského zbraně: reálné, ale ne všemocné</h2>



<p>Sedmnáctého března 2025 Zelenskyj <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/ye-horoshi-novini-shodo-dalekobijnih-droniv-nash-dron-na-3-t-96673">oznámil úspěšný test</a> ukrajinského dronu s doletem 3 000 kilometrů. Ve stejném projevu zmínil spokojenost s výsledky Dlouhý Neptun. Už 25. února ukazoval zahraničním lídrům Paljanycju, raketový dron, který podle jeho slov byl již nasazený na bojišti. V dubnu pak prezentoval data o domácí výrobě: přes tisíc typů zbraní, více než 40 % výzbroje na frontě pochází z ukrajinských podniků.</p>



<p>Žádná z těchto informací není nepravdivá. Problém je v tom, co z nich nevyplývá:</p>



<ul><li>Dron s doletem 3 000 km prošel testem, ale veřejně nejsou známy jeho sériová výroba ani nasazení v operačním měřítku.</li><li>Dlouhý Neptun už byl použit, ale šlo o jednotlivé údery, ne o systémovou změnu poměru sil na kontaktní linii.</li><li>Paljanycja operuje, ale fronta u Pokrovsku se tím nezastavila.</li></ul>



<p>Sám Zelenskyj ve stejném březnovém projevu řekl, že Ukrajina musí vyrábět více střel a více dronů. Ten dodatek je klíčový, a v titulcích se obvykle ztrácí.</p>



<h2 id="h-frontov-matematika-kterou-pr-nevy-e">Frontová matematika, kterou PR nevyřeší</h2>



<p>Otázka není, zda Ukrajina nové zbraně má. Otázka je, zda je má v takovém objemu a rytmu dodávek, aby na konkrétní ose Pokrovsk–Kostiantynivka změnily poměr sil rychleji, než tam Rusko stihne prorazit. Meduza v polovině dubna popsala ruský postup severně od Torecku jako postup do poloviny cesty ke Kostiantynivce. To není abstraktní hrozba, to je konkrétní vzdálenost na mapě.</p>



<p>Syrskyj mluví o zdvojnásobení útoků. Reuters o stovkách střetů za dny. A Zelenskyj o tisícovce typů zbraní. Všechna tři tvrzení mohou být pravdivá současně, aniž by si odporovala, protože operují na různých rovinách. Strategický dosah nového dronu neřeší taktický deficit dělostřelecké munice na konkrétním úseku.</p>



<h2 id="h-esk-rozm-r-munice-jako-asov-faktor">Český rozměr: munice jako časový faktor</h2>



<p>Právě proto má smysl sledovat českou muniční iniciativu ne jako diplomatické gesto, ale jako logistický faktor. Ministr zahraničí Jan Lipavský 5. května 2025 <a rel="nofollow" href="https://mzv.gov.cz/jnp/en/issues_and_press/press_releases/czech_support_to_ukraine_will_continue.html">potvrdil financování iniciativy</a> do září 2025. Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu jednalo s českou delegací o harmonogramu a objemech dodávek na celý rok.</p>



<p>Když se ruský tlak soustředí na jeden rozhodující úsek, roste význam předvídatelných a rychlých dodávek konvenční munice, granátů, min a dělostřeleckých nábojů. Dlouhodosahové drony mohou zasáhnout zázemí, ale kontaktní linii drží palba na krátkou a střední vzdálenost. Česká iniciativa operuje právě v tomto pásmu.</p>



<h2 id="h-pro-rusko-m-n-p-stup">Proč Rusko mění přístup</h2>



<p>Veřejné zdroje nepřinášejí ruské interní rozhodnutí. Ale logika je čitelná: po vyčerpávajících operacích u Bachmutu a Avdijivky, kde masivní ztráty přinesly jen omezené územní zisky, Moskva hledá vyšší efekt z koncentrace sil do bodu, jehož pád by měl větší operační dopad. Současně to může znamenat, že nemá kapacity na stejně silný tlak všude naráz.</p>



<p>Pro Ukrajinu z toho plyne paradox. Soustředěný útok je čitelnější a snáze se proti němu staví obrana, ale jen pokud má obránce dost munice, lidí a času. Všechny tři proměnné jsou na jaře 2025 pod tlakem.</p>



<p>Kostiantynivka zatím stojí. Ale vzdálenost mezi ní a nejbližším ruským průsakem se zkracuje rychleji, než roste výrobní kapacita ukrajinských „zázračných zbraní&#8220;.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruska-ofenziva-bude-jina-zelensky-se-chlubi-zazracnymi-zbranemi/">Ruská jarní ofenziva bude jiná. Zelenský se mezitím chlubí zázračnými zbraněmi, ale realita na frontě vypráví jiný příběh</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="99338" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ratnik-rusti-vojaci-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ratnik-rusti-vojaci-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin zatlačený do pasti mistrně obehrál Zelenského, aby si naklonil svět i frontu na svou stranu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-obehral-zelenskeho-velikonocni-primeri-2026/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Apr 2026 05:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=339269</guid>

	
					<description>Zatímco Zelenský se snažil velikonočním příměřím chytit Putina do pasti, ten ho předběhl a obrátil situaci politicky ve svůj prospěch, i když na frontě mu to moc nepomohlo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>I přes všechna zvěrstva, která Vladimir Putin páchá na Ukrajině, stejně jako v Rusku, mu nelze upřít, že je skvělý politik. Ne všechna jeho rozhodnutí jsou sice dobrá, ale <strong>některými dokáže zaskočit a předcházet si své oponenty</strong>. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje situaci kolem velikonočního příměří 2026, kdy chtěl Zelenský zřejmě dostat Putina do politické pasti, ale ten na něj reagoval „taktikou juda“ a obrátil ji proti němu.</p>



<h2 id="h-zelensk-vsadil-na-past-ale-putin-z-n-unikl">Zelenský vsadil na past, ale Putin z ní unikl</h2>



<p>Velikonoční příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2026 trvalo formálně 32 hodin, a to od soboty <strong>11. dubna od 16:00</strong> moskevského času do konce neděle <strong>12. dubna, tedy do 24:00</strong>, uvádí <a href="https://www.aljazeera.com/news/2026/4/10/russia-and-ukraine-agree-to-32-hour-orthodox-easter-ceasefire" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AlJazeera</a>. Je přitom zajímavé, jak se k tomu vůdci obou zemí postavili. Novinář Alexander Kots dle <a href="https://topcor.ru/70274-dzjudo-protiv-pontov-pochemu-rf-soglasilas-na-pashalnoe-peremirie.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TopCor</a> věří, že chtěl Zelenský chytit Putina do politické pasti.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-resi-akutni-nedostatek-vojaku-skryta-mobilizace/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/rusti-vojaci-s-kulomety-vycvik-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci s kulomety při výcviku" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Krize, jakou Rusové nezažili. Ukrajinci je ženou tak svižně, že přitlačili na skrytou mobilizaci, aby se jim fronta nesesypala</h1></div>

	</a>
</div>



<p><em>„Zelenský si myslel, že obrátil situaci tím, že Rusku nabídl současně jak velikonoční příměří, tak energetické příměří. Snažil se prosadit dlouhý oddech pod humanitární záclonou. A vypadalo to jako &#8218;co může Moskva dělat? Jak bude vypadat, když odmítne přijmout příměří během pravoslavného svátku?&#8216; Zelenský si užíval chytře nastražené pasti,“</em> míní Kots.</p>



<p>Na to ovšem reagoval Vladimir Putin překvapivým tahem – oznámil velikonoční příměří s jasně definovanými termíny. S rozkazy ministru obrany a <strong>náčelníkovi generálního štábu, a nikoliv přes příspěvky na sociálních sítích</strong>. Kyjev už potom neměl jinou možnost než s prezidentem Ruska souhlasit. „Putinovo charakteristické politické judo opět v akci,“ dodává Kots.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/improved-kilo-kattegat/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/ruska-ponorka-tridy-kilo-kolpyno-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruská ponorka Kolpyno třídy Kilo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Jediná ruská ponorka se objevila u pobřeží NATO a Gripeny se hnaly do vzduchu. Ale nemohly nic dělat</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ať se nicméně skrývalo na pozadí cokoliv, bylo jasné, že obě strany nějak velikonoční příměří využijí ve svůj prospěch. <a href="https://www.criticalthreats.org/analysis/russian-offensive-campaign-assessment-april-13-2026#_edn23f7166ec9344555a7fd3f976aedf3bf9" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Analýza CriticalThreats</a> z 13. dubna 2026 uvádí, že se <strong>obě strany obviňují z jeho porušování, ale těžko se dopátrat</strong>, kdo v jakém případě začal. Rusové přitom využili velikonoční příměří hlavně k přeskupení sil bez rizika ukrajinských útoků.</p>



<p>Jak moc jim to pomohlo, je diskutabilní. Zintenzivnili například útoky na jižní frontě ve směru na Huljajpole, ale bez větších úspěchů, a <strong>navíc tam sami o další území přišli. Vedle toho se ukrajinské armádě</strong> podařilo vytvořit na ně větší tlak na východní frontě u <a href="/zpravodajstvi/rusko-resi-akutni-nedostatek-vojaku-skryta-mobilizace/">Pokrovsku, u něhož také nějaké pozice ztratili</a>, ale lépe se jim má dařit u Oleksandrivky.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-obehral-zelenskeho-velikonocni-primeri-2026/">Putin zatlačený do pasti mistrně obehrál Zelenského, aby si naklonil svět i frontu na svou stranu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/rusti-vojaci-s-kulomety-vycvik-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/rusti-vojaci-s-kulomety-vycvik-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci s kulomety při výcviku</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/ruska-ponorka-tridy-kilo-kolpyno-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruská ponorka Kolpyno třídy Kilo</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45728" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/vladimir-putin-vojenska-uniforma-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/vladimir-putin-vojenska-uniforma-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinské Flamingo zaujalo zahraniční investory. Oceňují efektivní a levný nástroj, který děsí Kreml</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/fire-point-podil-edge/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 31 Dec 2025 09:41:36 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[FP-1]]></category>
		<category><![CDATA[FP-2]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=324878</guid>

	
					<description>Střela FP-5 Flamingo z Ukrajiny je levnou zbraní na dlouhou vzdálenost a budí zájem v zahraničí. Investor má zájem o 30% podíl ve společnosti, která ji vyrábí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě před několika lety bylo nepředstavitelné, aby dokázala poměrně slabá <a href="/tag/ukrajinska-armada/">ukrajinská armáda</a> zasahovat cíle na dlouhou vzdálenost. To se ovšem změnilo s <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">válkou na Ukrajině</a>, během níž se podařilo domácím společnostem vyvinout celou řadu takových zbraní, z nichž je <strong>asi největším úspěchem střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že děsí kremelský režim zcela oprávněně, a ačkoliv mnozí tvrdí, že není tak dobrá, má o ni zájem zahraniční investor ze Spojených arabských emirátů, uvádí <a href="https://www.bbc.com/ukrainian/articles/cdd5d85eleyo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BBC</a>.</p>



<h2 id="h-zas-hne-a-na-3-000-km-v-ce-ne-tunovou-hlavic">Zasáhne až na 3 000 km více než tunovou hlavicí</h2>



<p><a href="/tag/flamingo/">Flamingo</a>, celým názvem FP-5 Flamingo, je de facto z nouze vyvinutá střela s plochou dráhou letu, u níž byl kladen důraz na nízkou cenu a co <strong>nejjednodušší výrobu, ale při dodržení doletu v tisících kilometrů</strong>, během něhož dopraví silnou hlavici. A to se povedlo, jelikož uletí až 3 000 km a unese 1 150 kg, zatímco celá váží 6 tun a měří 6 metrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/mig-31-je-hrozba-pro-ukrajinu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/mig-31-dvojice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Dvojice letounů MiG-31" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>MiG-31 je dlouhodobá hrozba pro Ukrajinu. Nejrychlejší bojové letadlo světa jí působí obrovské škody</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Její cena je potom nejspíše kolem 500 tisíc dolarů, což je v přepočtu 10,7 milionu korun. Oproti řadě alternativ je to několikrát méně. Pro <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajinu</a> jde o <strong>klíčovou zbraň, protože ohrozí všechny ruské cíle až na západní Sibiři</strong>, kde dokáže poškodit nebo zničit například zbrojovky, muniční sklady, bunkry, kasárny, velitelství apod., jelikož má dostatečně silnou hlavici.</p>



<p>To je pro <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimira Putina</a> a jiné vysoké představitele Ruské federace pochopitelně velká hrozba, a ačkoliv ji <strong>veřejně nepřipouští, aby si zachovali tvář neohrožených vůdců</strong>, i laik si umí spočítat, že je opak pravdou. Sami Rusové <a href="/zpravodajstvi/rusove-natocili-udajne-flamingo/">střelu během letu natočili</a>, když jim letěla na území, a ukrajinský prezident <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyr Zelenský</a> uvedl, že ji <a href="/zpravodajstvi/flamingo-pouzito-devetkrat/">průběžně používají a testují</a>.</p>



<p>Jaká je její výroba, není jasné, ani nakolik je pokročilá. Ačkoliv nasazována je, nejspíše stále ne v takových počtech, což vyvolává <strong>otázky. Ale jiní zřejmě vědí více než veřejnost</strong>, protože saudskoarabská obranná společnost EDGE má zájem o 30% podíl v ukrajinské zbrojovce Fire Point, která stojí jak za střelami FP-5 Flamingo, tak za drony <a href="/tag/fp-1/">FP-1</a> a <a href="/tag/fp-2/">FP-2</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znicili-zakladnu-shahed-doneck/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/shahed-136-upraveny-na-ukrajinskou-mobilni-sit-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský dron Shahed-136 s ukrajinskou SIM kartou" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci si připsali úspěch, který vzal Rusům iniciativu. Zničili jim velkou základnu dronů 70 km od Pokrovsku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Má být velmi dobře obeznámena s podrobnostmi, což podle Armádního Zpravodaje naznačuje, že je střela nejenom funkční, ale také schopna masové produkce. <strong>Stojí za zmínku, že byla Fire Point oceněna na 2,5 miliardy dolarů</strong>, tj. asi 51,5 miliard korun, přičemž má obchod dosahovat výše 760 milionů dolarů, uvádí <a href="https://united24media.com/latest-news/uae-defense-giant-allegedly-eyes-760m-minority-stake-in-fire-point-ukraines-flamingo-missile-producer-14658" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UNITED24 Media</a>, což je 15,673 miliard korun.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/fire-point-podil-edge/">Ukrajinské Flamingo zaujalo zahraniční investory. Oceňují efektivní a levný nástroj, který děsí Kreml</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/mig-31-dvojice-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/mig-31-dvojice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Dvojice letounů MiG-31</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/shahed-136-upraveny-na-ukrajinskou-mobilni-sit-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský dron Shahed-136 s ukrajinskou SIM kartou</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72628" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin může akorát trucovat, Ukrajina se území nikdy nevzdá. Nemůže</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-uzemi-rusku-neda/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 28 Nov 2025 12:56:51 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=320568</guid>

	
					<description>Ačkoliv byl mírový plán pro Rusko, které ho samo připravilo, velmi štědrý, nepřistoupilo na něj. Z druhé strany ho navíc odmítá i Ukrajina, která ho zkrátka přijmout nemůže.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zatímco americký prezident Donald Trump <a href="/zpravodajstvi/trumpuv-mirovy-plan-ohrozuje-evropu/">představil další velkolepý plán na ukončení války na Ukrajině</a>, jeho ruský protějšek Vladimir Putin mu do něj hodil vidle, a odmítavě se k němu postavil také ten ukrajinský, Volodymyr Zelenský. Redakce Armádního Zpravodaje <strong>po zhruba týdnu jednání zjistila, že některé body ani splnit nelze</strong>, protože jsou protiústavní. Potvrzuje to v rozhovoru vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Andrij Jermak, který je v současnosti hlavním ukrajinským vyjednavačem, uvádí <a href="https://www.theatlantic.com/national-security/2025/11/ukraine-zelensky-russia-trump-peace-land-red-line/685090/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">theAtlatnic</a>.</p>



<h2 id="h-ukrajina-nem-e-a-rusko-vlastn-podepsat-nechce">Ukrajina nemůže a Rusko vlastně podepsat nechce</h2>



<p>Návrhů mírových smluv už tu bylo vícero, ale zatímco Ukrajina se, zcela logicky, nechce vzdát své suverenity ani území, <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> neústupně trvá na její totální <strong>kapitulaci nebo výrazném odzbrojení, a zejména, že si ponechá území</strong>, která jí okupuje. Která země na světě by ale s tímto souhlasila? I dnes jsou na mnoha místech územní spory vedeny pro mnohem menší kusy půdy.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ceske-letectvo-pripravuje-vycvik-pilotu-f-35/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/letoun-f-35-pata-generace-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Letoun F-35 páté generace" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>České letectvo vstupuje do další fáze. Piloty F-35 přijeli do Pardubic vycvičit Američané</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimir Putin</a> navíc uvedl, že je americký mírový plán – který mimochodem prakticky sepsali Rusové, a Spojené státy ho pouze přetlumočily – <strong>možným základem pro budoucí mírové dohody s Ukrajinou</strong>, potvrzuje <a href="https://edition.cnn.com/2025/11/27/europe/putin-trump-ukraine-peace-intl" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">CNN</a>. Ona i Evropa se proti některým bodům jasně vymezily, např. pokud jde právě o odevzdání území nebo zmenšení armády a zákaz vstupu vojsk <a href="/tag/nato/">NATO</a>.</p>



<p>Armádní Zpravodaj je názoru, že odmítnutí nebo úprava do jakéhokoliv bodu do přijatelnější podoby je pro Rusy záminkou, proč ve válce <strong>pokračovat a označovat protistranu za neochotnou se domluvit</strong>. Tak už tomu ostatně bylo několikrát. Ukrajinský vyjednavač Andrij Jermak přitom správně poznamenal, že prezident Volodymyr Zelenský nemůže podstoupení území Rusku schválit, jelikož by tím šel proti ústavě své země, jakož i proti celému lidu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ukrajinci-prechytracili-rusy-a-utajili-strelu-flamingo/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela s plochou dráhou letu Flamingo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinci přechytračili Rusy a utajili před nimi FP-5 Flamingo. Speciální operace umožnila zrod zbraně, které by se měl Putin bát</h1></div>

	</a>
</div>



<p>„Dnes by nikdo rozumný nepodepsal dokument o vzdání se území,“ vysvětlil s tím, že: <em>„Dokud je Zelenskyj prezidentem, nikdo by neměl počítat s tím, že se vzdáme území. Nechce se vzdát území,“</em> řekl mi telefonicky z Kyjeva s tím, že: <em>„Ústava to zakazuje. Nikdo to nemůže udělat, pokud nechce jít proti ukrajinské ústavě a ukrajinskému lidu.“</em></p>



<p>Armádní Zpravodaj její znění dohledal, a je patrné, že hovoří jasně:</p>



<p>Ukrajinská ústava hovoří jasně; článek 2 říká: <em>„Suverenita Ukrajiny se rozprostírá na celém jejím území“</em> a <em>„území Ukrajiny v rámci jejích současných hranic je nedělitelné a nedotknutelné“</em>. Na to navazuje také článek 13: <em>„Půda, její nerostné bohatství, atmosféra, voda a další přírodní zdroje na území Ukrajiny, přírodní zdroje jejího kontinentálního šelfu a výlučná (námořní) ekonomická zóna jsou předmětem vlastnického práva ukrajinského národa. Vlastnická práva jménem ukrajinského lidu vykonávají orgány státní moci a orgány místní samosprávy v mezích určených touto ústavou.“</em></p>



<p><a href="https://rm.coe.int/constitution-of-ukraine/168071f58b" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">COE</a> k tomu doplňuje, že je možné uzavření mezinárodních smluv, které jsou v rozporu s ústavou Ukrajiny, pouze po předložení příslušných novel ústavy Ukrajiny. <strong>Neznamená to však, že by Volodymyr Zelenský nechtěl jednat</strong> – ve svém <a href="https://president.gov.ua/news/zaraz-odnakovo-vazhlivi-nash-zahist-pozicij-nash-sprotiv-na-101645" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">projevu</a> z 27. listopadu 2025 řekl, že jeho i delegaci čekají následující týden mnohá jednání, která mají záležitosti posunout.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-vyslalo-nad-baltske-more-tri-tu-22m3/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/tupolev-tu-22m3-bombarder-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Strategický bombardér Tu-22M3" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko prohnalo nad Baltským mořem tři strategické bombardéry. NATO k nim startovalo ze dvou základen</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj je názoru, že pokud má dojít v <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">rusko-ukrajinské válce</a> k míru, musí dostat obě strany jasné bezpečnostní záruky a férovou <strong>dohodu, která nepovede ke kapitulaci ani jedné ze stran</strong>. Ruské požadavky jsou ovšem od počátku téměř neměnné, a pokud by na ně <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> přistoupila, de facto by jí nezbylo než se vrátit do područí Kremlu.</p>



<p>Zároveň Vladimir Putin opakovaně ukázal světu, že nerespektuje žádné mezinárodní dohody, které se mu zrovna nehodí – ať jde o <strong>porušování ženevských konvencí, respektování suverenity jiných zemí</strong> (viz neustálé narušování vzdušných prostorů členů NATO), či podpora diktátorských režimů Severní Koreje a Íránu. A výčet by mohl pokračovat velmi dlouho.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-uzemi-rusku-neda/">Putin může akorát trucovat, Ukrajina se území nikdy nevzdá. Nemůže</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/letoun-f-35-pata-generace-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/letoun-f-35-pata-generace-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Letoun F-35 páté generace</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela s plochou dráhou letu Flamingo</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/tupolev-tu-22m3-bombarder-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Strategický bombardér Tu-22M3</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="74257" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/volodymyr-zelensky-mezi-lidmi-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/volodymyr-zelensky-mezi-lidmi-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Ukrajinci použili střely Flamingo proti Rusům už 9krát.“ Zelenský vyvrací spekulace, že nejsou aktivní</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-pouzito-devetkrat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 02 Nov 2025 14:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=316656</guid>

	
					<description>Jde o klíčovou zbraň, která dokáže zasáhnout ruské cíle na 3 000 km. Zelenský potvrdil, že ji Ukrajina použila už několikrát, ačkoliv tomu mnozí nevěří.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jednou ze zásadních zbraní ukrajinské armády, která může změnit průběhu války, je střela s plochou dráhou letu Flamingo. Zprávy o ní se objevily již před nějakou dobu, ale pořád není moc vidět, což <strong>vede mnohé k tvrzení, že není provozuschopná</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje o jejím nasazování informovala několikrát, a z vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro <a href="https://www.lefigaro.fr/international/une-production-ingenieuse-et-artisanale-flamingo-le-missile-qui-veut-changer-la-donne-en-ukraine-20251031" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LeFigaro</a> vyplývá, že byla prozatím nasazena už nejméně 9krát.</p>



<h2 id="h-zasahuje-na-3-000-km-a-p-sob-obrovsk-kody">Zasahuje na 3 000 km a působí obrovské škody</h2>



<p>Flamingo, celým názvem FP-5 Flamingo, je vlastně z nouze vyvinutá střela s plochou dráhou letu, u níž byl kladen důraz na nízkou cenu a co <strong>nejjednodušší výrobu, ovšem při dodržení doletu v tisících kilometrů</strong>, během něhož dopraví silnou hlavici. A to se povedlo, jelikož uletí až 3 000 km a unese 1 150 kg, zatímco celá váží 6 tun a měří 6 metrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitlerova-zlata-pistole/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/hitlerova-zlata-zbran-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Hitlerova zlatá zbraň Walther PPK" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Hitlerova zlatá pistole: Ukradli mu ji, když vojáci nehlídali. Válečná trofej má dnes cenu pokladu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Její cena je potom nejspíše kolem 500 tisíc dolarů, což je v přepočtu 10,7 milionů korun. Oproti řadě alternativ tedy několikrát méně. Pro Ukrajinu jde o <strong>klíčovou zbraň, protože ohrozí všechny ruské cíle až na západní Sibiři</strong>, kde dokáže poškodit nebo zničit například zbrojovky, muniční sklady, bunkry, kasárny, velitelství apod., k čemuž má dostatečně silnou hlavici.</p>



<p>Redakce Armádního Zpravodaje si nicméně všimla, jak mnoho lidí v diskuzích tvrdí, že vlastně není žádnou hrozbou, protože Rusové zničili továrnu na její výrobu. Je však důležité vnímat, že <strong>i kdyby to byla pravda, lze vybudovat novou</strong> – a produkce nejspíše také probíhá na více místech, právě z tohoto důvodu – a že pochází řada komponent ze zahraničí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-ke-ochotna-dodat-ukrajine-rafale/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/rafale-m-pristani-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Rafale M během přistání" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putin s obavami sleduje slib Francouzů. Jsou připraveni Ukrajině dodat Rafale v nejvyšší modernizaci</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je to navíc jenom několik dní, co se na internetu objevily <a href="/zpravodajstvi/rusove-natocili-udajne-flamingo/">záběry zveřejněné ruskými médii</a>, na nichž má být právě FP-5 Flamingo za letu – jinými slovy, <strong>její použití je potvrzeno ze zdroje, kde by to čekal málokdo</strong>. Je ovšem pravdou, že je těch případů zatím spíše méně než více, což má ale vysvětlení – střel není dostatek a výroba běží teprve krátkou dobu.</p>



<p>Armádní Zpravodaj o ní informoval 22. srpna 2025, kdy byl novinář Efrem Lukatsky pozván přímo do <a href="/zpravodajstvi/flamingo-predstaveni/">továrny na její výrobu</a>. Ukrajina se přitom nechala slyšet, že <strong>chce nejdříve nashromáždit stovky až tisíce kusů</strong>, a poté podniknout masivní útok, aby Rusko ochromilo. Zatím se tak zdá, že probíhá spíše její testování v různých situacích a proti různým cílům.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-dodalo-ugande-zenijni-vybaveni/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusko-dodalo-ugande-zenijni-vybaveni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Rusko dodalo Ugandě ženijní vybavení" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>I když je Rusko uprostřed války a samo nemá kde brát, dodalo Ugandě těžkou vojenskou techniku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Nejspíše to bude z důvodu, aby se podařilo vychytat všechny nedostatky a zjistit, jak nejlépe proklouznout ruskou PVO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský potvrdil, že <strong>Ukrajinci nasadili střelu Flamingo v již nejméně 9 případech</strong> – poprvé to bylo na <a href="/zpravodajstvi/flamingo-arjansk/">pohraniční základnu</a> bezpečnostní služby Ruska na Krymu, kde bylo po jejich útoku <a href="/zpravodajstvi/armjansk-satelitni-snimek-zasahu-centra-fsb/">vyfoceno několik kráterů</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-pouzito-devetkrat/">„Ukrajinci použili střely Flamingo proti Rusům už 9krát.“ Zelenský vyvrací spekulace, že nejsou aktivní</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/hitlerova-zlata-zbran-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/hitlerova-zlata-zbran-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hitlerova zlatá zbraň Walther PPK</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/rafale-m-pristani-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Rafale M během přistání</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusko-dodalo-ugande-zenijni-vybaveni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Rusko dodalo Ugandě ženijní vybavení</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="62148" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko bude nepříčetné, hlavně Medveděv a Solovjov. Trump povzbudil Ukrajinu k útokům na Moskvu, aby Rusové pocítili bolest</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-povzbuzuje-ukrajinu-k-utokum-na-moskvu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 15 Jul 2025 15:21:40 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Moskva]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=301458</guid>

	
					<description>Z posledních úvah amerického prezidenta nebude mít Rusko radost. Chtěl by totiž, aby Ukrajinci co nejvíce napadali samotnou Moskvu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jakkoliv se pokoušely západní země s <a href="/tag/rusko/">Ruskem</a> dohodnout, odmítá Vladimir Putin slevit ze svých nesmyslných požadavků. Dokonce i americkému prezidentovi, který ho dlouho hájil, už přitom <strong>došla trpělivost, a začíná se do války na Ukrajině vkládat více</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje s odkazem na <a href="https://www.ft.com/content/b66f03b5-e295-4f8c-92ba-516a527d588c" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FinancialTimes</a> zaznamenal, že vyzval svůj ukrajinský protějšek, aby zintenzivnil údery v hloubi ruského území, a to včetně <a href="/tag/moskva/">Moskvy</a>.</p>



<h2 id="h-moskva-je-centrum-a-symbol-rusk-moci">Moskva je centrum a symbol ruské moci</h2>



<p>I když se ruští představitelé tváří, že je jejich země všeobecně vyspělá, pravdou je, že ji na nejvyšší úrovni <strong>reprezentují jenom ty největší metropole v čele s Moskvou</strong>. Jakkoliv by chtěl toto tvrzení někdo rozporovat, nemůže přehlížet, že mnoho tamních lidí žije v chudobě, jakou si u nás ani neumíme představit, a viditelně chybí infrastruktura.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/queen-hornet-nulspike-at-rusky-vojak/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/queen-hornet-bulspike-at-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Queen Hornet s Bulspike-AT" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Záběry ukazují, jak operátor zaútočil velmi netradiční zbraní – dronem s granátometem – na ruského vojáka</h1></div>

	</a>
</div>



<p>To je ostatně také jeden důvodů, proč nelze vést bojové operace za pomoci těžké techniky v období tzv. rasputice, která <strong>přeměňuje nezpevněný terén v neprostupnou „bažinu“</strong>. Mnohá místa jsou spojena pouze polními cestami, což ale platí i pro <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajinu</a>, na níž se vliv Sovětského svazu podepsal výrazně (ale to i na mnoha dalších východní zemích).</p>



<p>Napadat proto přímo hlavní město, v němž je soustředěna naprostá většina moci, může být tím nejefektivnějším řešením, byť jsou <strong>vojenské úkoly delegovány na jednotlivá stanoviště</strong>, a teoreticky by ani rozsáhlé údery na Moskvu nemusely <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">válku</a> výrazně omezit – vysocí státníci by se jednoduše ukryli mimo ni a byli v bezpečí – šlo by však o ztrátu tváře.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nemecko-doda-ukrajine-dve-baterie-patriotu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/mim-104-patriot-odpal-strely-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Mim-104 Patriot odpalující střelu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Amerika přitvrdila. Schválila pro Ukrajinu své nejsilnější systémy PVO, proti nimž Rusko neumí bojovat</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jestli Rusové něco nesnesou, tak je to prohra, a že by vypadali slabě. Armádní Zpravodaj je proto názoru, že ničení centra jejich moci by přesně toto znamenalo. Již v únoru 2023 ho sice <strong>nechala armáda osadit mnoha systémy PVO</strong>, takže zřejmě patří mezi <a href="/udalosti/moskva-posileni-protizvdusne-obrany-ukrajinske-utoky/">nejlépe chráněná místa na světě</a>, ale neznamená to, že do ní nelze proniknout a škodit.</p>



<p>V květnu 2025 se navíc ukázalo, že PVO zjevně chrání jenom centrální část, zatímco desítky kilometrů od města došlo k <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-u-moskvy-zasahli-ruske-silicon-valley/">zasažení extrémně důležitého technologického parku</a>, jehož <strong>cílem je nahrazovat západní komponenty těmi ruskými</strong>. <a href="/tag/donald-trump/">Donald Trump</a> se měl přitom soukromě zeptat <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyra Zelenského</a>, zda by ukrajinská armáda byla schopna udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy americké poskytly zbraně dlouhého doletu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-ztrojnasobi-pocet-raketometu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/m270-a1-raketomet-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Raketomet M270A1" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Francie chce 3násobit počet raketometů. Nakoupí ty nejlepší, ale vlastní alternativou M142 HIMARS zatím nezařadí</h1></div>

	</a>
</div>



<p><em>„Volodymyre, můžete zasáhnout Moskvu? Dokážete zasáhnout Petrohrad?“</em> zeptal se Trump, načež mu Zelenský odpověděl: <em>„Rozhodně. Můžeme, pokud nám dáte zbraně.“</em> <strong>Americký prezident chce, aby Rusové „pocítili bolest“</strong> a usedli k jednacímu stolu. Zda proti nim zbraně dodá, není jasné, ale vzhledem k současnému vývoji je to možné.</p>



<p>A zatímco Vladimir Putin bývá v mnoha odpovědích zdrženlivý, Armádní Zpravodaj očekává další fanatické <strong>vyhrožování Dmitrije Medveděva a Vladimira Solovjova</strong>, předního ruského propagandisty. Nejednou křičeli, že bude Západ hořet, Rusko ho spálí, odpálí na něj atomovky apod. Jednalo se ovšem o to poslední, co by udělali.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-povzbuzuje-ukrajinu-k-utokum-na-moskvu/">Rusko bude nepříčetné, hlavně Medveděv a Solovjov. Trump povzbudil Ukrajinu k útokům na Moskvu, aby Rusové pocítili bolest</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/queen-hornet-bulspike-at-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/queen-hornet-bulspike-at-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Queen Hornet s Bulspike-AT</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/mim-104-patriot-odpal-strely-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Mim-104 Patriot odpalující střelu</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/m270-a1-raketomet-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Raketomet M270A1</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="47207" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci odhalili podrobnosti o atentátu na Zelenského. Zabít ho měl bývalý polský voják, který fanaticky věřil v SSSR</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/atentat-na-zelenskeho-polsko-pawel-k/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 24 Jun 2025 14:08:40 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Federální služba bezpečnosti (FSB)]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=298760</guid>

	
					<description>Atentát na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nedopadl úspěšně. Stát za ním měl polský důchodce ve službách Ruska.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyr Zelenský</a> se stal obětí pokusu o atentát, jemuž se podařilo úspěšně zabránit; o jeho podrobnostech později informoval generálporučík Vasyl Maliuk, který v neděli 22. června 2025 uspořádal <strong>uzavřené setkání s novináři hlavních ukrajinských médií</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z informací <a href="https://glavcom.ua/publications/zamakhi-na-zelenskoho-jermaka-hordona-ta-spetsoperatsija-pavutina-zakrita-zustrich-z-hlavoju-sbu-holovni-tsitati-1064759.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Glavcom</a>, jehož redaktor byl přítomen. Z důvodu bezpečnosti však nebylo možné sdělit vše, mnoho informací zůstává nezveřejněných.</p>



<h2 id="h-zelensk-nebyl-jedin-koho-cht-lo-rusko-zab-t">Zelenský nebyl jediný, koho chtělo Rusko zabít</h2>



<p>V dubnu 2024 Bezpečnostní služba Ukrajiny ve spolupráci s polskými tajnými službami zmařila pokus o atentát na ukrajinského prezidenta na letišti Řešov-Jasionka. <strong>Na svědomí ho měl mít muž v pokročilém důchodovém věku</strong>, který kdysi sloužil Sovětskému svazu a jeho myšlence podle všeho věřil dodnes. Provést to chtěl odstřelovacím systémem, ale i dronem.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/fordo-satelitni-snimky-po-uderu-gbu-57ab/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/b-2-gbu-57-ab-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="B-2 Spirit s GBU-57A/B" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Satelitní snímky ukazují následky dopadu 6 bomb GBU-57A/B na hlavní íránské jaderné zařízení. Skoro nic se na pohled nezměnilo</h1></div>

	</a>
</div>



<p><em>„Vojenský důchodce, Polák, byl naverbován před desítkami let a posvátně věřil v sovětskou myšlenku a po léta tento záměr živil. A byl to právě on – tato &#8218;zakonzervovaná jednotka&#8216; – kdo byl aktivován,“</em> řekl generálporučík Vasyl Maliuk v rozhovoru s novináři.</p>



<p>Armádní Zpravodaj připomíná, že byl v této souvislosti už tehdy zatčen jistý Pawel K., který měl údajně za úkol shromažďovat informace o letišti v Řešov-Jasionka v <a href="/tag/polsko/">Polsku</a>, na němž <strong>přistává a zase z něj startuje právě ukrajinský prezident</strong>. <a href="https://www.bbc.com/news/world-europe-68848317" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BBC</a> uvádí, že úřady tehdy neuvedly, zda stihl předat ruské rozvědce nějaké informace, a že mu hrozí až 8 let vězení.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/iran-poprve-odpalil-sejil-s-kazetovou-hlavici/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/iranska-kazetova-munice-izrael-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Íránská kazetová munice dopadnuvší v Izraeli" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Írán poprvé odpálil ultratěžkou balistickou raketu Sejil s kazetovou municí. Jediná pokryla území o průměru 16 km</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jeho zadržení bylo provedeno na základě informací ukrajinské rozvědky, a podle všeho souhlasil s tím, že ruským zpravodajským důstojníkům poskytne informace o bezpečnostním systému letiště Rzeszów-Jasionka, které se nachází v jihovýchodním Polsku.</p>



<p>Generálporučík Vasyl Maliuk také uvedl, že to není první pokus o atentát na vysokého představitele Ukrajiny. Již dříve plánovala ruská služba bezpečnosti (<a href="/tag/fsb/">FSB</a>) zabít jak prezidenta, tak jeho samotného, stejně jako <a href="/tag/kyrylo-budanov/">Kyryla Budanova</a>, <strong>současného náčelníka hlavního ředitelství rozvědky Ukrajiny</strong>. Na mušce byl však také Serhij Sterněnko, politik, právník a YouTuber, jenž dobrovolně zajistil pro domácí ozbrojené síly přes 200 tisíc FPV dronů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/atentat-na-zelenskeho-polsko-pawel-k/">Ukrajinci odhalili podrobnosti o atentátu na Zelenského. Zabít ho měl bývalý polský voják, který fanaticky věřil v SSSR</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/b-2-gbu-57-ab-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/b-2-gbu-57-ab-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">B-2 Spirit s GBU-57A/B</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/iranska-kazetova-munice-izrael-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Íránská kazetová munice dopadnuvší v Izraeli</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="74257" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/volodymyr-zelensky-mezi-lidmi-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/volodymyr-zelensky-mezi-lidmi-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko vyslanou delegací ukázalo, že nebere jednání o konci války na Ukrajině vážně. Rutte je zklamaný, v Turecku chybí Putin i Lavrov</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/turecko-putin-odmita-jednat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 16 May 2025 10:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=293042</guid>

	
					<description>Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebudou probíhat tak, jak by obě strany chtěly. Může za to Vladimir Putin, který se odmítl dostavit osobně, a dokonce vyslal i chabou delegaci.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Někteří možná zajásali, že by mohlo konečně dojít k ukončení ruské agrese vůči Ukrajině, ovšem ruský prezident <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimir Putin</a> opakovaně ukazuje, že o to nestojí. Nejspíše i proto vyslal na jednání v tureckém Istanbulu pouze <strong>delegaci „nízké úrovně“, jak pronesl Mark Rutte, generální tajemník NATO</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že v ní není dokonce ani Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí, a jelikož nedorazil sám Putin, zrušil návštěvu také americký prezident Donald Trump, ačkoliv avizoval, že je ochotný se jí zúčastnit.</p>



<h2 id="h-delegace-z-ruska-neodpov-d-situaci">Delegace z Ruska neodpovídá situaci</h2>



<p>Ukrajinský prezident <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyr Zelenský</a> se nechal dříve slyšet, že bude v Istanbulu jednat pouze se svým ruským protějškem, protože jenom on má moc válku zastavit, potvrdilo <a href="https://edition.cnn.com/2025/05/12/europe/trump-russia-ukraine-talks-turkey-intl-hnk" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">CNN</a>. <strong>Jak se však ukázalo, Vladimir Putin nejenom, že neměl zájem</strong> na jednání dorazit, ale dokonce na něj vyslal i „málo významné“ zástupce. Dokonce se nedostavil ani ministr zahraničních věcí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusky-su-35-vletel-do-estonska/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusky-su-35s-zima-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský Su-35S v zimě" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko nepřestává provokovat a překračuje hranice NATO: jeho Su-35S vletěl do Estonska, okamžitě byl vyprovozen F-16</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ten ho přitom zastupoval během důležitých jednání nejednou. Tentokrát ale sestavil vyjednávací tým ze svého poradce Vladimira Medinského, náměstka ministra zahraničí Michaila Galuzina, náměstka ministra obrany Alexandra Fomina, a náčelníka rozvědky Generálního štábu (GRU) Igora Kosťukova. Tedy složení, které nedává najevo zrovna vysoký význam.</p>



<p>Členy ukrajinské delegace jsou například Andrij Jermak, Rustem Umerov, Ihor Žovkva a ministr zahraničí Andrij Sybiha, šéf Bezpečnostní služby SBU Vasyl Maliuk, stejně jako zástupci obranných sil a zpravodajských služeb, <a href="https://www.president.gov.ua/documents/3062025-54897" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ověřil</a> Armádní Zpravodaj u kanceláře prezidenta Ukrajiny. <strong>Sám Volodymyr Zelenský, který sice do Turecka dorazil</strong>, však zůstal v Ankaře, kde se sešel s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem na jednání.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/vb-nemecko-vyvoj-zbrane-s-dosahem-2000-km/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/hypersonicka-strela-za-letu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Hypersonická střela za letu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Evropa povstává proti Rusku, aby suplovala strategické bombardéry. Vyvine zbraň s extrémním dosahem 2 000 km</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Fahrettin Altun, šéf turecké prezidentské komunikace, <a href="https://x.com/fahrettinaltun/status/1922939668955295852" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">oznámil</a>, že Recep Tayyip Erdoğan projedná se svým ukrajinským protějškem <strong>všechny aspekty nejnovějšího vývoje v kontextu rusko-ukrajinské války</strong>. <em>„Během bilaterálních a mezidelegačních setkání, která se budou konat během návštěvy, náš prezident zdůrazní přístup naší země k příměří a zahájení mírových jednání bez odkladu,“</em> dodal.</p>



<p>Že je ruská delegace „nedostatečná“ si myslí i <a href="/tag/mark-rutte/">Mark Rutte</a>, generální tajemník NATO, uvádí agentura <a href="https://interfax.com.ua/news/general/1072025.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">InterFax</a>. <em>„Rusko vyslalo delegaci na nízké úrovni,“</em> řekl na tiskové konferenci po <strong>neformálním setkání ministrů zahraničí NATO v Antalyi</strong>. Rusko-ukrajinské rozhovory jsou přitom naplánovány v Istanbulu na čtvrtek 16. 05. 2025, ovšem vzhledem k událostem Armádní Zpravodaj neočekává, že by došlo k nějakému výraznému posunu či dokonce míru.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/turecko-putin-odmita-jednat/">Rusko vyslanou delegací ukázalo, že nebere jednání o konci války na Ukrajině vážně. Rutte je zklamaný, v Turecku chybí Putin i Lavrov</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusky-su-35s-zima-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusky-su-35s-zima-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský Su-35S v zimě</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/hypersonicka-strela-za-letu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hypersonická střela za letu</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="41548" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/putin-vladimir-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/putin-vladimir-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Evropa mohutně sílí a staví se Rusku na odpor. Ukrajina dostane letos celé 3 miliony dělostřeleckých granátů, hlavně díky ČR</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-3-miliony-granatu-do-del-2025/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 07 May 2025 09:54:54 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Česká republika]]></category>
		<category><![CDATA[Petr Pavel]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské dělostřelectvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=291740</guid>

	
					<description>Ukrajina má letos obdržet ze zahraničí 3 miliony dělostřeleckých granátů, aby dokázala čelit ruské invazi. Více než polovinu zajistí Česká republika svou iniciativou.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoliv mnozí odborníci předpokládali, že význam dělostřelectva na dnešním bojišti upadá, válka na Ukrajině prokázala opak. Jenomže dostatečné zásoby mělo, tedy zpočátku, jenom <a href="/tag/rusko/">Rusko</a>, zatímco napadená země a <strong>její evropští spojenci měli jenom zlomek toho, co útočník</strong>. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že se to má v tomto roce změnit, jak <a href="https://www.youtube.com/watch?v=K-8E4RA1bEY" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zaznělo</a> při setkání českého prezidenta <a href="/tag/petr-pavel/">Petra Pavla</a> s jeho ukrajinským protějškem <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyrem Zelenským</a>. Ukrajina by totiž mohla obdržet až 3 miliony dělostřeleckých granátů, většinu právě z České republiky.</p>



<h2 id="h-rusk-d-lost-electvo-ztratilo-dominantn-p-evahu">Ruské dělostřelectvo ztratilo dominantní převahu</h2>



<p><a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> na tom dlouhou dobu nebyla dobře a zdaleka nemohla ruské armádě, která <a href="/pozemni-technika/spotreba-delostrelecke-munice-ukrajina-je-vysoka/">vypálila v některé dny dokonce až 60 000 granátů denně</a>, oplácet útoky dělostřelectvem ve stejné míře, neb <strong>měla zásoby zhruba jenom na 12 % jejích možností</strong>. To se však začalo měnit s českou iniciativou, která již v roce 2024 zajistila 1,5 dělostřeleckých granátů, zejména ráže 155 mm, ale také 122 mm, načež se ji ministr zahraničí Jan Lipavský <a href="/zpravodajstvi/lipavsky-vice-delostrelecke-munice-pro-ukrajinu/">rozhodl v tomto roce zopakovat</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-produkuje-strelny-prach-delostrelecke-granaty/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/01/rusko-vyroba-delostrelecke-munice-pokracuje-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Výroba dělostřelecké munice v Rusku pokračuje" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Francie rozjíždí válečnou výrobu, aby dokázala čelit Rusku. Produkuje klíčovou část pro dělostřelecké granáty</h1></div>

	</a>
</div>



<p>A zadařilo se. Redakce Armádního Zpravodaje informovala koncem dubna 2025, že už bylo na Ukrajinu <a href="/zpravodajstvi/cesko-zajistilo-ukrajine-400-000-delostreleckych-granatu/">dodáno v rámci druhého kola české iniciativy 400 000 granátů</a>, a ministryně obrany Jana Černochová sdělila, že by <strong>mohlo dojít k překročení původních plánů o tři sta tisíc kusů</strong>, takže by jí nakonec bylo 1,8 milionu kusů. Není to ale jediný směr, jak ČR pomáhá.</p>



<p>Na zmíněném setkání bylo také oznámeno, že <a href="/tag/ceksa-republika/">Česká republika</a> podpoří Ukrajinu v <a href="/zpravodajstvi/cr-zridi-vycvikove-centru-f-16/">otevření výcvikového centra pilotů F-16</a>, které nemůže být z bezpečnostních důvodů na území napadené země. <strong>Odkud má pocházet zbylého 1,2 milionu dělostřeleckých granátů</strong>, není jasné, Volodymyr Zelenský to nesdělil, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že má i jiné partnery.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-novorossijsk-sestrelen-rusky-letoun/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-30-letoun-ruskeho-letectva-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Su-30, letoun ruského letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruské letectvo ztratilo letoun nad Černým mořem. Neustál ukrajinský kombinovaný útok na Novorossijsk. Pilot i operátor ale přežili</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Krom těch evropských je to samozřejmě Amerika, která ji rovněž zásobuje dělostřeleckou municí, minimálně do systémů vlastní výroby. Vedle si mnoho munice nakupuje a vyrábí sama, a ačkoliv to na ruskou produkci zdaleka nemá, podařilo se jenom díky české iniciativě <strong>snížit poměr v počtu vypálených granátů na 1:2</strong>, takže má teď útočník „jenom“ dvojnásobnou převahu. A nepomáhají mu s tím ani nedávno prokázané <a href="/zpravodajstvi/kldr-dodala-rusku-az-6-milionu-munice/">mohutné dodávky ze Severní Koreje</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-3-miliony-granatu-do-del-2025/">Evropa mohutně sílí a staví se Rusku na odpor. Ukrajina dostane letos celé 3 miliony dělostřeleckých granátů, hlavně díky ČR</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/01/rusko-vyroba-delostrelecke-munice-pokracuje-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/01/rusko-vyroba-delostrelecke-munice-pokracuje-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Výroba dělostřelecké munice v Rusku pokračuje</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-30-letoun-ruskeho-letectva-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Su-30, letoun ruského letectva</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="52609" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/delostrelecka-munice-155mm-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/delostrelecka-munice-155mm-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajina ztratila 2krát méně vojáků než Rusko a 9krát méně, než kolik tvrdí Donald Trump. Kde je pravda, nelze dopátrat</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-ztratila-2krat-mene-vojaku-nez-rusko/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 01 Mar 2025 05:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=283423</guid>

	
					<description>Ztráty ukrajinské armády jsou mnohem nižší, než jak uvádí mnohé zdroje včetně amerického prezidenta, objasnil Volodymyr Zelenskyj během rozhovoru.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>O výši ztrát ve <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">válce na Ukrajině</a> panují velké neshody, jelikož ani jedna ze stran nezveřejňuje úplnou pravdu a výsledky zkresluje. Vcházet lze tedy výhradně ze <strong>zdokumentovaných případů a vyjádření vysokých představitelů</strong>. Armádní Zpravodaj si všiml <a href="https://www.youtube.com/watch?v=tCJRwlH948E" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru</a> Donald Trumpa s Volodymyrem Zelenským, v němž zaznělo, že bylo zabito přes 45 000 ukrajinských vojáků, což je mnohem méně, než kolik uvedl amerických prezident.</p>



<h2 id="h-ukrajina-ztratila-2kr-t-m-n-voj-k-ne-rusko">Ukrajina ztratila 2krát méně vojáků než Rusko</h2>



<p>Ruská tisková agentura TASS <a href="https://tass.com/world/1908781" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedla</a> 5. února 2025 s odkazem na rozhovor Volodymyra Zelenského a <a href="/tag/donald-trump/">Donalda Trumpa</a>, že měla <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> dle jejího prezidenta <strong>ztratit 45 100 vojáků, u nichž byla potvrzena smrt</strong>, zatímco v 390 000 případech bylo hlášeno zranění – některé jednotky ho nicméně utrpěly víckrát. Je běžné, že pokud jde o lehké zranění, voják se může do bojů vrátit.</p>



<p>Velmi podobná čísla uvádí také ISW (Institute for the Study of War, česky Institut pro studium války), jehož zpráva o ukrajinské válce z 21. února 2025, kterou Armádní Zpravodaj dohledal, <a href="https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine-fact-sheet-february-21-2025" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">říká</a>, že <strong>ruská armáda zabila 46 000 ukrajinských vojáků</strong>, zatímco počet zraněných je shodný s vyjádřením <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyra Zelenského</a>, na něhož odkazuje zmíněná TASS.</p>



<p>Mnohem pesimističtější měl být potom americký prezident Donald Trump, podle něhož bylo v akcích ztraceno 400 000 ukrajinských jednotek – a právě v reakci na to Volodymyr Zelenskyj <strong>uvedl, že se jednalo o mnohem nižší počty</strong>. Rozdíl je zhruba 8,7násobný a lze jenom obtížně dohledat, jaká je pravda. Každá ze stran má zkrátka vlastní statistiky.</p>



<p>Server <a href="https://www.minusrus.com/en/zpravodajstvi/rusko-kizni-okruh-dezertovalo-20k-vojaku//zpravodajstvi/ukrajina-masová-dezerce/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Minusrus</a> napojený na ukrajinské ministerstvo obrany potom uvádí, že <a href="/tag/ruska-armada/">ruská armáda</a> měla od začátku invaze přijít o 874 560 jednotek, přičemž počet raněných je <strong>vypočítáván jako přibližný poměr 3 ku 1,3 raněným na 1 mrtvého</strong>. Naopak ruské ministerstvo obrany žádné informace o vlastních ztrátách nezveřejňuje (tak jako to ukrajinské).</p>



<p>Kdyby ale byla všechny uváděná čísla pravdivá, znamenalo by to, že Rusové přišli o 2krát více jednotek – opět se jedná o usmrcené i raněné, ale prakticky nelze dopátrat žádné bližší informace, <strong>pouze odhady, které se velmi liší. Armádní Zpravodaj také připomíná</strong> dezerci na obou stranách – například jenom v <a href="/zpravodajstvi/rusko-kizni-okruh-dezertovalo-20k-vojaku/">ruském jižním sektoru mělo prchnou 20 000 vojáků</a>, kdežto z celé <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-masová-dezerce/">ukrajinské armády to údajně bylo na 200 000 jednotek</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-ztratila-2krat-mene-vojaku-nez-rusko/">Ukrajina ztratila 2krát méně vojáků než Rusko a 9krát méně, než kolik tvrdí Donald Trump. Kde je pravda, nelze dopátrat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="125032" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/ukrajinsti-vysadkari-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/ukrajinsti-vysadkari-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj spočítal, jak velkou armádu potřebuje Ukrajina proti Rusku, dokud nebude přijata do NATO. Zaplatit by ji mohla EU</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-spocital-armadu-proti-rusku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 23 Feb 2025 10:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Evropská unie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=282554</guid>

	
					<description>Volodymyr Zelenskyj nezahálel a nastínil plán, dokud nebude Ukrajina přijata do NATO. Aby se mohla Rusku bránit, potřebovala by obrovskou armádu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby mohlo dojít k ukončení války, požaduje ukrajinský prezident pevné bezpečnostní záruky, díky nimž už by se Rusko neodvážilo zaútočit. Mezi nimi je i <strong>vstup do Severoatlantické aliance, což se pochopitelně nelíbí ruském vůdci</strong> Vladimiru Putinovi – a co více, v současné době s tím nesouhlasí ani někteří její členové, například Amerika nebo Maďarsko. <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyr Zelenskyj</a> proto nastínil alternativní plán, kdy by Ukrajina musela Rusku čelit sama.</p>



<h2 id="h-ukrajina-by-pot-ebovala-vlastn-enormn-arm-du">Ukrajina by potřebovala vlastní enormní armádu</h2>



<p>Na tiskové konferenci 23. února 2025 nastínil Volodymyr Zelenskyj východisko pro <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajinu</a> do doby, než bude přijata do <a href="/tag/nato/">NATO</a>. Bez této bezpečnostní záruky by totiž <strong>potřebovala zejména vlastní početnou armádu</strong>, podle všeho o síle alespoň 1,5 milionu mužů a žen, aby byla schopna čelit té ruské. Musela by přitom intenzivně spolupracovat s Evropou.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kyrylo-budanov-veri-v-konec-valky-2025/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/kyrylo-budanov-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Kyrylo Budanov" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Válka letos skončí příměřím, věří šéf ukrajinské špionáže. Ovšem mírové jednotky na Ukrajině jsou podle něj nesmysl</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ukrajinský prezident vyzývá v posledních měsících opakovaně, aby se evropští leadeři semknuli a ukázali <a href="/tag/vladimir-putin/">ruskému vládci</a> tvrdou pěst. Současně ale Volodymyr Zelenskyj vnímá, že je to hlavně armáda jeho země, která by stála v první linii i v budoucnu.</p>



<p><em>„Pokud nejsme v NATO, nebo dokud nebudeme, musíme mít armádu schopnou zajistit obranu. To znamená pořádné zbraně. Zbraně NATO. A přiměřený počet vojáků. Naše, ukrajinské. Ale co je to za číslo? Dávám vám čísla, kterým celá armáda a já rozumíme. Armáda bude mít 1,5 milionu mužů. Jeden a půl milionu!,“</em> nastínil svůj výhled na tiskové konferenci.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-je-pripraven-se-obetovat-a-odstoupit/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Volodymyr Zelenskyj, Ukrajina" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Zelenskyj je připraven se obětovat a odstoupit, aby přinesl své zemi mír. Ale pouze výměnou za vstup do NATO a EU</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Aktuálně jsou přitom ukrajinské ozbrojené síly oproti těm ruským zhruba poloviční. Armáda agresora má aktuálně 220 bojových brigád, zatímco ta bránící se <strong>pouze 110, takže je potřeba je dorovnat. Zdůraznil také</strong>, že financování takové armády by stálo asi 35,4 miliard korun ročně, a tedy by bylo potřeba zajistit financování – pravděpodobně ze strany <a href="/tag/evropska-unie/">Evropské unie</a>.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Спілкування Володимира Зеленського із журналістами на Мюнхенській безпековій конференції" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/gyXH7x8wLXo?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Tisková konference ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-spocital-armadu-proti-rusku/">Zelenskyj spočítal, jak velkou armádu potřebuje Ukrajina proti Rusku, dokud nebude přijata do NATO. Zaplatit by ji mohla EU</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/gyXH7x8wLXo" duration="2271">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/gyXH7x8wLXo" />
			<media:title type="html">Zelenskyj spočítal, jak velkou armádu potřebuje Ukrajina proti Rusku</media:title>
			<media:description type="html">Volodymyr Zelenskyj nastínil plán, pokud nebude Ukrajina přijata do NATO. Aby se mohla Rusku bránit, potřebovala by obrovskou armádu.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/gyxh7x8wlxo.jpg" />
			<media:keywords>Evropská unie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,válka na Ukrajině,Volodymyr Zelenskyj</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/kyrylo-budanov-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/kyrylo-budanov-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Kyrylo Budanov</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Volodymyr Zelenskyj, Ukrajina</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="62305" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/vojaci-ukrajinsti-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/vojaci-ukrajinsti-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Průzkum: Ukrajinci svému prezidentovi věří, Zelenskyj se těší vysoké popularitě, i když tvrdí Donald Trump opak</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-svemu-prezidentovi-veri/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 19 Feb 2025 17:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=282048</guid>

	
					<description>Volodymyr Zelenskyj nemá nízkou popularitu, jak tvrdil Donald Trump. Ukrajinci provedli vlastní průzkum, kolik lidí ho (ne)podporuje.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Americký prezident Donald Trump podle všeho nepovažuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za legitimního vůdce, a navíc ho <strong>podle něj podporuje jenom mizivé procento občanů</strong>. V reakci na to byl zveřejněn <a href="https://www.kiis.com.ua/?lang=eng&amp;cat=reports&amp;id=1496&amp;page=1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">průzkum</a>, který to silně vyvrací a uvádí, že rozdíl mezi podporovateli a nedůvěřivci je dokonce 20 %. Nové volby teď ale rozhodně možné nejsou.</p>



<h2 id="h-zelensk-mu-v-v-ce-ne-1-2-ukrajinc">Zelenskému věří více než 1/2 Ukrajinců</h2>



<p>Kyjevský mezinárodní sociologický institut zpracoval průzkum o dynamice důvěry v prezidenta Volodymyra Zelenského v letech 2019 až 2025. <strong>Ve dnech od 4. do 9. února tohoto roku provedl po celé zemi průzkum</strong> veřejného mínění, a to s 1 000 respondentů ve věku 18+ let, kteří v té době žili na území Ukrajiny kontrolovaném ukrajinskou vládou.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-zbytecne-setkani-s-trumpem/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/trump-putin-stoji-ruce-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Donald Trump a Vladimir Putin" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putin nechce plýtvat časem. Setkání s Trumpem kvůli míru na Ukrajině mu přijde zbytečné, dokud nebudou vyřešeny zásadní otázky</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vzorek to ovšem podle mě není zrovna velký, když má Ukrajina asi 37 milionů obyvatel, ale budiž. Jeho výsledkem každopádně je, že svému prezidentovi <strong>důvěřuje 57 % dotázaných, zatímco nedůvěru vyjádřilo 37 % z nich</strong>, zatímco zbylých 6 % to nedokáže určit. Z průzkumu je tak patrné, že rovnováha důvěry a nedůvěry je +20 % ve prospěch <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyra Zelenského</a>.</p>



<p>Oba dva ukazatele se mimochodem od předchozího průzkumu prováděného v prosinci 2024 mírně zlepšily. Tehdy měl prezident podporu 52 % dotázaných, a proti němu se vyjádřilo 39 % z nich, takže byl rozdíl mezi důvěrou a nedůvěrou 13 %.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-vycislila-vsechny-ruske-ztraty/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/rusti-vojaci-bvp-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci u BVP" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajina znovu vyčíslila ruské ztráty od počátku války – jak na lidské síle, tak na technice jsou enormní</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Situace má být přitom podobná ve všech regionech Ukrajiny. Nakolik je průzkum důvěryhodný, je samozřejmě sporné – jak z důvodu, že ho <strong>provádí místní kancelář, tak z důvodu velmi malého počtu respondentů</strong>. Rozhodně ale nekoresponduje s tvrzením Donalda Trumpa, že má <a href="/zpravodajstvi/trump-vlastni-lid-zelenskemu-neveri/">Volodymyr Zelenskyj pouze 4% podporu obyvatelstva</a>, jak řekl na tiskové konferenci.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="LIVE: Donald Trump hosts surprise press conference in Florida" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/LsknETdEBFg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-svemu-prezidentovi-veri/">Průzkum: Ukrajinci svému prezidentovi věří, Zelenskyj se těší vysoké popularitě, i když tvrdí Donald Trump opak</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/LsknETdEBFg" duration="2071">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/LsknETdEBFg" />
			<media:title type="html">Ukrajinci svému prezidentovi věří. Zelenský má skvělou popularitu</media:title>
			<media:description type="html">Volodymyr Zelenskyj nemá nízkou popularitu, jak tvrdil Donald Trump. Ukrajinci provedli vlastní průzkum, kolik lidí ho (ne)podporuje.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/lsknetdebfg-1.jpg" />
			<media:keywords>Donald Trump,Ukrajina,válka na Ukrajině,Volodymyr Zelenskyj</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/trump-putin-stoji-ruce-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/trump-putin-stoji-ruce-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Donald Trump a Vladimir Putin</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/rusti-vojaci-bvp-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci u BVP</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="43612" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Trump: vlastní lid Zelenskému nevěří, na Ukrajině musí proběhnout volby. Jeho nízkou popularitu však ničím nepodložil</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-vlastni-lid-zelenskemu-neveri/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 19 Feb 2025 16:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=282050</guid>

	
					<description>Ukrajinskému prezidentovi údajně jeho lid nedůvěřuje. Donald Trump poukázal na jeho velmi nízkou popularitu, nedokázal ji však podložit.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Americký prezident Donald Trump opět nešetřil vášně, když tentokrát poukázal, že je potřeba na Ukrajině uspořádat nové prezidentské volby, jelikož <strong>má její současný vůdce nízkou popularitu</strong>. Pronesl to na tiskové konferenci 18. 02. 2025 s tím, že to není Rusko, kdo požaduje volby na Ukrajině, ale objektivní situace, protože se tam už dlouho žádné nekonaly.</p>



<h2 id="h-zelensk-m-dajn-podporu-pouh-4">Zelenský má údajně podporu pouhá 4 %</h2>



<p>Situace je podle všeho velmi špatná, ačkoliv <a href="/tag/donald-trump/">Donald Trump</a> nevysvětlil, odkud čerpal informaci o nízké popularitě Volodymyra Zelenského. Je tedy možné, že jde o nepodložený závěr jeho poradenského týmu, stejně jako o nějaký průzkum mezi nízkým počtem respondentů.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-zbytecne-setkani-s-trumpem/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/trump-putin-stoji-ruce-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Donald Trump a Vladimir Putin" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putin nechce plýtvat časem. Setkání s Trumpem kvůli míru na Ukrajině mu přijde zbytečné, dokud nebudou vyřešeny zásadní otázky</h1></div>

	</a>
</div>



<p><em>„Jsme v situaci, kdy jsme na Ukrajině neměli volby, kde máme stanné právo, kde vůdce – nerad to říkám – ale je na 4% podpoře… Řekl bych, že když chtějí místo u stolu, nemuseli by lidé na Ukrajině říkat něco jako: &#8218;Víte, už je to dlouho, co jsme měli volby.&#8216; To není věc Ruska, to je něco, co přichází ode mě a také od mnoha dalších zemí,“</em> řekl na tiskové konferenci v Mar-a-Lago.</p>



<p>Ukrajinci zveřejnili v reakci vlastní průzkum veřejného mínění, v němž získal <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyr Zelenskyj</a> nadpoloviční <strong>podporu, konkrétně 57 %, zatímco 37 % dotázaných bylo proti</strong> němu a zbytek se nedokázal rozhodnout. Nakolik je důvěryhodné toto tvrzení, je též diskutabilní, jelikož vychází ze vzorku pouhých 1 000 obyvatel Ukrajiny – alespoň je však podložené.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="LIVE: Donald Trump hosts surprise press conference in Florida" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/LsknETdEBFg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-vlastni-lid-zelenskemu-neveri/">Trump: vlastní lid Zelenskému nevěří, na Ukrajině musí proběhnout volby. Jeho nízkou popularitu však ničím nepodložil</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/LsknETdEBFg" duration="2071">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/LsknETdEBFg" />
			<media:title type="html">Trump: vlastní lid Zelenskému nevěří. Volá po volbách na Ukrajině</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinskému prezidentovi údajně jeho lid nedůvěřuje. Donald Trump poukázal na jeho velmi nízkou popularitu, nedokázal ji však podložit.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/lsknetdebfg.jpg" />
			<media:keywords>Amerika,Donald Trump,Ukrajina,válka na Ukrajině,Volodymyr Zelenskyj</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/trump-putin-stoji-ruce-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/trump-putin-stoji-ruce-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Donald Trump a Vladimir Putin</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="43380" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/trump-donald-americky-prezident-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/trump-donald-americky-prezident-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Velké odtajnění: Zelenskyj uvedl, kolik vojáků Ukrajina od počátku války doopravdy ztratila. S ruským tvrzením se to zdaleka neshoduje</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-ztraty-od-pocatku-valky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 08 Feb 2025 15:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=281283</guid>

	
					<description>Uvedení informací o ztrátách jak ukrajinské, tak ruské armády, je poněkud překvapivé. Podle všeho jich totiž padlo mnohem méně, než mnozí odborníci předpokládali.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Téměř tři roky trvající <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">válka na Ukrajině</a> si od svého počátku pravděpodobně vyžádala stovky tisíc obětí, ačkoliv se čísla uváděná oběma stranami výrazně liší. Z jednoho z posledních <strong>rozhovorů poskytnutých ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským</strong>, jehož si Armádní Zpravodaj všiml, přitom vyplývá, že na tom <a href="/tag/ukrajinska-armada/">ukrajinská armáda</a> zdaleka není tak špatně. Uvedené ztráty se navíc výrazně liší od těch, které už před rokem prezentovalo <a href="/tag/rusko/">Rusko</a>.</p>



<h2 id="h-ukrajinci-ztratili-od-po-tku-asi-45-000-voj-k">Ukrajinci ztratili od počátku asi 45 000 vojáků</h2>



<p>Ani jedna strana počty padlých moc často nesděluje, tedy alespoň ne svých – naopak o ztrátách nepřítele někdy informují v několikadenních intervalech. <strong>Co je na tom pravdy, dnes pochopitelně nikdo neví</strong> a ani se k tomu nemůže dobrat – vycházet lze jenom ze zveřejňovaných údajů, event. zjištění OSINT výzkumníků, ale ani tak nebude číslo blízko pravdy.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-dobyva-branu-donbasu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/rusti-vojaci-na-transporteru-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci na transportéru" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko útočí na „bránu Donbasu“ a stále postupuje. Když ji získá, bude zle. V merku má poté dvě významná města (analýza)</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Volodymyr Zelenskyj však <a href="https://www.youtube.com/watch?v=tCJRwlH948E" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedl</a> v nedávném rozhovoru s britským moderátorem Piercem Morganem, že z řad ukrajinské armády <strong>přišlo o život 45 100 vojáků, a že dalších 390 000 bylo zraněno</strong>, ovšem skutečný počet obětí je o něco nižší – to z důvodu, že jsou so statistik zahrnuti i ti, kteří se vrátili na bojiště poté, co byli zraněni a následně utrpěli druhé zranění.</p>



<p>Armádní Zpravodaj porovnal uváděné ztráty s ruskými zdroji, a stejné číslo uváděl už před zhruba rokem tehdejší ruský ministr obrany <a href="/tag/sergej-sojgu/">Sergej Šojgu</a> – podle agentury TASS <a href="https://tass.com/politics/1752183" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">udával</a> <strong>444 tisíc ztracených, což ale neznamená mrtvých</strong> – započítáváni jsou vždy i ranění. Jedna ze stran tedy evidentně lže, resp. ztráty buď nadhodnocuje, nebo naopak podhodnocuje.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruska-armada-potahne-na-kostiantynivku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/rusti-vojaci-minomet-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci s minometem" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Zdá se to nevyhnutelné, Rusové jsou blízko k získání strategického města, zatímco Toreck a Časiv Jar už skoro padly</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Sergej Šojgu také uvedl, že <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> ztrácí i 800 vojáků denně, což by odpovídalo i dnešní situaci, kdy zejména na <strong>pokrovské frontě probíhají velmi intenzivní boje</strong>, při nichž obránci ztrácí v <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-ztraty-3-unora-2025/">některé dny kolem 1 000 vojáků</a>, jak Armádní Zpravodaj nedávno psal. Na <a href="/zpravodajstvi/rusko-ztraty-1-unora-2025/">ruské straně jich potom bývá i 1 300 denně</a>, ale útočníci zpravidla mívají ztráty vyšší.<br></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-ztraty-od-pocatku-valky/">Velké odtajnění: Zelenskyj uvedl, kolik vojáků Ukrajina od počátku války doopravdy ztratila. S ruským tvrzením se to zdaleka neshoduje</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/rusti-vojaci-na-transporteru-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/rusti-vojaci-na-transporteru-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci na transportéru</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/rusti-vojaci-minomet-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci s minometem</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="66267" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/ukrajinsti-vojaci-valka-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/ukrajinsti-vojaci-valka-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajina chce zpět jaderné zbraně; nebo vstoupit do NATO. Z Ruska už přišla na Zelenského reakce</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-jaderne-zbrnae-pierce-morgan/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 06 Feb 2025 11:54:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=281031</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident se nechal v rozhovoru slyšet, že by chtěl pro svou zemi jaderné zbraně jako jistotu, že by nebude znovu napadena Ruskem.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinský prezident <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyr Zelenskyj</a> vyjádřil myšlenku, že by jeho země měla mít jaderné zbraně jakožto bezpečnostní záruku, pokud by její <strong>vstup do NATO vůbec neproběhl, případně trval příliš dlouho</strong>. Jinak prý není jisté, že by Ruská federace útok nezopakovala. Reakce jejích představitelů na sebe nenechaly čekat, třeba z ruského ministerstva zahraničí.</p>



<h2 id="h-ukrajina-pot-ebuje-jadern-zbran-nebo-lenstv-v-nato">Ukrajina potřebuje jaderné zbraně nebo členství v NATO</h2>



<p>Z tíživé téměř tři roky trvající <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">války na Ukrajině</a> nevidí Volodymyr Zelenskyj jiné východisko než se přidat k silnému vojenskému uskupení, jakým je <strong>Severoatlantická aliance, stejně jako k Evropské unii</strong> coby ekonomickému, ale i vojenskému partnerovi. Otevřeně to prohlásil například na <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-podminky-miru-konference-polsko/">konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem</a>, jak Armádní Zpravodaj psal.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/pruzkum-cedmo-valka-na-ukrajine-2024/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/vojaci-ukrajinsti-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Průzkum: 44 % Čechů si přeje, aby Ukrajina válku vyhrála. Na Slovensku je naopak největší podpora Ruska</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Stejný postoj má pak mnoho dalších ukrajinských představitelů, a jelikož <a href="/zpravodajstvi/analyza-rusove-neprestavaji-u-pokrovsku-utocit/">analýza</a>, o níž Armádní Zpravodaj psal, ukazuje, že <strong>ruská armáda u za cenu vysokých ztrát neustále postupuje</strong>, je logické, že žádosti o přijetí Ukrajiny do <a href="/tag/nato/">NATO</a> a <a href="/tag/evropska-unie/">Evropské unie</a> sílí, případně aby bylo její členství alespoň dočasně kompenzováno jadernými zbraněmi.</p>



<p>Ty totiž Volodymyr Zelenskyj nadhodil během <a href="https://x.com/PiersUncensored/status/1886803776775835770" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru</a> s britským moderátorem Piercem Morganem s tím, že je potřeba, aby se Západ postavil ruské rozpínavosti:</p>



<p><em>„Dostaneme jaderné zbraně? Pak ať nám dají jaderné zbraně,“</em> řekl Zelenskyj a pokračoval: <em>„Jaké rakety mohou zastavit ruské jaderné rakety? To je řečnická otázka.“</em></p>



<p>Ukrajina mimochodem už dříve jaderné zbraně měla, zůstaly jí po rozpadu Sovětského svazu, ale v roce 1994 souhlasila, že se jich vzdá a převede je do Ruska. A jak připomíná <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ukraine_and_weapons_of_mass_destruction" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, stala se tím smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní <strong>výměnou za záruky Ruska, Spojeného království a Ameriky</strong>, že budou respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu ve stávajících hranicích. Závazek však <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> 24. února 2022 porušilo, když ji napadlo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-masova-dezerce/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nastup-v-zime-ukrajinsti-vojaci-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci při nástupu v zimě" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Masová dezerce v ukrajinské armádě, přes 200 000 vojáků se mělo „zdejchnout“. Kyjev to zabíjí vojensky i politicky a situace se nelepší</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Na žádost ukrajinského prezidenta, aby jeho země dostala jaderné zbraně, reagovala například Maria Zacharovová, ředitelka informačního a tiskového oddělení Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace, která na Telegramu označila Zelenského za maniaka:</p>



<p><em>„Zelenského další výroky o jeho touze vlastnit jaderné zbraně z něj dělají maniaka, který považuje planetu za objekt svých chorobných fantazií,“</em> stojí v jejím <a href="https://t.me/MariaVladimirovnaZakharova/9739" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">příspěvku</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-jaderne-zbrnae-pierce-morgan/">Ukrajina chce zpět jaderné zbraně; nebo vstoupit do NATO. Z Ruska už přišla na Zelenského reakce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/vojaci-ukrajinsti-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/vojaci-ukrajinsti-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nastup-v-zime-ukrajinsti-vojaci-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci při nástupu v zimě</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="36093" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajina-volodymyr-zelenskyj-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Masová dezerce v ukrajinské armádě, přes 200 000 vojáků se mělo „zdejchnout“. Kyjev to zabíjí vojensky i politicky a situace se nelepší</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-masova-dezerce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 05 Feb 2025 12:08:30 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=280859</guid>

	
					<description>Ukrajinská armáda čelí masové dezerci, a ještě se mnozí vyhýbají mobilizaci. Zemi to sráží nejenom vojensky, ale také politicky, a upírá jí to americkou pomoc.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Válka na Ukrajině trvá již třetím rokem a její konec je zatím v nedohlednu. Ruská armáda i přes těžké ztráty postupuje kupředu, zatímco ukrajinská je po právu vyčerpaná. A <strong>jak prudce stoupá počet špatně vycvičených a vyčerpaných vojáků</strong>, dochází k častější dezerci a potížím s náborem nových vojáků, stejně jako k zatýkání respektovaných a oblíbených důstojníků.</p>



<h2 id="h-z-ukrajinsk-arm-dy-dezertuje-st-le-v-ce-lid">Z ukrajinské armády dezertuje stále více lidí</h2>



<p>Situace to není jednoduchá, a v momentě, kdy začal <a href="/tag/donald-trump/">Donald Trump</a> vyhrožovat zastavením vojenské pomoci Ukrajině, využil jako jeden z argumentů právě <strong>ne zrovna ojedinělou dezerci v její armádě</strong>. Na tu začala média hromadně poukazovat hlavně poté, co zmizelo 56 vojáků, kteří byli v rámci 155. mechanizované brigády na výcviku ve Francii, upozornil <a href="https://www.theguardian.com/world/2025/jan/31/tired-mood-changed-ukrainian-army-desertion-crisis" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">theGuardian</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-rozmluvil-putina-i-zelenskeho/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/donald-trump-rozhovor-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Donald Trump" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Trump rozmluvil Putina i Zelenského a je na dobré cestě: „Vedeme velmi konstruktivní rozhovory,“ tvrdí</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ovem další stovky jsou pohřešovány, načež byl zatřen velitel jednotky Dmytro Riumshyn. Tomu hrozí až 10 let vězení za to, že neplnil své úřední povinnosti. <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Ukrajinskému prezidentovi</a>, resp. <strong>jeho zemi, to pochopitelně velmi komplikuje situaci</strong>. Už v <a href="https://www.youtube.com/watch?v=ISB7siWg-PU" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru</a> italskou novinářkou Cecilií Salaovou uvedl, že by bylo třeba, aby se vrátili domů Ukrajinci, kteří prchli do zahraničí.</p>



<p>Vyhýbají se totiž mobilizaci, což <a href="/tag/ukrajinska-armada/">ukrajinskou armádu</a> jenom oslabuje. Na druhou stranu se nelze úplně divit, jelikož to v mnoha případech znamená jistou smrt – <strong>některé střety jsou tak brutální, že vojáci přežijí sotva pár hodin</strong> od doby, co dorazí na pozice. Armádní Zpravodaj připomíná například <a href="/udalosti/bachmut-vyznam-obrany/">Bachmut, jemuž bylo přezdíváno „mlýnek na maso“</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/mark-rutte-putin-uz-nezkusi-ukrajinu-dobyt/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nato-mark-rutte-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Mark Rutte, generální tajemník NATO" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Putin už se o dobytí Ukrajiny nikdy nepokusí.“ Šéf NATO má plán míru, který to zajistí</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Právě tam totiž přežívalo mnoho nově příchozích jenom několik hodin. <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> nakonec město udolalo, i když mohlo ztratit dokonce desítky tisíc vojáků. Mohutné boje však armády sváděly také u <a href="/zpravodajstvi/ruska-armada-dobyla-kurachove/">Kurachove, na jehož dobytí nasadila ruská armáda dokonce až 70 000 vojáků</a>.</p>



<p>Není proto divu, že se mnohým narukovat nechce. A kolik přesně dezertérů <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> má? Přesné číslo údajně nikdo nezná, resp. nejsou zveřejňovány <strong>žádné oficiální statistiky, ale ruská tisková agentura</strong> TASS <a href="https://tass.com/world/1908749" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvádí</a> číslo <strong>přes 200 000</strong>, a to s odvoláním na ukrajinského právníka Vladislava Michajlenka, který má údajně informaci z neoficiálních rozhovorů s přáteli v armádě.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nato-amerika-moznost-expanze-do-arktidy/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/vojaci-nato-transporter-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Vojáci NATO s transportérem" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Amerika může vystoupit z NATO, aby získala Grónsko, které je plné surovin k těžbě. Mohlo by ale také expandovat do Arktidy</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je tedy podle mě evidentní, že pokud má být Ukrajina nadále dotována nejenom <a href="/tag/amerika/">Amerikou</a>, ale i <a href="/tag/evropska-unie/">Evropskou unií</a>, která by jí <a href="/zpravodajstvi/eu-musi-podporit-ukrajinu-kaja-kallasova/">měla podle šéfky evropské diplomacie pomáhat mnohem více</a>, <strong>musí dezerci minimalizovat. Zatím také není jasné</strong>, jak dopadne <a href="/zpravodajstvi/zelenskyj-objasnuje-americkou-pomoc-ukrajine/">„hledání“ desítek miliard z Ameriky</a>, o nichž ukrajinský prezident údajně neví, kde jsou, jak Armádní Zpravodaj upozornil.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-masova-dezerce/">Masová dezerce v ukrajinské armádě, přes 200 000 vojáků se mělo „zdejchnout“. Kyjev to zabíjí vojensky i politicky a situace se nelepší</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/donald-trump-rozhovor-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/donald-trump-rozhovor-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Donald Trump</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nato-mark-rutte-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Mark Rutte, generální tajemník NATO</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/vojaci-nato-transporter-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Vojáci NATO s transportérem</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="95917" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nastup-v-zime-ukrajinsti-vojaci-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nastup-v-zime-ukrajinsti-vojaci-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Trump rozmluvil Putina i Zelenského a je na dobré cestě: „Vedeme velmi konstruktivní rozhovory,“ tvrdí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-rozmluvil-putina-i-zelenskeho/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 05 Feb 2025 09:16:36 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=280826</guid>

	
					<description>Jednání s Ruskem a Ukrajinou údajně přináší podle Donalda Trumpa velmi konstruktivní výsledky a jde po dlouhé době o první výraznější interakce mezi válčícími stranami.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Americký prezident <a href="/tag/donald-trump/">Donald Trump</a>, který se zavázal ukončit válku na Ukrajině, se nechal na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem <strong>v Bílém domě slyšet, že jsou Spojené státy zapojeny</strong> do velmi konstruktivních rozhovorů jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Téměř jistě to ale neznamená, že už je zastavení bojů na dohled.</p>



<h2 id="h-absolutn-masakr-mus-b-t-zastaven-tvrd-trump">Absolutní masakr musí být zastaven, tvrdí Trump</h2>



<p>Zatímco předchozímu americkému prezidentovi Joe Bidenovi se nepodařilo přimět ruskou stranu k uspokojivému jednání a <strong>v posledním nejméně roce ani žádné neprobíhalo</strong>, současná administrativa jde opačnou cestou a nebojí se užívat výhrůžek ani vojenského nátlaku. A je asi evidentní, že do toho se ani jedna z mocností pouštět nechce (raději).</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/mark-rutte-putin-uz-nezkusi-ukrajinu-dobyt/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nato-mark-rutte-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Mark Rutte, generální tajemník NATO" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Putin už se o dobytí Ukrajiny nikdy nepokusí.“ Šéf NATO má plán míru, který to zajistí</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jednání tak jenom <a href="/zpravodajstvi/trump-popsal-planovane-setkani-s-putinem/">podporují dřívější slova Donalda Trumpa</a>, že válka na Ukrajině neměla nikdy začít a že ji považuje za naprostý masakr, jak <strong>psal Armádní Zpravodaj v druhé polovině ledna 2025</strong>. Na druhou stranu je jasné, že <a href="/zpravodajstvi/mir-na-ukrajine-trump-rychle-nezajisti/">mír nezavládne v dohledné době</a>, což došlo i Trumpovým poradcům ještě před inaugurací nového amerického prezidenta.</p>



<p>I tak je každopádně úspěchem, že vůbec k nějakým jednáním dochází. Nelze ale odhadovat, za jakých podmínek, jelikož se Marco Rubio, americký ministr zahraničí, nedávno vyjádřil ve smyslu, že ani jedna ze zemí (<a href="/tag/rusko/">Rusko</a> ani <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a>) <a href="/zpravodajstvi/amerika-muze-valku-na-ukrajine-ukoncit-marco-rubio/">nedosáhne svých cílů v plném rozsahu</a>.</p>



<p>Koresponduje s tím i dotaz směřovaný během konference přímo na Donalda Trumpa, zda bude požadovat, aby <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimir Putin</a> <strong>navrátil Ukrajině dobytá území – ten na to však neodpověděl</strong>, <a href="https://www.c-span.org/program/white-house-event/president-trump-joint-news-conference-with-israeli-prime-minister/655331" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvádí</a> C-SPAN, americká kabelová a satelitní televizní síť, která vysílá jednání federální vlády Spojených států a další programy pro veřejné záležitosti, vysvětluje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/C-SPAN" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/eu-musi-podporit-ukrajinu-kaja-kallasova/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/kaja-kallasova-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Kaja Kallasová" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Šéfdiplomat EU: Ukrajina musí být nejvyšší prioritou, EU ji musí finančně podpořit více, jinak nebude moci jednat s Ruskem</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je tedy podle mě ve hře možnost, že už je nedostane zpět nikdy, případně z části. Na druhou stranu jsou některá místa (a hlavně větší města) natolik zdevastovaná, že <strong>bude jejich obnova vyžadovat obrovské finanční i pracovní prostředky</strong>, a i tak budou zřejmě následky vidět i za desítky let. Donald Trump také dodal, že dostává denně zprávy z bojiště, a že mělo padnout přes 700 000 ukrajinských vojáků, zatímco ruských nejméně o sto tisíc více.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-rozmluvil-putina-i-zelenskeho/">Trump rozmluvil Putina i Zelenského a je na dobré cestě: „Vedeme velmi konstruktivní rozhovory,“ tvrdí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nato-mark-rutte-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nato-mark-rutte-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Mark Rutte, generální tajemník NATO</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/kaja-kallasova-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Kaja Kallasová</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="50345" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/donald-trump-rozhovor-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/donald-trump-rozhovor-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Putin už se o dobytí Ukrajiny nikdy nepokusí.“ Šéf NATO má plán míru, který to zajistí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/mark-rutte-putin-uz-nezkusi-ukrajinu-dobyt/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 04 Feb 2025 10:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[Evropská unie]]></category>
		<category><![CDATA[Mark Rutte]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=280744</guid>

	
					<description>Vyhlídky, jak usmířit znesvářenou Ukrajinu s Ruskem, má generální tajemník NATO. Uvedl to, když odpovídal na otázku možného dosažení míru.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Generální tajemník NATO, <a href="/tag/mark-rutte/">Mark Rutte</a>, poskytl rozhovor v německých novinách <a href="https://www.bild.de/news/ausland/nato-generalsekretaer-rutte-bereit-fuer-krieg-um-frieden-zu-sichern-679be76e08bc756e749d2966" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Bild</a>, při němž se vyjadřoval k otázce ukončení <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">války na Ukrajině</a>. Ačkoliv z taktických důvodů <strong>neprozradil nic konkrétního, aby nebyl Vladimir Putin chytřejší</strong>, než je, vyjádřil smělé přesvědčení, že bude plán míru nastaven tak, že už se o opětovné dobytí Ukrajiny nikdy více nepokusí.</p>



<h2 id="h-jist-je-jenom-konec-ale-proveden-zat-m-ne">Jistý je jenom konec, ale provedení zatím ne</h2>



<p>V rozhovoru odpovídal generální tajemník NATO, zda si myslí, že je vůbec mír mezi <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajinou</a> a <a href="/tag/rusko/">Ruskem</a> možný, a pokud ano, tak jak ho chce docílit. Ten to okomentoval s tím, že <strong>má představy o potenciálních mírových jednáních</strong> mezi Kyjevem a Moskvou, které jsou však „tajemstvím“, ale zajistí, že už se ruský prezident Vladimir Putin nikdy nepokusí dobýt Ukrajinu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/eu-musi-podporit-ukrajinu-kaja-kallasova/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/kaja-kallasova-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Kaja Kallasová" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Šéfdiplomat EU: Ukrajina musí být nejvyšší prioritou, EU ji musí finančně podpořit více, jinak nebude moci jednat s Ruskem</h1></div>

	</a>
</div>



<p><em>„Musíme zajistit, aby (Putin) už nikdy, nikdy nemohl dobýt ani jeden čtvereční kilometr Ukrajiny,“</em> dodal s tím, že nejdůležitější věcí, kterou musí <a href="/tag/nato/">NATO</a> udělat, je <strong>podpořit ukrajinskou armádu zbraněmi a výcvikem jejích vojáků</strong>. Armádní Zpravodaj připomíná, že jenom v roce 2024 se jich <a href="/vycvik-cviceni/acr-vycvici-ukrajince-2024/">česká armáda zavázala vycvičit tisíce</a>, ačkoliv je nemohla připravit na vše.</p>



<p>V říjnu 2023 jsme také přinesli pohled na <a href="/vycvik-cviceni/cesti-vojaci-uci-ukrajince-bojovat-v-zakopech/">výcvik ukrajinských jednotek v zákopech</a>, který probíhal na Libavé, a připomenout je dobré i článek popisující <a href="/vycvik-cviceni/britska-armada-cvici-ukrajinske-dobrovolniky/">výcvik v britském táboře</a>, v němž se <strong>vojáci učí s ruskou armádou bojovat, ale i zemřít</strong>. Mark Rutte také uvedl, že nedokáže v tuto chvíli popsat, jak by mohla mírová jednání s Ruskou federací probíhat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-objasnuje-americkou-pomoc-ukrajine/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Volodymyr Zelenskyj, Ukrajina" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Kam se poděly americké peníze pro Ukrajinu? Nedostala ani 50 % ze schválené částky, sedí to možná papírově, tvrdí Zelenskyj</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Za možná nejdůležitější však považuje redakce Armádního Zpravodaje tvrzení, že „jistý je pouze konec“, čímž zjevně naznačil, že věří v dosažení nějaké formy míru. Do jaké míry bude ovšem NATO hledět na současné požadavky obou stran, není jasné.</p>



<p>Jenom pro připomenutí, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-podminky-miru-konference-polsko/">bezpečnostní záruky</a>, zejména potom zejména potom <strong>vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie</strong>, zatímco ruský prezident Vladimir Putin chce zase <a href="/zpravodajstvi/putin-chce-jednat-o-ukrajine/">úplnou kapitulaci Ukrajiny</a>, výraznou redukci její armády, nebo závazek, že nevstoupí do NATO, ačkoliv k tomu <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-odsuzuje-rusky-zakat-vstupu-nato/">dostala příslib už v roce 2008</a>.<br><br></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/mark-rutte-putin-uz-nezkusi-ukrajinu-dobyt/">„Putin už se o dobytí Ukrajiny nikdy nepokusí.“ Šéf NATO má plán míru, který to zajistí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/kaja-kallasova-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/kaja-kallasova-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Kaja Kallasová</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Volodymyr Zelenskyj, Ukrajina</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="31981" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nato-mark-rutte-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/nato-mark-rutte-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kam se poděly americké peníze pro Ukrajinu? Nedostala ani 50 % ze schválené částky, sedí to možná papírově, tvrdí Zelenskyj</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-objasnuje-americkou-pomoc-ukrajine/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 02 Feb 2025 21:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=280506</guid>

	
					<description>Volodymyr Zelenskyj upřesnil, kolik peněz z Ameriky skutečně Ukrajina dostala. Zřejmě se nejedná ani o vyčleněnou polovinu prostředků.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinský prezident <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyr Zelenskyj</a> se nechal v nedávném rozhovoru slyšet, že jeho země neobdržela z Ameriky pomoc v avizované výši kolem 175 miliard dolarů (asi 4,31 bilionů korun). <strong>Prozatím se má jednat ani ne o polovinu</strong>, konkrétně o zhruba 75 miliard dolarů (1,85 bilionu korun), čímž poukazuje na tvrzení, že <a href="/tag/amerika/">Amerika</a> napumpovala do Ukrajiny stovky miliard.</p>



<h2 id="h-nikdo-nev-kde-jsou-v-echny-schv-len-pen-ze">Nikdo neví, kde jsou všechny schválené peníze</h2>



<p>Stránky amerického Výboru pro odpovědný federální rozpočet (Committee for a Responsible Federal Budget) <a href="https://www.crfb.org/blogs/congressionally-approved-ukraine-aid-totals-175-billion" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvádí</a>, že schválením dodatků o národní bezpečnosti <strong>přiklepl Kongres na pomoc Ukrajine téměř 175 miliard dolarů</strong> (asi 4,31 bilionu korun), z toho 61,7 miliard na základě dodatku souvisejícího s národní bezpečností, 113,1 miliard pak nad rámec nouzových výdajů.</p>



<p>Velmi podobné číslo pak uvádí <a href="https://www.ukraineoversight.gov/Funding/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UkraineOversight</a> (Dohled nad Ukrajinou) spadající pod vládu Spojených států amerických, konkrétně jde o <strong>183 miliard dolarů (4,5 bilionu korun) vyčleněných pro Ukrajinu</strong> od začátku <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">ruské invaze</a>, která trvá od 24. února 2022 dodnes. Volodymyr Zelenskyj nicméně v <a href="https://www.youtube.com/watch?v=lGq6VrLtqUc" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru</a> pro AP uvedl, že jeho země obdržela sotva polovinu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-schodek-statniho-rozpoctu-2024/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusko-plyn-ropa-prijmy-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Rusko, příjmy z ropy a plynu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko má kvůli válce rekordní schodek státního rozpočtu, ale příjmy z ropy a plynu mu rostou; přes 50 % odebrala Evropa</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jednat se má podle něj o to, že některé zdroje uvádí, že dostala tuto částku speciálně na armádu, což je zavádějící. Amerika totiž pomáhá <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajině</a> také <strong>humanitárně, vzdělává a školí její specialisty, poskytuje poradenství</strong> a mnoho dalšího – balíčků pomoci jsou nejspíše stovky. Uvedl proto, že je zavádějící tvrdit, že šlo 175 miliard dolarů pouze na armádu.</p>



<p><em>„Jako prezident země ve válce mohu říci, že jsme obdrželi více než 75 miliard dolarů (americké pomoci). Ale tvrzení, že Ukrajina obdržela 100 miliard dolarů z celkových 177 miliard dolarů, nebo dokonce 200 miliard dolarů, jak někteří říkají, prostě nejsou pravdivá. To je důležité, protože mluvíme o konkrétních věcech – tuto pomoc jsme nedostali v penězích, ale ve zbraních. Celková hodnota zbraní, které jsme obdrželi, je něco málo přes 70 miliard dolarů,“</em> cituje Volodymyra Zelenského v rozhovoru zveřejněném 02. února 2025 <a href="https://www.ukrinform.net/rubric-polytics/3955555-ukraine-has-received-over-70b-in-us-weapons-zelensky.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ukrinform</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-putin-valku-prodluzuje/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Volodymir Zelenskyj" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Zelenskyj: Putin znovu potvrdil, že se bojí vyjednávání a dělá vše pro to, aby prodloužil válku, kterou vede už od roku 2014</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Doplnil přitom, že neví, kam se poděl zbytek peněz a zda je např. započítán ve stovkách ostatních programů s tím, že to sice může být pravda na papíře, ale <strong>ve skutečnosti Ukrajina tyto peníze neobdržela</strong>. Neznamená to ovšem, že americkou pomoc kritizuje, naopak vyjádřil veliký vděk. V rozhovoru chtěl pouze upřesnit, jaké prostředky Ukrajina od Ameriky načerpala, doplňuje <a href="https://www.pravda.com.ua/eng/news/2025/02/2/7496431/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pravda</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-objasnuje-americkou-pomoc-ukrajine/">Kam se poděly americké peníze pro Ukrajinu? Nedostala ani 50 % ze schválené částky, sedí to možná papírově, tvrdí Zelenskyj</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusko-plyn-ropa-prijmy-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusko-plyn-ropa-prijmy-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Rusko, příjmy z ropy a plynu</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Volodymir Zelenskyj</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="38419" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj: Putin znovu potvrdil, že se bojí vyjednávání a dělá vše pro to, aby prodloužil válku, kterou vede už od roku 2014</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-putin-valku-prodluzuje/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 31 Jan 2025 17:43:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=280309</guid>

	
					<description>Ukrajinský prezident si myslí, že Vladimir Putin dělá vše, aby válku proti jeho zemi prodloužil. Vyzval světové leadery, aby ho přiměli k míru a neopakovali chyby z historie.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinský prezident <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Volodymyr Zelenskyj</a> 28. ledna 2025 prohlásil, že každý krok jeho ruského protějšku má za cíl prodloužit válku a vyhnout se skutečným jednáním. <strong>Neujasnil sice, na co přesně naráží, ale z jiných prohlášení</strong> to lze poměrně snadno dovodit. Připomněl také, že se <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimir Putin</a> bojí silných vůdců, kteří by však neměli zapomínat, čeho je schopný.</p>



<h2 id="h-rusko-vede-v-lku-proti-ukrajin-u-od-roku-2014">Rusko vede válku proti Ukrajině už od roku 2014</h2>



<p>Ačkoliv trvá totální invaze na Ukrajinu od 24. února 2022, hybridní válku proti ní vede <a href="/tag/rusko/">Ruská federace</a> již od roku 2014, kdy nejenom anektovala poloostrov Krym, ale <strong>také se ji snažila oslabit ekonomicky, dezinformovat</strong> tamní obyvatelstvo nebo dosazovat vlastní lidi na příslušná místa. V některých směrech se jí přitom opravdu podařilo <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajin</a>u oslabit.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/lipavsky-vice-delostrelecke-munice-pro-ukrajinu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/jan-lipavsky-ministr-zahranici-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Jan Lipavský, ministr zahraničí" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Lipavský chce více dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Vyzval ostatní země, aby se připojily a navázaly dodávku 1,5 milionu granátů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na síti <a href="https://x.com/ZelenskyyUa/status/1884340357032247731" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">X</a> přitom uvedl, že ačkoliv má Vladimir Putin možnost válku ukončit, zjevně se bojí vyjednávání a <strong>podniká kroky, aby ji donekonečna protahoval. Jeho záměrem je</strong> údajně buď rozsáhlé zabíjení lidé, případně si vydobýt pauzu, po níž by pokračoval v dobývání cizích území, a rovněž vyjádřil obavy z narušování globální stability.</p>



<p>Kromě Ukrajiny by si mohl <a href="/udalosti/moldavsko-trenuje-s-rumunskem/">Vladimir Putin dělat zálusk na Moldavsko</a>, jak ArmádníZpravodaj informoval koncem října 2023, od něhož dříve <strong>odštěpil Podněstří. Ozbrojený konflikt s Ruskem</strong> mimochodem <a href="/udalosti/karel-schwarzenberg/">předpovídal již zesnulý Karel Schwarzenberg</a> jenom několik let poté, co zabralo Krym. Volodymyr Zelenskyj na závěr vyzval světové leadery, aby ho přiměli k míru.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/amerika-muze-valku-na-ukrajine-ukoncit-marco-rubio/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/donald-trump-vs-vladimir-putin-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Donald Trump vs. Vladimir Putin" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Jasný vzkaz pro Putina i Zelenského, který nepotěší: jedině Amerika může válku ukončit, ale ani jeden nedosáhnou svých cílů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jak může válka na Ukrajině dopadnout, je zatím nejasné, jelikož se strany neshodnou. Zatímco <a href="/zpravodajstvi/putin-chce-jednat-o-ukrajine/">Rusko požaduje úplnou kapitulaci Ukrajiny</a> s tím, že <strong>nevstoupí do NATO a výrazně zredukuje velikost své armády</strong>, jak ArmádníZpravodaj informoval o postoji ruského prezidenta i tamního ministra zahraničí, <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-podminky-miru-konference-polsko/">Ukrajina požaduje jasné bezpečnostní záruky</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zelenskyj-putin-valku-prodluzuje/">Zelenskyj: Putin znovu potvrdil, že se bojí vyjednávání a dělá vše pro to, aby prodloužil válku, kterou vede už od roku 2014</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/jan-lipavsky-ministr-zahranici-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/jan-lipavsky-ministr-zahranici-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Jan Lipavský, ministr zahraničí</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/donald-trump-vs-vladimir-putin-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Donald Trump vs. Vladimir Putin</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="43612" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Jasný vzkaz pro Putina i Zelenského, který nepotěší: jedině Amerika může válku ukončit, ale ani jeden nedosáhnou svých cílů</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/amerika-muze-valku-na-ukrajine-ukoncit-marco-rubio/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 Jan 2025 10:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=280059</guid>

	
					<description>Americký ministr zahraničí věří, že je Donald Trump tím, kdo dokáže válku na Ukrajině ukončit. Ovšem bez ústupků obou stran to nepůjde.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na ukončení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, který započala ruská armáda invazí již před téměř třemi roky, konkrétně 24. února 2022, mají údajně zájem obě strany. <strong>Ani jedna z nich však pravděpodobně nedosáhne svých současných požadavků</strong>, z nichž bude muset slevit. Alespoň tak to uvedl v rozhovoru americký ministr zahraničí Marco Rubio.</p>



<h2 id="h-v-l-c-strany-se-neshodnou-snad-v-ni-em">Válčící strany se neshodnou snad v ničem</h2>



<p>Nehledě na to, za jakým účelem Vladimir Putin <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">válku na Ukrajině</a> rozpoutal, nehodlá ze svých nároků slevit. Požaduje totiž úplnou kapitulaci Ukrajiny, ponechání si aktuálně dobytých území, její <strong>značné odzbrojení a slib, že nevstoupí do Severoatlantické aliance</strong> a zůstane neutrální. Zato Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, za což považuje zejména vstup do <a href="/tag/nato/">NATO</a> a EU, jak ArmádníZpravodaj informoval.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-pripravenost-ruska-pokracovat-ve-valce/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-bosna-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci v Bosně" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinská rozvědka vypracovala zprávu, nakolik je Rusko připraveno pokračovat ve válce, zatímco Putin manipuluje Trumpa</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Z obou dvou pohledů je to pochopitelné, ale v praxi to může narazit. Ukončení války na Ukrajině vnímá amerických ministr zahraničí Marco Rubio jako <strong>velmi těžkou výzvu, která bude vyžadovat tvrdou práci</strong>, přičemž budou muset obě zúčastněné země ze svých „maximalistických“ nároků slevit, uvedl v rozhovoru s novinářkou Megyn Kelloy, který byl zveřejněn na <a href="https://www.youtube.com/watch?v=42nQDD2-wbc" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">YouTube</a>.</p>



<p><em>„Když si představíte, že jste Ukrajinec a Rusové vás nechali tolik trpět, dovolíte jim teď, aby si ponechali půdu? Chci říct, že by z toho byli lidé naštvaní,“</em> uvedl Marco Rubio s tím, že za válku platí obě země vysokou cenu a obě mají zájem na ukončení konfliktu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-muze-ukrajine-ustoupit-isw/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/ukrajinsti-vojaci-valka-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci ve válce" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko by nakonec mohlo Ukrajině ustoupit. Američané už mají plán, ale bude potřeba ho dodržovat</h1></div>

	</a>
</div>



<p>A poté pokračoval: <em>„Neskončí to u maximalistických cílů ani jedné strany a bude třeba odvést spoustu tvrdé práce. A myslím si, že pouze Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa to mohou umožnit, ale nebude to snadné a bude to nějakou dobu trvat. Ale určitě je to něco, o čem vím, že je pevně odhodlán zajistit.“</em> ArmádníZpravodaj nedávno informoval o <a href="/zpravodajstvi/trump-popsal-planovane-setkani-s-putinem/">plánované schůzce Vladimira Putina a Donalda Trumpa</a>, který upřesnil, jak bude probíhat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/amerika-muze-valku-na-ukrajine-ukoncit-marco-rubio/">Jasný vzkaz pro Putina i Zelenského, který nepotěší: jedině Amerika může válku ukončit, ale ani jeden nedosáhnou svých cílů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-bosna-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-bosna-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci v Bosně</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/ukrajinsti-vojaci-valka-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci ve válce</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="66000" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/donald-trump-vs-vladimir-putin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/donald-trump-vs-vladimir-putin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko by nakonec mohlo Ukrajině ustoupit. Američané už mají plán, ale bude potřeba ho dodržovat</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-muze-ukrajine-ustoupit-isw/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 29 Jan 2025 17:15:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=279947</guid>

	
					<description>Aby byly výsledky přepadeného jednání o míru na Ukrajině uspokojivé pro všechny zúčastněné, je třeba napadenou zemi významně vojensky podporovat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Teorie vítězství ruského prezidenta <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimira Putina</a> je založena na předpokladu, že Ukrajinu její západní spojenci opustí. Jenomže <strong>v opačném případě by mohl být donucen k ústupkům</strong>, a to i přesto, že je ve svém <a href="/zpravodajstvi/putin-chce-jednat-o-ukrajine/">postoji k ukončení války na Ukrajiny neoblomný</a>, jak ArmádníZpravodaj psal v lednu 2025 s tím, že Volodymyr Zelenskyj zase <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-podminky-miru-konference-polsko/">uvedl, že požaduje bezpečnostní záruky</a>, které by daly jeho zemi jistotu, že Ruská federace již invazi nezopakuje.</p>



<h2 id="h-ukrajina-pot-ebuje-pravidelnou-vojenskou-pomoc">Ukrajina potřebuje pravidelnou vojenskou pomoc</h2>



<p><em>„Pouze neochvějná podpora Západu a důsledné dodávky západní vojenské pomoci Kyjevu mohou donutit Putina, aby opustil svou teorii a přijal potřebu nabídnout ústupky nezbytné pro jakékoliv řešení konfliktu přijatelného pro USA, Evropu a Ukrajinu,“</em> vysvětluje <a rel="nofollow" href="https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-assessment-january-29-2025">zpráva</a> amerického Institutu pro studium války (ISW), která zdůrazňuje potřebu pravidelné pomoci.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusky-vojak-rok-znasilnoval-ukrajinku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-pri-vycviku-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci při výcviku" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruský voják ukázal, jaký je ubožák: rok znásilňoval 21letou Ukrajinku, kterou věznil u sebe doma. Zadrželi ho sami Rusové</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Analytici ISW věří, že pouze Spojené státy americké mohou poskytnout <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajině</a> určité kriticky důležité zbraně a vojenské vybavení v <strong>rozsahu, rychlosti a pravidelnosti, jaká je potřeba</strong> k obraně proti Rusku, uvádí <a href="https://newsukraine.rbc.ua/news/regular-military-support-for-kyiv-from-west-1738206355.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewsUkraine</a>. Mezi tím zaznělo na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, že by <a href="/zpravodajstvi/mark-rutte-evropa-zaplati-americke-zbrane-ukrajine/">Evropa měla za dodávky americké pomoci platit</a>, jak ArmádníZpravodaj psal.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/izrael-ukrajinu-vojensky-nepodpori/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/izraelska-vojakyne-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Izraelská vojákyně" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Izrael vysvětlil, proč si nechce narušit vztahy s Ruskem a proč Ukrajinu vojensky nepodpoří. Bojí se o svou bezpečnost</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ostatně to podporují i obavy některý evropských leaderů, podle nichž by <a href="/zpravodajstvi/rusko-mozny-utok-na-nato/">mohlo Rusko zaútočit na evropské NATO během 3 až 5 let</a>. Že je <a href="/zpravodajstvi/ukrajinu-musi-evropa-ve-valce-podporovat/">Ukrajinu třeba podporovat v maximálním možném rozsahu</a> si myslí i německý ministr obrany Boris Pistorius, jak psal ArmádníZpravodaj,</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-muze-ukrajine-ustoupit-isw/">Rusko by nakonec mohlo Ukrajině ustoupit. Američané už mají plán, ale bude potřeba ho dodržovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-pri-vycviku-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-pri-vycviku-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci při výcviku</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/izraelska-vojakyne-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Izraelská vojákyně</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="66267" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/ukrajinsti-vojaci-valka-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/ukrajinsti-vojaci-valka-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Fico: ukrajinský prezident Zelenskyj je nepřítel Slovenska, nemám ho rád. Ruský plyn chceme</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/fico-oznacil-zelenskeho-za-nepritele/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 29 Jan 2025 12:51:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Robert Fico]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=279926</guid>

	
					<description>Názor slovenského premiéra a ukrajinského prezidenta na dovoz ruského plynu se zásadně rozchází. Robert Fico ho proto označil za nepřítele Slovenska.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Během probíhající diskuse o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu označil slovenský premiér <a href="/tag/robert-fico/">Robert Fico</a> ukrajinského prezidenta <strong>Volodymyra Zelenského za nepřítele jeho země a dodal, že ho nemá rád</strong>, protože jí škodí. Stalo se tak v reakci na zastavení transferu ruského plynu přes Ukrajinu, za což hrozí Fico pozastavením slovenské pomoci.</p>



<h2 id="h-z-ruska-je-plyn-okam-it-z-zerb-jd-nu-ne">Z Ruska je plyn okamžitě, z Ázerbájdžánu ne</h2>



<p>Na zasedání Hospodářského výboru slovenského parlamentu se Robert Fico vyjádřil k nedávným <strong>poznámkám Volodymyra Zelenského o možném tranzitu plynu</strong> z <a href="/tag/azerbajdzan/">Ázerbájdžánu</a> do evropských zemí. Tento postoj odmítá s tím, že aktuálně žádná taková alternativa neexistuje:</p>



<p><em>„Co jiného zůstalo panovi Zelenskému než mluvit o nějakém plynu z Ázerbájdžánu. Nic není připravené, žádný projekt není na stole. Zase vypouští &#8218;bubliny&#8216;, protože si myslí, že tato bublina ho osvobodí od toho, abychom nepřistoupili k tvrdým rozhodnutím,“</em> cituje ukrajinská <a href="https://www.pravda.com.ua/eng/news/2025/01/28/7495708/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pravda</a> premiéra Roberta Fica s odkazem na <a href="https://e.dennikn.sk/minuta/4433918" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DenníkN</a>, který doplňuje jeho další slova:</p>



<p><em>„Náš nepřítel je Zelenskyj. <a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Zelenskyj</a> způsobil problémy, které máme. Já ho nemám rád, protože škodí Slovensku.“</em></p>



<h2 id="h-ukrajina-zastavila-transfer-nebo-skon-ila-smlouva">Ukrajina zastavila transfer, neboť skončila smlouva</h2>



<p>Situace s ruským plynem dodávaným přes Ukrajinu není úplně černobílá. Jak ArmádníZpravodaj v lednu 2025 informoval, došlo k <a href="/zpravodajstvi/zastaveni-dodavek-plynu-je-ruska-prohra/">zastavení jeho transferu, avšak až po vypršení pětileté smlouvy</a>, která byla <strong>platná do konce prosince 2024. Ukrajina dodržovala přepravu ruského plynu</strong> i přesto, že ji Ruská federace 24. února 2022 napadla a zrovna prodej této komodity je velkým příjmem jejího státního rozpočtu, a tedy i zdrojem peněz na financování války.</p>



<p>Mimochodem, přestože objem vývozu ruského plynu poklesl a značné množství odebrala Evropa, příjmy rostly. Ale ani to nezabránilo, aby byl <a href="/zpravodajstvi/rusko-schodek-statniho-rozpoctu-2024/">schodek státního rozpočtu Ruské federace za rok 2024 rekordní</a>, a dokonce nejhorší za posledních tři roky, jak ArmádníZpravodaj psal.</p>



<p>Robert Fico zopakoval postoj Bratislavy, že „nejrealističtější“ možností zůstává obnovení tranzitu ruského plynu. Navrhl však, že by ho <a href="/tag/slovensko/">Slovensko</a> mohlo nakupovat na rusko-ukrajinské hranici, načež by byl přepravován jako slovenský přes ukrajinské území.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/fico-oznacil-zelenskeho-za-nepritele/">Fico: ukrajinský prezident Zelenskyj je nepřítel Slovenska, nemám ho rád. Ruský plyn chceme</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="34643" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/robert-fico-vladimir-putin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/robert-fico-vladimir-putin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinská rozvědka vypracovala zprávu, nakolik je Rusko připraveno pokračovat ve válce, zatímco Putin manipuluje Trumpa</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-pripravenost-ruska-pokracovat-ve-valce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 26 Jan 2025 12:48:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika vs. Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=279410</guid>

	
					<description>Ukrajinská rozvědka přinesla zprávu o připravenosti Ruska na pokračování války a možné kroky Vladimira Putina, který se zřejmě bude snažit o manipulaci.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předsedal v pátek 24. ledna 2025 zasedání štábu vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil, když mu zahraniční <strong>rozvědka předala zprávu o vojenských plánech Vladimira Putina</strong> a připravenosti na pokračující válku. Výsledkem mají být zejména snahy vyvíjet tlak na amerického prezidenta <a href="/tag/donald-trump/">Donalda Trumpa</a>.</p>



<h2 id="h-zpr-va-neprozradila-nic-moc-konkr-tn-ho">Zpráva neprozradila nic moc konkrétního</h2>



<p>Co všechno ukrajinská rozvědka shromáždila, není z pochopitelných důvodů zveřejněno, ale například <a href="https://www.pravda.com.ua/eng/news/2025/01/24/7495179/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pravda</a> uvádí, že má ruský prezident <strong>Vladimir Putin primárně v plánu manipulovat s americkým prezidentem</strong> Donaldem Trumpem, který chce dosáhnout míru co nejdříve, ačkoliv za podmínek přijatelných pro obě strany. Není ovšem jasné, jaké budou.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/pentagon-vojenska-pomoc-ukrajine-pokracuje/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/atlantic-resolve-operace-amerika-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Operace Atlantic Resolvse, americká technika" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Pentagon: americká vojenská pomoc Ukrajině bude pokračovat. I přes 90denní pozastavení programů, které vydal Donald Trump</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Třeba ukrajinský prezident <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-podminky-miru-konference-polsko/">zdůraznil, že jeho země potřebuje pevné bezpečnostní záruky</a>, za což považuje zejména <strong>vstup do NATO a EU, jak ArmádníZpravodaj informoval</strong>. Úplně jinak to ovšem vidí <a href="/zpravodajstvi/putin-chce-jednat-o-ukrajine/">ruský prezident, který požaduje úplnou kapitulaci Ukrajiny</a>, její značné odzbrojení a slib, že do Severoatlantické aliance nevstoupí a zůstane neutrální.</p>



<p>Nelze však odhadovat, na co nakonec jednotlivé strany přistoupí, ačkoliv se ohradili proti slovům <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimira Putina</a> i další představitelé s připomínkou, že <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-odsuzuje-rusky-zakat-vstupu-nato/">Ukrajina dostala příslib vstupu do NATO již v roce 2008 v Bukurešti</a>, jak ArmádníZpravodaj psal. Někteří evropští leadeři se navíc bojí, že by <a href="/zpravodajstvi/rusko-mozny-utok-na-nato/">Rusko mohlo do 3 až 5 let zaútočit na evropské země NATO</a>.</p>



<p><a href="/tag/volodymyr-zelenskyj/">Ukrajinský prezident</a> uvedl ke zmíněné zprávě: <em>„Dnes jsem uspořádal zasedání štábu vrchního velitele. Diskutovalo se o několika otázkách, včetně zprávy šéfa zahraniční zpravodajské služby týkající se vojenského potenciálu Ruska a Putinovy připravenosti vést válku a manipulovat světovými vůdci,“</em> cituje jeho slova z proslovu <a href="https://united24media.com/latest-news/putin-seeks-to-manipulate-trumps-peace-aspirations-says-zelenskyy-5365" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">United24Media</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/amerika-2024-vyvoz-zbrani-obri-suma/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/m1a2-abrams-vlak-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tanky M1A2 na vlaku" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Amerika na válce na Ukrajině slušně vydělala. V roce 2024 utržila za vývoz zbraní obří sumu, o 29 % více než předchozí rok</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Za hlavní kroky považuje ruské útoky na mírové iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, ačkoliv to neupřesnil, ale vyjádřil přesvědčení v <strong>odolnost mezinárodního společenství proti ruskému vměšování</strong>. <em>„Jsem si jistý, že žádná ruská manipulace již neuspěje,“</em> dodal. <a href="https://www.euronews.com/2025/01/25/putin-calls-for-a-meeting-with-trump-calling-him-clever-and-pragmatic" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EuroNews</a> pak připomíná Putinova slova, podle nichž je americký prezident „chytrý“, což není za poslední dobu jeho první „pochlebování“ a vyjádření, že je připraven s <a href="/tag/amerika/">Amerikou</a> jednat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-pripravenost-ruska-pokracovat-ve-valce/">Ukrajinská rozvědka vypracovala zprávu, nakolik je Rusko připraveno pokračovat ve válce, zatímco Putin manipuluje Trumpa</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/atlantic-resolve-operace-amerika-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/atlantic-resolve-operace-amerika-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Operace Atlantic Resolvse, americká technika</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/m1a2-abrams-vlak-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tanky M1A2 na vlaku</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="61606" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-bosna-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-bosna-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>NATO by mělo dávat na obranu 5 % HDP, pokud se chce ubránit Rusku. Nekompromisně se musí probudit ze „spánku“</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nato-musi-zvysit-vydaje-zelenskyj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 22 Jan 2025 09:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=278691</guid>

	
					<description>Evropské země NATO by měly výrazně zvýšit výdaje na zbrojení, aby si poradily i bez Ameriky. V budoucnu se na ni zřejmě nemohou spoléhat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nechal na Světovém ekonomickém fóru v Davosu slyšet, že by měl <strong>každý členský stát NATO vynakládat na svou obranu více peněz</strong>. Zároveň tím podpořil výzvu nového amerického prezidenta <a href="/tag/donald-trump/">Donalda Trumpa</a>, aby se jednalo o 5 % HDP, za což bojoval již dříve. Evropa prý potřebuje být jednotná, aby se ubránila.</p>



<h2 id="h-evropa-se-mus-semknout-a-b-t-siln-bez-ameriky">Evropa se musí semknout a být silná bez Ameriky</h2>



<p>V „poselství“ ukrajinského prezidenta se skrývalo mnohem více než výzva ke zvýšení nákladů na obranný průmysl. Na zmíněném fóru rovněž uvedl, že se <a href="/zpravodajstvi/evropa-je-prilis-slaba/">Evropa musí připravit být jednotná a silná</a>, aniž by se <strong>spoléhala na Ameriku, která ji aktuálně nebere</strong> jako rovnocenného partnera, jak jsme na ArmádnímZpravodaji nedávno rovněž jeho slova popisovali.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-buduje-u-finska-vojenskou-infrastrukturu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusky-vojak-snih-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský voják v zimě" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Chystá se Rusko na střet s NATO? U hranic s Finskem buduje rozsáhlou vojenskou infrastrukturu. Síly na válku ale nemá</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Koresponduje to mimochodem s <a href="/zpravodajstvi/francie-nepredpoklada-rychly-konec-valky-na-ukrajine/">výhledem</a> francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož se celá Evropa musí opravdu semknout a <strong>připravit se řešit svou bezpečnost sama a nespoléhat se na USA</strong>. Nedávno navíc provedly <a href="/zpravodajstvi/francie-tajne-cvicila-zasah-vojaku-na-ukrajine/">francouzské speciální jednotky přímo na Ukrajině vojenské cvičení</a>, v němž byl simulován ruský útok z Běloruska.</p>



<p><em>„Všechny evropské země musí být ochotny vynaložit na bezpečnost tolik, kolik je skutečně potřeba – ne jenom tolik, na kolik si zvykly během let zanedbávání. Pokud je na pokrytí obrany potřeba 5 % HDP, pak budiž 5 %. A není třeba si hrát s emocemi lidí, že by se obrana měla kompenzovat na úkor léků nebo penzí nebo něčeho jiného. To opravdu není fér,“</em> cituje slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského server <a href="https://www.pravda.com.ua/eng/news/2025/01/21/7494640/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pravda</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/nato-pripravenost-na-vychodni-hranici/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/polske-leopard-2-britske-challenger-2-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Polský Leopard 2 (vpředu) a britský Challenger 2 na cvičení" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Co má NATO připraveno na východních hranicích pro případ války: asi se to nezdá, ale všeho má násobně více než Rusko</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zdůraznil také, že <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> není od evropských zemí odděleno oceánem (na rozdíl od Ameriky), a je nutné pochopit, kdo je na druhé straně – spojenectví Ruska, Íránu a Severní Koreje. Mimo to <strong>připomněl, že má Ukrajina v současnosti největší armádu v Evropě</strong> s více než 800 000 vojáky; po ní následuje Francie se zhruba 200 000 vojáků, zatímco zbytek evropských zemí jich má méně. Naopak ruskou armádu tvoří potenciální 1,5 milionu jednotek.</p>



<h2 id="h-v-daje-na-obranu-nato-rostou-ale-ne-dostate-n">Výdaje na obranu NATO rostou, ale ne dostatečně</h2>



<p>Důvodem, proč se Volodymyr Zelenský do členů NATO opřel, je dlouhodobé neplnění závazků, které vůči alianci mají. Z <a href="https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_226465.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">oficiálních údajů</a> sice vyplývá, že se všechny země výrazně zlepšily a zůstává „pouze“ osm hříšníků, kteří nedosahují požadovaných výdajů ve výši 2 % HDP.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rusko-a-severni-korea-mozne-spojenectvi/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/m1989-koksan-severni-korea-delo-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Severokorejští vojáci s dělem M1989 Koksan" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Co by mohla pro svět znamenat spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou: klidně i 10milionovou armádu a největší výrobny zbraní</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Nejlépe je na tom Polsko s více než 4 % HDP, zatímco třeba Spojené státy americké vynakládají necelých 3,5 % HDP – vzhledem k síle jejich ekonomiky <strong>je to však v objemu investic stále mnohonásobně více</strong> než kterákoliv evropská země. A jenom pro zajímavost, Česká republika se drží jenom těsně nad 2 % HDP, čímž svůj závazek vůči <a href="/tag/nato/">NATO</a> plní. <a href="/zpravodajstvi/acr-hrozi-odklad-leopardu-2a8/">Odložila však plánovaný nákup Leopardů 2</a>, zřejmě na ně totiž nezbyly peníze, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali.</p>



<p>Avizovaných 5 % HDP však zatím nedosahuje nikdo a není jasné, jak rychle by to vůbec bylo možné, jelikož se Evropa de facto probouzí z desetiletí „spánku“.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nato-musi-zvysit-vydaje-zelenskyj/">NATO by mělo dávat na obranu 5 % HDP, pokud se chce ubránit Rusku. Nekompromisně se musí probudit ze „spánku“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusky-vojak-snih-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusky-vojak-snih-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský voják v zimě</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/polske-leopard-2-britske-challenger-2-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Polský Leopard 2 (vpředu) a britský Challenger 2 na cvičení</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/m1989-koksan-severni-korea-delo-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Severokorejští vojáci s dělem M1989 Koksan</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="79736" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/03/vysadkari-americti-nato-cviceni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/03/vysadkari-americti-nato-cviceni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>V. Putin musí zuřit, Ukrajina podepsala během trvající války dohodu o 100leté spolupráci s Velkou Británií. Pomoci jí může i vojensky</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-podepsala-stoletou-dohodu-s-velkou-britanii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 17 Jan 2025 10:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=277915</guid>

	
					<description>Britové se zavázali Ukrajině v následujících 100 letech pomáhat. A to nejenom v obraně, ale i při vývoji technologií, a navíc je v ní ukotven závazek podpory členství v NATO.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajina získala strategického spojence v podobě <a href="/tag/velka-britanie/">Velké Británie</a>. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal s britským premiérem Keirem Starmerem při jeho návštěvě v Kyjevě dohodu o partnerství, na jejímž základě by <strong>Britové měli Ukrajincům pomoci v mnoha oblastech</strong>, tedy nejenom té bezpečnostní. I v posledních letech byli ostatně jejím předním zastáncem, stejně jako zemí, které jí posílaly významnou vojenskou pomoc.</p>



<h2 id="h-britov-pomohou-ukrajin-i-se-zbran-mi">Britové pomohou Ukrajině i se zbraněmi</h2>



<p>Dohoda se týká mnoha oblastí, ale hlavně je uzavřena na dobu 100 let, uvádí <a href="https://mil.in.ua/en/news/ukraine-and-britain-sign-agreement-on-centennial-cooperation/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MilIn</a>. Jejím cílem má být dlouhodobá spolupráce v oblasti bezpečnosti, ekonomiky, vývoje technologií a mnoha dalšího. Nicméně <strong>teď je pro Ukrajinu čelící již téměř 3 roky ruské agresi</strong> samozřejmě nejdůležitější ta vojenská. Politici oznámili, že bude např. pokračovat výcvik ukrajinských vojáků Brity, dodávky zbraní a spolupráce na vývoji zbraní dlouhého dosahu.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-1024x576.jpeg" alt="Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a britský premiér Keir Starmer v Kyjevě" class="wp-image-277913" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-1024x576.jpeg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-320x180.jpeg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-768x432.jpeg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-730x410.jpeg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-720x405.jpeg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-800x450.jpeg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny.jpeg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ukrajiny</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Britský premiér Keir Starmer (vlevo) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (vpravo) v Kyjevě</em></figcaption></figcaption>


<p>Z textu smlouvy zveřejněné na <a href="https://www.president.gov.ua/en/news/ugoda-pro-storichne-partnerstvo-mizh-ukrayinoyu-ta-spoluchen-95461" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">stránkách</a> kanceláře ukrajinského prezidenta také plyne, že Britové budou Ukrajině pomáhat v jejích snahách stát se členem <a href="/tag/nato/">Severoatlantické aliance</a>, což je jedním z hlavních odůvodnění ruské agrese vůči Ukrajině, a <strong>závazek do ní nevstoupit je i podmínkou, s níž pravděpodobně Rusko půjde</strong> do chystaných mírových jednání. Volodymyr Zelenskyj i ukrajinský ministr zahraničí jsou však názoru, že právě <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-podminky-miru-konference-polsko/">členství v NATO, stejně jako v EU, je pro ně klíčové</a>, jak ArmádníZpravodaj nedávno informoval.</p>



<h2 id="h-jednalo-se-mo-n-i-o-m-rov-ch-sil-ch">Jednalo se možná i o mírových silách</h2>



<p>Britský premiér soudí, že se ruský prezident Vladimír Putin ve svých plánech přepočítal, protože namísto odtržení Ukrajiny od jejích západních partnerů se stal opak a vztahy se prohloubily, uvádí <a href="https://kyivindependent.com/ukraine-uk-sign-100-year-partnership-agreement/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivIndependent</a>. <strong>Schůzka státníků pravděpodobně nebyla jenom o podepsání smlouvy</strong>, ale i o chystaných jednáních o ukončení války a možných plánech na rozmístění mírových sil, které by měly dodržování příměří oběma stranami garantovat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-podepsala-stoletou-dohodu-s-velkou-britanii/">V. Putin musí zuřit, Ukrajina podepsala během trvající války dohodu o 100leté spolupráci s Velkou Británií. Pomoci jí může i vojensky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-150x150.jpeg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">zelenskyj-starmer-kvetiny</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a britský premiér Keir Starmer v Kyjevě</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-kvetiny-150x150.jpeg" />
		</media:content>
	<enclosure length="46951" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-dohoda-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-starmer-dohoda-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Stále bude Rusko lhát? Ukrajinci poprvé zajali Severokorejce. „Svět se musí dozvědět pravdu,“ tvrdí V. Zelenskyj</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-poprve-zajali-severokorejce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 13 Jan 2025 14:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Severní Korea]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=277420</guid>

	
					<description>I když se Rusové snaží přítomnost severokorejských vojáků na bojišti zakrýt, podařilo se Ukrajincům dva z nich zajmout a převézt k výslechu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ruská armáda se snaží přítomnost severokorejských vojáků na Ukrajině všelijak zakrývat, třeba že jim <a href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-severokorejci-falesne-prukazy/">vydávají falešné doklady a falšují jejich původ</a>. I přesto se ale <strong>podařilo dva z nich zajmout a převést k výslechu do Kyjeva</strong>, <a href="https://x.com/ZelenskyyUa/status/1878046090018042169" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedl</a> ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na X. Je to vůbec poprvé, co k takovému případu došlo, a Ukrajinci toho hodlají náležitě využít.</p>



<h2 id="h-zajatci-dostali-n-le-itou-p-i-a-budou-vysl-ch-ni">Zajatci dostali náležitou péči a budou vyslýcháni</h2>



<p>O působení severokorejských vojáků informovali i Američané s tím, že jich <a href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-severokorejci-umiraji-ve-velkem/">denně umírají i desítky</a>. Nasazeni by měli být zejména v Kurské oblasti, ale nelze vyloučit, že jsou i jinde. <strong>Ruská armáda se přitom snaží zahlazovat jakékoliv stopy</strong>, takže mrtvým Severokorejcům například pálí obličeje, aby je nebylo možné identifikovat, uvádí <a href="https://www.pravda.com.ua/eng/news/2024/12/19/7489877/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pravda</a> s odkazem na V. Zelenského.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-chce-letos-mir-se-zarukami/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajina chce mír ještě letos. Potřebuje však pevné bezpečností záruky, jinak ji Vladimir Putin celou zničí, tvrdí V. Zelenskyj</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Dva severokorejské vojáky se přitom podařilo ukrajinským silám zajmout v Kurské oblasti, uvedl <a href="https://mil.in.ua/en/news/two-captured-north-korean-soldiers-delivered-to-kyiv/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MilIn</a> 11. ledna 2025. Byli <strong>sice zraněni, ale podařilo se je přimět ke kapitulaci</strong>, načež jim byla poskytnuta nezbytná lékařská péče a došlo k jejich převozu do Kyjeva k výslechu.</p>



<p>Bezpečnostní služba Ukrajiny aktuálně komunikuje se severokorejskými vězni v koordinaci s jihokorejskou rozvědkou. <em>„Jsou to dva vojáci, kteří i když byli zraněni, přežili a byli převezeni do Kyjeva, a hovoří s vyšetřovateli SSU,“</em> poznamenal Volodymyr Zelenskyj.</p>



<p><em>„Nařídil jsem Bezpečnostní službě Ukrajiny, aby poskytla novinářům přístup k těmto vězňům. Svět musí vědět, co se děje,“</em> dodal s tím, že často probíhá doprava severokorejských vojáků na bojiště v civilních automobilech, např. cisternách pro přepravu vody.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="До Києва доставили двох полонених бійців КНДР (11.01.25)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/NUD7DWVKlRU?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Zajatá dvojice severokorejských vojáků ve vězení v Kyjevě</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-poprve-zajali-severokorejce/">Stále bude Rusko lhát? Ukrajinci poprvé zajali Severokorejce. „Svět se musí dozvědět pravdu,“ tvrdí V. Zelenskyj</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/NUD7DWVKlRU" duration="200">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/NUD7DWVKlRU" />
			<media:title type="html">Stále bude Rusko lhát? Ukrajinci poprvé zajali Severokorejce</media:title>
			<media:description type="html">I když se Rusové snaží přítomnost severokorejských vojáků na bojišti zakrýt, podařilo se Ukrajincům dva z nich zajmout a vyslechnout.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/nud7dwvklru.jpg" />
			<media:keywords>ruská armáda,Rusko,Severní Korea,Ukrajina,Ukrajinská armáda,válka na Ukrajině,Volodymyr Zelenskyj</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="46478" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zajaty-severokorejsky-vojak-kyjev-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zajaty-severokorejsky-vojak-kyjev-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajina chce mír ještě letos. Potřebuje však pevné bezpečností záruky, jinak ji Vladimir Putin celou zničí, tvrdí V. Zelenskyj</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-chce-letos-mir-se-zarukami/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Jan 2025 16:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=277087</guid>

	
					<description>Mír by byl pro Ukrajinu řešením již téměř 3 roky trvající války. Ale možný je jedině tehdy, bude-li mít záruku, že Rusko svou agresi neobnoví.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by byl nejradši, kdyby válka s Ruskem, které 24. února 2022 Ukrajinu napadlo, skončila v letošním roce. Možné to však bude <strong>jenom tehdy, když jeho země dostane silné bezpečnostní záruky</strong>. Kdyby totiž s mírem souhlasila bez nich, hrozilo by, že se ruská armáda zotaví ze současných ztrát a zaútočí znovu s větším úspěchem.</p>



<h2 id="h-v-lkou-trp-nejv-ce-ukrajinci">Válkou trpí nejvíce Ukrajinci</h2>



<p>Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že ukončit již téměř 3 roky trvající válku s Ruskem je velikým snem celé Ukrajiny. <a href="https://www.ukrinform.net/rubric-polytics/3947315-zelensky-our-dream-is-to-have-strong-security-guarantees-and-end-war-this-year.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UkrinForm</a> uvedl, že podle něj netouží po míru více nikdo jiný než Ukrajinci, protože <strong>jsou to právě oni, kdo konfliktem nejvíce trpí</strong>. Kolik přesně si válka vyžádala jejich životů, není jasné a nelze to zjistit, ale půjde o vysoké desítky nebo nízké stovky tisíc.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruska-armada-dobyla-kurachove/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ruska-armada-utocici-konvoj-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Útočící konvoj ruské armády, ruští vojáci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusové nasadili 70 000 vojáků k prolomení obrany strategického města. A postupují, morálka Ukrajinců je na 0, z Kurachove se stáhli</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Největším problémem je podle Zelenského získání silných a trvalých bezpečnostních záruk, pro jejichž získání ještě letos prý udělá vše, i když <strong>nijak nespecifikoval, jak konkrétně si je představuje</strong>. <a href="https://www.pravda.com.ua/eng/news/2025/01/10/7492968/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pravda</a> cituje jeho tvrzení, v němž uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin chce a vždy chtěl Ukrajinu zničit, a varoval, aby svět nevěřil jeho různým pohádkám.</p>



<h2 id="h-u-sou-asn-sankce-mus-rusko-bolet">Už současné sankce musí Rusko bolet</h2>



<p>Jednou z cest, jak by mohla válka na Ukrajině skončit, jsou tvrdé a bolestné sankce proti Rusku. <a href="https://www.theguardian.com/world/2025/jan/11/ukraine-war-briefing-zelenskyy-hails-significant-blow-of-us-uk-sanctions-on-russian-oil-and-gas-revenues" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">The Guardian</a> uvádí, že mezi poslední a citelné patří americká opatření proti <strong>více než 180 lodím takzvané ruské stínové flotily</strong> a společnosti Gazprom Neft. Zároveň budoucí americký prezident Donald Trump <a href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-planuje-setkani-s-putinem-kvuli-ukrajine/">připravuje schůzku s V. Putinem skrze válku na Ukrajině</a>, ale kdy se uskuteční ani náznaky toho, jak by mohla probíhat, známy nejsou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-chce-letos-mir-se-zarukami/">Ukrajina chce mír ještě letos. Potřebuje však pevné bezpečností záruky, jinak ji Vladimir Putin celou zničí, tvrdí V. Zelenskyj</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ruska-armada-utocici-konvoj-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ruska-armada-utocici-konvoj-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Útočící konvoj ruské armády, ruští vojáci</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="69447" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/zelenskyj-stoji-ruka-srdce-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>V. Putin se chce údajně sejít D. Trumpem kvůli válce na Ukrajině. Ten má už připravenou taktiku, jak dosáhnout míru</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-planuje-setkani-s-putinem-kvuli-ukrajine/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 Jan 2025 17:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=276891</guid>

	
					<description>Jednání o příměří a trvalém míru na Ukrajině už dlouho neprobíhají. Změnit to však chce D. Trump, který by rád dotlačil zástupce obou stran k jednacímu stolu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pro mír na Ukrajině by mohlo být klíčové údajné setkání budoucího amerického prezidenta s jeho ruským protějškem. <strong>Že se chce Vladimir Putin setkat, uvedl sám Donald Trump</strong>. Ačkoliv jsou již obě strany války na Ukrajině zahájené téměř před 3 lety evidentně unavené a mají veliké ztráty, žádná jednání o příměří neprobíhají. K jednacímu stolu je chce proto dotlačit.</p>



<h2 id="h-sch-zka-prezident-se-chyst-dajn">Schůzka prezidentů se chystá; údajně</h2>



<p>Budoucí americký prezident Donald Trump, který nastoupí do úřadu 20. ledna 2025, prohlásil, že má zprávy od V. Putina, který se údajně chce potkat. Na přípravě této schůzky se již pracuje, uvádí <a href="https://www.reuters.com/world/trump-says-putin-wants-meet-him-meeting-being-set-up-2025-01-10/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Reuters</a>, ale <strong>Trump k tomu neposkytl jedinou podrobnost</strong> – neví se tedy, kdy a kde se uskuteční, a zprávu nepotvrdila ani ruská strana. Podle něj je ale důležité mít válku, jíž označil za zatracený nepořádek, za sebou, i když zatím ale není jasné, jak.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-1024x576.jpg" alt="Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg" class="wp-image-276890" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel JKTKMM / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Keith Kellogg, Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko</em></figcaption></figcaption>


<p>Trump jmenoval zvláštním vyslancem pro Rusko a Ukrajinu vysloužilého generála Keitha Kellogga. Podle <a href="https://www.bbc.com/news/articles/cz7e3qzpn9xo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BBC</a> je jeho, a tedy nejspíše i Trumpovým <strong>plánem, přimět obě strany k jednání a vyvíjet na ně tlak</strong>. Na Ukrajinu tak, že pokud nebude chtít jednat, nedostane americkou pomoc, zatímco na Rusko zase naopak – pokud odmítne, bude americká pomoc pokračovat a není vyloučeno ani její masivní navýšení, což by teoreticky mohlo Kreml vystrašit.</p>



<h2 id="h-konec-v-lky-za-p-l-roku-na-za-24-h">Konec války za půl roku, na za 24 h</h2>



<p>Během své volební kampaně se Donald Trump holedbal, že válku ukončí během 24 hodin. Nyní si však dle všeho uvědomuje složitost takového kroku, a <a href="https://www.politico.eu/article/us-donald-trump-russia-vladimir-putin-meeting-set-up/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Politico</a> uvádí, že najednou mluví o horizontu 6 měsíců. Případná <strong>jednání nebudou snadná, neboť ani jedna strana nedosáhla válkou svého</strong>; Rusko chtělo změnu režimu v Kyjevě a začlenění 4 ukrajinských oblastí do svého území, Ukrajina zase osvobození území a nezpochybnitelné bezpečnostních záruky.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-planuje-setkani-s-putinem-kvuli-ukrajine/">V. Putin se chce údajně sejít D. Trumpem kvůli válce na Ukrajině. Ten má už připravenou taktiku, jak dosáhnout míru</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">keith-kellogg-air-force-one</media:title>
			<media:description type="html">Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/keith-kellogg-air-force-one-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="50413" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/trump-putin-mluvi-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/trump-putin-mluvi-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>V. Zelenskyj přiznal, že může Ukrajina ve válce s Ruskem prohrát</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zelenskyj-priznal-ze-ukrajina-nemusi-vyhrat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 25 Dec 2023 08:55:37 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Norsko]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<category><![CDATA[Západní pomoc Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=234151</guid>

	
					<description>Ekonomika Ukrajiny ani její výrobní kapacity se nemohou s Ruskem měřit, prezident se proto spoléhá na spojence. Jenomže ne všichni sdílí jeho názory.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jestliže přestane na Ukrajinu proudit pomoc od západních spojenců, nebude mít země šanci ubránit se již téměř dva roky trvající ruské invazi. I tak se dá přeložit <strong>vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského</strong> z tiskové konference s norským premiérem Jonasem Gahr Storem 13. prosince 2023: <em>„Bez pomoci nemůžeme vyhrát,“</em> citoval Zelenského <a href="https://www.kyivpost.com/post/25423" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivPost</a>.</p>



<h2 id="h-velk-bal-ky-pomoci-nejsou-schv-len">Velké balíky pomoci nejsou schválené</h2>



<p>Ukrajina se spoléhá na pomoc od spojenců již od začátku války, tedy od února 2022. V současné době to ale s ní ale nevypadá dobře. V Bruselu <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/pomoc-ukrajine-zablokoval-orban/">Orbán zablokoval evropské peníze</a>, jak ArmádníZpravodaj informoval, a <strong>hádají se i politici ve Spojených státech amerických</strong>. Zelenskyj tam <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zelenskyj-pozadal-washington-o-podporu-proti-rusku/">osobně žádal o podporu</a>, ale velký balík peněz zatím Kongresem neprošel. Nebude-li ale pomoc Západu urychleně schválena, nemůže se Ukrajina sama ubránit, řekl ukrajinský prezident dle <a href="https://www.france24.com/en/live-news/20231213-zelensky-urges-european-and-us-allies-to-unblock-aid" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">France24</a>.</p>



<figure class="wp-block-gallery columns-2 is-cropped"><ul class="blocks-gallery-grid"><li class="blocks-gallery-item"><div class=""><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-1024x576.jpeg" alt="Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s norským premiérem Jonasem Gahr Storem" data-id="234149" data-full-url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm.jpeg" data-link="https://armadnizpravodaj.cz/zelenskyj-storm/" class="wp-image-234149" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-1024x576.jpeg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-320x180.jpeg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-768x432.jpeg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-730x410.jpeg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-720x405.jpeg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-800x450.jpeg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm.jpeg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ukrajiny</span></a></div></li><li class="blocks-gallery-item"><div class=""><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v-1024x576.jpeg" alt="Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a norský král Harald V." data-id="234148" data-full-url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v.jpeg" data-link="https://armadnizpravodaj.cz/zelenskyj-harald-v/" class="wp-image-234148" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v-1024x576.jpeg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v-320x180.jpeg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v-768x432.jpeg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v-730x410.jpeg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v-720x405.jpeg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v-800x450.jpeg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v.jpeg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ukrajiny</span></a></div></li></li></ul></figure>



<p>I tak ovšem vyjádřil ukrajinský prezident v Norsku víru v budoucnost. <em>„Nemůžete prohrát, protože vše, co máte, je naše země,“</em> řekl podle <a href="https://www.kyivpost.com/post/25423" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivPost</a>. V současné době má <strong>na frontě mnohem větší iniciativu Rusko</strong>, a rozhodně se nezdá, že by chtělo s invazí skončit, dodává <a href="https://apnews.com/article/russia-putin-ukraine-military-f1472ba733decdb7716f54e6641c16b0" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">APNews</a>. Podle některých analytiků dokonce <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rusko-chce-dobyvat-ukrajinu-do-roku-2026/">počítá s dobýváním Ukrajiny až do roku 2026</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zelenskyj-priznal-ze-ukrajina-nemusi-vyhrat/">V. Zelenskyj přiznal, že může Ukrajina ve válce s Ruskem prohrát</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-150x150.jpeg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">zelenskyj-storm</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s norským premiérem  Jonasem Gahr Storem</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-storm-150x150.jpeg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">zelenskyj-harald-v</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a norský král Harald V.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-harald-v-150x150.jpeg" />
		</media:content>
	<enclosure length="43612" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj představil své požadavky americkým zbrojovkám. Chtěl by, aby vyráběly na Ukrajině. Slíbil jim rychlou návratnost</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajina-laka-americke-zbrojovky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 Dec 2023 14:56:28 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<category><![CDATA[zbrojení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=232763</guid>

	
					<description>Ukrajina již nechce být v takové míře závislá na dodávkách zbraní a munice od spojenců. Ráda by proto navázala spolupráci se světovými zbrojovkami na svém území.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajina by chtěla, aby americké zbrojovky vyráběly své zbraně, munici i další vybavení přímo na jejím území, <a href="https://www.president.gov.ua/en/news/prezident-ukrayini-zustrivsya-z-kerivnikami-oboronnih-kompan-87685" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedl</a> prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím své kanceláře. Během návštěvy USA se setkal <strong>s předními manažery amerických výrobců</strong> a nastínil jim myšlenku „obranného uzlu“, kde by mohli zbrojovky zúročovat zkušenosti Ukrajinců získané při obraně proti invazi. Navíc je nutné vnímat, jak ArmádníZpravodaj psal, že má <a href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ukrajinske-turbiny-pohani-novy-indicky-torpedoborec/">Ukrajina silnou tradici zbrojního průmyslu</a> a <a href="/udalosti/rheinmetall-tovarna-na-ukrajine-lynx-fuchs/">výrobu na ni stěhuje i jedna z největších evropských zbrojovek</a>.</p>



<h2 id="h-setk-n-s-mana-ery-velk-ch-zbrojovek">Setkání s manažery velkých zbrojovek</h2>



<p>Ve Washingtonu se setkal prezident Volodymyr Zelenskyj se zástupci zbrojních gigantů jako Boeing, Lockheed Martin, BAE Systems, ale i řadou dalších. Chtěl jim nejenom <strong>poděkovat za výrobu zbraní a vybavení</strong>, díky němuž může Ukrajina vzdorovat ruské invazi, ale hlavně je nalákat ke spolupráci a budování zbrojní výroby přímo na Ukrajině, případně ke koupi podílu v ukrajinských zbrojovkách. Ty jsou mimochodem zastřešeny podnikem <a href="https://ukroboronprom.com.ua/en" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ukroboronprom</a>, pod něhož spadá třeba Antonov nebo Charkovské závody (pozn. redakce).</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-1024x576.jpeg" alt="Volodymyr Zelenskyj s manažery amerických zbrojovek" class="wp-image-232760" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-1024x576.jpeg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-320x180.jpeg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-768x432.jpeg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-730x410.jpeg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-720x405.jpeg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-800x450.jpeg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari.jpeg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ukrajiny</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Volodymyr Zelenskyj s manažery amerických zbrojovek</em></figcaption></figcaption>


<p>Podle ukrajinského prezidenta je Ukrajina na vybudování obranného uzlu velmi vhodná: <em>„Jsme připraveni jednat rychle a už jsme s tím začali, protože nemáme jiný způsob, jak změnit systém, když jsme ve válce,“</em> uvedl Zelenskyj, a slíbil, že by <strong>ukrajinské úřady co nejvíce omezily byrokracii</strong>, aby mohly projekty co nejrychleji začít. Zaručil také, že by ukrajinské ozbrojené síly zadávaly těmto podnikům zakázky, což by mělo nejspíše zaručit rychlou návratnost investic.</p>



<p>Ukrajina má zájem, aby zbrojovky produkovaly na jejím území hlavně dělostřeleckou munici, systémy protivzdušné obrany, děla a raketomety. Jedná se tak o další možnou podporu napadené země, která <strong>je v boji proti Rusku na Západu závislá</strong>. ArmádníZpravodaj také informoval, že jí nedávno <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/pomoc-ukrajine-zablokoval-orban/">zablokoval financování na další 4 roky</a> maďarský premiér Viktor Orbán, a stejně tak <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zelenskyj-pozadal-washington-o-podporu-proti-rusku/">Volodymyr Zelenskyj nepochodil v Americe</a>.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="&#039;Thank you for your help to Ukraine&#039; -  Zelenskyy met with executives of U.S. defense companies" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Gl5UcqCt2Gw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Volodymyr Zelenskyj jednal s manažery amerických zbrojove</em>k</figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajina-laka-americke-zbrojovky/">Zelenskyj představil své požadavky americkým zbrojovkám. Chtěl by, aby vyráběly na Ukrajině. Slíbil jim rychlou návratnost</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Gl5UcqCt2Gw" duration="75">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Gl5UcqCt2Gw" />
			<media:title type="html">Ukrajina slíbila americkým zbrojovkám rychlou návratnost investic</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajina láká americké zbrojaře, aby investovali na Ukrajině. Mohou zde postavit bez překážek podniky či získat podíly ve zbrojovkách.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/gl5ucqct2gw.jpg" />
			<media:keywords>Amerika,Ukrajina,Volodymyr Zelenskyj,zbrojení</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-150x150.jpeg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">zelenskyj-americti-zbrojari</media:title>
			<media:description type="html">Volodymyr Zelenskyj s manažery amerických zbrojovek</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/zelenskyj-americti-zbrojari-150x150.jpeg" />
		</media:content>
	<enclosure length="76468" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/2s22-bohdana-zezadu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/2s22-bohdana-zezadu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zelenskyj osobně požádal Washington o podporu proti Rusku, které chce „osvobodit“ Ameriku, a zdůraznil ukrajinské úspěchy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zelenskyj-pozadal-washington-o-podporu-proti-rusku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 14 Dec 2023 14:57:56 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Biden]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<category><![CDATA[Západní pomoc Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=232705</guid>

	
					<description>Ukrajina potřebuje americkou pomoc a sám ukrajinský prezident byl objasnit, jak by ji jeho země využila. Jenomže ne všichni mají stejný názor.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během návštěvy Spojených států amerických, kterou dle CNN <a href="https://edition.cnn.com/politics/live-news/zelensky-biden-visit-12-12-23/h_80a87d6b200a0b6b4ffbb29a1f0871cb" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uskutečnil</a> v úterý 12. prosince 2023, snažil tamní politiky přesvědčit, aby co nejrychleji uvolnili další balíček pomoci pro Ukrajinu, <strong>neboť jedině tak se prý může bránit ruské invazi</strong>. Některá vyjádření z jednání přineslo <a href="https://www.bbc.com/news/world-us-canada-67698880" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BBC</a>. Administrativa prezidenta Joe Bidena již dříve navrhla poskytnut Ukrajině v přepočtu 1,38 bilionu korun, ale narazila na odpor v Kongresu. Ani návštěva Zelenského tak situaci nezměnila.</p>



<h2 id="h-ani-v-hra-v-ern-m-mo-i-nep-esv-d-ila">Ani výhra v Černém moři nepřesvědčila</h2>



<p>Zelenskyj se snažil znesvářené politiky přesvědčit o tom, že podpořit Ukrajinu proti Rusku je smysluplné. <em>„Naše síly postupují. A úspěšně jsme porazili Rusko v Černém moři. Rusko ukrývá zbytky své námořní flotily v odlehlých zátokách,“</em> uvedl podle <a href="https://www.president.gov.ua/en/news/u-vashingtoni-rozpochalasya-zustrich-volodimira-zelenskogo-t-87705" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">webových stránek</a> své kanceláře. A dodal také, že <a href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ukrajina-ochrani-nakladni-lode/">Ukrajina zřídila a zabezpečila exportní koridor v Černém moři</a>, aby mohly zahraniční lodě nadále odvážet tolik potřebné suroviny, třeba obilí. Na druhou stranu, <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/velka-ukrajinska-protiofenziva-neuspela-valka-zamrzla/">ukrajinská letní ofenziva</a> příliš nevyšla, vojáci postoupili jenom o několik kilometrů. </p>



<p>Aby toho nebylo málo, tak někteří ruští politici stále slovně útočí na USA. Třeba <a href="https://www.newsweek.com/russia-guyana-venezuelan-mironov-alaska-texas-1851004" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewsWeek</a> uvádí, že blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, Sergej Mironov, <strong>vyzval, aby Amerika dala Mexiku sousedící Texas a Rusku vrátila Aljašku</strong>, považuje to za jakési „osvobozování“ Ameriky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak zase obvinil USA a Západ z 500 let bezohledného vykořisťování národů. <em>„Existuje jediné místo, kde Spojené státy zasáhly vojenskou silou, a život se tím zlepšil?“</em> cituje ho <a href="https://mid.ru/en/foreign_policy/news/1920028/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">web ruského ministerstva zahraničí</a>.</p>



<h2 id="h-ukrajinci-cht-j-ni-it-ruskou-logistiku">Ukrajinci chtějí ničit ruskou logistiku</h2>



<p>Američtí politici, hlavně republikáni, se ani přes výzvy Volodymyra Zelenského a ostré ruské výzvy k navracení území neshodli, ačkoliv jsou pro podporu Ukrajiny i některé vlivné osobnosti – třeba John Kirby coby mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu:</p>



<p><em>„Je to přesně ten správný čas na to, aby byl prezident Zelenskyj ve městě a vedl tyto diskuse, kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, kvůli zvýšené aktivitě, kterou vidíme u ruských ozbrojených sil s blížící se zimou, ale také kvůli tomu, co se děje na Capitol Hill,“</em> uvedl dle <a href="https://www.armytimes.com/flashpoints/ukraine/2023/12/11/ukraines-zelenskyy-issues-plea-for-support-during-washington-visit/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyTimes</a> John Kirby (v Capiton Hill sídlí americká vláda, pozn. redakce).</p>



<p>Ukrajinský prezident po USA žádal, aby zejména pomohly zlepšit protivzdušnou obranu Ukrajiny a posílily její možnosti v ničení ruské logistiky. Právě to by podle něj <strong>vzalo Rusku nadvládu ve vzduchu a narušilo jeho útočné operace</strong>. Aktualizace: I když v menším rozsahu, využil nakonec prezident Joe Biden svých pravomocí a uvolnil spolu s ministerstvem obrany <a href="/udalosti/americka-pomoc-ukrajine-53-balicek/">53. balíček pomoci Ukrajině</a>, která ho má obdržet ještě do konce roku 2023.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="&quot;Don&#039;t want you to give up hope&quot;: Biden speaks with Zelenskyy at the White House" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/DhHmXFx9hEc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Vystoupení Volodymyra Zelenského a Joe Bidena</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zelenskyj-pozadal-washington-o-podporu-proti-rusku/">Zelenskyj osobně požádal Washington o podporu proti Rusku, které chce „osvobodit“ Ameriku, a zdůraznil ukrajinské úspěchy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/DhHmXFx9hEc" duration="305">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/DhHmXFx9hEc" />
			<media:title type="html">„Rusko chce osvobodit Ameriku,“ varoval Zelenskyj při žádosti o podporu</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinský prezident se snažil ve Washingtonu získat peníze na podporu Ukrajiny, blokují je spory amerických zákonodárců o migraci.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/dhhmxfx9hec.jpg" />
			<media:keywords>Biden,válka na Ukrajině,Volodymyr Zelenskyj,Západní pomoc Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="55277" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/biden-zelenskyj-setkani-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/biden-zelenskyj-setkani-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Zelenského mírový plán je jedinou cestou vpřed,“ tvrdí zarputile ukrajinský diplomat Ihor Žovkva</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajina-rusko-mir-ihor-zovkva/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 09 Jun 2023 16:59:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<category><![CDATA[vyjádření experta]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=193065</guid>

	
					<description>Některé země se snaží mír na Ukrajině zprostředkovat, ale obě strany mají naprosto rozdílné představy. K jednacímu stolu tak nejspíše povede až vývoj situace na bojišti.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V posledních měsících se pokoušelo hned několik zemí vyvolat rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou o ukončení již téměř rok a půl trvajícího konfliktu, který započal ruskou agresí. Zatím se ale zdá, že jsou stanoviska obou stran tak diametrálně rozdílná, že <strong>nemá cenu k jednacímu stolu zasedat</strong>. Například hlavní politický poradce ukrajinského prezidenta, Igor Žovkva, jednoznačně tvrdí, že mír nemůže zprostředkovat žádná jiná země, a může ho být dosaženo jedině za podmínek stanovených prezidentem Volodymyrem Zelenským.</p>



<h2 id="h-okupanti-mus-zmizet-z-cel-ukrajiny">Okupanti musí zmizet z celé Ukrajiny</h2>



<p>Největším problémem je, že ani jedna strana jakoby necítí potřebu začít jednat, protože se domnívá, že neprohrává. Podle Žovkvy by Ukrajina samozřejmě mír chtěla, ale <strong>hlavní podmínka stanovená ukrajinským prezidentem</strong> je, že se  ruská vojska stáhnou ze všech okupovaných oblastí jejich země. To je pochopitelné, jenomže Ukrajinci za ně nepovažují jenom území zabraná po 24. únoru 2022, ale i Donbas a před lety anektovaný Krym.</p>


<blockquote class="twitter-tweet">
<p lang="en" dir="ltr">Peaceful solving of the crisis: green no insigna soldiers in Crimea deployed by Russia in 2014. <a rel="nofollow" href="https://t.co/mzONbn44AH">pic.twitter.com/mzONbn44AH</a></p>
<p>— K. Rozwadowski (@krozwad) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/krozwad/status/1630222773091024896?ref_src=twsrc%5Etfw">February 27, 2023</a></p>
</blockquote>
<p> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script></p>


<p>Žovkva upozorňuje, že nemůže existovat mír brazilský, čínský nebo jihoafrický, čímž naráží na různé iniciativy, které se v posledních měsících objevily. Podobné snahy většinou předpokládají, že by na sebe obě strany přestaly střílet – to je ale pro Ukrajinu veliký problém, protože <strong>by to znamenalo, že by Rusko zůstalo asi na 1/5 jejího území</strong> – vedení země je přitom přesvědčené, že diplomatické úsilí by Rusy nepřimělo ho vrátit. V podstatě by to znamenalo, že by se museli s krádeží území smířit, a ještě s rizikem, že agresor zesílí a v budoucnu opět zaútočí.</p>



<h2 id="h-rusko-diktuje-ukrajin-z-kazy">Rusko diktuje Ukrajině zákazy</h2>



<p>Představy o míru však předložil i ruský prezident Vladimir Putin, a ačkoliv již nemluví o údajné denacifikaci, jsou jeho podmínky pro Ukrajince jednoznačně nepřijatelné. Požaduje například to, aby se <strong>Ukrajina stala neutrální zemí a zavázala se nevstupovat nejen do NATO</strong>, ale ani do Evropské unie. Rusko také opakovaně deklarovalo požadavky na snížení síly ukrajinských zbrojených sil, což by ale znamenalo jejich oslabení v budoucnu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajina-velka-ofenziva-2023-proti-rusku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/ukrajinsti-vojaci-priprava-ofenziva-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinská ofenziva, příprava vojáků" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Co reálně mohou Ukrajinci zapojit do velké ofenzivy proti Rusku: vyčerpaní vojáci jsou stále odhodlaní, techniky mají (ne)dostatek</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Mnozí analytici se domnívají, že čas k jednání nastane v okamžiku, až jedna strana začne v konfliktu významně prohrávat, což se zatím neděje. Situaci může změnit začínající ukrajinská ofenziva, otázkou ale je, jak bude úspěšná. Je asi <strong>hodně optimistické se domnívat, že by dokázala vyhnat okupanta</strong> ze všech napadených území. Největším bodem sváru se ale v budoucnosti může ukázat Krym, který Rusové považují za jednoznačně ruský. Je to ale možná nějaký kompromis, s nímž by nakonec mohla Ukrajina souhlasit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajina-rusko-mir-ihor-zovkva/">„Zelenského mírový plán je jedinou cestou vpřed,“ tvrdí zarputile ukrajinský diplomat Ihor Žovkva</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/ukrajinsti-vojaci-priprava-ofenziva-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/ukrajinsti-vojaci-priprava-ofenziva-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinská ofenziva, příprava vojáků</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="43612" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/zelenskyj-vesta-venku-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
