Odkud se bere číslo 30 a co přesně vzniklo

Číslo třicet pochází z projevu ministra Chrenina ze září 2025, v němž uvedl, že na 140. opravném závodě probíhá generální oprava a modernizace třiceti tanků T-72 na standard T-72BM2. Nejde tedy o novou výrobu, nýbrž o přestavbu starších sovětských T-72B a T-72B1, které běloruská armáda provozuje od osmdesátých let. Specializovaný polský server ZBiAM následně popsal, že běloruská mechanizovaná brigáda má dva tankové prapory po jednatřiceti tancích; třicítka tedy odpovídá zhruba jednomu prapornímu kompletu. Kolik kusů dorazilo do Slonimu v první fyzické várce, Minsk transparentně nerozepsal; na oficiálních snímcích z předávacího ceremoniálu je vidět pět strojů.

Co modernizace přidala

Označení BM2 skrývá poměrně rozsáhlý zásah do elektroniky a ochrany, i když základní platforma zůstává totožná. Hlavní zbraní je stále 125mm kanon 2A46 schopný pálit všechny typy munice včetně řízené střely 9M119 Refleks s dosahem kolem pěti kilometrů; příslušníci 11. brigády už s ní podle telegramového kanálu jednotky aktivně cvičí. Motor o výkonu 840 koní (627 kW) posouvá čtyřicetitunový stroj na maximální rychlost kolem šedesáti kilometrů v hodině s dojezdem přibližně pět set kilometrů.

Hlavní novinky jsou jinde:

• Zaměřovač Sosna-U – vícekanálový systém s termovizí a televizním kanálem, který umožňuje palbu ve dne i v noci.
• Nový balistický počítač se soustavou meteorologických a balistických čidel.
• Režim řízení palby z místa velitele, takzvaný hunter-killer, kdy velitel předává cíl střelci bez ztráty času.
• Autonomní napájecí agregát, díky němuž tank může provozovat elektroniku bez běžícího hlavního motoru, což snižuje tepelnou a akustickou signaturu.
• Digitální radiostanice nové generace.
• Dynamická ochrana domácí výroby s protikumulativními clonami, která podle běloruského Státního vojensko-průmyslového výboru pokrývá větší plochu korby a věže než u ruského T-72B3.

Právě poslední bod Minsk rád zdůrazňuje. Výbor tvrdí, že T-72BM2 „prakticky nezaostává“ za ruským T-72B3 a v některých ohledech jej překonává. Vizuálně bloky dynamické ochrany připomínají ruský systém Relikt, přesné balistické parametry ale Bělorusko nezveřejnilo, takže jde spíš o deklaraci než o ověřitelný fakt.

Co na tancích chybí, a proč je to problém

Tady přichází klíčový rozpor. Válka na Ukrajině, která trvá už déle než čtyři roky, zásadně přepsala pravidla přežití obrněné techniky. Podle analýzy britského think-tanku RUSI z roku 2025 je bojiště přetvořené miliony FPV dronů a ruská vozidla dnes běžně dostávají přídavné mříže, síťování a krátkodosahové elektronické rušiče. Útok shora, ať už od FPV dronu, nebo od střely s horním náletem, se stal jednou z nejčastějších příčin ztrát tanků.

Na oficiálních záběrech sériových T-72BM2 z roku 2026 přitom není vidět žádná střešní klec, žádná síť, žádný rušič a žádný aktivní ochranný systém typu hard-kill. Pro srovnání: americký Abrams ve verzi SEPv3 je dnes nabízen s izraelským systémem Trophy APS, který dokáže zachytit a zničit přilétající projektil ještě před dopadem. Německý Leopard 2A7 staví na kombinaci pasivní a kompozitní ochrany s možností integrace aktivních systémů. Běloruský BM2 nic takového nenese.

Vedle absence protidrónové ochrany analytici pracující s oficiálními fotografiemi upozorňují i na mezery v samotné dynamické ochraně. Bloky zřejmě plně nepokrývají horní čelní část korby, okolí věnce věže a horní čelní část věže, tedy přesně ty partie, kam míří moderní střely s horním náletem i FPV drony útočící ze strmého úhlu. Přímé vysvětlení z Minsku nezaznělo. Spíš než o konstrukční chybu jde podle všeho o vědomý kompromis: v těchto místech se střetává potřeba zachovat náměr hlavně, výhled posádky a volný pohyb věže s požadavkem na maximální pokrytí. Prioritu zjevně dostaly řízení palby, optika a klasická reaktivní ochrana, nikoli plná adaptace na drony.

Širší kontext: Bělorusko jako ruské předpolí

Dodávka jednoho praporního celku modernizovaných tanků sama o sobě nepřepisuje bezpečnostní rovnováhu na východním křídle NATO. Důležitější je, do jakého obrazu zapadá. Podle Výzkumné služby Kongresu z ledna 2026 je Bělorusko stále těsněji integrováno do ruské vojenské architektury: sdílí protivzdušnou obranu, pravidelně pořádá společná cvičení a asi dvě třetiny běloruského obchodu směřují do Ruska. Investigace OCCRP navíc odhalila, že běloruské firmy dodávají ruskému zbrojnímu průmyslu klíčové komponenty (optiku, zaměřovače, podvozky) a ruská závislost na běloruské optoelektronice je podle ukrajinské rozvědky mimořádně vysoká.

Samotný T-72BM2 je v tomto kontextu praktický způsob, jak levně prodloužit život stárnoucí flotile bez nákupu zcela nových strojů. Pro Minsk je to politicky i ekonomicky průchodnější cesta než pořízení tanků nové generace. Ale „modernizovaný“ neznamená totéž co „plně připravený na současné bojiště“.

Co to znamená pro NATO, a pro Česko

Pro Alianci je přítomnost vylepšených tanků sto kilometrů od polské hranice spíš potvrzením trendu než překvapením. Bělorusko systematicky posiluje své západní velení a T-72BM2 je toho nejnovějším projevem. Pro Česko jako člena NATO to není důvod k okamžité změně plánů, ale další argument pro pokračování v posilování východního křídla Aliance.

Tank, který vidí lépe a střílí přesněji než jeho předchůdce, je nepochybně nebezpečnější než holý T-72B z osmdesátých let. Jenže v éře, kdy levný dron za pár tisíc korun dokáže zničit stroj za desítky milionů, je modernizace bez protidrónové ochrany jako nový zámek na dveřích bez střechy.

Článek Bělorusko dostalo 30 modernizovaných tanků T-72BM2, aby střežilo hranice NATO. Klíčovou ochranu ale konstruktéři vynechali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak funguje sovětský karusel

Automatický nabíječ nahradil čtvrtého člena osádky, ručního nabíječe, a umožnil Sovětům postavit výrazně nižší a lehčí tank. Princip je u celé rodiny podobný, i když se liší v detailech. Tank T-72 používá takzvaný kazetový systém, kde jsou střela i hnací náplň uložené vodorovně v karuselu pod podlahou věže. Mechanismus je zvedne k závěru kanonu a zavede ve dvou krocích. Podle FAS pojme karusel 22 připravených ran a kadence dosahuje čtyř až šesti výstřelů za minutu.

U tanku T-80, respektive staršího T-64, se používá systém zvaný Korzina, tedy „košík“. Střela leží vodorovně, náplň stojí svisle a podavač zavádí obojí v jednom sledu. Kapacita karuselu je 28 ran, kadence stoupá na sedm až osm výstřelů za minutu. Rodina T-90 konstrukčně vychází z T-72, takže základní architektura zůstává stejná: karusel pod věží, tříčlenná osádka, 125mm kanon 2A46M.

Výhody jsou zřejmé: nízká silueta, menší pancéřovaný objem, nižší hmotnost. Jenže právě tady začíná past.

Proč karusel zabíjí vlastní posádku

Klíčový rozdíl oproti západním tankům není v samotném nabíjení, ale v tom, kde munice leží a co se stane, když ji něco zapálí. Hnací náplně sovětských 125mm nábojů jsou polospalitelné; při zásahu hoří intenzivně a mohou spustit řetězovou detonaci okolních ran. Jak podrobně rozebírá starší americká armádní analýza v časopise ARMOR, v ruské koncepci chybí to, co západní tanky mají jako standard: pancéřová přepážka oddělující munici od osádky a takzvané blow-off panely, které v případě exploze odvádějí tlak směrem ven z tanku, pryč od lidí.

U T-72, T-80 i T-90 je munice součástí bojového prostoru. Řidič sedí vpředu, velitel a střelec ve věži, a přímo pod nimi se točí karusel plný výbušnin. Navíc se další munice často skladuje volně v bojovém oddílu, mimo karusel. Když moderní protitanková střela, ať už Javelin útočící shora, nebo dron s kumulativní hlavicí, prorazí boční či horní pancíř, zapálí náplně. Tlak exploze nemá kam uniknout. Výsledkem je katastrofické zničení: věž se odtrhne od korby a vyletí do vzduchu. Posádka nemá čas reagovat, nemá kam uniknout, nemá šanci.

Britský think-tank RUSI to shrnuje jednoznačně: nešlo o konstrukční chybu, ale o vědomý kompromis. Sovětští inženýři upřednostnili mobilitu a palebnou sílu před přežitelností osádky. V éře studené války, kdy se počítalo s masovým nasazením tisíců tanků v konvenčním střetu, to mělo svou logiku. Na moderním bojišti plném přesně naváděných střel, dronů a protitankových raket útočících shora se z kompromisu stala smrtící past.

Ukrajina jako důkaz

Americká armádní studie publikovaná v Military Review výslovně uvádí, že záběry z války na Ukrajině ukazují katastrofická zničení ruských tanků jako běžný, opakující se jev. Vizuální databáze Oryx, která eviduje pouze fotograficky nebo videodokumentačně potvrzené ztráty, ke středu roku 2026 zaznamenává mimo jiné 149 ztrát T-80BVM, 112 ztrát novější verze T-80BVM obr. 2022 a 156 ztrát T-90M, tanku, který měl být nejmodernějším strojem ruské armády.

Právě T-90M Proryv-3 je přitom zajímavý mezistupeň. Ruští konstruktéři u něj zjevně problém uznali: nová věž a část zásoby munice přesunutá do zadního zásobníku mimo bezprostřední bojový prostor. Jenže 22 ran v karuselu pod osádkou zůstalo. A po jejich vystřílení musí osádka pro další munici ven z chráněného prostoru. Riziko je zmírněné, nikoli odstraněné. Podle analýzy CSIS z roku 2025 jsou ruské technické ztráty mimořádně vysoké a efektivita postupu nízká. Britský zástupce při OBSE v červnu 2026 na základě dat GCHQ uvedl téměř 500 tisíc zabitých ruských vojáků. U tankových posádek je obnova obzvlášť bolestivá; při katastrofickém zničení se ztrácí řidič, střelec i velitel najednou.

Studie RUSI z roku 2025 navíc popisuje, že Rusko začalo tanky nasazovat selektivněji a uvážlivěji než v předchozích fázích války. Není těžké odhadnout proč.

Západní tanky: jiná filozofie, jiná šance

Srovnání s tanky NATO ukazuje, jak zásadně se liší přístup k přežitelnosti. Americký M1A2 Abrams (ráže 120 mm, čtyřčlenná osádka, hmotnost přes 62 tun) ukládá munici v oddělené komoře za pancéřovými dveřmi s blow-off panely; při zásahu exploze směřuje ven přes střechu, ne do posádky. Britský Challenger 2 (120mm rýhovaný kanon L30, čtyřčlenná osádka s ručním nabíječem, přes 62 tun) staví na masivní pancéřové ochraně a oddělení munice. Německý Leopard 2 v různých verzích (120mm hladkohlavňový kanon Rh-120, čtyřčlenná osádka, kolem 62 tun) klade podle výrobce KNDS důraz na ochranu osádky a munice jako konstrukční prioritu.

Navíc se západní tanky stále častěji vyzbrojují systémy aktivní ochrany. Izraelský Trophy od firmy Rafael, bojově ověřený v několika konfliktech, už integrovala německá Bundeswehr na Leopard 2A7A1 jako mezikrok k verzi 2A8. Rheinmetall vyvíjí vlastní systém aktivní ochrany StrikeShield. Filozofie je opačná než u ruského přístupu: hrozbu zničit ještě před zásahem, a pokud přesto pronikne, odvést explozi pryč od lidí.

Žádný tank není nezničitelný. Ale rozdíl mezi „posádka má šanci přežít“ a „posádka nemá šanci“ je v architektuře, ne ve štěstí.

Český kontext: od karuselu k Leopardu

Česká armáda tento problém zná z první ruky. Tank T-72M4 CZ, který dlouhá léta tvořil páteř českých tankových sil, používá stejný 125mm kanon s automatickým nabíjením a tříčlennou osádku, tedy tutéž sovětskou koncepci s karuselem pod věží. Ministerstvo obrany při oznámení přechodu na Leopardy 2A4 samo přiznalo, že bojové schopnosti T-72M4CZ včetně ochrany osádky jsou pro intenzivní konflikt značně omezené.

Česká republika se zároveň podílela na programu renovace 90 tanků T-72B pro Ukrajinu, financovaném Spojenými státy a Nizozemskem. Tyto stroje pomáhají ukrajinské armádě, ale jejich posádky čelí stejnému konstrukčnímu riziku jako ruští tankisté. Rozdíl je v tom, že Ukrajina tyto tanky dostala jako dostupný nástroj v existenční válce, zatímco Rusko na téže koncepci staví celou svou tankovou doktrínu i po více než čtyřech letech krvavých ztrát.

Označení „kobka smrti“ nevzniklo z jednoho vadného dílu ani z jedné nešťastné bitvy. Je to výsledek celé konstrukční filozofie, která po desetiletí upřednostňovala siluetu a hmotnost před životy vlastních lidí. Na ukrajinských polích se ta volba každý den vybírá svou daň.

Článek Ruské tanky jako „kobky smrti“: automatický nabíječ je smrtící past pro posádky T-72, T-80 i T-90 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně říká ruské hlášení

Oficiální denní souhrn ruského ministerstva obrany z 1. července 2026 uvádí, že v Kostiantynivce pokračovalo „čištění“ jihozápadní části města a na severním okraji byly odraženy dvě útočné akce ukrajinské 28. mechanizované brigády „za podpory tanků“. Bilance podle Moskvy: až 15 ukrajinských vojáků a dva tanky T-72 zničené při těchto dvou útocích, celkem pak až 90 vojáků za celý den na kostiantynivském směru.

Číslo „16 pěšáků“ se v dohledaných primárních zdrojích explicitně neobjevuje. Jde o titulkovou zkratku odvozenou z ruského popisu pěchoty doprovázející oba tanky, nikoli o nezávisle potvrzený počet obětí. Samo video z kanálu „Južnyj rubež“ má délku zhruba minutu a dvanáct sekund; otevřený webový náhled ale neumožnil plnohodnotné přehrání, geolokaci ani ověření, zda záběry skutečně odpovídají popisovanému incidentu.

Důležité je pojmenovat, kdo video šíří. „Južnyj rubež“ je otevřeně proruský kanál, který kombinuje bojová videa s psychologickým obsahem, včetně výzev ukrajinským vojákům ke kapitulaci a zdůrazňování ztrát protivníka. Rossijskaja gazeta a regionální Věstnik Mordovii pak fungují jako zesilovače, které ruské oficiální tvrzení přebalí do zpravodajského formátu. Ani jeden z těchto zdrojů nelze považovat za nezávislé potvrzení.

Proč se tanky u Kostiantynivky stávají snadným cílem

I kdyby záběry zachycovaly reálný zásah, podstatnější než samotné video je kontext, ve kterém k němu mohlo dojít. Kostiantynivka je dnes bojiště, kde i krátký pohyb obrněné techniky může skončit katastrofou během minut.

Agentura Reuters v analýze z 1. července 2026 popisuje, že Rusko se „prokousává“ do města: malé infiltrační skupiny pronikají na okraje zástavby, zásobovací koridory jsou pod neustálým tlakem a přístupové cesty už chrání protidronové sítě. Po zóně se pohybují pozemní roboti se zásobami, protože běžná vozidla mají problém projet i s evakuací raněných. Tanky v takovém prostředí přestávají být manévrovým nástrojem.

Tentýž Reuters v dřívější reportáži z února 2026 citoval ukrajinského velitele T-72, který popsal proměnu role tanku na frontě: „Funguje spíš jako statické dělostřelectvo. Otevřený terén je pod FPV drony téměř neprostupný.“ A to není problém jednoho typu stroje. Leopardy, Abramsy i T-72 čelí stejné hrozbě. Rozdíl mezi nimi dnes nespočívá v imunitě vůči dronům, ale v šanci posádky přežít zásah a v možnosti stroj po něm opravit.

Takže když ruská strana tvrdí, že se útok „zhroutil během pár minut“, je to sice propagandisticky zabarvené, ale fyzikálně věrohodné. Na dnešním bojišti u Kostiantynivky stačí k detekci a zásahu pohybujícího se tanku skutečně jen několik minut dronového dohledu.

Česká stopa na ukrajinských T-72

Incident má ještě jednu rovinu. Tanky T-72, které Ukrajina nasazuje, mají z velké části středoevropský původ, a Česko v tom hraje klíčovou roli.

• V únoru 2023 české ministerstvo obrany odtajnilo, že za prvních dvanáct měsíců války dostala Ukrajina od české vlády a soukromých subjektů celkem 89 tanků.
• V září 2023 Praha oznámila, že 45 z 90 modernizovaných T-72 v rámci americko-nizozemsko-českého projektu už bylo dodáno a další kontrakt počítal s 15 kusy verze T-72EA.
• Ministerstvo opakovaně zdůraznilo, že dodávky nesnižují bezpečnostní pozici České republiky, protože jsou kompenzovány spojenci, finančně i materiálně.

Konkrétní tanky z ruského videa bez viditelných taktických znaků nebo sériových čísel k české stopě přiřadit nelze. Praha navíc běžně nekomentuje jednotlivé bojové ztráty dodané techniky; komunikuje systémově, v objemech a náhradách, nikoli po kusech.

Skutečná situace u Kostiantynivky

Jeden krátký klip z proruského kanálu nevypovídá o stavu celé fronty. Co ale vypovídá, je souběh nezávislých zdrojů.

Reuters cituje americký Institut pro studium války (ISW), podle nějž ruské infiltrace do okrajů Kostiantynivky zatím nepředstavují rychlý operační průlom. Mapové projekty DeepState a Black Bird ukazují, že tlak na město roste přes obkličovací pohyby a útoky na zásobovací trasy, ale obrana drží. Nejde o padlé město. Jde o vysoce rizikový úsek, kde se boj přesouvá z předpolí do bezprostředního okolí zástavby.

Ukrajinská strana se ke konkrétnímu incidentu z videa veřejně nevyjádřila. Pokud k protiútoku skutečně došlo, nejpravděpodobnější výklad je pokus vytlačit ruské infiltrační skupiny z klíčových pozic na severním okraji, tedy lokální akce, nikoli strategický průlom.

Jak číst válečná videa z ruských kanálů

Pro každého, kdo narazí na podobné záběry na sociálních sítích, platí jednoduchý filtr:

• Kdo je původní zdroj? V tomto případě jednoznačně proruský vojenský kanál s propagandistickým obsahem.
• Existuje geolokace? Nepodařilo se ověřit.
• Potvrzuje incident druhá strana nebo nezávislý mapovací projekt? Nepotvrzuje.
• Sedí datum a širší bojová situace? Boje u Kostiantynivky probíhají, to ano, ale konkrétní detaily videa zůstávají neověřené.

Pro spolehlivou orientaci v dění na východní Ukrajině je nejbezpečnější kombinovat minimálně tři vrstvy: oficiální ukrajinské souhrny Generálního štábu, nezávislé OSINT mapy typu DeepState a Black Bird a terénní zpravodajství agentur jako Reuters. Jedna osa, ať ruská, nebo ukrajinská, nestačí.

Video z Kostiantynivky existuje v ruském informačním prostoru a slouží jasně čitelnému účelu: demonstrovat účinnost vlastních dronů a psychologicky tlačit na protivníka. Co ale ukazuje spolehlivě, není ruský triumf, je to obraz bojiště, kde každý pohyb tanku může být poslední.

Článek Video: „Útok se zhroutil během pár minut. Dva ukrajinské tanky T-72 hoří i s 16 pěšáky,“ ukazují Rusové se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč „polský“ tank a co to znamená

Označení „polský“ v tomto případě nemá nic společného s polskými vojáky na frontě. Jde o původ stroje. Polsko od jara 2022 oficiálně dodalo Ukrajině 280 tanků řad T-72M, T-72M1 a T-72M1R ze svých armádních zásob, byl to jeden z nejrychlejších a nejmasivnějších transferů těžké techniky v celé válce. Potvrzuje to přímo polské Národní bezpečnostní byro, které zároveň uvádí, že polská zařízení dodnes servisují ukrajinské Leopardy, T-72 i PT-91 Twardy.

Prokremelský zdroj, který video zveřejnil, tvrdí, že konkrétní kus byl opraven ve Lvově. Bez sériového čísla nebo servisního záznamu to ale nelze ověřit, jde o nepodložené tvrzení šířené spolu s propagandistickým narativem. Co ověřit lze: tank nese vizuální znaky polských T-72M1, včetně charakteristické reaktivní ochrany a úprav korby.

Otevřený poklop: chyba, nebo nutnost?

Proč by posádka nechala poklop otevřený v prostředí, kde nad hlavou krouží drony? Přímé svědectví osádky k dispozici není. Nejpravděpodobnějších vysvětlení se ale nabízí hned několik: lepší rozhled v nepřehledném terénu, ventilace přehřátého interiéru, nebo příprava na rychlý výstup po předchozím zásahu. V praxi jde o dilema, které řeší tankisté na obou stranách fronty denně.

Problém je v tom, že otevřený poklop z taktické nevýhody dělá katastrofální zranitelnost. Studie Army University Press z roku 2025 popisuje zásah do otevřeného poklopu jako opakující se vzorec, nikoli ojedinělou nehodu. FPV dron za zhruba 12 500 Kč dokáže znehodnotit stroj za desítky milionů. A pokud najde cestu dovnitř přes poklop, obejde veškerou vnější ochranu: reaktivní pancíř, mříže, dokonce i aktivní systémy.

Sekundy místo minut: nová logika přežití tanku

Klíčové na celém incidentu není zničení dalšího kusu techniky. Těch eviduje databáze Oryx vizuálně potvrzených minimálně 125 u samotných T-72M/M1(R), 28 u Leopardů 2A4 a 13 u Leopardů 2A6, a skutečné ztráty budou vyšší. Podstatné je něco jiného: po odhalení průzkumným dronem a prvním zásahu dnes tank nebojuje o vítězství. Bojuje o sekundy pro únik posádky.

Právě v Charkovské oblasti Rusko od začátku roku 2026 masivně nasazuje FPV drony na optickém vlákně, které jsou odolné proti elektronickému rušení. Ukrajinský vojenský operátor v květnu 2026 popsal pro Gwara Media, jak se oblast jejich nasazení rozšířila natolik, že optovláknový dron v únoru 2026 poprvé zasáhl cíl přímo ve městě Charkov. Proti takovému dronu klasické rušičky nepomůžou. Zbývá maskování, rychlý manévr, a pokud selže obojí, okamžitý únik z vozidla.

Česko ve stejné rovnici

Nejde jen o polské tanky. Česká republika v roce 2022 odtajnila dodávku 38 tanků na Ukrajinu a následně ve spolupráci s USA a Nizozemskem zajistila renovaci dalších 90 kusů T-72 v českém obranném průmyslu. Tyto stroje čelí na frontě identickým hrozbám. Žádný tank, ať už český T-72, polský T-72M1, nebo německý Leopard 2, není v prostředí nasyceném FPV drony imunní. Rozdíly v úrovni pancéřování existují, ale střecha, boky, záď a především otevřený poklop zůstávají slabinami napříč typy.

Právě proto se pomoc spojenců posouvá od čistých dodávek strojů směrem k náhradním dílům, servisní podpoře, elektronické ochraně a protidronovým opatřením. V okolí Charkova se nad některými komunikacemi instalují dokonce fyzické sítě proti dronům, názorný důkaz, jak hluboko hrozba FPV pronikla z frontové linie do týlu.

Co z toho plyne pro tankové posádky

Praktický výstup z tohoto incidentu se dá shrnout do několika bodů, které dnes platí pro obě strany konfliktu:

• Zavřené poklopy v ohrožené zóně, i za cenu horší ventilace a rozhledu.
• Minimální doba stání na místě, stojící tank je mrtvý tank.
• Spolupráce s vlastními průzkumnými drony, které odhalí hrozbu dřív, než hrozba odhalí vás.
• Důsledné maskování a přesuny po chráněných trasách.
• Po odhalení okamžitý manévr, nebo (pokud je pozdě) opuštění stroje.

Proti optovláknovým dronům, které v Charkovské oblasti tvoří stále větší podíl útoků, klasické elektronické rušení spolehlivě nefunguje. Zbývá fyzická ochrana a rychlost reakce.

Posádka zasaženého T-72M1 udělala v rozhodujícím momentu to nejdůležitější: opustila stroj včas. Tank je nahraditelný. Vycvičená osádka ne.

Článek Video: Polský T-72 na Ukrajině dojezdil, Rusové ho trefili do otevřeného poklopu. Posádka utekla hrobníkovi z lopaty se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Karusel pod zadkem a ruce v dráze mechanismu

Abychom pochopili, o čem se vlastně mluví, je třeba nahlédnout dovnitř věže T-72M4CZ. Střelec sedí vlevo od kanonu, velitel vpravo. Pod nimi se otáčí karuselový zásobník s 22 kusy munice rozdělenými na střely a nábojky. Když střelec na pultu zvolí typ munice a stiskne tlačítko, karusel se pootočí na správnou pozici, hydraulický zvedák vyzvedne kazetu do roviny nabití a zasouvací řetěz pošle střelu i nábojku do závěru kanonu. Celý cyklus trvá šest až osm sekund.

Problém je prostor, respektive jeho nedostatek. Pohyblivé části mechanismu pracují v bezprostřední blízkosti dvou členů osádky. Americký odborný časopis ARMOR už v roce 1990 popisoval rané zprávy o tom, že autoloader T-64 dokázal „sežrat“ ruku střelce, pokud se dostala do dráhy závěru. Tentýž zdroj ale upozorňoval, že část těchto hlášení mohla být nadsazená a pozdější varianty mechanismu riziko výrazně snížily. Kolařík ve svém textu motiv utržené ruky nerozváděl. Mířil jinam.

Munice všude kolem, pancéřová přepážka nikde

Jádro české kritiky nebylo o jednotlivém úrazu při nabíjení. Bylo o tom, co se stane, když do věže pronikne protitankový projektil. U sovětské koncepce sedí osádka nad karuselem plným munice a další granáty jsou uložené přímo v bojovém prostoru. Průnik pancíře tak často spouští řetězovou explozi a záběry z Ukrajiny to potvrzují desítkami případů, kdy věž T-72 odletí desítky metrů od trupu.

Leopard 2 řeší totéž zásadně jinak. Munice je uložená v zadní části věže, oddělená od posádky pancéřovou přepážkou. Pokud dojde k detonaci, výbuchové panely odvedou energii ven a nahoru, pryč od osádky. Čtyřčlenná posádka má navíc větší vnitřní prostor a vzájemnou zastupitelnost; když vypadne nabíječ, může ho nahradit jiný člen. U T-72 porucha automatu znamená dramatický pád bojeschopnosti celého tanku.

České srovnání přitom netvrdí, že Leopard je nezničitelný. Tvrdí něco skromnějšího a důležitějšího: dává posádce výrazně vyšší šanci přežít zásah a dostat se z tanku živá.

Proč to Rusy tak rozhodilo

Reakce TopWar ze 13. listopadu 2023 nebyla oficiálním stanoviskem Kremlu ani ruského ministerstva obrany. Šlo o polemiku na vojensko-publicistickém webu. Přesto její tón prozrazoval, že Kolařík netrefil detail, ale nerv.

Český text totiž neútočil na jeden konkrétní typ nebo jednu závadu. Zpochybnil celou filozofii sovětského tankového designu: menší silueta, nižší hmotnost, tříčlenná osádka, to vše za cenu horšího přežití posádky. Autoloader nebyl podle Kolaříka primárně o rychlosti střelby; praktická kadence bývá srovnatelná s ručním nabíjením, někdy i nižší. Šlo o to, aby se tank vešel do menších rozměrů. A právě tento kompromis, přijímaný od šedesátých let jako geniální sovětské řešení, český autor označil za zásadní slabinu.

TopWar to zarámoval jako součást české snahy obhájit přezbrojení na techniku NATO. V komentářích se mísily výsměšné i obranné reakce. Jenže fakta z ukrajinského bojiště mluví jasně, a to i pro ruské čtenáře.

Od T-72M4CZ k Leopardům: česká cesta

Česká armáda provozovala modernizované T-72M4CZ jako páteř svých tankových sil. Ministerstvo obrany ale v prosinci 2024 při podpisu smlouvy na 14 kusů Leopard 2A4 výslovně uvedlo, že tyto stroje „již nesplňují podmínky moderního bojiště“ a jejich ochrana osádky je pro intenzivní boj značně omezená.

Časová osa přechodu vypadá takto:

• Květen 2023 – MO poprvé oficiálně zmínilo možnost připojit se k pořízení Leopardů 2A8.
• Červen 2024 – vláda schválila přistoupení k dohodě o společném nákupu Leopardů 2A8.
• Prosinec 2024 – podepsána smlouva na 14 přechodových Leopardů 2A4 z německých zásob.
• Jaro 2025 – 73. tankový prapor certifikoval první české střelce, nabíječe a velitele Leopardů 2A4 po zhruba tříměsíčním výcviku pod dohledem Bundeswehru.

Důvody přezbrojení jsou širší než jen ochrana posádky: interoperabilita s aliančními partnery, jednotná ráže 120 mm, dostupnost náhradních dílů a budování těžké brigády NATO. Ale když se čeští tankisté poprvé posadili do Leopardu, jedna věc jim podle dostupných rozhovorů udělala největší dojem: prostor uvnitř a vědomí, že munice není přímo pod nimi.

Stará debata, nová naléhavost

Spor o autoloader není nový. Už koncem šedesátých let, kdy Uralvagonzavod vyvíjel budoucí T-72 jako alternativu k problémovému T-64, byly obtíže s automatickým nabíjením dobře známé. Sovětští konstruktéři je vědomě přijali výměnou za menší a lehčí tank. Půl století to vypadalo jako rozumný kompromis.

Ukrajina ukázala jeho cenu. Ne v utržených rukách při nabíjení, ale v odletujících věžích a mrtvých osádkách. Kolařík to napsal, Rusové se ohradili, a čeští tankisté mezitím přesedlali do strojů, kde mají mezi sebou a municí kus pancíře.

Článek Nabíjecí automat T-64 a T-72 občas „sní“ ruku střelce. Český expert konstrukční slabinu sepsul a Rusové se mohli pominout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Poláci opravili

Slabiny T-72M1 byly dobře známé: pasivní noční zaměřovače prakticky nepoužitelné za šera, čelní pancíř nedostatečný proti moderním střelám APFSDS, motor o výkonu 780 k sotva stačící na 45tunový stroj v terénu. Bumar-Łabędy v Gliwicích na to odpověděl čtyřmi zásahy najednou:

• Systém řízení palby Drawa – digitální balistický počítač, laserový dálkoměr, termovizní kanál. Střelec poprvé viděl cíl v noci a trefil ho na první ránu.
• Reaktivní pancíř ERAWA – domácí polská ERA pokrývající čelo korby i věže. Účinná proti kumulativním střelám i kinetickým penetrátorům.
• Systém varování před laserovým ozářením Obra – tank věděl, že ho někdo zaměřuje, dřív než dorazila střela.
• Silnější motor S-12U (850 k) / S-1000 (1 000 k) – lepší zrychlení, vyšší průchodnost terénem, menší námaha pro posádku.

Podle Bumaru šlo o kombinaci, která řešila všechny hlavní nedostatky T-72M1 současně. Ne jednu slabinu, ale celý balík.

Proč se to Rusům nelíbilo

Skutečná „ostuda“ pro ruskou stranu neleží v jedné bitvě. Leží v tom, že Poláci z licenčního T-72M1, tedy z tanku, který Sovětský svaz sám považoval za exportní zboží druhé kategorie, udělali smysluplnější balík úprav dřív a levněji, než Rusko nabídlo srovnatelný upgrade vlastním jednotkám.

Reakce přišla hlavně mediální. Ruská státní Rossijskaja gazeta v září 2023 popisovala PT-91 jako „špatnou modernizaci T-72″ a zdůrazňovala jeho ztráty na ukrajinské frontě. Klasický propagandistický manévr: shazovat to, co vás překvapilo.

Důležité zpřesnění: Twardy „deklasoval“ především původní T-72M1, z něhož vycházel. Automaticky překonávat všechny pozdější ruské verze T-72B3 nebo T-80BVM z dostupných dat tvrdit nelze. Ale právě proto je polský přístup tak výmluvný: nestavěli úplně nový tank, jen opravili starý lépe než ti, kdo ho navrhli.

Bojové ověření na Ukrajině

V létě 2022 Polsko oficiálně potvrdilo dodávku PT-91 Ukrajině. Celkem šlo podle materiálu polského Národního bezpečnostního úřadu z února 2025 o 60 kusů PT-91 v rámci širšího balíku přes 350 tanků všech typů.

Ukrajinské posádky si stroj pochvalují. Rozhovor ArmyInform s jednou z posádek PT-91 z počátku roku 2025 zmiňuje přesnější palbu, lepší ochranu a kvalitní výcvik, který Poláci k dodávce přibalili. Vozidla navíc na frontě dostávala další ERA, rušičky a protidronové klece.

Oryx eviduje 12 vizuálně potvrzených ztrát PT-91 na ukrajinské straně. Číslo samo o sobě nic neříká bez kontextu nasazení, na ruské straně jdou tankové ztráty do tisíců. Spíš než „nezničitelný tank“ je PT-91 na Ukrajině „užitečný a bojově relevantní stroj“, který svou roli plní.

Český kontext: T-72M4CZ a konec jedné éry

Česká armáda šla podobnou cestou. T-72M4CZ je domácí hluboká modernizace téhož základu, kterou ministerstvo obrany popisuje jako kompletní posun na úroveň 3. generace. Technicky tedy srovnatelný pokus jako PT-91.

Jenže v prosinci 2025 české ministerstvo obrany oznámilo, že další zhodnocování T-72M4CZ není efektivní, problémy se systémem řízení palby a paralelní přechod na Leopardy 2A4 a 2A8 projekt pohřbily. Z třiceti modernizovaných kusů a plánovaných dalších 33 se stala slepá ulička. Poláci svůj přechodový stroj stihli vyrobit ve větší sérii, exportovat do Malajsie a nasadit v boji. Češi se zasekli na půl cesty.

Most mezi Sovětským svazem a NATO

PT-91 nikdy nebyl zamýšlen jako finální řešení. Polsko to vědělo od začátku. Už v letech 2002–2003 převzalo 128 Leopardů 2A4 z německých přebytků. Od prosince 2022 přicházejí jihokorejské K2, které v brigádách přímo nahrazují PT-91. A od roku 2025 proudí Abramsy M1A2 SEPv3.

Přesto Twardy ještě nesloužil naposledy. Polský kontingent v Lotyšsku v rámci NATO eFP jezdí na PT-91 s mandátem prodlouženým do 30. června 2026. Tank, který vznikl jako přechodový, slouží třetí dekádu a stále dává smysl.

Právě v tom je pointa celého příběhu. Poláci nepostavili lepší tank než Rusko. Ukázali ale, jak z postsovětského dědictví udělat smysluplný most do západní éry: disciplinovaně, včas a s exportním potenciálem, který Moskva u svých licenčních strojů nikdy nenabídla.

Článek Poláci vytřeli Rusům zrak, a to se jim nelíbilo. Twardy deklasoval jejich „ošuntělé“ T-72 a ukázal, jak se to má dělat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 zdaleka nemá ochranu, jaká by odolala

Stugna-P je dlouhodobě nejsilnější protitankovou zbraní ve výzbroji ukrajinské armády, resp. mají její střely nejvyšší průbojnost. Wikipedia upřesňuje, že tandemová kumulativní hlavice 130mm střely RK-2S prorazí až 800 mm homogenního pancíře, kdežto 152mm střela RK-2M-K si poradí s hodnotou až 1 100 mm homogenního pancíře, takže si poradí s čímkoliv.

Rusové křísí unikátní loď, která mohla zaútočit na Ukrajinu z Baltského moře. Schytala to na více než 1 000 km

Kupříkladu nejlepší ruský tank, T-90M, má sice zepředu odolnost dokonce 1 550 mm RHAe, uvádí Wikipedia, ale tam by mu vojáci logicky neútočili. Buď si vyberou boční část, případně zadní, kde je ochrana výrazně slabší. Zajímavostí je, že na rozdíl od FGM-148 Javelin neútočí seshora, ale přímo, event. po mírně lomené dráze. Spoléhá se tak hlavně na sílu.

Vedle tandemové hlavice pak může být střela vybavena explozivní střepinovou proti pěchotě a opevnění, jde tak prakticky o velmi univerzálního ničitele. Stugna-P dostřelí od 100 do 5 000 m za dne, zatímco v noci je max. dosah 3 000 m. Ale vzhledem k tomu, že je nebe hlídáno drony, může být dostatek času 104kg komplet Stugna-P přemístit, kam bude třeba.

Video: Rusové na východní frontě pohořeli. Nepomohla jim ani velmi těžká technika, Ukrajinci ho proměnili v trosky

Ukrajinci si měli vzít na mušku tank T-72, ale protože má nějakou přídavnou protidronovou obranu, nelze určit jeho model. Do služby původně vstoupil ještě v Sovětském svazu roku 1973 a vznikl v počtu přesahujícím 25 tisíc kusů, z nichž je největším uživatelem Rusko. To ho postupně modernizovalo až na schopnou verzi B3M, ale hojně užívá i starší B3, uvádí Wikipedia.

V případě, že byl tank vybaven reaktivním pancéřováním Kontakt-5, které podle Wikipedie poskytuje ochranný účinek 200 až 250 mm proti APFSDS, a též 600 mm proti tvarovým náložím (HEAT), neměla ochrana T-72 sebemenší šanci střelu zastavit. Po zásahu se z něj začalo kouřit, což značí, že pronikla dovnitř a zažehla tam uloženou munici.

Video: ukrajinští odstřelovači pokropili ruskou pěchotu na 300 metrů. Do některých vojáků stříleli i na zemi

Stugna-P se přitom začala od roku 2024 objevovat i ve vylepšené verzi, která dostala lepší optiku a termovizi pro čistější obraz a přesnější zaměření cílů v noci nebo za husté mlhy. Laserový naváděcí systém byl zase vylepšen tak, že je hůře detekovatelný ruskými varovnými systémy, a nová tandemová kumulativní hlavice si má lépe poradit s ERA typu Relikt.

Článek Video: Ukrajinci překvapili ruský tank T-72 modernizovanou Stugnou. Stačil jediný zásah a byl minulostí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Přestavba je levnější než nový tank

Modernizaci tanků T-72A musel Uralvagonzavod zahájit především z důvodu vyčerpání zásob kvalitnějších a novějších T-72B. TechWp uvádí, že by měly být přestavěny podle standardu T-72B3M, o čemž svědčí i skutečnost, že na ně má být ve výrobě montován reaktivní pancíř Relikt třetí generace, což má významně zvýšit jejich ochranu. Celkem by mělo takovými úpravami projít kolem 800 kusů. Přestavba je podle všeho levnější a rychlejší než čekat na nové tanky, jakými jsou vyráběné T-90M nebo T-80BVM, jejichž výrobu Rusko nedávno obnovilo.

Video: Zelenský se dojel vysmát Putinovi. „Rusové připravují ofenzivu v Doněcké oblasti,“ varoval s jasným vzkazem Kremlu

T-72A jsou druhou verzí rodiny tanků T-72. ArmyRecognition uvádí, že byly do výzbroje zavedeny v roce 1979, přičemž měly lepší typ ochrany, ale například věž je z litého ocelového pancíře. Takováto ochrana je v současné době nedostatečná a dle Armádního Zpravodaje nedokáže nahradit kvalitu kompozitního pancéřování. Osádka je pak standardně tříčlenná, jelikož jsou tanky vybaveny kanonem ráže 125 milimetrů s automatickým nabíjením.

Z T-72A nemůže být plnohodnotný T-72B3M

Ačkoliv ruské zdroje tvrdí, že by tanky T-72A měly být přestavěny na T-72B3M, je otázka, zda opravdu budou dosahovat jejich parametrů. ArmyRecognition uvádí, že T-72B3M vznikl z T-72B, který měl vyspělejší kompozitní pancéřování, což u T-72A nelze najít. Ani s reaktivním pancéřováním Relikt proto nemůže být úroveň ochrany stejná. Otázkou také zůstává, jaké vnitřní vybavení nové tanky dostanou, neboť T-72B3M má mít nový motor, panoramatický zaměřovač s termovizí a mnoho dalších inovací zlepšujících jeho schopnosti.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Není jasné, zda bude u tanků vyměněna jejich zbraň, protože T-72B3M disponují kanonem 2A46M5, který má větší dostřel než předchozí verze, a také může používat protitankovou řízenou střelu 9K119M Refleks-M. Výměna pravděpodobně možná je, ale na druhou stranu by to znamenalo, že tanky budou muset projít opravdu zásadní přestavbou, která bude časově náročná a nebude levná. Není tedy vyloučeno, že se Rusko, které tanky potřebuje hlavně rychle, může spokojit jenom s částečnou a levnější modernizací.

Článek Zásoby sice rychle ubývají, ale Rusko má plán, jak masivně obnovit svá tanková vojska. Modernizuje dávno zapomenuté se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani reaktivní pancéřování ruský tank neochránilo

Stugna-P je opravdový zabiják tanků, ale není úplně snadné to připravit. Podle Wikipedie totiž celý komplet váží 104 kg, takže je k jeho přepravě zapotřebí i několika vojáků, ačkoliv obsluhu zvládají dva. Samotná střela má potom 37 kg a průbojnost až 1 200 mm RHAe, a to na vzdálenost až 5 500 metrů, ačkoliv v tomto případě letěla nejspíše tak polovinu svého maxima.

19 ruských generálů padlo. Ukrajinci se utrhli ze řetězu, kosí velení ruské armády jako na běžícím páse

V podstatě s ním tak vojáci zaujímají nějaké stálejší postavení. Na mobilní operace je mnohem lepší FGM-148 Javelin, který je ještě účinnější, ačkoliv má menší průbojnost 760 mm RHAe, uvádí Wikipedia. Na obrněnce však útočí seshora, kde mají nejslabší pancíř, a zdaleka ne vždy je na ně možné umístit reaktivní pancéřování, i když i s ním si poradí.

Nelze nijak určit, jaký tank Stugna-P zasáhla, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že ruská armáda využívá nejčastěji T-72, a poté T-80 a T-90, všechny v různých modernizacích. I úplně nejslabší z nich, T-73B3, má přitom reaktivní pancéřování. Wikipedia uvádí, že jde o Kontakt-5, které poskytuje ochranný účinek (ekvivalent RHAe) 200 – 250 mm proti APFSDS, a 600 mm proti formovaným nábojům (HEAT), což na Stugnu-P nestačí.

Fotografie: novináři poprvé ukázali komponenty rakety Orešnik, které se podařilo získat. A zjevně má velké problémy

Jak vidno, zasáhla ho naprosto přesně a pronikla dovnitř, což vyvolalo detonaci munice. Tento jev pozorovatelný u sovětských, resp. ruských tanků, má i vlastní pojmenování, a sice Jack-in-the-box efekt. Část munice je totiž uložena v prostoru pro posádku, takže pokud hlavice pronikne dovnitř, má velkou šanci ji odpálit a tank totálně roztrhat.

Článek Video: Ukrajinci dali ruskému tanku zakusit svou nejlepší střelu. Projela pancířem jako nůž máslem a roztrhla ho zevnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačil jediný zásah a houfnice byla minulostí

Jaká houfnice je na záběrech vidět, není jasné, protože jsou velmi nekvalitní, a navíc je zakrytá nějakou přídavnou protidronovou ochranou. Evidentně je však pásová, takže se podle toho a jejího tvaru Armádní Zpravodaj domnívá, že půjde o 2S19 Msta-S, event. o 2S35 Koalitsiya, ale ta není tak pravděpodobné, jelikož ji má ruská armáda v malých počtech.

Video: 900 km od hranic vyhodili Ukrajinci do povětří hlavní muničák. Ruská západní i centrální fronta přišla o zásobování

Wikipedia upřesňuje, že vlastně vychází z 2S19 Msta-S, a v provozu je teprve od roku 2023, přičemž měla tou dobou existovat pouze ve 12 až 15 kusech. Její výhodou je dostřel až 80 km, ale jde o raketově poháněné projektily – ty klasické zvládnou polovinu. Z obou těchto důvodů ji lze proto považovat za poměrně vzácnou a do bojové oblasti jako nevhodnou.

Oproti tomu 2S19 Msta-S je prakticky páteří ruského dělostřelectva, do roku 2019 vznikla totiž v počtu přesahujícím 1 130 kusů, uvádí Wikipedia. Její palebný dosah je pouze 24,7 km, s raketově poháněnými projektily potom až 36 km, což jsou dnes žalostné parametry. A právě proto by nebyla taková škoda použít ji k odstřelování ukrajinských pozic na frontě.

Video: Rusové se shromáždili k útoku na Pokrovsk. Ukrajinci jim zasadili ránu raketometem, který dostřelí skoro 100 km

Jak je přitom patrné, ani protidronová ochrana houfnici ochránit nezvládla, jelikož stačil jediný úder do její zadní části, načež začala mohutně hořet. Není to ale zase tak překvapivé, jelikož má docela slabý vlastní pancíř. Jeho přesné hodnoty sice známy nejsou, ale různé zdroje se shodují, že využívá celosvařované ocelové konstrukce (části) pro trup a věž.

Ty jsou přitom navržené především pro ochranu proti palbě z ručních zbraní, střepinám z dělostřeleckých granátů a minám, ovšem nikoliv proti těžkým protitankovým granátům nebo přímým zásahům houfnicemi a protitankovými zbraněmi. Podvozek by měl být nicméně o něco odolnější, jelikož je 2S19 Msta-S založena na tanku T-72, event. T-80.

F-16 nefungují proti Rusku tak, jak si Američané mysleli. Ukrajinský pilot kriticky zhodnotil F-16 po více jak 1 roce užívání

Když se tedy operátor dronu trefí kamkoliv jinam než do podvozku, natož do zadní části, kde je zřejmě ochrana nejslabší, může ji celkem snadno prorazit. Armádní Zpravodaj soudí, že v tomto případě nesl letoun hlavici z protitankového granátu RPG-7, jelikož má průraznost přes 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia, což bohatě stačí. Houfnici tak zažehla hned po prvním zásahu, a výsledkem byl velký požár. I přesto ale vojáci ujížděli dále.

Trvalo to asi 15 vteřin, načež je vidět houfnice odstavená – posádka pravděpodobně unikla, což bylo její štěstí, jelikož chvíli nato explodovala. Efekt evidentně způsobila vezená munice, které muselo být více než dost (50 až 60 granátů ráže 152 mm), neboť jeho velikost připomíná výbuch těžké letecké pumy, kupříkladu ruské FAB-1000 nebo americké Mark 84.

Článek Video: 15 vteřin ujížděla ruská těžká houfnice a vojáci doslova bojovali o život. Když bouchla, vznikl hřib jako po 1tunové bombě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Želví tanky měly prorazit cestu ostatním

Ve snaze prorazit ukrajinskou obranu a dostat pěchotu až k jejím pozicím vybavuje ruská armáda obrněnce přídavnou ochranou. Asi nejznámější jsou tzv. želví tanky, které nejčastěji vznikají přeměnou T-72, T-80 nebo T-90, na něž je přidělána robustní konstrukce. Jejím cílem je přivést hlavici dronu k explozi předčasně, aby se nedostala k pancíři tanku.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

A praxe ukazuje, že to v řadě případů funguje, potvrzuje Wikipedia, protože je často opravdu nutné útočit na takový obrněnec opakovaně, kdy mu první drony obranu naruší, a teprve další konečně zasáhnou jeho citlivá místa. Obecně přitom platí, že je vždy lepší útočit na pásy a motorovou část a obrněnec tak znehybnit, i kdyby nebyl hned zničen.

Poškodit pojezdová kola a pásy, event. hnací jednotku, bývá mnohem jednodušší, a dorazit ho pak mohou údery bezpilotními letouny nebo dělostřelectvem, je-li v oblasti. Ukrajinci na záběrech ukazují, jak to probíhá v praxi, v tomto případě směrem na Pokrovsk, k němuž se snaží nepřítel vyčistit cestu, po níž by pokračovala další, i méně chráněná technika.

Video: Ukrajinci zasáhli ruský MiG-29 za čtvrt miliardy, když to nikdo nečekal. Letěli si pro něj skoro 300 km

Těžká mechanizovaná brigáda ukrajinské armády ukázala, jak útočí na několik tanků opatřených mohutnými nástavbami, ale není vidět jejich zničení ani poškození. To nejspíše z důvodu, aby nedala ruské armádě žádnou nápovědu, ale zároveň ukázala, že svou oblast hlídá a nenechá projet žádnou ruskou jednotku, natož pak želví tank prorážející cestu.

Článek Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani přídavná ochrana T-90M neochránila

T-90M je aktuálně nejlepším ruským tankem, ačkoliv už existuje jeho nástupce T-90M2 Ryvok-1, který by měl brzy sjíždět z výrobních linek. Do výzbroje byl zařazen teprve roku 2019, potvrzuje Wikipedia s tím, že jedná o hluboce modernizovaný T-90, což je zase silně vylepšený T-72. Jde tedy v základu o starou konstrukci, která přebírá i pověstné neduhy.

Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank

Tím největším je riziko zničení celého tanku vybuchnutím munice po zásahu, protože je z části vezena v prostoru pro posádku. To sice umožňuje automatické nabíjení, ale není v tomto směru vůbec řešeno dobře, čehož se ukrajinští operátoři ve videu evidentně snažili využít, ale vzhledem k robustní ochraně se jim T-90M zničit nepodařilo, pouze zastavit.

I to nicméně znamená jeho vyřazení z boje. Je navíc zřejmé, že ho posádka opustila, jelikož se stal nepojízdným. Zpočátku se sice zdá, že nebyl nijak poškozen, ale jakmile ho voják začne natáčet z druhé strany, je vidět díra v pletivu na zadní straně, což značí průnik hlavice dronu do motorové části, a tank to schytal také z boku, kde rozbil reaktivní pancéřování.

Rusové připravili Ukrajincům pořádný nářez a totálně je drtí. Vylepšili zbraň, kterou nelze rušit až na 65 km

To evidentně zafungovalo, jak mělo, protože ho ochránilo, ale možná se útočníkům podařilo poškodit pojezdová kola. T-90M přitom používá typ ERA typu Kontakt, který je 2krát účinnější než Kontakt-5, a má tak poskytovat ochranu až 1900 mm RHAe proti HEAT, a 1 200 mm RHAe proti APFSDS, uvádí Wikipedia, což by mělo stačit na většinu zbraní.

Je možné, že to z boku schytal protitankovou zbraní, např. střelou ze Stugna-P, která dokáže prorazit až 1 200 mm RHAe na vzdálenost do 5,5 km, uvádí Wikipedia. Motorový prostor to ale nejspíše schytal dronem, dost možná hlavicí z granátometu RPG-7, který probije 500 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia, a mohl způsobit poškození, které tank znehybnilo.

Video: zůstala jenom spoušť a nic jiného. Rusové dostali výprask, na který nezapomenou

Soudě podle odminovávacího zařízení vpředu se zdá, že bylo úkolem tanku T-90M vyčistit cestu ostatním vozidlům, což se ovšem evidentně nepovedlo. Záběry tak nejspíše pochází od ukrajinského vojáka, protože je nepravděpodobné, že by se nějaký ruský dostal do místa, kde působí nepřítel, a mohl by ho snadno eliminovat ručními zbraněmi nebo drony.

Článek Video: Rusové vyslali opancéřovanou bestii T-90M, aby vyčistila cestu. Ukrajinci natočili, jak dopadla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stojící tank T-72AV zničil dron

Video ukazuje ruský tank, který uvízl někde v bojové zóně. Není přesně jasné, co ho zastavilo, mohlo se tak stát například po útoku dronem nebo najetí na protitankovou minu, ale vyloučit nelze ani technickou závadu. Jeho osádka ho dle všeho opustila, protože jsou na něm viditelné otevřené poklopy. Takovou věc by tankisté v oblasti, kde operují drony a střílí se, určitě neudělali. A právě jeden z těchto dronů se nakonec rozhodne tank zničit.

Desítky ruských vojáků najednou jsou o krok blíže smrti. Přestavěli plovoucí kolos na útočné vozidlo, ale nedomysleli ho

Podle tvaru kol a použití reaktivního pancéřování Kontakt-1 ho Armádní Zpravodaj odhaduje na T-72AV. ArmyRecognition uvádí, že jde o modernizaci tanků T-72B pocházející ještě z doby Sovětského svazu, kdy dostaly například lepší motor, reaktivní pancéřování nebo kanon schopný odpalovat protitankové řízené střely. Ačkoliv je v současné době tento typ tanku považován za zastaralý, v hojných počtech slouží dodnes.

Na tanku je protidronová klecová ochrana, takže není pro operátora dronu jednoduché se dostat ke slabým místům. V tomto případě si ale při jeho oblétání všiml otevřených poklopů, a i když je mezi klecovou ochranou a vlastním pancířem velmi málo prostoru, velmi zkušeně se jím prodral a do otevřeného poklopu vletěl. Následovala exploze, načež tank skončil v plamenech.

Slovensko zachraňuje zoufale špatná BMP-1. Spustila výrobu unikátního pancéřovaného trupu, aby je vrátila na bojiště

Takový sebevražedný dron nemá příliš velkou nosnost, nosí třeba hlavici z RPG-7, jejíž hmotnost je 2,6 kilogramu, uvádí Wikipedia. Prorazit dokáže i tankové pancéřování na slabších místech, ale pokud se dostane dovnitř tanku, má velmi jednoduchou práci. V prostoru pro osádku T-72AV je totiž uložena munice v karuselovém nabíječi, kde není nijak chráněna. Pokud tedy vzplane nebo exploduje, pro tank to znamená definitivní zničení.

Ukrajinský dronař vletěl do poklopu tanku T-72AV (zveřejněno 11. října 2025)

Článek Video: Operátor si zkušeně obletěl ruský tank T-72AV a vletěl do něj otevřeným poklopem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdysi nejlepší verze T-72, jaká existovala

T-72M4CZ je hlubokou modernizací původně sovětského T-72, který se rozhodli čeští inženýři zhotovit namísto nákupu nových, na něž armáda neměla peníze. Armádní Zpravodaj ho již dříve hodnotil jako nejlepší variantu „té-sedmdesát-dvojky“ ve své době, ačkoliv dnes ji v některých směrech překonává například ruská T-72B3M. Stále je však velmi schopná.

Rusové to nepřiznají, ale vědí to. Polsko si v noci přivezlo to nejlepší, co se může na bojišti objevit. Přes 30 amerických tanků

Její předností je sovětský kanon 2A46M ráže 125 mm, z nějž lze střílet i vysoce průbojný projektil APFSDS-T, který probije na vzdálenost až 2 000 m pancíř o síle 500 mm RHAe, tvrdí Wikipedia. To postačuje asi na většinu obrněných vozidel vyjímaje tanků, kdy to minimálně zepředu ustojí i ty mnohé starší, ale například z boku nebo zezadu by mohly mít vážný problém.

(Ne)výhodou je potom třeba automatické nabíjení, které sice snižuje počet členů posádky o nabíječe na tři namísto čtyř typických u valné většiny západních protějšků, ale zároveň kvůli tomu trpí obrovskou slabinou sovětské konstrukce, a sice rizikem výbuchu munice v prostoru pro osádku. Výsledkem bývá její okamžitá smrt a naprosté zničení tanku zevnitř.

Video: Rusové zaútočili 2 tanky na strategické opevnění u Pokrovsku. Ukrajinci je spálili na popel

Ukrajinská armáda je přitom na sovětské tanky zvyklá, takže by neměla prakticky žádný problém je zařadit a ihned používat; tedy pokud by je dostala. Ministerstvo obrany ČR totiž rozhodlo, jak informovalo 02. prosince 2025, že smlouvu z roku 2020 na modernizaci T-72M4CZ pozastavuje, potažmo ruší, protože byly zjištěny technické překážky, které nelze vyřešit.

Kontrolní zkoušky ukázaly problém s tzv. rektifikací, tedy s přesností střelby tanků. Způsoben byl chybovostí vybraných elektronických komponentů systému řízení palby, které původně nebyly předmětem zhodnocení, a jejich oprava není technicky možná, což potvrdil i jejich italský výrobce. Jedinou možností by tak byla kompletní výměna systému řízení palby, a tedy investici.

Tajná akce odpálila ropovod Družba, pro ruskou ekonomiku i Evropu jde o citelnou ztrátu. Ukrajinci si to ještě drze natočili

Ta byla však vyhodnocena jako neefektivní, jelikož se jedná o zastaralou platformu, kterou AČR do budoucna nepotřebuje. Armádní Zpravodaj připomíná, že přechází na německé tanky Leopard 2, z nichž už má verzi A4. Tu obdržela v počtu 14 ks od Německa jako náhradu za pomoc Ukrajině, přičemž aktuálně provozuje již dvě celé roty – třetí dostane do konce roku 2026.

V srpnu 2025 byl potom schválen také nákup nejmodernějších A8, což znamená, že pokud by sama česká armáda ještě provozovala T-72M4CZ, měla by je pravděpodobně pouze uskladněné. V případě převozu na Ukrajinu by tedy měly okamžité uplatnění, ale vzhledem k problémům s nimi už počítat nemůže, což je v vhledem k více jak 30 kusům vcelku citelná ztráta.

Článek ČR zrušila modernizaci tanků T-72M4CZ pro Ukrajinu. Ukázalo se, že jsou nefunkční a oprava drahá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Starý tank, který má v Rusku velké zastoupení

T-72 byl zaveden do výzbroje již v roce 1973, uvádí Wikipedia, ale od té doby prošel řadou modernizací, což ho umožňuje používat i proti některým současným hrozbám, ačkoliv se dnes a denně projevují jeho slabiny. Jeho nejrozšířenější verzí – která je zřejmě na záběrech – je B3, zatímco nejlepší B3M. V podstatě ji lze označit za nízkonákladový T-90.

Video: Když taktika zvítězí, Pokrovsk může být pro Rusy pastí. Ukrajinští vojáci vytvořili blokády, aby je obklíčili

Ten z něj ostatně také vychází, ale je oproti němu hluboce modernizovaný – na druhou stranu se ruská armáda stále snaží udržovat i T-72, protože jsou zkrátka levnější. B3 má přitom výkonnější motor V-92S2F o výkonu 830 kW, vylepšené řízení palby včetně zaměřovače Sosna-U, a jeho hlavní zbraní je 125mm kanon 2A46M-5 s hladkým vývrtem, uvádí ArmyRecognition.

O ochranu se pak stará pokročilý dynamický pancíř Relikt, který je dle Wikipedie 2krát účinnější než Kontakt-5 poskytující ochranný účinek (ekvivalent RHAE) 200 až 250 mm proti APFSDS, stejně jako 600 mm proti tvarovým náložím (HEAT). Na záběrech je také patrná protidronová střecha, ale pouze nad věží, což naznačuje model z roku 2023 až 2024.

NATO se po desetiletích konečně vzchopilo a vyrábí více munice než Rusko. Opotřebovávací válku by nevyhrálo

Právě v tuto dobu se totiž začaly ruské tanky objevovat s továrními nadstavbami proti donům, ale velmi rychle se ukázaly jako nedostatečné – kryly totiž max. proti přímému bombardování věže, ale nikoliv ze stran proti sebevražedným dronům, kam mířily nejčastěji. V tomto případě se přitom operátor zaměřil na pojezdová kola, aby tank znehybnil, což mu vyšlo.

V levé zadní části je viditelně poškozený a hoří, a je zřejmé, že ho vojáci ve spěchu opustili, jelikož zůstávat v něm by pro ně téměř jistě znamenalo smrt. Je zvykem, že protistrana útoky opakuje, dokud ho zcela nezničí. To jí ovšem usnadnili, protože za sebou nezavřeli poklop, jímž se dovnitř podařilo vhodit granát, který odpálil munici, jejíž detonace T-72B3 roztrhala.

Článek Video: Sotva ruský tank T-72 vyjel, museli z něj vojáci vyskákat. Svou chybou ho pak umožnili kompletně zničit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bedna s nářadím fungovala jako slat mříž

Video s útokem na ruský tank T-72 je pořízené v ukrajinském Mariupolu, takže je jasné, že pochází z počátečních fází ruské invaze na Ukrajinu. Ukazuje boj ve městě, konkrétně snahu ukrajinských obránců zničit tank projíždějící kolem domu, v němž číhají ve vyšších patrech s protitankovým granátometem RPG-7, což jim dávalo obrovskou výhodu. Na tank vypálili z větší výšky a mírně zezadu, a sice ho trefili, ale podle všeho nezastavili.

NATO je oslněné. Testuje protiruský systém, který zajišťuje zničení 2 000 nepřátelských cílů denně. Chce ho také

Projíždějící tank je pravděpodobně T-72B1. ArmyRecognition uvádí, že je původně sovětský a s kompozitním i reaktivním pancéřováním Kontakt-1, jehož bloky Armádní Zpravodaj zaznamenal na trupu. Takový druh pancéřování posiluje ochranu proti kumulativním náložím používaným v protitankových zbraních, ale ze záběru je jasné, že ukrajinští obránci mířili do oblasti, kde kostky reaktivního pancéřování umístěny nejsou.

Konkrétně se jedná o zadní část tanku za jeho věží. Tam mají sovětské konstrukce velikou slabinu, a je tedy snadné prorazit dovnitř a odpálit vezenou munici. V tomto případě se to ovšem vojákům nepovedlo. Zdá se, že se reaktivní granát netrefil přímo do slabého místa, ale do úložných boxů na věži, v nichž bylo pravděpodobně nářadí a nějaké náhradní díly. Tyto boxy mohly přivést projektil k předčasné explozi a vlastně zafungovat podobně jako slat mříž. Na tanku se sice objevily plameny, ale mohl pokračovat v jízdě.

Video: Otřesení Rusové. Výbuch jim srovnal se zemí klíčovou výrobnu dělostřeleckých granátů 1 800 km od Ukrajiny

Granátomet RPG-7 je přitom poměrně účinnou zbraní. Wikipedia uvádí, že jeho standardní protitankový granát má průraznost až 500 milimetrů RHAe, což sice nestačí na přední pancíř tanku T-72B1, ale pokud by se střelec trefil do prostoru za věží, pravděpodobně by uspěl. Ovšem v bojové situaci není jednoduché s takovou zbraní přesně zamířit. Stačí odchylka i několika centimetrů, a tank přežije, i když je ve velmi nevýhodné pozici.

Článek Video: Ukrajinci zasáhli ruský tank T-72 z okna granátometem. Mělo to být jasné zničení, ale zachránila ho bedna s nářadím se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernější tanky pravděpodobně došly

Nutnost posílat na renovaci tanky T-72A mají dokládat satelitní snímky z okolí podniku Uralvagonzavod, což je hlavní dodavatel tanků pro ruské ozbrojené síly. Zatímco v minulosti tam byly k vidění hlavně navezené tanky T-90, T-80 a T-7BB, v současnosti jde o T-72A. Jenomže problémem je, že jde o starší a mnohem horší typ ve srovnání s T-72B. Důvod, proč ho Rusko shromažďuje, je pravděpodobně jediný – lepší tanky již na skladech nejsou.

And just like that, there are a lot of likely T-72As parked in the yards outside UVZ now. Probably some T-72Bs from the 1311th as well. Surely they’ll be refurbished sooner or later. Kudos to @Ath3neN0ctu4 and @waffentraeger for pointing it out. https://t.co/Qv5gYpNw1s pic.twitter.com/EM3XwSkEXz

— Jompy (@Jonpy99) August 6, 2025

T-72A je předchůdcem dříve používaného T-72B, z něhož vznikly i ruské modernizace T-72B3 a T-72M. Defence-Ua uvádí, že byl vyráběn v letech 1979 až 1985, přičemž má slabší pancéřování než T-72B, litou věž, méně výkonný motor, horší systém zaměřování palby, a postrádá termovizi i další přístroje. Armádní Zpravodaj se domnívá, že pokud bude nasazen v bojích, má nízkou šanci proti nepříteli uspět, a je velice náchylný ke zničení.

Při modernizaci může T-72A dostat ERA

ArmyRecognition uvádí, že T-72 je tank s tříčlennou osádkou vybavený automatickým nabíjením, i když některé informace naznačují, že může být poruchové. Osazený je kanonem ráže 125 milimetrů se schopností přímé palby na vzdálenost až 4 kilometrů, avšak nemá možnost z hlavně odpalovat protitankové řízené střely. Ačkoliv má již některé prvky kompozitního pancéřování, je ochrana mnohem slabší něž u modernějších protějšků. Také neměl reaktivní pancéřování, i když není vyloučeno, že ho při rekonstrukci dostane.

Pomoc Ukrajině se ČR vyplatila. Sice vydala přes 17 miliard, ale vrátilo se jí to s tučnými úroky. Získala i nezaplatitelné zkušenosti

Velikou otázkou je, v jakém stavu tanky T-72A vlastně jsou. TechWp uvádí, že byly desetiletí skladované ve venkovních skladech, kde jistě utrpěly. Proto může být jejich rekonstrukce velmi náročná, ačkoliv není vyloučeno, že s nimi Rusko již jako s tanky nepočítá. Jejich trupy může například použít jako základ bojového obrněného vozidla BMPT Terminator, které nemá klasickou tankovou věž a kanon, ale dvojici rychlopalných kanónů ráže 30 milimetrů, kulomety a řízené protitankové střely, a někdy disponuje také granátomety.

Článek Satelitní snímky jsou jasným důkazem, že Rusku dochází tanky. Smutně lapá po dechu, shromažďuje k modernizaci T-72A se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdysi nejlepší modernizace podobná ruské B3

T-72M4CZ je hluboká česká modernizace T-72M vyráběných na území dnešního Slovenska v sovětské licenci, které české armádě zbyly po rozpadu Československa. Nebyly úplně nejlepší, a navíc válka v Perském zálivu naplno ukázala na slabiny sovětské konstrukce. Jenomže na nové neměla AČR peníze, tak se je rozhodla modernizovat doma, uvádí Wikipedia.

Engels-2: Kdysi domov nejlepších strategických bombardérů, jaké Rusko má, dnes už jenom připomínka upadající síly

Původně jich přitom mělo být přes 300, ale z finančních důvodů jich vznikla pouze 1/10. Hlavními změnami byla lepší ochrana osádky a možnost zničit cíl na relativně velikou vzdálenost, stejně jako lepší mobilita. Úroveň T-72M4CZ měla být dokonce srovnatelná s moderními tanky třetí generace. Oproti sovětským přitom T-72M postrádal reaktivní pancéřování.

Jeho kritická místa proto dostala vrstvené pancéřování včetně keramické části, a rovněž reaktivní pancéřování DYNA zvyšující nejen ochranu proti kumulativním hlavicím, ale také proti dalším projektilům. Verze je vybavena i bočními zástěnami nebo aktivní ochranu „soft kill“, která detekuje zaměření laserovým paprskem používaným k navádění protitankových střel.

Pro případ zasažení pak disponuje i moderním protipožárním systémem. Kanon mu přitom zůstal původní, 2A46M ráže 125 milimetrů s hladkým vývrtem, ale byla pro něj vyvinuta wolframová munice APFSDS(-T) se schopností prorazit na 2 km pancíř o síle 500 mm RHAe, a nechybělo ani nové řízení palby nebo laserový dálkoměr a termovize k boji za horší viditelnosti.

Video: Ukrajinci zničili dva ruské raketomety tak strašné, že se vojáci třesou jenom při vyslovení jejich názvů

Armádní Zpravodaj soudí, že ačkoliv už mají i naše tanky nejlepší za sebou, mohou se při správném nasazení stále uplatnit. Srovnatelné jsou ostatně s ruskými T-72B3, což je jedna z jejich nejlepších modernizací, ačkoliv existuje i lepší B3M. Úprava českých T-72M4CZ má přitom stát stovky milionů korun za výměnu komponentů a uvedení do bojeschopného stavu.

Ministerstvo obrany ČR tvrdí, že nejde o rozhodnutí současné vlády, ale minulé, která kontrakt uzavřela ještě před válkou na Ukrajině, protože neměla prostředky na nákup nových tanků. Dnes má ale k dispozici Leopardy 2A4 a dostane Leopardy 2A8, jejichž nákup byl nedávno schválen. V rámci úspor má proto dojít k opravě jenom toho nejnutnějšího, načet chce Karel Řehka doporučit vláda, resp. ministerstvu obrany, darování tanků T-72M4CZ na Ukrajinu.

Rafale porazil další ruské letadlo. Mikoyan MiG-29 v Srbsku končí, kupuje francouzské letouny za desítky miliard

Ta má přitom se sovětskými, resp. ruskými tanky bohaté zkušenosti, protože je od dob SSSR sama užívá, včetně T-72, potvrzuje Wikipedia. V různých modernizacích ho měla ve stovkách kusů, a mnoho dalších dostala od západních spojenců. Největším přispěvatelem bylo Polsko, které na ni převezlo T-72M/M1 a z něj vycházející PT-91 Twardy, nebo T-72M1R.

Článek Česko chce Ukrajině předat desítky tanků T-72M4CZ. Úpravy stojí stovky milionů, aby byly bojeschopné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mina nejspíše ruský tank jenom znehybnila

T-72 už hodně letitý tank, ale jelikož vznikl v počtu přesahujícím 25 tisíc kusů, z čehož je zdaleka největším uživatelem ruská armáda, slouží dodnes. Zasluhují se o to hlavně modernizace, z nichž lze jako povedené jmenovat B3 a B3M, které jsou ostatně také nejrozšířenější v Ozbrojených silách Ruské federace, potvrzuje Wikipedia, i když mají i mnohem lepší.

Ukrajinská střela Flamingo je budoucností NATO. Prokázala, že pronikne ruskou PVO, a je výrazně levnější než Tomahawk

Konkrétně B3 model 2016, též známý jako B3M, dostal výbušné reaktivní pancéřování Relikt po stranách, boční pancíř s měkkým reaktivním pancířem a lamelové clony, kanon 2A46M-5 s novou municí, systém řízených střel 9K119M Refleks-M nebo motorem V-92S2F o výkonu 840 kW a automatickou převodovku, stejně jako digitální displej a zadní kameru.

Ano podvozek vylepšené verze však nedokáže odolat protitankové mině, jakou je TM-62, v níž se nachází 7,5 kg trhaviny, upřesňuje Wikipedia. A právě na tu nejspíše ruský tank T-72 najel, přičemž mělo dojít dle komentáře k jeho zničení, ale to nelze potvrdit. Na záběrech je po výbuchu mračno prachu, ale plameny viditelné nejsou, takže to je nepravděpodobné.

Putin zlomil Rusku vaz: Celému světu ukázal, jak je slabé. Kdysi druhá nejsilnější armáda, dnes naprostá ostuda

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že protitanková mina obvykle tank znehybní, ale nezničí. Sice jsou známy i takové případy, ale její výbuch se musí trefit nejlépe do uložené munice, kterou tak odpálí. Obvykle ale dojde k proražení dna nebo roztržení pásů a zničení pojezdových kol. Na takto znehybněný obrněnec pak útočí dělostřelectvo nebo drony.

Článek Video: Ukrajinci ukázali, jak efektivně položit protitankové miny. Ruský tank T-72 na ně najel a vmžiku bylo po něm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Osvědčená klasika T-72 i domácí verze PT-91

Během tří let, tedy od roku 2022 do roku 2024 (včetně) předalo polské ministerstvo obrany na obranu ukrajinské armádě celkem 318 tanků. Primárně se jednalo o T-72M/M1, modernizované T-72M1R, domácí PT-91 Twardy, což je modernizace T-72M1, a Leopard 2A4. První z nich jsou nejrozšířenější v ruské armádě od dob SSSR a dobře známé i Čechům.

Ukrajinská střela Flamingo je budoucností NATO. Prokázala, že pronikne ruskou PVO, a je výrazně levnější než Tomahawk

T-72M1 je v polské licenci vyráběný sovětský T-72, který byl později vylepšen o boční gumové pláty nebo odpalovače kouřových granátů 902W Tucha, a pozdější sériové modely dostaly rovněž přídavný 16mm ocelový plát přivařený na horním zkoseném plátu nebo keramické pískové tyče „kwartz“ v dutině věže pro zvýšení odolnosti, vysvětluje Wikipedia.

PT-91 Twardy je přitom docela povedená modernizace, která je až o 70 % odolnější než ruská alternativa T-73B3, s níž je asi nejvíce srovnatelná. Využívá vlastní reaktivní pancéřování ERAWA, potvrzuje Wikipedia s tím, že je rozmístěné na přední části tankové věže a trupu, ale i tak mají být tanková děla ráže 120 milimetrů schopná do PT-91 Twardy prorazit.

Sám je vyzbrojen dělem ráže 125 milimetrů s automatickým nabíjením odvozeným od sovětského děla, a k tomu dostal nový stabilizátor a nový systém řízení palby, který značně zlepšuje jeho schopnosti. Tank také získal silnější motor, což mu vylepšuje pohyblivost, ačkoliv max. rychlost zůstala 60 km/h, a nedošlo ani k vyřešení pomalého couvání rychlostí cca 5 km/h.

Ukrajina již vyhlíží další F-16, které jsou hrozbou i pro páteř ruského letectva. Belgie dostala první F-35 a může splnit slib

Leopard 2 byl potom zastoupen nejméně, potvrzuje Wikipedia; Ukrajina dostala 14 kusů. Jedná se o jeho nejrozšířenější variantu A4, která přinesla automatizovaný systém potlačení požáru a výbuchu, plně digitální systém řízení palby schopný zvládnout nové typy munice, stejně jako vylepšenou věž s plochým titanovým/wolframovým pancířem.

Článek Nejvíce tanků ze zemí NATO poskytlo ukrajinské armádě Polsko. Starou sovětskou klasiku, domácí PT-91, i osvědčené Leopardy 2 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úder vedený pod věž pronikl skrze ochranu

T-72 je hlavní bojový tank zařazený do výzbroje roku 1973, uvádí Wikipedia, a to jako nástupce již nedostačujícího tanku T-64. Protože ho za celou dobu vzniklo asi 25 tisíc kusů, lze ho označit za jeden z nejúspěšnějších v historii, ačkoliv je na dnešní poměry nedostačující. Nezvládá tak výkonnou munici jako modernější protějšky, a rovněž už není tak odolný.

Video: Ukrytý Leopard 2A4 způsobil paniku v ruském konvoji. Zcela ho rozstřílel, nepřítel ani nevěděl, odkud na něj pálí

Ochrana T-72 původně vycházela z kombinace válcované oceli a kompozitních vložek ve věži a čele korby, a pozdější modernizované verze byly doplněny o reaktivní pancéřování, zejména tedy Kontakt-5 nebo výkonnější Relikt, přídavné modulární pancéřování, a často i síťovou (cage/slat) ochranu proti kumulativním náložím protitankových střel a granátů.

Tank ve videu byl opatřen jednou ze slabších ochran menšího rozsahu, prakticky zakrývala jenom věž, i když ze všech směrů, zatímco jedna z nejzranitelnějších částí – motorová – zůstala zjevně odhalená. Operátor dronu si nicméně stejně zvolil úder do zadní části pod věž, aby exploze hlavice pronikla dovnitř a odpálila vezenou munici, což se také povedlo.

Video: Ukrajinský pilot prokázal mimořádné zvládnutí MiG-29. Letěl těsně nad zemí, než silně udeřil na ruské pozice

Sice ji měla teoreticky oslabit kovová síť, ale to se evidentně nestalo a T-72 mohutně explodoval, což mělo za následek odhození věže o několik metrů. Jsou ovšem známy i případy, kdy letěla i desítky metrů daleko. Následovaly pak ještě nejméně tři velké výbuchy, které odhodily hořící trosky do okolí. Dron mohl přitom nést granát z RPG-7, který má dle Wikipedie průbojnost kolem 500 mm RHAe, což na spoj mezi věží a podvozkem stačí.

Článek Video: Ruský tank T-72 opakovaně mohutně explodoval. Sice to nebyl „nejdelší hod věží“, ale je definitivně po něm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 sloužily asi 2 000, hlavně moderních

Známé jsou přibližné počty ruských tanků před invazí na Ukrajinu, ale po ní je už ověřit nelze. V roce 2020 bylo v aktivní službě v armádě 2 034 tanků T-72 různých verzí, uvádí MilitaryUpdate, přičemž se nejčastěji jednalo o modernizované verze T-72B3 a T-72B3M, tedy ty nejlepší, ovšem přibližně 7 000 tanků T-72 starších verzí nebo nemodernizovaných z dob SSSR mohlo být ve skladech. Ale jedná se pouze o odhady, a navíc je otázkou jejich technický stav.

AČR má šanci zajistit bezpečnost země jako v 21. století českými radary. Detekují za horizontem až na 700 km a nepřítel to neví

Rusku by se samozřejmě hodil hlavně T-90M Proryv-3, který začal sjíždět z výrobních linek v roce 2017, ale do roku 2022 dosáhl počtu pouze několika stovek. Jeho výrovce, Uralvagonzavod, dokázal produkovat jen desítky kusů ročně, a to se často jednalo pouze o modernizaci starších T-90A. Opravdu moderní Tank T-14 Armata pak vznikl jenom v prototypech, uvádí Wikipedia, a ač mělo Rusko ambiciózní plány na jeho produkci, nikdy se nedostal do výroby.

Rusko čerpá T-72 ze skladů po SSSR

Ani válka na Ukrajině ovšem na dominanci T-72 nic nemění. Sice výroba T-90M roste, ale vznikají pomalu, potažmo nestačí na potřeby armády – v roce 2025 byl počet vyrobených a modernizovaných asi 250 až 300 ks. Za dominancí T-72 v modernizované či jen mírně upravené verzi stojí hlavně jejich skladové zásoby. Je prostě jednodušší, levnější a rychlejší upravit tank ze skladu, než postavit nový. Povinná vojenská služba navíc znamená, že má Rusko dostatek rezervistů schopných T-72 obsluhovat, a může tak snadno nahrazovat ztráty.

Video: Ukrajinští speciálové se vzchopili a provedli současně úder na 1 300 km na dvě ropné rafinerie 3 km od sebe

O dominanci tanku T-72 potom svědčí i ztráty. Analytici z Oryxu registrující pouze vizuálně ověřitelná zničení ruské techniky tvrdí, že dosáhly 4 113 tanků, z čehož připadá 1 763 na T-72 různých verzí. Číslo bude ale v reálu vyšší, jelikož se mnohé nepodaří doložit fotkou ani videeem. V příštích letech se bude poměr nejspíše pomalu měnit ve prospěch T-90M, jelikož budou zásoby T-72 docházet, a na rozdíl od nich už nejsou vyráběny.

Článek Ruská tanková vojska stále spoléhají na T-72, byť existují T-90M a T-14 Armata. Jsou zkrátka levné a osádka postradatelná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stugna-P má speciálně pronikat skrze pancíř za ERA

T-72 je už hodně starý tank, do výzbroje byl dle Wikipedie zařazen již v roce 1973, a podle více než 25 tisíc vyrobených kusů ho lze považovat za mimořádně úspěšný. Jeho největším uživatelem přitom začalo Rusko, které později řešilo, jak ho udržet i na moderním bojišti – výsledkem jsou mnohé modernizace, z nichž je nejlepší B3M, tedy stejná jako ve videu.

Euromajdan, který přispěl k válce. Nejdříve proruský prezident slíbil Ukrajině vstup do EU, pak ho Putin přinutil skákat, jak píská

Z hlediska odolnosti má zejména instalované nejmodernější reaktivní pancéřování Relikt, které je podle Wikipedie dvakrát lepší než Kontakt-5. To znamená, že má vydržet až 500 mm proti APFSDS, zatímco proti tvarovým náložím (HEAT) až 1 200 mm, v obou případech jde o ekvivalent ochranného účinku (RHAe). K tomu je navíc třeba připočítat vlastní pancíř T-72, který dosahuje v nejlepším případě 550 mm RHAe, uvádí theSovietArmourBlog.

Na druhou stranu, protitanková střela Stugna-P ukrajinské výroby má ve větší 152mm verzi probít i ty nejlepší ochrany, konkrétně až do 1 200 mm RHAe za ERA, neb je speciálně navržena tak, aby pronikala i reaktivním pancéřováním, potvrzuje Wikipedia. To však v tomto případě zafungovalo a nepustilo střelu až k vlastnímu pancíři, ačkoliv je vidět, že T-72 poškodila.

Švédské Gripeny vyprovodily dva ruské bojové letouny střežící Il-20, který „šmíroval“ u hranic NATO s Baltském moři

I přesto ovšem zůstal pojízdný, a jak vidno, osádka nechtělo více riskovat a začala odjíždět. Když ale byla na cestě, zasáhla ji druhá střela, údajně rovněž Stugna-P, jenomže ani ta neprorazila a s tankem to prakticky ani nehnulo, i když z něj viditelně odletěl nějaký kus. Přežít už jeden zásah od takto silné střely je štěstí, navíc u staršího tanku, ale dva, to je silně nezvyklé.

Článek Video: Ruští vojáci v tanku T-72B3M se podruhé narodili. Dvakrát ho zasáhla ukrajinská Stugna-P, ale přežil a ujížděl dále se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 nevybouchl, řidič ale přesto bojoval s časem

Vojáci v tancích, ovšem i v další obrněné technice, to dnes mají na bojišti těžké. Ani přes opravdu mohutný pancíř nemají jistotu přežití, protože je mohou, často opakovanými útoky, de facto odkudkoliv a kdykoliv udolat drony – sebevražedné se silnějšími hlavicemi, ale i bombardovací. Ty jsou sice slabší, ale rovněž dokáží dobře chráněný tank zničit.

Ukrajinští důstojníci ukořistili tanky T-72 a zařídili jejich nasazení proti Rusku. Speciální střelou prorazí až 900 mm RHAe

Na záběrech je vidět ruský tank T-72, jemuž se kouří z věže, zatímco z motorové části mu šlehají plameny, což znamená, že to buď schytal vícero pumami, případně se výbuch rozšířil vnitřkem. V takovém případě hraje osádka o čas, protože pokud ještě munice nebouchla, hrozí to každou vteřinou, což si zjevně uvědomil řidič, který urychleně vylezl a upaloval pryč.

Ostatní spolubojovníky ovšem nechal uvnitř a ani se je nepokusil vytáhnout. Armádní Zpravodaj soudí, že se buď jednoduše bál o vlastní život, tak nechtěl riskovat, nebo mohl zjistit, že jsou po útocích dronu mrtví, ačkoliv to vzhledem k rozsahu poškození nevypadá, že by již došlo k vnitřní explozi. To ovšem vidět není, a navíc záběry končí dříve, než tank explodoval.

Rusko vybuduje u Finska mohutné opevnění jako nárazník proti NATO. Hranice je dlouhá přes 1 300 km

Teoreticky měl tedy dostatek času na vytažení zbylých dvou vojáků, střelce a velitele, ale to nemohl vědět. Wikipedia přitom doplňuje, že byl T-72 zaveden do výzbroje v roce 1973, ale od té doby prošel řadou modernizací, které ho udržují i na dnešním bojišti. Tou nejlepší je B3M hojně rozšířená hlavně v ruské armádě, která je také největším uživatelem T-72.

Na střeše věže a předku podvozku má přitom viditelné kostky reaktivního pancéřování. Například Kontakt-5 má podle Wikipedie ochranný účinek proti APFSDS od 200 do 250 mm RHAe, a proti tvarovým náložím HEAT celých 600 mm RHAe. Jenomže na zbytku chybí, a k dispozici není ani žádná protidronová klecová ochrana, takže operátor logicky mířil do slabších míst.

Video: Neuvěřitelné štěstí měla ukrajinská PVO, když sestřelila ruskou balistickou raketu Iskander starým kanonem Zu-23-2

Vrchní část tanku T-72 má pancíř tlustý jenom cca 30 mm, uvádí theSovietArmourBlog, takže stačí k jeho proražení i mikropumy shazované z dronů. U těch sice nelze ověřit průbojnost, ale pokud se soustředí do stejného místa, pancíř oslabí, až nakonec nějaká projde, zatímco bloky reaktivního pancéřování zase odpálí, načež jim musí čelit jenom vlastním pancíř T-72.

Útoky dronů, ale i jinými zbraněmi, například protitankovými střelami, jsou přitom z popsaných důvodů často vedeny na věž, případně těsně pod ní do spoje s podvozkem. Střelec a velitel ve věži jsou tak vystaveni největšímu riziku, zatímco níže (a vpředu) sedící řidič má právě v těchto případech větší šanci přežít, ačkoliv není jasné, jak často se to povede.

Hořící ruský tank se zřejmě snažil otočit, ale po chvíli z něj utíká řidič, zatímco ostatní zůstávají uvnitř (zveřejněno 23. července 2025)

Článek Video: Mají řidiči tanků vyšší šanci na přežití? Z hořícího ruského T-72 utekl pouze on, ostatní vojáky nechal uvnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice nejsou nejlepší, ale zůstávají nebezpečné

T-72 patří mezi ikonické sovětské, resp. ruské tanky. Úplně první kusy začaly sjíždět z výrobních linek v roce 1973, ale od té doby prošly řadou modernizací, zejména pak přidáním reaktivního pancéřování, ale také osazením lepším kanonem, řízením palby, termovize apod., potvrzuje Wikipedia. Na bojišti je však dnes pravděpodobně nejdůležitější jeho odolnost.

Satelitní snímky predikují černý scénář pro Ukrajinu. Rusko vytvoří více houfnic Msta-B, které Krasnopolem zničí PVO i tank

Kdykoliv to totiž může schytat sebevražedným nebo bombardovacím dronem, který si dokáže za jistých okolností poradit i s tím nejlepším pancéřováním, potažmo ho buď oslabit opakovanými útoky, nebo se trefit do místa, kde je slabší. Nejlepší verze T-72B3M má mimochodem reaktivní pancéřování Kontakt-5, které si poradí s průbojnými i tvarovanými náložemi.

Wikipedia upřesňuje, že poskytuje ochranný účinek proti APFSDS od 200 do 250 mm RHAe, a proti tvarovým náložím HEAT celých 600 mm RHAe. Sebevražedné drony přitom často nosí granát z RPG-7, který ve své standardní verzi prorazí až 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia, což na přímý zásah do reaktivního pancíře nestačí, ale třeba při úderu mezi věž a podvozek ano.

iZdroj fotografie: Hlavní ředitelství národní policie Ukrajiny v Charkovské oblasti

Vedle toho je T-72 vybaven kanonem 2A46 ráže 125 mm, který může odpalovat protitankové řízené střely a standardní munici hlavního děla, včetně nábojů HEAT a APFSDS. Za velmi silné lze považovat 9M119 Refleks, která prorazí až 900 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia. Vzhledem k tomu, že používá stejné tanky i ukrajinská armáda, je pro ni přijetí kořistních ruských T-72 jednoduché, a hned, jak je prohlídli technici a případně opravili, mohli začít sloužit.

Český zbrojní průmysl má novou úlohu – bude vyrábět pouzdra pro dělostřelecké granáty, které tak budou přesnější i na 40 km

Samozřejmě se nejedná o vyloženě moderní tank, na rusko-ukrajinském bojišti jsou i mnohem lepší, například T-80BVM nebo T-90M, ale také Leopard 2A6, M1A1 Abrams, Challenger 2 a jiné, ale pro mnoho úkolů se stále hodí. Navíc si dokáže poradit i s konvojem, udeří-li na něj nečekaně, jelikož ten ruský tvoří často stará BVP a obrněné transportéry, ale i tanky.

Článek Ukrajinští důstojníci ukořistili tanky T-72 a zařídili jejich nasazení proti Rusku. Speciální střelou prorazí až 900 mm RHAe se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72AV má vylepšenou odolnost i sílu

Ukrajinská modernizovaná verze T-72AV je jednou z mnoha, kterou lze ve světě najít. Wikipedia uvádí, že tank vlastní třeba Súdán, Nigérie, Demokratická republika Kongo, ale měl by být i v držení ázerbájdžánské armády. Vzniknout měl z klasické sovětské verze tanku T-72B, která byla lepší než v Československu produkovaná T-72M. Měl řešit hlavně problém nedostatečné odolnosti, ale lze u něj najít i několik dalších vylepšení.

Český zbrojní průmysl opět válí. Rozjíždí sériovou výrobu pro Američany, kteří oceňují české proudové motory do dronů

Ukrajina nechala na tanky připevnit bloky reaktivního pancéřování, konkrétně se jedná o Kontakt-1, uvádí ArmyRecogntion, který doplňují ho boční gumové zástěny. Armádní Zpravodaj se domnívá, že to jistě přineslo vyšší ochranu proti protitankovým střelám a granátům s běžnou kumulativní hlavicí, ale nezvyšuje to odolnost proti kinetickým projektilům. Dalším vylepšením je vylepšený kanon 2A46M ráže 125 mm s tepelným štítem, což spolu s novým zaměřovačem zvyšuje přesnost palby a sílu. Rovněž má tank o něco silnější motor.

Rusko má modernizované T-72 lepší

I když je ukrajinská modernizace T-72AV lepší než předchozí, při srovnání třeba s ruskou T-72B3 a ještě lepší T-72B3M nejspíše dost zaostává. WeaponSystems uvádí, že na první z nich je reaktivní pancíř 2. generace Kontakt-5, který – na rozdíl od Kontaktu-1 – zvládne i tandemové kumulativní hlavice a zvyšuje odolnost proti průrazným střelám. Vzhledem k tomu, že ruská modernizace disponuje i novým kanonem na moderní munici, termovizním zaměřovačem a dalšími zlepšeními, bude v mnohém schopnější, ale pochopitelně i dražší.

Newly refirbushed T-72AV’s in Ukraine, 2017. pic.twitter.com/MkA6HzH2md

— T-90K (@T_90AK) May 21, 2025

V oblasti rychlosti mají tanky stejný parametr, tedy maximum na úrovni 60 km/h. Disponují též automatickým nabíjením a s ním spojenou slabinou v podobě explodující munice v prostoru pro osádku v případě, že dovnitř pronikne střela. Přesto lze konstatovat, že hlavně v Africe patří dodnes T-72AV nejspíše k tomu lepšímu, co zde lze v oblasti obrněné techniky najít, protože mnohé státy stále používají staré T-55 a jim podobné. Ve výzbroji tank jistě zůstane ještě řadu let, a to hlavně z finančních důvodů jeho uživatelů.

Článek T-72AV: Ukrajinská modernizace sovětského tanku se uplatnila v Africe, ale Rusko má mnohem lepší verze se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ve skladu parkoval tank, BVP a cisterna

Na záběrech je vidět veliká budova, pravděpodobně se jedná o nějaké bývalé skladiště či hangár, do níž vedou dva vchody. Nejsou zavřené, možná ani nedisponují vraty, ale ruská armáda do ní techniku přesto schovala. Podle všeho se jednalo o cisternu nejspíše s palivem, bojové vozidlo pěchoty BMP-3, a minimálně jeden tank T-72 nerozeznatelné verze.

Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku

Ve všech případech se jedná o cenné úlovky. BMP-3 je moderní bojové vozidlo pěchoty s tříčlennou osádkou a prostorem pro výsadek 7 vojáků, uvádí ArmyRecognition, a i když nedosahuje úrovně západních protějšků, rozhodně je nebezpečné hlavně pro svou výzbroj. Tu tvoří kanon ráže 100 milimetrů se schopností odpalovat i protitankové řízené střely. Zároveň má i rychlopalný kanon ráže 30 milimetrů a kulomet ráže 7,62 milimetru.

U T-72 záleží hlavně na verzi a jeho modernizaci, protože jde o tank produkovaný již v 70. letech 20. století v SSSR. Wikipedia uvádí, že Rusko používá i hluboce vylepšené verze jako T-72B3M, které poskytují díky modernímu typu reaktivního pancéřování zvýšenou ochranu osádky, má modernizovaný kanon ráže 125 milimetrů umožňující odpalovat i silnou protitankovou munici Sviněc, a taktéž disponuje vylepšeným řízením palby.

Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii 1 000 km od hranic. Škody byly tak rozsáhlé, že ji museli kompletně uzavřít

Ovšem pokud drony vybavené kumulativní hlavicí takové skladiště najdou, je jim technika uvnitř prakticky vydaná na milost, protože zkušení operátoři bez problému vletí dovnitř a nehybné cíle zasáhnou. V tomto případě šlo o nejméně 4 sebevražedné drony, a na pozdějších záběrech je vidět, jak sklad hoří. Pokud tedy techniku nezničily výbuchy, dokonaly plameny.

Článek Video: Ukrajinci využili „pozvánku“ a prakticky bez práce zničili ruský tank T-72 a bojové vozidlo pěchoty BMP-3 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Protitankové miny nemusí tanky vždy zničit

T-72 byl zařazen do služby již v roce 1973 a na bojišti se lze setkat i s mnohem lepšími. V ruské armádě to jsou například T-80 nebo T-90, ale neznamená to, že by byly „té-sedmdesát-dvojky“ k ničemu, ba naopak. Modernizace je udržuje na úrovni, díky níž si poradí nejméně s každým BVP nebo obrněným transportérem, ale stejně tak se slabšími tanky.

Video: Ruský tank T-90M to schytal zezadu za věž. Po chvíli mu začala vybuchovat munice, což mu přineslo naprostou zkázu

Tou nejlepší je B3M zařazená v roce 2016, uvádí Wikipedia, vybavená reaktivním pancířem typu Relikt, kanónem 2A46M-5 s novou municí, systémem řízených střel 9K119M Refleks-M, nebo také motorem V-92S2F o výkonu 840 kW, a řadou dalšího. Ze záběrů je však nemožné poznat, o jakou přesně variantu šlo – ostatně nejsou vidět ani samotné tanky.

Spolehnout se tak lze pouze na komentář vojáka, který na videu ukazuje pozici ujíždějících obrněnců (není důvod o tom lhát) přes pole, a je patrné, jak nejdříve najede na protitankovou minu první z nich, a následně i druhý, který ho následuje. Výbuchy, hlavně ten první, byly docela veliké, což by mohlo evokovat, že tanky zničily – ale nejspíše ne.

Ukrajina ztratila MiG-29. Havaroval během přistávání a pilot nepřežil. Jde o extrémně důležitý letoun

Ačkoliv má protitanková mina – často je na Ukrajině užívána TM-62 obsahující 8,5 kg trhaviny, potvrzuje Wikipedia – sílu prorazit spodek tanku, může ho jenom znehybnit, ale nikoliv zničit. Jako v tomto případě, kdy její exploze zjevně ani v jednom případě nezasáhla vezenou munici (kdyby ano, plameny by byly zřetelné), ačkoliv není jasné, jak tanky dopadly.

Armádní Zpravodaj připomíná, že mají alespoň někteří členové posádky šanci v takovém případě přežít, a pokud se tak stane, lze mluvit o zázraku. Takto znehybněné tanky se ovšem poté snaží dorazit dělostřelectvo, pokud je v oblasti, ale častěji drony, aby nepřítel neměl šanci je odtáhnout – nebo pokud je to možné, dojde k jejich ukořistění.

Článek Video: 2 ruské tanky T-72 zastavila exploze protitankových min. Ačkoliv byla mohutná, nejspíše je nezničila se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačila přesná rána vedená těsně pod věž

I když jsou záběry nekvalitní, lze na nich rozpoznat T-72 opatřený reaktivním pancéřováním na bocích, a nejspíše také zepředu a na věži, která měla navíc protidronovou klec. Ani jedno mu však nebylo nic platné, jelikož ruský operátor přesně věděl, kam udeřit – zvolil spoj mezi věží a podvozkem, kde je odolnost nejnižší a je šance prorazit dovnitř.

Američané zadali obří zakázku českému zbrojnímu průmyslu. Bude se podílet na výrobě munice pro jejich armádu

Když se to podaří, zasáhne tím munici nešťastně uloženou ve věži, což je známý handicap sovětských, a dnes ruských tanků, ale i řady dalších, které z nich vychází. Není jisté, zda stačil jediný zásah, ale možné to je. Použit k tomu mohl být třeba granát z RPG-7, který dle Wikipedie prorazí dle typu až 900 mm RHA, což v tomto místě rozhodně stačí, ale úspěch by nejspíše měla i slabší hlavice s průrazností 500 nebo 500 mm RHA.

Vlastní pancíř exportní verze mívá totiž v oblasti věže odolnost nanejvýš 500 mm, potvrzuje Wikipedia, ve spoji je to ovšem méně, což je důvod, proč tam operátor mířil. Tank byl přitom v době úderu viditelně nepohyblivý, což mohlo být způsobeno předchozími údery dronů, nebo také najetím na protitankovou minu, ale i technickou poruchou.

Česká iniciativa zajistila Ukrajině v roce 2025 už 1 milion dělostřeleckých granátů. Tempo dodávek neustále stoupá

Zdá se, že chvíli poté, co hlavice dronu pronikla dovnitř, vzplála munice – jelikož ale plameny postupně vyšlehávají ven, byl otevřený poklop, v důsledku čehož měl tlak kam unikat a nedošlo tedy k typickému odhození věže. Z obrněnce se po chvíli valil hustý dým, a je prakticky nemožné ho ještě opravit nebo využít třeba na náhradní díly.

Článek Video: Ruský dron zničil ukrajinský tank T-72 jednou přesně vedenou ranou. Voják věděl, kam udeřit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 jsou odolné, zřejmě útočilo více dronů

Armádní Zpravodaj soudí, že mezi sebou mají záběry rozestup několika hodin, jelikož byl útok na první tank viditelně veden v noci. Zrovna ujížděl po cestě, když ho zezadu dostihl dron, a nejspíše mu narazil do motorové části, kde jsou tanky obecně velmi špatně chráněné. K jeho úplnému zničení však nedošlo, což mohla být od dronařů chytrá taktika.

Video: Protitanková mina roztrhala ruskou Buchanku tak extrémně, že z ní zbyl jenom podvozek a ohrnutá střecha

Následují totiž záběry ve dne, kdy je tank odtahován jiným – všechny jejich charakteristické rysy jsou zakryty, takže je nelze s jistotou určit, ale redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že jde minimálně v druhém případě o nejmodernější T-72B3M, eventuálně B3, ale první verze se zdá pravděpodobnější. Ta je přitom jedním z nejlepších ruských tanků.

Samotný tank T-72 byl sice zaveden již v roce 1973, potvrzuje Wikipedia, takže na dnešní poměry zdaleka nedostačuje, ale postupně byl vylepšován, a jeho nelepší zmíněná verze tak dokáže relativně obstát i na moderním bojišti. Její odolnost je zvýšena zejména reaktivním pancířem Relikt, který je dvakrát účinnější než Kontakt-5, uvádí Wikipedia.

Elitní jednotka na Krymu zasáhla 2 ruské stíhačky Su-30SM a 3 taktické bombardéry Su-24. Škody jsou obrovské i na Rusko

Ten je přitom osazen na verzi B, která má tak korbu odolnou proti HEAT do 940 mm, zatímco věž do 1 180 mm, kdežto proti APFSDS to je v prvním případě 690 mm, a ve druhém je hodnota do 800 mm. Krom toho má T-72B3M jiný kanon, konkrétně 2A46M-5 s novou municí, systémem řízených střel 9K119M Refleks-M, motorem V-92S2F o výkonu 840 kW, nebo také automatickou převodovkou. Ruská armáda však stále nemá těchto tanků tolik.

Ztráta každého tak velmi bolí, a navíc stačí na jejich zničení i relativně slabý protitankový granát z RPG-7, který je velmi často osazován na sebevražedné drony. Wikipedie potvrzuje, že dle typu prorazí až 600 mm RHA, což vzhledem ke zmíněným hodnotám pancíře nestačí, navíc pokud se operátora trefí přímo do reaktivního pancéřování.

Video: Ruský BMPT Terminator se zničit nepodařilo. A opakovaným náletům dronů odolal i tank, který ho odtahoval

Jelikož je video sestříhané, zřejmě bylo použito na zničení tanků více dronů, což je běžná taktika, kdy první například odpálí kostky reaktivního pancéřování, díky čemuž naráží ostatní do vlastního pancíře tanku, jímž je mnohem snazší proniknout. Na konci je vidět, jak se kouří z prvního (tažného) T-73B3M, a jelikož posádka utekla, značí to úspěšný zásah.

Následují záběry na mohutně hořící tank, z něhož se valí černý kouř a plameny. To dle redakce Armádního Zpravodaje svědčí o zasažení munice nešťastně uložené ve věži, což je největší handicap ruských, a dříve sovětských, tanků. Automatické nabíjení sice snižuje osádku na tři (oproti čtyřem u západních), ale uložení munice je vyřešeno opravdu špatně.

Článek Video: Chytrá taktika přinesla zničení dvou nejmodernějších ruských tanků T-72 namísto jednoho se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když je T-72 odolný, věž mu stejně odletěla

Jak je ve videu vidět, ruský tank měl proti dronům jenom nějakou základní ochrannou střechu, kterou Armádní Zpravodaj zařazuje do období 2022 až 2023, kdy tamní armáda právě s takovýmito konstrukcemi experimentovala. Ačkoliv by byly účinné při vedení kolmého útoku seshora, nedělalo operátorům dronů problém je obletět a udeřit do jiného místa.

Video: Rusové poslali na zničení 70 vozidel včetně 6 tanků, a obětovali 100 vojáků. Pro Ukrajince to vypadalo jako rozcvička

To je ostatně také důvod, proč od nich ruští konstruktéři rychle upustili a nechali instalovat mnohem komplexnější ochranné klece, sítě apod. Zda měl T-72 ve videu alespoň reaktivní pancéřování, není jasné, záběry jsou hodně nekvalitní – i starší verze ho však od roku 1980 měly, jak vysvětluje Wikipedia, a to zejména na věži a v přední části.

Mimochodem stále asi nejrozšířenější typ T-72, což je B3, má reaktivní pancéřování Kontakt-5, s nímž má věž odolnost proti APFSDS cca 770 až 800 mm RHA, a proti HEAT to je 940 mm. O něco větší výdrž má mít potom nejlepší modernizace B3M, ale o té je známo málo informací. Jakou hlavicí došlo k zasažení věže, není jasné, ale úder byl zjevně veden najisto.

Video: 1/3 otevřeného poklopu na milimetry přesně shozený ruční granát proměnil ve šrot ruský tank T-80

Armádní Zpravodaj připomíná, že ukrajinská armáda instaluje velmi často na drony granát z protitankového granátometu RPG-7, do něhož je různá munice. Třeba PG-7VR dokáže podle Wikipedie prorazit až 900 mm RHA bez reaktivního pancíře, nebo 750 mm RHA, pokud je k dispozici, což může, ale také nemusí, na T-72 i s Kontaktem-5 stačit.

V případě zachyceném na videu navíc došlo k odpálení munice nešťastně uložené ve věži, což je asi největší handicap sovětských, a dnes ruských tanků. Jak vidno, ihned po zásahu došlo k mohutné explozi, která odhodila mnohatunovou věž, a následně odlétaly další části. Není jasné, proč stál T-72 na místě, ale nejspíše v poli najel na nějakou minu.

Článek Video: jedna rána zezadu věž ruského tanku T-72 odpálila, a zbytek doslova rozervala exploze špatně uložené munice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ženisté se zastavili ještě před příkopem

Níže jsou vidět také záběry z akce, na nichž je vidět, že se mostní vozidlo z neznámých důvodů nehýbe, načež ho zasáhl dron, což zaznamenal jiný dron. Zajistit to měla 141. mechanizovaná brigáda ukrajinské armády, která tím podle všeho překazila „proražení“, resp. překonání protitankového příkopu, který ovšem není na videu vidět.

Ruská rozvědka chtěla způsobit převrat v Moldavsku. Za 10 dní k tomu vycvičila žoldnéře v evropských zemích

Jednat se konkrétně mělo o MTU-72, což je dle stránek americké armády ODIN bojové ženijní vozidlo určené k položení mostu pro tanky a další vojenská vozidla, aby mohla zdolat zákopy a vodní překážky. V sovětské, resp. ruské armádě slouží od roku 1974, a jeho výroba skončila již v roce 1990, a nejspíše jde dodnes o nejmodernější řešení v ruské armádě.

„Takto vypadá skutečná kontrola bojiště,“ uvedly ukrajinské pozemní síly k videu s tím, že: „Jeden přesný útok bezpilotního FPV letounu, a plány nepřítele jsou zničeny.“

Most by měl být dlouhý 20 metrů, což na běžný protitankový příkop rozhodně stačí, ale redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že i za ním často následují nakladení protitankové miny. To znamená, že by stejně nemohl jet první klasický tank, ale musel by mít odminovávací zařízení – nasadit specializované vozidlo nedává v bojových oblastech smysl.

Video: hluboce modernizované největší letadlo světa Antonov An-124 opět létá. Již není závislá na Rusku a bude se od něj držet dále

Jak název napovídá, založeno je na podvozku hlavního bojového tanku T-72, který je sám o sobě nejrozšířenějším v ruských ozbrojených silách. Wikipedia uvádí, že nejlepší modernizací je dnes T-72B3M, který má třeba mnohem výkonnější motor o síle 830 kW (předchůdce měl pouze 630 kW), nebo novější reaktivní pancéřování Relikt, které je asi 2krát účinnější než starší Kontakt-5, a to proti tandemovým i podkaliberním střelám, uvádí Wikipedia.

Ukrainian 141st Mechanized Brigade disables a Russian bridge-layer heading toward an anti-tank ditch—likely in an attempt to set up a crossing. pic.twitter.com/jHEhM0RNKT

— Ivan Khomenko (@KhomenkoIv60065) June 23, 2025

Zničení ruského přemosťovacího vozidla MTU-72, které mělo zdolat ukrajinský protitankový příkop

Článek Video: ruským ženistům hodně nevyšel pokus o zdolání protitankového příkopu. Mostní vozidlo ani nedosáhlo pozice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank T-72 byl už modernizován mnohokrát

T-72 je vyvinutý ještě v SSSR, a do výzbroje byl zaveden v roce 1973, uvádí Wikipedia. Ten ho přitom vyráběl nejenom pro vlastní potřeby – nejpokročilejší byla verze T-72B – ale také v jakési ořezané variantě T-72M vyvážel, a tak je právě ta nejpočetnější na světě. Vyráběna byla dokonce v Československu a v Polsku, a později vznikly mnohé modernizace – například v Rusku T-72B3M, v České republice zase T-72M4CZ. A jak se zdá, země draka se chce zařadit mezi země schopné tento velmi početný hlavní bojový tank významně vylepšit.

Írán dokončil svůj hlavní bojový tank T-72F Karrar až po 10 letech. Skoro nic o něm neprozradil, ale k modernizaci má 4 500 tanků

Je to trochu s podivem, protože MilitaryWatchMagazine upozorňuje, že samotná Čína tento typ tanku ve výzbroji nemá, i když si nějaké testovací kusy samozřejmě opatřila. Zajímavé také je, že k modernizaci čínská společnost Norinco využila technologie z čínských tanků Type 96 nebo VT-4 – pravděpodobná je druhá varianta, protože ta je produktem této firmy. Armádní Zpravodaj se proto domnívá, že je cílem nabídnout tuto modernizaci zemím používajícím T-72, vydělat na tom a prošlapat si cestu k budoucím dodávkám zbraní.

V čínské věži jsou moderní technologie

Dostupné informace naznačují, že modernizace spočívá hlavně v osazení nové věže z tanku VT-4. Jde o exportní čínský tank založený na technologiích z Type 96B a Type 99A, uvádí Wikipedia, osazený kanonem ráže 125 mm, koaxiálním kulometem a těžkým kulometem ráže 12,7 mm. Oproti starému T-72 je ve věži pokročilý systém řízení palby, komunikace, termovize a další vybavení, které značně zvyšuje sílu tanku a schopnost zničit nepřítele.

iZdroj fotografie: Uživatel Mztourist / Creative Commons / CC BY-SA

Zvýší se pravděpodobně i ochrana tanku, protože věž z VT-4 je vyrobena z moderního kompozitního pancíře a je na ní i vyspělé reaktivní pancéřování. To se dle Armádního Zpravodaje může objevit i na podvozku. Otázkou je, zda se v modernizovaném tanku udály i další změny, což není v současnosti známé. Slabinou T-72 je třeba špatné uložení munice, která může po zásahu explodovat, a také například pomalu couvá, což je v boji nevýhoda.

Článek Unikátní čínská modernizace tanku T-72 posouvá to nejlepší ze sovětské éry na úroveň, díky níž se uplatní i dnes. Ale sama Čína ho nemá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Záchranné vozidlo najelo na minu

Na videu níže lze vidět situaci, kde se ruským vojákům na bojišti porouchal nebo byl poničen T-72. Wikipedia uvádí, že jde o sovětský tank, ale v ruské armádě slouží v mnoha verzích, včetně nejlepší modernizace T-72B3M, dodnes. V této verzi jde o velmi hodnotný stroj, a není proto překvapením, že se ho ruská armáda pokusila zachránit. Na jeho odtažení nasadila specializované vozidlo BREM-1, ale podle všeho vozidlo v jednom okamžiku najelo na minu.

CV90 pro ČR jsou extrémně drahá, armáda mohla ušetřit 45 milionů na každém BVP, kdyby zvolila ASCOD. Byl ovšem horší

BREM-1 je obrněné vozidlo určené pro záchranu a opravu obrněné techniky, a základem je podvozek tanku T-72, uvádí Army-Technology. Po jeho poškození se obě vozidla zastavila – jeden Rus zjevně zahynul, 5 zbývajících pak uniklo pěšky. Ukrajinská armáda však nenechala cenný cíl bez povšimnutí a rozhodla se ho definitivně zneschopnit. Záběry ukazují další exploze vozidel, Armádní Zpravodaj se domnívá, že se může jednat o údery sebevražedných dronů.

Článek Video: pokusí-li se ruská armáda odtáhnout tank T-72 speciálním vozidlem, může je pak oba zastavit mina a „dodělat“ drony se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanky má Írán zastaralé, ale je jich hodně

Íránské ozbrojené síly mají relativně silné, resp. početné, tankové vojsko, které se opírá hlavně o tanky T-72, a to buď verze M1 nebo S, ale mají také jejich modernizaci označovanou jako T-72 Rakhsh. Jejich přesné počty jsou vzhledem k uzavřenosti režimu neznámé, ale podle Wikipedie jich má být více než 4 500. Vedle toho má Írán ve výzbroji i americké M60 a jejich modernizace Zulfiqar, stejně jako ještě sovětské T-55. Všechny je lze označit za zastaralé.

iZdroj fotografie: Amin Ahouei / Creative Commons / CC BY

Zhruba před 10 lety Írán dokonce uvažoval o nákupu ruských T-90S, ale nakonec se pustil do vlastního projektu s názvem Karrar. Základem se staly T-72, protože jich má ve výzbroji vysoké počty a v licenci jich tisíce vyrobil. Produkce modernizovaných T-72F (Karrar) začala v roce 2018 a do služby začaly vstupovat už o dva roky později. Íránské ozbrojené síly si jich dohromady objednaly 800 kusů, uvádí Tanks-Encyclopedia.

Nejméně 4 důvody, proč se ruský veletank T-14 Armata nemůže účastnit jakékoliv války. Je to jenom drahé pozlátko

Karrar prošel rozsáhlou modernizací, kdy dostal například novou svařovanou věž, uvádí Defence-Blog, a značně byla zesílena jeho celková ochrana – pancíř má být kompozitní, a něm být ještě viditelné bloky reaktivního pancéřování. Tank se v této úpravě podobá ruskému T-90M, i když se jedná o zcela odlišný obrněnec. Armádní Zpravodaj soudí, že reaktivní pancíř vypadá jako kopie ruského ERA třetí generace Relikt. V zadní části je potom použita lamelová ochrana a na boku pryžové zástěny – je proto jasné, že odolnost tanku stoupla.

Z děla může T-72F odpalovat řízené střely

T-72F Karrar má vylepšené dělo ráže 125 milimetrů obvyklé u sovětských a ruských tanků. Podle MilitaryToday dokáže střílet projektily APFSDS do vzdálenosti až 3 kilometrů a lze z něj odpalovat řízené protitankové střely. Na věži je potom dálkově ovládaný kulomet ráže 12,7 milimetrů, přičemž tanku zůstalo automatické nabíjení, takže má tříčlennou osádku.

iZdroj fotografie: Amin Ahouei / Creative Commons / CC BY

Vybavený má být i satelitní navigací, digitálními displeji, novým řízením palby a termovizí, což bude zvyšovat jeho schopnosti v boji. Jde vlastně o podobná zlepšení, o něž se při modernizacích snaží i další vlastníci T-72. Tank má mít dokonce detekci laserového zaměření, které může osádku varovat před útoky některých protitankových zbraní, hlavně řízených střel. Celý potom bývá přikrytý plachtou nejspíše maskující tepelnou a radarovou signaturu.

Válka ukázala, že je ruský systém S-300 proti americké F-35 úplně k ničemu. A to má patřit mezi nejschopnější na světě

Na verzi T-72F Karrar by chtěl Írán údajně modernizovat všechny T-72 ve výzbroji, a Armádní Zpravodaj nemá pochyby, že tím dojde k výraznému navýšení síly vojska. Ale těžko posoudit, o kolik je tank horší nebo lepší než třeba ruský T-72B3M a český T-72M4CZ. Téměř jisté pak je, že mu zůstala slabina v podobě uložení munice, která může v případě zásahu snáze explodovat. Nicméně fakt, že státy NATO, které ještě mají T-72 v nějaké verzi ve výzbroji, zvažují nákup jiných, naznačuje, se se žádný tank vycházející z T-72 nemůže vyrovnat světové špičce.

Článek Írán dokončil svůj hlavní bojový tank T-72F Karrar až po 10 letech. Skoro nic o něm neprozradil, ale k modernizaci má 4 500 tanků se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72Z vychází ze starého T-54

Označení íránského tanku T-72Z by mohlo vzbuzovat dojem, že se jedná o nějakou modernizaci původem sovětského tanku T-72 s podobnými schopnostmi, jaké má třeba ruský T-72B3. Pravdou ale je, že to je spíše matoucí označení a na schopnosti zmíněného tanku ten íránský rozhodně nemá jak po palebné stránce, tak z hlediska ochrany. Jde totiž o modernizaci starého sovětského T-54 nebo čínského Type 59, uvádí Wikipedia (Type 59 je čínská verze T-54).

Other picture showing a iranian T72Z main battle tank of the Sudanese 🇸🇩 military. pic.twitter.com/axC0bqaGa5

— Hammer Of War (@HammerOfWar5) February 24, 2024

Modernizace tanků začala v Íránu v 90. letech 20. století. Armádní Zpravodaj ověřil, že T-72Z přitom není jenom v jeho výzbroji, viděn byl i v Súdánu. Jednou z hlavních změn je u něj výzbroj; Military-History uvádí, že původní kanon ráže 100 mm byl nahrazen íránským ráže 105 mm schopným pálit i řízené střely 9M117 Bastion a západní munici ráže 105 mm. Nové je sice i řízení palby nebo termální zaměřovač, ale i tak je kanon slabší než výzbroj moderních tanků, protože ty mívají kanony ráže 120 mm, a v případě Ruska a Číny 125 mm.

Ochranu zlepšilo reaktivní pancéřování

Írán se pokusil zvýšit i ochranu tanku, což je logické, protože T-54 nebo Type 59 nemají moderní kompozitní pancéřování, ale válcovanou ocel, což bylo poplatné 50., možná 60. létům 20. století. Íránci tak umístili bloky reaktivního pancéřování na přední část a na boky věže a korby, popisuje ArmyRecognition. Armádní Zpravodaj soudí, že by se mělo podobat ruskému Kontakt-1, takže bude zvyšovat ochranu proti kumulativním hlavicím.

Český tank T-72M4CZ: ve své době byl nejlepší T-72 světa, ale dnes už nestačí. V AČR ho nejspíše nahradí Leopard 2A8

T-72Z dostal i nový motor, s nímž má dosahovat rychlosti až 65 km/h. K jeho obsluze je zapotřebí osádka 4 vojáků, což je pochopitelné, protože T-54 ještě nebyl vybaven systémem automatického nabíjení. Celkově jde pochopitelně o nebezpečný tank, ale rozhodně není soupeřem pro moderní protějšky – například v občanské válce v Súdánu však může sehrávat důležitou roli. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že i on je extrémně zranitelný ze strany sebevražedných dronů, které se začínají objevovat i při konfliktech vedených v Africe nebo jinde.

#Sudan RSF apparently in Jabal al-Awliya AB, S. of #Khartoum. Footage is quite interesting we see some Al-Zubair I tanks (🇸🇩 derivative of the 🇮🇷 T-72Z, which despite the name are upgraded T-54/55/Type 59), plus a few Type 63 based APC.

Note also the 🇸🇩 Terab rifle at the end. pic.twitter.com/wgjlMsltVp

— Cᴀʟɪʙʀᴇ Oʙsᴄᴜʀᴀ (@CalibreObscura) April 17, 2023

T-72Z používaný v Súdánu

Článek T-72Z s matoucím označením je vysoce modernizovaná íránská verze starých sovětských tanků. Na ruské T-73B3 ale rozhodně nemá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank vydržel hodně, ale neměl šanci přežít

Jenom velmi málo informací se podařilo redakci Armádního Zpravodaje dohledat, jelikož o něm zjevně informuje pouze Státní pohraniční služba Ukrajiny, která toho sdílela minimum – což je ale logické, protože nejspíše nechce nepříteli prozrazovat více, než sám ví. K incidentu došlo na neznámém místě v Doněcké oblasti a video z něj bylo zveřejněno 26. března 2025.

Izrael připravuje ofenzivu, aby Hamásu zasadil konečnou ránu a ukončil válku. Udělá to silou, protože jednání selhala

O obranu se tradičně postaralo jednotka „Phoenix“ spadající pod brigádu „Pomsta“, která dříve také eliminovala významný ruský systém R-330 Žitěl, jak Armádní Zpravodaj informoval. Video ukazuje docela rychle ujíždějící tank, jehož typ ovšem nelze určit – je opatřen protidronovými zábranami – ale dle tvaru věže se mohlo o nějakou variantu rozšířeného T-72.

Rusko by se mělo krotit, proti Evropě by nemělo šanci. „Jestli zaútočíte, přijde zničující reakce,“ zdůraznilo NATO

Když tank přejel minu, ujel už jenom několik metrů a zůstal stát na místě. Posádka ho urychleně opustila a utekla pryč – co se s ní stalo, není jasné, ale jelikož se nacházela na otevřeném poli, mohli ji následně lovit ukrajinští operátoři FPV dronů. Na samotný obrněnec bylo vedeno hned několik úderů, a to jak drony sebevražednými, tak bombardovacími.

Je patrné, že vydržel relativně hodně, ale nakonec se mu podařilo prorazit pancíř, nejspíše z vrchu, což odstartovalo požár a zřejmě i následnou explozi munice uložené ve věži.

Článek Video: ruský tank vjel u Doněcku do nastražené pasti, z níž nebylo úniku. Dorazilo ho bombardování, i když vydržel opravdu hodně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úpravy na základě praktických zkušeností

Výroba tanků v Rusku asi neprobíhá tak, tak by si Kreml přál, a místo nových jsou často upravovány staré ze skladových zásob. I když třeba T-90M nebo T-73B3M jsou tím nejmodernějším, co má v současnosti ruské armáda k dispozici. Konstruktéři nicméně využili praktické zkušenosti získané na bojišti k tomu, aby je učinili odolnějšími. ArmyRecognition uvádí, že bylo jejich snahou především poskytnout jejich osádkám ochranu proti dronům.

フルアーマーT-72B3M pic.twitter.com/yPFEhbFLne

— かえで (@Kantemirovcka) March 1, 2024

Jedním z konstrukčních prvků jsou tak různé zábrany, které se už staly standardem a poskytují určitou míru ochrany. Na druhou stranu tanky nemají krytý prostor nad motorem a jsou tam zranitelné – zásah do tohoto místa je většinou znehybní a v tu chvíli mají operátoři dronů šanci se protáhnout i úzkou skulinou. Pomoci sice mohou i instalované rušičky signálu dronů, ale na druhou stranu žádná nefunguje 100%, takže je ochrana opět jenom částečná.

Moderní ERA kryje tank jenom někde

Kupříkladu T-72B3M se může v přední části spoléhat i na reaktivní pancéřování Kontakt-5, zatímco po stranách lze najít modernější typ Relikt. Army-Guide uvádí, že prvních z nich by mělo zajistit snížení penetrace o 70 až 95 procent u hlavic typu HEAT, kdežto to druhé by mělo být ještě lepší a účinnější i proti kinetickým penetrátorům. I ochranu proti dronům pak oba typy zajišťují, ale opět platí, že bloky ERA mohou pokrývat jenom některá místa tanku.

Ukrajinská protidronová puška KVSG-6 má účinnost až na 3,5 kilometru. Je jednoduchá na obsluhu a s futuristickým vzhledem

S čím potom musí soupeři T-72B3M rovněž počítat, je vylepšený kanon a řízení palby zajišťující výrazně vyšší přesnost než u starších modelů. Wikipedia uvádí, že kanon 2A46M-5 ráže 125 mm je navíc schopen používat nové typy munice s vyšší průbojností a lze do něj použít i řízené protitankové střely 9K119M Refleks-M s dosahem až 5 kilometrů.

Článek Odolnější než kdy dříve: ruské tanky T-90M a T-72B3M mají přežít díky speciálním opatřením proti dronům, ale asi to nebude tak horké se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Arena-M má zničit i FGM-148 Javelin

Ruský Arena-M by měl fungovat podobně jako jiné systémy aktivní ochrany a ruská armáda s ním zřejmě počítá i u starších tanků. ArmyRecognition uvádí, že jde například o T-72M3M, ale instalován bude i na T-80BVM nebo T-90M. Má přitom schopen zachytit přilétající protitankové střely a zlikvidovat je dříve, než se dostanou k pancíři. Na hrozby má navíc reagovat ze všech směrů, tedy i seshora, takže by mohl zničit i americké střely FGM-148 Javelin.

#Russia tests new #reactive #armor Arena-M for T-72 and T-90 main battle #tanks Read https://t.co/ena3NDdVL5 pic.twitter.com/WPxnfU5uku

— Army Recognition (@ArmyRecognition) January 20, 2017

O konstrukci systému aktivní ochrany tanků se Rusko snaží již mnoho let. Wikipedia uvádí, že jeho první typy vznikly již na přelomu 70. a 80. let 20. století, a v 90. letech pak vznikl systém Arena, který byl dokonce exportován. Jeho nevýhodou však bylo, že neposkytoval ochranu ze všech stran a byl relativně nebezpečný pro pěchotu v okolí. Arena-M je ale značně modernizovaná verze, jejíž radary a protiopatření pokrývají všechny směry. Na tanky je přitom montována od roku 2023, takže jde o jeden z nejnovějších systémů na světě.

Rusko má systémů údajně nedostatek

V nějaké velké míře se ruští tankisté pravděpodobně nemohou v dohledné době těšit, že budou systémem Arena-M chráněni. Zona-Militar totiž uvádí, že rozhodně není montován na všechny tanky sjíždějících z výrobních linek, neboť Rusko nemá dostatek vyspělých komponentů k jejich výrobě. Navíc ani neexistují věrohodné zprávy o tom, že by Arena-M uměl ničit sebevražedné drony, což je v současnosti pro ruské tanky asi největší hrozba. Tamní propaganda sice tvrdila (jako o mnohém), že to umí, ale zatím o tom není jediný přímý důkaz.

Video: když bojovník Hizballáhu vystřelí na izraelský tank Merkava IV, může ho zachránit systém Trophy, který chce i AČR

Defence-Ua ke všemu uvádí, že u Arena-M zůstal problém s bezpečností pěchoty pohybující se blíže než 50 metrů od tanku, kterou může zranit nebo zabít. Takovým problémem se sice zabývají i jiné armády, ale třeba izraelský Trophy popsané nebezpečí z velké části eliminoval. Řešením bylo i vycvičit vojáky tak, aby se pohybovali v okolí tanků specifickým způsobem; je otázkou, jestli ruská armáda nějakou podobnou formu výcviku vojákům poskytuje.

Early version of the T-72B3M with Arena-M APS pic.twitter.com/Ytv8Q6lVSp

— 𝔗𝔥𝔢 𝕯𝔢𝔞𝔡 𝕯𝔦𝔰𝔱𝔯𝔦𝔠𝔱△ 🇬🇪🇺🇦🇺🇲🇬🇷 (@TheDeadDistrict) October 26, 2024

Ukázka fungování systému Arena-M

Článek Ruský systém aktivní ochrany Arena-M posune tanky T-90, T-80 i T-72 na novou úroveň. Propaganda tvrdí, že zvládne i střelu Javelin se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72AG měl být na vývoz, ale neuspěl

T-72AG vytvořili ukrajinští technici již v 90. letech 20. století a oproti původnímu ho významně pozměnili. Doufali totiž, že bude dobrým exportním artiklem, ale TankNutDave uvádí, že nakonec žádné zakázky nezískali, ačkoliv má relativně dobré parametry. Využívala ho tak nakonec pouze ukrajinská armáda, a zdá se, že minimálně jeden koupila Amerika.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyj)

Americká armáda používá tank jako součást opozičních sil při vojenských cvičeních v Camp Grayling v Michiganu, uvádí ArmyRecognition, ale není přesně jasné, jak se tam dostal. Pravděpodobně ho armáda v minulosti od Ukrajiny koupila, i když v některých detailech se dle všeho od klasické verze liší. Ale jelikož jde pořád o T-72, dokážu si představit, že se může v mnohém podobat ruským modernizacím, takže je pro vojáky dobré ji znát.

Silnější motor a lepší vybavení než u T-72

Tank T-72AG je modernizovanou verzí T-72A. MilIn uvádí, že jednu z velikých změn představuje instalace výkonnějšího motoru, takže je mnohem pohyblivější než sovětská verze T-72. Nainstalován je na něm i infračervený světlomet, který sloužil sovětským tankistům k boji v noci. Lze tedy předpokládat, že je tank vybaven nějakým typem termovize či podobného moderního zařízení sloužícího k detekci a zaměření cíle za špatné viditelnosti.

Hlavní bojový tank T-72M4CZ v AČR ještě nějakou dobu zůstane, i když by ho měl nahradit Leopard 2A8. Nic lepšího asi není

Lepší je také ochrana, a to díky instalaci reaktivního pancéřování Knife sloužícího nejen proti kumulativním hlavicím, ale také proti kinetickým projektilům. Změnami a přidáním pancéřování sice narostla hmotnost na více než 45 tun, ale díky silnějšímu motoru má lepší poměr výkonu k hmotnosti než nemodernizovaný T-72. A ačkoliv přesně s tímto tankem se američtí vojáci na bojišti asi nikdy nesetkají, s jeho obdobami by v případě konfliktů mohli.

Článek Modernizovaný ukrajinský tank T-72AG je přínosem pro americkou armádu. A to i přesto, že je starý desítky let se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Těžký tank měl zablokovat cestu

Zajímavou taktiku boje zvolil ruský velitel, když se rozhodl zablokovat důležitou cestu vedoucí pod železniční tratí, jak je vidět ve videu níže. MilIn uvádí, že když se to nepodařilo za pomoci obrněných vozidel, poslal tam těžší tank, z něhož osádka vystoupila a utekla. Nikoliv však daleko, záběry ukazují, že ji dostihly drony a zlikvidovaly. Na tanku je vidět pancéřování Relikt, k němuž ArmyReciognition uvádí, že výrazně zvyšuje ochranu proti tandemové HEAT a kinetické munici. Podle kol je na tanku T-72 nebo T-90, ale nejspíše půjde o T-72B3M.

Video také dokazuje, že se myšlenka nesetkala s úspěchem. Druhá strana totiž poslala k zablokovanému místu vlastní tank, jímž se jí podařilo ruský protějšek odtáhnout na svou, a ruský velitel tak nepříteli poskytl cennou a funkční techniku. Tank T-72B3M má necelých 50 tun a jde o nejlepší ruskou modernizaci T-72, uvádí Wikipedia. Jeho hodnota je nezanedbatelná, i když i on trpí některými slabinami sovětské konstrukce tanků.

Článek Video: pokud se ruští vojáci pokusí zablokovat významnou komunikaci odstavením tanku, nemusí to vyjít dle přestav se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani rozsáhlé rušení techniku neochránilo

Jak to vypadá, když se drony zaměří na různou techniku, lze vidět na videu níže. MilIn uvádí, že ruská armáda, které technika patřila, se pokusila oblast pokrýt rušením signálu mezi operátory a drony, což potvrzuje i na záběrech viditelné zrnění a pruhy, ale rušení asi nebylo dostatečně silné a operátoři mohli přesto na techniku správně naletět. Zasáhli všechno možné, jejich cílem se staly motocykly, čtyřkolky, několik dodávek UAZ Buchanka i další technika.

Video: ukrajinští „tankobijci“ vyrazili na lov a zničili jeden z nejlepších ruských tanků, T-80BWM. Proti americkému Javelinu neměl šanci

K cennějším úlovkům však patřil raketomet BM-21 Grad, který dle ArmyRecognition tvoří odpalovač 40 střel na nákladním automobilu. Posádka se ho přitom pokoušela proti dronům ukrýt pod jakousi sítí, ale evidentně to nepomohlo, jelikož záběry ukazují, jak později explodoval. Obyčejný FPV dron zničil i tank T-72, ale ze záběrů nelze poznat, o jaký přesně se jednalo – Wikipedia uvádí, že existuje v mnoha verzích. I dnes jde stále o velmi nebezpečný stroj, ale jeho pancíř (zvláště v motorové oblasti) je drony velice zranitelný.

Článek Video: ani ruský tank, ani ruský raketomet zřejmě neobstojí, pakliže se na ně zaměří drony, které naletí ze správné strany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72B byl a stále je velmi rozšířený

Na videu níže je vidět, jak se ukrajinskému dronu podařilo zničit ruský tank – pravděpodobně se jednalo o nějakou verzi T-72B, což naznačuje tvar jeho zádě. V 80. letech 20. století byl přitom nejrozšířenější v sovětské armádě a v mnoha verzích slouží dodnes v té ruské. Na záběrech jede v okamžiku objevení po cestě, a je vidět, jak si dron nejdříve naletí, než zaútočí.

iZdroj fotografie: Public Domain

Tank je vybaven silnějším pancířem než předchozí T-72A, uvádí ArmyRecognition, a ten na videu je rovněž viditelně osazen i nějakým typem reaktivního pancéřování, pravděpodobně se jedná o Kontakt-1. Ten je tvořen jakýmisi kostkami, které bývají umístěny zvenku na pancíři. V jejich vnitřku jsou pak kovové destičky a výbušnina, uvádí Wikipedia, a dodává, že umí tank ochránit proti kumulativní hlavici. Jenomže dron ve videu se kostkám pancéřování vyhnul a zamířil přímo k motoru, kde tato ochrana není, takže tank úspěšně zničil.

Ke zničení posloužila hlavice z RPG-7

Že se jedná o útok FPV dronu dokazují i záběry před útokem, kdy jsou vidět konce vrtulí a nesená útočná hlavice. Podle tvaru se jednalo o PG-7VL, což je běžná hlavice z protitankového granátometu RPG-7. Jde o kumulativní hlavici schopnou prorazit pancíř o síle až 500 mm RHAe, uvádí na stránkách ruská společnost Rosoboronexport. Upravená hlavice je přitom dostatečně lehká, aby ji unesly mnohé typy komerčně dostupných FPV dronů.

Článek Video: pakliže si ukrajinský kamikadze dron správně naletí, může zničit ruský tank T-72 jedinou ranou do motoru se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank pokrytý plechy a mřížovím

Ruské želví tanky vypadají na první pohled až směšně a detaily jejich konstrukce se dostaly na sociální sítě. Twz uvádí, že zatímco v minulosti byly pokryté nějakými plechy, došlo k jistému posunu – jak je vidět níže, tank (zřejmě model T-72), je pokrytý nejenom plechovou nástavbou, ale i nějakými typy mříží a lamel. Asi mají chránit jak proti sebevražedným dronům, tak poskytovat ochranu proti lehčím protitankovým zbraním s kumulativních hlavicí.

Videos of a Russian “turtle” tank with counter-FPV screens and shelter and a KMT-7 mine roller. https://t.co/s9A0W0ev9X pic.twitter.com/XdDzGGKpXv

— Rob Lee (@RALee85) May 5, 2024

Není pochyb o tom, že pokud je tank obalen nějakou konstrukcí z plechu a různých mříží, bude mít lehký sebevražedný dron problém ho poničit. Když ho zasáhne, jeho hlavice zkrátka exploduje na vnějším obalu. Má to ale jednoznačnou nevýhodu, což je na videích publikovaných na sociálních sítích také patrné. Z tanku není téměř nikam vidět – pouze dopředu v přímém směru, což znatelně omezuje možnosti osádky reagovat na nějakou situaci. Stejně tak pravděpodobně není možné otáčet věží a střílet bude zřejmě možné pouze dopředu.

Želví tank rozhodně není nezničitelný

Ačkoliv je obrana jistě vyšší, ani želví tank není nezranitelný. NewsWeek uvádí, že o tom existují mnohé záběry na sociálních sítích, z nichž jeden najdete níže. Obrněnec byl nejdříve znehybněn, nejspíše protitankovou minou, a následně ho „dorazil“ sebevražedný dron. Mina ho přitom může zničit i tehdy, kdy před sebou má tzv. protiminový válec. Nelze také pochybovat o tom, že jsou želví tanky stále zranitelné například dělostřeleckou palbou nebo zásahem silnými protitankovými střelami typu FGM-148 Javelin nebo Stugna-P.

Tank ukázaný výše má pak konkrétně nainstalovaný protiminový válec KMT-7 určený ke zneškodňování min. FofanovArmorKiev uvádí, že jde o zařízení pro různé typy sovětských a ruských tanků. Je tvořeno dvěma válci umístěnými před pásy, pluhem a elektromagnetickým zařízením. Miny jsou spouštěny tlakem válců, případně jsou ze země vyryty pluhem, zatímco magneticky spouštěné miny pak aktivuje elektromagnetické zařízení.

Zničení ruského želvího tanku za pomoci dronu

Článek Video: i když může ruský tank s „želvím pancířem“ dronům odolat, neplatí to vždy. Navíc ho to neuvěřitelně omezuje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dělostřelectvo dokáže udeřit velmi tvrdě

Na videu pod tímto článkem můžete vidět útok obrněné kolony s pěchotou složené ze šesti vozidel, konkrétně jde o tanky T-72 a obrněné transportéry MT-LB, uvádí MilIn. Útočníky zpozoroval průzkumný dron, který byl podle všeho vybaven termovizí, i když z dalších záběrů se zdá, že útok v noci neprobíhá. Na kolonu postupující po dvou cestách však následně navedl dělostřeleckou palbu, s jejíž pomocí se podařilo zneškodnit dva tanky a dva obrněné transportéry, zatímco zbylá vozidla nejspíše uprchla, ale ze záběrů to není patrné.

iZdroj fotografie: Public Domain

Zastavit techniku ale obráncům nestačilo, důležité bylo ji zneškodnit tak, aby již nešla ani opravit. O to se postaraly drony shazující různé druhy granátů nebo miniaturních bomb, jimiž se často trefily i dovnitř vozidel, čímž je nakonec zapálily. Bez povšimnutí nenechaly ani pěchotu, která z vozidel vysedla, a ze vzduchu ji zlikvidovaly. Pěšáci našli útočiště v zákopech, ale není jasné, zda byli jejich nebo obsazené, ovšem ani to jim často nepomohlo.

Tanky T-72 i transportéry MT-LB jsou početné

Použité tanky jsou nejspíše stále v současnosti nejpoužívanější v ruské armádě, ale nelze poznat, o jakou přesně verzi T-72 se jedná. Záběry jsou totiž nekvalitní a nad obrněnci jsou navíc klecové nástavby, což maskuje řadu identifikačních prvků. Je ovšem jasné, že jsou vyzbrojené kanony ráže 125 milimetrů s automatickým nabíjením – proto mají tříčlennou osádku. WeaponSystems pak dodává, že je jejich rychlost kolem 60 km/h na silnici.

Polsko může Ukrajině poskytnout zbytek tanků T-72 a modernizované tanky PT-91 Twardy, které se vyrovnají ruským T-72B3

Transportéry MT-LB potom pochází z roku 1970 a původně byly navrženy jako tahače pro dělostřelectvo, uvádí MilitaryToday. Ukázaly se však jako mimořádně univerzální, takže se z nich později staly platformy pro řadu dalších systémů – využití mají i jako základ obrněného transportéru. V jeho útrobách je většinou místo pro 11 vojáků a má dvoučlennou osádku. Transportér ovšem poskytuje ochranu jenom proti palbě ručních zbraní. Nejčastěji bývá vyzbrojen věžičkou s kulometem a jeho maximální rychlost na silnici je 61 km/h.

Článek Video: ani skupina ruských tanků T-72 doprovázená MT-LB s pěchotou nemusí prorazit obranou s dělostřelectvem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pro nový kulomet NSV vznikla i nová fabrika

Pod kódovým jménem „Útes“ vznikal v 60. letech v Ústředním konstrukčním a výzkumném úřadu sportovních a loveckých zbraní v Tule. NSV pak byla první písmena jeho tvůrců – Nikitin-Sokolov-Volkov. Zbraň byla hotova v roce 1968, ale její výroba byla zahájena až v roce 1972. Bylo totiž rozhodnuto vybudovat pro ni zbrusu nový závod Mettalist ve městě Uralsk v Kazachstánu, kam bylo přesunulo i mnoho dělníků z Tuly.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY

NSV není žádný drobek, samotná zbraň váží 25 kg, s lafetou 6T7 pak 41 kg. K tomu musí být připočtena hmotnost krabice s 50 náboji, která váží 11 kg, přičemž délka zbraně je 1 550 mm (z toho délka hlavně 1 100 mm). Automechanika je založena na dlouhém odvodu plynů a mechanismus spouště je stejně jednoduchý, přičemž nemá ani natahovací páku, a je elektromechanický nebo elektrochemický.

Dovoluje ovšem jenom automatickou palbu. NSV má přitom kadenci 700 až 800 ran v minutě, avšak konstruktéři doporučují pálit v dávkách 5 až 6 ran, neb se po 100 ranách zasekne.

Výkonný kulomet NSV slouží dodnes

První hlavně měly výdrž pouhých 4 000 ran, takže je začaly v Metallistu chromovat a do munice přidávat speciální chemikálie – pěchotní a verze na vozidla NSVT je rovnou dodávána se třemi vyměnitelnými hlavněmi. NSV má dostřel 2000 m a je vybaven výkonnou optikou. Podle Militaryfactory byl v boji poprvé nasazen v Afghánistánu, přičemž na něm všichni oceňovali jeho palebnou sílu a spolehlivost v drsném klima při teplotách -50 až +50 °C. Pěchotní verze nicméně působila tak obrovský hluk, že vojáci při jejím užívání omdlévali.

Video: co dokáže zničit nejsilnější sovětský samopal PPŠ-41 Špagin; i dnes může být obávaný, americkou balistickou ochranu rozlámal

I přesto se stal NSV hlavním kulometem tanku T-72 a dalších ruských obrněných vozidel. Jeho výroba probíhá dodnes v Kazachstánu, Srbsku a Polsku a vzniká i v ráži NATO 12,7 × 99 mm. Ostatně mnoho zemí NATO, včetně ČR, jak potvrzuje AČR, má zbraň stále ve výzbroji. Ukrajina pak od roku 2001 vyrábí vlastní modernizovanou variantu K-12,7, kdežto Rusko šlo vlastním směrem a zavádí od roku 1998 kulomet Kord (6P50), byť stále užívá i NSV.

iZdroj fotografie: Public Domain

Článek Sovětský 12,7mm těžký kulomet NSV byl velice spolehlivý a stal se metlou bojiště až na 2 km. Dodnes slouží také v AČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Účinná je kooperace dělostřelců a dronů

Jeden z ruských útoků ukazuje video pod tímto článkem – tvořila ho skupina složená z tanků T-72B a T62MV, a transportérů MT-LB, uvádí MilIn. Záběry natočil průzkumný dron, takže je jasné, že obránci o konvoji na poli věděli dlouho dopředu. Na útok pak spustilo palbu dělostřelectvo, a zapojit se měly i sebevražedné drony, které jsou proti obrněncům velmi efektivní. Zasažení vozidel vidět není, video je sestříhané, takže není jasné, co přesně je zničilo.

iZdroj fotografie: Public Domain

Že jsou drony nebezpečím, lze odvodit i z konstrukcí na tancích a transportérech, tedy minimálně 1 MT-LB měl nad sebou konstrukci udělanou dokonce z klád. Tento transportér pochází již z roku 1964, uvádí WeaponSystems, a osádku s výsadkem chrání jenom proti palbě z ručních zbraní. Po začátku odstřelování se právě transportéry začaly otáčet s cílem z bojiště ujet, ale způsobily srážku, ač se jednomu nakonec nejspíše podařilo do bezpečí uniknout.

Tanky nemusí ochránit ani reaktivní pancíř

Z videa je patrné, že byly při útoku zničeny oba tanky – T-72B je sovětská konstrukce z roku 1984, uvádí ArmyRecognition, a protože má na sobě reaktivní pancéřování, půjde o nějakou pozdější verzi, nejspíše B1. Kostky reaktivního pancíře jsou viditelné i na tanku T-62MV, což je modernizovaný T-62 pocházející z 60. let 20. století, přičemž samotná modernizace se objevila v roce 1985, uvádí MilitaryToday. Tank je tedy zastaralý a má jenom slabé dělo ráže 115 mm.

Video: jako lovná zvěř – ruské vojáky na obrněncích pronásledovaly ukrajinské drony tak dlouho, až z jejich útoku nic nezbylo

Obráncům se podařilo většinu vozidel zničit, ale ukázalo se, že ani to nemusí odhodlané útočníky vždy přimět k ústupu. Kolem zničených vozidel a pod nimi, aby byli chráněni před drony, se někteří pěšáci pokusili vybudovat pozice. Ale zda se jim je podařilo udržet, již z videa patrné není. Taková pozice může být důležitá pro další útoky, i když setrvávat v ní je pro vojáky pravděpodobně riskantní a téměř jistá sebevražda, už jenom z důvodu dělostřelectva.

Článek Video: když si to ruský obrněný konvoj směle razí přes otevřené pole, může se stát snadným cílem, a nic nezmění ani pokus o útěk se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

M-84 odstraňoval nedostatky T-72

Celá koncepce tanku T-72 zůstala zachována a na první pohled se nic nezměnilo, takže byl M-84 vlastně jenom kopií. Váha i rozměry byly stejné, tedy délka 9,53 m, šířka 3,57 m, výška 2,19 m a hmotnost 41,5 t. A nezměnila se ani výzbroj, jíž kraloval 125mm kanón s hladkou hlavní 2A46 a automatickým nabíjením, který byl doplněn spřaženým kulometem PKT a těžkým kulomet NSVT, uvádí Tanks-Encyclopedia. Jugoslávci však brzy zjistili slabosti sovětské konstrukce.

iZdroj: Public Domain

Jako první přišel na řadu motor: V-46-6 o výkonu 573 kW jim přišel příliš slabý, a tak od roku 1988 vyráběli verzi M-84A s motorem V-46-6 (TK) s dvěma turbodmychadly a výkonem rovných 735 kW, upřesňuje Wikipedia. M-84 tak vyvinul rychlost až 72 km/h s dojezdem 700 km. A velké problémy mělo i automatické nabíjení, které se často zasekávalo, a jeho umístění znamenalo pro osádku i tank samotný při „šťastném zásahu“ konec. Oba problémy se však podařilo Jugoslávcům z části vyřešit zvýšením kvality výroby a silnějším pancířem.

M-84 vzbudil zájem i ve světě

Jugoslávci měli trumf v rukávu. Na rozdíl od SSSR měli skvělé vztahy se Západem, a tak si mohli dovolit M-84 „vyšperkovat“ západními technologiemi. Vedle vylepšeného kompozitního pancíře dostal digitální počítačový systém řízení palby, systém nočního a denního vidění, laserový zaměřovač a stabilizátor, ale i zesilovač obrazu II. generace, vychází z Wikipedie.

Český tank T-72M4CZ: ve své době byl nejlepší T-72 světa, ale dnes už nestačí. V AČR ho nejspíše nahradí Leopard 2A8

Výroba M-84 byla zahájena v roce 1984 v chorvatském městě Slavonski Brod a podílelo se na ní 250 jugoslávských firem. Dle předpokladů mělo z továrny ročně vyjíždět až 125 tanků, a velkou vzpruhou byla pro celý program, ale i samotnou jugoslávskou ekonomiku, objednávka z Kuvajtu na 250 kusů M-84, z nichž 150 bylo před Saddámovou invazí v roce 1991 dodáno. Do roku 1991 bylo mimochodem vyrobeno 652 tanků, upřesňuje zdroj výše.

Bludný rytíř Balkánu

Během operace Pouštní bouře se M-84 osvědčil – překonával nejen starší irácké tanky T-62 a T-55, ale i originální sovětské T-72. Ale vzhledem k podobnosti s tanky nepřítele musely být nakonec M-84 z fronty staženy. V Jugoslávii mezitím chystali novou verzi M-91 Vihor se zlepšeným pohonným a palebným systémem, nastiňuje Tanks-Encyclopedia. Ten už ale nevyjel. Jugoslávie se propadla do občanské války a výroba vlastních tanků se zcela zhroutila.

iZdroj fotografie: Srđan Popoviće/ Creative Commons / CC BY-SA

Překvapivě však balkánské běsnění většina M-84 přežila, neboť si své nejlepší zbraně všichni šetřili na rozhodující boje, k nimž naštěstí nikdy nedošlo. V současné době jsou tanky ve výzbroji několika států bývalé Jugoslávie. Třeba v Chorvatsku je v provozu kolem 74 kusů upgradovaných za pomoci elektroniky a komponentů z Německa na verzi M-84A4 Sniper.

Slovinsko pošle na Ukrajinu tanky M-84, výměnou dostane od Německa moderní obrněná vozidla Boxer

Srbové se zase obrátili na tradiční přátele v Moskvě, takže je jejich M-2001 modernizován za pomoci komponentů z tanku T-90, a má i aktivní pancíř ERA. Jedině Slovinci se rozhodli dědictví po Jugoslávii navždy zbavit. O stejném osudu svých starých M-84 pak uvažuje také Kuvajt. Legenda bude však nejspíše tedy ještě dlouho žít.

Článek Slabosti sovětského T-72 si Jugoslávci brzy uvědomili, a tak svůj M-84 značně překopali; poslední jugoslávský tank v boji exceloval se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank T-72 chránila klec nad věží

Dobrý příklad souboje sebevražedného dronu a vozidla s protidronovou bariérou ukazuje video pod tímto článkem. Je na něm útok na tank, a Defence-Blog uvádí, že se jedná o T-72 s protidronovou střechou chránící ho proti útokům seshora, a to hlavně v oblasti věže. Na videu se pokouší odtáhnout pravděpodobně v boji poškozené obrněné vozidlo, ale kvalita záběrů ho neumožňuje rozeznat, i když nejspíše také disponuje protidronovou bariérou.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Dron – dle všeho se jednalo o malou komerční kvadrokoptéru, protože jsou na záběrech vidět konce vrtulí – si za cíl zvolil tank, což je vždy hodnotný cíl. Operátor se zkušeně vyhnul ochraně nad věží a zamířil do zadního prostoru tanku, kde se nachází motor. K tomu údajně využil specializovaných brýlí, díky nimž se může dobře trefit i do pohybujícího se cíle. V okamžiku nárazu se vysílání přerušilo, neboť dron pravděpodobně explodoval.

Klece jsou účinné, ale nejsou všude

Takzvané ochranné klece jsou v současnosti typické pro různá ruská obrněné vozidla, uvádí Twz. Původně byly instalovány jako ochrana proti protitankovým zbraní útočícím na pancíře tanků seshora, ale proti nim se ukázaly jako neúčinné. I přesto zůstaly zachované, případně jsou montovány jejich modifikované typy. Mohou totiž zabránit poškození, pokud dron svrhne nějakou mikropumu nebo zaútočí jako sebevražedný. Nechrání sice obrněnec 100%, jak dokazuje i video, ale snižují pravděpodobnost jeho zničení.

Video: ruský tank T-72B3 s ochrannou klecí nebyl pro sebevražedný dron problém, v podstatě jenom snadná oběť a jistý zářez

Sebevražedný dron může mít různé hlavice, velmi často to bývají upravené projektily z RPG-7. Wikipedia uvádí, že běžná hlavice jako PG-7VL prorazí pancíř o síle kolem 500 milimetrů RHAe, takže je dostačuje k proražení tankového pancíře shora nebo ze strany. Pokud ale exploduje na klecové zábraně, kumulativní účinek hlavice se v prostoru mezi zábranou a pancířem rozptýlí, takže už nemá takovou šanci tanku nebo jinému obrněnému vozidlu ublížit.

Zničení tanku T-72 dronem

Článek Video: ani nálet malého dronu nemusí ruský tank T-72 ustát, ačkoliv má extra ochranu. Stačí, když je správně zasažen se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Systém z T-14 Armata na slabších tancích

Mezi hlavní cíle konstruktérů patří navyšování odolnosti tanků. U T-90M a T-72B3M jsou to mimochodem i opatření, aby je nemohly snadno překvapit drony, které je jinyk dokáží úspěšně ničit. V takových případech je na ně montováno rušící zařízení jako Zashchita a Sapsan-Bekas schopné drony odhalit a někdy i rušit. Instalovány jsou však dle NationalInterest i různé střechy a zástěny ve snaze minimalizovat následky zásahu dronem. Na dalších místech se potom objevují i nové bloky reaktivního pancíře, a to v podstatě všude, kam je možné je umístit.

iZdroj fotografie: Uralvagonzavod

Na některých nových tancích se údajně objevuje i systém aktivní ochrany Afghanit. Vyvinutý a otestovaných byl pro tanky T-14 Armata, uvádí ArmyRecognition, ovšem tento tank není v sériové výrobě, a tak ruští technici systém dle všeho montují na typy, které průmysl produkuje. Afghanit má být schopen detekovat zaměření tanku třeba zbraní s laserovým zaměřování, a v reakci ho zahalit do dýmu či spustit elektronické rušení. Zároveň je ale schopen ničit přilétající střely, aby se k tanku vůbec nedostaly. Je však otázka, jak moc je v praxi účinný.

Bez Západu jsou ruské tanky horší

Změnou mohou tanky projít také v případě, že je využit nový typ střeliva. Jedním z nich je výbušná tříštivá munice 3OF82 Telnik, a ruský server TopWar uvádí, že je naplněna 450 kusy malých segmentů, a ještě má programovatelný zapalovač. Nedetonuje tedy při dopadu na cíl, ale v přesně určené vzdálenosti před ním. Obsažené střepiny se při detonaci uvolní a zasypou plochu o velikosti 42 metrů čtverečních, takže mají značný plošný účinek. Díky němu jsou pochopitelně velmi nebezpečné pro pěchotu a nepancéřované cíle.

Americké tanky M1 Abrams nejspíše na Ukrajině způsobí paniku, ruské T-90M Proryv 3 jim 1 vs. 1 mohou čelit jen těžko

Na druhou stranu nemusí být současné tanky T-90M a T-72BM vždy lepší než ty vyráběné před 3 lety. V některých oblastech jsou nové ruské tanky bez západních technologií horší, protože je kvůli embargu není možné do Ruska dovážet. Týká se to například termovizí do zaměřovačů, kdy byly dovážené západní produkty lepší než ty vyráběné v Rusku, které jsou dnes do nových tanků montované. To znamená třeba horší podmínky při vedení operace v noci.

Článek Ruské tanky T-90M a T-72B3M jsou dnes „jiné“: zejména mají něco z T-14 Armata a pociťují absenci západních dílů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanků T-72M4CZ má AČR jenom hrstku

Česká armáda má pouhých 30 tanků T-72M4CZ, které vznikly z T-72M1 vyráběných v licenci v bývalém Československu. Vojáci je dostali v letech 2003 až 2005, uvádí MilitaryToday, a ve své době se jednalo nejspíše o nejlepší modernizaci tanku T-72. Mají účinné reaktivní pancéřování DYNA zvyšující ochranu, nový motor s automatickou převodovkou, automatický hasicí systém, nové řízení palby, i balistický počítač a řadu dalších inovací.

Leopard 2A4 doplněný o sovětský reaktivní pancíř Kontakt-1 je výrazně odolnější, tank může vydržet i proti silnějším zbraním

Ačkoliv má armáda v současnosti 14krát Leopard 2A4, zůstávají modernizované tanky T-72M4CZ její hlavní tankovou zbraní, a v případě nějakého konfliktu by vojáci využili hlavně těch. Leopard 2A4 je totiž primárně určen k výcviku – jde hlavně o to, aby se čeští tankisté naučili správně používat tanky západní konstrukce. Má 4člennou osádku, uvádí ArmyRecognition, kdežto v T-72 je 3členná. Sovětské tanky tedy ještě ve výzbroji zůstanou, a jak dlouho, to bude záležet na případné budoucí (dnes neexistující) smlouvě o pořízení nových tanků.

Leopard 2 je mnohem přívětivější tank

T-72 a Leopard 2A4 jsou podobně staré tanky, oba pochází hlavně z 80. let 20. století. A přesto např. v podcastu na stránkách české armády tankisté tvrdí, že byli německými stroji příjemně překvapeni. Podle nich jsou uživatelsky mnohem přívětivější než tanky T-72, a oceňují i jejich kanon ráže 120 milimetrů, protože je schopný mimořádně přesných zásahů. Velmi si cení také možnosti relativně rychle s tanky couvat nebo se otočit na místě, což jim dává mimořádnou obratnost, ačkoliv se oproti sovětským jedná o těžší stroje.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

A jestli česká armáda nakonec koupí Leopardy 2A8, získá tanky ještě mnohem vyššího levelu. Oproti verzi A4 mají lepší a delší dělo s vyšší úsťovou rychlostí a přesností, uvádí ArmyRecognition, a vylepšené je i pancéřování. Ve výbavě je navíc systém aktivní ochrany a nejmodernější optika i řízení palby, ale i řada dalšího. Pokud armáda tanky získá, pravděpodobně se zbaví zbytku nemodernizovaných T-72. Lepší T-72M4CZ by pak mohly skončit ve výbavě aktivních záloh, případně budou zakonzervované v armádních skladech.

Unikátní tank T-72M1 sovětské éry byl vyráběn i v Československu. Ani přes pokročilý věk se ale do výslužby nechystá

Leopard 2A8 přitom patří mezi absolutní světovou špičku (samozřejmě, že ho i tak lze zničit), a to po boku M1A2 Abrams nebo Challenger 2, ačkoliv existuje třeba ještě evropský tank KF51 Panther a ve vývoji jsou nástupci jako britský Challenger 3. V případě AČR však dává největší smysl právě německý stroj, který nabízí vedle svých kvalit také snadnou logistiku náhradních dílů, školení personálu apod. Sice je pravda, že třeba Polsko sází ve velkém také na americké M1 Abrams, ale německé tanky jsou významné i z pohledu podpory unijní ekonomiky.

Článek Hlavní bojový tank T-72M4CZ v AČR ještě nějakou dobu zůstane, i když by ho měl nahradit Leopard 2A8. Nic lepšího asi není se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Detekování dronů a rušení jejich signálu

Mít možnost detekovat drony by údajně měly umět moderní tanky dodávané ruské armádě, MilitaryView již v létě 2023 s odvoláním na ruská média uvedl, že Uralvagonzavod bude na nové T-90 a modernizované T-72 dávat zařízení Zashchita. To by mělo by umět detekovat drony podle jejich vysílacích signálů na vzdálenost až 4 kilometrů, a také je rušit. Další možností má být pak upravený systém Sapsan-Bekas s detekčním dosahem až 10 km.

T90M představuje aktuálně nejúčinnější tank ruských ozbrojených sil, ovšem ani klecová ochrana proti Javelinům na Ukrajině nepomáhá

Na papíře zní takové nápady zajisté dobře, nicméně pokud by osádka o dronu pouze věděla, nic by to na jejím osudu nezměnilo, neboť desítky tun těžký kolos pohyblivému dronu uniknout nedokáže. Kdyby mu ale zároveň dokázala rušit signál, dron by prostě spadl a nadále nikoho neohrožoval. Otázkou však je, zda se nejedná jenom o další historku šířenou propagandou, a jestli zařízení opravdu fungují nebo jich je dostatek. Aktuálně nevím, že by to nějaký systém instalovaný na těžkou techniku uměl – ostatně jsou drony poměrně novou hrozbou.

I klece jsou účinné, ale jenom částečně

Ruská armáda se nicméně nemusí uchylovat pouze k detekci dronů, v nějaké míře totiž poslouží i klece na tancích a jiné technice, které mimochodem dostávaji už přímo od výrobce tanky T-90M a T-72B3M, na což jsme v ArmádnímZpravodaji upozorňovali. Tyto zábrany jsou účinné, pokud dron vletí přímo do ní – ale když se operátor trefí jinam, nepomáhají – a někteří umí být s dronem velmi přesní. Na druhou stranu platí, že ne každý zásah tanku dronem je smrtelný, třeba zásahů granátem, které běžně nosí, může přežít i několik.

Ani nové klece na tancích T-90M a T-72B3M ruskou armádu nespasí, v praxi jsou k ničemu a brání posádce

Do budoucna se ale jistě nějaká účinná ochrana obrněné techniky proti dronům najde. Nabízí se využít třeba systémů aktivní ochrany, které jsou budoucností tanků, přičemž detekují přilétající protitankové střely, když je zničí třeba sprškou fragmentačních projektilů. Ale není vůbec problém si představit, že jejich detekční systémy, většinou radary, budou upravené tak, aby dokázaly odhalit i sebevražedný dron, a poté ho zničily. Možností existuje více, třeba mikrovlny nebo lasery, ale řešení musí být jak funkční, tak praktické a nepříliš drahé.

Článek Ruské tanky T-72 ani T-90M drony tak snadno nepřekvapí, detekují je totiž na vzdálenost 4 km; zničit je ovšem neumí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ne vždy se může pěchota bránit

Vojáci mají v současné době hned několik druhů protitankových zbraní. Většinou jsou to protitankové granátomety či odpalovače protitankových střel, které mají různou účinnost i princip fungování. Nejčastěji ale bývají vybavené kumulativní hlavicí schopnou probít pancíř o síle stovek mm RHAe – využít lze třeba protitankové granáty, nejrozšířenější je asi RPG-7, ale ty již do moderního tanku většinou neproniknou, alespoň ne zepředu.

Ukrajina sestřelila ruský bombardér Suchoj Su-24 v Černém moři

Občas ještě zafunguje i Molotovův koktejl, ale zastavit jím tank je spíše náhoda, a když to vyjde, tak spíše nějaký starší. Na nejsilnější obrněnce má pak Rusko třeba střely 9K113 Konkurs a 9K135 Kornet, jenomže ne vždy je mají k dispozici jednotky v zákopech, a jejich odpálení navíc není tak snadné – systémy jsou to hodně těžké a jejich odpálení probíhá ze stojanu nebo vozidla, na jejich přípravu ale není vždy čas, a navíc se těžko odpalují vojákům pod útokem.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Typický boj bezbranné pěchoty proti tanku ukazují již zmíněné záběry na videu pod článkem, na němž ukrajinský tank (podle tvaru kol a výfuku na levé straně se pravděpodobně jedná o T-72) útočí na pozice ruské pěchoty. Vojáci jsou schovaní minimálně ve 2 zákopech odstřelovaných tankem, doplňuje EssaNews, a ani v jednom případě se na odvetnou palbu nezmohou a pod přívalem střel umírají. Nejspíše totiž nemají žádnou protitankovou zbraň a jejich útočné pušky mohou max. zabít velitele tanku usazeného v otevřeném poklopu věže.

Taktika, proti níž je obrana těžká

Obrněnec z videa odstřeluje ruské zákopy zejména svou hlavní zbraní – konkrétně je vybaven dělem ráže 125 milimetrů, uvádí MilitaryToday. Jeho tříštivé střely mají na pěchotu i okopy devastující účinek, a navíc je pravděpodobně zapojen i koaxiální kulomet ráže 7,62 milimetrů, zatímco velitel ve věži používá těžký kulomet ráže 12,7 mm. Jde o taktiku, jak pěchotu udržet schovanou, pokud by nějakou protitankovou zbraň měla – pěšák totiž potřebuje alespoň několik sekund k jejímu zamíření, což pod palbou zkrátka nejde.

Video: 1 protitanková střela a nejpokročilejší ruský tank T-90M Proryv-3 shořel na kostru za pár vteřin. Neochránila ho ani speciální plachta

Zda obránci žádnou takovou zbraň neměli, útočníci s jistotou nevěděli – i proti s tankem zuřivě manévrovali, což není tedy znakem zmatkování, ale naopak taktika, jak vyhnout případné odvetné palbě. Směrem k zákopům byl pak obrněnec po většinu doby natočen čelní částí, kde je také nejodolnější. Neustálé natáčené věže zase svědčí o tom, že osádka přenášela palbu z místa na místo, aby pokryla celý prostor. MilIn pak uvádí, že se takto podařilo ruské pozice rozbít a obránce pobít i vyhnat, a při následném útok pěchoty jednoho zajmout.

Článek Video: Ukrajinci zdokumentovali střet svého tanku a ruské pěchoty, která v zákopu bezmocně čekala na smrt se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Klece mají tanky chránit proti dronům

Portál Defence-Blog uvedl, že výrobce Uralvagonzavod poslal ruské armádě v říjnu 2023 novou várku tanků T-90M a T-72B3M. Ty zvládá produkovat i navzdory sankcím, a fotografie zveřejněné výrobcem ukazují nejnovější modernizaci T-72 opatřenou speciální klecí a naloženou na vagonu. Střechu tanku tvoří trojúhelníkové profily, a okolo věže je síť. S největší pravděpodobností jde o reakci na stále častější útoky ukrajinských dronů jak s protitankovými granáty, tak i sebevražednými. Cílem je útoky dronů zachytit tak, aby nepronikly až k pancíři.

iZdroj fotografie: Uralvagonzavod

Takové řešení má ovšem několik „ale“. Zkušenosti z útoků, hlavně tedy sebevražednými drony, totiž ukazují, že s nimi operátoři často míří a také trefí zadní čísti tanku, kde je umístěn motor. Tam ale žádná klecové ochrana není, a podobné nástavby navíc osádce komplikují rychlé opuštění tanku, což pro ni znamená – vzhledem ke známé slabině ruských a sovětských tanků s explodující municí po zásahu – rozdíl mezi životem a smrtí, i když většinou nezbývá na útěk ani vteřina. Navíc se zdá, že tank přišel o kulomet namontovaný na věži.

Tanky mají lepší ochranu nebo dělo

T-90M a modernizovaný T-72B3M mají mnoho společného. Využívají například nejmodernější ruské reaktivní pancéřování Relikt, které jim poskytuje ochranu i proti kinetickým penetrátorům, a jak uvádí ArmyRecognition, mají rovněž nový typ děla 2A46M5 ráže 125 milimetrů. To může využívat i nejnovější typy ruské protitankové munice, a stejně tak jimi dokáže osádka odpalovat řízené protitankové střely 9M119 Refleks.

Záchytné „volejbalové“ sítě proti dronům zrovna účinné (ne)jsou, krášlit ale mohou každé ruské město poblíž fronty

I přesto mohou být nejnovější ruské tanky v některých parametrech horší než ty vyráběné před válkou na Ukrajině. Nejsou pro ně totiž některé západní technologie, bez nichž jsou výrazně horší, jak jsme na ArmádnímZpravodaji informovali. Rusové tak museli nahradit třeba francouzské termovize domácími systémy s až 2krát horšími parametry. A také není jasné, kolik moderních tanků může Uralvagonzavod za rok vyprodukovat – ruští představitelé sice tvrdí, že hodně, ale používání starých tanků na ukrajinské frontě svědčí o něčem jiném.

Ruské tanky T-90M a T-72B3M mířící na frontu

Článek Ani nové klece na tancích T-90M a T-72B3M ruskou armádu nespasí, v praxi jsou k ničemu a brání posádce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ve své době nejlepší T-72 na světě

Modernizaci českých tanků dostal na starosti Vojenský opravárenský závod v Novém Jičíně, a výsledkem byla velmi dobrá verze, která byla v době svého vzniku (roku 2003) nejspíše nejzdařilejší modernizací tanku T-72 na světě. České vylepšení přineslo lepší ochranu osádky a možnost zasáhnout a zničit cíl i na relativně velikou vzdálenost, stejně jako lepší mobilitu. Úroveň tanku měla být dokonce srovnatelná s moderními tanky 3. generace.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Tanky T-72M neměly, na rozdíl od verzí používaných v SSSR, kompozitní pancíř, ale T-72M4CZ má na nejexponovanějších místech vrstvené pancéřování včetně keramické části. Dále na něj bylo namontováno reaktivní pancéřování DYNA zvyšující nejen ochranu proti kumulativním hlavicím, ale i proti dalším projektilům. Stroj pak dostal i boční zástěny nebo aktivní ochranu „soft kill“, která detekuje zaměření laserovým paprskem používaným k navádění protitankových střel. Pro případ zasažení pak disponuje i moderním protipožárním systémem.

T-72M4CZ získal novou munici

Ačkoliv zůstal tank vyzbrojen dělem 2A46M ráže 125 milimetrů s hladkým vývrtem, byla pro něj vyvinuta wolframová munice APFSDS(-T) se schopností prorazit na 2 kilometry pancíř o síle 500 milimetrů RHAe. Získal také nové řízení palby, což značně zvýšilo šance osádky na zásah cíle již prvním výstřelem. Vedle toho má k dispozici laserový dálkoměr nebo termovizi, která osádce umožňuje i boj v noci a za zhoršené viditelnosti.

Základní kostra tanku zůstala stejná, ale dostala nový a výkonnější motor. Ten umožnil mírně zvýšit rychlost až na 61 km/h na silnici, ale zásadnější je mnohem vyšší zrychlení, což osádce dává možnost pružněji reagovat na některé situace. Po zhruba 20 letech od modernizace však ani T-72M4CZ nesplňuje to, co je pro moderní válku a standardy NATO žádoucí. Česká armáda je proto chce nahradit, a to pravděpodobně tanky Leopard 2A8. České T-72M4CZ následně nejspíše uloží do skladu nebo je budou používat aktivní zálohy.

Článek Český tank T-72M4CZ: ve své době byl nejlepší T-72 světa, ale dnes už nestačí. V AČR ho nejspíše nahradí Leopard 2A8 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernizované tanky jsou skladové zásoby

Ačkoliv se často mluví o dodávkách nových tanků, faktem zůstává, že úplně nových strojů zase tolik není, a to ani přesto, že v Uralvagonzavodu běží výroba tanků T-90 v nejmodernější verzi T-90M naplno. Další tanky T-90M, T-73B3M nebo T-80BVM však nejsou nové. Ruské závody totiž využívají starší stroje, především pak ty ze skladů, a modernizací je „povyšují“. Často významným způsobem, přičemž je modernizace časově mnohem méně náročná než stavba nového tanku; informace o produkci nových jsou tak trochu zavádějící.

iZdroj fotografie: Uživatel Tuchačevský / Creative Commons / CC BY-SA

Modernizace je ale nezbytná, pokud má mít starší ruský tank šanci proti západním strojům, které dodávají Ukrajině její spojenci, protože jsou rozhodně lepší než verze nemodernizované. Příkladem může být hlavní zbraň, potažmo nová verze děla 2A46M-5 v modernizovaných strojích – jen ta může používat nejnovější typy ruské protitankové munice z ochuzeného uranu Svinec-1 a Svinec-2 zkonstruované tak, aby prorazily i silný čelní pancíř západních tanků. K dispozici pak mají také protitankové řízené střely 9K119M Refleks-M.

Ochrana tanků významně narostla

Důležitý je bezesporu i reaktivní pancíř typu Relikt s výrazně lepšími vlastnostmi oproti předchozímu Kontakt-5, či dokonce starému Kontakt-1. Ten je účinný nejen proti tandemovým kumulativním hlavicím, ale zvyšuje také odolnost i proti kinetickým penetrátorům. Modernizované tanky T-90M a T-72B3M dostávají rovněž nové výkonnější motory, což zlepšuje jejich mobilitu i přesto, že současně narůstá jejich hmotnost. Vedle toho však mají mít i další moderní vybavení, ačkoliv jak se ukázalo, bez západních dodávek to „není ono“.

„Nezničitelné“ ukrajinské tanky T-84 i po roce války přežívají a ničí: dosud nejspíše nepadl jediný z nich, ale Ukrajina jich má jen hrstku

Právě v tom také může být kámen úrazu, a v současnosti modernizované stroje jsou nejspíše horší než ty z doby před invazí na Ukrajinu. Například termovize v současných strojích má mnohem menší dosah, neboť Rusko nemůže dovážet vyspělé západní technologie, a samo tak dobré zdaleka nevyrobí. Problém se ale může týkat i některých dalších systémů, což určitě kvality tanky zhoršuje. Na druhou stranu – s výjimkou západních nebo ukořistěných strojů – budou modernizované ruské tanky lepší než vše, co má k dispozici Ukrajina.

Samozřejmě nelze tvrdit ve prospěch ani jedné strany, že by byla slabší / silnější. Když se například utkají ruské tanky (byť modernizované) s dobře vycvičenou osádkou německého Leopardu 2, nemusí jich stačit na jeho zničení ani pět, ačkoliv lze totéž tvrdit i naopak, ale stejně tak je možné, že Rusko získá navrch tradiční početní převahou. Ostatně tamnímu režimu ani nejvyšším velitelům na ztrátách lidských životů ani techniky nikdy moc nezáleželo. Ve srovnání toho nejlepšího 1 vs. 1 by ale s největší pravděpodobností vyhrály tanky ze Západu na plné čáře.

9 amerických tanků M1 Abrams zničilo 47 sovětských během 30 minut; existuje naděje, že se bude historie z Iráku opakovat

Rusko také nejspíše od počátku invaze ztratilo většinu schopných tankistů, jejichž místo zaplňuje jenom stěží, a navíc je pověstné nedostačujícím výcvikem i nízkou kvalitou mnohého vybavení. Řada expertů tak prozatím odhaduje, že si válka vyžádala násobně více padlých na straně Ruska, ačkoliv ani u Ukrajinců nejsou ztráty nízké. Konkrétně v tankových bitvách pak hrají významnou roli i jiné zbraně, ať jde o dělostřelectvo, drony nebo protitankové systémy.

Článek Modernizované ruské tanky T-72B3 a T-90M jsou lepší než ukrajinské, ale na Leopard nebo Abrams nestačí, i když mají munici Svinec se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Hliníkový pancíř s ocelí a kompozitem

Zásah tankovým projektilem, zvláště pak protipancéřovým, je pro bojová vozidla pěchoty většinou fatální. Obecně platí, že jsou navržena tak, aby vydržela zásahy od projektilů kolem ráže 30 mm, i když starší typy obvykle nezvládají ani to. Z videa je ale patrné, že s pořádnou dávkou štěstí může vozidlo přežít. Konkrétně v tomto případě sice granát pancíř poškodil, ale nezničil. M2 Bradley má přitom hlavní pancíř jen z hliníku, ale mnohé jeho verze ho mají zesílený kompozitními materiály a ocelovými zástěnami, aby byl odolnější.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Možných vysvětlení, že BVP M2 Bradley přežilo, je více. Jeho pancíř je zkonstruován tak, aby dopadající protipancéřové projektily pokud možno odrážel, což záleží na úhlu dopadu. Zásah tedy mohl kus pancíře odlomit, ale projektil se odrazil a dovnitř neprošel. Druhou možností pak je, že dovnitř prošel, ale nepoškodil žádné kritické systémy. Mnohá vojenská vozidla jsou navržena tak, aby zůstala i přes vážná poškození alespoň částečně pojízdná.

Dělo z T-72 zničí i moderní tank

Ojedinělé přežití vozidla Bradley ale neznamená, že by střet s tankem vždy ustálo. Ačkoliv ho nejspíše nedokáže zničit explozivní granát z tankového děla ráže 125 milimetrů, protipancéřová nejspíše bez větších problémů. Tanky T-72 používají hned 2 typy: 1) munice typu HEAT s kumulativní hlavicí, jejíž účinek ale může oslabit mříž nebo reaktivní pancíř, 2) náboje APFSDS z wolframu nebo ochuzeného uranu. Ty zvládají hlavně u modernizovaného T-72B3M probít i pancíř západních tanků, s bojovým vozidlem pěchoty by si tak měly poradit.

Rusko uvedlo, že Ukrajina sestřelila vlastní stíhačku Mig-29 i dosud „neviděné“ BVP M2 Bradley. Problém je, že k tomu dojít nemohlo

Naopak platí, že rychlopalný kanon ráže 25 milimetrů ve věži M2 Bradley tanku ublížit nedokáže; k dispozici má nicméně i řízené protitankové střely TOW naváděné po drátě s dosahem 4 km a schopností prorazit pancíř o síle až 900 mm RHAe. Jde o obávanou zbraň, a např. vozidla Bradley během první války v zálivu zničila více iráckých tanků než americké tanky M1 Abrams, takže se nelze divit žádné tankové osádce, pokud se jim chce klidit z cesty.

Bradley continues to perform his combat missions after a direct hit from a T-72 pic.twitter.com/hFsRZ75yfR

— Andrei_bt (@AndreiBtvt) July 14, 2023

Článek Video: ani výstřel ruského T-72 nedokáže vždy zničit slabě pancéřované BVP M2 Bradley, které dokáže i přes vážné poškození odjet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanků T-72B je po světě mnoho

T-72B je konstrukce z dob Sovětského svazu a primárně byl určen pro sovětské ozbrojené síly, zatímco exportní verze postrádaly lepší kompozitní pancéřování a některé vnitřní vybavení. Jenomže po rozpadu SSSR se dostala i tato verze mimo území bývalého svazu republik. Žádná z modifikací však neměla podlouhlou nástavbu věže v zadní ani přední části, takže je otázkou, čeho chtěli technici s její pomocí dosáhnout.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creactive Commons / CC BY

První neznámou je, že není jasné, z čeho vlastně nástavba je, nebo jak je těžká. Je totiž pokrytá nějakou plachtou, což identifikaci materiálu znemožňuje, a experti jsou odkázáni jen na spekulace. Jednou z možností je, že to je jakási ochrana proti dronům, čemuž by nasvědčovala i nástavba nad věží. Konstrukce tak může tank chránit proti bezpilotním letounům, které shazují protitankové granáty, případně i proti sebevražedným dronům, které často útočí seshora na zranitelná místa, a právě ta nástavba při poloze děla dopředu kryje.

Místo pro různé vybavení

Existují i názory, že může být nástavba místem pro různé vybavení, jehož instalace není do tanku možná, případně do ní bylo přesunulo vybavení z vnitřku tanku. Pokud by se ale jednalo o silné pancéřové nástavby, mohly by zvyšovat hmotnost tanku a tím snižovat jeho pohyblivost. Přesunutí vybavení by tak teoreticky mohlo udělat místo nějakému výkonnějšímu motoru, čímž by bylo možné pohyblivost zlepšit. Vyvstávají však i spekulace, že nástavby mění těžiště tanku a zlepšují jeho stabilitu hlavně při střelbě.

Dlouhé věže však nejsou žádnou novinkou, mají je mnohé západní tanky, a upravený T-72 se trochu podobá například německému Leopardu 2. Ale tanky Západu mají v dlouhé věži uskladněnou munici tak, aby byla oddělena od prostoru osádky a při výbuchu nepoškodila vnitřek tanku. Tato varianta je ale u T-72 – tedy vzhledem k jeho caruselovému nabíječi, což je i velký handicap z hlediska bezpečnosti – spíše nepravděpodobná. Co za úpravami stojí se tedy ukáže asi až v případě, že bude takto upravený tank opravdu použitý v praxi.

Článek Video: ruský tank T-72 s podivnou nástavbou před i za věží vyvolává otázky, nelze určit, k čemu může sloužit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Převrácení tanku zabránilo dělo

Zajímavou nehodu ukazuje video v tomto článku, na němž se obrněný automobil typu MRAP MaxxPro doslova dostal pod tank T-72B3. Obě vozidla byla tou dobou v držení ozbrojených sil Ukrajiny, a na první pohled se zdá téměř nemožné, aby se do sebe takto zaklínila. Tank je totiž „opřený“ o obrněný vůz ve velmi strmém úhlu, a ještě většímu náklonu nebo i převržení nejspíše zabraňuje jenom dělo, jimž se opírá o zem.

Ukrainian T-72B3 tank that ran over an MaxxPro MRAP in Zaporizhzhia.

The tank was evacuating the armored vehicle, but it was hit by Russian Lancet kamikaze UAV, and the confusion caused a collision. pic.twitter.com/g6G75DLhMy

— Clash Report (@clashreport) June 21, 2023

Taková nehoda se přitom nemusí stát náhodou, ale třeba při útoku ruského sebevražedného dronu ZALA Lancet. Ten konkrétně v tomto případě útočil na tank T-72B3, a když se mu jeho osádka snažila vyhnout, řidič obrněného vozidla už nestačil zareagovat Jednou z teorií pak je, že MaxxPro nejel těsně za tankem, ale byl jím tažen. Ať to bylo jakkoliv, oba stroje se později povedlo zachránit a jsou opravitelné. Poškození se nezdají příliš drastická.

MaxxPro je rozšířený americký MRAP

MaxxPro, nebo také International MaxxPro, je obrněný automobil typu MRAP původem z Ameriky. Navržen byl tak, aby ochránil osádku proti střelbě a výbuchům min a nástražných náloží. Spojené státy ho přitom prodaly do mnoha zemí, a třeba Ukrajina jich dostala minimálně 200. Automobil váží dle verze kolem 13 tun a uvnitř má místo až pro 7 vojáků. Ve světě jich je v provozu kolem 9 tisíc, lze ho tedy označit za relativně úspěšné.

Polsko může Ukrajině poskytnout zbytek tanků T-72 a modernizované tanky PT-91 Twardy, které se vyrovnají ruským T-72B3

Naproti tomu tank T-72 je sovětského původu, ale varianta T-72B3 je ruskou modernizací, a protože ji Rusko nikdy nevyváželo, je jasné, že musí jít o jeden z ukořistěných strojů. Nad staršími verzemi má pochopitelně navrch, vybaven je novým zaměřovačem a motorem, a jeho vylepšené dělo ráže 125 milimetrů je schopné odpalovat i protitankové řízené střely 9K119 Refleks. Má také reaktivní pancíř Kontakt-5 a jeho hmotnost je kolem 45 tun.

Článek Video: „naprosté nabrání“ tanku T-72B3 na střechu MRAP obrněného vozidla MaxxPro aneb Ne vždy reverzní manévr vyjde se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Klece přinesly zatím jen nevýhody

I když se klece nad věžemi ukázaly jako neúčinné, stále se u ruských tanků na Ukrajině objevují, ačkoliv už ne v tak velkém počtu. Nejenže se Ukrajincům daří je opakovaně ničit, ale osádkám způsobují i potíže. Vysoká konstrukce zvyšuje siluetu tanku, takže je viditelný na delší vzdálenost, a také ho nelze tak dobře zamaskovat. Osádce se navíc vylézá hůře ven, což může být při zásahu fatální (jak se také nejednou ukázalo).

A Russian Western Military District T-72B3 tank with a roof screen with Kontakt-1 ERA bricks. https://t.co/RPQuvBOn14 pic.twitter.com/bCHrQ0u2J2

— Rob Lee (@RALee85) May 6, 2023

Jednu schopnost však klece mít mohou, a to zastavit provizorní drony, které Ukrajinci běžně montují z civilních dronů s hlavicí RPG-7. Nově se navíc začaly objevovat konstrukce s klecí, na níž jsou umístěny kostky reaktivního pancéřování ERA. Existují i záběry zveřejněné ruským ministerstvem obrany, kdy jsou kostky reaktivního pancéřování Kontakt-1 přímo na kleci tanku T-72B3. Nápad je to možná zajímavý, ale je velkou otázkou, zda funkční a bezpečný.

Kostka ERA při zásahu exploduje

Reaktivní pancéřování ERA je navržené tak, že ho lze umístit na pancíř tanku, a je-li zasaženo protitankovou střelou, exploduje výbušnina umístěná v kostce mezi dvěma kovovými destičkami. Taková exploze pak značně zeslabuje účinky kumulativní hlavice. Jak bude tato konstrukce fungovat v okamžiku, kdy pod ní není pancíř, ale klec, je opravdu diskutabilní. Pokud bude mít osádka tanků otevřené poklopy, což je hlavně v nadcházejících horkých letních měsících běžné, exploze střely a kostek ERA pro ni může být velmi nebezpečná.

Je tedy sporné, zda dokáže něco takového zastavit třeba střelu Javelin. Teoreticky může být konstrukce účinná proti dronům, ale pak by nemusela mít kostky ERA. Je také docela možné, že jde jenom o snahu ruské armády povzbudit morálku tankistů, kteří si musí být vědomi vysokých ztrát spolubojovníků. Na druhou stranu konstrukce ještě více prozradí pozici tanků, na něž bude možné zaměřit přesné zbraně dodané Ukrajině spojenci ze Západu, případně i děla moderních tanků, proti nimž je daná klec zcela k ničemu.

Článek Video: ruské ministerstvo obrany se rádo chlubí, třeba pancéřováním ERA na „oficiální grilovací kleci“, které ale nedává smysl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Irácké tanky byly americkými deklasovány

Tanky Abrams a BVP Bradley nasadila americká armáda do bitev v obou válkách proti Iráku, a rovněž je vyslala do největšího tankového střetu v konfliktu zvaném „bitva o 73 Easting“. Do hlavního střetu poslaly americké síly 9 tanků M1 Abrams a 12 BVP Bradledy, proti nimž stály v připravených pozicích stroje jako T-72, T-62 a T-55, případně jejich čínské kopie. Výsledkem bylo naprosté selhání iráckých sil – ztratily 47 tanků a 34 bojových vozidel pěchoty a obrněnců během necelé půlhodiny, a samy nezničily jediný americký stroj.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Někomu by se mohlo zdát, že budou mít ukrajinské jednotky se západní technikou nad ruskými tanky absolutní převahu, ale není to tak docela pravda. Ruská armáda má sice ve výzbroji i staré tanky T-72 a ze skladů vytáhla dokonce T-62 a T-55 (podobně stará jsou i její BVP), ale v mnoha případech se bude jednat o zcela jiné stroje, než jaké měl Irák. Navíc se může opřít o rychlé tanky T-80, a hlavně pak o T-90, které jsou ve verzi T-90M mnohem modernější a schopnější než předchozí stroje, i když nejspíše ne lepší než ty ze Západu.

Ve výsledku tak bude záležet především na místě jejich nasazení, potažmo jaké stroje se mezi sebou střetnou. Jelikož má Ukrajina od amerických spojenců velmi dobré informace o rozmístění ruské techniky (kterou může sledovat prakticky „živě“), může nasadit tanky Západu tam, kde se s jistotou utkají se slabšími protivníky. Například britský Challenger 2 je pro svůj extrémně odolný pancíř více než 70letými tanky T-55 (některé mají modernizaci, jiné ne) de facto nezranitelný. Poradit by si tak mohl i s desítkou takových strojů.

Čím Rusko nahrazuje ztracené tanky? Šrotem: už nemá kde brát, tak vytahuje „uzemněné“ tanky z dob Chruščova. Mají šanci?

Rusko by se mohlo k takové taktice uchýlit, pokud by se ocitlo v zoufalé situaci – tedy například v takové, kdy by skutečně nemělo k obraně nic lepšího, případně by chtělo získat čas na přesun svých modernějších strojů. Už teď ostatně vysílá tanky T-55 na smrt, aby stihlo vyrobit více modernizovaných T-90M Proryv. Stejný scénář by nejspíše nastal i proti M1 Abrams, Leclerc nebo Leopard 2, ale pravděpodobně už jenom těžko proti T-72B3M, a už vůbec proti T-90M. Kdyby ale došlo ke střetu 1:1, mají Západní větší šance.

Rusko tanky T-72 značně vylepšilo

V případě střetu na Ukrajině a v Iráku také nelze považovat ruské a irácké tanky T-72 za shodné; naopak je mezi nimi mnoho rozdílů. Již nemodernizované sovětské stroje bývaly lepší než tanky, které Sovětský svaz vyvážel – exportované stroje měly například horší pancíř, jednodušší zaměřování, a údajně pak nedostaly k dispozici nejnovější typy munice. To dnešní ruské T-72, hlavně T-72B3M, jsou modernizované, s lepším systémem řízení palby, dělem, termovizí nebo reaktivním pancéřováním Relikt, což výrazně zvyšuje jejich bojeschopnost.

Když Rusko změní přístup, může vyrábět až 1 000 nových tanků T-90M Proryv za rok. Mohlo by to znamenat zásadní změnu v rozložení sil

V některých parametrech se ale změnily i americké tanky, nemají například přídavný pancíř z ochuzeného uranu, ale zase mohou mít lepší elektronické vybavení. Záležet bude i na výcviku osádek, protože ty americké byly ve válce v Iráku na špičkové úrovni, kdežto irácké pravděpodobně nikoliv. Střet desítek obrněnců na Ukrajině každopádně experti za pravděpodobnou nepovažují, protože se taktika nasazování techniky změnila, takže už nejsou obrněné kolony vysílány do útoku jenom tak.

Článek 9 amerických tanků M1 Abrams zničilo 47 sovětských během 30 minut; existuje naděje, že se bude historie z Iráku opakovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanky T-72M1 vyráběl závod na Slovensku

Sovětský svaz začal tanky T-72 zařazovat do své výzbroje již v roce 1973, ale do tehdejšího Československa byla ještě jejich cesta daleká. Československá armáda potřebovala náhradu za již beznadějně zastaralé T-55, a jelikož měla země tradici ve výrobě tanků, Sovětský svaz jí na ně poskytl licenci. Výroba tak začala v roce 1986 z závodě ZTS Martin na Slovensku. A probíhala až do roku 1993, dělnicí za celou dobu postavili více než tisícovku strojů.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Verze T-72M a vylepšená T-72M1 byly takzvaně exportní, což znamenalo, že oproti originálním tankům měly některé parametry oslabené, případně nedisponovaly některými technologiemi. Projevilo se to například na ochraně osádky – zatímco tanky T-72B měly moderní kompozitní pancéřování, tanky exportní verze jenom klasické ocelové, i když verze M1 dostala novu věž s keramickým jádrem a bylo zesíleno pancéřování korby. Horší bylo ale také řízení palby, a údajně tanky nedostávaly k dispozici nejnovější typy munice.

Hlavní výzbroj byla shodná se sovětským T-72

T-72M1 je přesto impozantní stroj o hmotnosti 43 tun, k jehož obsluze je třeba pouze 3členná osádka, protože má – jako ostatní sovětské konstrukce tanků – automatické nabíjení. Jeho hlavní zbraní je stejné dělo jaké je dodnes používáno v sovětských a ruských tancích, tedy ráze 125 milimetrů s hladkým vývrtem hlavně, a uvnitř bývá zásoba až 44 granátů. Výzbroj doplňuje kulomet PTK ráže 7,62 milimetrů a na věži je ještě těžký kulomet NSVT ráže 12,7 milimetrů. Tank T-72M1 se přitom dokáže pohybovat rychlostí až 60 km/h.

Modernizovaný tank T-72 má posílit ruské tažení: převzal řadu vylepšení z T-90M a mohl by zvrátit dosavadní neúspěchy

Z Československa pak některé z těchto tanků odebrala i Německá demokratická republika, a později se tanky dostaly i do dalších zemí, třeba do Alžírska, Iráku nebo Libye. Z ČR jich také část skladových zásob zamířila na Ukrajinu, a další před odesláním procházely rozsáhlou modernizací, díky níž obdržely reaktivní pancéřování zesilující ochranu hlavně před kumulativními hlavicemi. Její součástí však bylo i nové řízené palby a termovize.

Článek Unikátní tank T-72M1 sovětské éry byl vyráběn i v Československu. Ani přes pokročilý věk se ale do výslužby nechystá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko má moderní i desítky let staré stroje

Útočící armáda má ve výzbroji celou plejádu tanků, nejpoužívanějším typem jsou přitom tanky T-72 v různých modifikacích. Tím nejmodernějším jsou pak T-90M Proryv, přičemž existují i jeho starší verze. Teoreticky by šel za nejmodernější označit T-14 Armata, ale ten dosud přímo na frontě nikdo neviděl, a navíc stále existuje jenom v předsériové variantě. Dalším typem jsou tanky T-80 s plynovou turbínou známé svou rychlostí. Kvůli velkým ztrátám ale Rusko ze skladů vytahuje i zastaralé T-62, a dokonce i T-54/55 z 50. let 20. století.

To ale tamní propaganda moc nepřiznává a snaží se prezentovat především moderní výzbrojí, což jsou hlavně tanky T-90M. Ty dostaly modernizované dělo 2A46M-5 s možností střílet nové typy ruské protitankové munice, a to včetně projektilů z ochuzeného uranu. Další výhodu je moderní typ reaktivního pancéřování Relikt, systém řízení palby Kalina, nebo silnější motor, díky němuž je tank i přes nárůst hmotnosti svižnější než předchozí typy. Kolik těchto verzí v současné době Rusko má, však není jisté, ale vyrábí nové, případně na ně modernizuje staré T-90A.

Nejmodernější T-72 má mnoho společného s T-90M

Rusko může mj. sahat do skladů pro staré tanky T-72B a modernizovat je na typ označovaný jako T-72B3M. Ten se v některých ohledech podobá nejnovějším T-90M, s nimiž by měly mít stejné dělo a motor (alespoň to tvrdí ruské údaje). Již na první pohled je jasné, že modernizované stroje používají reaktivní pancéřování typu Relikt pro zvýšení ochrany proti kumulativním hlavicím i kinetickým projektilům. Z děla by pak měly být tyto tanky schopny vypalovat i řízené protitankové střely 9K119M Refleks-M s dosahem až 5 km.

Ačkoliv se Rusko doslova chlubí řadami nových tanků, vznáší se kolem nich několik otazníků. Není jisté, zda je dokáže vybavovat některými moderními systémy, třeba pokročilou termovizí, neboť je dříve dováželo ze Západu. Podle dostupných informací do tanků montuje starší systémy než před válkou na Ukrajině, takže nemusí mít tanky všechny deklarované schopnosti. Ale i kdyby měly, proti moderním tankům od Západních spojenců nejspíše budou v mnoha ohledech zaostávat. Záležet navíc bude na výcviku osádek a způsobu nasazení tanků.

Ani z videa není z pochopitelných důvodů zřejmé, o jaké množství techniky se vlastně jedná. Rusko by zaprvé počty neprozradilo, protože by jinak nepřítel věděl, na co se má připravit, a zadruhé téměř jistě ukazuje jenom to, co se mu hodí, potažmo jak chce, aby to svět vnímal. Nelze si myslet, že má federace k dispozici pouze o vyšší desítky tanků, téměř jistě jich budou stovky, ale zda 300 nebo třeba 700, už odhadovat nelze. Ruská válečná výroba jede naplno, není ovšem jisté, kolik strojů dokáže za tak krátkou dobu vyprodukovat.

Článek Video: ruské nahromaděné tanky T-90 a T-72 na Ukrajině mohou být tvrdou překážkou, jejich řady vypadají až nekonečně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K útoku na zákop stačí granát z granátometu

Na ukrajinskou ofenzivu jsou jistě připraveny i zákopové pozice, které budují ruští vojáci například v oblasti Záporoží, ale také u měst jako Melitopol nebo Mariupol. Jak ukazují záběry z loňského roku, již tehdy pomáhaly vojákům zdolávat ruské zákopy ukrajinské drony. Stačí k tomu i obyčejné kvadrokoptéry s granátem ráže 30 milimetrů, který je běžně používán do granátometu AGS-17. Upraveny bývají tak, aby co nejlépe držely směr.

Na videu je vidět, jak operátor dronu našel ruského vojáka ukrytého v zákopu. Ten mu poskytuje velmi dobrý úkryt před vším, tedy kromě přímého zásahu nebo termobarickými zbraněmi. Obsluhy dronů se však praxí naučily trefovat i do opravdu malých cílů, takže pro ně zákop není překážkou. Pokud upravený granát dopadne do zákopu v blízkosti vojáků, nemají šanci. Malé drony s tichým elektrickým pohonem většinou ani neslyší, útok tak může přijít zcela nečekaně.

Ukrajinu podpoří i tanky z Polska a ČR

Video ukazuje rovněž kolonu tanků T-72M1 darovaných ukrajinské armádě z Polska; podobné stroje ale dostala i od České republiky. Jde o exportní verzi sovětských T-72, ale se slabším pancéřováním a některými jednoduššími technologiemi, než jaké mívaly sovětské T-72B. Ukrajinci možná budu mít podobných tanků na ofenzivu i několik set, protože jim Polsko mělo v poslední době odeslat většinu svých strojů. Další nebo podobné jsou upravovány v České republice, jejich modernizaci přitom platí Spojené státy a Nizozemí.

Ale zpět k improvizacím s drony. Ukrajinci jsou jimi doslova proslulí, od počátku války přišli s mnoha nápady, jak přetvořit běžné civilní drony na nebezpečné zbraně. Některé nesou protitankové hlavice a fungují jako sebevražedné, kdy do nepřátelského vozidla přímo narazí, a jiné zase jako nosiče různých pum, které shazují na cíl, ale následně se vrací zpět na základnu. Někdy přitom může bombám z dronů padnout za oběť i 10 tanků během jedné noci.

Článek Video: granát modifikovaný pro „čištění“ zákopů udeří tiše a nečekaně, stačí ho stáhnout lepenkou a shodit z dronu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank T-72 slouží už rovných 50 let

Tanky T-72 byly do výzbroje sovětské armády zařazeny v roce 1973 jako alternativa k dražším T-64. A protože se osvědčily, bylo nakonec jejich využití velmi masivní, a ke všemu je SSSR vyvážel nebo je povolil v mnoha zemích (včetně Československa) licenčně vyrábět. Exportní varianta T-72M byla však tradičně ořezaná a chybělo jí třeba lepší kompozitní pancéřování. Sovětské T-72B byly tedy mnohem lepší, a navíc docházelo postupem let k jejich modernizaci, přičemž nejlepší varianta je dnes nejspíše ruská T-72B3M.

Stroj není zase tak těžký, varianta T-72B váží jenom 44,5 tun (což na těžký tank jde) a má nízký profil. Osádku tvoří 3 vojáci – velitel, řidič, střelec – nabíječ není třeba, protože má tank automatické nabíjení. Provází ho nicméně velmi špatné uložení munice, což při zásahu často způsobuje výbuch. T-72 disponuje dělem 2A46M nebo jeho vylepšenými verzemi s hladkým vývrtem ráže 125 milimetrů. Dále je vyzbrojen koaxiálním kulometem ráže 7,62 milimetrů, a na střeše pak těžkým kulometem ráže 12,7 milimetrů s možností využít ho i jako protiletadlový.

Ukrajinský T-72 si podal ruskou pěchotu

Jeden z tanků T-72 ukrajinské 54. mechanizované brigády se v březnu stal virálním na sociálních sítích, když se na veřejnost dostalo video z jeho sólové akce. Jde o docela neobvyklou situaci, do níž se osádka pustila proti ruské pěchotě bez toho, aniž by ji kryla pěchota ukrajinská. Kdyby nepřítel disponoval moderními protitankovými zbraněmi, mohlo se jí to vymstít. S tankem jako T-72 si dokáží hravě poradit, ale pokud je napadení pěšáci k dispozici nemají, tak proti obrněnému kolosu nic moc neudělají.

Ukrajinští tankisté pravděpodobně věděli, do čeho jdou, protože zřejmě spolupracovali s dronem, z jehož kamery také pochází zveřejněné záběry. Na videu je vidět, že jsou ruští pěšáci útokem osamělého tanku značně zaskočeni. Obrněnec na ně střílel ze všech zbraní, tedy jak z děla, tak z obou kulometů, a to i výbušnou municí. Střet se nakonec odehrál na vzdálenost jen pár desítek metrů. A poté, co většina Rusů padla, začala osádka s tankem couvat, aby se pravděpodobně vrátila zpět do bezpečí.

Článek Video: vyrazit proti tanku T-72 bez adekvátních zbraní je sebevražda. Přesto se o to může „příliš odvážná“ (a zaskočená) skupina pokusit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernizaci tanků T-72 platí i USA a Nizozemí

Zbrojovka Excalibur Army využívá svých zkušeností, repasování a modernizaci sovětské techniky se věnuje dlouhé roky a má zákazníky po celém světě. Není proto divu, že si společnost ze Šternberku vybraly i vlády Spojených států amerických a Nizozemí, které také za renovaci a modernizaci 90 tanků T-72 zaplatí. Není to ovšem jediná zakázka, stejně modernizován byl třeba tank „Tomáš“ z peněz sbírky Zbraně pro Ukrajinu. Činnost firmy ocenil i premiér Petr Fiala, který napsal na dělo jednoho z tanků věnování ukrajinským vojákům.

Modernizované tanky T-72 jsou vlastně dvojího druhu. Tím prvním je exportní varianta T-72M vyráběná pod licencí i v Československu, přičemž je měla ve výzbroji i československá armáda, a do současné doby je má i ta česká a mnoho dalších zemí. Druhou variantou jsou pak tanky T-72B původně určené pro sovětskou armádu, ale po rozpadu SSSR se dostaly i do světa. Verze B byla oproti M lepší, měla například odolnější kompozitní pancíř.

Ale je v podstatě jedno, o jakou verzi se jedná, ve Šternberku stroj většinou doslova rozeberou, aby mohli vše zkontrolovat a vyměnit komponenty jako zpuchřelou elektroinstalaci, gumové součástky a další. Tanky T-72 také dostanou v Excalibur Army vylepšený motor s větším výkonem. Maximální rychlost vozidel sice zůstává 60 kilometrů v hodině, ale budou pohyblivější v náročném terénu.

Modernizace zvýší odolnost tanku T-72

Viditelnou změnou je instalace reaktivního pancéřování odpovídající dle tvaru typu Kontakt-1, který he účinný hlavně proti kumulativním hlavicím. Nainstalovaný je zejména v přední části stroje a na věži. Tento reaktivní pancíř ale pravděpodobně nezvládá tandemové hlavice moderních zbraní a významně nezvyšuje odolnost ani proti kinetickým projektilům jako je APFSDS.

Tanky modernizované ve Šternberku mají mít vylepšené dělo, do něhož lze používat několik druhů munice i řízené protitankové střely 9M119 Svir; ty umožňují zasahovat cíle na vzdálenost až 4 kilometrů. Tanky T-72 ale dostaly také systém nočního vidění s dosahem 4 kilometrů nebo sadu moderního komunikačního vybavení. Ani takto upravené tanky se sice nevyrovnají třeba moderním německém Leopardům 2 ani ruským T-90M, ale pro starší typy tanků, které jsou stále páteří ruského tankového vojska, jsou vyrovnanými soupeři.

Článek Tanky T-72 modernizuje česká zbrojovka Excalibur Army za americké peníze: vylepšení jsou značná a jeden podepsal premiér Fiala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sovětský tank T-72B byl mnohem těžší

Československý tank nelze s těmi sovětskými zcela srovnat, protože zatímco verze B v sovětských službách měla hmotnost 44,5 tuny, tak československá jen něco přes 37 tun. Důvodem byla mnohem vyšší odolnost sovětských typů zajištěná využitím silnějšího a kompozitního pancéřování. Verze B navíc měla oproti předchozí neořezané variantě A i pancéřování v přední části korby, případně také lepší kompozity ve věži. Později navíc obdržely tanky T-72B i reaktivní pancéřování.

Jen pro představu, tank verze B měl nakonec věž odolnou proti střelám APFSDS 540 milimetrů RHAe, zatímco československý jenom 380 milimetrů RHAe. Lepší ochrana a vyšší hmotnost ale neznamenala snížení mobility, neboť měl tank o něco silnější motor, což navýšení ochrany a hmotnosti kompenzovalo. Stále tedy mohl jet rychlostí 60 kilometrů v hodině na silnici do vzdálenosti kolem 500 kilometrů, zatímco rychlost v terénu byla o 20 kilometrů v hodině nižší.

Rozdíl byl nicméně i ve výzbroji, konkrétně v děle. U obou verzí byla stejná ráže 125 milimetrů a hladký vývrt, ale u T-72B bylo nakonec stejné jako u silnějšího T-80. Mohlo tedy používat i některé nové druhy munice s vyšší průrazností, a navíc měla zbraň novější vylepšený stabilizátor, mířidla nebo řízení střelby, a z děla mohla osádka odpalovat i řízené střely 9K120 Svir. Všechna vylepšení v podstatě stavěla verzi B téměř na úroveň stroje T-80, ale ten samozřejmě vynikal hlavně rychlostí.

Po rozpadu SSSR byly tanky T-72B na prodej

Například z Maroka má zamířit na Ukrajinu asi 20 tanků T-72B, které se dostaly do severní Afriky až po rozpadu Sovětského svazu. Důvod byl prostý, nástupnické státy získaly „po pádu“ i sovětskou techniku, ale jelikož jí tolik nepotřebovaly a neměly na její údržbu finance, prodaly ji zájemcům do zahraničí. Tanky získané Marokem mají pocházet z původně běloruských skladů, ale se stroji obchodovaly i jiné státy.

Ovšem ačkoliv jsou tyto tanky lepší než staré stroje v českých skladech, před posláním na Ukrajinu musí projít repasí a modernizací. Údajné práce probíhají v Česku, konkrétně ve společnosti Excalibur Army, která už pro Ukrajinu modernizovala řadu jiných tanků. A nejenže je dá česká zbrojovka do pořádku, ale namontuje na ně i reaktivní pancéřování, nové řízení palby, zaměřovač nebo systémy pro noční vidění a další vybavení.

Článek Jak se tanky T-72B vrací zpět do země tehdejšího SSSR, aby ji bránily před „stvořitelem“. Do boje je vylepší česká zbrojovka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanků T-72 má ruská armáda nejvíce

V ruských ozbrojených silách je mnoho typů tanků, z nichž má každý několik verzí, ale nejpočetnější skupinou jsou právě variace T-72, resp. T-72B3 a T-72B3M. V uplynulých letech prošly tyto původně sovětské stroje významnými modifikacemi a získaly mnoho nových vlastností; např. systémy nočního vidění, nový zaměřovač, dělo schopné používat modernější typy munice a další. U prvního modelu tanku (T-72B3) je na tanku reaktivní pancíř Kontakt-5 a u druhého (T-72B3M) dokonce novější Relikt.

Na ukrajinském bojišti se však přesto ukázalo, že ani tato zesílená ochrana není dostatečná proti moderním protitankovým zbraním. Mají totiž i tandemové hlavice, a navíc tak silné, že stejně projdou i skrze tuto ochranu navrženou proti kumulativním zbraním. Vedle toho ruské tanky zasahují i na nechráněných místech, kdy jsou snazší kořistí. Ještě horší ovšem byly výsledky proti střelám Javelin nebo NLAW, které útočím na tanky seshora, kde je pancíř zdaleka nejslabší.

Boční pancíř mají jako tank T-90M

Záběry na nejnovější modifikace hlavních bojových tanků T-72 naznačují, že si konstruktéři vypůjčili některé prvky z nemodernějšího ruského tanku T-90M, kterých měla mj. federace nedávno poslat 200 na frontu. Například zesílená boční ochrana se velmi podobá právě té na T-90M. Na věžích některých strojů se objevily i sítě na dodatečnou ochranu systému otáčení věže. Nechybí ale ani nové dýmovnice a ochrana proti výbuchu u vrhačů kouřových granátů; spekulace jsou pak vedeny o aktivní obraně Arena-E.

Zůstává otázkou, jak moc bude nová ochrana v praxi účinná, ale bezesporu platí, že každé její zlepšení zvyšuje tanku i posádce šanci na přežití. Rozhodně se ale nebude jednat o nezranitelné stroje, protože i nejnovější T-90M se podařilo ukrajinským vojákům opakovaně zničit. Pokud chce Rusko pokračovat v boji, nezbývá mu než jít cestou modernizace T-72, protože nové T-90M rychle produkovat nestíhá a nový tank T-14 Armata se do bojue jen tak nedostane. Vedle toho Rusko nahrazuje moderní tanky i „šrotem“ z dob SSSR, moc jiného zjevně poslat nedokáže.

Článek Modernizovaný tank T-72 má posílit ruské tažení: převzal řadu vylepšení z T-90M a mohl by zvrátit dosavadní neúspěchy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Původní věž T-72 je v současnosti nedostačující

Ve skutečnosti je vyrobena z konvenčního litého ocelového pancíře s vysokou tvrdostí bez laminátových vložek. Předpokládá se, že maximální tloušťka je 280 mm. Podvozek T-72 byl původně navržen tak, aby vydržel 105mm tankovou munici z blízké vzdálenosti do 500 m a protitankové řízené střely při zásahu do přední části stroje. Původní pancíř T-72 je proti nové generaci moderních protitankových řízených střel a protipancéřových granátů velmi neefektivní.

Ruský RPG-22 je schopen prorazit 400 mm válcového homogenního pancíře (RHA) běžně používaného na hlavních bojových tancích a RPG-26 je schopen prorazit 440 mm RHA. Jednou z nejmodernějších protitankových řízených střel používaných ruskými ozbrojenými silami je 9M133 Kornet. Jeho střela může být vybavena různými typy hlavic včetně 9K135, které jsou schopné prorazit pancíř o tloušťce až 1 300 mm! Z těchto údajů je jasně patrné, že původní modernizace na moderním bojišti nemá žádnou šanci.

Obě „erpégéčka“ jsou jednorázové (RPG-22 má cvičnou variantu pro více výstřelů), poměrně levné zbraně, které používají vysoce výbušnou protitankovou hlavici 72,5 mm. Střela je schopná prorazit jeden metr železobetonu. Vycvičený voják zbraň připraví ke střelbě během deseti sekund. RPG-22 bylo omezené délkou tubusu, jenž znamenal menší přesnost i úsťovou rychlost. Proto bylo vyvinuto RPG-26, které má teleskopický tubus.

ERA má být účinná mj. proti tandemové munici

Explozivní reaktivní pancíř (ERA) je speciální doplnění hlavního pancíře. V termínech se také používají výrazy jako dynamická ochrana nebo dynamické (reaktivní) pancéřování. Základním principem jsou menší bloky, které při zásahu střelou vytvoří protienergii, jež zabrání nebo zmírní penetraci stroje. Po takovém zásahu je blok ochrany ztracen. Každý z těchto bloků se skládá ze dvou kovových plátů, mezi něž je vložena výbušnina.

Hlavním důvodem tohoto druhu pancéřování je ochrana proti kumulativním střelám, které jsou upravené tak, aby po výbuchu koncentrovaly svou energii do úzkého prostoru tím způsobem, aby se v podstatě pancířem propálily. V odpovědi na reaktivní pancíře byly vyvinuty tandemové střely, jako je americký Javelin. Ty při zásahu prvním výbuchem zničí blok reaktivního pancíře a druhým výbuchem se propálí dovnitř tanku.

Celá problematika je poměrně složitá, důležitá je i kinetická energie střely a často také materiál na špičce hlavice či její tvar. Výhodou reaktivních pancířů je, že zničené bloky se dají snadno vyměnit. Existují bloky, které mají vysoce pohyblivé pláty schopné vychýlit energii střely mimo kolmý dopad a snižovat účinnost výbuchu směřováním na další bloky systému. Hlavní slabinou je nebezpečí pro doprovázející pěchotu, jež byla často zasahovaná výbuchy jednotlivých bloků.

Přesto je jasné, že ani ERA nestačí na současné moderní tandemové hlavice. Právě ruský Kornet je laserem naváděný tandemový kumulativní systém, který zdatně konkuruje svým západním protějškům. Laserové zaměření je obtížně zjistitelné a je vysoce pravděpodobné, že ani kumulativní pancíř proti zásahu touto střelou nepomůže. Jediná možná obrana budoucnosti proti přenosným protipancéřovým systémům bude zřejmě včasná detekce.

Je ERA dostačující proti tandemovým střelám?

Zdroj: ArmyRecognition, Mil.In.Ua, autorský komentář Jaroslava Červenky

Článek Ukrajinci urychleně osadili polské T-72M1R reaktivním pancířem ERA, který vyrobila česká společnost STV Group! se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Urychlení dodávek zbraní na Ukrajinu

Koncem letošního dubna, v rámci tzv. „ringtausch“, který pomůže urychlit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu, jednali zastupitelé Slovinska a Německa také o dodávce bývalých jugoslávských tanků M-84 z výzbroje Slovinska ukrajinským ozbrojeným silám. A to pod podmínkou, že Slovinsko obdrží moderní obrněná vozidla německé výroby BOXER. I přesto, že zpočátku nebylo zcela jisté, zda Německo na výměnu přistoupí, oba členské státy NATO se nakonec na uzavření smlouvy skutečně dohodly.

Zájem o obrněné transportéry přitom Slovinsko projevovalo již během minulého roku. Tehdy prohlásilo, že má zájem především o moderní stroje Boxer a Puma. Naproti tomu Německo bylo připraveno poskytnout Slovinsku pouze starší pěchotní vozidla Marder, kolová obrněná vozidla Fuchs a také německý bojový tank Leopard 2.

Obrněné transportéry Boxer jsou vysoce moderní kolová vozidla s pohonem 8×8. Modulární konstrukce vozu dovoluje provádění výrazných konstrukčních modifikací. Umožňuje to chytře zkonstruovaný víceúčelový osmikolový pancéřovaný podvozek, který je vlastně jakousi platformou výsledného vozidla, a měnitelné nástavby, jež nabízí moduly pro různé druhy misí. Výsledný komplex zvaný BOXER přicházel do služby v německých ozbrojených silách postupně od roku 2011.

Nejmodernější obrněné vozidlo

Vozidlo disponuje komplexním systémem ochrany proti minám, improvizovaným výbušným zařízením i balistickým hrozbám. Úroveň pasivní i aktivní ochrany, díky níž je bojová hmotnost vozidla až 38,5 t, zvládá ochránit posádku před přímým ostřelováním zbraněmi do ráže 14,5 mm, proti střepinám při dělostřeleckém ostřelování, a ani miny do 8 kg TNT vozidlo nedokáží fatálně poškodit. Korba vozidla se totiž skládá z několika vrstev ohýbaných ocelových plátů a kritická místa jsou posílena přídavným pancéřováním.

Přesto je Boxer v této třídě bojových vozidel díky kompaktním rozměrům transportovatelný letecky. Pohání ho motor V8 199 TE21 (MTU Friedrichshafen) o výkonu 720 kW (980 koní). Podle jiných pramenů jde ale o skromnější výkonové parametry na úrovni 530 kW (711 koní). Pohonná soustava BOXERu na silnici dává rychlost až 103 km/h. Dojezd činí až 1 050 km. Základní rozměry podvozkové platformy, pokud ji konkrétní nástavba nepřesahuje, jsou 7,93 m na délku, 2,99 m na šířku a 2,37 m na výšku bez bojových modulů.

Díky modulové konstrukci vozidla je jeho spektrum využití opravdu široké. Jeho konstrukční filozofie umožňuje výrobci rychle reagovat na požadavky uživatelů, například podle nových zkušeností z bojů a nasazení. Typické a nejčastější nástavby na společném podvozku, jež využívají armády Německa, Nizozemí, Litvy a Velké Británie, jsou ambulance (AMB), obrněný transportér (APC), který veze až osmičlenný výsadek, bojový opravárenský, nákladní (Cargo), velitelský (CP), ženijní (GNGP), pro výcvik řidičů (DTV) a bojové vozidlo pěchoty (IFV).

Na stejném podvozku existuje ale i samohybné dělo 155 mm (Artillery Gun Module, AGM). I samotné moduly bojových vozidel pěchoty (IFV) mohou mít buď upravenou bezposádkovou věž z pásového vozidla PUMA výrobce KMW, nebo věž Lance od Rheinmetallu. Dále existuje i modul specializovaný na protileteckou obranu, vyzbrojený střelami LFK NG a zbraňovým systémem MANTIS.

Boxer má k dispozici spoustu integrovaných funkcí

Právě pro možnost modulárního uspořádání výsledného stroje je výčet možných variant a kombinací výzbroje nutně neúplný, neboť vývojem a zkouškami prochází poměrně rychle mnoho nových variant, a i zákazníci mají svá specifická přání. Není v silách tohoto článku všechny současné i minulé verze postihnout. Nejtypičtější výzbrojí je 40mm automatický granátomet Heckler & Koch, u IFV většinou jde o 30mm automatický kanón Mauser MK 30-2 s kadencí až 200 střel za minutu a dostřelem 3 000 m.

Doplňkovou výzbrojí jsou různé druhy kulometů ráže 7,62 až 12,7 mm standardu NATO. U modulu IFV je použit koaxiální kulomet HK MG4 ráže 5,56 mm, protože je lehčí a umožňuje vézt více munice. Dostřel kulometu je 1 000 metrů. Okamžitě k dispozici má 2 000 nábojů, dalších 2 000 je vezeno ve vozidle. Pro boj s obrněnci protivníka má IFV na věži kontejner se dvěma řízenými střelami Spike LR. Dostřel střel určených proti obrněným pozemním (tankům, OT) i nízkolétajícím cílům (vrtulníkům) je až 4 000 metrů.

Slovenia has ordered 45 Boxer armored vehicles. It was thought that they would exchange older vehicles from Germany’s military in exchange for sending T82 ex-Yugoslavian tanks to Ukraine which they still are but instead they will pay for these newer vehicles. #Ukraine️ pic.twitter.com/ojaXrOIMFa

— Current War Updates (@CurrentWarUpdts) May 18, 2022

Osádka má rovněž k dispozici široké komunikační rozhraní a spoustu integrovaných funkcí, díky kterým se vozidlo snadno přizpůsobuje novým vojenským rolím i neustále se měnícím požadavkům. A to, aniž by došlo ke snížení samotného výkonu či mobility vozidla. Projekt vznikal složitě v 90. letech 20. století ve spolupráci Německa, Británie a Francie. Francie však tento projekt v roce 1999 opustila.

V roce 2001 se k projektu přidalo Nizozemsko. Vzápětí Británie v roce 2003 svoji účast na projektu BOXER odvolala. Pak si ho ale objednala. K dnešnímu dni mají Boxer ve svých jednotkách 4 členské státy NATO – Německo, Litva, Velká Británie a Nizozemsko. Nasmlouváno je dnes nejméně cca 1 500 vozidel ve dvaceti různých verzích pro celou řadu dalších zájemců.

Slovinská verze T-72 s označením M-84 na Ukrajinu

Komplex BOXER vyrábí skupina ARTEC GmbH, kterou vytvořily Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall MAN Military Vehicles. Mimo jiné našla v moderním obrněném transportéru zálibu také Austrálie, partnerská země NATO. Německé ministerstvo obrany schválilo nakonec i subdodávku pro Slovinsko jako člena NATO s tím, že zakázka zahrne kromě samotných vozidel Boxer také výzbroj, logistické služby a náklady na řízení projektu.

Díky dodávce těchto vysoce moderních obrněných transportérů z Německa bude dle vyjádření slovinských představitelů Slovinsko schopno vzápětí postoupit Ukrajině své tanky M-84. Jedná se o jugoslávskou verzi bojového tanku T-72. Ten oproti svému sovětskému protějšku disponuje například vylepšeným systémem řízení palby SUV M-84, který údajně zabezpečuje přesnou střelbu podkaliberním střelivem na vzdálenost cca 2 000 m.

Tank také ve Slovinsku dostal odolnější kompozitní pancíř (podobně jako ruský T-72M) a po modernizaci na verze M-84A, M-84AB, ABK a ABN dostal i nový motor o výkonu 735 kW (1 000 koní), elektrooptický zaměřovač střelce i velitele a laserový dálkoměr do 10 000 metrů. Maximální síla pancéřování na věži je až 540 mm. M-84 je ale stále vyzbrojen jen klasickým ruským kanónem 2A46 ráže 125 mm s hladkým vývrtem hlavně s termickou ochranou. To však je pro Ukrajince naopak paradoxně výhodou, protože této munice mají ve skladech dost.

Německo mění zahraniční politiku

Vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině a potřeba rozsáhlejších, hlavně rychlých dodávek těžkých zbraní ukrajinským ozbrojeným silám tak poněkud zamíchaly v Evropě a v NATO politickými kartami. A zdá se, že Berlín byl nakonec k postoupení obrněných vozidel Boxer Slovinsku v politické rovině tak trochu donucen. Není divu, takové Polsko totiž v dodávce svých tanků T-72 na Ukrajinu vůbec neváhalo. Kdežto slovinské M-84 nejsou ani po měsíci jednání Slovinska s Německem nikde na Ukrajině k vidění.

Postoj Slovinska však byl od počátku jasný. Předá své tanky Ukrajině, ale chce za to nové OT Boxer z Německa. Pro německou vládu to nebyla situace nijak jednoduchá. Dne 18. dubna informovalo německé vydání časopisu Der Spiegel, že poslanci německého parlamentu těžce zkritizovali kancléře Olafa Scholze kvůli nedostatečnému podílu Německa na dodávkách těžkých zbraní na Ukrajinu.

Přesto o pár dní později, dne 21. dubna, opatrně německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková konstatovala, že zákaz dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu sice v Německu zaveden nebyl, ovšem Bundeswehr nemůže poskytnout všechny zbraně, o které Ukrajina žádá. Inventura skutečného stavu německých branných sil totiž ukázala, že Německo dlouho spalo na vavřínech ukončené studené války.

Německo pomalu mění svou politiku

Materiálně technická vybavenost německé armády, námořnictva i letectva není slušně řečeno nejrůžovější. A tak Německo řeší dilema, jestli rychle a kvalitně přezbrojit své vojenské síly, nebo svým kvalitním vojenským průmyslem urychleně zásobovat spojence v NATO. To byl zřejmě jeden z důvodů německého váhání s obrněnými transportéry nové generace BOXER, které samo velmi nutně potřebuje i pro sebe.

Od těchto událostí uplynul již měsíc, během kterého Německo ale už značně pozměnilo svou zahraniční politiku. Ukrajina tak obdržela i část těžkých zbraní, o které již dříve marně prosila. Právě tvrdá kritika z řad politiků i veřejnosti pravděpodobně postrčila německou vládu k podepsání smlouvy na dodání obrněných vozidel Slovinsku. Čímž se pro Ukrajinu konečně uvolní i slovinské tanky M-84.

Obecně se dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu v posledních týdnech celkem zrychlily, přičemž i některé dříve neutrální státy si již pomalu ale jistě začínají vybírat pouze jednu stranu. Aby měla Ukrajina šanci na vítězství, Západ musí zůstat v dodávkách těžkých zbraní konzistentní.

Jaké další zbraně by měla Ukrajina obdržet?

Zdroj: Defence, ThinkDefence, Military-History

Článek Slovinsko pošle na Ukrajinu tanky M-84, výměnou dostane od Německa moderní obrněná vozidla Boxer se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernizaci T-72 nakonec Poláci víceméně vzdali

T-72M1R je polská modernizace základního modelu tanku T-72M1 a exportní verze T-72A. Zpočátku v roce 2011 objednala polská armáda jen generální opravu dvaceti kusů T-72M1 s blíže neupřesněnou modernizací. Ale překotný vývoj událostí po roce 2014 a okupaci Krymu ruskou armádou změnil přístup Polska ke stavu vlastní výzbroje. Rozhodlo se masivněji investovat například i do modernizace stávajících tanků T-72M1, které mělo ve výzbroji.

Poland has been the second largest donor to Ukraine since Russia’s invasion, both in the total amount given and as a percent of GDP, according to @kielinstitute‚s Ukraine Support Tracker.

Via: https://t.co/u3tH488XRu pic.twitter.com/9FYbz6Xlql

— Notes from Poland 🇵🇱 (@notesfrompoland) April 19, 2022

V roce 2019 byl zahájen proces modernizace polských T-72 v závodě BUMAR-ŁABĘDY SA se sídlem v Gliwicích. Rozsah modernizace byl přepracován a upraven na základě smlouvy podepsané v červenci 2019 s 1. regionální logistickou základnou ve Wałczi v hodnotě 1,75 miliardy PLN (více než 10 miliard korun). PGZ SA vede konsorcium pracující na této zakázce, které rovněž zahrnuje podniky BUMAR-ŁABĘDY a WZM. Modernizace zahrnovala úpravy motoru W-46-6, který nyní vyvine 780 k (574 kW) a je vybaven digitálně řízeným startérem. 

T-72M1R má také nové napájecí systémy se záložními bateriemi a pasivní optoelektroniku pro řidiče i velitele. Střelec má k dispozici termokameru KLW-1 Asteria 3. generace. Úpravy rovněž zahrnují instalaci digitálního interkomu a externího komunikačního balíku, integrovaného s řešením BMS. To se týká rádií RADMOR a systému FONET. Smlouva z července 2019 předpokládala, že modernizace polských tanků T-72M1 na verzi T-72R1M bude trvat do roku 2025. Přímé napadení Ukrajiny Ruskou armádou v únoru 2022 však vše změnilo.

Oproti západním strojům je lehčí a je v něm méně prostoru

Celková konstrukce tanku T-72M1R  se koncepčně nijak zvlášť neliší od původního sovětského modelu T-72A. Místo pro řidiče se stále nachází v přední části korby, velitelská a střelecká věž uprostřed a pohonná jednotka v zadní části. U polské verze T-72M1R byla zadní část věže vybavena novým košem. Otočná věž disponuje konvenčním litým pancířem o maximální tloušťce 280 mm, přičemž samotná příď má asi 80 mm a „glacis plate“ z laminátového pancíře kolem 200 mm. Při jeho sklonění tak lze dosáhnout až 500 až 600 mm ochrany.

Jak je asi zřejmé, u sovětského T-72A byl kladen velký důraz právě na pancéřovou ochranu. Zejména pak v čelní obloukové části věže. Oproti západním tankům jsou navíc všechny modely T-72 výrazně menší a lehčí, což přispívá k vyšší rychlosti a lepší ovladatelnosti stroje.

#Poland handed over to #Ukraine the latest T-72 tanks, modernized in 2019

Among the more than two hundred T-72 tanks transferred by #Poland are the latest modifications of the T-72M1R. pic.twitter.com/YOalY6AZTZ

— Actual Journal (@actjournal) May 3, 2022

Redukce prostoru má však i své nevýhody, které se bohužel nepodařilo vyřešit ani při opakovaných modernizacích. Je v něm málo prostoru pro posádku a některé důležité komponenty. Například munice v tanku stále není nijak oddělena od posádky, takže pokud dojde k její nechtěné iniciaci, smrt posádky kvůli tzv. „jack-in-the-box“ efektu je neodvratná.

Kanóny odpalují i naváděné střely

Co se výzbroje týče, u modelu T-72M1R byly zachovány stejné zbraně jako u verze T-72M1. Hlavní zbraní tak zůstaly kanóny 2A46 ráže 125 mm, které jsou kromě běžné tankové munice – HEAT, APFCDS či vysoce explozivní tříštivé HEF – schopny odpalovat také naváděné protitankové střely. Například 9M119M Reflex, s maximálním dostřelem 5 000 m. Je vyzbrojen kromě kanónu dvěma 7,62mm kulomety PKT a 12,7mm kulometem WKM na věži. Modernizovaný T-72M1R může také na rovné silnici údajně dosáhnout rychlosti až 80 km/h.

To je u pásového vozidla poměrně unikátní rychlost. Posádka je omezena na tři: velitel, střelec a řidič/mechanik. Nabíječ není nutný, protože modely T-72, včetně T-72M1R, jsou vybaveny systémem automatického nabíjení, což přispívá i k znatelnému odlehčení tanku. Oproti klasickému nabíjení napomáhá automatizovaný nabíjecí systém efektivnějšímu odstraňování spalin po výstřelu, přičemž průměrná rychlost střelby se pohybuje mezi 6 až 8 výstřely za minutu.

Asi 41,5tunový T-72M1R tak těží především z nových systémů řízení palby, pozorování a komunikace, vyznačuje se například novým termovizním střeleckým zaměřovačem a dokonalejším komunikačním systémem. Velitel má k dispozici i moderní GPS DAGR (Defense Advanced GPS Receiver). Stroj má být výrazně rychlejší než původní verze, ale jeho dojezd stále osciluje okolo hodnoty 480 km.

Polsko invazi ostře odsuzuje

Od samého počátku rusko-ukrajinského konfliktu je právě Polsko jedním z nejhlasitějších zastánců Ukrajiny na mezinárodní scéně. Není divu, historická zkušenost Polska s Ruskem, potažmo se SSSR, není zrovna nejlepší a pokud by Ukrajina podlehla, stalo by se dnešní agresivní Rusko přímým sousedem Polské republiky. Polská vláda i proto ruskou invazi na Ukrajinu razantně odsoudila a opakovaně se zasazuje o zavedení přísnějších sankcí proti Moskvě. Zároveň také apeluje na potřebu navýšení humanitární a vojenské pomoci pro Ukrajinu.

V reakci na válku na Ukrajině se pak Polsko snaží posílit i své vlastní obranné schopnosti. Polský obranný rozpočet tak byl nedávno navýšen na 3 % HDP a s tímto poměrem se země dostala na jednu z nejvyšších příček v rámci NATO. Severoatlantická aliance se již v minulosti usnesla, že jejím cílem je, aby všechny členské země vyčlenily 2 % HDP na obranu. Většina především evropských zemí NATO se ale této hodnoty zatím ani nesnažila dosáhnout. Nicméně je velmi pravděpodobné, že se ve světle současných událostí jejich přístup brzy změní a budou Polsko následovat.

Nakolik jsou podle vás nynější dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu dostačující?

Zdroj: ArmyRecognition, Defense

Článek Polsko dodalo Ukrajině přes 200 tanků T-72. Ukrajina má nyní k dispozici i modernizované polské T-72M1R se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.